nestastna_panicka
XXX.XXX.106.130
Ahoj,
řeším nešťastnou situaci a byla bych ráda za nezaujaté názory.
Před sedmi lety mi maminka pořídila psa - respektive ona si ho pořídila a já se o něho starala... Když jsem se rozhodla odstěhovat od rodičů, psa jsem si vzala sebou. Po neslavném návratu po zkrachovalém vztahu jsem se při osamostatnění 2.0 rozhodla, že pejskovi bude líp na zahradě na kterou už si zvykl než v bytě kde bude muset čekat až se vrátím z práce - a péči o něj jsem svěřila prarodičům, kteří měli radost. Bohužel neměl u nich pevnou ruku a vzhledem k jeho majetnickým sklonům a povaze hlídat pokousal několik lidí kteří si mysleli že pes co štěká nekouše.
Aktuálně se o něho vzhledem k horšícímu se zdravotnímu nemohou už dál starat - takže jsem si pejska vzala zpět k sobě.
Jenže ouha. Pes mě střeží jako oko v hlavě. Je agresivní vůči spolubydlící a dost často i vůči mě (při krmení, když má u sebe své hračky nebo když se mu prostě něco nelíbí) a já se bojím že se historie bude opakovat a pokouše mě nebo hůř někoho jiného (spolubydlící nesnese - myslí si že on je pán domu a ona vetřelec).
Jsem už z toho všeho dost zoufalá a nechci aby komukoliv ublížil.
Do útulku se ho dát bojím - co když si ho někdo vezme a on ho pak pokouše... Nebo si ho vezme zlý člověk který ho bude být a jeho agrese se tím bude ještě zvyšovat..
Už opravdu nevím jak situaci řešit. Přemýšlela jsem o převýchově u specialistů - ale upřímně, když vidím jak dokáže být tvrdohlavý a nepředvidatelný - v nápravu nevěřím.
Máte nějaký nápad nebo radu?
Předem děkuji,
K.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Tak předně nezaregistrovala jsem z vaší strany žádnou snahu o nápravu..ve smyslu: už jsem vyzkoušela tohle a tamto a nic nezabírá, jediný náznak nějakého řešení je myšlenka dát psa do útulku (což se zatím nestalo, ale ne z důvodu, že psa milujete, ale co kdyby někoho pokousal), zvláštní a na konci mi přijde, že už jste psa odepsala...
Já osobně bych minimálně před jídlem zabavila hračky, psovi bych při jídle několikrát přihodila něco do misky, třeba kousek masa, ale žádný divadlo, jen tak mimochodem...začala bych se psem pracovat, víc povelovat, cvičit poslušnost, doma hry na odbourání agrese např. u těch hraček...třeba výměna hračky za jinou, hledej hračku a pod, psa bych víc utahala na procházkách, jak fyzicky, tak psychicky a taky mazlení a mluvení...pes určitě není agresivní proto, že neměl u prarodičů pevnou ruku...a předpokládám, že i když bydlel u prarodičů, že jste za ním chodila, že jste s ním chodila na procházky atd atd...to se choval normálně?
...nevím v jakých situacích je agresivní na spolubydlící, jestli na ně vyjíždí "bezdůvodně" pořád, já bydlet s takovým psem, tak bych nosila po kapsách piškoty (pokud se dá pejsek utáhnout na pamlsky) a dávala povely např. sedni a piškot, pak eventuelně pohlazení...můžou ho třeba i nakrmit, házet mu míček, prostě aby měl s nimi příjemné zážitky.
Samozřejmě neznám situaci u vás ani nevím o jakého psa se jedná, ale víc než agresivní mi připadá bázlivý a nejistý. Možná změnou prostředí, stresem...
nestastna_panicka
napsal(a):
Ahoj,
řeším nešťastnou situaci a byla bych ráda za nezaujaté názory.
Před sedmi lety mi maminka pořídila psa - respektive ona si ho pořídila a já se o něho starala... Když jsem se rozhodla odstěhovat od rodičů, psa jsem si vzala sebou. Po neslavném návratu po zkrachovalém vztahu jsem se při osamostatnění 2.0 rozhodla, že pejskovi bude líp na zahradě na kterou už si zvykl než v bytě kde bude muset čekat až se vrátím z práce - a péči o něj jsem svěřila prarodičům, kteří měli radost. Bohužel neměl u nich pevnou ruku a vzhledem k jeho majetnickým sklonům a povaze hlídat pokousal několik lidí kteří si mysleli že pes co štěká nekouše.
Aktuálně se o něho vzhledem k horšícímu se zdravotnímu nemohou už dál starat - takže jsem si pejska vzala zpět k sobě.
Jenže ouha. Pes mě střeží jako oko v hlavě. Je agresivní vůči spolubydlící a dost často i vůči mě (při krmení, když má u sebe své hračky nebo když se mu prostě něco nelíbí) a já se bojím že se historie bude opakovat a pokouše mě nebo hůř někoho jiného (spolubydlící nesnese - myslí si že on je pán domu a ona vetřelec).
Jsem už z toho všeho dost zoufalá a nechci aby komukoliv ublížil.
Do útulku se ho dát bojím - co když si ho někdo vezme a on ho pak pokouše... Nebo si ho vezme zlý člověk který ho bude být a jeho agrese se tím bude ještě zvyšovat..
Už opravdu nevím jak situaci řešit. Přemýšlela jsem o převýchově u specialistů - ale upřímně, když vidím jak dokáže být tvrdohlavý a nepředvidatelný - v nápravu nevěřím.
Máte nějaký nápad nebo radu?
Předem děkuji,
K.
Tisíckrát se to tady řešilo.
Musíte vyhledat někoho, kdo psům rozumí, aby vám poradil konkrétně. Nikdo nezná vás ani vašeho psa, to, co vy považujete za agresivitu, může být jen nejistota, možná čtete špatně signály, které vám pes vysílá, možná s ním neumíte komunikovat... to nemůže posoudit nikdo tady na anonymní diskusi! Navíc AST není pudlík, kde se nějaká chybička ve výchově dá přehlédnout, pudlík max. někomu natrhne nohavici.
Pokud nevyhledáte odbornou pomoc, obávám se, že to může skončit jen dvěma způsoby: pes půjde do útulku a tam pravděpodobně uhyne stářím, protože takoví psi jsou neudatelní, nebo se ho pokusíte prodat (či spíše darovat) sama nějakému šílenci, který si libuje ve "zlých" psech. Jaký život by ho čekal? Toť otázka. No, a ještě je tu jedno řešení - psa necháte utratit a máte vyřešené problémy. Je to kruté? Ale, bohužel, realita.
Můj soused choval AST, několikrát se mu lidi pokoušeli vrátit psa, kterého nezvládli, jednoho si vzal, dalšího našel v útulku... nikdy to k ničemu nebylo. On s nimi sice problémy neměl, ale už je nemohl dát dál, protože si nemohl být jistý, jestli budou také bezproblémově fungovat jinde. A tak je krmil a venčil a psi žili, dokud neumřeli. Jenže tím pádem mu "blokovali" místo pro perspektivnější zvířata. Po letech už toho měl dost, tak s chovem přestal, nechal si jen zvířata na dožití.
My vám tady můžeme radit cokoliv, ale vůbec to nemusí fungovat, protože nejdůležitější je vztah mezi vámi a psem, a ten - jak se zdá - je narušen (jinak by se pes takto nechoval), ale hlavně: absolutně se to nedá řešit takto nekonkrétně.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.242.18
A já se bojím že se historie bude opakovat a pokouše mě nebo hůř někoho jiného
pokud se nezbavíte tohoto zásadního co máte v hlavě těžko se posunete dál vy i pes.
nestastna_panicka
napsal(a):
Ahoj,
řeším nešťastnou situaci a byla bych ráda za nezaujaté názory.
Před sedmi lety mi maminka pořídila psa - respektive ona si ho pořídila a já se o něho starala... Když jsem se rozhodla odstěhovat od rodičů, psa jsem si vzala sebou. Po neslavném návratu po zkrachovalém vztahu jsem se při osamostatnění 2.0 rozhodla, že pejskovi bude líp na zahradě na kterou už si zvykl než v bytě kde bude muset čekat až se vrátím z práce - a péči o něj jsem svěřila prarodičům, kteří měli radost. Bohužel neměl u nich pevnou ruku a vzhledem k jeho majetnickým sklonům a povaze hlídat pokousal několik lidí kteří si mysleli že pes co štěká nekouše.
Aktuálně se o něho vzhledem k horšícímu se zdravotnímu nemohou už dál starat - takže jsem si pejska vzala zpět k sobě.
Jenže ouha. Pes mě střeží jako oko v hlavě. Je agresivní vůči spolubydlící a dost často i vůči mě (při krmení, když má u sebe své hračky nebo když se mu prostě něco nelíbí) a já se bojím že se historie bude opakovat a pokouše mě nebo hůř někoho jiného (spolubydlící nesnese - myslí si že on je pán domu a ona vetřelec).
Jsem už z toho všeho dost zoufalá a nechci aby komukoliv ublížil.
Do útulku se ho dát bojím - co když si ho někdo vezme a on ho pak pokouše... Nebo si ho vezme zlý člověk který ho bude být a jeho agrese se tím bude ještě zvyšovat..
Už opravdu nevím jak situaci řešit. Přemýšlela jsem o převýchově u specialistů - ale upřímně, když vidím jak dokáže být tvrdohlavý a nepředvidatelný - v nápravu nevěřím.
Máte nějaký nápad nebo radu?
Předem děkuji,
K.
Výchova, košík, permanentní vodítko, přidávání do misky při krmení, provozní ovladatelnost.
nestastna_panicka
XXX.XXX.93.106
Abych ještě upřesnila - má "dosavadní" snaha: důraz na povely a jejich plnění, antistresový obojek a bachovy esence - agrese u psa.
Po spolubydlící vyjíždí jen co projde dveřmi do bytu. A uplácení piškoty jsme zkoušeli v minulosti - ale stalo se že dostal piškot a v zápětí ostře vyjel po člověku který mu ho dal.
Od mala nerespektuje obojek, na procházky ho vodím na tzv. psí ohlávce na které je zlatíčko - ale jakmile přepnu vodítko na obojek - jako by ho vyměnili :(
Pejska jsem neodepsala ale bojím se jeho nevyzpytatelnosti,.
Antistresový obojek a bachovy esence
Po spolubydlící vyjíždí jen co projde dveřmi...
- ho vodím na tzv. psí ohlávce...
""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
cvičák jste jistě pilně navštěvovali, nejlíp od 3 měs, že ?
Tam vám asi neradili ty vaše úžasný metody... nedivím se, že je cvok...
Nač jste potřebovala tohoto psa ?
Nestačil by pudlík ?
nestastna_panicka
XXX.XXX.93.106
Jak jsem psala na začátku - psa si pořídila moje máma a mně zůstal na krku. Podle vás by asi bylo lepší aby se o něj nestaral nikdo - než já.. nemám pravdu?
nestastna_panicka
napsal(a):
Jak jsem psala na začátku - psa si pořídila moje máma a mně zůstal na krku. Podle vás by asi bylo lepší aby se o něj nestaral nikdo - než já.. nemám pravdu?
Když už ho máte a musíte se o něj starat, dejte mu najevo, že ho máte ráda, to je základ. Pak si dejte pozor na to, abyste byla vždy srozumitelná - aby pes věděl, co od něj chcete. Nepoužívejte zákazy a pokud možno žádné tresty. Chovejte se přirozeně, nepřehrávejte ani pochvaly. Dejte mu obojek a vodítko, i na doma, abyste ho mohla ovládat za to vodítko a nemusela manipulovat s ním a lézt mu do osobní zóny. Jeho projevy vrčení a tak dále okomentujte přezíravým tónem a neustupujte mu. Učte význam slovna Na a s tím, až to bude umět, přistupujte k misce a přidávejte mu do ní. Tím postupně odstraníte vrčení u misky. Když jdete ven nebo se má setkat se spolubydlící, dejme mu košík, tím zabráníte zranění a vy získáte víc jistoty, která se přesune na psa. Nedovolte mu, aby si vás hlídal, dejte mu najevo, že toto chování netolerujete. Pokud máte spolubydlítí, která se nebojí psů, když po ní vyjede, ať vezme do ruky vodítko a kousek ho od vás odvede. Najděte někoho, kdo rozumí výchově psů, nebývá to ten, kdo si říká výcvikář a trenér. Vyhněte se těm, kdo vám budou vykládat, že pes je dominantní a máte chodit první ze dveří a odebírat mu misku a takovým, kteří budou tvrdit, že pes je sobec a oportunista a máte ho pozitivně motivovat jeho krmnou dávkou. Najděte si na netu Evu Štemberovou, pokud jste z Prahy, středních nebo severních Čech, Katarínu Hambálkovou, pokud jste z Moravy.
nestastna_panicka
XXX.XXX.93.106
Děkuju za první konstruktivní rady. Paní Evu Štemberovou si najdu. Chci vyzkoušet všechna dostupná řešení.
Uživatel s deaktivovaným účtem
A je to tedy AST, jiné plemeno, kříženec ? Vím, že to není podstatné, jen jsem zědavá.
En
XXX.XXX.145.208
rapotacka11
napsal(a):
Antistresový obojek a bachovy esence
Po spolubydlící vyjíždí jen co projde dveřmi...
- ho vodím na tzv. psí ohlávce...
""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""
cvičák jste jistě pilně navštěvovali, nejlíp od 3 měs, že ?
Tam vám asi neradili ty vaše úžasný metody... nedivím se, že je cvok...
Nač jste potřebovala tohoto psa ?
Nestačil by pudlík ?
Vy jste tak pozitivní a příjemný člověk