Uživatel s deaktivovaným účtem
Mám problém se svým pejskem.Napadá nás doma kouše je nevyzpytatelný jsem už z toho neštastná.Měla jsem už před ním dva psy a žádný to nedělal.Je to kříženec bordíka a asi jezevčíka.Vzala jsem si ho před 5 lety z útulku.Příklad chci si sednout, ale sedí tam náš pejsek nepustí mi a pokud trvám na tom, že si chci sednout tak někdy laskavě uhne, ale někdy mi prostě kousne a to dost.Pokud přijedou vnoučata je to hotová katastrofa jakmile se rozeběhnou hned jde po jejich nožce a nepomáhá nic.Vím, že je to asi chyba ve výchově a pejsek asi potřebuje větší prostor bydlím v panelákovém bytě nicméně mě to hrozně trápí.Napadá lidi i když ho venčím jde po nohách a i řádně stiskne.Když, jsem si ho brala z útulku hlavně mi šlo o to, aby se snesl i s dětmi mám vnoučata bylo mi řečeno, že je mazel bezproblémový a děti má rád bohužel to pravda nebyla.Vracet do útulku se mi nechtělo bylo mi ho líto.
Myslela jsem, že to píše holka, ale ne, píše babička.
To si fakt nevíte rady ?
Když chcete do "jeho" obsazeného křesla,
nestačí zachrastit na chodbě vodítkem
a nevychovance uvázat, kde potřebujete ?
Váš pětiletý pes, možná spíš než větší byt, potřebuje víc pohybu venku.
Na ven se dá použít náhubek .
A jakous takous poslušnost jste měla důsledně
vyžadovat od prvního dne.
Kdo by si dnes staršího, zkaženýho psa vzal a komplikoval
si život?
Uživatel s deaktivovaným účtem
No on, kdyby se VÁM párkrát zakousl do nohy a nebo ruky tak by jste už ani nechrastila vodítkem náhubek jo ano, ale doma nemůže mít pořád náhubek že jo.Ale ano tuto reakci vaši bych měla taky před takovými pěti lety opravdu.protože s předešlými pejsky jsem toto nezažila.Nicméně děkuji za příspěvek.
Projděte si toto téma:
https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3192697/petimesicni-stendo-civavy-startuje-po-vnuckach#a3198618
Když přeskočíte příspěvky, kde jsme řešili vzájemné názorové neshody, je v něm mnoho dobrých rad. Některé budou asi působit protichůdně, ale každý pes je originál a každý má své vlastní osvědčené postupy. Snad se něco bude hodit i pro Vás.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Moc děkuji a přeji hezký den.
balisek
napsal(a):
Projděte si toto téma:
https://www.ifauna.cz/psi/diskuse/detail/3192697/petimesicni-stendo-civavy-startuje-po-vnuckach#a3198618
Když přeskočíte příspěvky, kde jsme řešili vzájemné názorové neshody, je v něm mnoho dobrých rad. Některé budou asi působit protichůdně, ale každý pes je originál a každý má své vlastní osvědčené postupy. Snad se něco bude hodit i pro Vás.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
No on, kdyby se VÁM párkrát zakousl do nohy a nebo ruky tak by jste už ani nechrastila vodítkem náhubek jo ano, ale doma nemůže mít pořád náhubek že jo.Ale ano tuto reakci vaši bych měla taky před takovými pěti lety opravdu.protože s předešlými pejsky jsem toto nezažila.Nicméně děkuji za příspěvek.
Co jste měla předtím za psy?
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Mám problém se svým pejskem.Napadá nás doma kouše je nevyzpytatelný jsem už z toho neštastná.Měla jsem už před ním dva psy a žádný to nedělal.Je to kříženec bordíka a asi jezevčíka.Vzala jsem si ho před 5 lety z útulku.Příklad chci si sednout, ale sedí tam náš pejsek nepustí mi a pokud trvám na tom, že si chci sednout tak někdy laskavě uhne, ale někdy mi prostě kousne a to dost.Pokud přijedou vnoučata je to hotová katastrofa jakmile se rozeběhnou hned jde po jejich nožce a nepomáhá nic.Vím, že je to asi chyba ve výchově a pejsek asi potřebuje větší prostor bydlím v panelákovém bytě nicméně mě to hrozně trápí.Napadá lidi i když ho venčím jde po nohách a i řádně stiskne.Když, jsem si ho brala z útulku hlavně mi šlo o to, aby se snesl i s dětmi mám vnoučata bylo mi řečeno, že je mazel bezproblémový a děti má rád bohužel to pravda nebyla.Vracet do útulku se mi nechtělo bylo mi ho líto.
Měla jste to řešit hned na začátku.
Dejte pejskovi obojek a vodítko, bude ho mít i doma, vodítko dlouhé minimálně 2,5 až 3 délky psa. Vy budete psa ovládat za to vodítko. Jméno, povel, reflexní oblouk, pak pomoc vodítkem, pochvala. Když bude sedět na tom gauči, dejte mu povel, pomozte mu vodítkem, pak pochvalte. Jeho chování předvídejte a neumožněte mu honit vnuky, od toho je to vodítko. Nastolte doma trošku diktát, vše na první povel, pejsek bude dělat to, co mu řeknete a nic k tomu navíc. Klidně, bez trestání, zákazových povelů, důsledně a sebevědomě.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Děkuji
Uživatel s deaktivovaným účtem
Tak jsem přečetla a prostudovala je pravda, že je tam plno dobrých rad, ale usoudila jsem, že nejen psi, ale i lidi by měli někteří nosit náhubky a mluvit jen k věci a slušně a popřípadě mít i vodítko.To, když řeknou nějakou hloupost nebo rádoby pro ně vtipnou poznámku byli zataháni tím vodítkem.Přeji hezký den.A děkuji za rady
Můj kamarád kdysi četl inzerát - daruji pejska fr. buldočka, hodný, z rodinných důvodů... Tak si ho vzal. Pár dní nemohl přijít na to, proč se ho doopravdy ti lidi zbavili. Pochopil, až se buldoček otrkal. Pes seděl v křesle, kamarád jen prošel kolem a pes vystartoval. Kamaráda zachránila jeho pohotovost, že se včas uhnul, býval by ho opravdu kousnul. Kamarád ale ani vteřinu nezaváhal a okamžitě po psu skočil, chytil ho za krkem a mrsknul s ním na zem - buldoček odjel po linu přes celý obývák, kuchyni a zarazil se až o skříň. Pro mnohé velmi drastické, ale mohu vás ubezpečit, že to dalo za mnoho hodin domluv, výcviku s taháním vodítka apod. Ten pes už se v životě po nikom neohnal, když se kamarád (nebo někdo z rodiny) blížil ke křeslu, pes se uhýbal, nebo i raději seskočil dolů. Prostě to pro něj byl naprostý šok, tak s ním zřejmě nikdo nikdy nejednal a pes zjistil, že v téhle domácnosti tedy pánem nebude. Musím říct, že po zbytek života byl ten pes naprosto v pohodě.
Uživatel s deaktivovaným účtem
"Pro mnohé velmi drastické, ale mohu vás ubezpečit, že to dalo za mnoho hodin domluv, výcviku s taháním vodítka apod. Ten pes už se v životě po nikom neohnal, když se kamarád (nebo někdo z rodiny) blížil ke křeslu, pes se uhýbal, nebo i raději seskočil dolů."
No, kdyby ten kamarád použil rozum, naučil psa v klidu a po dobrém "dolů" (asi tak za 5 minut), tak ta poslušnost nemusela být založena na strachu, ale respektu a autoritě psovoda...ono to není totéž. Pravda, u tak malého psa to není problém, ale strašně bych chtěla vidět toho kamaráda takhle jednat třeba s pastevcem...
Jak snadné je zneužívat převahy člověka, že...
koňadra
napsal(a):
Můj kamarád kdysi četl inzerát - daruji pejska fr. buldočka, hodný, z rodinných důvodů... Tak si ho vzal. Pár dní nemohl přijít na to, proč se ho doopravdy ti lidi zbavili. Pochopil, až se buldoček otrkal. Pes seděl v křesle, kamarád jen prošel kolem a pes vystartoval. Kamaráda zachránila jeho pohotovost, že se včas uhnul, býval by ho opravdu kousnul. Kamarád ale ani vteřinu nezaváhal a okamžitě po psu skočil, chytil ho za krkem a mrsknul s ním na zem - buldoček odjel po linu přes celý obývák, kuchyni a zarazil se až o skříň. Pro mnohé velmi drastické, ale mohu vás ubezpečit, že to dalo za mnoho hodin domluv, výcviku s taháním vodítka apod. Ten pes už se v životě po nikom neohnal, když se kamarád (nebo někdo z rodiny) blížil ke křeslu, pes se uhýbal, nebo i raději seskočil dolů. Prostě to pro něj byl naprostý šok, tak s ním zřejmě nikdo nikdy nejednal a pes zjistil, že v téhle domácnosti tedy pánem nebude. Musím říct, že po zbytek života byl ten pes naprosto v pohodě.
Kdyby kamarád použil mozek místo svalů, mohl být pes opravdu v pohodě a mít respekt místo strachu.
koňadra
napsal(a):
Můj kamarád kdysi četl inzerát - daruji pejska fr. buldočka, hodný, z rodinných důvodů... Tak si ho vzal. Pár dní nemohl přijít na to, proč se ho doopravdy ti lidi zbavili. Pochopil, až se buldoček otrkal. Pes seděl v křesle, kamarád jen prošel kolem a pes vystartoval. Kamaráda zachránila jeho pohotovost, že se včas uhnul, býval by ho opravdu kousnul. Kamarád ale ani vteřinu nezaváhal a okamžitě po psu skočil, chytil ho za krkem a mrsknul s ním na zem - buldoček odjel po linu přes celý obývák, kuchyni a zarazil se až o skříň. Pro mnohé velmi drastické, ale mohu vás ubezpečit, že to dalo za mnoho hodin domluv, výcviku s taháním vodítka apod. Ten pes už se v životě po nikom neohnal, když se kamarád (nebo někdo z rodiny) blížil ke křeslu, pes se uhýbal, nebo i raději seskočil dolů. Prostě to pro něj byl naprostý šok, tak s ním zřejmě nikdo nikdy nejednal a pes zjistil, že v téhle domácnosti tedy pánem nebude. Musím říct, že po zbytek života byl ten pes naprosto v pohodě.
Přiznám se, že já bych zareagovala asi stejně, jako kamarád. Jsem cholerik a také si myslím, že jedna dobře mířená, vyřeší víc, než tisíc domluv. Ještě, že nemám děti
Uživatel s deaktivovaným účtem
"Ještě, že nemám děti "
nelze než souhlasit...
zrovna včera šla v TV řeč o týraných dětech...ono je fakt fajn, když si cholerik vybíjí své cholerično na slabších, než aby zapracoval sám na sobě...
A co tak toho pastevce, molosse či jiné zviřátko tak 40+kg, to bys taky řešila letem až se zastaví o skříň?!
"jedna dobře mířená, vyřeší víc, než tisíc domluv"
domluv? Jakých domluv? Jak taková domluva vypadá?
Není dobré místo nějakého domlouvání radši něco NAUČIT?
Uživatel s deaktivovaným účtem
"Naučil ho."
Co?
"Stačila 1 lekce a umí."
Co?
"A netrápí se s ním 5 let..."
to jako že ho těch 5 let připravuje na doktorát z jaderné fyziky nebo tak nějak?!
O prostém "dolů" naučeném normálním způsobem to asi nebude, že...
Uživatel s deaktivovaným účtem
To byla odpověď na otázku Co psa dotyčný tím letem naučil?
koňadra
napsal(a):
Můj kamarád kdysi četl inzerát - daruji pejska fr. buldočka, hodný, z rodinných důvodů... Tak si ho vzal. Pár dní nemohl přijít na to, proč se ho doopravdy ti lidi zbavili. Pochopil, až se buldoček otrkal. Pes seděl v křesle, kamarád jen prošel kolem a pes vystartoval. Kamaráda zachránila jeho pohotovost, že se včas uhnul, býval by ho opravdu kousnul. Kamarád ale ani vteřinu nezaváhal a okamžitě po psu skočil, chytil ho za krkem a mrsknul s ním na zem - buldoček odjel po linu přes celý obývák, kuchyni a zarazil se až o skříň. Pro mnohé velmi drastické, ale mohu vás ubezpečit, že to dalo za mnoho hodin domluv, výcviku s taháním vodítka apod. Ten pes už se v životě po nikom neohnal, když se kamarád (nebo někdo z rodiny) blížil ke křeslu, pes se uhýbal, nebo i raději seskočil dolů. Prostě to pro něj byl naprostý šok, tak s ním zřejmě nikdo nikdy nejednal a pes zjistil, že v téhle domácnosti tedy pánem nebude. Musím říct, že po zbytek života byl ten pes naprosto v pohodě.
...jsem se těšila na následná chytrá internetová moudra a dočkala jsem se...
:).
sh
XXX.XXX.95.70
Já bych to s tím fr.buldočkem udělala stejně. V situaci kdy po vás pes vystartuje toho asi moc neslyší. Radši když hned zjistil, že šéfovat nebude a začal vnímat co se po něm chce, jinak by dále nebyl v pohodě. Každý pes má jinou náturu, na některé stačí jednou zařvat a s jinými se musí silou a s jinými nemusíte řešit nikdy nic. A rozhodně se nebudu psa dovolovat jestli bych si mohla sednout do křesla. Psa nebiju, spí v posteli, ale když potřebuju aby slezl tak sleze a kdyby na mě zavrčel, protože se mu nechce, tak ho sundám dolů a do postele se už ani nepodívá.
sh
napsal(a):
Já bych to s tím fr.buldočkem udělala stejně. V situaci kdy po vás pes vystartuje toho asi moc neslyší. Radši když hned zjistil, že šéfovat nebude a začal vnímat co se po něm chce, jinak by dále nebyl v pohodě. Každý pes má jinou náturu, na některé stačí jednou zařvat a s jinými se musí silou a s jinými nemusíte řešit nikdy nic. A rozhodně se nebudu psa dovolovat jestli bych si mohla sednout do křesla. Psa nebiju, spí v posteli, ale když potřebuju aby slezl tak sleze a kdyby na mě zavrčel, protože se mu nechce, tak ho sundám dolů a do postele se už ani nepodívá.
Problém je v tom, že když fláknul s buldočkem o zem popisovaným způsobem, nemohl vědět, že si pes něco nezlomí nebo se nějak nezraní. S žádným psem se nemusí silou, to je blbost.
Pán zřejmě nebyl blb.
Psovi neublížil, jen mu důrazně vysvětlil, jak se bude chovat.
Nenechal se kousnout ani jednou.
Rozesmála mě paní, když se mě ptala, co bych dělala, kdyby mě kousal.
Jestli by se to stalo, tak by mě maximálně kousl, tzn. jen jednou.
Rozhodně by se to neopakovalo..
sh
XXX.XXX.95.70
scylla
napsal(a):
Problém je v tom, že když fláknul s buldočkem o zem popisovaným způsobem, nemohl vědět, že si pes něco nezlomí nebo se nějak nezraní. S žádným psem se nemusí silou, to je blbost.
Nebyla jsem u toho, ale rázně sundat psa z gauče aby se projel po plovoučce/linu není nic těžkého. Kdyby s ním mrsknul o zem, tak by se pes nezved natož, aby někam doklouzal.
A samozřejmě o to jde, rychle jasně si to vyříkat, ale nezranit, to už by zapřičinilo strach určitě.