Zdravím a zároveň prosím o radu.
Před pár týdny jsme si pořídili s přítelem pejska z útulku, zezačátku byl hodně plachý a bojácný, ale postupně na něm bylo vidět že se v novém domově cítí lépe
Díky tomu, se také začaly projevovat jeho "záliby". Pokaždé když přijdeme z procházky tak zamíří ke svému polštáři (jeden jsme mu věnovali) a nějakou dobu se na něm "ukájí", po několika minutách se vyblbne a uklidní na svém místě, a za dalších deset minut se teprve přiblíží k nám, nešlo si nevšimnout jak provinilý a nervózní má přitom výraz (opravdu těká očima z jednoho na druhého a každý náš rychlejší pohyb ho vyděsí). Došlo mi že předchozí majitelé ho asi za tuto činnost dost trestali a on je z toho teď zmatený.
Chtěla jsem bych se proto zeptat, jestli někdo nemáte podobnou zkušenost. Nevíme jestli to vůbec jde ho něco takového odnaučit (aniž bychom ho třeba museli nechat vykastrovat) a nebo jestli máme nechat věcem "volný průběh".
Moc děkujeme za rady
A vadí vám to moc? Já bych to u útulkáče, u kterého nevíte, co má za sebou, asi vůbec neřešila. Řekla bych, že tohle bude jeho naučený způsob, jakým se zbavuje stresu. Když mu ho vezmete, bude z toho akorát frustrovaný. Nechala bych tomu volný průběh a jen bych ho postupně učila jiné způsoby uklidňování (žvýkání kosti nebo hračky, klidné vyčuchávání pamlsků...).
imattree
napsal(a):
A nebo ho nepouštět a hned po příchodu zabavovat nečím jiným, třeba rovnou po příchodu hned tahat z kapsy pamlsky a procvičit sedni, lehni, pac, potom dát čekej, svléknout se, zase nějaký povel a na konec v klidu hladit a drbat a uklimbat ho, dokud nebude v klidu vyvalenej.
Obávám se, že bázlivý útulkáč by nějaké povelování nejspíš vnímal jako tlak a to mazlení možná taky, takže by pak měl ještě větší potřebu uklidnit se "po svém"... Představte si člověka, který přijde domů z práce a chce si pustit televizi, aby "vypnul" a odreagoval se. Tím, že ho začnete úkolovat a něco po něm chtít, se jeho touha pustit bednu a vypnout mozek opravdu nezmenší.