Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Abubaide

8.4.2016 10:19
Abubaide

XXX.XXX.146.154

Zdravím!
Před týdnem jsem si donesla domů kakariky, podle zdejších diskutujících samečka. Má asi tři měsíce. Vůbec se nebál, naopak byl zvědavý a hned chtěl všechno prozkoumávat, žral nám z ruky od prvního dne, chodil na prst, když jsme jej k němu nastavili. Druhý den jsme jej pustili z klece, lítal celý šťastný všude okolo a pak se vždycky usadil nahoru na skříň, aby odpočíval. Nebyl problém jej vrátit zpět do klece. Akorát nikdy nevydrží sedět na prstě, nepřijde sám od sebe, vždycky musíme my za ním, dokonce ani jídlo ho obvykle nemotivuje (a když jo, tak ho sezobne, ale hned odletí). Zajímavé je, že je snad i trochu žárlivý na nás oba s přítelem, když si dáme pusu, tak začne hned pískat a splašeně lítat okolo, asi chce pozornost.

Vím, že kakariky jsou hrozně živí ptáci a nedělám si iluze, že by byl tak mazlivý jako třeba korela nebo andulka, ale ráda bych jej naučila alespoň přijít na prst sám od sebe. Není to tím, že by se nás bál, spíš jsme mu tak nějak jedno. Napadlo mě možná se ho nesnažit ochočit venku z klece, ale začít v kleci, nebo nevím... Nemáte někdo nějaké tipy? Dívala jsem se všude po internetu, ale málokdo radí, jak tyhle hyperaktívy ochočit, maximálně mu zastřihnout křídla. Ale to mi přijde hrozně kruté, když vidím, jakou má z lítání radost (krom toho nechci, aby upadl do deprese, když už si zalítal a teď by nemohl). Budu ráda za každou radu.

8.4.2016 13:50
geldek

XXX.XXX.237.194

Mám podobnou zkušenost, také jsem před asi 4 roky - původně s cílem koupit anduláka - donesla od chovatele kakarika - možno to byla samička. Fakt jsem se mu věnovala, dokonce jsem ho ještě pár dnů dokrmovala. Samozřejmě přiletěl - zejména, když viděl, že někdo něco jí, ale jinak byl absolutně svéhlavý, přesně jako píšete, člověk má pocit, že ho "má na háku". Také si vybral oblíbená místa někde na skříni, nebo v neuzavřených horních poličkách a sám od sebe na zavolání nedoletěl. Jediné co ho zajímalo, bylo cokoli prozkoumat, zejména, když tušil jídlo. Jednou jsem ho neúmyslně zavřela do maličké špíze - jen uzavřený výklenek s poličkami bez světla. Ani nevím, jak se tam dostal. Vůbec se neozval ani na volání a já ho nemohla najít...
Je to hezký papoušek se zajímavým zvukovým projevem, nicméně podle mne je těžko zvládnutelný i když je ochočený. Fakt jsem se s elánem snažila, byl to po několika letech nový papouščí mazlík. Vlastně nebyl. Pak jsem ho chtěla prodat, ale jak jsem zveřejnila inzerát, podařilo se mu uletět. Jestli budete někde číst, že kakarikové se zdržují v místě bydliště a vracejí se, tak ani to se nám nepotvrdilo. Asi dva dny létal po stromech v dost vzdálených zahradách, přilákat se nedal, "mečel" na nás seshora, jakoby se nám vysmíval... pak odletěl "bůhvikam".
Jinak je to velký bordelář, taková papouščí hrabavá a stále potravu shánčivá slepice.
Když jde o krmení, tak často i neochočení kakarikové přistávají na člověku... nejsou bojácní, spíše až drze odvážní.
Možná bude mít někdo lepší zkušenost, co Vás více potěší.
Křídla bych nepřistřihávala, kakarikové si na létání fakt potrpí, bylo by to pro něj kruté.

Abubaide

8.4.2016 14:29
Abubaide

XXX.XXX.225.208

Prolízala jsem různé diskuze, někde psali, jak jsou to úžasní společníci, že se se svými majiteli třeba dívají i na filmy, sedí jim na ramenech, ale fakt by mě zajímalo, jak toho docílili.

Přidejte reakci

Přidat smajlík