Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 11:21
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.11.36

Včera jsem byla nucena nechat uspat svou milovanou, ještě ani ne 8-letou, fenku s PP, krásnou velššpringršpanělku. Měla těžké, metabolické onemocnění nadledvinek, vloni operovaný zhoubný nádor mléčné žlázy. Hrozně se, hlavně v noci, dusila, lapala po dechu, brala velké množství léků. Na RTG plic zjištěny metastáze.
S těžkým srdcem jsem svolila k euthanázii. Teď tady sedím, brečím a je mi hrozně smutno. Psychické podpory v rodině jsem se nedočkala, bylo mi řečeno, jak jsem to mohla udělat, že jsem vrah! Mám ještě malou fenečku, společenské plemeno, která měla tu starší jako maminku a hrozně ji milovala. Teď je zalezlá, smutná a ani na mé zavolání nereaguje. Musíme se obě s novou situací nějak vypořádat.
Píši sem ze zoufalství a hledám psychickou podporu alespoň u cizích, když vlastní mě obviňují, že jsem vrah, který nechal zabít svého psa.Je lepší cpát psovi léky, když vím, že je nevyléčitelně nemocný a stav se bude jenom už zhoršovat nebo zvolit euthanázii, aby se už netrápil? Protože jsem ji milovala, zvolila jsem samozřejmě druhou možnost, ale v očích rodiny jsem teď VRAH.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 11:39
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.17.86

Moc dobře vím jak Vám teď je, zažila jsem to 2x, třetí pes odešel rychle a nečekaně sám a bohužel to budu nejspíš v blízké době řešit opět. smajlík Léčíme také ledviny.

A kdo přesně Vás "vrahem" nazývá? Děti? Doufám, že ne partner. Udělala jste dobře, vzhledem k tomu špatnému stavu to bylo přece to nejlepší co jste mohla pro ni udělat. Radil Vám to samé i veterinář? Přemýšlejte o tom tak, že teď už je jí dobře, nic ji nebolí.
To chce poohlídnout se po dalším pejskovi, pomůže to Vám i druhé fenečce :-) , i když teď o tom jistě nechce ani přemýšlet.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 11:39
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.98.178

Vždy je lepší řídit se v takových případech heslem "Co by si přál pes?" ..žít, vlastně umírat, v bolestech, nemožnosti běhat, řádit a radovat se, pořád dopován léky.. nebo rychle bezbolestně usnout a už se netrápit? Myslím, že je jasné, co by si vybral. Pokud je to nevyléčitelná nemoc, udělala bych to samé, co Vy. Jen nevím, jak dlouho by mi trvalo, než bych se k tomu odhodlala. Cítila bych se špatně, ale vím, že můj pes by se už cítil díky mému rozhodnutí líp.
Vrah určitě NEJSTE... pomohla jste mu od bolesti. A to vrazi NEDĚLAJÍ.
Škoda, že nemáte podporu v rodině, to člověka hodně bolí.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 11:41
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.97.65

Udělala jste to nejlepší,co jste mohla. Život není o tom, nechat svého přítele nevyléčitelně trpět. Nebo by se rodina chtěla dívat na to, jak se jim fena doma dusí a umírá před očima? Divné sobectví.
Nejlepším lékem je nové štěně, neváhejte moc dlouho s jeho pořízením. Nové starosti a kámoš, pomohou Vám i čubině.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 11:42
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.230.165

Pracuji na onkologii a z mého pohledu jste udělala správnou věc. Blbě se to říká, ale v některých případech je možnost pejska uspat výhodou oproti tomu, co lidé musí zažívat v terminálním stadiu nemoci. Držte se a říkejte si, že jste fence udělala poslední službu z lásky k ní. Protože nechat psa trápit, jak si představuje vaše rodina, je láska k sobě samému a neúcta k pejskovi.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 11:45
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.11.36

Zadavatelka: Řekl mi to bohužel můj syn, který s námi ale nebydlí a nevěděl, jak jsme byly celé noci vzhůru a jak moc se můj miláček trápil. Ona měla nejhorší dušnost hlavně v noci, když si na ten hrudník lehla. Euthanázii mně na základě RTG plic doporučila i sama veterinářka.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 11:47
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.16.87

Je to strašně těžký , zažila jsem to 2x. Rozum řekl ukončit - nebylo to k životu , ale ty emoce . . . . .asi čím jsem starší , emoce
převládají. (- a taky "to" bylo vždy na mně)
Zásadně nelžu , ale ve Vašem případě bych rodině řekla , že "odešla" sama . . . .
Přeju Vám , at' se z toho brzy dostanete . . . .

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 12:10
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.11.36

Zadavatelka: Děkuju Vám všem za Vaše slova podpory.
K poslednímu příspěvku: bohužel syn přišel na návštěvu ve chvíli, kdy veterinářka u nás v bytě fenečku uspávala. Jinak máte pravdu. Taky nelžu, ale v mém případě by to bylo bývalo asi nejlepší řešení.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 12:19
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.121.253

Sama víte, že jste udělala nejlíp, jak jste mohla. Nevím, ale možná, že syn je v tom taky trochu nevinně. Oni ti chlapi někdy neumí ty svoje emoce dát správně najevo. Nebo prostě jen nevěděl, jak na tom fenečka je.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 12:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.28.74

Samozřejmě nejste vrah, byla jste jen zodpovědná ke své fence. Horší než smrt je utrpení. Také jsem kdysi byla v podobné situaci, pes (14,5let) měl už hodně problémů a moc dobře si pamatuju, že jsem strašně dlouho řešila dilema, kdy je ten nejvhodnější čas. Pes už víceméně dny prospal, noci prochrlal (vím, o čem píšete, že jste se nevyspala, já navíc ještě 2 x za noc s ním chodila ven), přes den, když jsem byla v práci, míval pleny. Pořád jen pozorovala, jestli fyzicky trpí nebo ne (neoperovatelný nádor močového měchýře, ledviny v háji, plíce stále zahleněné..). Impulsem pak bylo, když zcela přestal žrát. Také jsem měla veterinářku na uspání doma. Pes umřel už při narkóze, tělo bylo hrozně slabé.
Od syna to vůči vám bylo kruté, ale on to asi opravdu nebyl schopný posoudit objektivně. Netrapte se ještě nějakýma výčitkama, stačí, že máte bolest ze ztráty kamaráda. První dny jsou nejhorší, člověk psa všude stále vidí.. Sama však nepatřím mezi lidi, kteří si hned dokázali pořídit jiného psa, protože já byla zvyklá na toho svého, na jeho chování, projevy atd., hrozně moc jsme toho spolu prožili a ovlivnil mi život, dalšího "cizího" psa bych v tu dobu vůbec nebyla schopná přijmout. Po půl roce to už bylo jiné, takže teď máme dalšího pesana. Nejdříve jsem měla strach, abych nesrovnála, ale jsou tak strašně odlišní snad ve všem, že o srovnávání nemůže být ani řeč. Každý je jedinečný jiným způsobem.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 14:33
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.247.225

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelka: Děkuju Vám všem za Vaše slova podpory.
K poslednímu příspěvku: bohužel syn přišel na návštěvu ve chvíli, kdy veterinářka u nás v bytě fenečku uspávala. Jinak máte pravdu. Taky nelžu, ale v mém případě by to bylo bývalo asi nejlepší řešení.

Pan syn by se měl nad svým výrokem zamyslet. Vy i veterinářka mu můžete říct, jak na tom Vaše fenečka byla a pak ať si to přebere sám.

On se o ni nestaral a nevstával k ní v noci, neměl o ni obavy, tak mu nepřísluší soudit!

Držte se!

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 14:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.136.203

Před 4 měsíci jsme museli nechat uspat naši desetiletou fenečku. Obrovský nádor v místě, kde se nedal operovat. Pořád jsem to odkládala, až mě veterinář prosil, že fenka musí hrozně trpět. Ale je takový dobrák, že nás tím nechce obtěžovat.Už nemohla chodit, špatně žrala, ale pořád vrtěla ocáskem a myslela jsem, že ještě chce žít.
Tak jsme se s ní rozloučili. Týden jsem jenom brečela a vyrovnávala se s jejím odchodem. Ale ještě dýl (snad dodnes) se vyrovnávám s tím, že jsem ji zbytečně trápila. Mohla odejít dřív a nemusela tolik trpětsmajlík.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 14:55
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.111.65

Udělala jste dobře.Uspání jsem řešila tento týden, ale už k němu nedošlo, nebot ta naše psí holka to vyřešila ve středu sama. A já mám výčitky, že jsem ji nepomohla dřív...Měla jsem to domluveno na dnešek...Jen chvíli jsem ji nechala o samotě a ona mi odešla za Duhový most.. a já jsem u toho nebyla.Tolik mně to mrzí, že jsem ji nemohla dát sbohem.....

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 15:47
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.48.126

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelka: Děkuju Vám všem za Vaše slova podpory.
K poslednímu příspěvku: bohužel syn přišel na návštěvu ve chvíli, kdy veterinářka u nás v bytě fenečku uspávala. Jinak máte pravdu. Taky nelžu, ale v mém případě by to bylo bývalo asi nejlepší řešení.

Udělala jste správnou věc. Synátora pošlete do tmy, protože neví, o čem mluví. Máte ještě jednu fenku, věnujte se jí, vytáhněte jí z deprese. Sama vylezte z té svojí, i když je to těžké. Ona vnímá váš smutek a trápí se o to víc.
Mám fenku a měla jsem pejska, mladšího než ona. Už když jsem si ho brala, věděla jsem, že je to sázka do loterie, protože zdědil nemoc po své matce. Byl z nechtěného nakrytí. Byl skvělý a dokonalý pejsek, ale v jeho 8 měsícíh se nemoc projevila a musela jsem ho nechat uspat. Umřel mi v náručí. Fenka se mnou nemluvila, protože jsem odešla s ním a vrátila se sama. Musela jse se z toho dostat a pomoct sobě i jí, nebo bych přišla o oba - ona by se se mnou nikdy nezačala bavit. Kamarád mi daroval štěníka jiného plemene, je z něj také dokonalý pes, už pětiletý. Jsme spolu všichni šťastní.
Zvedněte se kvůli té fence a pořiďte jí kamaráda. A sobě taky.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 15:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.226.212

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zadavatelka: Děkuju Vám všem za Vaše slova podpory.
K poslednímu příspěvku: bohužel syn přišel na návštěvu ve chvíli, kdy veterinářka u nás v bytě fenečku uspávala. Jinak máte pravdu. Taky nelžu, ale v mém případě by to bylo bývalo asi nejlepší řešení.

udělala jste dobře. Také nás to čeká, sice ne v nejbližší době ( doufám) , ale léčíme nemoc, která tak končí smajlík Znám noční vstávání také velmi dobře a vím, co to je pro psa i člověka.

Držte se!!!

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 16:35
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.252.245

Nebuďte hloupá. Opravdu nechutný člověk byste byla v případě, že byste ji nechala dotrápit až k smrti.
Euthanasie je někdy jediné rozumné řešení a klobouk dolů před tím, kdo se dokáže rozhodnout včas.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 20:11
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.88.228

Dobrý večer. Tuto situaci jsem již řešila 3x. Pokaždé jsem to probrečela ale dělala jsem to proto abych ušetřila pejsky hrozného trápení. Jednou leukemie, pak rakovina prostaty, a třetího rakovina snad úplně všude. Ale mám čisté svědomí. Nejhorší byla cesta tam ale ještě horší s uspaným pejskem vzadu v kufru. Naposledy loni před vánocemi. Zůstal mi jeden půlroční a už jsem žádného druhého nechtěla.m Ale nedokázala jsem odolávat smutným očím. Když jsem odjížděla do práce tak celé dopoledne provyl. Tak jsem jsem rozhodla a dojela mu pro kamarádku. Dneska jsme oba štastní že jsem to udělala. Nedejte na blbé řeči a buďte statečná. Možná by Vám pomohl další kamarád oboum.

Neregistrovaný uživatel

11.6.2010 22:39
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.139.110

Možná nové štěňátko opravdu pomůže jak Vám tak i Vaší fence přijít na jiné myšlenky a třeba to slzavé období rychleji přestojíte. Ale chápu Vás, také vím, co to je noční vstávání a nošení 15kg psa 5-8x denně venčit po schodech v náručí (už to děláme téměř rok, den co den - starý útulkáč), protože už se mu hůř chodí. Někdy člověk neví, kdy je ten správný moment, a myslím si, že veterinář by to vědět měl, takže spíš buďte ráda, že jste jí dopřála důstojný konec. A syn to myslím pochopí, když mu to vysvětlíte - někdy později. teď si hleďte hlavně své druhé fenečky a zkuste na to myslet pozitivně i když vím, je to ze začátku moc těžké... Držím Vám oběma palce.

Neregistrovaný uživatel

12.6.2010 13:45
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.72.246

taky jsem musela dát utratit 9 letého psa kvůli ledvinám, at si tomu každý říká jak chce ,ale moje svědomí je naprosto čisté, pro svého nejlepšího kamaráda jsem udělala to poslední co jsem mohla ,nenechala jsem ho trpět kvůli svému rozmaru nebo přání rodiny ,nechala jsem ho umřít důstojně ,rychle a bezbolestně ,pro svého dalšího psa udělám to samé až to bude třeba ,kéž by to někdo jednou mohl udělat i pro mne.

Neregistrovaný uživatel

12.6.2010 17:25
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.1.3

Rozhodně se neobviňujte. Naopak - jste hrdina, že jste šla a nechala psovi ukončit trápení, kdžy jiní členové rodiny by to neudělali.:-|

Měli jsme fenu KAO - bylo jí 7 let (do té doby neustálé letní alergie, ale brala na to nějaký kapky, tak to bylo celkem dobrý) najendou šla a upadla. Po chvilce vstala a šla v pohodě. Pak asi 3/4 roku nic a najendou padala i několikrát denně. Veterinář řekl, že má asi nějaký nádor v mozku, který ji tlačí na nervy či co (už si to nepamatuju, byla jsem celkem malá). Mamka ji chtěla nechta ukončit trápení, ale když vet přijel k nám a viděl, že fenka v pohodě chodí a udrží balanc i na 3 hokách (drbala se), tak řekl, že by to ještě zkusil. No, za 10 dní fenka odešla sama ze své vůle. Prostě si šla večer lehnout do boudy a ráno už se nevzbudila. smajlík Jen doufám, že ji nic nebolelo.

Vím, že to bolí. Neumím si teď představit,že bych měla svojí milovanou fenku nechat utratit, ale pokud by se měla trápit, tak bych to pro ni udělala. Sice s těžkým srdcem, ale udělala. Já bych totiž v bolestech umírat nechtěla a to samé bych nechtěla ani pro ni.

A být vámi opravdu kouknu po novém štěněti. :-) Ono to všechno rychleji přebolí a i fenečka bude mít zaměstnání od truchlení. :-)

Neregistrovaný uživatel

12.6.2010 21:16
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.11.36

Zadavatelka: Jste hodní, děkuju Vám všem za slova podpory. Necítím se vůbec jako hrdinka, je to opravdu velká bolest a je mi po ní strašně smutno. Poslední 3 roky jsme byly celodenně spolu, takže jsme spolu byly velmi provázány. Na druhé straně stále vidím její oči plné bolesti, když se dusila a jsem ráda, že už ji nic nebolí a netrápí se. Jenom nechápu našeho předchozího veterináře, který věděl moc dobře, že je smrtelně nemocná a pořád ji léčil.Když se tento týden z neděle na pondělí opět hrozně dusila, jely jsme v noci k němu, protože má pohotovost a již tehdy jsem byla rozhodnuta fenečce trápení ukončit. Pan veterinář ale ne. Dal ji nějakou injekci a řekl, že by ji do budoucna podával morfin. Najednou na RTG snímku plic z dubna, kdy tvrdil, že je v pořádku, viděl "nějaké uzlíky"! A poslal nás dom, přesto, že jsem mu vysvětlovala, jak se fenka trápí. Dnes už vím, že ze mě hlavně tahal peníze. Okamžitě jsem se obrátila jinam, udělal se nový rentgen plic a bylo jasno, proč je fenečka tak zoufale dušná. Mám dojem, že někteří veterináři už se nechovají jako lékaři zvířat, ale spíš jako tvrdí podnikatelé.
Ještě jednou děkuju všem za slova podpory, moc je potřebuju.

Neregistrovaný uživatel

12.6.2010 23:52
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.139.110

Nebojte, bude zase dobře. Fenečce je už dobře teď a vás to přebolí a zůstanou jen krásné vzpomínky, na to je lidská paměť milosrdná, to zlé a smutné vymaže a zahladí.

K tomui veterináři, no já mám tu zkušenost že co vet to názor...třeba z vás tamten původní nechtěl tahat peníze, ale nevěděl jak to léčit případně to bylo pro něj poprvé, a když více prostuodavl snímek, něco tam uviděl co předtím přehlídl... nechci hájit žádného veterináře, protože i moje známá je veterinářka a nechodím k ní, protože i přes dobré kamarádské vztahy si myslím, že má služby předražené a to nešetří nikoho, ani své zvámé. Každý si své vědomosti, zkušenosti a praxi cení na jiné peníze, někdo potřebuje dát větší marži, někomu stačí jen drobná přirážka aby se cítil sám se sebou v pohodě... Každopádně ať už tak nebo onak, máte to už za sebou a teď už bude jen líp, věřte tomu. A i pokud nového pejska nechcete, tak zkuste té fenečce co zůstala najít nějaké nové aktivity s vámi, abyste si obě vyčistily hlavy a přišly na jiné myšlenky. nevím kolik Vám je let, a ač nejsem velkým zastáncem agility a cvičáků, třeba bych se na to dala...každý konec znamená nový začátek. Soucítím a přeji jen to dobré!

Neregistrovaný uživatel

13.6.2010 00:37
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.67.82

také jsem musela nechat uspat fenku z podobných důvodů, bylo to hrozné,byli jsme s mužem u ní když jí píchli injekci a začala pomalu zavírat oči - takže vás chápu i vaši bolest.
Určitě si pořiďte nového pejska, kamaráda sobě i druhé psince, určitě obě pookřejete, víte sama, co takové malé štěndo dokáže za zázraky.

Neregistrovaný uživatel

13.6.2010 09:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.56.22

Napíšu jen tolik , udělala jste dobře - tečka . Já od doby kdy sem jednu ze svých milovaných fen " uléčila spolu s veterinářem až k smrti " sem už pochovala několik psů a věřte , že největší výčitky mám a budu mít kvůli téhle fence . Bylo to obrovské ponaučení , chyba , kterou si neodpustím ... v tomhle je veterinární medicína " humálnější " než ta lidská , nechat odejít - důstojně ....škoda že mi tenkrát někdo nenakopal pr*el předtím , než sem se do té léčby pustila ....smajlík

Neregistrovaný uživatel

15.6.2010 14:58
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.192.211

Chtěla bych být Vaším psem... My lidé si to musíme bohužel protrpět až do konce, a nejhorší je, že lidi, kteří o tom rozhodují, se ohání jakousi falešnou humanitou, event. božím přikázáním, které vzniklo v době, kdy nic podobného nebylo... Chtěla bych vidět je na místě Vaší fenky, jak by trvali na tom, že si to chtějí prožít až do konce...

Nechápu, co je špatného na tom utratit psa, který se pomalu dusí. Jsem astmatik, takže to velmi dobře chápu. Říct, že jste svého psa nechala zavraždit, může jen naprostý ignorant, který si nenechá nic vysvětlit (omlouvám se za poněkud radikální názor)...

Neregistrovaný uživatel

15.6.2010 16:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.101.77

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Chtěla bych být Vaším psem... My lidé si to musíme bohužel protrpět až do konce, a nejhorší je, že lidi, kteří o tom rozhodují, se ohání jakousi falešnou humanitou, event. božím přikázáním, které vzniklo v době, kdy nic podobného nebylo... Chtěla bych vidět je na místě Vaší fenky, jak by trvali na tom, že si to chtějí prožít až do konce...

Nechápu, co je špatného na tom utratit psa, který se pomalu dusí. Jsem astmatik, takže to velmi dobře chápu. Říct, že jste svého psa nechala zavraždit, může jen naprostý ignorant, který si nenechá nic vysvětlit (omlouvám se za poněkud radikální názor)...

:-)smajlík

Neregistrovaný uživatel

17.9.2010 09:27
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.216.124

Rozhodovat o necim zivote? Nekdy to my lide proste udelat musime, a prave z lasky k tem, co s nami zili..., proc nechat trapit zbytecne toho, kdo nas miloval? Vzdyt my bysme si prali takhle "hezky" umrit take...bezbolestne...Toto pondeli jsem musela nechat uspat nasi kocicku Berusku, oplakali jsme ji, rozloucili se s ni..., z lasky k ni jsme to museli udelat, bylo by od nas sobecke ji mit porad na ocich, kdyz ma bolesti, trapi se a jeji zivot uz neni kvalitni a neni sance ZADNA na normalni zivot..., jak nam bylo receno, zbyvalo max. 2 tydny..., ale dva tydny, kdy by jen pila a umrela by pravdepodobne hlady a v bolestech...mela nador na plicich a rakovinu kuze..., nechala jsem ji uspat u veterinarky, ke ktere jsme chodily uz 20 let - i s mym byvalym psem, ktere verim, uspala ji nejdriv jako pred operaci a pak dala injekci do srdce...to uz jsem tam nebyla, byla jsem s ni do posledni chvile, kdyz jeste "zila"..., neni to jednoduche rozhodnuti, ale divat se na to, jak se trapi a trpi, to by bylo ode me dost hnusny...zivot kazdeho jednoho dne skonci,. i zviratek..., tak to je. Ze rodina nedrzi po hromade je smutne, ale ktera rodina je idealni?...

Neregistrovaný uživatel

17.9.2010 09:39
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.150.90

Prosím,buďte v klidu a uvědomte si, že jste udělal správnou věc. Svým půsm, na rozdíl od rodinných příslušníků, to trápení můžeme zkrátit:-). A já jsem za tuhle možnost velmi vdečná, i když jsem to letos řešila také. Mám skvělého veterináře a ten sám řekl, že mi Bar je vděčný, že mu dovolím odejít a netrápím ho dál.smajlík Člověk, který nestráví bezesné noci a dny s trpícím psem, neví, o čem mluví.
Fenečka se snad brzy rozkouká i bez kamarádky a možná si časem pořídíte novou:-)). Držím Vám pěsti, abyste nepochybovala o svém správném rozhodnutí!!!smajlík

Neregistrovaný uživatel

17.9.2010 09:45
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.23.194

Víte já své psi muluji a proto se řídím heslem, svého psa mám tak ráda že nedovolím aby se trápil,proto žádné černé svědomí at Vás netrápí ,udělala jste to nej co jste pro svého přítele mohla udělat.A jemu je už dobře nic ho nebolí a jednou se určitě setkáte i vto doufám já že se jednou setkám stěma co už nejsou se mnou.

Neregistrovaný uživatel

17.9.2010 09:58
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.187.27

Pro psa můžeme udělat to - co nemůžeme pro blízké lidi.
Sama jsem několikrát musela řešit podobnou situaci. Vždy jsem pejska obrečela a bylo mi ze mně samotné špatně.V tu chvíli jsem se jako vrah cítila - ale později s odstupem jsem věděla že jsem udělala dobře - ukončila jsem jen utrpení, ze kterého stejně nebylo východisko.
A vím že pokud zas přijde u některého z mých psů chvíle, kdy léky už nezaberou a bude mít bolesti, nechám ho uspat.
Nemáte si co vyčítat a i váš syn to snad časem pochopí.

Neregistrovaný uživatel

17.9.2010 10:02
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.124.96

Můj pes měl nevylečitelnou nemoc a jeho eutanazii jsem prodlužovala opravdu až moc a dnes si to vyčítám. Už nikdy bych to svému psu neudělala, bylo to ode mne sobecké.
Takže vy si rozhodně nic nevyčítejte!!!

Neregistrovaný uživatel

17.9.2010 12:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.97.65

Zas si tuněkdo dělá srandu z lidí, tento příspěvek je poněkud staršího data a již tu byl.

10.5.2019 18:43
irulka1

XXX.XXX.87.120

Milá paní,
rozhodně v žádném případě nejste žádný vrah a ti, kteří Vám to říkají, si bohužel neví, že uspání pro Vaši vážně nemocnou fenečku byli vysvobozením. Nemáte si vůbec co vyčítat, věřte mi. Moji rodiče měli pejska, byl úplně prvním psem v naší rodině. Byl to náš rodinný Ferda, Ferdík, můj 9 letý syn mu vymyslil další p|ezdívky jako Ferdoslav, Ferdokytka.. Všichni jsme ho moc milovali, kromě mého táty, který ne že by ho neměl rád, ale, nikdy si k němu nevytvořil vztah. Když bylo Ferdovi úctyhodných 15 let, museli jsme se rozhodnout pro uspání. Měl za sebou mrtvičku, otekly mu při tom oči tak, že jsem u něj klečela s miskou vody a rukou jsem mu namáčela čumák, aby věděl, že je to voda a napil se. Ale, nechtěl už pak ani jíst. Sestra domluvila s veterinářem,
že přijde k nám domů ho uspat, aby Ferda odešel v kruhu všech, které miloval. Táta na poslední chvíli řekl, že u toho nebude.. Tak jsme se s ním všichni rozloučili, dala jsem sestře deku a nějaké hračky a sestra s ním jela na veterinu ho nechat uspat a pak ho jela k rodičům na chatu (kam vždy jezdívali od jara do podzimu ale, bylo 3.prosince a tak byli doma) a tam hi pohřbila. Já jsem si rok po jeho odchodu pořídila pejska, už je mu 10 a půl let a věřte mi, že jakile uvidím, že by se měl trápit, nechám ho uspat.
Jste první, komu jsem to řekla. Snažte se ignorovat ošklivé řeči, kterými Vás jiní napadají a nespravedlivě obviňují a sama sobě si říkejte, že jste pro Vaši milovanou feneču udělala všechno, za co Vám byla i Vaše fenečka vděčná, věřte mi. Přeji Vám hodně sil. Máte doma ještě jednoho pejska, nebojte se, bude ji nějakou dobu postrádat, ale, dostane se z toho.

10.5.2019 18:53
irulka1

XXX.XXX.87.120

To, že jste ji nechala uspat doma, v kruhu svých nejbližších, jste pro svou fenečku udělala to nejlepší. Nemáte si co vyčítat.

Brandonviort

10.5.2019 19:50
Brandonviort

XXX.XXX.74.16

<a href=https://www.viagrapris.nu>Viagra pris</a>
Preparedness is extremely important. Should you be ready for what is placed ahead, and have produced ideas how you privately will handle it, then you should have a easier time period of which makes it by means of being pregnant delighted and relaxed. Take the advice right here on this page making your arrangements now.Professional Recommendations For Juicing Towards You To Great Wellness
<a href=https://www.cialistilkvinder.nu>cialis pris</a>
Hold a training interview. Compile a list of typical meet with queries and recruit assistance from a trusted family member or friend. Make sure they switch up which concerns they check with and also the buy. With their assist, you be confident that you may be prepared for nearly anything the job interviewer throws the right path.
<a href=https://www.xn--propeciapreoportugal-e1b.nu>propecia preço</a>
Remain inside whenever possible. Avoid becoming outside the house between the hrs of 10am and 4pm, since this is when pollen degrees are in their top. On a day time when the pollen count up is quite substantial, near the doors and windows, and also be careful that your particular air conditioner unit does not attract plant pollen in your home.
<a href=https://www.priligykopenbelgie.nu>priligy goedkoop</a>

Přidejte reakci

Přidat smajlík