Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.236.4
nechci znovu oživovat diskuzi, kde se diskuzní agresoři skutečně vyřádili, nicméně, zaujal mne tam jeden názor, který dle mého soudu má pravdu, byť se v té diskuzi se zlou potázal.
Kdosi tam psal, že na psa zavolá /přivolá ho) a pokud on neposlechne, začne mu utíkat. Já to tak dělám už léta a velice se mi to osvědčuje i případě, kdy se zdá. že hrozí konflikt s jiným psem.
Předpokládám totiž, že pes, když se mu vzdaluju, se cítí oslaben, ztratí chuť do sporu a prostě uteče za mnou, takže ke konfliktu nedojde. I ten druhý pes, předpokládejme, že agresor, jak běží za tím mým, se vzdaluje od svého teritoria, jeho potřeba jej chránit klesá a jeho chuť do boje rovněž.
Naopak kontraproduktivní je, když se člověk zapojí do chystaného boje osobně ať již řevem (kromě odvolání) nebo dokonce fyzicky,
samozřejmě mluvím o chystaném konfliktu, nikoliv o okamžiku, kdy mého psa jiný pes popadl za zátylek či jinak kouše, kdy tedy už nelze z rvačky odejít. ovšem tato situace nemusí nikdy při dostatečné pozornosti a porozumění nastat.
Proto myslím, že by se pejskaři měli více než dosud zajímat o řeč těla svého psa a měli by být pozorní i při sledování okolojdoucích psů. Hrozící konflikt se dá z 99 procent takovou pozorností a porozuměním odvrátit a to zcela bez problémů a následků.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.224.246
na tohle sem přišla už někdy v deseti letech ,že když se můj pes šel seznamovat s jiným běžela sem stále a pes nechal všeho a běžel za mnou.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.236.4
no počkejte, až si přečtete jiné příspěvky, pochopíte, že si to zdaleka nemyslí všichni .
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.11
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
nechci znovu oživovat diskuzi, kde se diskuzní agresoři skutečně vyřádili, nicméně, zaujal mne tam jeden názor, který dle mého soudu má pravdu, byť se v té diskuzi se zlou potázal.
Kdosi tam psal, že na psa zavolá /přivolá ho) a pokud on neposlechne, začne mu utíkat. Já to tak dělám už léta a velice se mi to osvědčuje i případě, kdy se zdá. že hrozí konflikt s jiným psem.
Předpokládám totiž, že pes, když se mu vzdaluju, se cítí oslaben, ztratí chuť do sporu a prostě uteče za mnou, takže ke konfliktu nedojde. I ten druhý pes, předpokládejme, že agresor, jak běží za tím mým, se vzdaluje od svého teritoria, jeho potřeba jej chránit klesá a jeho chuť do boje rovněž.
Naopak kontraproduktivní je, když se člověk zapojí do chystaného boje osobně ať již řevem (kromě odvolání) nebo dokonce fyzicky,
samozřejmě mluvím o chystaném konfliktu, nikoliv o okamžiku, kdy mého psa jiný pes popadl za zátylek či jinak kouše, kdy tedy už nelze z rvačky odejít. ovšem tato situace nemusí nikdy při dostatečné pozornosti a porozumění nastat.
Proto myslím, že by se pejskaři měli více než dosud zajímat o řeč těla svého psa a měli by být pozorní i při sledování okolojdoucích psů. Hrozící konflikt se dá z 99 procent takovou pozorností a porozuměním odvrátit a to zcela bez problémů a následků.
Máte pravdu, s drobnou výhradou. Mnoho psů má při setkání s druhým psem hranici, kdy už z toho setkání nedokáže odejít. Prostě ho to setkání jakoby magneticky "vcucne" a nemůže jinak, než za tím druhým psem jít. Jsou psi, kteří to mají třeba i na padesáti metrech od druhého psa, jiní na pěti... V takovou chvíli je docela kontraproduktivní běžet pryč, protože pes stejně za tím druhým psem poběží.
(Samozřejmě je u takových psů nezbytně potřeba zapracovat na ovladatelnosti a vnímání v přítomnosti psů, odvolatelnosti od psů, vodit je na vodítku všude, kde setkání se psem hrozí atd., to rozhodně nepopírám. Ale to není předmětem této diskuze. Mluvím o řešení aktuálně vzniklé situace, kdy nečekaně potkáte psa v místech, kde se přítomnost psa nedala očekávat a váš pes byl tedy zrovna navolno.)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.65.99
Přátelé jedinečnost každého psa nelze,tak snadno zobecnit.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.38.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
nechci znovu oživovat diskuzi, kde se diskuzní agresoři skutečně vyřádili, nicméně, zaujal mne tam jeden názor, který dle mého soudu má pravdu, byť se v té diskuzi se zlou potázal.
Kdosi tam psal, že na psa zavolá /přivolá ho) a pokud on neposlechne, začne mu utíkat. Já to tak dělám už léta a velice se mi to osvědčuje i případě, kdy se zdá. že hrozí konflikt s jiným psem.
Předpokládám totiž, že pes, když se mu vzdaluju, se cítí oslaben, ztratí chuť do sporu a prostě uteče za mnou, takže ke konfliktu nedojde. I ten druhý pes, předpokládejme, že agresor, jak běží za tím mým, se vzdaluje od svého teritoria, jeho potřeba jej chránit klesá a jeho chuť do boje rovněž.
Naopak kontraproduktivní je, když se člověk zapojí do chystaného boje osobně ať již řevem (kromě odvolání) nebo dokonce fyzicky,
samozřejmě mluvím o chystaném konfliktu, nikoliv o okamžiku, kdy mého psa jiný pes popadl za zátylek či jinak kouše, kdy tedy už nelze z rvačky odejít. ovšem tato situace nemusí nikdy při dostatečné pozornosti a porozumění nastat.
Proto myslím, že by se pejskaři měli více než dosud zajímat o řeč těla svého psa a měli by být pozorní i při sledování okolojdoucích psů. Hrozící konflikt se dá z 99 procent takovou pozorností a porozuměním odvrátit a to zcela bez problémů a následků.
"Naopak kontraproduktivní je, když se člověk zapojí do chystaného boje osobně ať již řevem (kromě odvolání) nebo dokonce fyzicky,"
Není to tak vždy. Zažila jsem situaci, kdy jsme nečekaně potkali se svou fenou dva ovčáky a majitel široko daleko nikde. V té chvíli se nedalo nic řešit útěkem. Asi jsem měla štěstí, ale má fena a ti ovčáci zareagovali na rázné povely, i když to v první chvíli vypadalo, že rvačku neodvrátím - výhružný postoj, ježení srstí, vrčení, příprava k útoku.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.236.4
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
"Naopak kontraproduktivní je, když se člověk zapojí do chystaného boje osobně ať již řevem (kromě odvolání) nebo dokonce fyzicky,"
Není to tak vždy. Zažila jsem situaci, kdy jsme nečekaně potkali se svou fenou dva ovčáky a majitel široko daleko nikde. V té chvíli se nedalo nic řešit útěkem. Asi jsem měla štěstí, ale má fena a ti ovčáci zareagovali na rázné povely, i když to v první chvíli vypadalo, že rvačku neodvrátím - výhružný postoj, ježení srstí, vrčení, příprava k útoku.
vsadím se, že by to stejně nebo hodně podobně bylo, i kdybyste tam kromě majitele ovčáků nebyla ani vy, a zvlášť jestli ti druzí byli psi, většina psích sporů se vyhrožováním /v případě pes-fena je výjimečnému) skončí a psi se rozejdou v míru a pokoji
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.11
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
vsadím se, že by to stejně nebo hodně podobně bylo, i kdybyste tam kromě majitele ovčáků nebyla ani vy, a zvlášť jestli ti druzí byli psi, většina psích sporů se vyhrožováním /v případě pes-fena je výjimečnému) skončí a psi se rozejdou v míru a pokoji
Ono to "vyhrožování" je kolikrát jen reakce na majitele - majitel vidí cizí psy, podvědomě se vyděsí, co zase bude, napruží se, začne řvát povely... a psi se prostě přidají. Kdežto kdyby zůstal vnitřně v klidu, neříkal nic a postavil se k té situaci bokem (to je důležité, čelní postoj vnímají psi jako výhrůžku), tak by se mnohdy jen očuchali a hotovo.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.38.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ono to "vyhrožování" je kolikrát jen reakce na majitele - majitel vidí cizí psy, podvědomě se vyděsí, co zase bude, napruží se, začne řvát povely... a psi se prostě přidají. Kdežto kdyby zůstal vnitřně v klidu, neříkal nic a postavil se k té situaci bokem (to je důležité, čelní postoj vnímají psi jako výhrůžku), tak by se mnohdy jen očuchali a hotovo.
Jste naprosto vedle. Usuzujete naprosto mylně a obráceně. Vůbec jste tam nebyla. Já zakročila, až po té, co se ti cizí ovčouni dostali do takto vůhružného postoje. Nečekala jsem, že se tam objeví, ale nejsem hysterka, abych hned zbrkle křičela.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.11
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jste naprosto vedle. Usuzujete naprosto mylně a obráceně. Vůbec jste tam nebyla. Já zakročila, až po té, co se ti cizí ovčouni dostali do takto vůhružného postoje. Nečekala jsem, že se tam objeví, ale nejsem hysterka, abych hned zbrkle křičela.
A já jsem někde psala, že se to týká konkrétně vás? Píšu obecně, protože tohle je častý problém, který vídám u lidí skoro denně.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.38.1
Ty ovčouni to byla fenka a pes. Začala ta fenka a pes se hned přidal. Mou fenku jsem odvolala, ale oni šli dál s vyhružkou do ní. Pak zareagovali na mé povely. Jak jsem později zjistila, byli taky cvičení, proto píši o štěstí.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.38.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
A já jsem někde psala, že se to týká konkrétně vás? Píšu obecně, protože tohle je častý problém, který vídám u lidí skoro denně.
Tak v tomto máte naprostou pravdu. Kolikrát lidé reagují hystericky dopředu a pes reaguje na nervozitu pána.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.11
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak v tomto máte naprostou pravdu. Kolikrát lidé reagují hystericky dopředu a pes reaguje na nervozitu pána.
Nemusí jít ani o hysterii. Často opravdu stačí jen to, že člověk stojí čelem a podvědomě se napne.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.38.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nemusí jít ani o hysterii. Často opravdu stačí jen to, že člověk stojí čelem a podvědomě se napne.
Jenže většinou lidé reagují razantněji a ohledně toho podvědomého napnutí, to funguje do určité vzdálenosti.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.236.4
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ty ovčouni to byla fenka a pes. Začala ta fenka a pes se hned přidal. Mou fenku jsem odvolala, ale oni šli dál s vyhružkou do ní. Pak zareagovali na mé povely. Jak jsem později zjistila, byli taky cvičení, proto píši o štěstí.
jak jde pes se svou fenou, pak samozřejmě tabu vůči cizí feně nedrží i když sám by je asi dodržel, a spolu jsou schopni i zabít, skoro si myslím, že tohle je ta nejméně bezpečná kombinace - fena a pes proti jiné feně. a kdyby se ta samostatná fena hárala - ó jé, to by mohl být opravdu masakr.
U psů je to jako u lidí, v kritických chvílích, je-li přítomna, velí samice.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.236.4
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ono to "vyhrožování" je kolikrát jen reakce na majitele - majitel vidí cizí psy, podvědomě se vyděsí, co zase bude, napruží se, začne řvát povely... a psi se prostě přidají. Kdežto kdyby zůstal vnitřně v klidu, neříkal nic a postavil se k té situaci bokem (to je důležité, čelní postoj vnímají psi jako výhrůžku), tak by se mnohdy jen očuchali a hotovo.
je to tak, psi většinou o opravdovou rvačku nemají zájem -. a proč by měli mít, nikdo nestojí o zranění. Faktem je, že zděšení majitelé - a tím nemyslím tu paní, co jí psa napadl párek, už tím, že začnou přitahovat vodítko, křičet - držte si toho psa a podobně se projevovat, ze situace, která by byla zcela nevinná udělají horor.
Moje osobní zkušenost potvrzuje to, co píše třeba pan Trummler - dva psi v jednom paneláku, kteří se prostě nenáviděli a stačilo, aby se zahlédli z balkonu, běsnili, se jednou , čistě omylem, potkali na jednom úzkém chodníku bez vodítka a bez koše - minuli se, dívali se každý na druhou stranu postoj říkal : zajímavé, široko daleko tady není žádný pes, pak jsme je upoutali a začal tradiční bengál.
Psi jsou chytří a mnohdy ví o přicházejícím psu a jeho úmyslech mnohem více než jejich průvodci.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.234.108
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
je to tak, psi většinou o opravdovou rvačku nemají zájem -. a proč by měli mít, nikdo nestojí o zranění. Faktem je, že zděšení majitelé - a tím nemyslím tu paní, co jí psa napadl párek, už tím, že začnou přitahovat vodítko, křičet - držte si toho psa a podobně se projevovat, ze situace, která by byla zcela nevinná udělají horor.
Moje osobní zkušenost potvrzuje to, co píše třeba pan Trummler - dva psi v jednom paneláku, kteří se prostě nenáviděli a stačilo, aby se zahlédli z balkonu, běsnili, se jednou , čistě omylem, potkali na jednom úzkém chodníku bez vodítka a bez koše - minuli se, dívali se každý na druhou stranu postoj říkal : zajímavé, široko daleko tady není žádný pes, pak jsme je upoutali a začal tradiční bengál.
Psi jsou chytří a mnohdy ví o přicházejícím psu a jeho úmyslech mnohem více než jejich průvodci.
To nepsal pan Trummler (
, nebo bydlel u nás v domě. Tam přesně ovčák na balkoně v 1. patře, kdykoliv jsme šli s mým psem, visel z balkonu, vapadalo to, že musí každou chvíli přepadnout, když byl můj pes volně, běhal po zdi metr vysoko. Řvali oba. Venku se míjeli bez konfliktů.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.254
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ono to "vyhrožování" je kolikrát jen reakce na majitele - majitel vidí cizí psy, podvědomě se vyděsí, co zase bude, napruží se, začne řvát povely... a psi se prostě přidají. Kdežto kdyby zůstal vnitřně v klidu, neříkal nic a postavil se k té situaci bokem (to je důležité, čelní postoj vnímají psi jako výhrůžku), tak by se mnohdy jen očuchali a hotovo.
Tak tak a na tohle jsem přišla už jako malý děcko ve svých 12ti, když jsme měli velice temperamentní fenku, která byla neskutečně zkažená a ze všech si dělala dobrý den. měli jsem ji měsíc a jediný způsob jak ji naučit přivolání byl tento, jinak se to v terénu nedalo. Dát povel otočit se a jít... Ona chvilku stála přemýšlela jestli jí to za to stojí a pak se rozběhla za mnou a jakmile přišla dostala pamlsek. Takto se naučila přivolání asi měsíc po její "adopci" už to uměla spolehlivě a stačilo zavolat a vydat se pár metrů jiným směrem.