Jak namotivovat psa

O jaké se jedná plemeno? Jeden výcvikář se snažil namotivovat na obranu zlatého retrívra - nepovedlo se mu to.
(Btw - správně je rádi bychom )

A kolik mu je ?

to že je pes doma hlídač nemá s obranou nic společného, základem je, aby se pes s vámi byl schopen tahat o hračku, peška, hadru. Pokud tohle nedělá doma tak dost těžko to bude třeba dělat na cvičáku. Pokud se tahá s vámi tak se většinou před figurantem sami s ním potaháte a pak ho s hadrou předáte figurantovi. Je tam víc možností, ale pes se musí tahat

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jak namotivovat psa,když nejeví zájem o hračky... Na cvičáku by jsme rádi zkusili obrany, pes doma urputný hlídač,ale na cvičáku zalezl mezi nohy a nic, jen u nohou a nešel na nic namotivovat... balonek,hadr prostě nic...

Ak ozaj stojíte o radu na tomto fóre bolo by vhodné o tom psovi napísať aj nejaké údaje. Plemeno, vek atď. Alenajlepšia rada je nájsť skúseného výcvikára, ktorý si pozrie reakcie psa a poradí. Lebo rady "na diaľku" cez internet nemôžu mať až takú účinnosť

jedná se roční fenku křížence NO, tahá se leda doma s ostatníma psama, ale o hru semnou nestojí,prostě jako by nevěděla co po ní chcu, nechytá se na hadr,na hračku,nic, když provokuju a tahám se s druhým psem aby viděla o co jde, tak tahá druhého psa za krk- kůži,nebo o hračku s druhým psem..je hodně akční,ale jak po ní něco chcu tak je taková bez jiskry...

výcvikář mi řekl,at to v ní probudím a venuji se ji...at ji na něco namotivuji, jenže nevím na co když o nic zájem nemá...nejspíš to asi nebude mít u ní cenu...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
výcvikář mi řekl,at to v ní probudím a venuji se ji...at ji na něco namotivuji, jenže nevím na co když o nic zájem nemá...nejspíš to asi nebude mít u ní cenu...

Výcvikář asi nebude ten dobrý výcvikář. Kdyby byl, poradil by vám kontaktní hry, kdy vy nebo figurant ležíte na zemi a taháte se s ní o hadr nebo cokoli, o co má ona zájem, leze po vás a dotýká se vás a loví kořist. Pak by si s ní začal hrát s hadrem a tak dále, ale to chce opravdu dobrého figuranta s citem pro psa a takových je málo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
výcvikář mi řekl,at to v ní probudím a venuji se ji...at ji na něco namotivuji, jenže nevím na co když o nic zájem nemá...nejspíš to asi nebude mít u ní cenu...

Ona nemá venku o nic zájem, protože je vyděšená. Přemýšlet nad tím, jak ji v tu chvíli motivovat, je nesmysl, ona si nebude hrát, pokud nemá pocit bezpečí. Nejdřív v ní musíte podpořit sebejistotu a dostat ji do klidu, zájem o hru pak přijde sám.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jedná se roční fenku křížence NO, tahá se leda doma s ostatníma psama, ale o hru semnou nestojí,prostě jako by nevěděla co po ní chcu, nechytá se na hadr,na hračku,nic, když provokuju a tahám se s druhým psem aby viděla o co jde, tak tahá druhého psa za krk- kůži,nebo o hračku s druhým psem..je hodně akční,ale jak po ní něco chcu tak je taková bez jiskry...

Mám něco podobného, jenom ta moje není určitě vyděšená, jak tady píší, možná v některých situacích nejistá, ale prostě hrát si nechce, i motivace na žrádlo není dokonalá. Prostě je to špatně motivovatelný pes, výcvikářka tvrdí, že je flegmatik. A to ve hře s dalšími našimi psy je docela akční. Je to také ten nejposlednější pes v hierarchii smečky, je hodně submisivní. Nevím, jestli to s tím nakonec přece jenom trochu nesouvisí. Na obranách se nebojí, kůži loví, ale žádný velký kousač to není. Prostě je to cvičení celé takové upaťchané. Spousta lidí by z ní byla nadšená, protože ona v běžným životě je strašně hodná a poslušná, ale výcvik je utrpení a to je dělaný jenom pozitivkou.

Takže zadavatelce radím jedině trpělivost, dodávání sebevědomí, radosti a jistoty a ohromnou dávku pozitivní energie za každý náznak hry, stejně ten výsledek, ale může být nejistý a pravděpodobně to nikdy nebude dokonalé.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám něco podobného, jenom ta moje není určitě vyděšená, jak tady píší, možná v některých situacích nejistá, ale prostě hrát si nechce, i motivace na žrádlo není dokonalá. Prostě je to špatně motivovatelný pes, výcvikářka tvrdí, že je flegmatik. A to ve hře s dalšími našimi psy je docela akční. Je to také ten nejposlednější pes v hierarchii smečky, je hodně submisivní. Nevím, jestli to s tím nakonec přece jenom trochu nesouvisí. Na obranách se nebojí, kůži loví, ale žádný velký kousač to není. Prostě je to cvičení celé takové upaťchané. Spousta lidí by z ní byla nadšená, protože ona v běžným životě je strašně hodná a poslušná, ale výcvik je utrpení a to je dělaný jenom pozitivkou.

Takže zadavatelce radím jedině trpělivost, dodávání sebevědomí, radosti a jistoty a ohromnou dávku pozitivní energie za každý náznak hry, stejně ten výsledek, ale může být nejistý a pravděpodobně to nikdy nebude dokonalé.

Nedivte se, že máte nejistého psa, když ¨děláte pozitivkou.

Chcete říci, že kdybych to dělala kontrastem, tak je supr jistá? Ona to z hlediska cvičení nemá až tak špatný, teď dělala blbý zopky za plný počet, ale chybí tomu drive a šťáva. Mám pocit, že po kontrastu by se vedle mě plížila. :)

Myslím že problém je i v tom že si dostatečně vyhraje s ostatními psy, a pak už nemá potřebu si hrát s páníčkem. Vím o čem mluvím,taky jsem takového psa měla. Chce to ho od ostatních oddělit, on se bude nudit a bude vděčný za každý kontakt s páníčkem. A uvidíte že i ta hra přijde, jen z něj trošku udělat závisláčka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím že problém je i v tom že si dostatečně vyhraje s ostatními psy, a pak už nemá potřebu si hrát s páníčkem. Vím o čem mluvím,taky jsem takového psa měla. Chce to ho od ostatních oddělit, on se bude nudit a bude vděčný za každý kontakt s páníčkem. A uvidíte že i ta hra přijde, jen z něj trošku udělat závisláčka.

Motivovat psa sociální deprivací, taky dobrý... A když nežere pamlsky, tak ho necháme vyhládnout, případně ho můžeme nechat i pořádně vyžíznit a odměňovat ho vodou. A co dýchat, dýchat mu dovolíte?

Pokud si pes hraje se psy a s pánečkem ne, tak není problém v tom, že si hraje se psy, ale v tom, že je nemá k pánu správný vztah, je v přítomnosti pána nejistý nebo pro něj prostě pán neumí být dostatečně zajímavý. Ani jedno nevyřešíte tím, že mu odepřete sociální kontakty.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím že problém je i v tom že si dostatečně vyhraje s ostatními psy, a pak už nemá potřebu si hrát s páníčkem. Vím o čem mluvím,taky jsem takového psa měla. Chce to ho od ostatních oddělit, on se bude nudit a bude vděčný za každý kontakt s páníčkem. A uvidíte že i ta hra přijde, jen z něj trošku udělat závisláčka.

Vy praktikujete tzv. pozitivní motivaci, že?

já jsem hlavně za celou diskuzi nepochopila proč nutit psa do "her", o které nemá zájem, a nepřináší mu žádné potěšení. Přece existuje hromada činností, co jde dělat se psem aby to bavilo oba (i kdyby to mělo být jenom toulání po lese).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vy praktikujete tzv. pozitivní motivaci, že?

Ne, pozitivní motivaci praktikuju já. A nechápu, proč vždycky, když tu někdo napíše nějakou prasáckou radu, máte z nějakého podivného důvodu pocit, že jde o pozitivku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já jsem hlavně za celou diskuzi nepochopila proč nutit psa do "her", o které nemá zájem, a nepřináší mu žádné potěšení. Přece existuje hromada činností, co jde dělat se psem aby to bavilo oba (i kdyby to mělo být jenom toulání po lese).

Já měla pocit, že jde právě o to, jak to udělat, aby tyhle hry psu přinášely potěšení...
Navíc se psem, který nemá zájem o hry s vámi, těžko můžete pohodově courat po lese, páč pro něj bude pravděpodobně první stopička srnky zajímavější než vy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ne, pozitivní motivaci praktikuju já. A nechápu, proč vždycky, když tu někdo napíše nějakou prasáckou radu, máte z nějakého podivného důvodu pocit, že jde o pozitivku.

Z praxe.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Z praxe.

Evidentně jste v praxi nikdy pozitivku neviděla ani z letadla. Doporučuju jít se podívat třeba k Šimoně Drábkové, Lence Blachové, Katce Lerlové...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já měla pocit, že jde právě o to, jak to udělat, aby tyhle hry psu přinášely potěšení...
Navíc se psem, který nemá zájem o hry s vámi, těžko můžete pohodově courat po lese, páč pro něj bude pravděpodobně první stopička srnky zajímavější než vy.

hjde motivovat i na žrádlo, a courat po lese jde i se psem na vodítku (což by tam kde není absolutní ovladatelnost - takže v cca 95% případů mělo být samozřejmostí). Pro psa je příjemným zážitkem i procházka v přírodě, a není při tom nutný, aby na vás furt visel pohledem s vymytým mozkem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
hjde motivovat i na žrádlo, a courat po lese jde i se psem na vodítku (což by tam kde není absolutní ovladatelnost - takže v cca 95% případů mělo být samozřejmostí). Pro psa je příjemným zážitkem i procházka v přírodě, a není při tom nutný, aby na vás furt visel pohledem s vymytým mozkem.

Pro psa rozhodně není příjemným zážitkem procházka v přírodě, pokud ji celou stráví tím, že se škrtí na vodítku, jak se usilovně snaží dostat po stopě pryč pryč pryč, v čemž mu brání ta protivná zátěž na konci vodítka. To je samozřejmě extrémní případ, ale chci tím říct, že nějaký kontakt a vztah by tam měl být i na tom vodítku. To nemá nic společného s vymýváním mozků.
Jde motivovat i na žrádlo, to bezesporu ano. Taky nosím na procházky plné kapsy pamlsků. Akorát pokud ve vás pes nemá nic než nosiče žrádla, tak ve chvíli, kdy vám pamlsky dojdou, jste nahraná. Proto je potřeba umět psa navázat na sebe i jinak než žrádlem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Evidentně jste v praxi nikdy pozitivku neviděla ani z letadla. Doporučuju jít se podívat třeba k Šimoně Drábkové, Lence Blachové, Katce Lerlové...

o pozitivce se dohadovat nebudu - má hromadu pro i když není pro každého psa, ale jednu z Vámi jmenovaných holek celkem znám, a musím říct, že až na jednoho jsou zrovna všichni její psi při výcviku dost nervově labilní, a to bez ohledu na věk a plemeno

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Evidentně jste v praxi nikdy pozitivku neviděla ani z letadla. Doporučuju jít se podívat třeba k Šimoně Drábkové, Lence Blachové, Katce Lerlové...

Byla jsem se podívat na MMK a viděla dvakrát Šimonu. MMK - jení názory, přístup ke psům, vůbec mi to nevyhovovalo a myslím, že je spousta šetrnějších způsobů, jak se domluvit se psem bez používání síly a kontrastu, ale také bez těch neskutečných omezení, které PM s sebou v základní metodice, tak jak jí hodně trenérek vykládá, přináší. Když vidím halti na štěněti, dozvím se, že se pes nesmí odměnit z okolí kvůli přenosu hodnot na psovoda, je mi nejen smutno, ale i špatně. Jde to pro psa daleko příjemnějším a přirozenějším způsobem, ale ten nutí psovoda myslet a pracovat sám se sebou, nejen trénovat psa. A to se dnes nenosí. Náprava psa postiženého běžně dělanou PM je velmi těžká, protože ho musíte naučit myslet a chovat se jako pes, pak teprve se s ním dá dál něco dělat. Snad ta módní vlna rychle odezní, jako odezněla módní vlna dominance a EO.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
o pozitivce se dohadovat nebudu - má hromadu pro i když není pro každého psa, ale jednu z Vámi jmenovaných holek celkem znám, a musím říct, že až na jednoho jsou zrovna všichni její psi při výcviku dost nervově labilní, a to bez ohledu na věk a plemeno

O které holce se bavíme? To mě zajímá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro psa rozhodně není příjemným zážitkem procházka v přírodě, pokud ji celou stráví tím, že se škrtí na vodítku, jak se usilovně snaží dostat po stopě pryč pryč pryč, v čemž mu brání ta protivná zátěž na konci vodítka. To je samozřejmě extrémní případ, ale chci tím říct, že nějaký kontakt a vztah by tam měl být i na tom vodítku. To nemá nic společného s vymýváním mozků.
Jde motivovat i na žrádlo, to bezesporu ano. Taky nosím na procházky plné kapsy pamlsků. Akorát pokud ve vás pes nemá nic než nosiče žrádla, tak ve chvíli, kdy vám pamlsky dojdou, jste nahraná. Proto je potřeba umět psa navázat na sebe i jinak než žrádlem.

na vodítku se dá chodit i bez škrcení, a s tím že mi dojde žrádlo je to taky argument jak noha - stačí si ho vzít dostatek, a bude mít větší efekt než hračka kterou pes nechce a nic pozitivního v ní nevidí. naopak to, že jste pro psa zdrojem potravy a dostává ji jen za něco vás v jeho očích staví do lepšího světla. Své by o tom mohli vyprávět lidi od ČSV - tihle psi taky o hru nemájí většinou zájem, ale jsou žraví, takže s nimi jde prožít plnohodnotný život, i když se nepodělají z míčku nebo jiné hračky.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám něco podobného, jenom ta moje není určitě vyděšená, jak tady píší, možná v některých situacích nejistá, ale prostě hrát si nechce, i motivace na žrádlo není dokonalá. Prostě je to špatně motivovatelný pes, výcvikářka tvrdí, že je flegmatik. A to ve hře s dalšími našimi psy je docela akční. Je to také ten nejposlednější pes v hierarchii smečky, je hodně submisivní. Nevím, jestli to s tím nakonec přece jenom trochu nesouvisí. Na obranách se nebojí, kůži loví, ale žádný velký kousač to není. Prostě je to cvičení celé takové upaťchané. Spousta lidí by z ní byla nadšená, protože ona v běžným životě je strašně hodná a poslušná, ale výcvik je utrpení a to je dělaný jenom pozitivkou.

Takže zadavatelce radím jedině trpělivost, dodávání sebevědomí, radosti a jistoty a ohromnou dávku pozitivní energie za každý náznak hry, stejně ten výsledek, ale může být nejistý a pravděpodobně to nikdy nebude dokonalé.

Spousta lidí by z ní byla nadšená, protože ona v běžným životě je strašně hodná a poslušná, ale výcvik je utrpení a to je dělaný jenom pozitivkou.

Mluvíte mi naprosto z duše. Mám lovecké plemeno a povahově zdá se dosti podobná. Hrozně hodná, poslušná fenka, neměla jsem s ní problém naprosto v ničem (čistotnost, běhání za lidmi a psy, chůze na vodítku, vše zvládla jakoby mimochodem jen pomocí důslednosti a pamlsků), do každé rodiny by byla milionová a každý normální pejskař mi ji závidí, jenže já s ní chtěla pracovat a je to opravdu velmi těžké. Namotivovat flegmatického psa je mnohem horší, než brzdit psa hyperaktivního. Máme už pár zkoušek složených, ale prostě cítím, že to není ono. Bohužel si myslím, že je to prostě taková povaha a změnit nejde jakýmkoliv stylem výcviku..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O které holce se bavíme? To mě zajímá.

jména na anonymním fóru opravdu propírat nehodlám, ale jestli je opravdu z treninků znáte, tak to jistě víte, protože to opravdu nejde přehlédnout

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Byla jsem se podívat na MMK a viděla dvakrát Šimonu. MMK - jení názory, přístup ke psům, vůbec mi to nevyhovovalo a myslím, že je spousta šetrnějších způsobů, jak se domluvit se psem bez používání síly a kontrastu, ale také bez těch neskutečných omezení, které PM s sebou v základní metodice, tak jak jí hodně trenérek vykládá, přináší. Když vidím halti na štěněti, dozvím se, že se pes nesmí odměnit z okolí kvůli přenosu hodnot na psovoda, je mi nejen smutno, ale i špatně. Jde to pro psa daleko příjemnějším a přirozenějším způsobem, ale ten nutí psovoda myslet a pracovat sám se sebou, nejen trénovat psa. A to se dnes nenosí. Náprava psa postiženého běžně dělanou PM je velmi těžká, protože ho musíte naučit myslet a chovat se jako pes, pak teprve se s ním dá dál něco dělat. Snad ta módní vlna rychle odezní, jako odezněla módní vlna dominance a EO.

že se pes nesmí odměnit z okolí kvůli přenosu hodnot na psovoda
Premackův princip. To není v zásadě úplně blbě. Jen záleží, jakým způsobem se to praktikuje. Martinu Klimešovou neznám, takže nemůžu soudit. Ale obecně už jsem slyšela, že existuje "směr" pozitivky, který dělá ze psů v podstatě kosatky v izolovaném bazénu, takže úplně všechny interakce v jejich životě jdou přes psovoda. Nikdy jsem se s tím naživo nesetkala a nesouhlasím s tím. Pes má právo bejt pes, ne kosatka. Což se pořád nevylučuje s pozitivkou.

ZAD je tu i teda rada pro mě? je pravda, že se psi si vyblbne moc, když chci aby si hrála se mnou tak na mě hledí jak tele na nové vrata a neví, když jí vemu od psů a chci cvičit jen s ní, tak je taková nejistá, člověk by řekl že bázlivá, nechce se jí, když pustím ostatní pasi na ,,hromadný výcvik,, tak je akční, poslouchá a bere vše hrou, asi je problém v tom, že není zvyklá neco plnit sama, ted je otazka teda jak jí namotivovat na mě,aby byla i sama se mnou ok, jak říkám na hračku ani kabanos to nešlo, furt se na mě dívala tak nějak bázlivě...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jména na anonymním fóru opravdu propírat nehodlám, ale jestli je opravdu z treninků znáte, tak to jistě víte, protože to opravdu nejde přehlédnout

Znám je, vesměs moc neznám jejich psy, takže fakt nevím. Nicméně to, že má někdo labilního psa, ještě nemusí znamenat, že je špatnej trenér. Ne všichni psi se rodí dokonalí, někteří k tomu mají hodně daleko, a s takovými se dá pracovat jen ocamcaď pocamcaď.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jména na anonymním fóru opravdu propírat nehodlám, ale jestli je opravdu z treninků znáte, tak to jistě víte, protože to opravdu nejde přehlédnout

Znám je, vesměs moc neznám jejich psy, takže fakt nevím. Nicméně to, že má někdo labilního psa, ještě nemusí znamenat, že je špatnej trenér. Ne všichni psi se rodí dokonalí, někteří k tomu mají hodně daleko, a s takovými se dá pracovat jen ocamcaď pocamcaď.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ZAD je tu i teda rada pro mě? je pravda, že se psi si vyblbne moc, když chci aby si hrála se mnou tak na mě hledí jak tele na nové vrata a neví, když jí vemu od psů a chci cvičit jen s ní, tak je taková nejistá, člověk by řekl že bázlivá, nechce se jí, když pustím ostatní pasi na ,,hromadný výcvik,, tak je akční, poslouchá a bere vše hrou, asi je problém v tom, že není zvyklá neco plnit sama, ted je otazka teda jak jí namotivovat na mě,aby byla i sama se mnou ok, jak říkám na hračku ani kabanos to nešlo, furt se na mě dívala tak nějak bázlivě...

Podle mě je hodně citlivá a vy ji nějakým způsobem bezděčně znejisťujete. Chtělo by to hodit se maximálně do klidu a hlavně na ni vůbec netlačit. Ale to je taková obecná rada, líp by poradil někdo, kdo by vás viděl naživo a zjistil, kde je ve vaší komunikaci ta chybka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Znám je, vesměs moc neznám jejich psy, takže fakt nevím. Nicméně to, že má někdo labilního psa, ještě nemusí znamenat, že je špatnej trenér. Ne všichni psi se rodí dokonalí, někteří k tomu mají hodně daleko, a s takovými se dá pracovat jen ocamcaď pocamcaď.

jenomže tihle psi by v nervech nebyli, kdyby se s nima dělalo jinak - zaprvé jsou všichni jako přes kopírák, a jsou na jedné straně takoví zdechlí, protože furt do zblbnutí opakují věci který se jim nechtějí dělat (přece trénují pozitivně, tak se čeká dokud jim to samo nedojde), a když už se dostanou z vlivu majitelky tam, kde mají dělat neco sami za sebe, tak se totálně vynerví ...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ZAD je tu i teda rada pro mě? je pravda, že se psi si vyblbne moc, když chci aby si hrála se mnou tak na mě hledí jak tele na nové vrata a neví, když jí vemu od psů a chci cvičit jen s ní, tak je taková nejistá, člověk by řekl že bázlivá, nechce se jí, když pustím ostatní pasi na ,,hromadný výcvik,, tak je akční, poslouchá a bere vše hrou, asi je problém v tom, že není zvyklá neco plnit sama, ted je otazka teda jak jí namotivovat na mě,aby byla i sama se mnou ok, jak říkám na hračku ani kabanos to nešlo, furt se na mě dívala tak nějak bázlivě...

No to je právě ono, její smečka je pro ní víc než vy. Neznamená to jí úplně od ostatních izolovat,ale naučit být s vámi sama tak aby to ona chtěla. Ale tady na fauně nemá cenu cokoliv říkat,vše se otočí proti vám a ze všeho udělají týrání. A ne...nedělám pozitivku, ale všichni kdo tady jen rýpou odpověď nenašli a ani se o to nesnaží. Takže bohužel tady asi radu opravdu nenajdete.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jenomže tihle psi by v nervech nebyli, kdyby se s nima dělalo jinak - zaprvé jsou všichni jako přes kopírák, a jsou na jedné straně takoví zdechlí, protože furt do zblbnutí opakují věci který se jim nechtějí dělat (přece trénují pozitivně, tak se čeká dokud jim to samo nedojde), a když už se dostanou z vlivu majitelky tam, kde mají dělat neco sami za sebe, tak se totálně vynerví ...

Tak nic takového jsem fakt nezaznamenala u psů ani jedné ze zmiňovaných holek. I když jsem je viděla jen krátce, tak "zdechlí" opravdu nejsou, naopak - tolik drajvu a chuti do práce vidíte málokdy. A myslím si, že nenapíšete konkrétní jméno jen proto, že jste si to celé vymyslela.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak nic takového jsem fakt nezaznamenala u psů ani jedné ze zmiňovaných holek. I když jsem je viděla jen krátce, tak "zdechlí" opravdu nejsou, naopak - tolik drajvu a chuti do práce vidíte málokdy. A myslím si, že nenapíšete konkrétní jméno jen proto, že jste si to celé vymyslela.

nevymyslela

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak nic takového jsem fakt nezaznamenala u psů ani jedné ze zmiňovaných holek. I když jsem je viděla jen krátce, tak "zdechlí" opravdu nejsou, naopak - tolik drajvu a chuti do práce vidíte málokdy. A myslím si, že nenapíšete konkrétní jméno jen proto, že jste si to celé vymyslela.

Tady se ale nebavíme o drive, ale o celkovém přístupu k psovi. Psi PM trenérů umí cvičit, ale neumí žít a v nervech jsou snad všichni. Aspoň v různých FB skupinách řeší trenérky takové hlouposti u svých psů,že nad tím zůstává rozum stát. A vede p. Hladká - její klientka se po roce!!! práce pomocí pozitivní motivace přiblížila k ostatním psům už na celých 5 metrů. A vydává to za úspěch.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Znám je, vesměs moc neznám jejich psy, takže fakt nevím. Nicméně to, že má někdo labilního psa, ještě nemusí znamenat, že je špatnej trenér. Ne všichni psi se rodí dokonalí, někteří k tomu mají hodně daleko, a s takovými se dá pracovat jen ocamcaď pocamcaď.

Hlavně si to musí umět dobře okecat - je zvláštní, že trenéři PM mají psy, kteří se málem zabijí, když majiteli upadnou klíče, jiní jsou zase vrození deprivanti, kteří se hroutí při zatáhnutí za vodítko a tak dále. Jsou to psi zvyklí žít v umělém světě a hroutí se z toho reálného.

to je zas debata, jedna paní povídala

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Motivovat psa sociální deprivací, taky dobrý... A když nežere pamlsky, tak ho necháme vyhládnout, případně ho můžeme nechat i pořádně vyžíznit a odměňovat ho vodou. A co dýchat, dýchat mu dovolíte?

Pokud si pes hraje se psy a s pánečkem ne, tak není problém v tom, že si hraje se psy, ale v tom, že je nemá k pánu správný vztah, je v přítomnosti pána nejistý nebo pro něj prostě pán neumí být dostatečně zajímavý. Ani jedno nevyřešíte tím, že mu odepřete sociální kontakty.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já jsem hlavně za celou diskuzi nepochopila proč nutit psa do "her", o které nemá zájem, a nepřináší mu žádné potěšení. Přece existuje hromada činností, co jde dělat se psem aby to bavilo oba (i kdyby to mělo být jenom toulání po lese).

máte pravdu, na druhou stranu chápu lidi, kteří si pořídí psa jako parťáka na různé aktivity (ne jen jízdu u kola či brouzdání po lese) a ono to pak nejde.... podřídíte se takovému psovi a budete ho mít s pocitem zklamání ještě dalších např. 13 let doma ?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
máte pravdu, na druhou stranu chápu lidi, kteří si pořídí psa jako parťáka na různé aktivity (ne jen jízdu u kola či brouzdání po lese) a ono to pak nejde.... podřídíte se takovému psovi a budete ho mít s pocitem zklamání ještě dalších např. 13 let doma ?

pokud chci psa ke konkrétní aktivitě, tak si pořídím psa který pro tu aktivitu má předpoklady - tzn. že pokud chci dělat obrany, tak si koupím služební plemeno z prověřeného pracovního chovu, pokud chci dělat myslivost koupím si loveckého psa atd.
U kříženců nebo plemen která se už pro danou činnost nevyužívají a neprověřují je to vždycky sázka do loterie, a člověk s tím musí počítat. Tím, že si někdo pořídí psa, a pak chce a chce a chce něco konkrétního dělat genetickou výbavu ani povahu psa nezmění, a jenom se trápí oba
A ano když jsem měla jen jednoho psa (můj první, bez PP), tak jsem se jeho mizerné povaze přizpůsobila, a místo vysněné sportovky jsem přešla na agility, i když mi ten sport nic neříkal, ale psa to bavilo, a neomaezovala ji v tom ani její silná reakce na střelbu. A nakonec jsem i já agi přišla na chuť

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pokud chci psa ke konkrétní aktivitě, tak si pořídím psa který pro tu aktivitu má předpoklady - tzn. že pokud chci dělat obrany, tak si koupím služební plemeno z prověřeného pracovního chovu, pokud chci dělat myslivost koupím si loveckého psa atd.
U kříženců nebo plemen která se už pro danou činnost nevyužívají a neprověřují je to vždycky sázka do loterie, a člověk s tím musí počítat. Tím, že si někdo pořídí psa, a pak chce a chce a chce něco konkrétního dělat genetickou výbavu ani povahu psa nezmění, a jenom se trápí oba
A ano když jsem měla jen jednoho psa (můj první, bez PP), tak jsem se jeho mizerné povaze přizpůsobila, a místo vysněné sportovky jsem přešla na agility, i když mi ten sport nic neříkal, ale psa to bavilo, a neomaezovala ji v tom ani její silná reakce na střelbu. A nakonec jsem i já agi přišla na chuť

Toto se snadno řekne, hůře udělá, i u těch pracovních plemen nemusíte mít štěstí, nemluvě o zdr. komplikacích. Pokud pak chcete dělat sport, pes musí jít pryč, ostatně nebyl by první, ani poslední, spousta lidí, co cvičí, to tak dělá. Mně je to proti srsti, ale už to docela chápu. Když jsem vybírala malou, byla nejdivočejší z vrhu, pak se všechno změnilo, nevím proč. S flegmatikem, i agillity bude "utrpení", prostě Vám zbude pes na mazlíka a vy jste chtěla cvičit. Lokty, dkk třeba zabrání i trekům a spol...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pokud chci psa ke konkrétní aktivitě, tak si pořídím psa který pro tu aktivitu má předpoklady - tzn. že pokud chci dělat obrany, tak si koupím služební plemeno z prověřeného pracovního chovu, pokud chci dělat myslivost koupím si loveckého psa atd.
U kříženců nebo plemen která se už pro danou činnost nevyužívají a neprověřují je to vždycky sázka do loterie, a člověk s tím musí počítat. Tím, že si někdo pořídí psa, a pak chce a chce a chce něco konkrétního dělat genetickou výbavu ani povahu psa nezmění, a jenom se trápí oba
A ano když jsem měla jen jednoho psa (můj první, bez PP), tak jsem se jeho mizerné povaze přizpůsobila, a místo vysněné sportovky jsem přešla na agility, i když mi ten sport nic neříkal, ale psa to bavilo, a neomaezovala ji v tom ani její silná reakce na střelbu. A nakonec jsem i já agi přišla na chuť

Toto se snadno řekne, hůře udělá, i u těch pracovních plemen nemusíte mít štěstí, nemluvě o zdr. komplikacích. Pokud pak chcete dělat sport, pes musí jít pryč, ostatně nebyl by první, ani poslední, spousta lidí, co cvičí, to tak dělá. Mně je to proti srsti, ale už to docela chápu. Když jsem vybírala malou, byla nejdivočejší z vrhu, pak se všechno změnilo, nevím proč. S flegmatikem, i agillity bude "utrpení", prostě Vám zbude pes na mazlíka a vy jste chtěla cvičit. Lokty, dkk třeba zabrání i trekům a spol...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Toto se snadno řekne, hůře udělá, i u těch pracovních plemen nemusíte mít štěstí, nemluvě o zdr. komplikacích. Pokud pak chcete dělat sport, pes musí jít pryč, ostatně nebyl by první, ani poslední, spousta lidí, co cvičí, to tak dělá. Mně je to proti srsti, ale už to docela chápu. Když jsem vybírala malou, byla nejdivočejší z vrhu, pak se všechno změnilo, nevím proč. S flegmatikem, i agillity bude "utrpení", prostě Vám zbude pes na mazlíka a vy jste chtěla cvičit. Lokty, dkk třeba zabrání i trekům a spol...

stát se může cokoliv, ale při cíleném výběru psa máte výrazně vyšší šanci za úspěch, než když si koupíte bezpapíráka na první inzerát na bazoši, a o rodičích a předcích nevíte nic - takto jsem kupovala tu první fenu, a bylo to 12 let trápení, protože byla silně nervově labilní i běžném životě. U všech ostatních psů musím zaklepat, že splnili očekávání prcovně i zdravotně (i když jeden z nich byl koupený dospělý z kotce, a hodně pokažený).
A pokud jde o tu sportovku, tak to že sítem projde jen málo psů není ani tak daný těmi psy jako takovými, ale dnešními vysokými nároky na provedení cviků i ze strany psovoda, a tím pádem na práci a šikovnost jeho i figurantů apod.
Bohužel pes není stroj, ale živý tvor, a člověk musí počítat, že všechna jeho přání nemusí vyjít (a často si za to může sám, že si psa doprasí), a pak se bude muset podřídit potřebám psa on. Jinak ať si pořídí motorku, play station, nebo něco jinýho neživýho.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
stát se může cokoliv, ale při cíleném výběru psa máte výrazně vyšší šanci za úspěch, než když si koupíte bezpapíráka na první inzerát na bazoši, a o rodičích a předcích nevíte nic - takto jsem kupovala tu první fenu, a bylo to 12 let trápení, protože byla silně nervově labilní i běžném životě. U všech ostatních psů musím zaklepat, že splnili očekávání prcovně i zdravotně (i když jeden z nich byl koupený dospělý z kotce, a hodně pokažený).
A pokud jde o tu sportovku, tak to že sítem projde jen málo psů není ani tak daný těmi psy jako takovými, ale dnešními vysokými nároky na provedení cviků i ze strany psovoda, a tím pádem na práci a šikovnost jeho i figurantů apod.
Bohužel pes není stroj, ale živý tvor, a člověk musí počítat, že všechna jeho přání nemusí vyjít (a často si za to může sám, že si psa doprasí), a pak se bude muset podřídit potřebám psa on. Jinak ať si pořídí motorku, play station, nebo něco jinýho neživýho.

Jasně, uvažovat o bezpapírákovi mně ani nenapadlo, však ti známí, pracovní předci mají svůj význam a genetický potenciál, co si budeme povídat. Kecy o dokonalých bezpapírácích si můžou místní obhájkyně strčit za kloubouk. Vidím, co za psí dokonalosti plodí tady na vesnici. Přesto člověk může mít smůlu. Já měla dva výborné psy, teď ta třetí je ideální rodinný psík, nerve se, poslouchá, fakt všechna výchova snadná, u veterináře suprová, veselá, prostě naprosto ideální psík, jenom na tu sportovku nemá, chybí tam drive. Pro 99% lidí supr, já ale chtěla cvičit.... nakonec mně zbyly vlastně jen stopy. Prostě smůla.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jasně, uvažovat o bezpapírákovi mně ani nenapadlo, však ti známí, pracovní předci mají svůj význam a genetický potenciál, co si budeme povídat. Kecy o dokonalých bezpapírácích si můžou místní obhájkyně strčit za kloubouk. Vidím, co za psí dokonalosti plodí tady na vesnici. Přesto člověk může mít smůlu. Já měla dva výborné psy, teď ta třetí je ideální rodinný psík, nerve se, poslouchá, fakt všechna výchova snadná, u veterináře suprová, veselá, prostě naprosto ideální psík, jenom na tu sportovku nemá, chybí tam drive. Pro 99% lidí supr, já ale chtěla cvičit.... nakonec mně zbyly vlastně jen stopy. Prostě smůla.

jj, já mám taky fenu, která je super pudově vybavená (suprově čuchala i kousala), ale na poslušnosti jsem s ní měla hrozný problém, protože byla leklá, a člověk by řekl až blbá - až pak jsem zjistila, že tam byl chronický zdravotní problém (natažená šlacha), a její nechuť spolupracovat pramenila z bolesti při sedání, lehání, odrazech apod., i když v normálním pohybu nekulhala, a u obran to přebil adrenalin. Vidělo ji několik vetů, a všichni řekli, že je v pořádku, a až mi to nedalo a jela jsem k ortopedovi, tak ten to poznal hned. Fena se dala dohromady, pak jsem s ní začala znova (nohu jí na práci bandážuju), a je to úplně vyměněný pes.
A takto vím o spoustě psů co nechtěli dělat, a majitelé je odepsali s tím, že jsou k ničemu, a oni měli buď nějaký zdrav. problém, nebo už byli přetrénovaní a zhnusení, a kolikrát třeba i stačí změnit přístup, a změní se i pes - tím samozřejmě nemyslím Váš případ, ale píšu to obecně. Ale jo, určitě se i super rodičům může narodit pes, kterému prostě nebylo dáno, stejně jako z lemplů může vypadnout slušný zvíře, jen to nebývá moc časté.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Toto se snadno řekne, hůře udělá, i u těch pracovních plemen nemusíte mít štěstí, nemluvě o zdr. komplikacích. Pokud pak chcete dělat sport, pes musí jít pryč, ostatně nebyl by první, ani poslední, spousta lidí, co cvičí, to tak dělá. Mně je to proti srsti, ale už to docela chápu. Když jsem vybírala malou, byla nejdivočejší z vrhu, pak se všechno změnilo, nevím proč. S flegmatikem, i agillity bude "utrpení", prostě Vám zbude pes na mazlíka a vy jste chtěla cvičit. Lokty, dkk třeba zabrání i trekům a spol...

Jo, spousta lidí, co cvičí, to dělá tak, že když jim to se psem nejde, tak místo aby se snažili změnit přístup, vymění psa. Dokud náhodou nenatrefí na nějakého, kterému zrovna ten jejich zajetý přístup vyhovuje. S těmi odloženými "nepoužitelnými" psy by se přitom mnohdy dalo taky krásně dělat, jen by museli zapojit pár mozkových buněk, obejít pár trenérů, podívat se, kolika různými způsoby se to dá taky dělat... prostě nezastydnout v tom, že "já to dělám dobře, vadnej je pes". Navíc pokud se bavíme o vrcholovém výcviku, tak ti opravdu "vadní a nepoužitelní" psi, se kterými se na vrchol ve výsledku skutečně nedostanete, vás naučí nejvíc. Takže pak o to snáz dosáhnete výsledků (a najdete lepší vztah) s jinými, normálnějšími psy, kterých je koneckonců většina. A toho "vadného" můžete mít i tak doma, těšit se z něj a cvičit si s ním jen tak pro radost, no a co.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jasně, uvažovat o bezpapírákovi mně ani nenapadlo, však ti známí, pracovní předci mají svůj význam a genetický potenciál, co si budeme povídat. Kecy o dokonalých bezpapírácích si můžou místní obhájkyně strčit za kloubouk. Vidím, co za psí dokonalosti plodí tady na vesnici. Přesto člověk může mít smůlu. Já měla dva výborné psy, teď ta třetí je ideální rodinný psík, nerve se, poslouchá, fakt všechna výchova snadná, u veterináře suprová, veselá, prostě naprosto ideální psík, jenom na tu sportovku nemá, chybí tam drive. Pro 99% lidí supr, já ale chtěla cvičit.... nakonec mně zbyly vlastně jen stopy. Prostě smůla.

tak i ve stopách se dá hezky uspět, i když ta konkurence je v posledních pěti letech naprosto šílená. Doteď o stopařských výběrácích skoro nikdo nevěděl, dalo se tam FH2 stopou kvalifikovat pomalu s 87 body a teďka....nemáte na FH 2 95 bodů, tak si ani neškrtnete. Takže je tam sice velká konkurence, ale je to pěkná disciplína, když se do toho opřete, tak by se Vám tam mohlo dařit.