Dominantní fenka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, máme 9ti měsíční fenku která se už od malička ve vztahu s ostatními psy dost výrazně pokouší být dominantní, což začala zkoušet v cca 6 měsících i na nás, ale naštěstí se nám během 2 měsíců povedlo jí ukázat kdo je tady vůdce smečky a teď je klid. Problém však nastává když k nám přijde návštěva - okamžitě se vrhá po dětech, bolestivě kouše do rukou, tahá za nohavice, škube tkaničky, krade a žebrá jídlo, leze k lidem na lavici - prostě dělá vše, co my jsme jí zakázali a když si to přeci jen čas od času otestuje, stačí důsledné "NE" a je zase hodná. Jenže "NE" od kohokoliv cizího nerespektuje, ani od lidí, kteří už vychovali spoustu bezproblémových psů, nenechá se zabavit ani hračkou a když jí to "terorizování" návštěvy zakazujeme my, vyloženě čeká až někdo z "cizinců" bude chvíli o samotě a v nestřeženou chvíli ho opět "napadne". Nevíte jak by se to dalo řešit? A ještě bych se chtěla zeptat na jednu věc: často když se ukážu na zahradě fenka začne mávat ocáskem, nahodí nadšený výraz a když se k ní přiblížím, převalí se na záda a čeká že ji budu drbat na bříšku. Myslíte že by to udělala i kdyby se pořád cítila dominantní?

taky souhlasím s tím, že není dominantní, ale prostě jen nevychovaná. A dost mě překvapuje, že jí to ještě tolerujete - sice je to ještě štěně, co to zkouší, ale právě nyní máte být nejdůslednější a jasně ji ukázat, kdo doma velí. Pokud bych měla psa s podobným problémem, byla by v době návštěvy ideálně na vodítku a jasně bych to korigovala. Ideální je nechat ji volně (ne napnuté vodítko) a kdyby začala otravovat a nenechala toho ani na upozornění, tak si ji stáhnout k sobě. Prostě ne a tečka. Nebo ji zavřít vedle do pokoje, popř. pořídit klec a zavírat po dobu návštěv tam. Ale pokud ji to necháte dělat, tak si akorát zafixuje, že je to fajn a může to dělat a budete to špatně odbourávat.

Navíc si neumím představit k někomu přijít na návštěvu a toto tam snášet.

A drbání bříška je pro ni prostě fajn úkon, to nemá co s dominancí společného - spíš s důvěrou ve vás, kdy od vás nečeká nějaký podraz či útok, tak odhalí nejcitlivější partie.

Vycvičená opravdu ne, ale vychovaná v devíti měsících už by být mohla, mám stejně starou fenku, která je vedená tak, aby nic takového nedělala a taky to nedělá.

Poslechla bych ty, co tady radí.....máme doma 7měsíční stafku, samozřejmě když přijde návštěva, chce je vítat skákáním apod., tak ji v tom bráníme, nedovolíme ji to, snažíme se ji "přidržet pri zemi" a pak chválit a chválit a daří se. Takže bych byla důsledná a vedla ji směrem, kterým chci. Pokud okusuje vás a ostatní, tak ihned převézt pozornost na jinou věc, hračku, pokud nechce kousat nic jiného než vás....tak jak už zde radili, zavřít ji. Je to jen o rutině a důslednosti, je to hold štěně a ty preferují hru a blbiny, asi jako děti....Ilona

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
taky souhlasím s tím, že není dominantní, ale prostě jen nevychovaná. A dost mě překvapuje, že jí to ještě tolerujete - sice je to ještě štěně, co to zkouší, ale právě nyní máte být nejdůslednější a jasně ji ukázat, kdo doma velí. Pokud bych měla psa s podobným problémem, byla by v době návštěvy ideálně na vodítku a jasně bych to korigovala. Ideální je nechat ji volně (ne napnuté vodítko) a kdyby začala otravovat a nenechala toho ani na upozornění, tak si ji stáhnout k sobě. Prostě ne a tečka. Nebo ji zavřít vedle do pokoje, popř. pořídit klec a zavírat po dobu návštěv tam. Ale pokud ji to necháte dělat, tak si akorát zafixuje, že je to fajn a může to dělat a budete to špatně odbourávat.

Navíc si neumím představit k někomu přijít na návštěvu a toto tam snášet.

A drbání bříška je pro ni prostě fajn úkon, to nemá co s dominancí společného - spíš s důvěrou ve vás, kdy od vás nečeká nějaký podraz či útok, tak odhalí nejcitlivější partie.

Co jí ještě tolerují? Oni jí ničemu zatím nenaučili a ani ve vašem příspěvku není o tom, že by jí měli něco naučit není ani slovo. Přece zavírat nebo tahat k sobě - co jí to dá? Co z toho pochopí? Štěně je nejdřív nutné naučit to, co chcete aby dělalo a pak to teprve můžete vyžadovat. Trestat zavíráním do klece? Co se tím naučí? Kdo doma velí? Ten, kdo myslí a umí vést ostatní.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co jí ještě tolerují? Oni jí ničemu zatím nenaučili a ani ve vašem příspěvku není o tom, že by jí měli něco naučit není ani slovo. Přece zavírat nebo tahat k sobě - co jí to dá? Co z toho pochopí? Štěně je nejdřív nutné naučit to, co chcete aby dělalo a pak to teprve můžete vyžadovat. Trestat zavíráním do klece? Co se tím naučí? Kdo doma velí? Ten, kdo myslí a umí vést ostatní.

Můžete prosím vysvětlit konkrétně jak jinak naučit štěně, že nemá na někoho skákat, než ho z dotyčného stáhnout dolů a když je dole, tak pochválit, že tak to je dobře? díky Ilona

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můžete prosím vysvětlit konkrétně jak jinak naučit štěně, že nemá na někoho skákat, než ho z dotyčného stáhnout dolů a když je dole, tak pochválit, že tak to je dobře? díky Ilona

Nejdřív (bez přítomnosti návštěvy, v běžných situacích) hodně často odměňovat, kdykoliv si samo od sebe sedne. A nejen pamlsky, ale pohlazením, pozorností, hrou... prostě cokoliv štěně chce, řekne si o to sednutím. Tím se ze sezení stane "defaultní chování", které bude štěně používat, když nebude vědět, co by bylo zrovna vhodné udělat.
No a pak je potřeba trochu spolupráce ze strany těch lidí (případně se dá domluvit s někým známým, aby dělal "figuranta"). Pokud štěně skáče, nedostane nic - absolutně žádnou pozornost, oční kontakt, promluvení, pomazlení, jídlo, prostě vůbec nic. "Figurant" odvrátí pohled, otočí se zády, založí ruce na hrudník... Pokud štěně skáče moc, může ho samozřejmě majitel přidržet za vodítko, ale zase bez jakéhokoliv kontaktu a pozornosti, jen ho mechanicky trochu "přibrzdit". A jakmile štěně přestane skákat, následuje okamžitě pochvala, pozornost atd. Důležité je, že štěně se musí rozhodnout neskákat samo od sebe. Tím, že je odměněné za své vlastní rozhodnutí neskákat, se to naučí mnohem rychleji, než když je dolů mechanicky stažené a následně pochválené - v tu chvíli byste ho vlastně chválili za to, že CHCE skákat.

Proč by nemohl 9 měsíční pes být vychovaný? Naši to zvládli do půl roku, že se na lidi neskáče, netrhají se nohavice, ani se neleze po gauči, lavici a zcela bez fyzikých trestů, max za použití nějakého tlaku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můžete prosím vysvětlit konkrétně jak jinak naučit štěně, že nemá na někoho skákat, než ho z dotyčného stáhnout dolů a když je dole, tak pochválit, že tak to je dobře? díky Ilona

Naučit štěně nosit hračku nebo cokoli (u nás to byla rukavice). Štěně je plné emocí, natěšené na hru a zvědavé na návštěvu. Proto je potřeba mu říct, co má dělat - přijít k majiteli, nosit hračku nebo jiný předmět. Prostě být o krok před psem a vést ho ke správnému chování, ne nechat ho chovat se špatně a pak štěkat zákazové povely.

Mám půlroční německou ovčandu a chová se také tak, ale její chování vůbec nepovažuji za dominanci, naopak za hravost a temperament a ten se snažím využít a "přetransformovat" do hry...
Např. jakmile nás začne okusovat a tahat za rukávy, nohavice atd., okamžitě dostává do huby peška a přetahujeme se s peškem, házíme hračku atd...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můžete prosím vysvětlit konkrétně jak jinak naučit štěně, že nemá na někoho skákat, než ho z dotyčného stáhnout dolů a když je dole, tak pochválit, že tak to je dobře? díky Ilona

Naučím ho sedni, to je první, co se učí naši psi. A potom je nechávám předsedat, při přivolání, když přijdu z práce apod. Fena byla strašný skákavec, navíc skákala poměrně vysoko a nejednou někomu málem vyrazila zub už jako 4 měsíční, kdy jsme si jí přivezli. Od té doby, co předsedá při přivolání a umí sedni, mě takto i vítá. Ví, že dokud nesedne, nedotknu se jí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co jí ještě tolerují? Oni jí ničemu zatím nenaučili a ani ve vašem příspěvku není o tom, že by jí měli něco naučit není ani slovo. Přece zavírat nebo tahat k sobě - co jí to dá? Co z toho pochopí? Štěně je nejdřív nutné naučit to, co chcete aby dělalo a pak to teprve můžete vyžadovat. Trestat zavíráním do klece? Co se tím naučí? Kdo doma velí? Ten, kdo myslí a umí vést ostatní.

Co jí ještě tolerují? Já nevim, ale přijde vám úplně normální nechávat o 9 měsíčního psa (ano, sic hravost štěněte, ale v hlavince už to má srovnané) okusovat a otravovat návštěvy? Co takhle ji usměrnit? Pokud nechce hračky, tak na to jí pamlsky či slovní pochvalou.

Co jí to tahání k sobě dá? Že se to prostě nedělá? že by? Prostě ji stáhnout k sobě s "Nesmíš" a třeba ji nechat sednout a pokud si sedne, pochválit, popř. odměnit. Prostě ji ukázat, že pokud je v klidu, dostane se jí pozornosti i třeba mňamky. Bude-li skákat = žádná hra, žádná pozornost. Ono ji to brzy dojde, že je lepší se chovat vhodně.

Já teda zavření do klece nevidím jako trest - prostě ji utahat a před návštěvou zavřít do klece, aby odpočívala bez vylomenin. To mi jako trest nepřijde.

Jinak jo, pokud by zas otravovala, tak ji vyhoštění za dveře taky dá najevo, že takto ne. Málokterý pes chce být vyhoštěn mimo smečku. Ale samozřejmě to chce hlavně pracovat na výchově - cž tam ale nikde taky nepopírám, že?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co jí ještě tolerují? Oni jí ničemu zatím nenaučili a ani ve vašem příspěvku není o tom, že by jí měli něco naučit není ani slovo. Přece zavírat nebo tahat k sobě - co jí to dá? Co z toho pochopí? Štěně je nejdřív nutné naučit to, co chcete aby dělalo a pak to teprve můžete vyžadovat. Trestat zavíráním do klece? Co se tím naučí? Kdo doma velí? Ten, kdo myslí a umí vést ostatní.

Nejsem pisatelka příspěvku, na který reagujete, ale zkusím to vysvětlit.
To zavírání do klece nemá být trest (a pochopitelně je především potřeba, aby štěně vnímalo klec jako svoje bezpečné a oblíbené útočiště a těšilo se do ní), ale má to být opatření, které neumožní štěněti dělat chyby v situacích, na které ještě není připravené. Jinak řečeno, pokud je štěně v přítomnosti návštěv tak rozjančené, že vůbec nevnímá, nemá smysl ho stahovat dolů a ječet na něj, nemá smysl ho v takovém stavu něco učit a povelovat ho, protože si z toho vůbec nic nevezme a akorát se naučí, že na člověka může kašlat. Lepší je zavřít ho v klidu mimo. A teprve následně, v průběhu týdnů a měsíců, až bude mít štěně základy ovladatelnosti, ho můžete pustit i do takto náročné situace. Nemá smysl učit štěně integrály, pokud ještě neumí ani pořádně sčítat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejsem pisatelka příspěvku, na který reagujete, ale zkusím to vysvětlit.
To zavírání do klece nemá být trest (a pochopitelně je především potřeba, aby štěně vnímalo klec jako svoje bezpečné a oblíbené útočiště a těšilo se do ní), ale má to být opatření, které neumožní štěněti dělat chyby v situacích, na které ještě není připravené. Jinak řečeno, pokud je štěně v přítomnosti návštěv tak rozjančené, že vůbec nevnímá, nemá smysl ho stahovat dolů a ječet na něj, nemá smysl ho v takovém stavu něco učit a povelovat ho, protože si z toho vůbec nic nevezme a akorát se naučí, že na člověka může kašlat. Lepší je zavřít ho v klidu mimo. A teprve následně, v průběhu týdnů a měsíců, až bude mít štěně základy ovladatelnosti, ho můžete pustit i do takto náročné situace. Nemá smysl učit štěně integrály, pokud ještě neumí ani pořádně sčítat.

Už vidím, jak to natěšené štěně nebere tu klec jako trest a jak tam spokojeně leží a vůbec se nesnaží dostat k lidem, které miluje a chce vítat. Ono nezáleží na tom, jak to vidí člověk, ale jak to cítí ten pes. A zadavatele vůbec nešacuju na nyní tak oblíbené klecové hry a podobné věci. Na co intergrály? To, že mi domů chodí návštěvy, je běžný denní chleba a netřeba z toho dělat vědu. Izolovat štěně od takových podnětů po týdny a měsíce a nějak složitě ho připravovat se mi nezdá logické. Při postupu zadavatelů bude v té kleci hodně dlouho.

Co se ti zase ty huso nebohá nezdá? Že se pes od malého štěněte učí sedni, formou pamlsku, bez jakéhokoliv tlaku?
A že toto dělají automaticky všichni naši psi, pokud přijdu domů a chci se s nimi "pozdravit"? Nebo, že chci po psovi při přivolání automaticky sedni? Že na skákání, blbnutí mají ti psi čas her, kdy je tomu přizpůsobeno moje oblečení?

Ty jsi odborník na nebe vzatý, vskutku, potom nechápu jak chceš propagovat bezpečnost od všech psů vůči dětem

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Už vidím, jak to natěšené štěně nebere tu klec jako trest a jak tam spokojeně leží a vůbec se nesnaží dostat k lidem, které miluje a chce vítat. Ono nezáleží na tom, jak to vidí člověk, ale jak to cítí ten pes. A zadavatele vůbec nešacuju na nyní tak oblíbené klecové hry a podobné věci. Na co intergrály? To, že mi domů chodí návštěvy, je běžný denní chleba a netřeba z toho dělat vědu. Izolovat štěně od takových podnětů po týdny a měsíce a nějak složitě ho připravovat se mi nezdá logické. Při postupu zadavatelů bude v té kleci hodně dlouho.

A jak byste to teda řešila vy, pokud je štěně v takovém rauši, že vůbec nevnímá? Nechat ho skákat, ať si to řádně procvičuje a učí se, jaká je to báječná zábava, hlavně ať chudínek není deprivovaný, že nemůže vítat?
V žádném případě netvrdím, že bych nikdy žádné štěně nepouštěla k návštěvám - naopak, drtivá většina štěňat se usměrnit dá, stačí trošku navést na správné chování a není problém. Ale u rozjíveného nevychovaného puberťáka, který to má už řádně zafixované a jehož skákání je navíc nejen nepříjemné, ale vzhledem k vzrůstu i nebezpečné (pokud to není zrovna čivava, což podle popisu asi nebude) to vidím jako dočasnou nutnost nejen z hlediska výchovy, ale i bezpečnosti těch návštěv.

Jeden by řekl, že po Vašich horlivých narážkách na mě v tématu "Bydlím na vsi s pitomci?" Vám došlo, že "asi" nějaké psy doma máme. Ach ta paměť, co?

PS: Od štěňat jsme měli všechny psy krom jediného a světe div se, žádný podobný problém s žádným z nich nebyl. Hrůza, co?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A jak byste to teda řešila vy, pokud je štěně v takovém rauši, že vůbec nevnímá? Nechat ho skákat, ať si to řádně procvičuje a učí se, jaká je to báječná zábava, hlavně ať chudínek není deprivovaný, že nemůže vítat?
V žádném případě netvrdím, že bych nikdy žádné štěně nepouštěla k návštěvám - naopak, drtivá většina štěňat se usměrnit dá, stačí trošku navést na správné chování a není problém. Ale u rozjíveného nevychovaného puberťáka, který to má už řádně zafixované a jehož skákání je navíc nejen nepříjemné, ale vzhledem k vzrůstu i nebezpečné (pokud to není zrovna čivava, což podle popisu asi nebude) to vidím jako dočasnou nutnost nejen z hlediska výchovy, ale i bezpečnosti těch návštěv.

Nevím, proč lítáte z extrému integrálů do extrému chudínků. Přece naprosto normálně - učila bych štěně žádoucímu chování, v případě moc velkých emocí bych si dořešila ovladatelnost couračkou Určitě to funguje lépe než zavírání do klece, kterým se štěně nenaučí vůbec nic. Ono to chce s pejskem něco málo dělat, ne dělat to jednoduché jen pro lidi.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co se ti zase ty huso nebohá nezdá? Že se pes od malého štěněte učí sedni, formou pamlsku, bez jakéhokoliv tlaku?
A že toto dělají automaticky všichni naši psi, pokud přijdu domů a chci se s nimi "pozdravit"? Nebo, že chci po psovi při přivolání automaticky sedni? Že na skákání, blbnutí mají ti psi čas her, kdy je tomu přizpůsobeno moje oblečení?

Ty jsi odborník na nebe vzatý, vskutku, potom nechápu jak chceš propagovat bezpečnost od všech psů vůči dětem

Váš postup se mi zrovna ideální nezdál od začátku, ale jestli vám funguje, nic proti. Jen vaše stávající reakce mě utvrzuje v tom, co z toho postupu vyplývá.... .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím, proč lítáte z extrému integrálů do extrému chudínků. Přece naprosto normálně - učila bych štěně žádoucímu chování, v případě moc velkých emocí bych si dořešila ovladatelnost couračkou Určitě to funguje lépe než zavírání do klece, kterým se štěně nenaučí vůbec nic. Ono to chce s pejskem něco málo dělat, ne dělat to jednoduché jen pro lidi.

A tak to popište trochu víc, to jako budete s tou couračkou dělat co konkrétně, jak štěně přimějete k žádoucímu chování, tedy aby neskákalo a neotravovalo návštěvy, když štěně je tak rozrušené, že nevnímá? Jak to štěně naučíte žádoucímu chování? Konkrétně, prosím...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Váš postup se mi zrovna ideální nezdál od začátku, ale jestli vám funguje, nic proti. Jen vaše stávající reakce mě utvrzuje v tom, co z toho postupu vyplývá.... .

Co z něj vyplývá?

Má reakce je taková, protože ta nadprůměrně vzdělaná paní použila tento příspěvek v jiné diskuzi, aby o mně mohla mluvit, jako o tyranovi

Ano, naši psi jsou hrozní chudáčci, v tom se vážně bavím

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A tak to popište trochu víc, to jako budete s tou couračkou dělat co konkrétně, jak štěně přimějete k žádoucímu chování, tedy aby neskákalo a neotravovalo návštěvy, když štěně je tak rozrušené, že nevnímá? Jak to štěně naučíte žádoucímu chování? Konkrétně, prosím...

To vám asi těžko někdo popíše, protože každý pes je jiný a každá situace je nová.

ZADAVATELKA:
Omlouvám se, asi jsem to špatně upřesnila: na nás (rodinu) je moc hodná, poslouchá na slovo i osmileté dítě, plně respektuje zákaz vstupu do domu, nic si na nás nedovoluje - prostě pohodový pes. S tím "dominantním" chováním jsem to myslela tak, že jak jsem se již zmínila, když byla menší, zažili jsme období kdy např. v chodbě ačkoliv hraček má spoustu ukradla botu, odnesla si ji na zahradu, začala ji likvidovat a když si ji někdo dovolil vzít zpátky, nejenže odmítala pustit, vrčela, ale pak dotyčného občas až do krve pokousala.To se opakovalo vždy když kdokoliv udělal něco co se jí zrovna nelíbilo. Na cvičáku nám řekli že je to projev dominance a řekli nám i které věci ji v dominanci utvrzují - omezili jsme tedy přetahovací hry, utužili pravidla, začali být "přísnější", párkrát se i poprali (dříve jsme radši couvali) a během dvou měsíců byla vidět změna. Psi si však podřizuje stále - je nekonfliktní, hravá, ale každému psu hned skáče na hřbet, snaží se být "výš" než on a nedá pokoj, dokud cizí pes nechodí s hlavou a ušima sklopenýma a neukazuje břicho. Myslím, že je to tím, že jsme ještě nepotkali psa, který by jí dal pořádně za uši a trochu jí shodil sebevědomí, protože páníčci "konfliktních" psů obvykle předem varují a radši si své svěřence odtahují do bezpečné vzdálenosti, dospělí psi ji buďto ignorujou, nebo se radši vzdaj a to je pak jasné, že má prcek pocit že je pánem tvorstva.
Když přijde návštěva a my jsme zrovna přítomni, nic si nedovolí a je hodná, ale když se návštěva ocitne mimo "dohled páníčků", nastává teror - přesně takové chování co na nás zkoušela v tom "dominantním" období. Tak mě napadlo, jestli náhodou nevychází z toho, že ona je o něco výš než ostatní a je ochotna poslouchat jen ty, kteří si u ní získají autoritu, což chvíli trvá...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ZADAVATELKA:
Omlouvám se, asi jsem to špatně upřesnila: na nás (rodinu) je moc hodná, poslouchá na slovo i osmileté dítě, plně respektuje zákaz vstupu do domu, nic si na nás nedovoluje - prostě pohodový pes. S tím "dominantním" chováním jsem to myslela tak, že jak jsem se již zmínila, když byla menší, zažili jsme období kdy např. v chodbě ačkoliv hraček má spoustu ukradla botu, odnesla si ji na zahradu, začala ji likvidovat a když si ji někdo dovolil vzít zpátky, nejenže odmítala pustit, vrčela, ale pak dotyčného občas až do krve pokousala.To se opakovalo vždy když kdokoliv udělal něco co se jí zrovna nelíbilo. Na cvičáku nám řekli že je to projev dominance a řekli nám i které věci ji v dominanci utvrzují - omezili jsme tedy přetahovací hry, utužili pravidla, začali být "přísnější", párkrát se i poprali (dříve jsme radši couvali) a během dvou měsíců byla vidět změna. Psi si však podřizuje stále - je nekonfliktní, hravá, ale každému psu hned skáče na hřbet, snaží se být "výš" než on a nedá pokoj, dokud cizí pes nechodí s hlavou a ušima sklopenýma a neukazuje břicho. Myslím, že je to tím, že jsme ještě nepotkali psa, který by jí dal pořádně za uši a trochu jí shodil sebevědomí, protože páníčci "konfliktních" psů obvykle předem varují a radši si své svěřence odtahují do bezpečné vzdálenosti, dospělí psi ji buďto ignorujou, nebo se radši vzdaj a to je pak jasné, že má prcek pocit že je pánem tvorstva.
Když přijde návštěva a my jsme zrovna přítomni, nic si nedovolí a je hodná, ale když se návštěva ocitne mimo "dohled páníčků", nastává teror - přesně takové chování co na nás zkoušela v tom "dominantním" období. Tak mě napadlo, jestli náhodou nevychází z toho, že ona je o něco výš než ostatní a je ochotna poslouchat jen ty, kteří si u ní získají autoritu, což chvíli trvá...

Opakuju, tohle všechno nemá NIC, ABSOLUTNĚ NIC společného s dominancí. Takhle se chová velká většina štěňat.
jestli náhodou nevychází z toho, že ona je o něco výš než ostatní a je ochotna poslouchat jen ty, kteří si u ní získají autoritu, což chvíli trvá...
NE, NEVYCHÁZÍ! Tohle je jen důsledek výchovy prostřednictvím trestů - když není "trestající" poblíž, tak si pes logicky dělá, co chce. To nemá absolutně nic společného s tím, kdo je výš a kdo je níž, ale jen s tím, co se jí vyplatí a jaké chování jí přinese žádoucí výsledek. Kdybyste ji místo trestů a tlaku vychovávali pomocí směrování na správné chování, tak bude "hodná" i ve vaší nepřítomnosti.
Jestli vám na cvičáku tvrdili, že jde o dominanci a musíte jí tvrdě ukázat svou nadvládu, tak už tam prosím nechoďte. Místo toho si pročtěte tyhle dvě knížky:
http://knihy.heureka.cz/psi-dominance-mytus-nebo-skutecnost-eaton-barry/
http://knihy.heureka.cz/sveho-psa-nestrilejte/

a pokud možno ještě i tuhle:
http://knihy.heureka.cz/to-je-moje/

a najděte si nějakého výcvikáře, který psům skutečně rozumí.

A jéje :

Zadavatelka píše :"kdy např. v chodbě ačkoliv hraček má spoustu ukradla botu, odnesla si ji na zahradu, začala ji likvidovat a když si ji někdo dovolil vzít zpátky, nejenže odmítala pustit, vrčela, ale pak dotyčného občas až do krve pokousala"
Patrně jste ji nenaučili prostý povel "pusť", který se učí tak, že vyměníme věc v držení psa za jinou, pro něj přitažlivější. Pes tak nenabude dojmu, že si to, co má v tlamě, musí zuřivě bránit, ale rád a dobrovolně to odevzdá a samozřejmě je za to odměněn.

Zadavatelka píše : "Psi si však podřizuje stále - je nekonfliktní, hravá, ale každému psu hned skáče na hřbet, snaží se být "výš" než on a nedá pokoj, dokud cizí pes nechodí s hlavou a ušima sklopenýma a neukazuje břicho. Myslím, že je to tím, že jsme ještě nepotkali psa, který by jí dal pořádně za uši a trochu jí shodil sebevědomí, protože páníčci "konfliktních" psů obvykle předem varují a radši si své svěřence odtahují do bezpečné vzdálenosti, dospělí psi ji buďto ignorujou, nebo se radši vzdaj a to je pak jasné, že má prcek pocit že je pánem tvorstva"
Děkujte bohu, že jste zatím nepotkali psa, který by ji umravnil, hned by byl k řešení další problém. A uvědomte si jedno - ten, kdo ji má umravnit, jste vy/Vy a nikdo jiný!!! To by si můj pes mohl dovolit, se hnusně podívat na druhého, hned by letěl.....!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A jéje :

Zadavatelka píše :"kdy např. v chodbě ačkoliv hraček má spoustu ukradla botu, odnesla si ji na zahradu, začala ji likvidovat a když si ji někdo dovolil vzít zpátky, nejenže odmítala pustit, vrčela, ale pak dotyčného občas až do krve pokousala"
Patrně jste ji nenaučili prostý povel "pusť", který se učí tak, že vyměníme věc v držení psa za jinou, pro něj přitažlivější. Pes tak nenabude dojmu, že si to, co má v tlamě, musí zuřivě bránit, ale rád a dobrovolně to odevzdá a samozřejmě je za to odměněn.

Zadavatelka píše : "Psi si však podřizuje stále - je nekonfliktní, hravá, ale každému psu hned skáče na hřbet, snaží se být "výš" než on a nedá pokoj, dokud cizí pes nechodí s hlavou a ušima sklopenýma a neukazuje břicho. Myslím, že je to tím, že jsme ještě nepotkali psa, který by jí dal pořádně za uši a trochu jí shodil sebevědomí, protože páníčci "konfliktních" psů obvykle předem varují a radši si své svěřence odtahují do bezpečné vzdálenosti, dospělí psi ji buďto ignorujou, nebo se radši vzdaj a to je pak jasné, že má prcek pocit že je pánem tvorstva"
Děkujte bohu, že jste zatím nepotkali psa, který by ji umravnil, hned by byl k řešení další problém. A uvědomte si jedno - ten, kdo ji má umravnit, jste vy/Vy a nikdo jiný!!! To by si můj pes mohl dovolit, se hnusně podívat na druhého, hned by letěl.....!

To by si můj pes mohl dovolit, se hnusně podívat na druhého, hned by letěl.....!
Mno... přesně takhle uvažovala kamarádka, když jí pes začal vrčet na druhé psy. Vždycky, když zavrčel, měl letecký den. Výsledek? Ano, přestal vrčet... a místo toho začal ty psy bez varování napadat natvrdo, několik jich dorval tak, že byli na šití. To je hlavní problém s tresty - psu sice ukážete, co nemá dělat, ale v podstatě necháte na jeho vlastním rozhodnutí, co bude dělat místo toho.

Čímž netvrdím, že bych nechala psa chovat se hnusně ke druhým psům, to rozhodně ne. Ale vždycky je lepší místo trestů směrovat psa na správné chování a toto chování odměňovat. A za další je tu otázka, nakolik je zadavatelka schopná číst psí řeč a posoudit, co se mezi psy skutečně děje - upřímně řečeno bych to rozhodně chtěla vidět naživo nebo aspoň na videu, než bych začala vynášet soudy, že se její fenka chová k ostatním psům "nevhodně a dominantně".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To by si můj pes mohl dovolit, se hnusně podívat na druhého, hned by letěl.....!
Mno... přesně takhle uvažovala kamarádka, když jí pes začal vrčet na druhé psy. Vždycky, když zavrčel, měl letecký den. Výsledek? Ano, přestal vrčet... a místo toho začal ty psy bez varování napadat natvrdo, několik jich dorval tak, že byli na šití. To je hlavní problém s tresty - psu sice ukážete, co nemá dělat, ale v podstatě necháte na jeho vlastním rozhodnutí, co bude dělat místo toho.

Čímž netvrdím, že bych nechala psa chovat se hnusně ke druhým psům, to rozhodně ne. Ale vždycky je lepší místo trestů směrovat psa na správné chování a toto chování odměňovat. A za další je tu otázka, nakolik je zadavatelka schopná číst psí řeč a posoudit, co se mezi psy skutečně děje - upřímně řečeno bych to rozhodně chtěla vidět naživo nebo aspoň na videu, než bych začala vynášet soudy, že se její fenka chová k ostatním psům "nevhodně a dominantně".

No jo, já zapomněla, že se má psát polopatisticky : výraz "hned by letěl" je souhrnné označení toho, že okamžitě jako psovod stopnu nežádoucí činnost (letecký den se s 50kg dělá dost špatně) - to je to naprosto primární v tomto případě a to je přesně to, co zadavatelka nedělá - načež následuje návod co dělat se závěrečnou odměnou (jako psovod své psy vedu, že....). A dost se divím, jestli se ještě nikdo neohradil, ona to je minimálně slušnost, nenechat svého psa obtěžovat druhé.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, já zapomněla, že se má psát polopatisticky : výraz "hned by letěl" je souhrnné označení toho, že okamžitě jako psovod stopnu nežádoucí činnost (letecký den se s 50kg dělá dost špatně) - to je to naprosto primární v tomto případě a to je přesně to, co zadavatelka nedělá - načež následuje návod co dělat se závěrečnou odměnou (jako psovod své psy vedu, že....). A dost se divím, jestli se ještě nikdo neohradil, ona to je minimálně slušnost, nenechat svého psa obtěžovat druhé.

Kdybych chtěla být hnidopich, tak řeknu, že cílem není nežádoucí činnost stopnout - lepší je je jí předejít, být vždy o krok před psem a nenechat ho udělat chybu, za kterou by bylo třeba ho potrestat.
A nic ve zlém, ale v případě zadavatelky je myslím opravdu potřeba psát polopatisticky, protože výrazy typu "hned by letěl" ji myslím dostatečně zásobili na tom cvičáku, spolu s moudry o vůdci smečky a prosazování dominance ;-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kdybych chtěla být hnidopich, tak řeknu, že cílem není nežádoucí činnost stopnout - lepší je je jí předejít, být vždy o krok před psem a nenechat ho udělat chybu, za kterou by bylo třeba ho potrestat.
A nic ve zlém, ale v případě zadavatelky je myslím opravdu potřeba psát polopatisticky, protože výrazy typu "hned by letěl" ji myslím dostatečně zásobili na tom cvičáku, spolu s moudry o vůdci smečky a prosazování dominance ;-)

Lepší je jí předejít ano, ale - např. konkrétně v rámci kontaktů psů - chci, aby se můj pes uměl kontaktovat nekonfliktně, přátelsky, pokud si s druhým psem nesednou, tam aby nešel do konfliktu ale ignoroval ho - nejjednodušší v rámci předcházení konfliktů by bylo svého psa k druhým nepouštět. Není kontakt, nemůže být konflikt. To ale není řešení. Já musím svému psu umožnit kontakt a reagovat velice rychle na jeho reakce- pokud se chová slušně, podpořím ho, pochválím, odměním. Pokud naznačí, že tenhle pes mu nevoní (tělem, vrkne...), okamžitě musím reagovat - ale to znamená, že ten nežádoucí proces už u něj začal!
Ale ještě jednou - to hlavní je, že vše vedu já jako psovod a nečekám, že mi psa umravní jiný pes, člověk....Kromě toho, že to nemusí ve zdraví přežít můj vlastní pes, může jeho nevhodné chování napáchat škody na tom druhém psu (když ne fyzické, tak psychické určitě a vem si, že to bude nějaký labil, kterého jeho majitel dává rok do kupy a pak přijde jeden nevychovaný zmeteček, skočí labilovi na záda a on se psychicky vrátí zase o rok zpátky). Ohleduplnost není jenom slovo...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Lepší je jí předejít ano, ale - např. konkrétně v rámci kontaktů psů - chci, aby se můj pes uměl kontaktovat nekonfliktně, přátelsky, pokud si s druhým psem nesednou, tam aby nešel do konfliktu ale ignoroval ho - nejjednodušší v rámci předcházení konfliktů by bylo svého psa k druhým nepouštět. Není kontakt, nemůže být konflikt. To ale není řešení. Já musím svému psu umožnit kontakt a reagovat velice rychle na jeho reakce- pokud se chová slušně, podpořím ho, pochválím, odměním. Pokud naznačí, že tenhle pes mu nevoní (tělem, vrkne...), okamžitě musím reagovat - ale to znamená, že ten nežádoucí proces už u něj začal!
Ale ještě jednou - to hlavní je, že vše vedu já jako psovod a nečekám, že mi psa umravní jiný pes, člověk....Kromě toho, že to nemusí ve zdraví přežít můj vlastní pes, může jeho nevhodné chování napáchat škody na tom druhém psu (když ne fyzické, tak psychické určitě a vem si, že to bude nějaký labil, kterého jeho majitel dává rok do kupy a pak přijde jeden nevychovaný zmeteček, skočí labilovi na záda a on se psychicky vrátí zase o rok zpátky). Ohleduplnost není jenom slovo...

To jo, přesně tohle mám na mysli - stopnout kontakt v momentě, kdy se na toho druhýho psa začne byť i jen malinko ksichtit, nečekat, až ho zaroluje pod sebe a orve do krve (= nežádoucí chování). Já myslím, že celou dobu mluvíme o tom samém, já jsem se to jen snažila trošku upřesnit pro zadavatelku, kterou na cvičáku evidentně tak trochu zblbli teoriemi o "dominanci" a "vůdci smečky" a která by si díky tomu možná mohla některé formulace vyložit jinak, než jak byly míněné ;-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ZADAVATELKA:
Omlouvám se, asi jsem to špatně upřesnila: na nás (rodinu) je moc hodná, poslouchá na slovo i osmileté dítě, plně respektuje zákaz vstupu do domu, nic si na nás nedovoluje - prostě pohodový pes. S tím "dominantním" chováním jsem to myslela tak, že jak jsem se již zmínila, když byla menší, zažili jsme období kdy např. v chodbě ačkoliv hraček má spoustu ukradla botu, odnesla si ji na zahradu, začala ji likvidovat a když si ji někdo dovolil vzít zpátky, nejenže odmítala pustit, vrčela, ale pak dotyčného občas až do krve pokousala.To se opakovalo vždy když kdokoliv udělal něco co se jí zrovna nelíbilo. Na cvičáku nám řekli že je to projev dominance a řekli nám i které věci ji v dominanci utvrzují - omezili jsme tedy přetahovací hry, utužili pravidla, začali být "přísnější", párkrát se i poprali (dříve jsme radši couvali) a během dvou měsíců byla vidět změna. Psi si však podřizuje stále - je nekonfliktní, hravá, ale každému psu hned skáče na hřbet, snaží se být "výš" než on a nedá pokoj, dokud cizí pes nechodí s hlavou a ušima sklopenýma a neukazuje břicho. Myslím, že je to tím, že jsme ještě nepotkali psa, který by jí dal pořádně za uši a trochu jí shodil sebevědomí, protože páníčci "konfliktních" psů obvykle předem varují a radši si své svěřence odtahují do bezpečné vzdálenosti, dospělí psi ji buďto ignorujou, nebo se radši vzdaj a to je pak jasné, že má prcek pocit že je pánem tvorstva.
Když přijde návštěva a my jsme zrovna přítomni, nic si nedovolí a je hodná, ale když se návštěva ocitne mimo "dohled páníčků", nastává teror - přesně takové chování co na nás zkoušela v tom "dominantním" období. Tak mě napadlo, jestli náhodou nevychází z toho, že ona je o něco výš než ostatní a je ochotna poslouchat jen ty, kteří si u ní získají autoritu, což chvíli trvá...

Na ten cvičák už nechoďte. Bohužel se vám vůbec nedaří se s fenkou domluvit, vychovat jí a ukázat jí, co považujete za žádoucí chování. Plně souhlasím s tím, že takto přesně dopadá výchova pomocí zákazů a trestů. Chybí vám tam to nejzákladnější - vedení a vysvětlování, motivace. Také tam postrádám společnou činnost, kontakty, hry, mazlení. Uvědomte si prosím jeden základ - vy a váš cvičák do fenky dáváte agresi (zákazy, tresty, tlak a podřizování). Pes vrací světu to, co do něj majitel dostal - tedy agresi a šikanu. Je to rtw. Můžete si dovolit, aby vám fenka vaše chování vracela? Zauvažujte nad tím. Chtělo by to najít si někoho, kdo umí psy vychovávat, pohodově vést a domluvit se s nimi.

Dobrý den,mám dotaz.Měli jsme dvě fenky Cane Corso,o jednu jsme minulý měsíc přišli.Fenky byly z jednoho vrhu a vyrůstaly spolu 8 let.Byly na sebe hodně fixovaný.Teď nám doma zůstala trochu dominatní fenka.Chtěli jsme jí pořídit nového parťáka,aby nebyla sama a tak jsme si byli o víkendu pro nové štěně.Když se viděli poprvé tak to bylo dobrý,dokonce si chtěli spolu hned hrát.Ale jak jsme je přivezli domů,tak se mu fena snaží vyhýbat,hledá si svůj klídek,pokud se štěně přiblíží,vrčí na něj.Na zahradě je to lepší,ale doma musíme být pořád ve střehu.Jsme z toho všichni nešťastný a doufáme že si to časem trochu sedne.Je na to nějaká rada????

linke2044 napsal(a):
Dobrý den,mám dotaz.Měli jsme dvě fenky Cane Corso,o jednu jsme minulý měsíc přišli.Fenky byly z jednoho vrhu a vyrůstaly spolu 8 let.Byly na sebe hodně fixovaný.Teď nám doma zůstala trochu dominatní fenka.Chtěli jsme jí pořídit nového parťáka,aby nebyla sama a tak jsme si byli o víkendu pro nové štěně.Když se viděli poprvé tak to bylo dobrý,dokonce si chtěli spolu hned hrát.Ale jak jsme je přivezli domů,tak se mu fena snaží vyhýbat,hledá si svůj klídek,pokud se štěně přiblíží,vrčí na něj.Na zahradě je to lepší,ale doma musíme být pořád ve střehu.Jsme z toho všichni nešťastný a doufáme že si to časem trochu sedne.Je na to nějaká rada????

Asi to chce hlavně čas. Ale brala bych je hodně společně ven, na krátké procházky. Klidně bych se někde zastavila, sedla si a krmila oba psy z ruky. Ukázala bych feně, že i to štěně patří do rodiny a že pro něho je přítomnost štěněte výhoda - jakmile se štěně k feně přiblíží, tak ji dám pamlsek, krmit.

A k tomu, že doma se mu vyhýbá a hledá si svůj klid - tak bych hlavně zařídila, aby opravdu ten klid měla, aby měla místo, kam za ní štěně nemůže a kde ji nikdo nebude otravovat. Pokud jak píšete musíte být pořád ve střehu a máte strach z toho, že fena štěně kousne tak bych ji ze začátku dávala i košík, nějaký lehký, kterým štěněti neublíží - budete tak víc v pohodě i vy.

marcelaamax napsal(a):
Asi to chce hlavně čas. Ale brala bych je hodně společně ven, na krátké procházky. Klidně bych se někde zastavila, sedla si a krmila oba psy z ruky. Ukázala bych feně, že i to štěně patří do rodiny a že pro něho je přítomnost štěněte výhoda - jakmile se štěně k feně přiblíží, tak ji dám pamlsek, krmit.

A k tomu, že doma se mu vyhýbá a hledá si svůj klid - tak bych hlavně zařídila, aby opravdu ten klid měla, aby měla místo, kam za ní štěně nemůže a kde ji nikdo nebude otravovat. Pokud jak píšete musíte být pořád ve střehu a máte strach z toho, že fena štěně kousne tak bych ji ze začátku dávala i košík, nějaký lehký, kterým štěněti neublíží - budete tak víc v pohodě i vy.

S těma pamlskama když se přiblíží štěně bych byla opatrná - aby ho nesejmula kvůli "jejímu" žrádlu

Děkuji za radu.