Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.172.4
Mam 8 letou čubu,pred par elty mi veterinář řekl že vykousane diry na bocích jsou od mízních žláz tak sme je enchaly vyoperovat :-( ale pokračovalo to,o pul roku pozdeji kdyz se to nezlepšilo šli jsme k jinemu veterináři ten nám řek že je to demodex, Ale nic víc,dal nam nejaký antiparazitní šampon. No,jenze nam neřekl co je to zač za potvoru,odkud se to vzalo a pod. Chápu že budete nadavat že jsem nezodpovedna chovatelka psa,ale píšu sem abyste mi poradily určitě mate zkušenosti. Dočetla jsem se na netu o různých tinktůrách jedovatých lecich a podobných vecech.Nevím ale co skombinovat s čím,klde to schánět a jak dávkovat.A veterinářům už moc nevěřím. A jestli je pravda že bych mela kupovat jídlo s nízkým obsahem pšecnice a pod?. Ocenila bych i kdyby tu byl nekdo ochotný mi udelat trochu poradce a průvodce léčbou a zodpovedet me dotazy behem procesu co a jak. Vím že demodex je u feny neléčitelný,dostala sem jí když jí byl rok a půl,ale nemoc se projevila mnohem pozdeji,jsem presvedcena ze je to hodne stresová záležitost mame za sebou těžké období,ale byvala majitelka mi toto nesdelila......Proto prosím o pomoc zde,dekuju
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.147.86
Posilujte imunitu fenky, mohlo by vám pomoct přejít na přirozené pestré krmení. Ten šampon vám určitě pomůže, jen jí dobře oplachujte.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.16.75
co vim já, tak nám když měl pes problémy se srstí tak vetka říkala, že jestl to bude demodex, bude dávat spot advocate
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.60.81
Vykoupat psa tím šamponem, 5 dní nato dát spot on, a udržovat v čistém. Vyprat všechny věci se kterýma je pes v kontaktu. Jinak základ je - posílit imunitu! Tohle všechno bych ještě určitě opakovala. V tom šamponu koupala častěji. Každé vykousané místo desinfikovat a klidně nemazat měsíčkovou mastí. Uklidňuje a desinfikuje. Pokud s tím fena žije delší dobu. Tak to vezměte poctivě, bude to na delší dobu - ale není to nic, čeho by se nešlo zbavit. Určitě bych ale už napořd něčím podporovala imunitní systém.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.16.75
ještě bych doporučila asi nejen na imunitu ale i na srst pupalkový olej, dá se sehnat v talbetách i tekutej, i s různými vitamíny.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.172.4
čím mám její imunitu posílit ? Nemá to tak závažné,má jen holé místo na jednom boku,ale vrací se to nekdy to ma na obou stranach,a stále se škrábe ....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.16.75
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
čím mám její imunitu posílit ? Nemá to tak závažné,má jen holé místo na jednom boku,ale vrací se to nekdy to ma na obou stranach,a stále se škrábe ....
za nás viz výše
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.172.4
Co je spot on ?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.80.130
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Co je spot on ?
Antiparazitikum, které se nepíchá, ale kápne se (nejlépe mezi lopatky) na kůži a pak psa chrání.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.172.4
Kolik to tak stojí ? da se sehnat u veterinaře nebo v lekarně ? Je dobre to kombinovat s preventicem !?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.22.218
No nezávidím, měla to moje fena, vracelo se to stále
, byla alergická i na obiloviny, kuřecí a krůtí maso i tuk. Mazali a natírali jsme kdečím, granule kupovali pokud možno bez obilovin i kuřat, bohužel tenkrát byl kuřecí tuk snad všude
. Dnes je výběr lepší, ale stejně si myslím, že se to feně bude vracet a je to boj na nekonečnou trať
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.16.75
nedá se to kombinovat, vždycky se dává jen jedno antiparazitkum. ten advocate je myslím docela drahej.
http://www.leky-veterina.cz/odcerveni-psu/advocate-spot-on-25-40kg/
ale je jen na předpis veterináře
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.172.4
Diky super odkaz,to neni zas tak drahy,nejaka tinktura sem koukala stojí pres 2tis. to mi uz prijde docela drahy.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.43.2
Co je demodex- MVDr. Rybníček, dermatolog
13. 5. 2010
Demodikóza (trudníkovitost)
MVDr. Jan Rybníček AAVD
Demodikóza je parazitární kožní onemocnění psů, koček, ale i dalších zvířat a člověka. Demodex canis (trudník psí) je příčinou trudníkovitosti u psů. Parazit má doutníkovitý tvar, délky asi 0,2 –0,4mm a žije ve chlupových váčcích (folikulech). Při onemocnění způsobuje jejich zánět (folikulitidu), jehož důsledkem je vypadávání chlupů v postižené oblasti. Parazit se množí přímo na hostiteli a má několik vývojových stadií (vajíčko, larva nymfa a dospělec). Celý cyklus se odehrává v chlupovém folikulu. Parazit sám o sobě neškodí (vyskytuje se asi u 30 – 60% klinicky zdravých psů). Ke vzniku kožních změn dochází pouze u pacientů geneticky predisponovaných k tomuto onemocnění (současně s přítomností parazita existuje i specifický defekt obranného systému). K přenosu parazita dochází pouze v prvních několika málo dnech po porodu a to přímým přenosem z kůže matky na kůži štěněte. Žádný jiný způsob přenosu nebyl prokázán, tzn, pacient trpící onemocněním nemůže nakazit jiné psy ani člověka. Vzhledem k tomu, že jediný možný přenos je přímo z matky na štěně, není vhodné matky – nosiče zařazovat do chovu, neboť kromě parazita přenášejí též genetickou predispozici ke vzniku onemocnění a demodikóza se tak může nadále v chovu (a u daného plemene) dále šířit.
Klinické příznaky:
Klinické příznaky jsou velmi rozmanité. Existuje několik způsobů dělení :
1. Juvenilní forma (u mladých zvířat zhruba do 2 let života) a forma adultní (u zvířat starších)
2. Forma lokalizovaná nebo generalizovaná
3. Forma skvamózní (suchá) a pustulózní.
Juvenilní forma je velmi běžná a u valné většiny případů dojde k samovyléčení. Onemocnění se nejčastěji projevuje jako lokalizovaná suchá forma (ložiskovité vypadávání chlupů), obvykle počínající v oblasti obličeje. Asi u 10 – 20% případů může dojít ke generalizaci onemocnění téměř na celé tělo. V těchto případech obvykle se jedná o formu pustulózní (dochází k sekundární invazi bakteriemi a zhnisání chlupových váčků). Tuto formu je nutno vždy léčit. Onemocnění v dospělém věku může být jak lokalizované tak generalizované a obvykle svědčí o prodělaném stresu nebo o současně probíhajícím jiném onemocnění případně nádorovém bujení. Tuto formu je nutno vždy léčit a současně provést vyšetření, která by odhalila podmiňující onemocnění.
Diagnóza:
Diagnóza je založena na klinických příznacích a zejména na přímém mikroskopickém průkazu parazita v kožním seškrabu. Diagnóza je díky průkaznosti seškrabu dosti přímočará.
Léčba:
Léčba onemocnění je závislá na formě demodikózy. Pokud je zvolena adekvátní léčba, dojde až u 99% případů k vyléčení. Parazit je však velmi odolný a i přes nejagresivnější léčbu pacient zůstává celoživotním nosičem parazita a pokud se jedná o fenu, přenáší jej dále na své potomky.
Možnosti léčby:
1. U suché, lokalizované juvenilní formy dojde obvykle k samovyléčení bez jakékoli terapie. Vzhledem k tomu, že však více než 10% pacientů si vyvine formu generalizovanou je vhodné provádět léčbu i u těchto pacientů. Mnohdy stačí pouze zabránit sekundární bakteriální infekci pomocí antibakteriálních koupelí, avšak doporučujeme provést i léčbu orientovanou na likvidaci demodexe.
2. U pustulózní formy (jak lokalizované tak generalizované doporučujeme terapii jak antibakteriální (koupele, antibiotika), tak antiparazitární.
Způsoby léčby:
Existuje několik typů antiparazitik účinkujících na Demodikózu. Jako lék prvé volby se používá amitraz (Tactic, Ectodex nebo Mitaban). U tohoto přípravku je i přes jeho toxicitu vysoká bezpečnost a účinnost (nelze používat pouze u čivavy kde dochází k otravám, způsobujícím až smrt zvířete). K vyléčení dochází u více než 90% pacientů. Jako lék druhé volby (při selhání amitrazu) se používají avermectiny (mylbemicin oxim – Interceptor nebo ivermectin – Ivomec, a to ve velmi vysokých dávkách a dlouhodobě). Použití těchto přípravků má však již výraznější rizika, která mohou být i život ohrožující, zejména u určitých plemen (kolie, šeltie a některá další). Účinnost těchto látek je více než 99%.
Co lze říci závěrem? Onemocnění je léčitelné, avšak zvířata postižená klinickým onemocněním, vzhledem k trvalému nosičství parazita a nosičství genetické predispozice ke vzniku onemocnění, by neměla být zařazována do chovu a feny s generalizovanou demodikózou je nejvhodnější vykastrovat.
Já to měla u štěněte šarpeje a i u štěněte BX dogy po dovozu od chovatele, zachytili jsme to ale úplně v počátcích(diagnostikoval vet při seškrabu z kůže). Nasadili jsme koupele, 2x týdně ATB šampon Peroxyderm a po jednom tom Peroxydermu potírat přípravkem Ectodex. Peroxyderm se oplachuje,Ectodex nikoliv, ale je jedovatý, pes se musí hlídat aby si to neolizoval(po zaschnutí už to jeddovaté není). Koupele je nutno provádět alespoň 6 týdnů, my to tak dělali a stačila jedna kůra a už se nám to nikdy nevrátilo.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.43.2
Co je demodex- MVDr. Rybníček, dermatolog
13. 5. 2010
Demodikóza (trudníkovitost)
MVDr. Jan Rybníček AAVD
Demodikóza je parazitární kožní onemocnění psů, koček, ale i dalších zvířat a člověka. Demodex canis (trudník psí) je příčinou trudníkovitosti u psů. Parazit má doutníkovitý tvar, délky asi 0,2 –0,4mm a žije ve chlupových váčcích (folikulech). Při onemocnění způsobuje jejich zánět (folikulitidu), jehož důsledkem je vypadávání chlupů v postižené oblasti. Parazit se množí přímo na hostiteli a má několik vývojových stadií (vajíčko, larva nymfa a dospělec). Celý cyklus se odehrává v chlupovém folikulu. Parazit sám o sobě neškodí (vyskytuje se asi u 30 – 60% klinicky zdravých psů). Ke vzniku kožních změn dochází pouze u pacientů geneticky predisponovaných k tomuto onemocnění (současně s přítomností parazita existuje i specifický defekt obranného systému). K přenosu parazita dochází pouze v prvních několika málo dnech po porodu a to přímým přenosem z kůže matky na kůži štěněte. Žádný jiný způsob přenosu nebyl prokázán, tzn, pacient trpící onemocněním nemůže nakazit jiné psy ani člověka. Vzhledem k tomu, že jediný možný přenos je přímo z matky na štěně, není vhodné matky – nosiče zařazovat do chovu, neboť kromě parazita přenášejí též genetickou predispozici ke vzniku onemocnění a demodikóza se tak může nadále v chovu (a u daného plemene) dále šířit.
Klinické příznaky:
Klinické příznaky jsou velmi rozmanité. Existuje několik způsobů dělení :
1. Juvenilní forma (u mladých zvířat zhruba do 2 let života) a forma adultní (u zvířat starších)
2. Forma lokalizovaná nebo generalizovaná
3. Forma skvamózní (suchá) a pustulózní.
Juvenilní forma je velmi běžná a u valné většiny případů dojde k samovyléčení. Onemocnění se nejčastěji projevuje jako lokalizovaná suchá forma (ložiskovité vypadávání chlupů), obvykle počínající v oblasti obličeje. Asi u 10 – 20% případů může dojít ke generalizaci onemocnění téměř na celé tělo. V těchto případech obvykle se jedná o formu pustulózní (dochází k sekundární invazi bakteriemi a zhnisání chlupových váčků). Tuto formu je nutno vždy léčit. Onemocnění v dospělém věku může být jak lokalizované tak generalizované a obvykle svědčí o prodělaném stresu nebo o současně probíhajícím jiném onemocnění případně nádorovém bujení. Tuto formu je nutno vždy léčit a současně provést vyšetření, která by odhalila podmiňující onemocnění.
Diagnóza:
Diagnóza je založena na klinických příznacích a zejména na přímém mikroskopickém průkazu parazita v kožním seškrabu. Diagnóza je díky průkaznosti seškrabu dosti přímočará.
Léčba:
Léčba onemocnění je závislá na formě demodikózy. Pokud je zvolena adekvátní léčba, dojde až u 99% případů k vyléčení. Parazit je však velmi odolný a i přes nejagresivnější léčbu pacient zůstává celoživotním nosičem parazita a pokud se jedná o fenu, přenáší jej dále na své potomky.
Možnosti léčby:
1. U suché, lokalizované juvenilní formy dojde obvykle k samovyléčení bez jakékoli terapie. Vzhledem k tomu, že však více než 10% pacientů si vyvine formu generalizovanou je vhodné provádět léčbu i u těchto pacientů. Mnohdy stačí pouze zabránit sekundární bakteriální infekci pomocí antibakteriálních koupelí, avšak doporučujeme provést i léčbu orientovanou na likvidaci demodexe.
2. U pustulózní formy (jak lokalizované tak generalizované doporučujeme terapii jak antibakteriální (koupele, antibiotika), tak antiparazitární.
Způsoby léčby:
Existuje několik typů antiparazitik účinkujících na Demodikózu. Jako lék prvé volby se používá amitraz (Tactic, Ectodex nebo Mitaban). U tohoto přípravku je i přes jeho toxicitu vysoká bezpečnost a účinnost (nelze používat pouze u čivavy kde dochází k otravám, způsobujícím až smrt zvířete). K vyléčení dochází u více než 90% pacientů. Jako lék druhé volby (při selhání amitrazu) se používají avermectiny (mylbemicin oxim – Interceptor nebo ivermectin – Ivomec, a to ve velmi vysokých dávkách a dlouhodobě). Použití těchto přípravků má však již výraznější rizika, která mohou být i život ohrožující, zejména u určitých plemen (kolie, šeltie a některá další). Účinnost těchto látek je více než 99%.
Co lze říci závěrem? Onemocnění je léčitelné, avšak zvířata postižená klinickým onemocněním, vzhledem k trvalému nosičství parazita a nosičství genetické predispozice ke vzniku onemocnění, by neměla být zařazována do chovu a feny s generalizovanou demodikózou je nejvhodnější vykastrovat.
Já to měla u štěněte šarpeje a i u štěněte BX dogy po dovozu od chovatele, zachytili jsme to ale úplně v počátcích(diagnostikoval vet při seškrabu z kůže). Nasadili jsme koupele, 2x týdně ATB šampon Peroxyderm a po jednom tom Peroxydermu potírat přípravkem Ectodex. Peroxyderm se oplachuje,Ectodex nikoliv, ale je jedovatý, pes se musí hlídat aby si to neolizoval(po zaschnutí už to jeddovaté není). Koupele je nutno provádět alespoň 6 týdnů, my to tak dělali a stačila jedna kůra a už se nám to nikdy nevrátilo.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.43.2
Co je demodex- MVDr. Rybníček, dermatolog
13. 5. 2010
Demodikóza (trudníkovitost)
MVDr. Jan Rybníček AAVD
Demodikóza je parazitární kožní onemocnění psů, koček, ale i dalších zvířat a člověka. Demodex canis (trudník psí) je příčinou trudníkovitosti u psů. Parazit má doutníkovitý tvar, délky asi 0,2 –0,4mm a žije ve chlupových váčcích (folikulech). Při onemocnění způsobuje jejich zánět (folikulitidu), jehož důsledkem je vypadávání chlupů v postižené oblasti. Parazit se množí přímo na hostiteli a má několik vývojových stadií (vajíčko, larva nymfa a dospělec). Celý cyklus se odehrává v chlupovém folikulu. Parazit sám o sobě neškodí (vyskytuje se asi u 30 – 60% klinicky zdravých psů). Ke vzniku kožních změn dochází pouze u pacientů geneticky predisponovaných k tomuto onemocnění (současně s přítomností parazita existuje i specifický defekt obranného systému). K přenosu parazita dochází pouze v prvních několika málo dnech po porodu a to přímým přenosem z kůže matky na kůži štěněte. Žádný jiný způsob přenosu nebyl prokázán, tzn, pacient trpící onemocněním nemůže nakazit jiné psy ani člověka. Vzhledem k tomu, že jediný možný přenos je přímo z matky na štěně, není vhodné matky – nosiče zařazovat do chovu, neboť kromě parazita přenášejí též genetickou predispozici ke vzniku onemocnění a demodikóza se tak může nadále v chovu (a u daného plemene) dále šířit.
Klinické příznaky:
Klinické příznaky jsou velmi rozmanité. Existuje několik způsobů dělení :
1. Juvenilní forma (u mladých zvířat zhruba do 2 let života) a forma adultní (u zvířat starších)
2. Forma lokalizovaná nebo generalizovaná
3. Forma skvamózní (suchá) a pustulózní.
Juvenilní forma je velmi běžná a u valné většiny případů dojde k samovyléčení. Onemocnění se nejčastěji projevuje jako lokalizovaná suchá forma (ložiskovité vypadávání chlupů), obvykle počínající v oblasti obličeje. Asi u 10 – 20% případů může dojít ke generalizaci onemocnění téměř na celé tělo. V těchto případech obvykle se jedná o formu pustulózní (dochází k sekundární invazi bakteriemi a zhnisání chlupových váčků). Tuto formu je nutno vždy léčit. Onemocnění v dospělém věku může být jak lokalizované tak generalizované a obvykle svědčí o prodělaném stresu nebo o současně probíhajícím jiném onemocnění případně nádorovém bujení. Tuto formu je nutno vždy léčit a současně provést vyšetření, která by odhalila podmiňující onemocnění.
Diagnóza:
Diagnóza je založena na klinických příznacích a zejména na přímém mikroskopickém průkazu parazita v kožním seškrabu. Diagnóza je díky průkaznosti seškrabu dosti přímočará.
Léčba:
Léčba onemocnění je závislá na formě demodikózy. Pokud je zvolena adekvátní léčba, dojde až u 99% případů k vyléčení. Parazit je však velmi odolný a i přes nejagresivnější léčbu pacient zůstává celoživotním nosičem parazita a pokud se jedná o fenu, přenáší jej dále na své potomky.
Možnosti léčby:
1. U suché, lokalizované juvenilní formy dojde obvykle k samovyléčení bez jakékoli terapie. Vzhledem k tomu, že však více než 10% pacientů si vyvine formu generalizovanou je vhodné provádět léčbu i u těchto pacientů. Mnohdy stačí pouze zabránit sekundární bakteriální infekci pomocí antibakteriálních koupelí, avšak doporučujeme provést i léčbu orientovanou na likvidaci demodexe.
2. U pustulózní formy (jak lokalizované tak generalizované doporučujeme terapii jak antibakteriální (koupele, antibiotika), tak antiparazitární.
Způsoby léčby:
Existuje několik typů antiparazitik účinkujících na Demodikózu. Jako lék prvé volby se používá amitraz (Tactic, Ectodex nebo Mitaban). U tohoto přípravku je i přes jeho toxicitu vysoká bezpečnost a účinnost (nelze používat pouze u čivavy kde dochází k otravám, způsobujícím až smrt zvířete). K vyléčení dochází u více než 90% pacientů. Jako lék druhé volby (při selhání amitrazu) se používají avermectiny (mylbemicin oxim – Interceptor nebo ivermectin – Ivomec, a to ve velmi vysokých dávkách a dlouhodobě). Použití těchto přípravků má však již výraznější rizika, která mohou být i život ohrožující, zejména u určitých plemen (kolie, šeltie a některá další). Účinnost těchto látek je více než 99%.
Co lze říci závěrem? Onemocnění je léčitelné, avšak zvířata postižená klinickým onemocněním, vzhledem k trvalému nosičství parazita a nosičství genetické predispozice ke vzniku onemocnění, by neměla být zařazována do chovu a feny s generalizovanou demodikózou je nejvhodnější vykastrovat.
Já to měla u štěněte šarpeje a i u štěněte BX dogy po dovozu od chovatele, zachytili jsme to ale úplně v počátcích(diagnostikoval vet při seškrabu z kůže). Nasadili jsme koupele, 2x týdně ATB šampon Peroxyderm a po jednom tom Peroxydermu potírat přípravkem Ectodex. Peroxyderm se oplachuje,Ectodex nikoliv, ale je jedovatý, pes se musí hlídat aby si to neolizoval(po zaschnutí už to jeddovaté není). Koupele je nutno provádět alespoň 6 týdnů, my to tak dělali a stačila jedna kůra a už se nám to nikdy nevrátilo.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.43.2
Co je demodex- MVDr. Rybníček, dermatolog
13. 5. 2010
Demodikóza (trudníkovitost)
MVDr. Jan Rybníček AAVD
Demodikóza je parazitární kožní onemocnění psů, koček, ale i dalších zvířat a člověka. Demodex canis (trudník psí) je příčinou trudníkovitosti u psů. Parazit má doutníkovitý tvar, délky asi 0,2 –0,4mm a žije ve chlupových váčcích (folikulech). Při onemocnění způsobuje jejich zánět (folikulitidu), jehož důsledkem je vypadávání chlupů v postižené oblasti. Parazit se množí přímo na hostiteli a má několik vývojových stadií (vajíčko, larva nymfa a dospělec). Celý cyklus se odehrává v chlupovém folikulu. Parazit sám o sobě neškodí (vyskytuje se asi u 30 – 60% klinicky zdravých psů). Ke vzniku kožních změn dochází pouze u pacientů geneticky predisponovaných k tomuto onemocnění (současně s přítomností parazita existuje i specifický defekt obranného systému). K přenosu parazita dochází pouze v prvních několika málo dnech po porodu a to přímým přenosem z kůže matky na kůži štěněte. Žádný jiný způsob přenosu nebyl prokázán, tzn, pacient trpící onemocněním nemůže nakazit jiné psy ani člověka. Vzhledem k tomu, že jediný možný přenos je přímo z matky na štěně, není vhodné matky – nosiče zařazovat do chovu, neboť kromě parazita přenášejí též genetickou predispozici ke vzniku onemocnění a demodikóza se tak může nadále v chovu (a u daného plemene) dále šířit.
Klinické příznaky:
Klinické příznaky jsou velmi rozmanité. Existuje několik způsobů dělení :
1. Juvenilní forma (u mladých zvířat zhruba do 2 let života) a forma adultní (u zvířat starších)
2. Forma lokalizovaná nebo generalizovaná
3. Forma skvamózní (suchá) a pustulózní.
Juvenilní forma je velmi běžná a u valné většiny případů dojde k samovyléčení. Onemocnění se nejčastěji projevuje jako lokalizovaná suchá forma (ložiskovité vypadávání chlupů), obvykle počínající v oblasti obličeje. Asi u 10 – 20% případů může dojít ke generalizaci onemocnění téměř na celé tělo. V těchto případech obvykle se jedná o formu pustulózní (dochází k sekundární invazi bakteriemi a zhnisání chlupových váčků). Tuto formu je nutno vždy léčit. Onemocnění v dospělém věku může být jak lokalizované tak generalizované a obvykle svědčí o prodělaném stresu nebo o současně probíhajícím jiném onemocnění případně nádorovém bujení. Tuto formu je nutno vždy léčit a současně provést vyšetření, která by odhalila podmiňující onemocnění.
Diagnóza:
Diagnóza je založena na klinických příznacích a zejména na přímém mikroskopickém průkazu parazita v kožním seškrabu. Diagnóza je díky průkaznosti seškrabu dosti přímočará.
Léčba:
Léčba onemocnění je závislá na formě demodikózy. Pokud je zvolena adekvátní léčba, dojde až u 99% případů k vyléčení. Parazit je však velmi odolný a i přes nejagresivnější léčbu pacient zůstává celoživotním nosičem parazita a pokud se jedná o fenu, přenáší jej dále na své potomky.
Možnosti léčby:
1. U suché, lokalizované juvenilní formy dojde obvykle k samovyléčení bez jakékoli terapie. Vzhledem k tomu, že však více než 10% pacientů si vyvine formu generalizovanou je vhodné provádět léčbu i u těchto pacientů. Mnohdy stačí pouze zabránit sekundární bakteriální infekci pomocí antibakteriálních koupelí, avšak doporučujeme provést i léčbu orientovanou na likvidaci demodexe.
2. U pustulózní formy (jak lokalizované tak generalizované doporučujeme terapii jak antibakteriální (koupele, antibiotika), tak antiparazitární.
Způsoby léčby:
Existuje několik typů antiparazitik účinkujících na Demodikózu. Jako lék prvé volby se používá amitraz (Tactic, Ectodex nebo Mitaban). U tohoto přípravku je i přes jeho toxicitu vysoká bezpečnost a účinnost (nelze používat pouze u čivavy kde dochází k otravám, způsobujícím až smrt zvířete). K vyléčení dochází u více než 90% pacientů. Jako lék druhé volby (při selhání amitrazu) se používají avermectiny (mylbemicin oxim – Interceptor nebo ivermectin – Ivomec, a to ve velmi vysokých dávkách a dlouhodobě). Použití těchto přípravků má však již výraznější rizika, která mohou být i život ohrožující, zejména u určitých plemen (kolie, šeltie a některá další). Účinnost těchto látek je více než 99%.
Co lze říci závěrem? Onemocnění je léčitelné, avšak zvířata postižená klinickým onemocněním, vzhledem k trvalému nosičství parazita a nosičství genetické predispozice ke vzniku onemocnění, by neměla být zařazována do chovu a feny s generalizovanou demodikózou je nejvhodnější vykastrovat.
Já to měla u štěněte šarpeje a i u štěněte BX dogy po dovozu od chovatele, zachytili jsme to ale úplně v počátcích(diagnostikoval vet při seškrabu z kůže). Nasadili jsme koupele, 2x týdně ATB šampon Peroxyderm a po jednom tom Peroxydermu potírat přípravkem Ectodex. Peroxyderm se oplachuje,Ectodex nikoliv, ale je jedovatý, pes se musí hlídat aby si to neolizoval(po zaschnutí už to jeddovaté není). Koupele je nutno provádět alespoň 6 týdnů, my to tak dělali a stačila jedna kůra a už se nám to nikdy nevrátilo.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.249.234
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
nedá se to kombinovat, vždycky se dává jen jedno antiparazitkum. ten advocate je myslím docela drahej.
http://www.leky-veterina.cz/odcerveni-psu/advocate-spot-on-25-40kg/
ale je jen na předpis veterináře
Dá se kombinovat, měli jsme Preventic a Strongold na doporučení jedné vete a samozřejmně jsem to konzultovala s více veterináři.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.195.92
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No nezávidím, měla to moje fena, vracelo se to stále
, byla alergická i na obiloviny, kuřecí a krůtí maso i tuk. Mazali a natírali jsme kdečím, granule kupovali pokud možno bez obilovin i kuřat, bohužel tenkrát byl kuřecí tuk snad všude
. Dnes je výběr lepší, ale stejně si myslím, že se to feně bude vracet a je to boj na nekonečnou trať
Alergie a demodex jsou naprosto rozdílné věci.