Uživatel s deaktivovaným účtem
...prave jsem doprocetla "s čím si spletli Vašeho psa"... :)
A mam nove oddechove...
Jmena.
Je to uz dyl, ale pochodujem parkem a nad nami na ceste cupitaj dve slecny a rvou: "Karleeee, Dedoooo!".
Trosku jsem se lekla, ze nekomu zmizel minimalne jeden pribuznej (navic asi starik).
Naces se s kroviska vyvalili dva pesani a hnali to k nim :)
Takze, tema je jasne - jmena.
Kde hledate inspiraci?
Radi tradicni? Nebo "nove"? Co "frci"?
A kupujete psi kalendare a slavite "psi" svatky?...a dorty - jsou?
Taky mám příhodu k zasmání.
Mamka mi byla kolem oběda venčit fenu, otevřela dveře a ještě si vzpomněla, že něco chtěla, tak říká: "Laro, čekej"
Zrovna odváželi popelnice a tříděný odpad, u plotu stál týpek od nich a čekal s pytlema s plastem na auto. Mamka prý měla víc věcí, na které zapomněla, tak tam lítala jak poletucha a kolem psa ještě jednou prošla a pronesla: "Laro, ještě čekej."
"Vždyť jo, já čekám." Ozval se chlap.
"Cože?" Divila se mamka.¨
"Že čekám, nebojte, my to odvezem."
"Ale já vám nic neříkala..."
"Co? Vždyť jste říkala, Láďo, čekej."
Co se výběru jmen týče, tak u mě je to vždycky tak nějak o náhodě. Nevycházím z ničeho, prostě jdu po tom, co mě zrovna napadne, líbí se mi a na zvíře se mi hodí. Když už jsou zvířata nějak pojmenovaná, většinou jim jména i nechávám, pokud to není třeba něco, co by se mi fakt nelíbilo nebo nešlo přes pusu.
Svátky neslavíme, dorty a tyhlety věci taky nevedem.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Taak u nás klasika...dlouhé diskuze o tom, jak nakonec pojmenujem štěně nebo jestli mu budem říkat jménem s PP...a nakonec to dopadne tak, že jak pes roste, tak se nakonec ustálí nějaké jméno, které spíš vystihuje psa...Jack - Mimiňo...Sára-Žeryna...
Lulumba-Pupíček, Lupíček...dle přísloví "člověk míní, život mění"...snad jediný pes, kterému zůstalo původní jméno Sára, byla moje ovčanda...teda až u naší prababičky, ta jí říkala Sojko...
Takže už jsme se doma dohodli, že na to kašlem, že každá další naše fena se bude taky jmenovat Sára...no a pak se uvidí, jak jí budem nakonec říkat...
Leeee
XXX.XXX.79.50
U nás zůstal mladší fenečce "pracovní název", který od nás dostala ještě jako slepoučké nic na rozlišení od sourozenců...slyšela na něj už v necelých dvou měsících a my si už také tak zvykli, že jsme nepřejmenovávali. Jen na veterině koukali trošku divně, když jsme chtěli zapsat nového psa - Vzteklinu (Vzteklinka, Vzteklí, Vztek, Lí, Liný...). Jinak už je to poslušné a mazlivé zlatíčko
a na procházkách ve starém bydlišti jsme potkávali Whisky a Kofolu
Protože mám psy s PP, jména většinou neřeším a ponechávám ta, která mají v průkazu. Až tedy na výjimky, jednou jsem dostala štěně s tak strašným jménem (Eulajla), že jsem myslela, že si na tom zlámu jazyk, takže to byla Eny.
Když si nechávám štěně z vlastního chovu, tak mu dám jméno, které mně vyhovuje, hlavně, aby se nepletlo s nějakým jiným naším psem. Když koupím štěně, nechávám jméno, které dal chovatel (nehledě na to, že někdy jsem na odběru štěněte domluvená předem, takže i to jméno si mohu vybrat).
Znám chovatele, který dává tak nesmyslná (i několika slovná) jména, to naprosto nechápu, v praxi je to nepoužitelné, každý musí toho psa přejmenovat nějakou zkratkou, nebo úplně jinak.
A pak znám chovatele, který každého svého psa oslovuje nějakým jiným jménem než má v PP, smysl toho počínání také vůbec nechápu, zvláště když mnozí psi jsou z jeho chovu, takže může dát jméno jaké se mu líbí. To už mě spíše přijde jako "matení nepřítele", aby se nikdo v tom jeho chovu nevyznal.
Jméno má být krátké a znělé. Nezakládám si na tom, aby zrovna můj pes měl něco extra. Moji psi jsou výjimeční - pro mne. A nemusím to celému světu dávat na odiv. Tak mě to totiž připadne, když lidi vymýšlí extravagantní jména - a nejen pro psy, ale i pro děti. A tam je to horší, protože ty děti do budoucna vystavují riziku šikany a posměchu od ostatních.