Kavkazský pastevecký pes a jeho výchova

Vychovávat štěně musíte samozřejmě oba, vždy, a začněte ihned. Výchova je součástí života. Není to tak, že od 14:00 do 16:00 bude výchova... (někteří to tak chápou, pokud vy ne, je to bezva). Musíte být milující, důslední, laskaví, vytrvalí, spravedliví,... Kavkaz si všechno pamatuje velmi dobře, to dobré i to špatné. je velmi citlivý na nespravedlnost a dá vám ji dříve či později sežrat. Voďte ho do nejrozmanitějšího prostředí, do města, do lesa, naučte ho jezdit v autě, busu, vlaku, MHD, musíte teď, když je malý, pokud to nebude znát, dospělého ho do těchto dopravních prostředků třeba taky vůbec nedostanete. Stejně tak, pokud bude žít venku u domu, berte ho občas domů, ať není v dospělosti vyšokován z uzavřených prostor. jestli bude mít hodně v povaze z kavkaze, tak to bude neúplatný nekompromisní hlídač, který bude hlídat vás a vaše dítě i za cenu svého života. Bude také hlídat váš majetek před vším živým, co na vaše teritorium nepatří. Naše kavkazanka zbystří i když vidí nad zahradou kroužit dravce.

Štěně vychovávejte s láskou, spravedlivě, ale nastavte mantinely...budete maminkou a se štěnětem je to hodně podobné jako s děťátkem, štěně musí získat pocit, že jste jeho "táta-máma", že ho nedáte NIKDY, že mu neublížíte NIKDY, že vám může věřit VŽDYCKY, ale jako každé dítě musí respektovat svoje rodiče, tak i štěndo musí respektovat vás...asi to budete mít náročnější, protože při malém mimču projdete štěněcím obdobím...následně pubertou...chce to hodně pevné nervy a trpělivost, ono když je člověk hodně unavenej, nevyspalej, tak by se mohlo stát, že na štěně, když bude "zlobit" nepřiměřeně vyjedete, protože opravdu poslední kapka, která to spustí je třeba roztrhanej-rozcupovanej balík papírových plínek a je to roztahaný po celým obýváku, v kuchyni naopak tvoří výzdobu vybrakovanej odpadkovej koš...to je střípek z mého života a věřte, že jsem musela počítat do deseti-několikrát za sebou, abych to šla bez řečí uklidit...
Hlavní výchovu pejska klidně nechte na manželovi, ale sama budte aktivní, nastavte režim a dodržujte, aby štěně získalo návyk kdy se papá, kdy se spinká, kdy si hrajete atd...
Za mě je při malém dítěti důležité, aby pes neskákal na lidi NIKDY, takže už od malinka štěndo hladit (třeba při vítání) pouze pokud má všechny čtyři packy na zemi, jinak ignorovat...to určitě oceníte až z něj bude kolos a opravdu nebudete chtít, aby vám při vítání skákal po hlavě...a já teda ještě preferuju povel "opatrně"...pes ví, že po tomto povelu se nesmí jančit, nesmí mi s pamlskem urvat ruku, ale vzít si ho opravdu s citem, že nesmí být hrrr a dítěti způsobit otřes mozku a psychické trauma jen proto, že si ho chtěl očuchat, ale že musí natáhnout krk jak žirafa a čuchnout si fakt lehounce...
Co se týče chození na vodítku tak netolerujte tahání už odmala, mám zkušenost, že psi většinou u kočárku hezky ťapou, tak by to neměl být problém...
Prostě používejte selský rozum a jednou vám z vašeho psího miminka vyroste pes, který na svojí zlatou paničku nedá dopustit a svoje (potažmo vaše) dítě bude bránit do posledního dechu...

Jak mimo jiné píše sardullah - i kdybyste byla unavená a bylo toho na vás moc, hlavně ať vám nerupnou nervy. Tahle kombinace plemen vůbec není průšvih (znám psa, co je povahou i vzhledem spíš pastevec, ale po NO pána ochotně poslechne), když počítáte s pastevcem, a v dospělosti psa se vám to při správném jednání v dobrém vrátí.

Baruu@Luky napsal(a):
Dobrý den. S přítelem jsme se ujali kavkazského pasteveckého psa X s německým ovčákem z nevhodných podmínek.
Jsme začátečníci ohledně výchovy a neradi by jsme ho zkazili. Je to úžasný pejsek a rádi bychom z něj vychovali hodného psa vhodného do rodiny (štěňátku jsou 2mesice a já jsem v 9.mesici těhotenství). Je tu někdo kdo by byl ochotný mi poradit? Děkuji za jakoukoli odpověď :).

O výchově a výživě štěněte se dočtete dobré rady v této knize www.clovekpritelpsa.cz

Pokud budete chtít rady on-line, obraťte se na Katarínu Hambálkovou ze Šaštína na Slovensku, má s kavkazany a SAO bohaté zkušenosti.

Tady vám každý poradí jak se "štěňátkem", kdy se "papá", kde se "kaká", a dejte mu lásku, buďte jeho maminkou...

Jenže jednou z něj bude třeba 60kg ostrý dominantní pes v pubertě, kterého ani neudržíte na vodítku, tam se potom s láskou daleko nedostanete, a vím o lidech kteří prostě nemají vrozené předpoklady, aby tohle ustáli. Nepodceňte možné počátky problémů, a řešte je hned, nejlépe osobně s někým, kdo má s pastevci zkušenost. Když se to nepodchytí včas, může to být i velmi nebezpečné pro vás i okolí, a řešení nad vaše síly.

Takže já osobně si myslím, že máte zaděláno (vzhledem k nezkušenostem, miminu atd.) na slušné starosti. Budu držet palce.

Baruu@Luky napsal(a):
Dobrý den. S přítelem jsme se ujali kavkazského pasteveckého psa X s německým ovčákem z nevhodných podmínek.
Jsme začátečníci ohledně výchovy a neradi by jsme ho zkazili. Je to úžasný pejsek a rádi bychom z něj vychovali hodného psa vhodného do rodiny (štěňátku jsou 2mesice a já jsem v 9.mesici těhotenství). Je tu někdo kdo by byl ochotný mi poradit? Děkuji za jakoukoli odpověď :).

Je kouzelny. :)

Jinak jak uz psali vsichni nade mnou - hlavni je vychovavat s laskou, nastavit pravidla uz od zacatku, aby vam hafan neprerostl pres hlavu. Co se tyce vztahu k diteti - vyrustala jsem prave s kavkazackou, po jejim odchodu jsme meli dalsi a zlatejsi psy k detem jsem nezazila. :) Moc dobře si uvedomuji svou silu a jsou na deti opatrni - samozrejme po puberte, v te to hází i s nimi a jsou to trochu divocaci jako kazde jine hrave stene.

Ted hlavne socializovat, naucit zaklad - přivolání, chozeni na voditku, zakladni pravidla doma i venku. Ac mame psy venkovni, vzdy mivam stene cca do 3 mesicu doma ( kdyz jsem v praci, tak je venku s ostatnimi psy, aby se mohlo dle libosti vencit), aby se lépe nafixovalo na pana. A fakt to funguje. Nema pak ani problem byt doma, kdyz je potreba, atd. ;).

Míra H. napsal(a):
Tady vám každý poradí jak se "štěňátkem", kdy se "papá", kde se "kaká", a dejte mu lásku, buďte jeho maminkou...

Jenže jednou z něj bude třeba 60kg ostrý dominantní pes v pubertě, kterého ani neudržíte na vodítku, tam se potom s láskou daleko nedostanete, a vím o lidech kteří prostě nemají vrozené předpoklady, aby tohle ustáli. Nepodceňte možné počátky problémů, a řešte je hned, nejlépe osobně s někým, kdo má s pastevci zkušenost. Když se to nepodchytí včas, může to být i velmi nebezpečné pro vás i okolí, a řešení nad vaše síly.

Takže já osobně si myslím, že máte zaděláno (vzhledem k nezkušenostem, miminu atd.) na slušné starosti. Budu držet palce.

Nestraste, prave diky navazani vztahu se psem odmala pak nemusíte resit to, ze vas pes nekam odtahne, atd. protože ho budete mit zvládneteho psychicky. A to je jeste lepsi nez jen fyzicky. Měli jsme kavkazavku 65 kg a i kdyz byla nastvana, v klidu jsem ji v te dobe s 55 kg udržela.

Spousta lidi, co meli predtim NO, apod. napacha na pastevci horsi skody nez zacatecnik, protoze od nej nevyzaduje typicky dril pro ovcaky. Pastevec je o tom najit si ten vztah pan-pes, pak je ze psa pohodovy pes do rodiny, ktery v případě ohrozeni zasahne, ale neni z nej koule nervu, co bude chtit sezrat kazdeho na potkani.

lavacca napsal(a):
Nestraste, prave diky navazani vztahu se psem odmala pak nemusíte resit to, ze vas pes nekam odtahne, atd. protože ho budete mit zvládneteho psychicky. A to je jeste lepsi nez jen fyzicky. Měli jsme kavkazavku 65 kg a i kdyz byla nastvana, v klidu jsem ji v te dobe s 55 kg udržela.

Spousta lidi, co meli predtim NO, apod. napacha na pastevci horsi skody nez zacatecnik, protoze od nej nevyzaduje typicky dril pro ovcaky. Pastevec je o tom najit si ten vztah pan-pes, pak je ze psa pohodovy pes do rodiny, ktery v případě ohrozeni zasahne, ale neni z nej koule nervu, co bude chtit sezrat kazdeho na potkani.

Máte pravdu.
Když mu ale třeba děti hodí pod nohy petardu, bude to čistě o fyzice. A těch situací může být mnoho. A jinak nevěřím tomu, že ženská 55 kg dokáže udržet takhle velkého psa. Chtěl bych to vidět, když chytí opravdu panický strach o život, vlála byste za ním jak hadr.

Jen navázat vztah od mala nestačí. Hodně problémových psů vzniklo právě samou láskou, v očekávání opětování lásky a vděku i od psa. Tohle ale nefunguje. Pes musí mít prostě psí život. Potom je spokojený a všichni kolem.

Všem moc děkuji za odpovědi. Je to úžasný pejsek a nechceme ho zkazit. Je vděčný za každý pohlazení a za každou minutu kterou mu věnujeme. Neskutečně rád se chová. Když se mu chce spát a jsme s ním venku, tak se jde přitulit a spí u nás. Neradi by jsme si tohle dosavadní pouto zkazili.


Foto dnes po očkování. Takhle usnul. Je dokonalý.
Ještě bych měla jeden dotaz. Myslíte že je vhodné s tímto plemenem chodit na cvičák? Popřípadě od kdy?

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Je moc krásnej :) Cvičák bych dala takovej, kde se dá dobře socializovat s pejsky, nějaká psí školka a podobně. Ale dát pozor, kdyby se vám tam něco nezdálo, chodit tam nemusíte.

Děkuji je to takové miminko. Jinak snažím se v okolí něco sehnat, tak snad budu úspěšná.

Když mu ale třeba děti hodí pod nohy petardu, bude to čistě o fyzice.

Jo. Když se náhodou podaří ukočírovat v takový situaci psa a z dětí nebude lečo a průser na světě, tak děckům pořádných pár facek.
Protože stejně jako by měla být samozřejmost mít vychovanýho psa tak, aby nebyl nebezpečnej pro okolí, mělo by to samý platit i pro děcka, že ano...

Atheira napsal(a):
Když mu ale třeba děti hodí pod nohy petardu, bude to čistě o fyzice.

Jo. Když se náhodou podaří ukočírovat v takový situaci psa a z dětí nebude lečo a průser na světě, tak děckům pořádných pár facek.
Protože stejně jako by měla být samozřejmost mít vychovanýho psa tak, aby nebyl nebezpečnej pro okolí, mělo by to samý platit i pro děcka, že ano...

Přesně tak, moje fena reaguje stejně, nenávidí petardy, tudíž Nový rok je super, nemusí ani děti, takže tahle kombinace je smrtelná.
Dětem bych tak pár vlepila v takové situaci.

Atheira napsal(a):
Když mu ale třeba děti hodí pod nohy petardu, bude to čistě o fyzice.

Jo. Když se náhodou podaří ukočírovat v takový situaci psa a z dětí nebude lečo a průser na světě, tak děckům pořádných pár facek.
Protože stejně jako by měla být samozřejmost mít vychovanýho psa tak, aby nebyl nebezpečnej pro okolí, mělo by to samý platit i pro děcka, že ano...

Jenže výchovu cizích dětí neovlivníte, a odpovědnost je pořád na majiteli psa.
A stejně jako ve vedlejší diskusi, "zavinění" dítětem nijak nezmenšuje odpovědnost za psa.
Potom už by to neřešil, nějaký vesnický starosta či magistrát, a nikoho by nezajímalo jak a proč se to stalo, že děti neměli být bez dozoru atd. Řešilo by se CO se stalo, KDO je zodpovědný, a jaká je trestní sazba.
A dokonce i z těch pár facek by mohl být slušný průser, pokud by třeba děti patřily mezi nedotknutelné etnikum. A to teď nemyslím jen naší justici, ale i třeba tlupu jejich příbuzných.

Míra H. napsal(a):
Jenže výchovu cizích dětí neovlivníte, a odpovědnost je pořád na majiteli psa.
A stejně jako ve vedlejší diskusi, "zavinění" dítětem nijak nezmenšuje odpovědnost za psa.
Potom už by to neřešil, nějaký vesnický starosta či magistrát, a nikoho by nezajímalo jak a proč se to stalo, že děti neměli být bez dozoru atd. Řešilo by se CO se stalo, KDO je zodpovědný, a jaká je trestní sazba.
A dokonce i z těch pár facek by mohl být slušný průser, pokud by třeba děti patřily mezi nedotknutelné etnikum. A to teď nemyslím jen naší justici, ale i třeba tlupu jejich příbuzných.

Souhlasím s vámi, jen bych se neomezovala na nedotknutelné etnikum. On takový místní VIP tatínek a lepanec ( i když více než zasloužený) jeho synkovi, zavání pěkným flastrem.

Míra H. napsal(a):
Máte pravdu.
Když mu ale třeba děti hodí pod nohy petardu, bude to čistě o fyzice. A těch situací může být mnoho. A jinak nevěřím tomu, že ženská 55 kg dokáže udržet takhle velkého psa. Chtěl bych to vidět, když chytí opravdu panický strach o život, vlála byste za ním jak hadr.

Jen navázat vztah od mala nestačí. Hodně problémových psů vzniklo právě samou láskou, v očekávání opětování lásky a vděku i od psa. Tohle ale nefunguje. Pes musí mít prostě psí život. Potom je spokojený a všichni kolem.

Ale to by si potom většího psa mohli pořizovat jen lidi, co váží víc než 100 kilo...u těžkých psů to přeci není jen o fyzické síle, protože pak by velkého psa nemohl mít skoro nikdo...vím, že pokud by mě moji psi chtěli někam odtáhnout, tak by s tím neměli problém...no za celých 8 let mě nikam neodtáhli...

Navázat vztah od mala stačí...ale vztah není jen, že psí miminko budu pouze ňufat a rozmazlovat, vztah je taky o tom, naučit štěně respektu a zároveň, ale respektovat psa, nastavit mantinely, věřte, že i rozmazlovaný pes funguje naprosto normálně, protože to že na něj doma žvatlám, že si se psem neustále povídám, že s náma jí u stolu a valí se s náma na gauči neznamená, že mě venku bude vláčet na vodítku a nepřijde na zavolání...takže u mě to tak funguje...nevím jestli je mi pes vděčnej, nemůžu posoudit jestli je schopen téhle emoce, spíš ne, pes je v první řadě sobec, nemůžu posoudit jestli mě pes miluje, ale když vyhledává mojí přítomnost, když je mu příjemné se ke mě tulit a vypadá spokojeně (nechci používat slovo šťastně), tak pro mě asi dobrý...
Nechci psy polidšťovat, ale svoje psy jsem vychovala stejně jako svoje děti a funguje to...

Kříženého kavkazana s NO máme doma. Pes je to skvělý, manžela poslechne na slovo v každé situaci, nás ostatní když chce. To znamená, když je klid, poslechne bez problémů, ve chvíli, kdy je někdo cizí na zahradě, poslechne spolehlivě pouze manžela a ostatní ne. ROZHODNĚ počítejte s tím, že až dospěje budete ho muset ve chvíli kdy přijde návštěva zavírat do kotce a nenechávat ho volně s lidmi, které nepovažuje za členy rodiny. Kavkazani jsou silně teritoriální a i když na procházkách nikoho nenapadají a k cizím se chovají přiměřeně přátelsky, doma je to jinak. Náš pes mě nechá sahnout do misky se žrádlem, cokoli mi dá, nenapadá naše ostatní zvířata a v běžné situaci mě poslechne perfektně. Bohužel už se stalo že přišel soused, kterého odmala zná, udělal špatný pohyb a skončili jsme na pohotovosti. Kdyby nebyl za rohem manžel a nezasáhl mohlo to dopadnout hůř. Nyní jsme psa velmi pečlivě zabezpečili a než vejde kdokoli cizí do dvora, musí být napřed pes bezpečně zavřený v kotci. Podotýkám že na procházce s ním není problém, ale doma kde to hájí je plně schopen a ochoten při svých cca 65kilech zabít nebo zranit toho, kdo tam vleze.
Mimochodem, takováhle nádherná kulička to před 5lety byla taky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ale to by si potom většího psa mohli pořizovat jen lidi, co váží víc než 100 kilo...u těžkých psů to přeci není jen o fyzické síle, protože pak by velkého psa nemohl mít skoro nikdo...vím, že pokud by mě moji psi chtěli někam odtáhnout, tak by s tím neměli problém...no za celých 8 let mě nikam neodtáhli...

Navázat vztah od mala stačí...ale vztah není jen, že psí miminko budu pouze ňufat a rozmazlovat, vztah je taky o tom, naučit štěně respektu a zároveň, ale respektovat psa, nastavit mantinely, věřte, že i rozmazlovaný pes funguje naprosto normálně, protože to že na něj doma žvatlám, že si se psem neustále povídám, že s náma jí u stolu a valí se s náma na gauči neznamená, že mě venku bude vláčet na vodítku a nepřijde na zavolání...takže u mě to tak funguje...nevím jestli je mi pes vděčnej, nemůžu posoudit jestli je schopen téhle emoce, spíš ne, pes je v první řadě sobec, nemůžu posoudit jestli mě pes miluje, ale když vyhledává mojí přítomnost, když je mu příjemné se ke mě tulit a vypadá spokojeně (nechci používat slovo šťastně), tak pro mě asi dobrý...
Nechci psy polidšťovat, ale svoje psy jsem vychovala stejně jako svoje děti a funguje to...

Já jen reagoval na:
Měli jsme kavkazavku 65 kg a i kdyz byla nastvana, v klidu jsem ji v te dobe s 55 kg udržela.

Tomu prostě nevěřím. S takovým psem mám problém někdy i já jako chlap kolem metráku, a to je to jen flegmatický ale nevychovaný Leon...


Navázat vztah od mala stačí...ale vztah není jen, že...

Vztah může být různý, i bez toho co píšete, takže obecně nestačí, musí to být ten správný vztah člověk - pes..

Míra H. napsal(a):
Máte pravdu.
Když mu ale třeba děti hodí pod nohy petardu, bude to čistě o fyzice. A těch situací může být mnoho. A jinak nevěřím tomu, že ženská 55 kg dokáže udržet takhle velkého psa. Chtěl bych to vidět, když chytí opravdu panický strach o život, vlála byste za ním jak hadr.

Jen navázat vztah od mala nestačí. Hodně problémových psů vzniklo právě samou láskou, v očekávání opětování lásky a vděku i od psa. Tohle ale nefunguje. Pes musí mít prostě psí život. Potom je spokojený a všichni kolem.

Asi znate v okoli same trasoritky. Tehdy byla cuba ve rvacce s jinou fenou - sla se ji podivat na štěňata a cuba to vyhodnotila jako jejich ohrozeni ( mama tu druhou omylem pustila z kotce, kdyz se KAO sla vencit). Nemela jsem problem ji od ni odtahnout / a že to byla za cely svůj život vazne nejnas*anejsi, inu matka branici si sve potomstvo/.

Vsak ja ale taky psala, navazat vztah a stanovit pravidla souziti. Ne jen delat tutununu...to neplati ani u výchovy jorksira, natozpak velkeho psa...kazdy pes musi mit výchovu.

Vzdy se musim smát na veterine, kdyz tam nakracim s nasimi velkymi psy ( tedka ovcaci kolem 38-50 kg, jak ktery), ti v klidu sednou ci lehnou a cekaji. V ordinaci vse snesou, protoze proste panicka zaveli a je to. A prijde tam nekdo s jorkem ci JTR a pes uz v cekarne na kazdeho vyjizdi, taha panicka na voditku, atd. Nezapomenutelny je hnedy labrador ( sud na nozkach, odhadem tak 45 kg), ktery z ordinace tahl na voditku panicka i panicku. :D To jsem se vazne malem neudrzela a vyprskla smichy. Panicci mohli mit tak 80 a 60 kg, takze kdyz to vezmete fyzicky cca 3x tolik nez pes a stejně je tahnul jakoby nic...a to je presne o tom - zaklad je mit psa zvladneteho psychicky.

lavacca napsal(a):
Vzdy se musim smát na veterine, kdyz tam nakracim s nasimi velkymi psy ( tedka ovcaci kolem 38-50 kg, jak ktery), ti v klidu sednou ci lehnou a cekaji. V ordinaci vse snesou, protoze proste panicka zaveli a je to. A prijde tam nekdo s jorkem ci JTR a pes uz v cekarne na kazdeho vyjizdi, taha panicka na voditku, atd. Nezapomenutelny je hnedy labrador ( sud na nozkach, odhadem tak 45 kg), ktery z ordinace tahl na voditku panicka i panicku. :D To jsem se vazne malem neudrzela a vyprskla smichy. Panicci mohli mit tak 80 a 60 kg, takze kdyz to vezmete fyzicky cca 3x tolik nez pes a stejně je tahnul jakoby nic...a to je presne o tom - zaklad je mit psa zvladneteho psychicky.

Rozhodně je důležité mít psa zvládnutého, jak říkáte psychicky, ale když nezvládáte yorka nebo jiné malé plemeno, je to spíš komedie, na kterou z pro mě neznámých důvodů jejich majitelé přistupují a ve chvíli, kdy půjde do tuhého se dá i útok velmi snadno zastavit. Ve chvíli kdy zaútočí velký pes a myslí to vážně, což kavkazani myslí vážně vždy, zastaví je jen málokdo. Tazatelka zjevně moc psů necvičila a nejsem si vůbec jistá, jestli ví do čeho jde. Já mám s naším psem vztahy velmi dobré, ale pastevci jednají v krizi a co je krize vyhodnotí sami, podle sebe ne na povel a ve chvíli kdy si bude myslet že jeho rodinu, teritorium apod někdo ohrožuje zastaví útok jen ten koho opravdu respektuje a považuje za Pána.. Kavkazan je vynikající a skvělý pes, ale připadá mi že tu dost lidí podceňuje jejich odlišnou povahu od jiných velkých psů. Nelze se k plemeni, které bylo mnoho generací cíleně šlechtěno k určitému způsobu chování najednou chovat jako k domácímu mazlíčkovi a nepočítat s tím že se jeho povaha neprojeví. My chováme velké psi léta a stejně jsme to podcenili, najednou pes dospěl a šeredně nás překvapil. Při vší úctě, je rozdíl psa naučit netahat na vodítku a chovat se vzorně u veterináře, s tím problém být nemusí, ale každý majitel pastavce by měl mít prostor kam psa bezpečně zavře, když má návštěvu a nedělat z něj rodiného psa, kterým v klasickém pojetí není. To může být hodně nebezpečný pokus.

Kamarádi mají taky tuto kombinaci, taky jsou začátečníci. Pes má teď něco přes rok a zatím je ok - venku funguje i s cizími lidmi, jinými psi i fenami, i moje bordera si ho zvládne srovnat :D Ale kolem roka se u něj začalo projevovat právě teritoriální chování - při příchodu návštěv domů (na zahradu) se prostě musí zavírat, cizí lidí tam nesnese.

Míra H. napsal(a):
Tady vám každý poradí jak se "štěňátkem", kdy se "papá", kde se "kaká", a dejte mu lásku, buďte jeho maminkou...

Jenže jednou z něj bude třeba 60kg ostrý dominantní pes v pubertě, kterého ani neudržíte na vodítku, tam se potom s láskou daleko nedostanete, a vím o lidech kteří prostě nemají vrozené předpoklady, aby tohle ustáli. Nepodceňte možné počátky problémů, a řešte je hned, nejlépe osobně s někým, kdo má s pastevci zkušenost. Když se to nepodchytí včas, může to být i velmi nebezpečné pro vás i okolí, a řešení nad vaše síly.

Takže já osobně si myslím, že máte zaděláno (vzhledem k nezkušenostem, miminu atd.) na slušné starosti. Budu držet palce.

To, co píšete, se vzájemně vylučuje. Pokud budete vychovávat štěně s porozuměním a láskou, vrátí vám to. Pastevec ćhce respekt, porozumění a komunikaci, ne buzeraci.

Zadavateli, pokud budete chtít smysluplné a fungující rady, které budou fungovat na základě porozumění a vzájemné shody, obra´tte se na Kaču, jak jsem vám psala. Je to ten nejlepší konzultant, kterého můžete sehnat, co se pastevců týká.

petra456 napsal(a):
Rozhodně je důležité mít psa zvládnutého, jak říkáte psychicky, ale když nezvládáte yorka nebo jiné malé plemeno, je to spíš komedie, na kterou z pro mě neznámých důvodů jejich majitelé přistupují a ve chvíli, kdy půjde do tuhého se dá i útok velmi snadno zastavit. Ve chvíli kdy zaútočí velký pes a myslí to vážně, což kavkazani myslí vážně vždy, zastaví je jen málokdo. Tazatelka zjevně moc psů necvičila a nejsem si vůbec jistá, jestli ví do čeho jde. Já mám s naším psem vztahy velmi dobré, ale pastevci jednají v krizi a co je krize vyhodnotí sami, podle sebe ne na povel a ve chvíli kdy si bude myslet že jeho rodinu, teritorium apod někdo ohrožuje zastaví útok jen ten koho opravdu respektuje a považuje za Pána.. Kavkazan je vynikající a skvělý pes, ale připadá mi že tu dost lidí podceňuje jejich odlišnou povahu od jiných velkých psů. Nelze se k plemeni, které bylo mnoho generací cíleně šlechtěno k určitému způsobu chování najednou chovat jako k domácímu mazlíčkovi a nepočítat s tím že se jeho povaha neprojeví. My chováme velké psi léta a stejně jsme to podcenili, najednou pes dospěl a šeredně nás překvapil. Při vší úctě, je rozdíl psa naučit netahat na vodítku a chovat se vzorně u veterináře, s tím problém být nemusí, ale každý majitel pastavce by měl mít prostor kam psa bezpečně zavře, když má návštěvu a nedělat z něj rodiného psa, kterým v klasickém pojetí není. To může být hodně nebezpečný pokus.

To ano, ale ono u velkeho psa je celkem fuk, co je to za plemeno, pokousat a potrhat umi kazdy, kdyz to na nej prijde.

Predpokladam, ze si zadavatelka precetla o obou plemenech dost info, aby vedela, co povahove cekat. Jinak u nas je standard pri navsteve krom blizke rodiny psy zavřít do kotce. Právě proto, ze nikdy nevite, kdy pes jiste chovani vyhodnotí jako ohrozeni panicka. A oci nemam i vzadu. :).

Se musím pousmát. Bígl když měl 9kg a já cca 70kg tak jsem mívala právě letecké dny celkem často než jsme si to vysvětlili a sehnali obojky a vodítka co nerupnou. A teď když mám na ruce bígla a ovcouna dohromady cca 66kg tak nemám problém je udržet kdykoliv. Je to i o té zkušenosti jak a kdy držet vodítko. A i velký giga pes muze být udrzen v pohodě člověkem s 55kg. Pokud je pes trochu ukaznen a má na sobě kvalitní věci.

scylla napsal(a):
To, co píšete, se vzájemně vylučuje. Pokud budete vychovávat štěně s porozuměním a láskou, vrátí vám to. Pastevec ćhce respekt, porozumění a komunikaci, ne buzeraci.

Zadavateli, pokud budete chtít smysluplné a fungující rady, které budou fungovat na základě porozumění a vzájemné shody, obra´tte se na Kaču, jak jsem vám psala. Je to ten nejlepší konzultant, kterého můžete sehnat, co se pastevců týká.

Co konkrétně se vzájemně vylučuje ?

lavacca napsal(a):
To ano, ale ono u velkeho psa je celkem fuk, co je to za plemeno, pokousat a potrhat umi kazdy, kdyz to na nej prijde.

Predpokladam, ze si zadavatelka precetla o obou plemenech dost info, aby vedela, co povahove cekat. Jinak u nas je standard pri navsteve krom blizke rodiny psy zavřít do kotce. Právě proto, ze nikdy nevite, kdy pes jiste chovani vyhodnotí jako ohrozeni panicka. A oci nemam i vzadu. :).

u velkeho psa je celkem fuk, co je to za plemeno, pokousat a potrhat umi kazdy, kdyz to na nej prijde.

Vy jste no nečetl? Petra to napsala naprosto přesně. To, jaké je to plemeno, resp. že je to pastevec, je to nejpodstatnější. Hlavně na vlastním teritoriu.
Ať už vezmu riziko útoku, razanci útoku, možnost zastavení útoku, či dotažení útoku až do konce.

Třeba Bernardýn a Kavkazák, je fakt úplně o něčem jiném.

Míra H. napsal(a):
u velkeho psa je celkem fuk, co je to za plemeno, pokousat a potrhat umi kazdy, kdyz to na nej prijde.

Vy jste no nečetl? Petra to napsala naprosto přesně. To, jaké je to plemeno, resp. že je to pastevec, je to nejpodstatnější. Hlavně na vlastním teritoriu.
Ať už vezmu riziko útoku, razanci útoku, možnost zastavení útoku, či dotažení útoku až do konce.

Třeba Bernardýn a Kavkazák, je fakt úplně o něčem jiném.

Tak jiste, ze KAO bude mit větší razanci. Nicmene meli jsme doma od KAO pres knirace, NO, francouzske ovcaky a nechtela bych byt pokousana ani od jednoho...myslela jsem to obecně, kdy pani psala o tech malych, ze jakykoli velký nezvládnuty pes je prusvih...natožpak pastevec...

No, my jsme měli velké knírače, labradora, vlčáky a nikdy jsem neměla problém s výcvikem. V naší přítomnosti se nikdy nestalo, že by se pes byť jen ohnal po návštěvě, zvlášť, když ji znal. Samozřejmě, ve chvíli, kdy psi byli doma sami a vlezl jim tam známý, skončil s pokousaným zadkem. Rozdíl mezi psi, které jsem jmenovala a kavkazanem je ten, že klidně zaútočí i když u toho jsem na člověka, kterého zná a s daleko větší razancí. Být doma sám, rozhodně se pokusí narušitele zabít, v vzpomeňte si na nedávný případ zabitého dítěte - fena ho také znala. Jsem si jistá že třeba knírač by na takhle malé dítě nikdy nezaútočil(samozřejmě správně vychovaný), naproti tomu i vychovaný kavkazan má v sobě instikt chránit velmi tvrdě své území a to nepředěláte. Já nehodnotím jestli je to dobře nebo špatně, ale majitel takového psa s tím musí počítat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, my jsme měli velké knírače, labradora, vlčáky a nikdy jsem neměla problém s výcvikem. V naší přítomnosti se nikdy nestalo, že by se pes byť jen ohnal po návštěvě, zvlášť, když ji znal. Samozřejmě, ve chvíli, kdy psi byli doma sami a vlezl jim tam známý, skončil s pokousaným zadkem. Rozdíl mezi psi, které jsem jmenovala a kavkazanem je ten, že klidně zaútočí i když u toho jsem na člověka, kterého zná a s daleko větší razancí. Být doma sám, rozhodně se pokusí narušitele zabít, v vzpomeňte si na nedávný případ zabitého dítěte - fena ho také znala. Jsem si jistá že třeba knírač by na takhle malé dítě nikdy nezaútočil(samozřejmě správně vychovaný), naproti tomu i vychovaný kavkazan má v sobě instikt chránit velmi tvrdě své území a to nepředěláte. Já nehodnotím jestli je to dobře nebo špatně, ale majitel takového psa s tím musí počítat.

Pardon, přihlásila jsem se na manžela.

lavacca napsal(a):
Vzdy se musim smát na veterine, kdyz tam nakracim s nasimi velkymi psy ( tedka ovcaci kolem 38-50 kg, jak ktery), ti v klidu sednou ci lehnou a cekaji. V ordinaci vse snesou, protoze proste panicka zaveli a je to. A prijde tam nekdo s jorkem ci JTR a pes uz v cekarne na kazdeho vyjizdi, taha panicka na voditku, atd. Nezapomenutelny je hnedy labrador ( sud na nozkach, odhadem tak 45 kg), ktery z ordinace tahl na voditku panicka i panicku. :D To jsem se vazne malem neudrzela a vyprskla smichy. Panicci mohli mit tak 80 a 60 kg, takze kdyz to vezmete fyzicky cca 3x tolik nez pes a stejně je tahnul jakoby nic...a to je presne o tom - zaklad je mit psa zvladneteho psychicky.

Dobry den, rad by som sa spytal, co konkretne znamena mat "psa zvladnuteho psychicky". Ja s mojou 15 mesacnou fenou mam u veterinara podobny problem ako popisujete.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No, my jsme měli velké knírače, labradora, vlčáky a nikdy jsem neměla problém s výcvikem. V naší přítomnosti se nikdy nestalo, že by se pes byť jen ohnal po návštěvě, zvlášť, když ji znal. Samozřejmě, ve chvíli, kdy psi byli doma sami a vlezl jim tam známý, skončil s pokousaným zadkem. Rozdíl mezi psi, které jsem jmenovala a kavkazanem je ten, že klidně zaútočí i když u toho jsem na člověka, kterého zná a s daleko větší razancí. Být doma sám, rozhodně se pokusí narušitele zabít, v vzpomeňte si na nedávný případ zabitého dítěte - fena ho také znala. Jsem si jistá že třeba knírač by na takhle malé dítě nikdy nezaútočil(samozřejmě správně vychovaný), naproti tomu i vychovaný kavkazan má v sobě instikt chránit velmi tvrdě své území a to nepředěláte. Já nehodnotím jestli je to dobře nebo špatně, ale majitel takového psa s tím musí počítat.

Tak já teda nemám pastevce, ale pokud přijde někdo, koho psi nezařadili do osob, které mají v oblibě...a ty by se dali spočítat na prstech jedné ruky, tak psy zavírám...
Ono to totiž vypadá docela idylicky, pesani příchozího ignorují, do té doby než se stane něco, co vyhodnotí jako nesprávné chování návštěvníka a ten je následně usměrněn, ne že by "zatím" někoho kousli, ale když na vás vystartujou dva velcí psi, tak i když nedojde k fyzickému kontaktu (napadení), tak to není nic příjemného...jeden příklad za všechny...kolega si ke mě pro něco přijel, vzala jsem ho na dvůr...pesani naprostý ignor do té doby než jsem mu řekla "počkej tady já ti to přinesu" a odcházela jsem k domu...no nepočkal, chtěl mi pomoc, tak se rozešel za mnou, v tu chvíli byl fenou stopnut na místě...prostě do něj vrazila s příslušným hlasovým doprovodem...bohužel jsem se nechala překecat a psy nezavřela, protože on se psů nebojí a navíc ho všichni psi i ti největší trhači zbožňují, no tak mu fena předvedla, že jsou vyjímky které potvrzují pravidlo...hold jsem příchozího neměla na očích, tak to za mě převzala ona...

Když jsme je přivezli jako malá štěňata, tak se u nás dveře netrhli, každý den se někdo přišel s chlupatýma kuličkama poňufat, takže si myslím, že jsem v tomto socializaci nepodcenila, přesto cca od půl roku už nebyli ochotni se s příchozími mazlit, naopak si lehli defakto tak, že návštěva byla "obklíčená" a bedlivě pozorovali, pokud něco bylo dle jejich špatně, tak už začali dunět, popř. se i rozštěkali, přesto že jsem se je snažila naučit, že si nás nemusí tak bedlivě hlídat, tak svoje chování nezmězměnili a protože s přibývajícím věkem, velikostí a hmotností by mohli být i nebezpeční, tak jsou prostě zavření...tu chvilku to vydržej...