VeronikaK.
XXX.XXX.38.59
Dobrý den,
mám 3 měsíce psa z útulku, je mu 1 a půl roku. Z vodítka ho stále nemohu pustit (chodí na 10 m stopovačce), protože nás venku téměř nevnímá. Prostě si kluše kupředu, neohlíží se a zastaví ho až napnutí vodítka. Pokud je v rušném prostředí, zaboří čumák do země a doslova cválá svým směrem a opět se zastaví až když se vodítko napne. Jediné, na co reaguje je: zapískání, zavolání jeho jména, ale sám od sebe si nás nehlídá a změnu směru zaregistruje až po těch 10 metrech. Chtěla bych, aby si nás sám venku víc hlídal, nešel si po svém. Zkoušela jsem ho pouštět jen jednou v oploceném prostoru, ale jak neměl vodítko, šel si po svém. Od té doby jsem ho nepustila a stále trénujeme přivolání. Obávám se, že pokud to takhle půjde dál, nikdy ho nebudeme moct pustit na volno. Jsem již 3. majitel, možná utíkal již v minulosti, to bohužel nevím. Můžete mi, prosím, poradit? Máte někdo podobnou zkušenost? Díky a hezký den!
Uživatel s deaktivovaným účtem
VeronikaK.
napsal(a):
Dobrý den,
mám 3 měsíce psa z útulku, je mu 1 a půl roku. Z vodítka ho stále nemohu pustit (chodí na 10 m stopovačce), protože nás venku téměř nevnímá. Prostě si kluše kupředu, neohlíží se a zastaví ho až napnutí vodítka. Pokud je v rušném prostředí, zaboří čumák do země a doslova cválá svým směrem a opět se zastaví až když se vodítko napne. Jediné, na co reaguje je: zapískání, zavolání jeho jména, ale sám od sebe si nás nehlídá a změnu směru zaregistruje až po těch 10 metrech. Chtěla bych, aby si nás sám venku víc hlídal, nešel si po svém. Zkoušela jsem ho pouštět jen jednou v oploceném prostoru, ale jak neměl vodítko, šel si po svém. Od té doby jsem ho nepustila a stále trénujeme přivolání. Obávám se, že pokud to takhle půjde dál, nikdy ho nebudeme moct pustit na volno. Jsem již 3. majitel, možná utíkal již v minulosti, to bohužel nevím. Můžete mi, prosím, poradit? Máte někdo podobnou zkušenost? Díky a hezký den!
A co spolu venku děláte? Čím jste pro něj zajímavější než to čuchání?
Ono psi si nevšímají člověka jen tak, všímají si to, když jsou naučení, že z člověka pro ně plyne větší zábava než z čuchání, takže má cenu dávat pozor, jestli nebude nějaká švanda.
VeronikaK.
XXX.XXX.38.59
No tohle je můj druhý pes a ten první vždy chodil tam, kam jsme šli my, ale tenhle si jde, kam chce. No bereme míčky, to je jeho hobby, to miluje... Problém nastane vždy, když jdeme ve dvou. Nevím proč, ale když jdu s někým a bavíme se, zkrátka se mu nevěnuji na 100%, ještě se to zhorší... Opravdu se mu snažím porozumět, běhám s ním, odměňuji, jsem důsledná, ale venku se mu musím věnovat na 100%, jinak by byl v trapu. Doma je jinak úplně super, mazlí se, chodí za námi, zkrátka s ním není problém.
Uživatel s deaktivovaným účtem
VeronikaK.
napsal(a):
No tohle je můj druhý pes a ten první vždy chodil tam, kam jsme šli my, ale tenhle si jde, kam chce. No bereme míčky, to je jeho hobby, to miluje... Problém nastane vždy, když jdeme ve dvou. Nevím proč, ale když jdu s někým a bavíme se, zkrátka se mu nevěnuji na 100%, ještě se to zhorší... Opravdu se mu snažím porozumět, běhám s ním, odměňuji, jsem důsledná, ale venku se mu musím věnovat na 100%, jinak by byl v trapu. Doma je jinak úplně super, mazlí se, chodí za námi, zkrátka s ním není problém.
No tak vidíte, a je to tady.
Prostě proč by si vás ten pes měl všímat, když vy si nevšímáte jeho, kecáte si a jeho jen táhnete na šňůře?
Ten pes bude chodit s vámi, když vy budete chodit s ním. Musíte si s ním vybudovat vztah. A ten nevybudujete tak, že si s sebou na procházku budete brát někoho třetího
VeronikaK.
XXX.XXX.38.59
Tak to zase pozor. Snažíme se co to jde... Nechodím si ven pokecat, chodíme ven s přítelem, protože ho společně, cvičíme" a kolikrát si i pomáháme v tom, abychom nedělali chyby. On ho venčí, já ho venčím, oba s ním venku pracujeme a někdy jdeme společně... A omlouvám se, ale ještě jsem neviděla nikoho, kdo by se věnoval psovi na 100% a nemohl s někým prohodit pár slov... Ale dobrá tedy, zkusíme se mu tedy věnovat venku se vším všudy a snad se to časem zlepší natolik, abychom ho mohli pustit. Myslím, že se mu opravdu věnujeme dost, rval na vodítku, skákal na lidi, doma štěkal a vše se odnaučil... Díky za radu.
Uživatel s deaktivovaným účtem
VeronikaK.
napsal(a):
Tak to zase pozor. Snažíme se co to jde... Nechodím si ven pokecat, chodíme ven s přítelem, protože ho společně, cvičíme" a kolikrát si i pomáháme v tom, abychom nedělali chyby. On ho venčí, já ho venčím, oba s ním venku pracujeme a někdy jdeme společně... A omlouvám se, ale ještě jsem neviděla nikoho, kdo by se věnoval psovi na 100% a nemohl s někým prohodit pár slov... Ale dobrá tedy, zkusíme se mu tedy věnovat venku se vším všudy a snad se to časem zlepší natolik, abychom ho mohli pustit. Myslím, že se mu opravdu věnujeme dost, rval na vodítku, skákal na lidi, doma štěkal a vše se odnaučil... Díky za radu.
Hele máte ho tři měsíce. To není vůbec dlouhá doba. K vybudování vztahu to těžko stačí.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Navíc s rok a půl ročním psem mlátí puberta. Prostě to nemůžete srovnávat se zvířetem, kterého máte doma od štěněte. Pokud je to milovník míčků, tak ho prostě naučte, že u vás je vždycky nějaký míček. Nebo že máte super nápady na nějaké cviky, za které může dostat míček. Nebo mlsku. Prostě s vámi musí být větší švanda než když si čuchá sám.
VeronikaK.
XXX.XXX.38.59
Dobrá, dáme tomu tedy čas.
VeronikaK.
XXX.XXX.38.59
Jojo, to je pravda. Asi na něj nebudu tak chvátat a zkusím pro něj vymyslet nějaké zajímavosti. Jen mě zajímal názor ostatních, zda jsem něco nepřehlédla, nepodcenila. Díky moc a pěkný den.
Na navázání vztahu je taky dobré psa vzít na nějaký celodenní výlet, ještě lépe vícedenní. Někam kde na vás bude víc závislý - najít vodu, bezpečný přechod přes potok, kudy vyšplhat skálu, nebo naopak ho provedete rušným náměstím, pomůžete mu do vlaku...
pokud vidíte pokroky, tak jen pokračujte v tom co děláte.
VeronikaK.
XXX.XXX.38.59
Děkuji moc! No pokroky děláme, vlastně je to taková škola pro nás i pro psa. Protože i my se pořád učíme něco nového (tedy já se učím hlavně trpělivosti! ). Je pravda, že pokud procházíme nějakými uličkami, mezi stromy v lese, tak se drží za mnou, ale jinak lítá jako pometlo. Opravdu se ho snažím brát všude, kde se dá. Jezdí se mnou vlakem, teď jedeme na hory, tak uvidíme, jestli se třeba za měsíc zase zlepšíme.