Straka obecní,

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Plenijou hnízda přes sezonu a v zimě hodně mršiny(sražení zajíci)

tak tak... teď jsem cestou do Otrokovic viděl na sraženém zající hodovat tak 4-5 strak

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aj ked letos při mirné zimě neni videt přirodni pěvcě v zahradach tady u nas poslední 2, roky je hodne strak obecnich, Proto bych sa chtěl optat čím sa taka straka živy ne len cez zimu ale celkově,

Nejlepší je nakrmit jemným olovem i s těma ochráncema.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nejlepší je nakrmit jemným olovem i s těma ochráncema.

A co nakrmit vas,jiste by ste byl spokojen.

Zdravím. Straka obecná je opravdu velice přemnožena a páchá veliké škody na zpěvném ptactvu. Bohužel již nějakou dobu má omezenou dobu lovu a také se to hned projevilo na zvýšení početního stavu. Musím tedy ale také přiznat, jako myslivec, že je nás mnoho, kteří si patron na straku ušetříme, protože " z toho nic není". Já teda mezi takové myslivce nepatřím a jak je jen možné tak v době lovu se strakám věnuji docela intenzivně. Straka a sojka jsou velikým konzumentem ptačích vajíček a i ptáčat. Zdraví St. Toman

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aj ked letos při mirné zimě neni videt přirodni pěvcě v zahradach tady u nas poslední 2, roky je hodne strak obecnich, Proto bych sa chtěl optat čím sa taka straka živy ne len cez zimu ale celkově,

Strak obecných je v posledních letech více,je i omezená doba jejich lovu, ale strak obecních je asi pramálo ,žeby obce něco tají. ?

..já nevim jestli je jich "málo" o tom pochybuji, žiji v Paze na sídlišti, a je jich tady mraky.. kdysi jich tolik nebylo videt, a hnízdili a zpívali tady ruzné druhy krásných pěvcu, a teď zjara tady vyvádí- jsou hodně hluční a zabrali všechny větší stromy na hnízdení, a o malých ptáčcích ani vidu ani slechu! je to opravdu hruza.. a mužou je redukovat i nemyslivci?a pokud, tak kdy se mužou ...?Děkuji

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
..já nevim jestli je jich "málo" o tom pochybuji, žiji v Paze na sídlišti, a je jich tady mraky.. kdysi jich tolik nebylo videt, a hnízdili a zpívali tady ruzné druhy krásných pěvcu, a teď zjara tady vyvádí- jsou hodně hluční a zabrali všechny větší stromy na hnízdení, a o malých ptáčcích ani vidu ani slechu! je to opravdu hruza.. a mužou je redukovat i nemyslivci?a pokud, tak kdy se mužou ...?Děkuji

nemůžou

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A co nakrmit vas,jiste by ste byl spokojen.

Vy určitě tu přírodu sledujete z balkonu paneláku a z knih.

koukám samej "expert", což u chovatelů ptactva je s podivem, tak tedy čím se živí straka obecná (Pica pica)
Potrava

Straky jsou nechvalně známy vybíráním vajec a mláďat z hnízd pěvců. To je důvod, proč někteří lidé straky nenávidí a dožadují se tlumení jejich početnosti jakýmikoliv prostředky. Desítky studií sledovaly potravu evropských strak velmi detailně. Rozbory žaludků zastřelených jedinců, analýzou jejich trusu a vývržků. Vědcům se podařilo určit desetitisíce zbytků potravy.

Straky jsou oportunisté využívající široké spektrum nejrůznějších typů potravy. Tu získávají především na zemi - v zimních měsících v ní převažuje složka rostlinná, v letních naopak živočišná.

V době krmení mláďat straky nejdříve sbírají malé bezobratlé žijící na zemi (pavouky, housenky, mouchy, různé larvy), větším mláďatům později nosí tiplice, brouky, červy, blanokřídlé a drobné obratlovce. Bezobratlí živočichové v té době představují 60-100 % potravy přinášené do hnízda, zbytek připadá na obratlovce a jiné složky (rostliny - zejména osivo, odpadky). Během krmení mláďat je podíl drobných obratlovců v potravě nejvyšší za celý rok - přesto obvykle nepřekračuje 3 % ulovené kořisti a pohybuje se mezi 10-16 váhovými procenty. Podíl vajec a mláďat drobných pěvců je přitom velmi nízký a je pochopitelně časově omezen právě jen na hnízdní období. Významnější roli z obratlovců hrají - a to celoročně - drobní savci (především hraboši) a nejrůznější zdechliny (včetně velkých hospodářských i divokých zvířat). Je ovšem nutné přiznat, že ač jsou straky velmi špatnými lovci, byly mezi jejich úlovky vzácně zaznamenány například žáby, ještěrky, slepýši, hadi, drobní pěvci, krtci a netopýři. Zcela vyjimečně byl pozorován útok na nedospělého králíka.

V létě a na podzim v potravě strak převažují různé plody (bobule, třešně, hrušky) a semena, která jsou významná zejména v zimě.

V posledních desetiletích se však zřejmě nejperspektivnějším celoročným zdrojem potravy staly pro straky odpadky z domácností a farem (zbytky masa, sýrů, pečiva, těstovin, vajec, krmiva, atd.). U některých populací představují až 40 % potravy. Spolu s enormním nárůstem počtu živočichů sražených automobily jsou tyto bohaté zdroje potravy dalšími z možných příčin populační exploze strak
v (pří)městských oblastech.


Proto mě překvapuje, že i ST, který rád vystupuje v roli rozumného a všechápajícího hospodáře vidí naši
straku jen blbě po "myslivecku".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Strak obecných je v posledních letech více,je i omezená doba jejich lovu, ale strak obecních je asi pramálo ,žeby obce něco tají. ?

Myslím že strak obecních je víc jak strak obecných.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vy určitě tu přírodu sledujete z balkonu paneláku a z knih.

Asi se drzis hesla podle sebe soudim tebe,ze?

At se jedná o straku nebo sojku vždy to byl pták lovený,poslední 2 desetiletí se začal poměrně dost přemnožovat a skupina drobných pěvců rapidně mizet.
Sojka vláčící rehka nebo decimuje hnízda pěnkav,bohužel smutný pohled.
Už byl tento problém popsán i v tištěné fauně,co je pak hrůza že někteří radní nechají vykácet křoviska takže ubývá i přirozená krytina.
Hejna jíkavců ,zvonků,střízlíků,čížků jsou už minulostí,zjara když praskaly šišky jich bývala hejna u lesních kaluží dnes se od té vody zvedne hejnečko do 10 kusů.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
koukám samej "expert", což u chovatelů ptactva je s podivem, tak tedy čím se živí straka obecná (Pica pica)
Potrava

Straky jsou nechvalně známy vybíráním vajec a mláďat z hnízd pěvců. To je důvod, proč někteří lidé straky nenávidí a dožadují se tlumení jejich početnosti jakýmikoliv prostředky. Desítky studií sledovaly potravu evropských strak velmi detailně. Rozbory žaludků zastřelených jedinců, analýzou jejich trusu a vývržků. Vědcům se podařilo určit desetitisíce zbytků potravy.

Straky jsou oportunisté využívající široké spektrum nejrůznějších typů potravy. Tu získávají především na zemi - v zimních měsících v ní převažuje složka rostlinná, v letních naopak živočišná.

V době krmení mláďat straky nejdříve sbírají malé bezobratlé žijící na zemi (pavouky, housenky, mouchy, různé larvy), větším mláďatům později nosí tiplice, brouky, červy, blanokřídlé a drobné obratlovce. Bezobratlí živočichové v té době představují 60-100 % potravy přinášené do hnízda, zbytek připadá na obratlovce a jiné složky (rostliny - zejména osivo, odpadky). Během krmení mláďat je podíl drobných obratlovců v potravě nejvyšší za celý rok - přesto obvykle nepřekračuje 3 % ulovené kořisti a pohybuje se mezi 10-16 váhovými procenty. Podíl vajec a mláďat drobných pěvců je přitom velmi nízký a je pochopitelně časově omezen právě jen na hnízdní období. Významnější roli z obratlovců hrají - a to celoročně - drobní savci (především hraboši) a nejrůznější zdechliny (včetně velkých hospodářských i divokých zvířat). Je ovšem nutné přiznat, že ač jsou straky velmi špatnými lovci, byly mezi jejich úlovky vzácně zaznamenány například žáby, ještěrky, slepýši, hadi, drobní pěvci, krtci a netopýři. Zcela vyjimečně byl pozorován útok na nedospělého králíka.

V létě a na podzim v potravě strak převažují různé plody (bobule, třešně, hrušky) a semena, která jsou významná zejména v zimě.

V posledních desetiletích se však zřejmě nejperspektivnějším celoročným zdrojem potravy staly pro straky odpadky z domácností a farem (zbytky masa, sýrů, pečiva, těstovin, vajec, krmiva, atd.). U některých populací představují až 40 % potravy. Spolu s enormním nárůstem počtu živočichů sražených automobily jsou tyto bohaté zdroje potravy dalšími z možných příčin populační exploze strak
v (pří)městských oblastech.


Proto mě překvapuje, že i ST, který rád vystupuje v roli rozumného a všechápajícího hospodáře vidí naši
straku jen blbě po "myslivecku".

Zdravím. Byl jsem jmenován, tak ještě něco. Já vůbec nevidím straku obecnou blbě po myslivecku. Mě jenom vadí, když vidím, jak straky likvidují hnízda pěvců. Když mají mladé, tak se vůbec nebojí až k domu a normálně vyberou např. konopky, které hnízdí v tůji asi 6 metrů od terasi a na které jsem seděl. Nevím, jak to zjistí, ale naprosto přesně ví, kde je jaké hnízdo a ta potom kntrolují. Jeden příklad, který už jsem tu jednou psal. Byl jsem u jednoho známého a on měl na sadě stračí hnízdo asi 2 metry nad zemí. Říkal jsem mu, ať ho sundá, ale on na to, že proč, vždyť je to jedinej ptáček, kterej tu s náma ještě je. Moje odpověď byla " no právě". A čím se živí? Stačí se podívat, jak jsou jejich mláďata ,když jsou ještě holá, žlutá. Že by ze žlutých bobulí či žlutého sýru z popelnice? Mimochodem, u nás na vsi, se většina kuchyňských zbytků spotřebuje jako krmivo pro prasata a nebo drůbež . Já se dívám na straku, jako na ptáka, který má u nás velice málo přirozených nepřátel a zatím má ještě dobu lovu od 1.7.do 28.února a tak se snažím tu dobu lovu využít pro jeho omezování. Straka je velice chytrý pták a jeho lov je velmi nesnadný. Jo a jestli se Vám zdá,anonimní příteli že vystupuji v roli rozumného a všechápajícího hospodáře, tak to mě teda těší. Podle stylu písma ,slohu a i odborných termínů si myslím s kým mám tu čest. Tak že o to víc. Zdraví St. Toman

Stačí se podívat do literatury. Je to přemnožený škůdce ptactva. Zákon ho bohužel chrání. Co mu nelze upřít, je to pěkný pták.

Konečně jedna rozumná řeč myslivce. Měli by reagovat ti pseudoochráci, co o tom nic neví.

0dpověď tomu, co píše o expertech. Máte celkem fundovaný text o výživě strak. Budu stručný. Straka je dnes tam, kde před 40 lety nebyla. Není sama. Polodomestikované březňačky, labutě, hrdličky, kvíčaly uvnitř měst atd.To, že pryč je drobné ptactvo není jen vina strak. Neodlétající ptactvo zlikviduje přes zimu krahujec, v létě mu pomůže kuna. Co spořádá myší, nikdo nevidí. Přemnožila se jak ty myši. Způsob zemědělského využívání krajiny i lidských sídel nepřeje původnímu druhovému složení živočichů. Fakt, že je straka přemnožená nepopřete. Ale, co s tím? Je mně 69 let, jsem chovatel nejen exotů, pracoval jsem jako dobrovolník v ochranně přírody, spolupracoval s CHKO Žďárské vrchy. Píšu z vlastní zkušenosti a recept nemám. I dinosauři vyhynuli a svět jde dál.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím. Byl jsem jmenován, tak ještě něco. Já vůbec nevidím straku obecnou blbě po myslivecku. Mě jenom vadí, když vidím, jak straky likvidují hnízda pěvců. Když mají mladé, tak se vůbec nebojí až k domu a normálně vyberou např. konopky, které hnízdí v tůji asi 6 metrů od terasi a na které jsem seděl. Nevím, jak to zjistí, ale naprosto přesně ví, kde je jaké hnízdo a ta potom kntrolují. Jeden příklad, který už jsem tu jednou psal. Byl jsem u jednoho známého a on měl na sadě stračí hnízdo asi 2 metry nad zemí. Říkal jsem mu, ať ho sundá, ale on na to, že proč, vždyť je to jedinej ptáček, kterej tu s náma ještě je. Moje odpověď byla " no právě". A čím se živí? Stačí se podívat, jak jsou jejich mláďata ,když jsou ještě holá, žlutá. Že by ze žlutých bobulí či žlutého sýru z popelnice? Mimochodem, u nás na vsi, se většina kuchyňských zbytků spotřebuje jako krmivo pro prasata a nebo drůbež . Já se dívám na straku, jako na ptáka, který má u nás velice málo přirozených nepřátel a zatím má ještě dobu lovu od 1.7.do 28.února a tak se snažím tu dobu lovu využít pro jeho omezování. Straka je velice chytrý pták a jeho lov je velmi nesnadný. Jo a jestli se Vám zdá,anonimní příteli že vystupuji v roli rozumného a všechápajícího hospodáře, tak to mě teda těší. Podle stylu písma ,slohu a i odborných termínů si myslím s kým mám tu čest. Tak že o to víc. Zdraví St. Toman

to je pravda. Jen dodám svůj názor. I toto nám přináší dnešní ochránci přírody. Mnohdy smutné....

Mno daleko větším a horším predátorem jsou vaše "micinky" ty mrchy uloví vše zbylé co vylítne...
Jinak se v diskuzi ptali " co žere straka" tož jsem jim odpověděl, ale jak je vidět, valná většina nevnímá
čtený text a mele si dále svoje
Také jsem znal jednu straku "obecní" - dělala starostu v malé vísce a za obecní prachy si nechal udělat střechu na baráku a pak chvíli prchal a pak dostal asi 3 roky...stravoval se normálně

Pane Toman, kolikrát jste viděl, kdy sojka nebo straka plení hnízdo pěvců? Když o tom píšete. Nemyslim si, že by to byly takové druhy, které drancují pěvce. Kdyby každý z vás vyvěsil alespon jednu budku v lese, zachránili by jste jak straky, tak i zvýšili počet mladých pěvců. Je potřeba se na danou problematiku podívat i z druhé strany a nehledat jako jediné řešené odstřel. Když jste všichni ochránci a máte rádi přírodu, tak ji pomožte jinak, vyvěšením budek, a né odstřelem. Víte co doupných starých stromů lesáci pokácí? někteří ptáci pak nemají přirozené hnízdiště, odstřelíte tedy lesáky, nebo vyvěsíte budky?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pane Toman, kolikrát jste viděl, kdy sojka nebo straka plení hnízdo pěvců? Když o tom píšete. Nemyslim si, že by to byly takové druhy, které drancují pěvce. Kdyby každý z vás vyvěsil alespon jednu budku v lese, zachránili by jste jak straky, tak i zvýšili počet mladých pěvců. Je potřeba se na danou problematiku podívat i z druhé strany a nehledat jako jediné řešené odstřel. Když jste všichni ochránci a máte rádi přírodu, tak ji pomožte jinak, vyvěšením budek, a né odstřelem. Víte co doupných starých stromů lesáci pokácí? někteří ptáci pak nemají přirozené hnízdiště, odstřelíte tedy lesáky, nebo vyvěsíte budky?

Zdravím. Tak to máte pravdu, že jsme ještě nikdy neviděl, jak straka a nebo sojka leze bo hnízdní budky s třícentimetrovým otvorem, ale mnohokráte jsem viděl, jak vybírá hnízda stehlíkům, konopkám, drozdům, či kosům a nebo hrdličkám a holubům. Ti totiž v budkách nehnízdí. O budky se v mém případě fakt nestarejte. Kdyby jich každý udělal jako já, tak by bylo zabudkováno. Zdraví St. Toman

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím. Tak to máte pravdu, že jsme ještě nikdy neviděl, jak straka a nebo sojka leze bo hnízdní budky s třícentimetrovým otvorem, ale mnohokráte jsem viděl, jak vybírá hnízda stehlíkům, konopkám, drozdům, či kosům a nebo hrdličkám a holubům. Ti totiž v budkách nehnízdí. O budky se v mém případě fakt nestarejte. Kdyby jich každý udělal jako já, tak by bylo zabudkováno. Zdraví St. Toman

inak nechcem sa tu velmi rozpisovat-ale i drozdy po vašom kosci ničia velmi vela hniezd drobnym spevcom ako su zelenky, stehliky,konopky či kanare polne.chcem tym povedat,že i tie nam naše vtaky likviduju,na vlastne oči som to videl ako vedia vyplienit cele hniezda.

U nás si straky i sojky pochutnávaji na zbytcích a na tom co vysypeme na kompost.V sousední prázdné zahradě neustále hodují na něčem na zemi.Je tam plno myší,slimáků,šneků,s jiných dobrot.Že by se ale vrhaly na hnízda?A neházela bych vinu na ně za ůbytek drobných ptáčků.To bych spíš dávala za vinu těm,kdo jim sebral možnost hnízdiště.Jelikož máme na zahradě keře a stromy a kouty,které se v létě nějak neobhospodařují,máme tu ptáčků docela dost.A druhové složení celkem pestré.Ale v zahradách,kde je trávník na tři centimetry a živé ploty nejvýše do metru se jim zahnízdit nepodaří.

lesáky nestřílám,ale straky furt

Mňa by možno zaujímal iný problém v súvislosti so strakami. Vie mi niekto poradiť, kde by som mohol zohnať legálnym spôsobom tieto vtáky do svojho chovu? S pozdravom LB

Straky způsobí 10% škod na malých pěvcích oproti dravcům v zahradách, tak bych viděl problém já a to v jejich redukci.

Straka to je pohroma pro okolí! Je to sice pěkný pták, ale kde se objeví tak tak vrabece, sýkoru, zvonka.... neuvidíte. Pravidelně kolem domu lítají a nevím jak se jich zbavit (zastavěná řada baráčků). Střelba nepřipadá v úvahu. Co s nimi, jak je chytit?

Ani chytat se nesmí, ale jednoduše vyrobený jestřábí koš ji chytí.

Pane Tomane, líbí se mně vaše odpověď ohledně budek. Fakt je každému jasné, že dutinoví ptáci mají oproti volným hnízdům výhodu. Ale zase záleží na otvoru, hloubce dutiny. Straka raději holátka. Vylétlé sýkory jsou lákavé pro kočky. Dospělých pěvců pohubí víc krahujec. U nás zase kavky vybírají z budek mladé špačky, pokud na ně zobákem dosáhnou. Kavka je ubývající druh, špaček přemnoženy. Ale dnes špačkovi natož kavce budku nikdo nepověsí. A okolí, které vytváříme kolem našich našich sídel, jak uvádí příspěvek výše, k množení pěvců nepřispívá.

V řadě obětí straky uváděné výše je uvedeno mizení čížků. Za ty straka nemůže. Víme kde čížek hnízdí, tam straka většinou není. V zimě a zjara hejna tvoří ptáci ze severu. Proč nejsou nevím, bude to mít širší celoevropské souvislosti. Zkuste mně odpovědět.

jednou jsem nechtěně chytil straku do pasti na krysy, (past byla vlastní výroby) a nastražená za popelnicí, ale jinak jsou straky velice bystří ptáci, když si jich nevšímám přiblíží se klidně až na 10 metrů ale jak se o ně začnu zajímat vzdálí se na 40-50 metrů, vůbec nechápu jak vycítí jestli se o ně zajímám nebo ne, má někdo podobné zkušenosti ?

Každý živý organizmus. xistuje v prostredí ktoré mu poskytuje dostatok potravy, dostatok hniezdnych príležitosti a možnosti čeliť predacnym tlakom. Niektoré organizmy sa dokazu adaptovat na zmenené podmienky a využívať na svoje prežitie náhradné zdroje iné bohužiaľ nie. Je smutné že jeden druh musí platiť za svoju adaptabilitu len preto že iný druh to nedokáže a vlastne sa ani nemá čomu prispôsobiť. Mnohých z vás zaslepuje láska k drobným spevavcom a odpor k všetkému čo ma viac zahnuty zobak. Ale uvedomili ste si že oni tu žili bok po boku keď my sme tu ešte neboli? Pochopiť princip zákonov prírody- že všetko zo všetkým súvisí da.veľkú námahu keďže sme skoro vsetci boli naučeni rozdeľovať v zmysle škodlivy- užitočný.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Každý živý organizmus. xistuje v prostredí ktoré mu poskytuje dostatok potravy, dostatok hniezdnych príležitosti a možnosti čeliť predacnym tlakom. Niektoré organizmy sa dokazu adaptovat na zmenené podmienky a využívať na svoje prežitie náhradné zdroje iné bohužiaľ nie. Je smutné že jeden druh musí platiť za svoju adaptabilitu len preto že iný druh to nedokáže a vlastne sa ani nemá čomu prispôsobiť. Mnohých z vás zaslepuje láska k drobným spevavcom a odpor k všetkému čo ma viac zahnuty zobak. Ale uvedomili ste si že oni tu žili bok po boku keď my sme tu ešte neboli? Pochopiť princip zákonov prírody- že všetko zo všetkým súvisí da.veľkú námahu keďže sme skoro vsetci boli naučeni rozdeľovať v zmysle škodlivy- užitočný.

zaplať pánbu za konečně další rozumný názor

U nás si straky i sojky pochutnávaji na zbytcích a na tom co vysypeme na kompost.V sousední prázdné zahradě neustále hodují na něčem na zemi.Je tam plno myší,slimáků,šneků,s jiných dobrot.Že by se ale vrhaly na hnízda?A neházela bych vinu na ně za ůbytek drobných ptáčků.To bych spíš dávala za vinu těm,kdo jim sebral možnost hnízdiště.Jelikož máme na zahradě keře a stromy a kouty,které se v létě nějak neobhospodařují,máme tu ptáčků docela dost.A druhové složení celkem pestré.Ale v zahradách,kde je trávník na tři centimetry a živé ploty nejvýše do metru se jim zahnízdit nepodaří.


Ale v zahradách,kde je trávník na tři centimetry a živé ploty nejvýše do metru se jim zahnízdit nepodaří.

tak to už jsme tu tři - hurá, lepší, než jsem čekal

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
inak nechcem sa tu velmi rozpisovat-ale i drozdy po vašom kosci ničia velmi vela hniezd drobnym spevcom ako su zelenky, stehliky,konopky či kanare polne.chcem tym povedat,že i tie nam naše vtaky likviduju,na vlastne oči som to videl ako vedia vyplienit cele hniezda.

Jo, jo, tady je zase "vodborníků" a znalců, že by si jeden z toho snad i sedl na zadek. Ty straky snad můžou za všechno. Ještě, že je na světě lovná zvěř a drobné ptactvo, jinak by snad straka vyhynula hladem - neměla by co plenit. A nyní mi, vy chytráci, vysvětlete, kam se poděla zimní milionová hejna havranů ještě ze 70. let, případně třeba ta desetitisícová na jaře čejek chocholatých. O úbytku bažantů, koroptví a zajíců už nepíšu, za ty může prý škodlivá straka - alespoň tak to tady "vodborníci" napsali. Jo, a pro ty, co nám tu ještě "vodborně" práší, že straka nemá přirozeného nepřítele, tak shlédněte toto video a přečtěte si hlavně pod ním ten doprovodný text, abyste neumřeli úplné hlópí:

http://www.youtube.com/watch?v=rLKdmpNWGeQ

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo, jo, tady je zase "vodborníků" a znalců, že by si jeden z toho snad i sedl na zadek. Ty straky snad můžou za všechno. Ještě, že je na světě lovná zvěř a drobné ptactvo, jinak by snad straka vyhynula hladem - neměla by co plenit. A nyní mi, vy chytráci, vysvětlete, kam se poděla zimní milionová hejna havranů ještě ze 70. let, případně třeba ta desetitisícová na jaře čejek chocholatých. O úbytku bažantů, koroptví a zajíců už nepíšu, za ty může prý škodlivá straka - alespoň tak to tady "vodborníci" napsali. Jo, a pro ty, co nám tu ještě "vodborně" práší, že straka nemá přirozeného nepřítele, tak shlédněte toto video a přečtěte si hlavně pod ním ten doprovodný text, abyste neumřeli úplné hlópí:

http://www.youtube.com/watch?v=rLKdmpNWGeQ

Á půlnoční spisovatel zřejmě také nějakej "vodborník" a znalec co mele páté přes deváté.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Á půlnoční spisovatel zřejmě také nějakej "vodborník" a znalec co mele páté přes deváté.

Hospodských argumentů "páté přes deváté od zelenýho klobóku" jsme si tu přečetli už dosti, co tak kdybyste přidal nějaký konkrétní odborný podložený opravdovou praxí?

V okolí sídlišť nemají straky žádné přirozené nepřátele a jsou tam dost přemnožené

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
koukám samej "expert", což u chovatelů ptactva je s podivem, tak tedy čím se živí straka obecná (Pica pica)
Potrava

Straky jsou nechvalně známy vybíráním vajec a mláďat z hnízd pěvců. To je důvod, proč někteří lidé straky nenávidí a dožadují se tlumení jejich početnosti jakýmikoliv prostředky. Desítky studií sledovaly potravu evropských strak velmi detailně. Rozbory žaludků zastřelených jedinců, analýzou jejich trusu a vývržků. Vědcům se podařilo určit desetitisíce zbytků potravy.

Straky jsou oportunisté využívající široké spektrum nejrůznějších typů potravy. Tu získávají především na zemi - v zimních měsících v ní převažuje složka rostlinná, v letních naopak živočišná.

V době krmení mláďat straky nejdříve sbírají malé bezobratlé žijící na zemi (pavouky, housenky, mouchy, různé larvy), větším mláďatům později nosí tiplice, brouky, červy, blanokřídlé a drobné obratlovce. Bezobratlí živočichové v té době představují 60-100 % potravy přinášené do hnízda, zbytek připadá na obratlovce a jiné složky (rostliny - zejména osivo, odpadky). Během krmení mláďat je podíl drobných obratlovců v potravě nejvyšší za celý rok - přesto obvykle nepřekračuje 3 % ulovené kořisti a pohybuje se mezi 10-16 váhovými procenty. Podíl vajec a mláďat drobných pěvců je přitom velmi nízký a je pochopitelně časově omezen právě jen na hnízdní období. Významnější roli z obratlovců hrají - a to celoročně - drobní savci (především hraboši) a nejrůznější zdechliny (včetně velkých hospodářských i divokých zvířat). Je ovšem nutné přiznat, že ač jsou straky velmi špatnými lovci, byly mezi jejich úlovky vzácně zaznamenány například žáby, ještěrky, slepýši, hadi, drobní pěvci, krtci a netopýři. Zcela vyjimečně byl pozorován útok na nedospělého králíka.

V létě a na podzim v potravě strak převažují různé plody (bobule, třešně, hrušky) a semena, která jsou významná zejména v zimě.

V posledních desetiletích se však zřejmě nejperspektivnějším celoročným zdrojem potravy staly pro straky odpadky z domácností a farem (zbytky masa, sýrů, pečiva, těstovin, vajec, krmiva, atd.). U některých populací představují až 40 % potravy. Spolu s enormním nárůstem počtu živočichů sražených automobily jsou tyto bohaté zdroje potravy dalšími z možných příčin populační exploze strak
v (pří)městských oblastech.


Proto mě překvapuje, že i ST, který rád vystupuje v roli rozumného a všechápajícího hospodáře vidí naši
straku jen blbě po "myslivecku".

Již jednou jsem vám zde napsal,že vše opisujete jinde a ani nevíte co.Myslíte si ,že jste jedinečný,znám vás. Zajděte do přírody straky sledovat a uvidíte jak se chovají a čím se stravují.Trošku jsem to zde minule rozepsal,ale bylo to smazáno,nějakým pánem chytrým,který nedá dopustit na své nohsledy.Opět jsem zde napsal pravdu a to se nesmí,vždyť ji máte vy,my ostatní jsme povl.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Již jednou jsem vám zde napsal,že vše opisujete jinde a ani nevíte co.Myslíte si ,že jste jedinečný,znám vás. Zajděte do přírody straky sledovat a uvidíte jak se chovají a čím se stravují.Trošku jsem to zde minule rozepsal,ale bylo to smazáno,nějakým pánem chytrým,který nedá dopustit na své nohsledy.Opět jsem zde napsal pravdu a to se nesmí,vždyť ji máte vy,my ostatní jsme povl.

Co nohsledy, vlezdoprdelníky se tomu říká

Není horšího ptáka, o tom není pochyb!

Jó není pták jako pták

Konečně tato k ničemu nevedoucí diskuze o strakách končí. Není totiž jednoduchých řešení, jak řekl jeden učený. Díky Vám.

Ty milovníků strak, ty seš nějak chytrej

S tímto nemohu souhlasit, žiju v Praze v Troji. Mnoho let a stejný počet let máme na zahradě velká krmítka pro malé a zpěvné ptactvo. Léta stačila 2 krmítka, předloni jsme pořídili třetí, protože ta 2 nestačila. Na celou zimu kupujeme minimálně 5 pytlů po 25 kg čisté černé slunečnice. Mimo to už léta, snad odjakživa, k nám lítají straky, které krmíme v zimě pod stromy zvláštˇ, spíš masitou potravou. Kuřecí kůže vařené i syrové, kupujeme pravidelně lůj, 1 kg za 3 Kč, také ho máme pochopitelně pro sýkorky. Nikdy neusurpují malé ptáky, na zahradě máme dva vysoké husté smrky a tam straky mají dvě hnízda. Kolem plotů okrasné keře, kde hnízdí malí ptáci. Straky také vyvádějí v polovině května mladé. Rozhodně nepozorujeme, že by zpěvného ptactva ubývalo, že by straky plenily jejich hnízda. V odborných ornitologiclkých publikacích se píše, že tvrzení o tom, že straka vybírá hnízda malým ptákům je přehnané. Také jsem se dočetla, že malí zpěvní ptáci - rodiče, nejslabší jedince z hnízda sami vyhodí. Pak je možné, že straka může být viděna s malým neopeřenečkem nebo jiným mládětem. Člověk by měl nechat samotnou přírodu, aby si regulovala poměr a počet všeho živého.

Naprostý souhlas !!! Dnešní "rádobymyslivci" si s tou zbraní v ruce hojí jedině své mindráky. Pak se před tzv. "honem" nalejou vodkou a mezi sebou se postřílej ! To ale není na škodu .

letos už mám 4 straky ulovené stačí vzduchovka /větrovka/ s optikou a už se z nich hulí ale jsou velmi opatrné jak vidí nějaký pohyb už mizí lovu zdar

Snadno vyrobitelný strakolap.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Pohled na strakolap v nastraženém stavu.Ano,vím,lov na živou nástrahu je zakázaný.Pouze ukázka pro zajímavost.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Nášlapná destička.Jakmile na ni straka skočí,uvolní se sklapovací mechanismus a padající víko se uzavře.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Očko napevno na nášlapné destičce.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Hlazenka,držící na jednom konci padající dvířka,na druhém konci drží nášlapnou destičku pár cm nade dnem strakolapu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Boční pohled.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím. Straka obecná je opravdu velice přemnožena a páchá veliké škody na zpěvném ptactvu. Bohužel již nějakou dobu má omezenou dobu lovu a také se to hned projevilo na zvýšení početního stavu. Musím tedy ale také přiznat, jako myslivec, že je nás mnoho, kteří si patron na straku ušetříme, protože " z toho nic není". Já teda mezi takové myslivce nepatřím a jak je jen možné tak v době lovu se strakám věnuji docela intenzivně. Straka a sojka jsou velikým konzumentem ptačích vajíček a i ptáčat. Zdraví St. Toman

Lidé jsou taky přemnoženy a škodí víc než straky,tak proč je nestřílíte???

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Lidé jsou taky přemnoženy a škodí víc než straky,tak proč je nestřílíte???

Zbytečné ti vysvětlovat něco,čemu nerozumíš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zbytečné ti vysvětlovat něco,čemu nerozumíš

Jste moudrej , a jiný ničemu nerozumí .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jste moudrej , a jiný ničemu nerozumí .

Panelák?