Neregistrovaný uživatel
Dobrý den, měla bych takový dotaz. Mám zorané pole a mysleli jsme že tam budeme na jaře sít oves. Jenže pak se trochu změnil plán a my se rozhodli že bychom to raději už rovnou zatravnili, poněvadž má přibýt další koník a pastva navíc by se nám hodila víc než oves a sláma, protože steleme pilinami. Jenže moc nevím jak by to bylo nejlepší zatravnit. Uvažovala jsem, že tam naseji takovou tu míchanici (nevím přesně jak se to jmenuje) oves, hrášek, řepka a já nevím co tam ještě je. Dost rychle to roste a mohla bych je tím aspoň na jaře zlehka přikrmovat. Nevím však jak to vypadá pak, jestli se pod tím chytá tráva nebo to spíš shnije a pak to musíš stejně zasít trávou. Nevíte náhodou někdo co je nejlepší a nejrychlejší? Jestli by třeba nebylo lepší to zasít rovnou trávou? Jakou a kdy přibližně bych tam mohla koně začít pást? Děkuji moc.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.6.15
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, měla bych takový dotaz. Mám zorané pole a mysleli jsme že tam budeme na jaře sít oves. Jenže pak se trochu změnil plán a my se rozhodli že bychom to raději už rovnou zatravnili, poněvadž má přibýt další koník a pastva navíc by se nám hodila víc než oves a sláma, protože steleme pilinami. Jenže moc nevím jak by to bylo nejlepší zatravnit. Uvažovala jsem, že tam naseji takovou tu míchanici (nevím přesně jak se to jmenuje) oves, hrášek, řepka a já nevím co tam ještě je. Dost rychle to roste a mohla bych je tím aspoň na jaře zlehka přikrmovat. Nevím však jak to vypadá pak, jestli se pod tím chytá tráva nebo to spíš shnije a pak to musíš stejně zasít trávou. Nevíte náhodou někdo co je nejlepší a nejrychlejší? Jestli by třeba nebylo lepší to zasít rovnou trávou? Jakou a kdy přibližně bych tam mohla koně začít pást? Děkuji moc.
Pokud chcete mít opravdu kvalitní porost, tak to nějakou dobu trvá.Na takovou pastvinu nesmí koně alespoň jednu pastevní sezonu, aby se kořínky trávy chytli.Je třeba i občasné hnojení a vláčení.Stímto Vám poradí v nějakém zahrádkářství nebo specializované prodejně. na hnojiva a setí.Jestli chcete mít něco rychle, tak bych Vám ze své vlastní zkušenosti poradila nabrat si do pytlů takový ten jemný bordýlek ze sena...takhle to praktikuju už 3 rok a trávy vyroste tolik,že ještě ohrady sečem a sušíme.Samozřejmě i takto zaseté ohrady pravidelně vláčíme a já čas od času seberu bobky.A sečem nedopasky.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.127.251
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pokud chcete mít opravdu kvalitní porost, tak to nějakou dobu trvá.Na takovou pastvinu nesmí koně alespoň jednu pastevní sezonu, aby se kořínky trávy chytli.Je třeba i občasné hnojení a vláčení.Stímto Vám poradí v nějakém zahrádkářství nebo specializované prodejně. na hnojiva a setí.Jestli chcete mít něco rychle, tak bych Vám ze své vlastní zkušenosti poradila nabrat si do pytlů takový ten jemný bordýlek ze sena...takhle to praktikuju už 3 rok a trávy vyroste tolik,že ještě ohrady sečem a sušíme.Samozřejmě i takto zaseté ohrady pravidelně vláčíme a já čas od času seberu bobky.A sečem nedopasky.
taky bych chtěla sekat nedopasky a bodláky...bohužel v našem výběhu skoro tráva neni...:(koníci tam jsou pořád krom velké zimy nestačí tam nic vyrůst máme bohužel jen 1 výběh.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.148.17
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
taky bych chtěla sekat nedopasky a bodláky...bohužel v našem výběhu skoro tráva neni...:(koníci tam jsou pořád krom velké zimy nestačí tam nic vyrůst máme bohužel jen 1 výběh.
Mám stejný problém, jen jeden výběh a nyní se tam tráva začíná prodírat. Už mám objednané další potřebné věci a přehradím jej napůl ať aspoň na jedné půlce něco naroste a musím to tam upravit a zlikvidovat kretince. Naštětsí mám ještě možnost je chvilku pást na pozemku rodičů kde si můžu postavit jednoduchou ohradu ale to vždy jen dočasně a mimo ovocné stromky, no ale říkám si že zas lepší než drátem do oka
. Jinak máte někdo tip jak se zbavit mechu? U nás se to dělá vápnem ale nepříjde mi rozumné sypat vápno (na podzim) tam kde jsou koně. Trošku to sjede traktor s gumama za sebou ale moc toho asi nenadělá. A jiné nářadí za něj už není, vše jsme zrušili. Ještě mě napadá potrápit se tam se železnýma hrabkama
Thesis
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.57.45
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, měla bych takový dotaz. Mám zorané pole a mysleli jsme že tam budeme na jaře sít oves. Jenže pak se trochu změnil plán a my se rozhodli že bychom to raději už rovnou zatravnili, poněvadž má přibýt další koník a pastva navíc by se nám hodila víc než oves a sláma, protože steleme pilinami. Jenže moc nevím jak by to bylo nejlepší zatravnit. Uvažovala jsem, že tam naseji takovou tu míchanici (nevím přesně jak se to jmenuje) oves, hrášek, řepka a já nevím co tam ještě je. Dost rychle to roste a mohla bych je tím aspoň na jaře zlehka přikrmovat. Nevím však jak to vypadá pak, jestli se pod tím chytá tráva nebo to spíš shnije a pak to musíš stejně zasít trávou. Nevíte náhodou někdo co je nejlepší a nejrychlejší? Jestli by třeba nebylo lepší to zasít rovnou trávou? Jakou a kdy přibližně bych tam mohla koně začít pást? Děkuji moc.
no nechci teda vás zadavatelku děsit, ale radši se poraďte jak je to se zatravněním plochy vedené jako orná půda, myslím, že to zas tak jednoduché není, protože to nelze jen tak převádět!!! jinak existují i osevní směsi pro pastviny a luční trávníky s podílem jedno a dvouděložných rostlin. při této směsi (není zrovna levná, ale zase je sestavená optimálně tak, aby se dosáhlo kvalitního výsledku vco nejkratším čase) se seká jednou nebo vícekrát ročně a samozřejmě vytovření takového půdního pokryvu vyžaduje minimálně rok tam koně nepouštět. aleten rok je spíš ta nejkratčší lhůta, plné zapojení se dosáhne až za dva až tři roky.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.57.45
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
no nechci teda vás zadavatelku děsit, ale radši se poraďte jak je to se zatravněním plochy vedené jako orná půda, myslím, že to zas tak jednoduché není, protože to nelze jen tak převádět!!! jinak existují i osevní směsi pro pastviny a luční trávníky s podílem jedno a dvouděložných rostlin. při této směsi (není zrovna levná, ale zase je sestavená optimálně tak, aby se dosáhlo kvalitního výsledku vco nejkratším čase) se seká jednou nebo vícekrát ročně a samozřejmě vytovření takového půdního pokryvu vyžaduje minimálně rok tam koně nepouštět. aleten rok je spíš ta nejkratčší lhůta, plné zapojení se dosáhne až za dva až tři roky.
v případě orné půd y musíš požádat o vynětí z půdního fondu pokud tam chceš mít pastvinu déle (krátkodobě to jde jako "dočasná" kultura), to potom rozohduje stavební úřad. no a pozor tak na směr převodu - z orné na louku nebo pastvinu to jde relativně snadno, naopak o hodně složitěji. stejně tak doporučuju se podívat do územního plánu, jestli oblast není označená jako zastavitelná (tzn. že by se na ní a kolem někdy v budoucnu mohlo stavět - pak by mohly vziknout problémy se sousedy)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.99.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
v případě orné půd y musíš požádat o vynětí z půdního fondu pokud tam chceš mít pastvinu déle (krátkodobě to jde jako "dočasná" kultura), to potom rozohduje stavební úřad. no a pozor tak na směr převodu - z orné na louku nebo pastvinu to jde relativně snadno, naopak o hodně složitěji. stejně tak doporučuju se podívat do územního plánu, jestli oblast není označená jako zastavitelná (tzn. že by se na ní a kolem někdy v budoucnu mohlo stavět - pak by mohly vziknout problémy se sousedy)
Když chcete mít na orné půdě pastvinu, nikde nic nejste povinni nahlašovat. Vím to z vlastní zkušenosti - žijeme v oblasti se zhoršenými podmínkami ( pro poučené LFA ), tady se masivně zatravňovalo v polovině 90. let. V reálu máme kam oko dohlédne samou trávu a trávu, když se ovšem podíváme do katastrální mapy, každá parcela má jinou kulturu, nejvíce je opravdu luk a pastvin, ale orné je taky dost a nechybí ani perlička - v padesátihektarovém fláku trávy je ( absolutně v reálu nepoznatelná ) několikasetmetrová ZAHRADA ! Takže žádné převádění kultur !!!
Zatravnění samotné je možné buď čistosevem ( samotné travní semínko do připravené půdy ), nebo podsevem ( seje se zároveň s tzv. krycí plodinou, kterou velmi často bývá oves, ta se potom sklidí a strniště nám zaroste travičkou
). Čistosev je choulostivý, v prvním roce zásadně nemůžete počítat, že budete pást - to ani náhodou
.
Jiřina
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.57.45
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Když chcete mít na orné půdě pastvinu, nikde nic nejste povinni nahlašovat. Vím to z vlastní zkušenosti - žijeme v oblasti se zhoršenými podmínkami ( pro poučené LFA ), tady se masivně zatravňovalo v polovině 90. let. V reálu máme kam oko dohlédne samou trávu a trávu, když se ovšem podíváme do katastrální mapy, každá parcela má jinou kulturu, nejvíce je opravdu luk a pastvin, ale orné je taky dost a nechybí ani perlička - v padesátihektarovém fláku trávy je ( absolutně v reálu nepoznatelná ) několikasetmetrová ZAHRADA ! Takže žádné převádění kultur !!!
Zatravnění samotné je možné buď čistosevem ( samotné travní semínko do připravené půdy ), nebo podsevem ( seje se zároveň s tzv. krycí plodinou, kterou velmi často bývá oves, ta se potom sklidí a strniště nám zaroste travičkou
). Čistosev je choulostivý, v prvním roce zásadně nemůžete počítat, že budete pást - to ani náhodou
.
Jiřina
no oblasti LFA (jsem poučená
) mají ale trochu odlišná pravidla. přečti si nový stavební zákon a je to tam. ale pořád to platí pouze v případě, kdy to jdeš dobrovolně přepsat na úřad. samozřejmě vždycky můžeš nechat ladem pole a nechat ho zarůst plevelem a travičkou (pokud se mezi plevelem uchytí), ale obecně jeto dost k ničemu, protože z toho nikdy kvalitní pastvina nevznikne. mimochodem pastvinu má cenu zakládat pokud má fungovat aspoň po dobu 6ti let. a i čistoosev nemůže být složený z jednoho druhu trav, takže se směsi nevyhneš a potom laik těžko namíchá a odhadne poměry jednotlivých druhů a jejich konkurenční schopnosti. navíc čistoosev je dost náchylný kromě zaplevelení i na přísušky. založení pastviny taky obnáší nutnost mechanických zásahů (vláčení, smykování, válení)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.174.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
v případě orné půd y musíš požádat o vynětí z půdního fondu pokud tam chceš mít pastvinu déle (krátkodobě to jde jako "dočasná" kultura), to potom rozohduje stavební úřad. no a pozor tak na směr převodu - z orné na louku nebo pastvinu to jde relativně snadno, naopak o hodně složitěji. stejně tak doporučuju se podívat do územního plánu, jestli oblast není označená jako zastavitelná (tzn. že by se na ní a kolem někdy v budoucnu mohlo stavět - pak by mohly vziknout problémy se sousedy)
V případě orné půdy musíš požádat o vynětí z půdního fondu - ne nemusíš. Pastvina či louka je zrovnatak zemědělská půda, jako orná. Doporučuji rovnou zatravnit, rozhodně bych nedávala směsku kde chceš mít hrášek či řepku. To raději rovnou zatravni. Stavební úřad do tohodle opravdu nemluví. Problém nastane pouze v případě, že žádáš o dotace. Z orné půdy můžeš udělat pastvinu, zpět už je to složitější.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.174.1
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
no oblasti LFA (jsem poučená
) mají ale trochu odlišná pravidla. přečti si nový stavební zákon a je to tam. ale pořád to platí pouze v případě, kdy to jdeš dobrovolně přepsat na úřad. samozřejmě vždycky můžeš nechat ladem pole a nechat ho zarůst plevelem a travičkou (pokud se mezi plevelem uchytí), ale obecně jeto dost k ničemu, protože z toho nikdy kvalitní pastvina nevznikne. mimochodem pastvinu má cenu zakládat pokud má fungovat aspoň po dobu 6ti let. a i čistoosev nemůže být složený z jednoho druhu trav, takže se směsi nevyhneš a potom laik těžko namíchá a odhadne poměry jednotlivých druhů a jejich konkurenční schopnosti. navíc čistoosev je dost náchylný kromě zaplevelení i na přísušky. založení pastviny taky obnáší nutnost mechanických zásahů (vláčení, smykování, válení)
Ladem smíš nechat pole pouze 1 rok. Pastvina se zakládá na dobu 5-ti let, potom se smí obnovovat. Směsy si laik opravdu nemusí míchat, v dnešní době není problém je koupit.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.99.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
no oblasti LFA (jsem poučená
) mají ale trochu odlišná pravidla. přečti si nový stavební zákon a je to tam. ale pořád to platí pouze v případě, kdy to jdeš dobrovolně přepsat na úřad. samozřejmě vždycky můžeš nechat ladem pole a nechat ho zarůst plevelem a travičkou (pokud se mezi plevelem uchytí), ale obecně jeto dost k ničemu, protože z toho nikdy kvalitní pastvina nevznikne. mimochodem pastvinu má cenu zakládat pokud má fungovat aspoň po dobu 6ti let. a i čistoosev nemůže být složený z jednoho druhu trav, takže se směsi nevyhneš a potom laik těžko namíchá a odhadne poměry jednotlivých druhů a jejich konkurenční schopnosti. navíc čistoosev je dost náchylný kromě zaplevelení i na přísušky. založení pastviny taky obnáší nutnost mechanických zásahů (vláčení, smykování, válení)
Já přece nemluvím o nechání pole ladem, ale o podsevu, to je trošku rozdíl. Když nechám strniště ladem, je jasné, že mi zaroste plevelem a je to koledování si o malér, protože tohle pozná i laik a určo by si to nenechal pro sebe, když by o tom mohl pokecat na příslušných místech, že...Ani nemluvím o osevu jedním druhem trávy, to se snad ani nedělá, pokud zrovna nechce člověk dělat trávu na semeno. A taky jsem měla dojem, že víceméně svým příspěvkem podsev před čistosevem upřednostňuju, takže jestli to někomu tak nepřipadalo, tak znovu : jo, podsev je lepší.
Při podsevu se seje travní směs zároveň s krycí plodinou a když se krycí plodina poseče, kulturní tráva - doposud maličká a křehká, ale chráněná - najednou o svůj kryt sice přijde, ale už je natolik zakořeněná, že na zvýšený příděl slunečního svitu a zbylých živin reaguje rychlým růstem a zapojením porostu. To je celý vtip podsevu.
Stavební zákon mi nemá co kecat do užívání zemědělské půdy. Jsem-li vlastník onoho pozemku, rozhoduju si já, co na něm chci pěstovat, jestli plodinu, nebo trávu a jak dlouho tam tenhle nebo onen porost chci mít. Nejde jen o to, že změna orné na louku jde snadno, kdežto opačně je to téměř nemožné, jde taky o to, že bych musela jako vlastník být naprostý blázen, protože cena toho samého pozemku by rázem pěkně klesla.
Jiřina
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.179.23
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám stejný problém, jen jeden výběh a nyní se tam tráva začíná prodírat. Už mám objednané další potřebné věci a přehradím jej napůl ať aspoň na jedné půlce něco naroste a musím to tam upravit a zlikvidovat kretince. Naštětsí mám ještě možnost je chvilku pást na pozemku rodičů kde si můžu postavit jednoduchou ohradu ale to vždy jen dočasně a mimo ovocné stromky, no ale říkám si že zas lepší než drátem do oka
. Jinak máte někdo tip jak se zbavit mechu? U nás se to dělá vápnem ale nepříjde mi rozumné sypat vápno (na podzim) tam kde jsou koně. Trošku to sjede traktor s gumama za sebou ale moc toho asi nenadělá. A jiné nářadí za něj už není, vše jsme zrušili. Ještě mě napadá potrápit se tam se železnýma hrabkama
Thesis
Také máme na pastvině mech. Vápno mě taky napadlo, ale nejspíš tam vyrazím s hráběmi.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.112.250
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
V případě orné půdy musíš požádat o vynětí z půdního fondu - ne nemusíš. Pastvina či louka je zrovnatak zemědělská půda, jako orná. Doporučuji rovnou zatravnit, rozhodně bych nedávala směsku kde chceš mít hrášek či řepku. To raději rovnou zatravni. Stavební úřad do tohodle opravdu nemluví. Problém nastane pouze v případě, že žádáš o dotace. Z orné půdy můžeš udělat pastvinu, zpět už je to složitější.
zasej luční trávu
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.79.44
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Také máme na pastvině mech. Vápno mě taky napadlo, ale nejspíš tam vyrazím s hráběmi.
:-) Taky máme mechoviště :-) Přítel má dobrý tip proti mechu: granát každých 50 metrů :-). A teď vážně: mech bývá nejčastěji tam, kde má půda kyselou reakci, tam je pak vápno na místě. Taky ale může růst v místech s minerální dysbalancí (nechci kecat, který prvek tam hapruje, nevím to přesně, nebyl to náš případ), to už by se pak muselo řešit rozborem půdy a následným opatřením. Takže já jsem klasicky povápnila dolomitickým vápencem a uvidíme, co to udělá. Následně hodlám provést "tour de hrábě" :-), dosejt a přihnojovat (pastvina na písčitohlinité půdě). KOně na této pastvině zatím nejsou, na vápno bych je taky nepustila. POkud máte jeden výběh, asi bych místa s mechem a vápnem ohradila aspoň plastovýma tyčkama z ohradníku, ať do toho nelezou.
Orientačně si pH půdy můžete změřit pomocí sady na měření pH v akváriích (Akvin): není to sice průkazné, pro orientaci to stačí.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.132.50
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám stejný problém, jen jeden výběh a nyní se tam tráva začíná prodírat. Už mám objednané další potřebné věci a přehradím jej napůl ať aspoň na jedné půlce něco naroste a musím to tam upravit a zlikvidovat kretince. Naštětsí mám ještě možnost je chvilku pást na pozemku rodičů kde si můžu postavit jednoduchou ohradu ale to vždy jen dočasně a mimo ovocné stromky, no ale říkám si že zas lepší než drátem do oka
. Jinak máte někdo tip jak se zbavit mechu? U nás se to dělá vápnem ale nepříjde mi rozumné sypat vápno (na podzim) tam kde jsou koně. Trošku to sjede traktor s gumama za sebou ale moc toho asi nenadělá. A jiné nářadí za něj už není, vše jsme zrušili. Ještě mě napadá potrápit se tam se železnýma hrabkama
Thesis
Zdravím, nechci ze sebe dělat chytráka, ale v televizním pořadu jsem odposlechla, že na mech je dobrá modrá nebo zelená skalice (vyzkoušené to nemám), vápno mi taky nepomohlo...ale co mě trápí víc než mech je přeslička-nevíte někdo co s ní? To vápnění nezabralo, tak jen chodím a ručně trhám a vytahuju ty prokleté kořínky
A.N.
Neregistrovaný uživatel
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
zasej luční trávu
No já právě rozmýšlela jestli dáme ten oves a podsejeme trávou, tak jako vždycky a nebo někdo znáte něco lepšího a rychlejšího. Ale asi zůstanu opravdu u té klasiky, nejenže budu mít slámu a oves, ale i dobře zakořeněnou trávu. Co se týče té směsky, tak ta je s prominutím na prd. Ono to tak třikrát posečete a pak už máte měsíční krajinu. Schválně jsem se dívala u souseda jak to u něj po zimě vypadá a je tam jen hlína.Takže děkuji moc za rady.