Jak se toho pocitu zbavit?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ach jak vas chapu. tohle jsem si zazila (sice ne u sveho konika - ten bohuzel jeste neprisel:-) k nam do staje pribyl novy rozmazleny hrebecek a vsichni kolem chodili a "to je krasne mimi" a podobny, nkdop ho nevychovaval, pote, co to zacinalo prerustat pres hlavu (kone byly skoro porad venku, jen na noc se zavirali, protoze utikali)
konika jsem se zacala bat a to dost solidne. napr. kdyz se davalo jadro, nejdriv dostaval ten "muj" konik, protoze byl vudcem stada, pak jeho spoluboxník - venkovní dvojboxy a pak hříbě s ještě jedním nízko postaveným koněm. začalo to přerůstat tak, že hříbě začalo kopat a kousat.

Pak jsem ho dostala na starost - chodit na prochazky a tak - to uz byl dvoulety. Dost jsme se prali a nez se naucil na ohlavku, tak jsem opravdu musela mit štajgr.

ale pote, co jsme spolu začali vic pracovat, on si ke mně vybudoval respekt a ja z nej prestala mit panickou hruzu.

pokud chystate PNH tak by mozna bylo dobre, abyste kurzem s konikem prosla vy, nikoli manzel, ktery si s nim, jak pistete, rozumi. Sblíží vás to určitě. Alespon tak, že přestanete mit strach

¨Hm, to máte pravdu, ale co děti?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
¨Hm, to máte pravdu, ale co děti?

TAky s Vámi cítím, po té co mě napadl cizí hřebec mám obavy z cizích koní, když se šklebí nebo hrozí tak vubec, svému duvěřuji, ale k cicím si buduji důvěru déle...chce to čas, ale bohužel i vaše chování a pocity koníkovi nesvědčí, když parkrát couvnete je problém v tom že si koník bude tvořit větší a větší sebevědomí, takového koníka jsem zažila. je to špatné..chcete to nějaký ten kurzích, práce v kruhovce buduje duvěry jak koni tak člověku, a hlavně neustoupit a moře času...hodně štestí...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ach jak vas chapu. tohle jsem si zazila (sice ne u sveho konika - ten bohuzel jeste neprisel:-) k nam do staje pribyl novy rozmazleny hrebecek a vsichni kolem chodili a "to je krasne mimi" a podobny, nkdop ho nevychovaval, pote, co to zacinalo prerustat pres hlavu (kone byly skoro porad venku, jen na noc se zavirali, protoze utikali)
konika jsem se zacala bat a to dost solidne. napr. kdyz se davalo jadro, nejdriv dostaval ten "muj" konik, protoze byl vudcem stada, pak jeho spoluboxník - venkovní dvojboxy a pak hříbě s ještě jedním nízko postaveným koněm. začalo to přerůstat tak, že hříbě začalo kopat a kousat.

Pak jsem ho dostala na starost - chodit na prochazky a tak - to uz byl dvoulety. Dost jsme se prali a nez se naucil na ohlavku, tak jsem opravdu musela mit štajgr.

ale pote, co jsme spolu začali vic pracovat, on si ke mně vybudoval respekt a ja z nej prestala mit panickou hruzu.

pokud chystate PNH tak by mozna bylo dobre, abyste kurzem s konikem prosla vy, nikoli manzel, ktery si s nim, jak pistete, rozumi. Sblíží vás to určitě. Alespon tak, že přestanete mit strach

Takže prodej se nekonala?

Chodte s ním co nejvíce na procházky na ruce,zezačátku na udidle.Dávejte pozor,abyste se mu nikdy nedostala těsně k zadku.I z boku kůn umí dobře mířit.Chodte s ním sama,bez manžela,jestli si na to troufnete.Když jdete posbírat bobky do ohrady,vemte si ssebou bič.Mějte ho po ruce,dělejte,že pracujete a počkejte si na situaci,kdy zase začne něco vymýšlet.Zařvěte na něho a pohrozte bičem.S ním to nejde po dobrém,tak na to musíte jinak.Třeba Vám ten bič v ruce pomůže ten Váš strach zmírnit.
Kurz PNH,super nápad.
Bělinka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takže prodej se nekonala?

Chodte s ním co nejvíce na procházky na ruce,zezačátku na udidle.Dávejte pozor,abyste se mu nikdy nedostala těsně k zadku.I z boku kůn umí dobře mířit.Chodte s ním sama,bez manžela,jestli si na to troufnete.Když jdete posbírat bobky do ohrady,vemte si ssebou bič.Mějte ho po ruce,dělejte,že pracujete a počkejte si na situaci,kdy zase začne něco vymýšlet.Zařvěte na něho a pohrozte bičem.S ním to nejde po dobrém,tak na to musíte jinak.Třeba Vám ten bič v ruce pomůže ten Váš strach zmírnit.
Kurz PNH,super nápad.
Bělinka

S dětma to bude horší.Mé dceři je sedm let a počítám,že bude muset ještě dva roky,aby si s naší kobylou sama.Pořád hlídám,aby k ní sama nechodila.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S dětma to bude horší.Mé dceři je sedm let a počítám,že bude muset ještě dva roky,aby si s naší kobylou sama.Pořád hlídám,aby k ní sama nechodila.

ježiš,co jsem to tam napsala?

takže,moje dcera bude muset ještě 2 roky počkat,aby si s naší kobylou poradila sama.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takže prodej se nekonala?

Chodte s ním co nejvíce na procházky na ruce,zezačátku na udidle.Dávejte pozor,abyste se mu nikdy nedostala těsně k zadku.I z boku kůn umí dobře mířit.Chodte s ním sama,bez manžela,jestli si na to troufnete.Když jdete posbírat bobky do ohrady,vemte si ssebou bič.Mějte ho po ruce,dělejte,že pracujete a počkejte si na situaci,kdy zase začne něco vymýšlet.Zařvěte na něho a pohrozte bičem.S ním to nejde po dobrém,tak na to musíte jinak.Třeba Vám ten bič v ruce pomůže ten Váš strach zmírnit.
Kurz PNH,super nápad.
Bělinka

Prodej se nekonal, ale inzerát jsem podala, pak jsem to kvůli manželovi stáhla. Ale nevím, jestli s tím koníkem dokážu tady žít-jsem stále plná strachu. Ani si na něj nesednu, prostě komplex, no.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prodej se nekonal, ale inzerát jsem podala, pak jsem to kvůli manželovi stáhla. Ale nevím, jestli s tím koníkem dokážu tady žít-jsem stále plná strachu. Ani si na něj nesednu, prostě komplex, no.

Hmm....je to tak..chyba je v tobě...hlavně on to cítí takže až překonáš strach..všechno bude ok..a když se k tobě točí prdelí..tak na něj houkni...pokud ěml špatnou minulost..no holt zjisti si esi m utřeba nedali lopatou přes prdel..a pomohlo to...udělej to samí... když to pomůže...
A když z něj máš takovej starch...bude pro tebe lepší koníka prodat..eště ktomu, když se tam pohybujou děti...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hmm....je to tak..chyba je v tobě...hlavně on to cítí takže až překonáš strach..všechno bude ok..a když se k tobě točí prdelí..tak na něj houkni...pokud ěml špatnou minulost..no holt zjisti si esi m utřeba nedali lopatou přes prdel..a pomohlo to...udělej to samí... když to pomůže...
A když z něj máš takovej starch...bude pro tebe lepší koníka prodat..eště ktomu, když se tam pohybujou děti...

Já vím, že to je jen ve mě, koník to vycítí a je zle. I k manželovi se občas točí zadkem, ale on se nebojí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já vím, že to je jen ve mě, koník to vycítí a je zle. I k manželovi se občas točí zadkem, ale on se nebojí.

Ja myslim, ze by ses mela domluvit s manzelem a konika prodat a spolecne byste meli vybrat konika, ktery sedne obema resp. cele rodine.

Koupe konika pro manzelsky par nebo rodinu rozhodne neni zalezitost vyberu jednotlivce. Na takove zvire jsou kladene mnohem vyssi naroky, cemuz samozrejme vetsinou odpovida i cena...

Ale k tobe, pokud jsi u koni od 10let a pokud mas ted najednou az panickou hruzu z noveho kone, neni chyba v tobe a rozhodne nema smysl se nejak mucit tim, ze se s konem budes snazit szit. Ten strach proste neprekonas ani tim, ze ke koni budes chodit s bicem, ani tim, ze ho treba obcas placnes, proste tam bude porad a kun to bude porad citit.

V takovych chvilich je opravdu lepsi kone bud vratit a nebo prodat nekomu s kym si vic sedne.
Nepredpokladam, ze tvuj manzel bude chtit s prodejem cekat, az te konik jednou v boxe prizabije... Jako tolerantni partner te pochopi a urcite spolu vyberete konika lepsiho a vhodnejsiho ke kteremu budes mit plnou duveru

Drzim palec a pevne nervy

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ja myslim, ze by ses mela domluvit s manzelem a konika prodat a spolecne byste meli vybrat konika, ktery sedne obema resp. cele rodine.

Koupe konika pro manzelsky par nebo rodinu rozhodne neni zalezitost vyberu jednotlivce. Na takove zvire jsou kladene mnohem vyssi naroky, cemuz samozrejme vetsinou odpovida i cena...

Ale k tobe, pokud jsi u koni od 10let a pokud mas ted najednou az panickou hruzu z noveho kone, neni chyba v tobe a rozhodne nema smysl se nejak mucit tim, ze se s konem budes snazit szit. Ten strach proste neprekonas ani tim, ze ke koni budes chodit s bicem, ani tim, ze ho treba obcas placnes, proste tam bude porad a kun to bude porad citit.

V takovych chvilich je opravdu lepsi kone bud vratit a nebo prodat nekomu s kym si vic sedne.
Nepredpokladam, ze tvuj manzel bude chtit s prodejem cekat, az te konik jednou v boxe prizabije... Jako tolerantni partner te pochopi a urcite spolu vyberete konika lepsiho a vhodnejsiho ke kteremu budes mit plnou duveru

Drzim palec a pevne nervy

Moc moc díky. Já vím, že je to hodně složité. Na jedné straně manžel, který koníka miluje, upnul se na něj, na druhé straně já se svojí bázlivou povahou.
Objevila jsem koníka, který by nám seděl oběma , dětem, /dle inzerátu a rozhovoru s majitelkou/, zkusila bych to znova doma probrat, je to téma, co se doma točí stále a třeba bychom došli k nějakému radikálnímu řešení, aby to bylo pro všechny strany dobré.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Moc moc díky. Já vím, že je to hodně složité. Na jedné straně manžel, který koníka miluje, upnul se na něj, na druhé straně já se svojí bázlivou povahou.
Objevila jsem koníka, který by nám seděl oběma , dětem, /dle inzerátu a rozhovoru s majitelkou/, zkusila bych to znova doma probrat, je to téma, co se doma točí stále a třeba bychom došli k nějakému radikálnímu řešení, aby to bylo pro všechny strany dobré.

koník zvás nemá vůbec respekt ,taky mi má krasavice ukazovala prdel dokonce po mě vykopla že jsem měla kopyta u hlavy ,taky jsem byla bázlivější ,kurz mi velmi pomohl ,tak hurá do něj .Koník vám dává jasně najevo nelez do mýho osobního prostoru nehledejte v tom žádné týrání .Človíčka co dělá horsemanship si můžete pozvat i domů a to je nejlepší varianta jelikož koník je ve svém ,jen obětovat čas a trošku penízek,zavítejte na www.horseman.cz tam se určitě někdo najde

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
koník zvás nemá vůbec respekt ,taky mi má krasavice ukazovala prdel dokonce po mě vykopla že jsem měla kopyta u hlavy ,taky jsem byla bázlivější ,kurz mi velmi pomohl ,tak hurá do něj .Koník vám dává jasně najevo nelez do mýho osobního prostoru nehledejte v tom žádné týrání .Človíčka co dělá horsemanship si můžete pozvat i domů a to je nejlepší varianta jelikož koník je ve svém ,jen obětovat čas a trošku penízek,zavítejte na www.horseman.cz tam se určitě někdo najde

Jsem autorka prispevku, ze by mela majitelka kone prodat a najit vhodnejsiho:

To neni o respektu ani o horsemanshipu nebo o cemkoli jinem. To je o obycejnem lidskem strachu a kdo ho nezazil, nepochopi. To se neda resit nejakym kurzem, kde vam nekdo bude ukazovat co mate delat a kde to pujde, dokud u toho bude ten, co to ukazuje. Dalo by se to resit jen psychologem nebo psychiatrem, ale je to beh na dlouhou trat a sakra draha sranda.

Pokud ma ta pani strach a vypada to, ze opravdu ma a navic je, jak jsem pochopila, matka od deti, tak se rozhodne NEMA CENU poustet do nejakho podobneho riskovani a doufat, ze si na sebe zvyknou.

Je to to same jako kdyz vas osklive pokouse pes, potom uz mate vetsinou panickou hruzu z jakehokoli podobneho psa, i kdyz muze byt miloucky a hodny jako beranek. Takoveho strachu se proste nezbavite nikdy. Mam to na vlastni kuzi odzkousene. Beru, ze kone a psi se nedaji srovnavat, ale clovek s panickym strachem ze psu si taky nebude porizovat psa, ktery mu nahani hruzu...

Jak jsem byla mala a u koni zacinala, parkrat jsem dostala od kone pekne po tlame, narazeniny a kopance ani nepocitam, ale nejak mi to nevadilo. Cim jsem starsi, tim jsem na sebe nejak opatrnejsi a pokud bych se ja dostala to takove situace jako pani, urcite bych to resila prodejem kone a hledanim nejakeho, ktery by sedl i me i memu partnerovi.

Pokud Vas ma manzel rad a pokud Vas respektuje jako partnerku a ma rad svoje deti a tudiz nechce aby se vam vsem cokoli stalo, urcite najdete spolecne reseni.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem autorka prispevku, ze by mela majitelka kone prodat a najit vhodnejsiho:

To neni o respektu ani o horsemanshipu nebo o cemkoli jinem. To je o obycejnem lidskem strachu a kdo ho nezazil, nepochopi. To se neda resit nejakym kurzem, kde vam nekdo bude ukazovat co mate delat a kde to pujde, dokud u toho bude ten, co to ukazuje. Dalo by se to resit jen psychologem nebo psychiatrem, ale je to beh na dlouhou trat a sakra draha sranda.

Pokud ma ta pani strach a vypada to, ze opravdu ma a navic je, jak jsem pochopila, matka od deti, tak se rozhodne NEMA CENU poustet do nejakho podobneho riskovani a doufat, ze si na sebe zvyknou.

Je to to same jako kdyz vas osklive pokouse pes, potom uz mate vetsinou panickou hruzu z jakehokoli podobneho psa, i kdyz muze byt miloucky a hodny jako beranek. Takoveho strachu se proste nezbavite nikdy. Mam to na vlastni kuzi odzkousene. Beru, ze kone a psi se nedaji srovnavat, ale clovek s panickym strachem ze psu si taky nebude porizovat psa, ktery mu nahani hruzu...

Jak jsem byla mala a u koni zacinala, parkrat jsem dostala od kone pekne po tlame, narazeniny a kopance ani nepocitam, ale nejak mi to nevadilo. Cim jsem starsi, tim jsem na sebe nejak opatrnejsi a pokud bych se ja dostala to takove situace jako pani, urcite bych to resila prodejem kone a hledanim nejakeho, ktery by sedl i me i memu partnerovi.

Pokud Vas ma manzel rad a pokud Vas respektuje jako partnerku a ma rad svoje deti a tudiz nechce aby se vam vsem cokoli stalo, urcite najdete spolecne reseni.

Hm, přímo panickou hrůzu z něj nemám, ale dávám si před ním pozor.
Ale když se ke mě otočí, tak se prostě bojím. Sice na něj houknu, ale příště k němu radši nejdu. Jednou se pomazlí, podruhé se otočí. Dělá to jen v boxu.
Paní, co ho kdysi znala, mi psala, že to není koník vhodný do rodiny s dětmi, prý je to spíš hajzlík. A já s tím pocitem žiju, a že se s k němu dostanou děti, bude průšvih.
Všichni mi říkají, dej tomu čas, jenže čas nějak utíká, koník je pod sedlem lepší a lepší, ale v boxu to je skoro pořád nastejno. Já vím, musel mu někdo něco udělat, proto třeba tak jedná. Je to těžké a doufám, že se to konečně nějak vyřeší, snad tím kurzem, nebo mou změnou, nebo i tím prodejem, což by manžel těžce nesl-je mi jasné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hm, přímo panickou hrůzu z něj nemám, ale dávám si před ním pozor.
Ale když se ke mě otočí, tak se prostě bojím. Sice na něj houknu, ale příště k němu radši nejdu. Jednou se pomazlí, podruhé se otočí. Dělá to jen v boxu.
Paní, co ho kdysi znala, mi psala, že to není koník vhodný do rodiny s dětmi, prý je to spíš hajzlík. A já s tím pocitem žiju, a že se s k němu dostanou děti, bude průšvih.
Všichni mi říkají, dej tomu čas, jenže čas nějak utíká, koník je pod sedlem lepší a lepší, ale v boxu to je skoro pořád nastejno. Já vím, musel mu někdo něco udělat, proto třeba tak jedná. Je to těžké a doufám, že se to konečně nějak vyřeší, snad tím kurzem, nebo mou změnou, nebo i tím prodejem, což by manžel těžce nesl-je mi jasné.

U nás je to obráceně, já si vozím domů takové potvory. teď máme klisnu která byla týraná. Do boxu člověka nepustí vůbec, zkoušela jsem to jednou a byla jsem strašně rychle venku ,ani nevím jak. netočí se zadkem ale rovnou útočí na zadní ,hrabe předníma a u toho stačí kopat i zadníma, fakt netuším jak to všechno stihne.Máme jí dva měsíce,nechá se pohladit na hlavě ale jak šáhnu na tělo je zle. Venku se nechá nasedlat a na vyjížďce je strašně hodná. Když přijedem domů tak se nechá pohladit po celém těle ale jen rukou jak si vezmu kartáč opět bojuje. Mám černý svědomí protože během těch dvou měsíců jsem ji ještě nevyčistila.Jedině ze sedla ,to se nechá vyčistit ,pohladit i ji takhle očkuju. Pomalu se zlepšuje ale je fakt že jenom ke mě ale ostatní lidi nesnáší. Nemám z ní strach ale respekt ( nejsem nejmladší) a děti maj 100% zákaz.Člověk který tvrdí že se nebojí ani nemá koní respekt si koleduje o malér, ona taková ostražitost je namístě( kůň je prostě větší). Být vámi koníka prodám a koupím nějakého rodinného, chlapum se to špatně vysvětluje ale rodina je přednější. Taky máme občas každý jiný názor na koně ale vždy se nějak dohodnem a to už jich máme deset ale většinou je to právě kuli koním pro děti. Prostě rodina musí být vždy na prvním místě.A že je to rozhodování někdy sakra těžké.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hm, přímo panickou hrůzu z něj nemám, ale dávám si před ním pozor.
Ale když se ke mě otočí, tak se prostě bojím. Sice na něj houknu, ale příště k němu radši nejdu. Jednou se pomazlí, podruhé se otočí. Dělá to jen v boxu.
Paní, co ho kdysi znala, mi psala, že to není koník vhodný do rodiny s dětmi, prý je to spíš hajzlík. A já s tím pocitem žiju, a že se s k němu dostanou děti, bude průšvih.
Všichni mi říkají, dej tomu čas, jenže čas nějak utíká, koník je pod sedlem lepší a lepší, ale v boxu to je skoro pořád nastejno. Já vím, musel mu někdo něco udělat, proto třeba tak jedná. Je to těžké a doufám, že se to konečně nějak vyřeší, snad tím kurzem, nebo mou změnou, nebo i tím prodejem, což by manžel těžce nesl-je mi jasné.

Kamaradka si kupovala konika, takove roztomile CT, na jezdeni celkem v klidu, v boxe ostrejsi, parkrat ji kousl a dokonce i kopl a ona zacla mit strach.

Taky se ho nechtela zbavit, zkousela to pres "zarikavace", pres trenery, cokoliv, mela ho rada, ale bala se ho.

Posledni kapkou pro ni bylo, kdyz se ji ten kun v boxe z nam nepochopitelnych duvodu zakousl do krku (podotykam holeho) a drzel hajzl dokud jsme ho nesundali. Kamoska byla tak vydesena ze ani nekricela, jen tak piskala pomoc pomoc aby ho jeste vic nevydrazdila. hned druhy den davala inzerat a do tydne byl pryc. Sice to obrecela, ale po 3 nebo 4 mesicich se ji podarilo najit kone, ktery ji vyhovoval a ted je s nim spokojena uz 4rok

At je vas muz upnutejsi na kone sebevic, nemuze nebrat do uvahy, ze existuje velice realne nebezpeci urazu pro vas a vase deti. Doporucuji resit co nejrychleji, cim pozdeji budete resit, tim to bude pro vsechny horsi

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kamaradka si kupovala konika, takove roztomile CT, na jezdeni celkem v klidu, v boxe ostrejsi, parkrat ji kousl a dokonce i kopl a ona zacla mit strach.

Taky se ho nechtela zbavit, zkousela to pres "zarikavace", pres trenery, cokoliv, mela ho rada, ale bala se ho.

Posledni kapkou pro ni bylo, kdyz se ji ten kun v boxe z nam nepochopitelnych duvodu zakousl do krku (podotykam holeho) a drzel hajzl dokud jsme ho nesundali. Kamoska byla tak vydesena ze ani nekricela, jen tak piskala pomoc pomoc aby ho jeste vic nevydrazdila. hned druhy den davala inzerat a do tydne byl pryc. Sice to obrecela, ale po 3 nebo 4 mesicich se ji podarilo najit kone, ktery ji vyhovoval a ted je s nim spokojena uz 4rok

At je vas muz upnutejsi na kone sebevic, nemuze nebrat do uvahy, ze existuje velice realne nebezpeci urazu pro vas a vase deti. Doporucuji resit co nejrychleji, cim pozdeji budete resit, tim to bude pro vsechny horsi

Já vím. Já ten prodej řeším od začátku, i když vždy jsme se uklidňovali, že to chce čas a čas. Koník je sice lepší, ale není to prostě to, co jsem si představovala. Naštěstí neútočí, ale hájí si to svoje. Zajímavé je, že v ohradě je v pohodě, ale jak jde o žrádlo, ušiska dozadu a konec.
No a co se vztahů týče. Je to velmi těžké, nikdy jsem doma s manželem neměla podobný spor, jsme spolu 13 let,fajn vztah, ale tady si holt musíme oba srovnat v hlavě, co je pro nás větší priorita. Já v tom mám jasno od začátku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já vím. Já ten prodej řeším od začátku, i když vždy jsme se uklidňovali, že to chce čas a čas. Koník je sice lepší, ale není to prostě to, co jsem si představovala. Naštěstí neútočí, ale hájí si to svoje. Zajímavé je, že v ohradě je v pohodě, ale jak jde o žrádlo, ušiska dozadu a konec.
No a co se vztahů týče. Je to velmi těžké, nikdy jsem doma s manželem neměla podobný spor, jsme spolu 13 let,fajn vztah, ale tady si holt musíme oba srovnat v hlavě, co je pro nás větší priorita. Já v tom mám jasno od začátku.

to máte stejný jako když si koupíte koně např. do sportu(ale může být i na rekre) a nemusíte si sednout, to si ho taky nenecháte,obzvlášť když ho budete mít do sportu-prostě půjde z domu a sežene se vhodnější.Buď bych se dohodla s manželem o prodeji a koupi vhodnějšího koně, nebo bych ke koni chodila co nejméně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to máte stejný jako když si koupíte koně např. do sportu(ale může být i na rekre) a nemusíte si sednout, to si ho taky nenecháte,obzvlášť když ho budete mít do sportu-prostě půjde z domu a sežene se vhodnější.Buď bych se dohodla s manželem o prodeji a koupi vhodnějšího koně, nebo bych ke koni chodila co nejméně.

No, ono je o to horší, že mi manžel říká, at si k němu vlezu a kouká, jak ten koník bude reagovat. Taky dobrá situace. V tu chvíli třeba je v pohodě, ale někdy tam jdu sama, otočí se zadkem, houknu na něj, na víc se nezmůžu.-
Je to koník jednoho pána...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, ono je o to horší, že mi manžel říká, at si k němu vlezu a kouká, jak ten koník bude reagovat. Taky dobrá situace. V tu chvíli třeba je v pohodě, ale někdy tam jdu sama, otočí se zadkem, houknu na něj, na víc se nezmůžu.-
Je to koník jednoho pána...

To je ta největší blbost co po Vás manžel může chtít, toto není věc která jde lámat přez koleno a na povel. Čím více bude manžel tlačit tím to může být pro Vás ještě horší a složitější.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je ta největší blbost co po Vás manžel může chtít, toto není věc která jde lámat přez koleno a na povel. Čím více bude manžel tlačit tím to může být pro Vás ještě horší a složitější.

Já vím, že je to blbost.Vím, že tam musím sama.
Také vím, že to není jen ve mě. Měla ho kdysi jedna holčina, která se ho bála, proto k němu přestala chodit a starat se o něj. Pak ho prodala jinam...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já vím, že je to blbost.Vím, že tam musím sama.
Také vím, že to není jen ve mě. Měla ho kdysi jedna holčina, která se ho bála, proto k němu přestala chodit a starat se o něj. Pak ho prodala jinam...

Ten strach se nedá odbourat, znám to. Jediné řešení je koně prodat, než vám ublíží. Možná máte více vyvinutý istinkt, než manžel a v podvědomí se i bojíte o děti.. Musí se myslet taky na ně. Nebo ke koni delší dobu nechodit a časem se uvidí. Staří praktikové to ale řešili víte jak ? Někdy je třeba použít i trochu násilí...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ten strach se nedá odbourat, znám to. Jediné řešení je koně prodat, než vám ublíží. Možná máte více vyvinutý istinkt, než manžel a v podvědomí se i bojíte o děti.. Musí se myslet taky na ně. Nebo ke koni delší dobu nechodit a časem se uvidí. Staří praktikové to ale řešili víte jak ? Někdy je třeba použít i trochu násilí...

jo metoda cukru a biče....třeba si Vás jen testuje a vidí, že jeho testy jsou úspěšný, tak nemá respekt.Zkuste občas zvednout hlas nebo na něj pořádně houknout,koně na hlas reagují a pokud na něj zařvete víc než je normální, tak už jen to bude pro něho trestem.Můj kůň je takovej svůj, ale respekt ze mě má.Pokud je to nutný, tak použiju i nějaký ten trest a většinou stačí zvednout hlas a to kouká,střihá ušima a rázem je postavení vyjasněné.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jo metoda cukru a biče....třeba si Vás jen testuje a vidí, že jeho testy jsou úspěšný, tak nemá respekt.Zkuste občas zvednout hlas nebo na něj pořádně houknout,koně na hlas reagují a pokud na něj zařvete víc než je normální, tak už jen to bude pro něho trestem.Můj kůň je takovej svůj, ale respekt ze mě má.Pokud je to nutný, tak použiju i nějaký ten trest a většinou stačí zvednout hlas a to kouká,střihá ušima a rázem je postavení vyjasněné.....

Jejda, já už na něj kolikrát zařvala! A když j sem ho sekla, bál se mě ještě víc. A já se pak bála zase jeho. Je to nějak vzájemný.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Před 1.5 měsícem jsme koupili koníka.
V boxu trochu šklebivý a bázlivý.Několikrát se mě snažil kopnout vzhledem k jeho bázlivosti /má asi špatné vzpomínky z minulosti/. Jinak pod sedlem chodí hezky.
Koupil si ho manžel, ten má k němu vztah dobrý, hlavně si ho v boxu srovná, ale já se toho koníka stále bojím, a když k němu jdu, tak přede mnou utíká., nebo se točí zadkem, protože to ze mě vycítí Jak jsem se bavila s bývalou majitelkou, ten koník měl rád jen ji, ostatním nedůvěřoval. Máme malé děti, které mají ke koním vztah, ale chodit k němu nesmí.
Od začátku se hodně změnil, ale cca 3 týdny se to chování ustálilo a je pořád takový. Cítím, jak se ho bojím, a jak mám k němu jít, přemáhá mě panická hrůza-např. nanosit vodu, odkydat bobky atd. ,a to koně mám 10 let.
Já vím, dělat to nemusím, ale manžel na to ráno zapomene a já mám pak hrůzu tam jít. )
Já vím, že je chyba ve mě, to slyším doma stále dokola, bojuju s tím, brečím, prostě mi ten koník nesedl a cítím, jak to není pořád dobrý.
Snažím se s ním vyjít, ale na druhou stranu cítím, jak jsme si nepadli do oka. Cítím,jak začínám nedůvěřovat i koním kolem sebe, jsem sama takové bázlivější povahy.
V dohledné době počítám s kurzem PNH pro toho koníka, to by byla snad šance, aby to bylo lepší. Ale ten bojácný pocit, co je ve mě, to asi nespraví.

Zkus ho vzít před box, přivázat na ohlávku a čistit a podobné věci. Většinou to u tehlech koní funguje. Ty se zbavíš strachu, protože budeš moc uhnout/uskočit, protože jsi ve volném prostoru a ne v boxe... a hlavně, neboj se na něj zařvat a nebo mu jednu leponout. :-)

Nemá náhodu v rodokemenu Servátora, nebo co je to zač? :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zkus ho vzít před box, přivázat na ohlávku a čistit a podobné věci. Většinou to u tehlech koní funguje. Ty se zbavíš strachu, protože budeš moc uhnout/uskočit, protože jsi ve volném prostoru a ne v boxe... a hlavně, neboj se na něj zařvat a nebo mu jednu leponout. :-)

Nemá náhodu v rodokemenu Servátora, nebo co je to zač? :-)

Doplněk ještě...

Koukám, že si na něj zařvala a i mu jí lupla... největší chybou je to, že když mu jísekneš, tak se pak bojíš. Když už na tohle dojde, tak mu jí seknout a pak ho hned s vlídnými slovy pohledit. Když se o něco pokusí znovu, tak zase seknout a pak zase vlídná slova... Nejlepší spojení je řev + jedna výchovná... ale jak říkám, pak s vlídnými slovy...:-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zkus ho vzít před box, přivázat na ohlávku a čistit a podobné věci. Většinou to u tehlech koní funguje. Ty se zbavíš strachu, protože budeš moc uhnout/uskočit, protože jsi ve volném prostoru a ne v boxe... a hlavně, neboj se na něj zařvat a nebo mu jednu leponout. :-)

Nemá náhodu v rodokemenu Servátora, nebo co je to zač? :-)

Táta je trakén

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zkus ho vzít před box, přivázat na ohlávku a čistit a podobné věci. Většinou to u tehlech koní funguje. Ty se zbavíš strachu, protože budeš moc uhnout/uskočit, protože jsi ve volném prostoru a ne v boxe... a hlavně, neboj se na něj zařvat a nebo mu jednu leponout. :-)

Nemá náhodu v rodokemenu Servátora, nebo co je to zač? :-)

On je venku jak milius, ale v boxu má asi špatné vzpomínky z minulosti.
Jinak neřeším ani tak sebe, ale kdyby se k němu dostaly v boxu děti, člověk nikdy neví,

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
On je venku jak milius, ale v boxu má asi špatné vzpomínky z minulosti.
Jinak neřeším ani tak sebe, ale kdyby se k němu dostaly v boxu děti, člověk nikdy neví,

Možná bych zkusila jak psala paní výše to přivázání a čistění venku,povídání si sním-kdykoliv se dá uskočit,takto se pomalu sbližovat-box čistit když tam není-a pozvolna si takto najít cestu-já to také znám-jen stím,že já měla super koně a bylo to jen ve mě než padl zlom,pak dobrý-koník supr já jsem byla jezdec samouk-vůbec jsem z něj nespadla 2 roky-vše mě naučil-charakterní supr koník.Až 3 rok si vyhodil a já to u něj neznala-známá hned vylez na něj a jed dál....bylo to šílené já slzy v očích,cvakal mi zadek-sedla a jela,ale řeknu Vám,že od toho dne mám respekt ke Všem koním ikdyž podotýkám,že můj koník zůstal stále stejný supr charakter až moc,ale ve mě cosi zůstalo-žila jsem pohádkou,že mi nikdy neublíží-miluje mě a najednou to cosi narušilo a byla to jen taková drobnost,ale můj strach nezmizel dodnes..Uvidíte sama,ale u Vás je to o to horší,že koník je asi zkoušečka a hlavně to z Vás vycítil-je to hodně práce a stejně ne 100procentní radím změnte koně i manžel to musí chápat-sakryš máte ho chvíli-co bude až ho budete mít déle.A manžel at si uvědomí co by asi dělal když nedejboše by se stalo něco Vám či dětem a pokud tohle nepochopí,tak 2 rada změnte manžela nebo to bude ještě horší:)))) bude milovat více toho lumpíka než Vás a rodinu.Ale to už jsme dalekoa takhle to nedojde-zkuste stím čištěním a tak-box at dělá manžel-ještě mě napadlo-hlavně at Vás do ničeho nenutí-je to pak ještě horší...tak hodně štěstíčka rodino budou Vánoce

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná bych zkusila jak psala paní výše to přivázání a čistění venku,povídání si sním-kdykoliv se dá uskočit,takto se pomalu sbližovat-box čistit když tam není-a pozvolna si takto najít cestu-já to také znám-jen stím,že já měla super koně a bylo to jen ve mě než padl zlom,pak dobrý-koník supr já jsem byla jezdec samouk-vůbec jsem z něj nespadla 2 roky-vše mě naučil-charakterní supr koník.Až 3 rok si vyhodil a já to u něj neznala-známá hned vylez na něj a jed dál....bylo to šílené já slzy v očích,cvakal mi zadek-sedla a jela,ale řeknu Vám,že od toho dne mám respekt ke Všem koním ikdyž podotýkám,že můj koník zůstal stále stejný supr charakter až moc,ale ve mě cosi zůstalo-žila jsem pohádkou,že mi nikdy neublíží-miluje mě a najednou to cosi narušilo a byla to jen taková drobnost,ale můj strach nezmizel dodnes..Uvidíte sama,ale u Vás je to o to horší,že koník je asi zkoušečka a hlavně to z Vás vycítil-je to hodně práce a stejně ne 100procentní radím změnte koně i manžel to musí chápat-sakryš máte ho chvíli-co bude až ho budete mít déle.A manžel at si uvědomí co by asi dělal když nedejboše by se stalo něco Vám či dětem a pokud tohle nepochopí,tak 2 rada změnte manžela nebo to bude ještě horší:)))) bude milovat více toho lumpíka než Vás a rodinu.Ale to už jsme dalekoa takhle to nedojde-zkuste stím čištěním a tak-box at dělá manžel-ještě mě napadlo-hlavně at Vás do ničeho nenutí-je to pak ještě horší...tak hodně štěstíčka rodino budou Vánoce

No právě, že budou Vánoce a chci doma klid a pohodu.
Na čištění venku je v pohodě, i známý, co k nám chodí, si ho raději čistí venku.
Jinak asi změním manžela, díky za radu, haha

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No právě, že budou Vánoce a chci doma klid a pohodu.
Na čištění venku je v pohodě, i známý, co k nám chodí, si ho raději čistí venku.
Jinak asi změním manžela, díky za radu, haha

Zkusila jsem znovu probrat ten prodej, ale manžel se koně nevzdá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zkusila jsem znovu probrat ten prodej, ale manžel se koně nevzdá.

Typická ukázka utíkat k lidským principům a mýtům: neposlouchá – prásk, nestojí – uvázat, nechce – znásilnit a když už kůň z toho zblbne - tak prodat.
Nechci nějak provokovat, nebo vás urážet, jen jsem vyjmenoval typické mýty, které jsou tak rozšířené mezi koňáky.
Bojovat se strachem a s neúspěchem se dá totiž znalostí. Pokud vím jak, dokážu napravit, a tak se nemusím bát. Jednoduše, každý problém má své řešení – proto není třeba všechno zavrhovat a zbavovat se problémů prodejem, ale je třeba učit se řešení.

Těžko radit přes net jak na to, ale pokud je dotaz psán spravedlivě není to až tak problematické.
Moje rada zní kouknout na můj web www.horseman.cz, projít články a diskusi (myslím, že už tam podobné případy jsou) a najít někoho z Vašeho okolí, kdo by Vám ukázal cestu.
Krásné vánoce Pablo

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zkusila jsem znovu probrat ten prodej, ale manžel se koně nevzdá.

a co takhle nechat konika manzelovi a pro sebe a deti koupit neco mirneho pohodoveho?