X let samouk-nyní hodiny pod trenérem

Přidejte téma Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

13.11.2007 13:57
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.179.23

10 let jsem samouk. Mám vlastního koníka, který mě hodně naučil a dal mi vše prakticky zadarmo. Nyní jsem se rozhodla, že na sobě začnu pracovat /děti odrůstají/ a chodím na hodiny do jezd. centra - jezdím na jízdárenských koních. A hle, zjištˇuji, že vlastně nic neumím.

Budu ráda za vaše příběhy, jak jste po x letech samouctví začali jezdit pod odborním dohledem, jak vám dlouho trvalo, než jste zjistili, že jezdíte, jako ti ostatní na jízdárně-odchovaní jízdárnou, prostě budu se moc těšit na zajímavá vyprávění.Holt, se tomu člověk musí někdy zasmát, že se v sedle udrží, ale pak zjistí, že to vlastně není žádná sláva....

Neregistrovaný uživatel

13.11.2007 15:59
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.25.214

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
10 let jsem samouk. Mám vlastního koníka, který mě hodně naučil a dal mi vše prakticky zadarmo. Nyní jsem se rozhodla, že na sobě začnu pracovat /děti odrůstají/ a chodím na hodiny do jezd. centra - jezdím na jízdárenských koních. A hle, zjištˇuji, že vlastně nic neumím.

Budu ráda za vaše příběhy, jak jste po x letech samouctví začali jezdit pod odborním dohledem, jak vám dlouho trvalo, než jste zjistili, že jezdíte, jako ti ostatní na jízdárně-odchovaní jízdárnou, prostě budu se moc těšit na zajímavá vyprávění.Holt, se tomu člověk musí někdy zasmát, že se v sedle udrží, ale pak zjistí, že to vlastně není žádná sláva....

Na svým koni si troufnu 5x víc než na cizím. Byly doby, kdy se mi při nasedání na cizího koně klepaly nohy. Poslední dobou s ježděním víc na různých koních a pod dohledem jsem poskočila v jezdectví vpřed víc než za několik let ježdění bez dozoru, ale ty odježděné hodiny se neztratily - přinejmenším rovnováha, cit pro koně, odhad situace... to jsou všechno věci, které naučí i to "flákání se" na koni bez dozoru.

Neregistrovaný uživatel

13.11.2007 16:11
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.3.205

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na svým koni si troufnu 5x víc než na cizím. Byly doby, kdy se mi při nasedání na cizího koně klepaly nohy. Poslední dobou s ježděním víc na různých koních a pod dohledem jsem poskočila v jezdectví vpřed víc než za několik let ježdění bez dozoru, ale ty odježděné hodiny se neztratily - přinejmenším rovnováha, cit pro koně, odhad situace... to jsou všechno věci, které naučí i to "flákání se" na koni bez dozoru.

já jsem taky byla 5 let samouk a to ve west.sedle,takže když jsem vyrazila na jízdárnu,tak jsem byla jako brambora.Trvalo mi asi půl roku takový ty základy sedu a držení rukou....ale dobře jestli to tak můžu napsat jsem se naučila tak nejdříve po roce.Jezdila jsem pod trenérem čtyři roky.Doma jsem však jezdila dál western na svém koni a to mi taky zůstalo.Anglie mě sice moc baví ale můj koník nemá jaksi stavbu těla ani na parkur,ani na drzury takže jezdíme po lese a je nám dobře.Hodiny mi určitě hrozně moc daly a jsem za ně ráda že když si někde sednu na jiného koně že neudělám ostudu ani v anglii.

Neregistrovaný uživatel

13.11.2007 20:26
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.160.248

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
10 let jsem samouk. Mám vlastního koníka, který mě hodně naučil a dal mi vše prakticky zadarmo. Nyní jsem se rozhodla, že na sobě začnu pracovat /děti odrůstají/ a chodím na hodiny do jezd. centra - jezdím na jízdárenských koních. A hle, zjištˇuji, že vlastně nic neumím.

Budu ráda za vaše příběhy, jak jste po x letech samouctví začali jezdit pod odborním dohledem, jak vám dlouho trvalo, než jste zjistili, že jezdíte, jako ti ostatní na jízdárně-odchovaní jízdárnou, prostě budu se moc těšit na zajímavá vyprávění.Holt, se tomu člověk musí někdy zasmát, že se v sedle udrží, ale pak zjistí, že to vlastně není žádná sláva....

Ahoj, já byla parkrát na táboře, když jsem byla malá. Pak jsem začala jezdit na ranči kde máme teď koně jen tak do lesa rozjet zastavit, zatočit, nikdo mě nic neučil vpodstatě stále začátečník. No a po roce takového ježdění jsme si koupili koně. Nejdřív jsme chtěli nějakého starého valáška, učitele. No a skončili jsme u mladé neobsedlé, temperamentí kobyly. Celkem šílené ale zvládli jsme to. Takže jsem kobču obsedla a rok jsme jezdili jen tak do lesa a občas jsme se o něco pokusili na jízdárně, podle knížek.. Po víc jak roce jsme si našli western trenérku, a začali jsem jezdit na udidle (já se jí ho totiž bála dát, abych něco nepokazila, tak jsem jezdila jen na ohlávce) a pořádně dělat na jízdárně. Byli jsme vlastně obě začátečnice a tak jsme se obě začali navzájem učit. A čím víc jezdíme, tím víc zjišťuju , že toho umím málo .

Neregistrovaný uživatel

13.11.2007 22:47
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.240.144

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
10 let jsem samouk. Mám vlastního koníka, který mě hodně naučil a dal mi vše prakticky zadarmo. Nyní jsem se rozhodla, že na sobě začnu pracovat /děti odrůstají/ a chodím na hodiny do jezd. centra - jezdím na jízdárenských koních. A hle, zjištˇuji, že vlastně nic neumím.

Budu ráda za vaše příběhy, jak jste po x letech samouctví začali jezdit pod odborním dohledem, jak vám dlouho trvalo, než jste zjistili, že jezdíte, jako ti ostatní na jízdárně-odchovaní jízdárnou, prostě budu se moc těšit na zajímavá vyprávění.Holt, se tomu člověk musí někdy zasmát, že se v sedle udrží, ale pak zjistí, že to vlastně není žádná sláva....

Já jsem teda byla samouka asi 2-3roky.Pak jsem začala chodit do začínajícího jezdeckého klubu, kde byly zaměřeny spíše na vyjížďy a rekreačku. Moje první jezdecká hodina vypadala tak... Kamarádka měla dva koně, tak že mě sveze... Vysoukala mě na koně, sebrala mi otěže. Sedla na druhýho koně a hurá do polí. Během hodiny a půl jsem se naučila "udžet" ve všech chodech a useděla jsem i dva přírodní skůčky. Na tenhle rychlokurz v životě nezapomenu Jitka

Neregistrovaný uživatel

14.11.2007 09:09
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.94.254

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem teda byla samouka asi 2-3roky.Pak jsem začala chodit do začínajícího jezdeckého klubu, kde byly zaměřeny spíše na vyjížďy a rekreačku. Moje první jezdecká hodina vypadala tak... Kamarádka měla dva koně, tak že mě sveze... Vysoukala mě na koně, sebrala mi otěže. Sedla na druhýho koně a hurá do polí. Během hodiny a půl jsem se naučila "udžet" ve všech chodech a useděla jsem i dva přírodní skůčky. Na tenhle rychlokurz v životě nezapomenu Jitka

Já to mám tak trochu obráceně, začala jsem v JO pět let, pak par let u soukromých koní, pak menší pauza a pak jse si pořídila vlastního, co jsem uměla jsme zvladli ale bez trenera se výš neposunem, takže ted napravuji trochu zmeškané období...rovnám si sed,ale po pár měsících je znát že jsem vše nezapoměla, ale jak mi někdo stále připomína zakladem dobrého ježdění je přiznat si že vlastně nic neumíme...

Neregistrovaný uživatel

14.11.2007 09:57
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.5

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já to mám tak trochu obráceně, začala jsem v JO pět let, pak par let u soukromých koní, pak menší pauza a pak jse si pořídila vlastního, co jsem uměla jsme zvladli ale bez trenera se výš neposunem, takže ted napravuji trochu zmeškané období...rovnám si sed,ale po pár měsících je znát že jsem vše nezapoměla, ale jak mi někdo stále připomína zakladem dobrého ježdění je přiznat si že vlastně nic neumíme...

Já jsem chodila od devíti let do JK, v devadetátém roce bylo v oddíle čím dál tím méně koní a čím dál víc holek...tak jsem se na to vyprdla a dvanáct let jezdila u známých...teď jsem se rozhodla jít pod dozor...utrpení svatého šebestyána... po první hodině jsem se myslela, že se na to vyprdnu...jelikož jsem celou hodinu poslouchala...kolena níž, ruce na krk, pořádně prošlápnout paty, koukat před sebe, nenaklánět se na kruhu do stran, ramena dozadu. Heh, ale s tím se musí počítat, prostě když někdo 9 let vyrůstá jako kůl v plotě tak to nebude na jedničku... Trenérka je suprová, trpělivá...občas si zařve, občas se začne z úzkosti smát (protože mi jednu věc během minuty musí milionkrát zopakovat)... ale když to srovnám na začátku a teďka, tak změny jsou vidět, nohy už mě tolik po hodině drezůrování bez třmenů nebolí, ruce už také udržím v klidu (teda z mého pohledu), kolínka se dolů derou sama od sebe...takže jsem jakž takž spokojená s pokroky a jsem ráda, že jsem se konečně rozhoupala a začala se sebou něco dělat...toď má odpověď... Danny

Neregistrovaný uživatel

14.11.2007 10:09
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.179.23

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem chodila od devíti let do JK, v devadetátém roce bylo v oddíle čím dál tím méně koní a čím dál víc holek...tak jsem se na to vyprdla a dvanáct let jezdila u známých...teď jsem se rozhodla jít pod dozor...utrpení svatého šebestyána... po první hodině jsem se myslela, že se na to vyprdnu...jelikož jsem celou hodinu poslouchala...kolena níž, ruce na krk, pořádně prošlápnout paty, koukat před sebe, nenaklánět se na kruhu do stran, ramena dozadu. Heh, ale s tím se musí počítat, prostě když někdo 9 let vyrůstá jako kůl v plotě tak to nebude na jedničku... Trenérka je suprová, trpělivá...občas si zařve, občas se začne z úzkosti smát (protože mi jednu věc během minuty musí milionkrát zopakovat)... ale když to srovnám na začátku a teďka, tak změny jsou vidět, nohy už mě tolik po hodině drezůrování bez třmenů nebolí, ruce už také udržím v klidu (teda z mého pohledu), kolínka se dolů derou sama od sebe...takže jsem jakž takž spokojená s pokroky a jsem ráda, že jsem se konečně rozhoupala a začala se sebou něco dělat...toď má odpověď... Danny

A kam chodíš? Jestli nechodíme do stejné stáje?

Přidejte reakci

Přidat smajlík