Strach z omezení prostoru...

Přidejte téma Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

11.11.2007 22:47
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.4.100

je tok smíchu i mně samé,celý život se pletu mezi koně a před 10tilety jsem se jedné kobči naplno dva roky věnovala,ale pak deset let pauza bez ježdění a pak se vzal starý,nemocný koník,který mně celou pohlitil.Kamarádka kousek ode mně má dost koní,s nimi jsem často,ale my jsme starouškovi pořídili společníka,poníka.14 dní fungoval,ale paksi postavil svoumjá byla jediný koho respektoval,jenže na jízdu byl pro mně malý-125cm a jednoho krásného dne mně napadl tak,že se uprostřed hry roztočil zadkem a srazil mně na zem,do rohu a tam mně kopal,z dvoumetrové ohrady na výšku jsem neměla moc šancí dostat se ven,doplazila jsem se k vrátkům a dostala jsem se ven...Od té doby si hlídám zadek koně.....Bohužel,starouš nás opustil a poříili jsme si dva hflouše,mladé valachy a ten mladší přistane těsně na mně,skoro na špičce boty,kdyřž si vzpomene,že se chce pomazlit nebo něco podobně pro něj podobně důležitého...Mně se chce srdce rozskočit strachemnemáte na to někdo nějaký fígl??S tím starším jsem v poho,ale nedali se rozdělit.Lucka.

Neregistrovaný uživatel

11.11.2007 22:57
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.183.90

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
je tok smíchu i mně samé,celý život se pletu mezi koně a před 10tilety jsem se jedné kobči naplno dva roky věnovala,ale pak deset let pauza bez ježdění a pak se vzal starý,nemocný koník,který mně celou pohlitil.Kamarádka kousek ode mně má dost koní,s nimi jsem často,ale my jsme starouškovi pořídili společníka,poníka.14 dní fungoval,ale paksi postavil svoumjá byla jediný koho respektoval,jenže na jízdu byl pro mně malý-125cm a jednoho krásného dne mně napadl tak,že se uprostřed hry roztočil zadkem a srazil mně na zem,do rohu a tam mně kopal,z dvoumetrové ohrady na výšku jsem neměla moc šancí dostat se ven,doplazila jsem se k vrátkům a dostala jsem se ven...Od té doby si hlídám zadek koně.....Bohužel,starouš nás opustil a poříili jsme si dva hflouše,mladé valachy a ten mladší přistane těsně na mně,skoro na špičce boty,kdyřž si vzpomene,že se chce pomazlit nebo něco podobně pro něj podobně důležitého...Mně se chce srdce rozskočit strachemnemáte na to někdo nějaký fígl??S tím starším jsem v poho,ale nedali se rozdělit.Lucka.

To je tezky...ja nez jsem si poridila kone sveho,jsem taky mela asi 10 let od koni pauzu...trvalo par mesicu,nez jsem mu zacala duverovat.Ovsem cizim konim neverim,snad se jich i trochu bojim..
Musis si k tem svym konim vybudovat duveru,respekt..az jim budes duverovat naplno,budes je znat a vedet,jak se asi zachovaji,bude to o 100% lepsi.Ja pres svuj strach jsem v kontaktu i s ostatnimi konmi ze staje..uz je to lepsi,nektere jsem si oblibila a uz nemam takovy strach...
Chce to jen tve kone poznat a duverovat....

Neregistrovaný uživatel

11.11.2007 23:16
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.4.100

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je tezky...ja nez jsem si poridila kone sveho,jsem taky mela asi 10 let od koni pauzu...trvalo par mesicu,nez jsem mu zacala duverovat.Ovsem cizim konim neverim,snad se jich i trochu bojim..
Musis si k tem svym konim vybudovat duveru,respekt..az jim budes duverovat naplno,budes je znat a vedet,jak se asi zachovaji,bude to o 100% lepsi.Ja pres svuj strach jsem v kontaktu i s ostatnimi konmi ze staje..uz je to lepsi,nektere jsem si oblibila a uz nemam takovy strach...
Chce to jen tve kone poznat a duverovat....

tomu staršímu věřím,jsme si dost podobní,ale ten mladší má 3,5 let,puberta a splašenec,před tím zážitkem bych ho klidně zastavila a lehce potrestala,ale po tomhle zážitku je to moc těžké a ten koník to cítí...nechci,aby věděli,že mám ¨strach....Jde o čas,máme ho všichni tři dost,ale kámoščiných koní se nebojím,hraju si s nima.Je pravdo,že jsou v té samé ohradě,kde mně uvěznil milý poníček.Lucka.

Neregistrovaný uživatel

12.11.2007 00:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.73.164

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
je tok smíchu i mně samé,celý život se pletu mezi koně a před 10tilety jsem se jedné kobči naplno dva roky věnovala,ale pak deset let pauza bez ježdění a pak se vzal starý,nemocný koník,který mně celou pohlitil.Kamarádka kousek ode mně má dost koní,s nimi jsem často,ale my jsme starouškovi pořídili společníka,poníka.14 dní fungoval,ale paksi postavil svoumjá byla jediný koho respektoval,jenže na jízdu byl pro mně malý-125cm a jednoho krásného dne mně napadl tak,že se uprostřed hry roztočil zadkem a srazil mně na zem,do rohu a tam mně kopal,z dvoumetrové ohrady na výšku jsem neměla moc šancí dostat se ven,doplazila jsem se k vrátkům a dostala jsem se ven...Od té doby si hlídám zadek koně.....Bohužel,starouš nás opustil a poříili jsme si dva hflouše,mladé valachy a ten mladší přistane těsně na mně,skoro na špičce boty,kdyřž si vzpomene,že se chce pomazlit nebo něco podobně pro něj podobně důležitého...Mně se chce srdce rozskočit strachemnemáte na to někdo nějaký fígl??S tím starším jsem v poho,ale nedali se rozdělit.Lucka.

Nevím jestli se mi povede dobře formulovat svůj pohled na hry s koněm.
Myslím, že hraní si se zvířet o takové váze a mrštnisti není bezpečné. Na jednu stranu chápu, že milovník koní má potřebu navázat citový vztah se svým oblíbeným zvířetem. Na druhou stranu se domnívám, že většina koní náš (lidský) způsob hraní a přítelství nechápe.
Dokonce si myslím, že hraním a pobíháním s nimi ve výběhu přicházíme o část své autority. Koně mají malou inteligenci. Budou jednat jako koně a naděje, že se hraním a dováděním jaksi polidští, je podle mě nesmysl.
Znám pár lidiček, kteří preferují práci ze země. Naučili koníky i některé kousky. Například stavění na zadní. Jenže někteří koníci to dopracovali tak daleko, že se stavěním na zadní naučili vyhýbat práci. Stejně tak couvání \"za trest\". Heslo nechceš-li jít dopředu, za trest budeš couvat. A pak museli problematické úseky procouvávat. Majitelé si udělali nevědomky ze své hry velký problém a přišli o svou autoritu i respekt.
Se svými koňmi se nehraju. Trénuji je, jezdím na nich, dělají mi radost a nemám s nimi problém, ale beru je jen jako koně. Dávám si, i po 17 letech u koní, pozor. Snažím se předvídat jejich reakce a předcházet střetům a problémům. Snažím se maximálně používat svůj mozek a minimálně svaly. Silou s nimi totiž nesvedu téměř nic. Ale musím se přiznat, že jim nevěřím. Pořát si říkám, že 700 kg kůň, který je lekavé a kopavé zvíře, nemůže mít mou plnou a bezvýhradnou důvěru. A i přes opatrvost jsem už několik kopanců dostala, naštěstí vždy bez větších následků na těle a duši.
Proto si myslím, že pokud se k tobě mlaďas přižene a utlačuje tě, máš ho okamžitě a naprosto nekompromisně odehnat. On se za to na tebe zlobit nebude. Právě naopak, dáš mu jasnou hranici, kam až smí jít. A přes tuto hranici smí jít, až mu dáš svolení. Pokud bude kůň respektovat tvojí bublinu, tak se budeš cítit bezpečně. Pokud bude do tvého prostoru vstupovat bez dovolení, pocitu ohrožení se nezbavíš.

Neregistrovaný uživatel

12.11.2007 11:01
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.5.50

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím jestli se mi povede dobře formulovat svůj pohled na hry s koněm.
Myslím, že hraní si se zvířet o takové váze a mrštnisti není bezpečné. Na jednu stranu chápu, že milovník koní má potřebu navázat citový vztah se svým oblíbeným zvířetem. Na druhou stranu se domnívám, že většina koní náš (lidský) způsob hraní a přítelství nechápe.
Dokonce si myslím, že hraním a pobíháním s nimi ve výběhu přicházíme o část své autority. Koně mají malou inteligenci. Budou jednat jako koně a naděje, že se hraním a dováděním jaksi polidští, je podle mě nesmysl.
Znám pár lidiček, kteří preferují práci ze země. Naučili koníky i některé kousky. Například stavění na zadní. Jenže někteří koníci to dopracovali tak daleko, že se stavěním na zadní naučili vyhýbat práci. Stejně tak couvání \"za trest\". Heslo nechceš-li jít dopředu, za trest budeš couvat. A pak museli problematické úseky procouvávat. Majitelé si udělali nevědomky ze své hry velký problém a přišli o svou autoritu i respekt.
Se svými koňmi se nehraju. Trénuji je, jezdím na nich, dělají mi radost a nemám s nimi problém, ale beru je jen jako koně. Dávám si, i po 17 letech u koní, pozor. Snažím se předvídat jejich reakce a předcházet střetům a problémům. Snažím se maximálně používat svůj mozek a minimálně svaly. Silou s nimi totiž nesvedu téměř nic. Ale musím se přiznat, že jim nevěřím. Pořát si říkám, že 700 kg kůň, který je lekavé a kopavé zvíře, nemůže mít mou plnou a bezvýhradnou důvěru. A i přes opatrvost jsem už několik kopanců dostala, naštěstí vždy bez větších následků na těle a duši.
Proto si myslím, že pokud se k tobě mlaďas přižene a utlačuje tě, máš ho okamžitě a naprosto nekompromisně odehnat. On se za to na tebe zlobit nebude. Právě naopak, dáš mu jasnou hranici, kam až smí jít. A přes tuto hranici smí jít, až mu dáš svolení. Pokud bude kůň respektovat tvojí bublinu, tak se budeš cítit bezpečně. Pokud bude do tvého prostoru vstupovat bez dovolení, pocitu ohrožení se nezbavíš.

Souhlasím s příspěvkem přede mnou. Mám své koně sedmým rokem, jsou to miláčci, ale hlídám si je pořád. Laik a neznalec mě obdivuje "jak se kolem nich pohybuju s naprostou jistotou - copak tě nemůžu kopnout?" - protože nevidí, že stále po očku pozoruju gestikulaci koně, pohyb ušima, zadkem, to jak si stoupne, jestli je ochotný mi uhnout anebo už naznačuje, že se mu to nelíbí - na výběhu stjeně jako v boxe nebo u úvaziště. Jsou to přeci jenom zvířata a jsou nevyzpytatelná.
A to jsem nikdy (ťuk ťuk na dřevo) neměla žádný úraz, nikdy mi neublížili. Prostě jsem jen opatrná. A taky si s nimi nehraju, obstarám, projedu, pohladím za odměnu, nic víc. Miluju je, ale NIKDY nezapomínáím, že jsou to zvířata, tedy mají odlišnou inteligenci a vnímání okolí a podnětů než já. A riskovat - to nestojí za to. Hrdinů jsou plné hřbitovy!

Neregistrovaný uživatel

12.11.2007 11:23
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.112.250

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Souhlasím s příspěvkem přede mnou. Mám své koně sedmým rokem, jsou to miláčci, ale hlídám si je pořád. Laik a neznalec mě obdivuje "jak se kolem nich pohybuju s naprostou jistotou - copak tě nemůžu kopnout?" - protože nevidí, že stále po očku pozoruju gestikulaci koně, pohyb ušima, zadkem, to jak si stoupne, jestli je ochotný mi uhnout anebo už naznačuje, že se mu to nelíbí - na výběhu stjeně jako v boxe nebo u úvaziště. Jsou to přeci jenom zvířata a jsou nevyzpytatelná.
A to jsem nikdy (ťuk ťuk na dřevo) neměla žádný úraz, nikdy mi neublížili. Prostě jsem jen opatrná. A taky si s nimi nehraju, obstarám, projedu, pohladím za odměnu, nic víc. Miluju je, ale NIKDY nezapomínáím, že jsou to zvířata, tedy mají odlišnou inteligenci a vnímání okolí a podnětů než já. A riskovat - to nestojí za to. Hrdinů jsou plné hřbitovy!

tak tyhle dva příspěvky předemnou se mi moc líbí ,koník ti dává jasně najevo že nerespektuje tvůj osobní prostor.Nikdy se nestavěj ke stěnám ohrady v tomhle jsou koně velmi inteligentní mohou tě zavřít do rohu .To byla především tvá chyba neboj stalo se mi to taky .Určo bych začla z výchovou na vodítku.Hraní ,blbnutí s takovým koněm mi připadá hazard ,nemá repekt vůči tobě a záleží jak to dlouho budeš tolerovat.Nejlepším učitelem jsou právě ti koně z koukni jejich chování třebas v ohradě ,pokud jeden druhému narušuje osobní prostor kůn to dá jasně najevo třebas i kousnutím a on se vzdálí

Neregistrovaný uživatel

12.11.2007 12:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.4.17

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Souhlasím s příspěvkem přede mnou. Mám své koně sedmým rokem, jsou to miláčci, ale hlídám si je pořád. Laik a neznalec mě obdivuje "jak se kolem nich pohybuju s naprostou jistotou - copak tě nemůžu kopnout?" - protože nevidí, že stále po očku pozoruju gestikulaci koně, pohyb ušima, zadkem, to jak si stoupne, jestli je ochotný mi uhnout anebo už naznačuje, že se mu to nelíbí - na výběhu stjeně jako v boxe nebo u úvaziště. Jsou to přeci jenom zvířata a jsou nevyzpytatelná.
A to jsem nikdy (ťuk ťuk na dřevo) neměla žádný úraz, nikdy mi neublížili. Prostě jsem jen opatrná. A taky si s nimi nehraju, obstarám, projedu, pohladím za odměnu, nic víc. Miluju je, ale NIKDY nezapomínáím, že jsou to zvířata, tedy mají odlišnou inteligenci a vnímání okolí a podnětů než já. A riskovat - to nestojí za to. Hrdinů jsou plné hřbitovy!

Lidičky,jsem zadavatelka.Já vím,jak jednat s konmi,já řeším,že se po tom napadení poníkem chovám jinak než dřív.Nikdy jsem neměla z žádného zvířete strach,odmalička lezu po všem,děda byl podkovář,lezla jsem na valachy tahající v lese,kteří neměli moc lidi rádi a nikdy jsem se nebála a nikdo mně nikdy neublížil.Převychovávám útočné psy,doma mám smečku psů,prostě nikdy od žádného zvířete ani náznak útoku,natož napadení.Ten poník mně napadl víckrát a vždycky jsem ho zklidnila a dostala do cajku,poslouchal mně a respektoval,jenže ten poslední útok měl potext--zabiju tě,vadíš mi,překážíš mi.Zmetek o výšce 125cm a váze 350 kilo mě chtěl prostě zabít,nejsem nikdy zbrklá,umím se zvířaty zacházet,vím,co od nich mám čekat.Ale tedˇjsem ztraila důvěru a musím se učit s těmi zvířaty žít a znovu jim důvěřovat.Reaguju jinak než předtím a snažím se fungovat normálně,ale zvířata cítí můj strach.Nechci být hrdina,nechci koně pokládat na zem,kdy mně napadne a jiné věci,jen si s nima chci rozumět jako dřív,bez obav.A taky jsou tančici v tom samém výběhu na cvičení jako ten po¨ncl a mi to přeletí vždy jako scéna před očima.Lucka.

Neregistrovaný uživatel

12.11.2007 12:55
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.5.50

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Lidičky,jsem zadavatelka.Já vím,jak jednat s konmi,já řeším,že se po tom napadení poníkem chovám jinak než dřív.Nikdy jsem neměla z žádného zvířete strach,odmalička lezu po všem,děda byl podkovář,lezla jsem na valachy tahající v lese,kteří neměli moc lidi rádi a nikdy jsem se nebála a nikdo mně nikdy neublížil.Převychovávám útočné psy,doma mám smečku psů,prostě nikdy od žádného zvířete ani náznak útoku,natož napadení.Ten poník mně napadl víckrát a vždycky jsem ho zklidnila a dostala do cajku,poslouchal mně a respektoval,jenže ten poslední útok měl potext--zabiju tě,vadíš mi,překážíš mi.Zmetek o výšce 125cm a váze 350 kilo mě chtěl prostě zabít,nejsem nikdy zbrklá,umím se zvířaty zacházet,vím,co od nich mám čekat.Ale tedˇjsem ztraila důvěru a musím se učit s těmi zvířaty žít a znovu jim důvěřovat.Reaguju jinak než předtím a snažím se fungovat normálně,ale zvířata cítí můj strach.Nechci být hrdina,nechci koně pokládat na zem,kdy mně napadne a jiné věci,jen si s nima chci rozumět jako dřív,bez obav.A taky jsou tančici v tom samém výběhu na cvičení jako ten po¨ncl a mi to přeletí vždy jako scéna před očima.Lucka.

Lucko, se strachem ti tady asi nikdo moc nepomůže, my jsme se ti snažili vysvětlit, že ten strach a obezřetnost má každý. jak to překonat, nevím je to věc povahy a založení. Mně jednou (asi před 4 roky) porazil hucul (ti malí hajzlíci nadělají kolikrát člověku větši problémy než mamuti, že?), povalil mě na vodítku cestou z pastvy a přeběhl mi po zádech (nepřeháním ), byla jsem dotlučená skoro měsíc, teď na to vzpomínám s úsměvem (trochu hořkým, pravda),myslím, že to byla trochu souhra náhod a okolností a hlavně se od té doby vyhýbám malým koním (a to zcela programově). Znám jedno pořekladlo: "Existuje několik způsobů jak překonat strach. Žádný nefunguje ...". Zkus se třeba před kontaktem s koněm rozdýchávat, meditaci na uklidnění, já fakt nevím, zkrátka někdo se po podobném zážitku oklepe rychleji, někomu to trvá dýl, strach nás mobilizuje, je to vlastně taková brzda, abysme nevletěli do průseru, je vpořádku, že se bojíš a možná to chce jen čas, než najdeš svou bývalou jistotu. Co třeba nechodit ke koním nějakou dobu sama? Ona někdy stačí i psychická opora někoho, kdo bude pár metrů opodál. Držím palce.

Neregistrovaný uživatel

12.11.2007 14:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.4.17

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Lucko, se strachem ti tady asi nikdo moc nepomůže, my jsme se ti snažili vysvětlit, že ten strach a obezřetnost má každý. jak to překonat, nevím je to věc povahy a založení. Mně jednou (asi před 4 roky) porazil hucul (ti malí hajzlíci nadělají kolikrát člověku větši problémy než mamuti, že?), povalil mě na vodítku cestou z pastvy a přeběhl mi po zádech (nepřeháním ), byla jsem dotlučená skoro měsíc, teď na to vzpomínám s úsměvem (trochu hořkým, pravda),myslím, že to byla trochu souhra náhod a okolností a hlavně se od té doby vyhýbám malým koním (a to zcela programově). Znám jedno pořekladlo: "Existuje několik způsobů jak překonat strach. Žádný nefunguje ...". Zkus se třeba před kontaktem s koněm rozdýchávat, meditaci na uklidnění, já fakt nevím, zkrátka někdo se po podobném zážitku oklepe rychleji, někomu to trvá dýl, strach nás mobilizuje, je to vlastně taková brzda, abysme nevletěli do průseru, je vpořádku, že se bojíš a možná to chce jen čas, než najdeš svou bývalou jistotu. Co třeba nechodit ke koním nějakou dobu sama? Ona někdy stačí i psychická opora někoho, kdo bude pár metrů opodál. Držím palce.

no,pány kluky jsem dala na moderku,Azur a Arnet,tak to nejsou žádní malíčci.No,chodím k nim jednotlivě a ne sama,a učím se dýchat a nezrychlovat dech....No a domluvila jsem se kousek odsud na ranči,že mně nechají s nejmírnějším koněm,pomůžou mi se s ním sklidnit,Lenka bude se mnou v kruhovce,pak se pokusím se na něj vyškrabat,koník bude na vodítku,no prostě se budu pomaličku důvěřovat.A taky je od sebe musím mít odděleně,Arnet je ještě nad moje síly.No,kdybyh přeskočila a nikdy nepotkala poníka Honzíka,tak bych už oba proháněla a A Azurem už lítala po okolí...

Neregistrovaný uživatel

12.11.2007 19:48
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.71.2

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no,pány kluky jsem dala na moderku,Azur a Arnet,tak to nejsou žádní malíčci.No,chodím k nim jednotlivě a ne sama,a učím se dýchat a nezrychlovat dech....No a domluvila jsem se kousek odsud na ranči,že mně nechají s nejmírnějším koněm,pomůžou mi se s ním sklidnit,Lenka bude se mnou v kruhovce,pak se pokusím se na něj vyškrabat,koník bude na vodítku,no prostě se budu pomaličku důvěřovat.A taky je od sebe musím mít odděleně,Arnet je ještě nad moje síly.No,kdybyh přeskočila a nikdy nepotkala poníka Honzíka,tak bych už oba proháněla a A Azurem už lítala po okolí...

Poník Honzík to je ten co na tebe zautocil? a jak vypada? taky jsem jednoho takoveho znala mel 125 vkh

Neregistrovaný uživatel

12.11.2007 20:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.4.19

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Poník Honzík to je ten co na tebe zautocil? a jak vypada? taky jsem jednoho takoveho znala mel 125 vkh

že by známý?Přijel k nám odněkud od Olomouce,rok narození 2000,tmavý hnědák,modré oči,starouška po 14ti dnech kopal do nemocných nohou,museli jsme je rozdělit,úlohu společníka nějak neplnil.Pro mně byl malý,děti i zkušené,vozil jen bez sedla,když se nasedlal,změnil se v šílence,zhazoval a padal na lidi.Ke konci jsem k němu mohla jen já,mně poslouchal,ale kdo je v sedle,je pán.Tedˇje u jedné holčiny v Karviné a oba jsou spokojení.Pravda,kdyby mi paní řekla na rovinu,že koupila odněkud z chlíva,kde ho krmili šrotem přes plot,nikdy bych ho nebrala...Ten dělal všechno,co kůn,vychovaný kůnˇnepáchá,kousal,štípal,kopal jen lehce,ale na pohyb jeho pozadí a následnou práci nohou na mně nikdy nezapomenu..Když útočil,nezastavoval se,záchvaty afektu trvaly i dva dny.....Fakt príma koník pro dětia společník ke starému koni...Lucka.

Neregistrovaný uživatel

12.11.2007 20:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.71.2

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
že by známý?Přijel k nám odněkud od Olomouce,rok narození 2000,tmavý hnědák,modré oči,starouška po 14ti dnech kopal do nemocných nohou,museli jsme je rozdělit,úlohu společníka nějak neplnil.Pro mně byl malý,děti i zkušené,vozil jen bez sedla,když se nasedlal,změnil se v šílence,zhazoval a padal na lidi.Ke konci jsem k němu mohla jen já,mně poslouchal,ale kdo je v sedle,je pán.Tedˇje u jedné holčiny v Karviné a oba jsou spokojení.Pravda,kdyby mi paní řekla na rovinu,že koupila odněkud z chlíva,kde ho krmili šrotem přes plot,nikdy bych ho nebrala...Ten dělal všechno,co kůn,vychovaný kůnˇnepáchá,kousal,štípal,kopal jen lehce,ale na pohyb jeho pozadí a následnou práci nohou na mně nikdy nezapomenu..Když útočil,nezastavoval se,záchvaty afektu trvaly i dva dny.....Fakt príma koník pro dětia společník ke starému koni...Lucka.

aha tak je to on a odkud jste vy? Karvina myslite nekde tam U studénky?a paní si ho brala jako splečníka ke svému koni valachovi??

Neregistrovaný uživatel

12.11.2007 20:40
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.4.19

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
aha tak je to on a odkud jste vy? Karvina myslite nekde tam U studénky?a paní si ho brala jako splečníka ke svému koni valachovi??

svět je malý,já byla ta neštastnice,co mu naletěla.Super vizáž a super hajzlík,tak zlého koně,no na ten název nemá nárok,jsem nikdy nepotkala a to jsem zažila pár prý zlých koní.Byl tu ve Studénce a pakse odstěhoval za svou novou paničkou do Karviné.Pravda,všechny jsem rovnou upozornovala,že není vhodný pro děti..To potěšení,se kterým napadal lidi,to byla bomba.Lucie.

Neregistrovaný uživatel

12.11.2007 20:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.71.2

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
svět je malý,já byla ta neštastnice,co mu naletěla.Super vizáž a super hajzlík,tak zlého koně,no na ten název nemá nárok,jsem nikdy nepotkala a to jsem zažila pár prý zlých koní.Byl tu ve Studénce a pakse odstěhoval za svou novou paničkou do Karviné.Pravda,všechny jsem rovnou upozornovala,že není vhodný pro děti..To potěšení,se kterým napadal lidi,to byla bomba.Lucie.

Aha tak vy jste vsechny upozornovala a jakym stylem tim ze jste rekla ze je to moc hodny kun a ze s vasim valachem si perfektne rozumi a ze deti na nem mohou jezdit ale jen ty zkusenejsi? byt vami tak si uvedomim co rikam v jednom inzeratu jste mela ze je vhodny jen jako spolecnik a v zadnem pripade ne na jezdeni a v druhem inzeratu uz to byl mily konik k detem

Neregistrovaný uživatel

13.11.2007 12:53
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.183.90

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aha tak vy jste vsechny upozornovala a jakym stylem tim ze jste rekla ze je to moc hodny kun a ze s vasim valachem si perfektne rozumi a ze deti na nem mohou jezdit ale jen ty zkusenejsi? byt vami tak si uvedomim co rikam v jednom inzeratu jste mela ze je vhodny jen jako spolecnik a v zadnem pripade ne na jezdeni a v druhem inzeratu uz to byl mily konik k detem

co to placas?

Neregistrovaný uživatel

13.11.2007 13:14
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.71.2

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
co to placas?

No je to tak moc dobre to vim......

Přidejte reakci

Přidat smajlík