Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

11.10.2007 12:23
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.208.122

Ahoj , rozumíte ěnkdo dobře obhospodařování pastvin? potřebovala bych vědět kdy je nejvhodnější pastvinu povápnit? děkuju

Neregistrovaný uživatel

11.10.2007 16:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.1.248

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj , rozumíte ěnkdo dobře obhospodařování pastvin? potřebovala bych vědět kdy je nejvhodnější pastvinu povápnit? děkuju

Na to panují dva názory - do nedávna se na školách učilo na podzim, teď už zase že na jaře. Tak si vyber :-)

Neregistrovaný uživatel

12.10.2007 12:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.226

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na to panují dva názory - do nedávna se na školách učilo na podzim, teď už zase že na jaře. Tak si vyber :-)

Pak ještě existuje třetí, starý selský názor, že vápnění syna obohatí a vnuka ožebračí. Pochopila jsem to tak, že v prvním gardu se to zdá jako dobrý zásah, ale později už to tak nevypadá. No nevím vlastně, jak to doopravdy naši předkové mysleli, proto se vás zeptám takto: máte k vápnění nějaký důležitý důvod? Třeba se vyskytují v porostu nějaké nevhodné rostliny, které lze vápněním potlačit, nebo myslíte, že je potřeba asanovat plochu kvůli cizopasníkům pasených zvířat? Jestli ano, pak já osobně bych si vybrala podzimní termín, provedla bych co nejnižší seč s úklidem hmoty ( ne mulčování, nebo nechat hmotu na pozemku ) a povápnila bych. A modlila bych se, aby přišla pořádná mrazivá zima. "Načaté" nežádoucí organismy by byly jistě potlačeny. Jestli vám jen chybí v půdě vápník a zjistil vám to rozbor, nemusíte se natolik zdržovat s úpravou porostu a taky je celkem jedno, jestli budete vápnit na jaře nebo už teď. A jestli si jenom myslíte, že vápnění by bylo dobré, ale nemáte proň žádný reálný důvod, ušetřete peníze a práci
Jiřina

Neregistrovaný uživatel

12.10.2007 13:14
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.1.23

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pak ještě existuje třetí, starý selský názor, že vápnění syna obohatí a vnuka ožebračí. Pochopila jsem to tak, že v prvním gardu se to zdá jako dobrý zásah, ale později už to tak nevypadá. No nevím vlastně, jak to doopravdy naši předkové mysleli, proto se vás zeptám takto: máte k vápnění nějaký důležitý důvod? Třeba se vyskytují v porostu nějaké nevhodné rostliny, které lze vápněním potlačit, nebo myslíte, že je potřeba asanovat plochu kvůli cizopasníkům pasených zvířat? Jestli ano, pak já osobně bych si vybrala podzimní termín, provedla bych co nejnižší seč s úklidem hmoty ( ne mulčování, nebo nechat hmotu na pozemku ) a povápnila bych. A modlila bych se, aby přišla pořádná mrazivá zima. "Načaté" nežádoucí organismy by byly jistě potlačeny. Jestli vám jen chybí v půdě vápník a zjistil vám to rozbor, nemusíte se natolik zdržovat s úpravou porostu a taky je celkem jedno, jestli budete vápnit na jaře nebo už teď. A jestli si jenom myslíte, že vápnění by bylo dobré, ale nemáte proň žádný reálný důvod, ušetřete peníze a práci
Jiřina

Na údržbu pastvin lze doporučit pravidelné dosekávání a hnojení zkompostovaným koňským hnojem.
Pokud nemáte problém s cizopasníky nemusí být ani zkompostovaný, jen dobře rozmístěný po ploše. Prosím nezaměňovat s ponecháváním koblih na pastvě.
Ivan

Neregistrovaný uživatel

12.10.2007 13:45
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.45.6

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Na údržbu pastvin lze doporučit pravidelné dosekávání a hnojení zkompostovaným koňským hnojem.
Pokud nemáte problém s cizopasníky nemusí být ani zkompostovaný, jen dobře rozmístěný po ploše. Prosím nezaměňovat s ponecháváním koblih na pastvě.
Ivan

Tak já to ještě rozvinu.Koňský hnůj se zaorává?Je lepší čisté kobyláky, nebo se slámou?Jak dlouho pak nechat ležet pastvu bez koní?Díky

Neregistrovaný uživatel

12.10.2007 14:03
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.1.23

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak já to ještě rozvinu.Koňský hnůj se zaorává?Je lepší čisté kobyláky, nebo se slámou?Jak dlouho pak nechat ležet pastvu bez koní?Díky

Zaorání je ideální, vpraví se větší dávka hnojiva, ale musí se znova vyset a alespoň jednou posekat a nechat dorůst, takže odstávka pastviny je nejméně jedna pastevní sezóna.
Lepší jsou koblihy se slámou, jsou lépe provzdušněné při kompostování. Pokud se rozprostře na povrchu, stávající porost to přežije (pokud je hnůj promíchaný se slámou přežije skoro všechen porost, jinak je nutno lépe rozprostřít, rozmetat drobné kousky). Takže při dobrých vegetčních podmínkách je obnova velmi krátká (1-2 měsíce). Je-li hnůj čerstvý, dojde ovšem ke změněn složení porostu (někdy i prospěšnému, někdy k částečnému zaplevelení - nutno přesekat) Ideální je takové povrchové hnojení udělat v době sucha jako bylo letos. Dosavadní porost stejně nemůže růst a vrstvička hnoje lépe udrží případnou vlhkost z případných menších srážek a stávající porost sucho lépe přežije. Po zlepšení srážkových poměrů pak vyrazí plnou silou.
Ivan

Neregistrovaný uživatel

13.10.2007 12:47
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.160.248

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pak ještě existuje třetí, starý selský názor, že vápnění syna obohatí a vnuka ožebračí. Pochopila jsem to tak, že v prvním gardu se to zdá jako dobrý zásah, ale později už to tak nevypadá. No nevím vlastně, jak to doopravdy naši předkové mysleli, proto se vás zeptám takto: máte k vápnění nějaký důležitý důvod? Třeba se vyskytují v porostu nějaké nevhodné rostliny, které lze vápněním potlačit, nebo myslíte, že je potřeba asanovat plochu kvůli cizopasníkům pasených zvířat? Jestli ano, pak já osobně bych si vybrala podzimní termín, provedla bych co nejnižší seč s úklidem hmoty ( ne mulčování, nebo nechat hmotu na pozemku ) a povápnila bych. A modlila bych se, aby přišla pořádná mrazivá zima. "Načaté" nežádoucí organismy by byly jistě potlačeny. Jestli vám jen chybí v půdě vápník a zjistil vám to rozbor, nemusíte se natolik zdržovat s úpravou porostu a taky je celkem jedno, jestli budete vápnit na jaře nebo už teď. A jestli si jenom myslíte, že vápnění by bylo dobré, ale nemáte proň žádný reálný důvod, ušetřete peníze a práci
Jiřina

Taky nám říkali ve škole o obohacení otce a ochuzení syna. Já to pochopila tak, že pokud se vápnění přehání, tak se to projeví až u další generace. Otec má sice velké výnosy bey viditelných problémů, ale u syna se to otočí, protože má zavápněnou půdu ve které je porušená rovnováha.

Přidejte reakci

Přidat smajlík