Osudy ,,koní - zabíjáků"

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No tak to je strašně těžká otázka-již jsemm několikrát psala,jak jsem neuhlídala dítě-moje holčina byla a je hodně mrštná a pohyblivá,tudíž se mi stalo,že se v chodítku rozeběhla a strčila s tím do zadních nohou koně.Byla by to bývala stoprocentně moje chyba,že jsem holčinu neuhlídala a měl by za to můj kůň,kterej by jí býval kopnul,zaplatit životem?Určitě bych to jeho smrtí neřešila,ale samozřejmě bych ho třeba někomu buď dala nebo na nějákou dobu půjčila s tím,že až bych se vyhrabala z nejhoršího,by mi koníka vrátili.Určitě a stoprocentně bych koně nenechávala ani zabít v případě smutného uvláčení dívky,myslím si na sto procent,že to chyba zvířete nebyla,tak proč by za to měl zaplatit tak krutě?

KAmarádka má koně zabijáka.Zabil kluka který ho vypouštěl do výběhu. A pak byl asi 2 roky uvázaný v maštali a všichni s e ho hrozně báli. Vše se stalo jenom kvůli tomu že daný klučina když ho vypouštěl tak mu stál za zadkem a koník si prostě vyhodil. Kamarádka už ho má asi 10 let a je to hrozný mazel, ačkoli si vyhazuje vesele dál, ale nikdo mu přece nebude stou pat za zadek( v boxu by to neudělal) Takže tenhle koník se má moc dobře

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Všichni víme, že okolo koní občas dochází k těžkým úrazům, někdy i smrtelným. Je jich sice o poznání méně, než v mnohých jiných sportech, ale stávají se. Je to pár dní, co holčinu usmýkala kobyla, kterou si z nevím jakého důvodu přivázala k pasu... Ale i nejeden kovář, ošetřovatel, nebo veterinář každoročně přijde o život při svém povolání. Nevíte z doslechu, nebo ze svého okolí, jaký je další osud koní, stojícími za těmito tragédiemi? Nemám na mysli zlé a agresívní koně, to je kapitola sama o sobě. Raději nedomýšlet, ani nemalovat čerta na zeď, ale kdyby se něco podobného stalo v mé rodině, asi bych dal zmíněného koně pryč. Ale někde jsem slyšel, že koně s puncem smrti nikdo nechce ani zadarmo.

Kůň ZABIJÁK? Vidím dobře? Vždyť jsou to převážně nehody, při kterých dojde bohužel i ke smrtelným úrazům. Pokud bude kůň skutečně zabiják, tak pokud vím, bude vyřazen z plemenitby (v případě kobyl a hřebců), případně utracen.
Ale koně nejsou žraloci ani medvědi, pokud zabijou nebo jinak ublíží, není v tom v naprostém většině případů úmysl, označovat je za zabijáky, i když vidím a chápu tu uvozovky, je trochu přehnané.
Hanka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kůň ZABIJÁK? Vidím dobře? Vždyť jsou to převážně nehody, při kterých dojde bohužel i ke smrtelným úrazům. Pokud bude kůň skutečně zabiják, tak pokud vím, bude vyřazen z plemenitby (v případě kobyl a hřebců), případně utracen.
Ale koně nejsou žraloci ani medvědi, pokud zabijou nebo jinak ublíží, není v tom v naprostém většině případů úmysl, označovat je za zabijáky, i když vidím a chápu tu uvozovky, je trochu přehnané.
Hanka

Mému příteli se vlese zamotala noha do oka řetězu, koník se splašil a nohu mu utrhl, dnes má protézu ale hospodaření se nevzdal, jen ten koník se prodal, ale kdyby nemusel být 3 měsíce v nemocnici, tak by si ho nechal.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kůň ZABIJÁK? Vidím dobře? Vždyť jsou to převážně nehody, při kterých dojde bohužel i ke smrtelným úrazům. Pokud bude kůň skutečně zabiják, tak pokud vím, bude vyřazen z plemenitby (v případě kobyl a hřebců), případně utracen.
Ale koně nejsou žraloci ani medvědi, pokud zabijou nebo jinak ublíží, není v tom v naprostém většině případů úmysl, označovat je za zabijáky, i když vidím a chápu tu uvozovky, je trochu přehnané.
Hanka

Myslím si to samé.Pokud lidi hledají příčinu nehody v koni, měli by začít u sebe, jestli něco neudělali špatně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Všichni víme, že okolo koní občas dochází k těžkým úrazům, někdy i smrtelným. Je jich sice o poznání méně, než v mnohých jiných sportech, ale stávají se. Je to pár dní, co holčinu usmýkala kobyla, kterou si z nevím jakého důvodu přivázala k pasu... Ale i nejeden kovář, ošetřovatel, nebo veterinář každoročně přijde o život při svém povolání. Nevíte z doslechu, nebo ze svého okolí, jaký je další osud koní, stojícími za těmito tragédiemi? Nemám na mysli zlé a agresívní koně, to je kapitola sama o sobě. Raději nedomýšlet, ani nemalovat čerta na zeď, ale kdyby se něco podobného stalo v mé rodině, asi bych dal zmíněného koně pryč. Ale někde jsem slyšel, že koně s puncem smrti nikdo nechce ani zadarmo.

No nevím jestli to sem patří,ale před časem jsem se dostala ke koníkovi (kříženec hucula a araba) .Celá natěšená ,že mi ho půjčí na vyjížďku jsem vyrazila ven.Jenže bylo po dešti a já se bála aby se třeba nesmekl z kopce a tak jsem slezla vzala ho na ruku.A on se najednou vzepjal a skočil na mě,výsledkem rozšláplý kotník a naražené všechno co se dalo.Jelikož jsem zůstala sama uprostřed lesů,nezbylo mi nic jiného,než na koně vylézt zpět (to už se v klídku pásl a byl jak mílius),ta hodina cesty zátky byla nejdelší v mým životě.Později jsem se dozvěděla,že ve výběhu šel i po své majitelce.Jak skončil nevím a co bylo příčinou jeho chování to taky ne.Jestli samota,byl dlouho hřebec,nuda......to se už nikdy nedovím S

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kůň ZABIJÁK? Vidím dobře? Vždyť jsou to převážně nehody, při kterých dojde bohužel i ke smrtelným úrazům. Pokud bude kůň skutečně zabiják, tak pokud vím, bude vyřazen z plemenitby (v případě kobyl a hřebců), případně utracen.
Ale koně nejsou žraloci ani medvědi, pokud zabijou nebo jinak ublíží, není v tom v naprostém většině případů úmysl, označovat je za zabijáky, i když vidím a chápu tu uvozovky, je trochu přehnané.
Hanka

PROČ MYSLÍŠ ŽE JE TO V UVOZOVKÁCH?????

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kůň ZABIJÁK? Vidím dobře? Vždyť jsou to převážně nehody, při kterých dojde bohužel i ke smrtelným úrazům. Pokud bude kůň skutečně zabiják, tak pokud vím, bude vyřazen z plemenitby (v případě kobyl a hřebců), případně utracen.
Ale koně nejsou žraloci ani medvědi, pokud zabijou nebo jinak ublíží, není v tom v naprostém většině případů úmysl, označovat je za zabijáky, i když vidím a chápu tu uvozovky, je trochu přehnané.
Hanka

Omlouvám se, pokud ten nadpis tématu byl špatně pochopen. Samozřejmě že jde většinou o nehody, ale je smutné, že koníkovi už do konce života nikdo neodpáže, ,,že byl u toho". Bez ohledu na to, že se třeba jeho jezdec zabil při banálním pádu. Realitní kanceláře by také mohly vyprávět, jak špatně se prodává dům, kde došlo k vraždě, nebo kde se jeho majitel třeba oběsil na půdě. Miloš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No nevím jestli to sem patří,ale před časem jsem se dostala ke koníkovi (kříženec hucula a araba) .Celá natěšená ,že mi ho půjčí na vyjížďku jsem vyrazila ven.Jenže bylo po dešti a já se bála aby se třeba nesmekl z kopce a tak jsem slezla vzala ho na ruku.A on se najednou vzepjal a skočil na mě,výsledkem rozšláplý kotník a naražené všechno co se dalo.Jelikož jsem zůstala sama uprostřed lesů,nezbylo mi nic jiného,než na koně vylézt zpět (to už se v klídku pásl a byl jak mílius),ta hodina cesty zátky byla nejdelší v mým životě.Později jsem se dozvěděla,že ve výběhu šel i po své majitelce.Jak skončil nevím a co bylo příčinou jeho chování to taky ne.Jestli samota,byl dlouho hřebec,nuda......to se už nikdy nedovím S

Já sem před nedávnem ošklivě spadla ze své kobči a zlomila jsem si páteř, byla to jen shoda šťastných okolností, že jsem neochrnula, protže obratel byl celý rozdrcený, nejdřív jsem myslela, že to dojedu domů, ale když jsem se chtěla zvednout, tak mi došlo, že to nepůjde. Znala jsem holčinu, co nešťastně spadla z plňase, skákali přes přírodní překážky, jako každý rok spoustu let a najednou spadla zády přímo na kmen stromu, přes který skákala, v klidu nasedla a jelo se dál, ve stáji ji začalo být zle a tak se zavolala sanitka, ve které zemřela, měla utržené obě ledviny, koník patřil dostihové stáji, ale co s ním bylo dál nevím, ale myslím, že dál sportoval. Vždyť to byla shoda nešťastných náhod. Bála jsem se toho samého, a tak jsem zavolala taťkovi ( děkuji technice za mobilní telefony ) aby přišel pro kobylu a příteli, aby mě hodil do nemocnice. Než táta přišel válela jsem se na promrzlé zemi a kobyla začala tušit že je zle. Strašně řehtala a nervózně se točila kolem mě, držela jsem ji na rozeplé otěži, protože se ji při pádu dostaly pod nohy a tak jsem ji ještě vymotávala, nakonec se mi ale utrhla a poplašeně lítala okolo mě v okruhu asi jednoho km. Stále hlasitě ržála a uklidnila se, až když přišel táta. Určitě se na mě snažila upoutat pozornost. Kobylku i druhého koně jsem si nechala a pomalu zase začínám jezdit, kupodivu nemám strach, jen, když se sklání koňská hlavule, ale to je taky síla zvyku, ještě mám hodně ochablé svalstvo. Koně nejsou zlý, ale jsou to zvířeta s vlastními pocity a rozumem a na to se nesmí zapomínat. Kobylu mám osm let a nenapadlo by mě, že začne vyhazovat, začala, měla radost, že je po dlouhý době venku a může si zaběhat. Je jen na nás, aby sme to měli stále na paměti a tato rizika omezovali.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já sem před nedávnem ošklivě spadla ze své kobči a zlomila jsem si páteř, byla to jen shoda šťastných okolností, že jsem neochrnula, protže obratel byl celý rozdrcený, nejdřív jsem myslela, že to dojedu domů, ale když jsem se chtěla zvednout, tak mi došlo, že to nepůjde. Znala jsem holčinu, co nešťastně spadla z plňase, skákali přes přírodní překážky, jako každý rok spoustu let a najednou spadla zády přímo na kmen stromu, přes který skákala, v klidu nasedla a jelo se dál, ve stáji ji začalo být zle a tak se zavolala sanitka, ve které zemřela, měla utržené obě ledviny, koník patřil dostihové stáji, ale co s ním bylo dál nevím, ale myslím, že dál sportoval. Vždyť to byla shoda nešťastných náhod. Bála jsem se toho samého, a tak jsem zavolala taťkovi ( děkuji technice za mobilní telefony ) aby přišel pro kobylu a příteli, aby mě hodil do nemocnice. Než táta přišel válela jsem se na promrzlé zemi a kobyla začala tušit že je zle. Strašně řehtala a nervózně se točila kolem mě, držela jsem ji na rozeplé otěži, protože se ji při pádu dostaly pod nohy a tak jsem ji ještě vymotávala, nakonec se mi ale utrhla a poplašeně lítala okolo mě v okruhu asi jednoho km. Stále hlasitě ržála a uklidnila se, až když přišel táta. Určitě se na mě snažila upoutat pozornost. Kobylku i druhého koně jsem si nechala a pomalu zase začínám jezdit, kupodivu nemám strach, jen, když se sklání koňská hlavule, ale to je taky síla zvyku, ještě mám hodně ochablé svalstvo. Koně nejsou zlý, ale jsou to zvířeta s vlastními pocity a rozumem a na to se nesmí zapomínat. Kobylu mám osm let a nenapadlo by mě, že začne vyhazovat, začala, měla radost, že je po dlouhý době venku a může si zaběhat. Je jen na nás, aby sme to měli stále na paměti a tato rizika omezovali.

tak hodně štěstí ...co k tomu dodat, máš odvahu. Po takovém úraze se vrátit do sedla chce dost kuráže. Klobouk dolů

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak hodně štěstí ...co k tomu dodat, máš odvahu. Po takovém úraze se vrátit do sedla chce dost kuráže. Klobouk dolů

Tak to jsi dopadla moc dobře. To já znám, když slítneš, nějak se člověk chce dosta zpět. Já měla to samé. Pak jsem zjistila, že to nepůjde a dnes vím, že jsem byla kráva, že jsem se vůbec pokoušela vstát, jelikož mohlo dojít k nejhoršímu...a dnes bych asi nechodila, natož nejezdila na koni. Kobyla co mě škaredě sejmula v trysku za nějakou dobu sundala i majitele, ten už to pak nesnesl a prodal ji. Pokud vím, šla do chovu. Kobyla byla docela podrazák co sejmul každého.
Lucky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to jsi dopadla moc dobře. To já znám, když slítneš, nějak se člověk chce dosta zpět. Já měla to samé. Pak jsem zjistila, že to nepůjde a dnes vím, že jsem byla kráva, že jsem se vůbec pokoušela vstát, jelikož mohlo dojít k nejhoršímu...a dnes bych asi nechodila, natož nejezdila na koni. Kobyla co mě škaredě sejmula v trysku za nějakou dobu sundala i majitele, ten už to pak nesnesl a prodal ji. Pokud vím, šla do chovu. Kobyla byla docela podrazák co sejmul každého.
Lucky

Neměla bych problém takového koně si pořídit. Spíš bych se snažila toho zneužít a tlačit cenu maximálně dolu...A sama bych takového koně nedala pryč. Aspoň si to myslím. Naštěstí jsem tohle nikdy nemusela řešit. A doufám, že nikdy nebudu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Neměla bych problém takového koně si pořídit. Spíš bych se snažila toho zneužít a tlačit cenu maximálně dolu...A sama bych takového koně nedala pryč. Aspoň si to myslím. Naštěstí jsem tohle nikdy nemusela řešit. A doufám, že nikdy nebudu.

souhlasím s příspěvkem nade mnou...
koně jsou jen zvířata a člověk musí počítat se vším,hodně věcí předpokládat a nedělat zbytečné chyby na které by mohl doplatit i když to vždycky nejde.Neházela bych na koně chybu člověka,můžete toho koně znát dlouhou dobu a i když si myslíte že víte co udělá nemusí to tak být a pak je z toho malér který zkončí smrtí člověka:(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
souhlasím s příspěvkem nade mnou...
koně jsou jen zvířata a člověk musí počítat se vším,hodně věcí předpokládat a nedělat zbytečné chyby na které by mohl doplatit i když to vždycky nejde.Neházela bych na koně chybu člověka,můžete toho koně znát dlouhou dobu a i když si myslíte že víte co udělá nemusí to tak být a pak je z toho malér který zkončí smrtí člověka:(

a kdyz se mi zabije kun, tak me taky nechate utratit? Nema to logiku, vzdyt ten kun za to nemuze

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Všichni víme, že okolo koní občas dochází k těžkým úrazům, někdy i smrtelným. Je jich sice o poznání méně, než v mnohých jiných sportech, ale stávají se. Je to pár dní, co holčinu usmýkala kobyla, kterou si z nevím jakého důvodu přivázala k pasu... Ale i nejeden kovář, ošetřovatel, nebo veterinář každoročně přijde o život při svém povolání. Nevíte z doslechu, nebo ze svého okolí, jaký je další osud koní, stojícími za těmito tragédiemi? Nemám na mysli zlé a agresívní koně, to je kapitola sama o sobě. Raději nedomýšlet, ani nemalovat čerta na zeď, ale kdyby se něco podobného stalo v mé rodině, asi bych dal zmíněného koně pryč. Ale někde jsem slyšel, že koně s puncem smrti nikdo nechce ani zadarmo.

Kolikrát mě koně sejmuli..ale v životě by mě nanapadlo vyčítat to koni,co je to za krávovinu?Vždycky za to může člověk,VŽDYCKY! I za to pokud se z koně stane opravdu zabiják a jde po lidech úmyslně..proč asi..A té holky je mi možná líto ale vidět jí u toho huovězího nápadu jak si uvazuje kobylu k opasku tak jí zřežu že si to bude pamatovat celej život!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a kdyz se mi zabije kun, tak me taky nechate utratit? Nema to logiku, vzdyt ten kun za to nemuze

Myslím, že v takovém případě pracují především emoce pozůstalých. Nikdo z nás, kdo to nezažil na vlastní kůži, si nedovede představit ten stav, kdy mu umře vlastní dítě. Samozřejmě, že i normálně reálně uvažující člověk v takovéhle chvíli logicky vidí viníka v koni. Až mnohem mnohem později si dokáže připustit, že si to vlastně ten mrtvý zavinil sám. V takovém případě je úplně normální, že dají koně pryč co nejŕychleji, třeba i zadarmo, jen aby ho neměli na očích. Je to úplně normální reakce člověka, který prožil a jedná ve stresové situaci. Jsem přesvědčená, že i já bych za dané situace jednala stejně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kolikrát mě koně sejmuli..ale v životě by mě nanapadlo vyčítat to koni,co je to za krávovinu?Vždycky za to může člověk,VŽDYCKY! I za to pokud se z koně stane opravdu zabiják a jde po lidech úmyslně..proč asi..A té holky je mi možná líto ale vidět jí u toho huovězího nápadu jak si uvazuje kobylu k opasku tak jí zřežu že si to bude pamatovat celej život!

Klid klid, vždyť tady si všichni myslí že za to právě ti koně nemohou!!!!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím, že v takovém případě pracují především emoce pozůstalých. Nikdo z nás, kdo to nezažil na vlastní kůži, si nedovede představit ten stav, kdy mu umře vlastní dítě. Samozřejmě, že i normálně reálně uvažující člověk v takovéhle chvíli logicky vidí viníka v koni. Až mnohem mnohem později si dokáže připustit, že si to vlastně ten mrtvý zavinil sám. V takovém případě je úplně normální, že dají koně pryč co nejŕychleji, třeba i zadarmo, jen aby ho neměli na očích. Je to úplně normální reakce člověka, který prožil a jedná ve stresové situaci. Jsem přesvědčená, že i já bych za dané situace jednala stejně.

taky myslím, neříkám, že bych dotyčného koně musela dát zabít. Všechen rozum mi sice bude , že ten za to nemůže. Ale určitě vím, že bych ho nechtěla mít na očích. Postarala bych se, aby se měl dobře, ale hodně daleko. Je jedna věc můj úraz. S tím bych se srovnat mohla. Ale někdo blízký.....s tím asi ne.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Klid klid, vždyť tady si všichni myslí že za to právě ti koně nemohou!!!!!!

Co já pamatuju, tak se před pár lety stal v ZOO (tuším Brno) případ, kdy oslík ukousl holčičce prst. nenašli ho, holka je bez prstu, jo strkala ho kam neměla. A byli to její rodiče, kdo psali do ZOO, ať osla hlavně nedejbože neutrácejí, že to byla jejich chyba. Víc takových .(a ještě lépe víc těch momentů, kdy se děti dají uhlídat...úplně to turbomrně v chodítku vidím - a co kolikrát naděláš, i když se za ním rozběhneš hned, když odjede kams v dáli....)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kolikrát mě koně sejmuli..ale v životě by mě nanapadlo vyčítat to koni,co je to za krávovinu?Vždycky za to může člověk,VŽDYCKY! I za to pokud se z koně stane opravdu zabiják a jde po lidech úmyslně..proč asi..A té holky je mi možná líto ale vidět jí u toho huovězího nápadu jak si uvazuje kobylu k opasku tak jí zřežu že si to bude pamatovat celej život!

Sice tu někdo tvrdil že koně zabijáci nejsou,ale já má pocit že jsem ho potkala, určitě tu bude někdo oponovat, že ho zkazili lidi, ano já to beru...ALe to že na mě zautočil bez varování a podle řekla bych až promyšleně mě přesvdčuje že ten kůň není v pořádku a asi mu už není pomoci...to že po vás kůn kopne nebo se ožene budiž na to jsem byla zvykla, ale tohohle jsem jen oslovila a on šel ke mě necitila jsem že mi hrozí nějaké nebezpečí, tak jsem jen stále a čekala až ke mě přijde, jakmile byl teméř u mě skočil po mě a kousl mě do čela(ted děkuji za to že to nebylo oko či nos)letěla jsem nějaký ten metr a když se probrala slyšela jsem jen kamarádku at se schovam ke stromu,to zvíře kolem nas kroužilo a ona se ho snažila zahnat,strašný pocit...myslela jsem si že to bude jen boule,ale po tom co jsem otevřela oči jsem zjistila že jsem celá od krve...nebyt kamarádky asi si mě ještě poddá...Nikomu to nepřeju pro mě to byla totálni ztrata důvěry a zklamání a taky sedm stehů uprostřed čela...naštěstí důvěra k mému koni zustala,ale ten pocit z cízích mám do ted...To zvíře pak nakonec museli odchytit z pastviny tři chlapi a do ted je zavřenej v kravíně, je mi ho líto, ven ho pustit nemůžou někomu by ublížil,ale v tomhle případě by pro něj bylo vysvobození bud hodně zkušený člověk nebo řezník...Vím že jsou i vážnější urazy mnohem,ale jak jde o ztratu důvěry je to špatný...stále jsou to jen zvířata...mám svého koně a s tím si vystačím, stále si myslí že jsem silnější já! a má ke mě přirozený respekt a důvěru! Naštěstí jsme partáci a k tomuto jedinému stviření mám 99% důvěru(to jedno procento si nechávám když mi šlápne na palec):).Můj názor je ten že je spousta koní které za tyto \"nehody\" nemohou ale bohužel jsou i tací kteří ano...KLawdie

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co já pamatuju, tak se před pár lety stal v ZOO (tuším Brno) případ, kdy oslík ukousl holčičce prst. nenašli ho, holka je bez prstu, jo strkala ho kam neměla. A byli to její rodiče, kdo psali do ZOO, ať osla hlavně nedejbože neutrácejí, že to byla jejich chyba. Víc takových .(a ještě lépe víc těch momentů, kdy se děti dají uhlídat...úplně to turbomrně v chodítku vidím - a co kolikrát naděláš, i když se za ním rozběhneš hned, když odjede kams v dáli....)

Přesně něco jiného je když kůň ublíží vám, nebo s váma praští o zem. Jak je psáno výše, s tím se může každý srovnat sám.
Něco jiného je taky když váš kůň ublíží nebo nedejbože zabije kováře nebo veta. Pro vás jsou to pořád cizí lidi (pokud to nejsou tedy rodinní příslušníci), ten vztah není tak utužený, takže s tím, že kůň za to nemohl se taky lépe srovnáte.
Ale vlastní dítě nebo blízký příbuzný či přítel???? Ať nikdo kdo nemá děti nebo to nikdy nezažil netvrdí, že by "neobviňoval koně" a nechtěl se ho zbavit. A nedejbože kdyby jste byli u toho. Pochybuju, že by většina zvládla jít dál jako že se nic neděje a neměla to neštěstí pořád na očích.

Já vám povím, jednou kamarádka (tehdy ještě ne tak dobrá, spíš prostě nová holka u koní) čistila mýho koně. Přišli tam majitelé s volně puštěným velkým psem, měli jsme tam tehdy 2 ovce, normálně se pásli v ohradách s koňmi. Pes začal ovce honit, ty utíkaly a za strašného bečení a štekotu vběhly na dvůr, kde ta holka čistila koně. Kůň se lekl a chtěl utéct, holka ho držela za vodítko a nechtěla pustit. Takže vyhodil, bohužel v té chvíli stála za jeho zadkem. Požongloval si s ní na zadních a pláchl. Holka zůstala ležet nehybně na betoně. Hned jsme volali sanitku.
Zatím co jsme čekali s jakým výsledkem se trenérka co s ní jela vrátí, jsem koukala na svýho koně (byl to poklad, hotový mazel, kuřeti by neublížil, ale bohužel splašený kůň je splašený kůň), kterej už byl klidnej a pásl se v ohradě. Vím, že to nebyla jeho chyba, ale v tu chvíli jsem si říkala, jestli to holka škaredě odskáče, co s ním proboha budeme dělat a úplně mě v tu chvíli přešla chuť jít ho chlácholit či se s ním mazlit.
Naštěstí to dopadlo jen zlomeninami rukou a otřesem mozku, takže po čase vše zapomenuto. ale kdyby to skončilo hůř, tak nevím jestli bych byla schopna se ke koni chovat stejně jako dřív. Asi bych také chtěla aby šel jinam. Ne na smrt, ale prostě abych se na něj nemusela dívat a denně si to připomínat.

Ať ten co nezažil podobnou situaci netvrdí, že by se zachoval tak či onak, protože to nikdy nemůže vědět.
Mě by také nevadilo mít koně, který třeba kdysi někoho neúmyslně zabil, ale ne pokud bych byla toho svědkem, či jeho majitelem v té chvíli.
Naše lidský svědomí sotva ovlivníme a když se ozve a bude hryzat, můžete si 100x říkat, co chcete, ale tím ho neumlčíte a "zlých pocitů a černých myšlenek" se nezbavíte. A ze všeho nejhorší jsou pak výčitky typu, "co kdyby".....
V takové chvíli je často nejlepším řešením začít znovu. Sejde z očí, sejde z mysli.......
Tak posím neodsuzujte lidi, co se po takových neštestích koní zbavují byť je velmi milovali. Bereme je jako členy rodiny a kdyby váš táta v domění, že jde o zloděje zabil vaši mámu taky by jste dělali že se nic nestalo?? Dali by jste mu pusu a řekli to je v pohodě, nebyla to tvoje chyba, budeme žít prostě stejně jako dosud???Vždyť vás vlastně chtěl jen chránit. Vím že je to hloupé přirovnání, ale třeba to některým lépe pochopí vžít se do situace a hned neodsuzovat zoufalé činy.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Všichni víme, že okolo koní občas dochází k těžkým úrazům, někdy i smrtelným. Je jich sice o poznání méně, než v mnohých jiných sportech, ale stávají se. Je to pár dní, co holčinu usmýkala kobyla, kterou si z nevím jakého důvodu přivázala k pasu... Ale i nejeden kovář, ošetřovatel, nebo veterinář každoročně přijde o život při svém povolání. Nevíte z doslechu, nebo ze svého okolí, jaký je další osud koní, stojícími za těmito tragédiemi? Nemám na mysli zlé a agresívní koně, to je kapitola sama o sobě. Raději nedomýšlet, ani nemalovat čerta na zeď, ale kdyby se něco podobného stalo v mé rodině, asi bych dal zmíněného koně pryč. Ale někde jsem slyšel, že koně s puncem smrti nikdo nechce ani zadarmo.

já si myslím že většinou ty smrtelné úrazy nebo horší úrazy se stanou náhodou nikdy nevíte co ze kterého keře něco vyletí a kun se lekne a vy zrovna mužete se zabívat nečím jiným tak se leknete taky a spadnete a zrovna na zemi leží větev na kterou se napíchtene nabo pařez na kterém si rozbijete hlavu.Koně zabijáci nejsou podle mého názoru a jestli takový kun existuje tak za to nemuže on ale lidé muže být zrazený mím blbé zkušenosti, strach z něčeho třeba se mu stalo někdy něco na vyjíždce procházce,vedení nemyslím nějaké pičoviny ale něco vážného a hned tu máme něco co si bude ten kun spojovat.Určitě bych takového koně nedala pryč teda pokud bych z vážných duvodů nemusela třeba kdybych ochrnula a neměl se o něj kdo starat nabo tak něco.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Sice tu někdo tvrdil že koně zabijáci nejsou,ale já má pocit že jsem ho potkala, určitě tu bude někdo oponovat, že ho zkazili lidi, ano já to beru...ALe to že na mě zautočil bez varování a podle řekla bych až promyšleně mě přesvdčuje že ten kůň není v pořádku a asi mu už není pomoci...to že po vás kůn kopne nebo se ožene budiž na to jsem byla zvykla, ale tohohle jsem jen oslovila a on šel ke mě necitila jsem že mi hrozí nějaké nebezpečí, tak jsem jen stále a čekala až ke mě přijde, jakmile byl teméř u mě skočil po mě a kousl mě do čela(ted děkuji za to že to nebylo oko či nos)letěla jsem nějaký ten metr a když se probrala slyšela jsem jen kamarádku at se schovam ke stromu,to zvíře kolem nas kroužilo a ona se ho snažila zahnat,strašný pocit...myslela jsem si že to bude jen boule,ale po tom co jsem otevřela oči jsem zjistila že jsem celá od krve...nebyt kamarádky asi si mě ještě poddá...Nikomu to nepřeju pro mě to byla totálni ztrata důvěry a zklamání a taky sedm stehů uprostřed čela...naštěstí důvěra k mému koni zustala,ale ten pocit z cízích mám do ted...To zvíře pak nakonec museli odchytit z pastviny tři chlapi a do ted je zavřenej v kravíně, je mi ho líto, ven ho pustit nemůžou někomu by ublížil,ale v tomhle případě by pro něj bylo vysvobození bud hodně zkušený člověk nebo řezník...Vím že jsou i vážnější urazy mnohem,ale jak jde o ztratu důvěry je to špatný...stále jsou to jen zvířata...mám svého koně a s tím si vystačím, stále si myslí že jsem silnější já! a má ke mě přirozený respekt a důvěru! Naštěstí jsme partáci a k tomuto jedinému stviření mám 99% důvěru(to jedno procento si nechávám když mi šlápne na palec):).Můj názor je ten že je spousta koní které za tyto \"nehody\" nemohou ale bohužel jsou i tací kteří ano...KLawdie

zažila jsem něco podobného, ale na rozdíl od tebe jsem věděla co je zač. A můžu i říct proč.
Jeden pán dostal statek v restituci a , že bude hospodařit a koupil si koníčka. Hříbátko, je to levnější a déle nám přeci vydrží ne? Hřebeček se stal mazlem rodiny, mohl všechno , ovšem vyrostl z něj statný hucul a jeho alotria byla spíš o život , tak ho začali "vychovávat". Bičem. Když přišel k nám , řekli, že to je poslední šance, jinak jde na jatka. Po té co k sobě pustil v klidu kolegyni a pak ji zavřel cestu ven a snažil se ji zkopat v rohu jsme k němu odmítli chodit. Ten úmysl jsme mu totiž rozmluvili až když jsme ho řezali násadou od vidlí po hlavě, on ji prostě nechtěl pustit. Nepřipadá ti tenhle příběh podobný? Jo , kůň šel na jatka. Tenhle nikoho nezabil, ovšem byla by to asi jen otázka času.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já si myslím že většinou ty smrtelné úrazy nebo horší úrazy se stanou náhodou nikdy nevíte co ze kterého keře něco vyletí a kun se lekne a vy zrovna mužete se zabívat nečím jiným tak se leknete taky a spadnete a zrovna na zemi leží větev na kterou se napíchtene nabo pařez na kterém si rozbijete hlavu.Koně zabijáci nejsou podle mého názoru a jestli takový kun existuje tak za to nemuže on ale lidé muže být zrazený mím blbé zkušenosti, strach z něčeho třeba se mu stalo někdy něco na vyjíždce procházce,vedení nemyslím nějaké pičoviny ale něco vážného a hned tu máme něco co si bude ten kun spojovat.Určitě bych takového koně nedala pryč teda pokud bych z vážných duvodů nemusela třeba kdybych ochrnula a neměl se o něj kdo starat nabo tak něco.

Píšu jako dítě, které má svého koně a rodiče absolutní nekoňáci začali pomáhat (kydat, vodit na pastvinu, čistit) až když byl vlastní koníček. Kobyla je hodná, flegmatická, ale mohutná až obrovská s vrozeným citem pro neohrabanost, takže šlápnutí na nohu už neřeší nikdo z rodiny :-) Ale jednoho dne, kdy jsem přišla pozdě večer ze školy a mamka byla odvést kobylu z pastviny domů, jsem našla maminku rozmlácenou sedět v křesle. Úplně se mi zastavilo srdce, když jsem ji viděla v takovém stavu a blesklo mi, že se stalo něco i s koněm. To už ale maminka viděla mé zděšení a uklidnila mě, že kobyla měla chuť si z pastviny zaběhat a tak nebohou maminku táhla za sebou ve cvalu na vodítku. Mamka se bála ji pustit, protože se musí přejít silnice směrem ke stáji a tak se nechala takhle zmordovat. Nakonec stejně kobylu pustila a ta na ní čekala právě u silnice než se posbírá ze země..
V tu chvíli, kdy mi tohleto řekla, jsem dostala takový vztek, že nebýt kobyla přes celé město cesty, tak jí půjdu zpráskat, že by jí oči lezly navrch hlavy. A to mám se svým koněm skvělý vztah, ale v tu chvíli, kdy se koukám na zraněného člena rodiny, bych byla schopná tomu tvorovi (ať kůň, pes nebo člověk) ublížit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Píšu jako dítě, které má svého koně a rodiče absolutní nekoňáci začali pomáhat (kydat, vodit na pastvinu, čistit) až když byl vlastní koníček. Kobyla je hodná, flegmatická, ale mohutná až obrovská s vrozeným citem pro neohrabanost, takže šlápnutí na nohu už neřeší nikdo z rodiny :-) Ale jednoho dne, kdy jsem přišla pozdě večer ze školy a mamka byla odvést kobylu z pastviny domů, jsem našla maminku rozmlácenou sedět v křesle. Úplně se mi zastavilo srdce, když jsem ji viděla v takovém stavu a blesklo mi, že se stalo něco i s koněm. To už ale maminka viděla mé zděšení a uklidnila mě, že kobyla měla chuť si z pastviny zaběhat a tak nebohou maminku táhla za sebou ve cvalu na vodítku. Mamka se bála ji pustit, protože se musí přejít silnice směrem ke stáji a tak se nechala takhle zmordovat. Nakonec stejně kobylu pustila a ta na ní čekala právě u silnice než se posbírá ze země..
V tu chvíli, kdy mi tohleto řekla, jsem dostala takový vztek, že nebýt kobyla přes celé město cesty, tak jí půjdu zpráskat, že by jí oči lezly navrch hlavy. A to mám se svým koněm skvělý vztah, ale v tu chvíli, kdy se koukám na zraněného člena rodiny, bych byla schopná tomu tvorovi (ať kůň, pes nebo člověk) ublížit.

No právě. A to jsou právě situace, o kterých můžete tvrdit, že by jste se takto nechovali, ale když dojde na lámání chleba, stejně se tak zachováte.
Já ti rozumím, ale spousta lidí se do tebe možná pustí. Bohužel jak pravím, kdo nikdy nezažil, nepochopí a bude odsuzovat.

Moje maminka je také nadšenec, ale nekoňařka. Když jsem začínala závodit, měla jsem staršího drobného A1/1, velice hodný, mouchy snězte si mě, prostě starej mazák. Maminka když nebyli lidi mi ho na závodech ochotně držela abych mohla pojíst nebo spočnout.
Teď mám svýho - je móóc hodný, ale obluda přerostlá a vzhledem k tomu, že je mladý, člověk nikdy neví. Na přítomnost tolika cizích koní není ještě úplně zvyklý a ten hluk kolem apod. Maminka má taky tendence pomáhat, ale nevidím to ráda a radši jí to nedovolím. Ten kdyby se lekl a uskočil na ni nebo ji posmykal dopadne to špatně. A kdyby se něco takového stalo, asi by mě taky tak popadl vztek, že bych koně tak zrubala, že by nevěděl čí je. A to také podotýkám, že ho miluju, mám ho od narození a zacházím s ním vpodstatě jako s vlastním děckem.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No právě. A to jsou právě situace, o kterých můžete tvrdit, že by jste se takto nechovali, ale když dojde na lámání chleba, stejně se tak zachováte.
Já ti rozumím, ale spousta lidí se do tebe možná pustí. Bohužel jak pravím, kdo nikdy nezažil, nepochopí a bude odsuzovat.

Moje maminka je také nadšenec, ale nekoňařka. Když jsem začínala závodit, měla jsem staršího drobného A1/1, velice hodný, mouchy snězte si mě, prostě starej mazák. Maminka když nebyli lidi mi ho na závodech ochotně držela abych mohla pojíst nebo spočnout.
Teď mám svýho - je móóc hodný, ale obluda přerostlá a vzhledem k tomu, že je mladý, člověk nikdy neví. Na přítomnost tolika cizích koní není ještě úplně zvyklý a ten hluk kolem apod. Maminka má taky tendence pomáhat, ale nevidím to ráda a radši jí to nedovolím. Ten kdyby se lekl a uskočil na ni nebo ji posmykal dopadne to špatně. A kdyby se něco takového stalo, asi by mě taky tak popadl vztek, že bych koně tak zrubala, že by nevěděl čí je. A to také podotýkám, že ho miluju, mám ho od narození a zacházím s ním vpodstatě jako s vlastním děckem.....

Ano,a jsme právě u jádra věci-zrubala bys koně,který nepřemýšlí jako člověk,má strach o sebe,silný pud sebezáchovy a jako svou nejsilnější zbraň útěkovou reakci.Ano,seřezat do krve mladého nebo nezkušeného,ale i staršího koně za to,že se lekl a starší paní,která ho právě držela,zavrávorala a jelikož koně nechtěla pustit,tak jí vláčel.Paní je samozřejmě plná krve-z odřenin je krve opravdu hodně a ty máš vztek na koně,tak jakmile se zastaví,a nebo lépe v maštali,přijdeš a zrubeš koně za chudinku nebohou matku.A pak že nejsou koně zabijáci-takovým koním se pak nedivím,protože začnou uvažovat způsobem-musím jí zabít dřív než ona mě,vždyť já jsem nic špatnýho neudělal,jenom jsem se lekl.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano,a jsme právě u jádra věci-zrubala bys koně,který nepřemýšlí jako člověk,má strach o sebe,silný pud sebezáchovy a jako svou nejsilnější zbraň útěkovou reakci.Ano,seřezat do krve mladého nebo nezkušeného,ale i staršího koně za to,že se lekl a starší paní,která ho právě držela,zavrávorala a jelikož koně nechtěla pustit,tak jí vláčel.Paní je samozřejmě plná krve-z odřenin je krve opravdu hodně a ty máš vztek na koně,tak jakmile se zastaví,a nebo lépe v maštali,přijdeš a zrubeš koně za chudinku nebohou matku.A pak že nejsou koně zabijáci-takovým koním se pak nedivím,protože začnou uvažovat způsobem-musím jí zabít dřív než ona mě,vždyť já jsem nic špatnýho neudělal,jenom jsem se lekl.

Víš, já ti rozhodně nepřeju, aby kůň někdy ošklivě zranil někoho tobě blízkého, ale garantuju ti, že v té chvíli bys určitě do světa nekřičela, chudáček můj malý, on za to nemůže, nepřemýšlí jako člověk, jenom se lekl a reagoval pudově, poplácejme ho a dejme mrkvičku.....
A to je to, že vy kteří jste nikdy nebyli v takové "nepříjemné" situaci máte silné řeči a přesvědčení. Nikdy nikdy nikdy by jste koníka pryč nedali i kdyby vám nešťastnou náhodou zabil blízkého, protože to jeho vina nebyla.....
Bohužel když k takové situaci dojde, má se věc trochu jinak.
Kdyby mi poplašený kůň tehdá nezkopal tu kamarádku, tak dneska uvažuju úplně stejně jako ty a biju se tu za práva nebohých koníků jako lev. Jenže......
To co jsi tu napsala, jsem zrovna až tak přehnaně nemyslela - tos rozvedla do dost obludných rozměrů. Ale nevadí, už si zvykám, že většina lidí zde se chytá za každé slovo a "nečte mezi řádky"....
Nebudem to dál rozmazávat, zbytečně se tak diskuze dostává do špatného směru a v podstatě mě tu napadáš, že špatně zacházím a týrám koně a to jsem neřekla, ani se tomu tak neděje. Jde tu o to zamyslet se nad tím, co potom s koněm, jak se zachovat v tak nešťastné a extrémní situaci...
Z tvého příspěvku lehce vyznívá, že je snad pro mne na denním pořádku koně mlátit a v podstatě vychovávám dalšího zabijáka. Toto mne uráží. Nikoho jsem v diskuzi nenapadla a nikomu jeho názory nevyčítám. Proto bych uvítala, kdybych ani já nebyla urážena. Díky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Víš, já ti rozhodně nepřeju, aby kůň někdy ošklivě zranil někoho tobě blízkého, ale garantuju ti, že v té chvíli bys určitě do světa nekřičela, chudáček můj malý, on za to nemůže, nepřemýšlí jako člověk, jenom se lekl a reagoval pudově, poplácejme ho a dejme mrkvičku.....
A to je to, že vy kteří jste nikdy nebyli v takové "nepříjemné" situaci máte silné řeči a přesvědčení. Nikdy nikdy nikdy by jste koníka pryč nedali i kdyby vám nešťastnou náhodou zabil blízkého, protože to jeho vina nebyla.....
Bohužel když k takové situaci dojde, má se věc trochu jinak.
Kdyby mi poplašený kůň tehdá nezkopal tu kamarádku, tak dneska uvažuju úplně stejně jako ty a biju se tu za práva nebohých koníků jako lev. Jenže......
To co jsi tu napsala, jsem zrovna až tak přehnaně nemyslela - tos rozvedla do dost obludných rozměrů. Ale nevadí, už si zvykám, že většina lidí zde se chytá za každé slovo a "nečte mezi řádky"....
Nebudem to dál rozmazávat, zbytečně se tak diskuze dostává do špatného směru a v podstatě mě tu napadáš, že špatně zacházím a týrám koně a to jsem neřekla, ani se tomu tak neděje. Jde tu o to zamyslet se nad tím, co potom s koněm, jak se zachovat v tak nešťastné a extrémní situaci...
Z tvého příspěvku lehce vyznívá, že je snad pro mne na denním pořádku koně mlátit a v podstatě vychovávám dalšího zabijáka. Toto mne uráží. Nikoho jsem v diskuzi nenapadla a nikomu jeho názory nevyčítám. Proto bych uvítala, kdybych ani já nebyla urážena. Díky

Tak to potom ale i já mám koně zabijáka... Kobylu jsem si koupila od lidí, kteří je do života dali jen to špatne(bič, obsedli jí, chlastali u ní, nevychovali jí), a to jí bylo 16 měsíců !!!!! Dodnes vyjíždí po lidech, ale pouze v ohradě, když je na volno( někteří kreténi se vždycky najdou), a v boxe je taky ostražitá.. Jen si chrání, to co je její, a to jí naučilo mládí, kdy jí matka kousala, a chránila si další, čtyřměsíční hříbě.. A to je můj první kůň, a byly časy, kdy jsem doma brečela, že mám takovou potvoru.. Ale prostě má i své kladně stránky( poslouchá na slovo, chodí navolném vodítku, je poslušná při práci, a když jsem s ní já, tak si nechá všechno.) O tom bych mohla povídat dny a noci. Ale na to tady není prostorMíša

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Víš, já ti rozhodně nepřeju, aby kůň někdy ošklivě zranil někoho tobě blízkého, ale garantuju ti, že v té chvíli bys určitě do světa nekřičela, chudáček můj malý, on za to nemůže, nepřemýšlí jako člověk, jenom se lekl a reagoval pudově, poplácejme ho a dejme mrkvičku.....
A to je to, že vy kteří jste nikdy nebyli v takové "nepříjemné" situaci máte silné řeči a přesvědčení. Nikdy nikdy nikdy by jste koníka pryč nedali i kdyby vám nešťastnou náhodou zabil blízkého, protože to jeho vina nebyla.....
Bohužel když k takové situaci dojde, má se věc trochu jinak.
Kdyby mi poplašený kůň tehdá nezkopal tu kamarádku, tak dneska uvažuju úplně stejně jako ty a biju se tu za práva nebohých koníků jako lev. Jenže......
To co jsi tu napsala, jsem zrovna až tak přehnaně nemyslela - tos rozvedla do dost obludných rozměrů. Ale nevadí, už si zvykám, že většina lidí zde se chytá za každé slovo a "nečte mezi řádky"....
Nebudem to dál rozmazávat, zbytečně se tak diskuze dostává do špatného směru a v podstatě mě tu napadáš, že špatně zacházím a týrám koně a to jsem neřekla, ani se tomu tak neděje. Jde tu o to zamyslet se nad tím, co potom s koněm, jak se zachovat v tak nešťastné a extrémní situaci...
Z tvého příspěvku lehce vyznívá, že je snad pro mne na denním pořádku koně mlátit a v podstatě vychovávám dalšího zabijáka. Toto mne uráží. Nikoho jsem v diskuzi nenapadla a nikomu jeho názory nevyčítám. Proto bych uvítala, kdybych ani já nebyla urážena. Díky

Ten kdyby se lekl a uskočil na ni nebo ji posmykal dopadne to špatně. A kdyby se něco takového stalo, asi by mě taky tak popadl vztek, že bych koně tak zrubala, že by nevěděl,čí je.......
Tak promiň,ale z tvého příspěvku to čiší!!!!!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
zažila jsem něco podobného, ale na rozdíl od tebe jsem věděla co je zač. A můžu i říct proč.
Jeden pán dostal statek v restituci a , že bude hospodařit a koupil si koníčka. Hříbátko, je to levnější a déle nám přeci vydrží ne? Hřebeček se stal mazlem rodiny, mohl všechno , ovšem vyrostl z něj statný hucul a jeho alotria byla spíš o život , tak ho začali "vychovávat". Bičem. Když přišel k nám , řekli, že to je poslední šance, jinak jde na jatka. Po té co k sobě pustil v klidu kolegyni a pak ji zavřel cestu ven a snažil se ji zkopat v rohu jsme k němu odmítli chodit. Ten úmysl jsme mu totiž rozmluvili až když jsme ho řezali násadou od vidlí po hlavě, on ji prostě nechtěl pustit. Nepřipadá ti tenhle příběh podobný? Jo , kůň šel na jatka. Tenhle nikoho nezabil, ovšem byla by to asi jen otázka času.

No podobný si trochu jsou byl to 10 huculský hřebec...No já netuším co ten kůn měl za sebou,přivezl si ho jeden kluk a zavřel ho v kravíně než se naočkuje,ale nějak na něj pozapoměl, byl přísnější v boxe,ale nesnášel především chlapy parkrát jsme u něj byli v boxe aby jsme zjistili jestli právě není nebezpečný,majiteli zkomil klíční kost...byl dost pohublý prý týrany a hlavně hřebec,ale nás bral,no a po měsíci jsme to nyvydrželi a domluvili se po telefonu s majitelem, že ho pustíme na pastviny k těm našim,no bylo to ero ale měl radost že je venku,párkrát prošel ohradou než pochpil že je v tom elektrika,třetí den se to stalo, já šla chytit ty naše byli na druhý straně a kamoška pro tohohle, nechtěl se nechat chytit koukal na kobyly přes plot,jen jsem přišla a stoupla si vedle kamarádky a řekla jen jeho jmeno a on šel...a dál už to znáte...je to problém když kůň zjistí že je vlastně silnější než vy...Ten kůn už měl byt dávno po smrti protože tohle je ještě horší,zavřenej v kravíně na 3x15m.Já mu pomoct nemužu a bohužel nechci,majitel se nestará.V srpnu to bude rok...snad se pro něj brzy najde nějaké řešení.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Všichni víme, že okolo koní občas dochází k těžkým úrazům, někdy i smrtelným. Je jich sice o poznání méně, než v mnohých jiných sportech, ale stávají se. Je to pár dní, co holčinu usmýkala kobyla, kterou si z nevím jakého důvodu přivázala k pasu... Ale i nejeden kovář, ošetřovatel, nebo veterinář každoročně přijde o život při svém povolání. Nevíte z doslechu, nebo ze svého okolí, jaký je další osud koní, stojícími za těmito tragédiemi? Nemám na mysli zlé a agresívní koně, to je kapitola sama o sobě. Raději nedomýšlet, ani nemalovat čerta na zeď, ale kdyby se něco podobného stalo v mé rodině, asi bych dal zmíněného koně pryč. Ale někde jsem slyšel, že koně s puncem smrti nikdo nechce ani zadarmo.

Také máme hucula. Přivezli jsme ho hubeného, zuboženého. Moc dobrého si od lidí asi nezažil. Potom jsme ho dávali postupně do kupy. Jednoho dne mě doslova vykopal z boxu. Naštěstí vykopl dveře, unikla jsem beze šrámu. Jen to pro mě byl hrozný šok. Nikdy předtím to neudělal. Také jsme nad ním mohli zlomit hůl a říci, že je to zabiják a šup s ním na jatka. Neudělali jsme to, věděli jsme, že chyba nebude v koni, ale v nás. On jenom neměl moc dobrých zkušeností s lidmi. Dali jsme mu šanci, je to miláček naší rodiny, jezdí na něm i začátečníci. Pouze ve výběhu se musí dávat pozor, to si moc rád hraje a nesnáší cizí lidi. Takže pokud je někde přivázaný a někdo si ho bez naší přítomnosti půjde pohladit či vleze do výběhu bez nás, hrozí mu pokousání. Ale kvůli tomu ho přece nebudeme prodávat či dávat na jatka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ten kdyby se lekl a uskočil na ni nebo ji posmykal dopadne to špatně. A kdyby se něco takového stalo, asi by mě taky tak popadl vztek, že bych koně tak zrubala, že by nevěděl,čí je.......
Tak promiň,ale z tvého příspěvku to čiší!!!!!!!

Tak to sem přispěl člověk, který asi nikdy s koněm neměl problém, nikdy ho nemusel máznout za jeho vymýšlení, nikdy ho nemusel usměrňovat do hranic bezpečných člověku i tomu koni.. Nejezdíš náhodou 1xtýdně v nějakém klubu? Bo bys jinak neměl/a tak zkreslené představy o tom, jak jsou koně hooooodní a jací jsou lidi svině, že je mlátí hlava nehlava. za jejich "malé" prohřešky.
Jenže si představ situaci, že se ti v maštali kolem koní motá 5 holčiček ve věku 10-14, kterým nevysvětlíš, že kůň se může leknout i v boxu, že může kopnout, že když ho berou ven (bez dovolení!!) napást, tak že se může splašit a utéct.. Takže pak je potřeba,aby někdo zkušenej předešel těmhle nepříjemnostem a koně driloval, aby venku neměl tendence s člověkem na vodítku pláchnout do neznáma, aby respektoval prostor člověka i v malém boxu. A jinak tomu nezamezíš, než že na koně sem tam houkneš, když vidíš, že začíná přemýšlet, že by si odcválal i s tebou na další pole a když už by tohle udělal, tak mu dát JASNĚ najevo, že takhle teda ne.
Ono je hezký, když jsou koně vychovaný, když si je člověk může přijít rozmazlovat několikrát za týden, ale ta práce, aby se z vychovaného koně nestalo nevychované nebezpečné hovado skákající lidem po hlavách je taky sakra práce..
Tím nemyslím koně mlátit za každou volovinu, každý má určitý stupeň trestů, od malých (hlas, dupnutí) až po ty velké, a ty velké bych já osobně také použila právě ve chvíli, kdybych viděla, že mi kůň posmýkal člověka, že ho kopnul nebo kousnul jen tak "z nudy"..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Také máme hucula. Přivezli jsme ho hubeného, zuboženého. Moc dobrého si od lidí asi nezažil. Potom jsme ho dávali postupně do kupy. Jednoho dne mě doslova vykopal z boxu. Naštěstí vykopl dveře, unikla jsem beze šrámu. Jen to pro mě byl hrozný šok. Nikdy předtím to neudělal. Také jsme nad ním mohli zlomit hůl a říci, že je to zabiják a šup s ním na jatka. Neudělali jsme to, věděli jsme, že chyba nebude v koni, ale v nás. On jenom neměl moc dobrých zkušeností s lidmi. Dali jsme mu šanci, je to miláček naší rodiny, jezdí na něm i začátečníci. Pouze ve výběhu se musí dávat pozor, to si moc rád hraje a nesnáší cizí lidi. Takže pokud je někde přivázaný a někdo si ho bez naší přítomnosti půjde pohladit či vleze do výběhu bez nás, hrozí mu pokousání. Ale kvůli tomu ho přece nebudeme prodávat či dávat na jatka.

on se tě pokusil vykopat z boxu. Hned. Prostě se lekl, nebo jsi udělala něco, co mu připomnělo špatnou zkušenost. S tímto se dá pracovat. Ale hucula o kterém jsem psala , nejdříve rozmazlili a pak začali mlátit. On si vypracoval obrannou strategii. Vůbec netušil za co to bití je, ale věděl, že je. Takže se tvářil jako kamarád, než jsi se dostala do místa, kde jsi byla bez možnosti úniku. Anebo, to se stalo mě, když jsi ho pustila z očí. Stačilo jen pootočit hlavu. Toto bylo naprosto "promyšlené" chování. Nikdy nevyrazil proti člověku, který měl možnost úniku a nikdy nezaútočil proti klacku. Koní , co se brání dopředu ze strachu , jsem zažila dost, většinou jsem s nimi vyšla po dobrém, jednoho jsem i vlastnila, dneska je to 100% miláček, nikdo by neřekl, že kdysi kopal a byl kovaný na provaze. Jak ale chceš pomoct koni, co útočí zezadu, nebo až dojdeš ke žlabu a pak tě zavře a bije a bije. A co když k němu vleze děcko. Jasně že ho takto zkazili lidi. Jenže jaksi nemůžeš dávat před život člověka život koně a i po těch letech co se toto stalo, po opravdu x zkušenostech s různými koňmi s pokaženým charakterem vím, že toto nemělo jiné řešení. Jasně chudák kůň.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
on se tě pokusil vykopat z boxu. Hned. Prostě se lekl, nebo jsi udělala něco, co mu připomnělo špatnou zkušenost. S tímto se dá pracovat. Ale hucula o kterém jsem psala , nejdříve rozmazlili a pak začali mlátit. On si vypracoval obrannou strategii. Vůbec netušil za co to bití je, ale věděl, že je. Takže se tvářil jako kamarád, než jsi se dostala do místa, kde jsi byla bez možnosti úniku. Anebo, to se stalo mě, když jsi ho pustila z očí. Stačilo jen pootočit hlavu. Toto bylo naprosto "promyšlené" chování. Nikdy nevyrazil proti člověku, který měl možnost úniku a nikdy nezaútočil proti klacku. Koní , co se brání dopředu ze strachu , jsem zažila dost, většinou jsem s nimi vyšla po dobrém, jednoho jsem i vlastnila, dneska je to 100% miláček, nikdo by neřekl, že kdysi kopal a byl kovaný na provaze. Jak ale chceš pomoct koni, co útočí zezadu, nebo až dojdeš ke žlabu a pak tě zavře a bije a bije. A co když k němu vleze děcko. Jasně že ho takto zkazili lidi. Jenže jaksi nemůžeš dávat před život člověka život koně a i po těch letech co se toto stalo, po opravdu x zkušenostech s různými koňmi s pokaženým charakterem vím, že toto nemělo jiné řešení. Jasně chudák kůň.

Důvod, proč mě chtěl vykopat z boxu, dodnes netuším. Tehdy jsem ho normálně čistila, jen jsem řekla ustup a už to jelo. Možná dříve při tomto povelu následovalo bití, netuším. Vím, že spousta lidí má s huculy problémy, ale jsem přesvědčena, že je to povahou těchto koní. To nejsou koně, kteří by před nebezpečím prchali, spíše se mu postaví. Možná to malí zakódováno v genech. Je to horský kůň a v horském terénu se špatně prchá, možná museli častěji bojovat o svůj život. Pokud napadá člověka, myslím si, že je to chyba člověka. Nedal mu šanci, aby mu koník věřil. U nás vyjel dvouletý hucul na majitele, také na něj skočil zezadu. Vím, že ten majitel se mu nevěnoval, navíc to byl dvouletý hřebec a nikdo s ním nic nedělal, žil sám. Neměl se s kým vybít, neměl s kým soupeřit, tak to zkoušel na lidi. Bohužel v té době, kdy nejvíce záleželo na správné výchově, tento hucul výchovu nedostal. Na konec ho prodali, ale pokud ho nedostal do rukou někdo zkušený, je už teď možná také po něm. Ten náš ty cizí lidi taky klidně sežere, ale už to neřeším, ti lidé tam nemají co dělat. Vychovali jsme si toho našeho, aby nám věřil a nemá potřebu na nás útočit. Vím, že je někdy nutné dát takovéhoto koně na jatka, než riskovat zranění, ale vždy je mi těchto koní líto, protože jsem přesvědčena, že z 99% to není chyba koně. Vždy za jeho chováním stojí lidé. Navíc se mi nelíbí, že zrovna hucul je dost často doporučován pro začátečníky. Podle mě začátečníkovi do rukou nepatří, ten ho velice často zkazí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Důvod, proč mě chtěl vykopat z boxu, dodnes netuším. Tehdy jsem ho normálně čistila, jen jsem řekla ustup a už to jelo. Možná dříve při tomto povelu následovalo bití, netuším. Vím, že spousta lidí má s huculy problémy, ale jsem přesvědčena, že je to povahou těchto koní. To nejsou koně, kteří by před nebezpečím prchali, spíše se mu postaví. Možná to malí zakódováno v genech. Je to horský kůň a v horském terénu se špatně prchá, možná museli častěji bojovat o svůj život. Pokud napadá člověka, myslím si, že je to chyba člověka. Nedal mu šanci, aby mu koník věřil. U nás vyjel dvouletý hucul na majitele, také na něj skočil zezadu. Vím, že ten majitel se mu nevěnoval, navíc to byl dvouletý hřebec a nikdo s ním nic nedělal, žil sám. Neměl se s kým vybít, neměl s kým soupeřit, tak to zkoušel na lidi. Bohužel v té době, kdy nejvíce záleželo na správné výchově, tento hucul výchovu nedostal. Na konec ho prodali, ale pokud ho nedostal do rukou někdo zkušený, je už teď možná také po něm. Ten náš ty cizí lidi taky klidně sežere, ale už to neřeším, ti lidé tam nemají co dělat. Vychovali jsme si toho našeho, aby nám věřil a nemá potřebu na nás útočit. Vím, že je někdy nutné dát takovéhoto koně na jatka, než riskovat zranění, ale vždy je mi těchto koní líto, protože jsem přesvědčena, že z 99% to není chyba koně. Vždy za jeho chováním stojí lidé. Navíc se mi nelíbí, že zrovna hucul je dost často doporučován pro začátečníky. Podle mě začátečníkovi do rukou nepatří, ten ho velice často zkazí.

taky bych řekla, jsou to chytří koně, hodně tvrdí. Co dodat? Chyba koně to opravdu není, že ho blbec dostane do ruky, ale někdy je i milosrdnější takového koně utratik. Když to tak vezmeš, ničeho dobrého se už asi nedočká. A shnít někde zaživa, brrr, to bych mu prostě nepřála

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Důvod, proč mě chtěl vykopat z boxu, dodnes netuším. Tehdy jsem ho normálně čistila, jen jsem řekla ustup a už to jelo. Možná dříve při tomto povelu následovalo bití, netuším. Vím, že spousta lidí má s huculy problémy, ale jsem přesvědčena, že je to povahou těchto koní. To nejsou koně, kteří by před nebezpečím prchali, spíše se mu postaví. Možná to malí zakódováno v genech. Je to horský kůň a v horském terénu se špatně prchá, možná museli častěji bojovat o svůj život. Pokud napadá člověka, myslím si, že je to chyba člověka. Nedal mu šanci, aby mu koník věřil. U nás vyjel dvouletý hucul na majitele, také na něj skočil zezadu. Vím, že ten majitel se mu nevěnoval, navíc to byl dvouletý hřebec a nikdo s ním nic nedělal, žil sám. Neměl se s kým vybít, neměl s kým soupeřit, tak to zkoušel na lidi. Bohužel v té době, kdy nejvíce záleželo na správné výchově, tento hucul výchovu nedostal. Na konec ho prodali, ale pokud ho nedostal do rukou někdo zkušený, je už teď možná také po něm. Ten náš ty cizí lidi taky klidně sežere, ale už to neřeším, ti lidé tam nemají co dělat. Vychovali jsme si toho našeho, aby nám věřil a nemá potřebu na nás útočit. Vím, že je někdy nutné dát takovéhoto koně na jatka, než riskovat zranění, ale vždy je mi těchto koní líto, protože jsem přesvědčena, že z 99% to není chyba koně. Vždy za jeho chováním stojí lidé. Navíc se mi nelíbí, že zrovna hucul je dost často doporučován pro začátečníky. Podle mě začátečníkovi do rukou nepatří, ten ho velice často zkazí.

Tehdy jsem ho normálně čistila, jen jsem řekla ustup a už to jelo. Možná dříve při tomto povelu následovalo bití, netuším.

Já myslím, že to tak je. Řekli mu "ustup" a když hned nereagoval, dostal bití... Asi se mu to chudákovi vrátilo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Důvod, proč mě chtěl vykopat z boxu, dodnes netuším. Tehdy jsem ho normálně čistila, jen jsem řekla ustup a už to jelo. Možná dříve při tomto povelu následovalo bití, netuším. Vím, že spousta lidí má s huculy problémy, ale jsem přesvědčena, že je to povahou těchto koní. To nejsou koně, kteří by před nebezpečím prchali, spíše se mu postaví. Možná to malí zakódováno v genech. Je to horský kůň a v horském terénu se špatně prchá, možná museli častěji bojovat o svůj život. Pokud napadá člověka, myslím si, že je to chyba člověka. Nedal mu šanci, aby mu koník věřil. U nás vyjel dvouletý hucul na majitele, také na něj skočil zezadu. Vím, že ten majitel se mu nevěnoval, navíc to byl dvouletý hřebec a nikdo s ním nic nedělal, žil sám. Neměl se s kým vybít, neměl s kým soupeřit, tak to zkoušel na lidi. Bohužel v té době, kdy nejvíce záleželo na správné výchově, tento hucul výchovu nedostal. Na konec ho prodali, ale pokud ho nedostal do rukou někdo zkušený, je už teď možná také po něm. Ten náš ty cizí lidi taky klidně sežere, ale už to neřeším, ti lidé tam nemají co dělat. Vychovali jsme si toho našeho, aby nám věřil a nemá potřebu na nás útočit. Vím, že je někdy nutné dát takovéhoto koně na jatka, než riskovat zranění, ale vždy je mi těchto koní líto, protože jsem přesvědčena, že z 99% to není chyba koně. Vždy za jeho chováním stojí lidé. Navíc se mi nelíbí, že zrovna hucul je dost často doporučován pro začátečníky. Podle mě začátečníkovi do rukou nepatří, ten ho velice často zkazí.

Hrozně mě mrzí příspěvek holčiny, která by kvůli potlučené mamině seřezala koně. Proč proboha, že utekl a člověk neznalý ho nepustil? Vždyť to je volovina. Vím že by to myslela dobře, ale ať se kruci zamyslí. Už někdo skočil před rozjetý auto aby ho zastavil???? Taky by to byl jeho problém že je na kaši!
Takhle se z koní právě vychovávají zabijáci. A jestli mi chceš tvrdit, že jezdím 1x týdně v jezdečáku tak se nemusíš namáhat. Mám osm let svou kobču a pomáhám jiným lidem s jejich problémovými koňmi. Vím co dovedou být zač a taky na mě už párkrát kůň docela drsně skočil. Bylo to totéž co ten hucul, jen to má v kohoutku 170 cm. Nikdy se mi nic nestalo, protože jsem měla kliku a protože sem přemejšlela nad tím co dělám a jak se mám vůči takovému raplovi zachovat. A jen pro příklad, nedávno jsem pustila se svými koňmi na procházku dvě holčiny. Já s koňmi chodím na volno, chodí okolo mě jak psi, jsme jedno stádo. Oni chápou, že já jsem dominantní, ale jelikož mají dostatek prostoru, tak se za to na mě nezlobí a vědí, že u mě najdou i ochranu, kterou v lidském světě prostě potřebují. Nikdy nikomu neublížily a dokonce dělaly hipoterapii. Když jim kolikrát spadlo děcko pod nohy, sami by se přizabily, jen aby se mu nic nestalo. No a tak jsem pustila s nimi tyhle holky ven a jedna se vrátila s břichem asedřeným do krve a druhá měla odkouslej kousek jazyka. Proč? Koník se rozeběhl a ony držely! Proč? Nepřemýšlely! Jak měly přemýšlet? Měly buď koně stáhnout na sebe, pořádně za palici, aby neměl prostor se rozběhnout, a nebo ho měli jednoduše pořádně vycukat ( na ohlávce). A jesli se bály, jestli se koni něco stane, fajn, koně srazí auto a já jelikož pojedu na břiše za nim, tak se nechám srazit taky? U koní se musí pořád přemejšlet a ne z nich dělat zabijáky !!!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hrozně mě mrzí příspěvek holčiny, která by kvůli potlučené mamině seřezala koně. Proč proboha, že utekl a člověk neznalý ho nepustil? Vždyť to je volovina. Vím že by to myslela dobře, ale ať se kruci zamyslí. Už někdo skočil před rozjetý auto aby ho zastavil???? Taky by to byl jeho problém že je na kaši!
Takhle se z koní právě vychovávají zabijáci. A jestli mi chceš tvrdit, že jezdím 1x týdně v jezdečáku tak se nemusíš namáhat. Mám osm let svou kobču a pomáhám jiným lidem s jejich problémovými koňmi. Vím co dovedou být zač a taky na mě už párkrát kůň docela drsně skočil. Bylo to totéž co ten hucul, jen to má v kohoutku 170 cm. Nikdy se mi nic nestalo, protože jsem měla kliku a protože sem přemejšlela nad tím co dělám a jak se mám vůči takovému raplovi zachovat. A jen pro příklad, nedávno jsem pustila se svými koňmi na procházku dvě holčiny. Já s koňmi chodím na volno, chodí okolo mě jak psi, jsme jedno stádo. Oni chápou, že já jsem dominantní, ale jelikož mají dostatek prostoru, tak se za to na mě nezlobí a vědí, že u mě najdou i ochranu, kterou v lidském světě prostě potřebují. Nikdy nikomu neublížily a dokonce dělaly hipoterapii. Když jim kolikrát spadlo děcko pod nohy, sami by se přizabily, jen aby se mu nic nestalo. No a tak jsem pustila s nimi tyhle holky ven a jedna se vrátila s břichem asedřeným do krve a druhá měla odkouslej kousek jazyka. Proč? Koník se rozeběhl a ony držely! Proč? Nepřemýšlely! Jak měly přemýšlet? Měly buď koně stáhnout na sebe, pořádně za palici, aby neměl prostor se rozběhnout, a nebo ho měli jednoduše pořádně vycukat ( na ohlávce). A jesli se bály, jestli se koni něco stane, fajn, koně srazí auto a já jelikož pojedu na břiše za nim, tak se nechám srazit taky? U koní se musí pořád přemejšlet a ne z nich dělat zabijáky !!!!

Možná že malý holky neudrželi tvého vychovaného koně či byli málo poučeny, tady vidím chybu v tobě..nic proti...ale nemůžeš osočovat holčinu která by hajila svoji mámu...vždyt nic neudělala, jen měla zlost,ale nebyla koni nabit i když tu myšlenku měla, taky jsem měla chut to tomu koni vráti co mi provedl..protože podlost a leknutí je rozdíl...ale myslím že odpykává už přesčas...Klawdie

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano,a jsme právě u jádra věci-zrubala bys koně,který nepřemýšlí jako člověk,má strach o sebe,silný pud sebezáchovy a jako svou nejsilnější zbraň útěkovou reakci.Ano,seřezat do krve mladého nebo nezkušeného,ale i staršího koně za to,že se lekl a starší paní,která ho právě držela,zavrávorala a jelikož koně nechtěla pustit,tak jí vláčel.Paní je samozřejmě plná krve-z odřenin je krve opravdu hodně a ty máš vztek na koně,tak jakmile se zastaví,a nebo lépe v maštali,přijdeš a zrubeš koně za chudinku nebohou matku.A pak že nejsou koně zabijáci-takovým koním se pak nedivím,protože začnou uvažovat způsobem-musím jí zabít dřív než ona mě,vždyť já jsem nic špatnýho neudělal,jenom jsem se lekl.

Myslim že silnice nesilnice prostě bych koně pustila a nenechala se zrušit.
Setakala jsem se už se 3 koňmi kteří reagovali agresivně na lidi no a proč myslíte?Nedivila jsem se když se k nim předchozí majitele chovali jako prasata...kůň pak opravdu přestane myslet na to jak uteče a začne se bránit,nic jinýho ho totiž nenapadne...chce prostě přežít.
Už 3 měsíc máme doma mladou kobylu která ještě před měsícem šla po lidech bez varování vypadala jak mílius a když byla na dosah zautočila sem ráda že její pověst ji předešla a já věděla na co si mám dát pozor.Kobyla je momentálně pořád na pastvě s ostatními asi měsíc jsem ji k sobě nenechala přiblížit a oči jsem měla i na zádech chvíli jsem do výběhu chodila s klackem na obranu kdyby něco.No a když si kobyly měsíc nikdo nevšímal asi ji to bylo líto a začala být zvědavá na lidi kteří ji nemlátí násadou ani ničím jiným a nechávaj ji být.Teď sem ji začala čistit brát na lonž a zatím musím zaklepat...mi nedala možnost se před ní bránit.A doufám že tu duši který ji lidé u kterých byla předtím spravím a bude to kobyla jako ostatní co si prostě příjde jen tak pro kus žvance a pro pohlazení a snad zapomene na to co bylo dřív.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Možná že malý holky neudrželi tvého vychovaného koně či byli málo poučeny, tady vidím chybu v tobě..nic proti...ale nemůžeš osočovat holčinu která by hajila svoji mámu...vždyt nic neudělala, jen měla zlost,ale nebyla koni nabit i když tu myšlenku měla, taky jsem měla chut to tomu koni vráti co mi provedl..protože podlost a leknutí je rozdíl...ale myslím že odpykává už přesčas...Klawdie

taky bych měla krev v očích kdyby můj kůň ublížil někomu blízkému,taky bych měla sto chutí dát koni za vyučenou jenže by ten chudák stejně nevěděl za co to má takže by to bylo zbytečný....ale být ta potlučená mamina příště koně pustím ať si běží.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
taky bych měla krev v očích kdyby můj kůň ublížil někomu blízkému,taky bych měla sto chutí dát koni za vyučenou jenže by ten chudák stejně nevěděl za co to má takže by to bylo zbytečný....ale být ta potlučená mamina příště koně pustím ať si běží.

Co jsem řekla řekla, jsem, možná to vyznělo až moc drsně, to jsem opravdu nezamýšlela, ujela mi ruka. Každopádně na tom trvám a víc už se nehodlám hájit.
Jen bych poprosila, abych nebyla označována jako "holčina", neboť už nějaký ten křížek mám.

A pokud se vám nikdy nic podobného nestalo, tak netvrďte že by jste neměli na koně vztek pokud by ublížil vaší mámě ať koňařce nebo laikovi.
Kdyby vám máma bez rozhlídnutí vlezla do cesty a srazilo ji auto, stejně budete proklínat řidiče a chtít ho potrestat byť to jeho vina nebyla.
Protože máma je prostě máma a kůň je kůň.

Že tomu koni jedinkrát za život ve vzteku pod tlakem emocí vyprášíte kožich, za to ho neubyde, ani to z něho zabijáka neudělá. Lidi dělají pod tlakem různé nepochopitelné věci, které vy tady teď odsuzujete, ale nemůže tvrdit, že by jste se nezachovali stejně, pokud jste se do podobné situace nedostali.

Ale dost už, nebudu dál přilívat oleje do ohně - spousta lidí, spousta zkušeností, spousta názorů - z toho nelze vyvodit univerzální řešení....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co jsem řekla řekla, jsem, možná to vyznělo až moc drsně, to jsem opravdu nezamýšlela, ujela mi ruka. Každopádně na tom trvám a víc už se nehodlám hájit.
Jen bych poprosila, abych nebyla označována jako "holčina", neboť už nějaký ten křížek mám.

A pokud se vám nikdy nic podobného nestalo, tak netvrďte že by jste neměli na koně vztek pokud by ublížil vaší mámě ať koňařce nebo laikovi.
Kdyby vám máma bez rozhlídnutí vlezla do cesty a srazilo ji auto, stejně budete proklínat řidiče a chtít ho potrestat byť to jeho vina nebyla.
Protože máma je prostě máma a kůň je kůň.

Že tomu koni jedinkrát za život ve vzteku pod tlakem emocí vyprášíte kožich, za to ho neubyde, ani to z něho zabijáka neudělá. Lidi dělají pod tlakem různé nepochopitelné věci, které vy tady teď odsuzujete, ale nemůže tvrdit, že by jste se nezachovali stejně, pokud jste se do podobné situace nedostali.

Ale dost už, nebudu dál přilívat oleje do ohně - spousta lidí, spousta zkušeností, spousta názorů - z toho nelze vyvodit univerzální řešení....

teda nechtěla jsem se zapojovat, ale už to nevydržím. nebudu tady psát jestli bych se zachovala tak nebo onak. Sama to nevím. na téhle diskuzi mě zaráží úplně jiná věc. Píšete co by sste dělali s koněm, který pomlátí děcko, maminku, která chce pomáhat a téměř jí uvláčíá kůň Proboha a co tyhle lidi dělají u koní bez dozoru?!!! Pokud je problém s motajícími se těžko hlídatelnámi děcky u koní, nemají se tam pouštět. nebo Mít pod dozorem jen jedno. Pravda spousta jich chce pomáhat ap. Ale pak právě majitelé řeší zda koně "zabijáka" nechat či dát pryč.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
teda nechtěla jsem se zapojovat, ale už to nevydržím. nebudu tady psát jestli bych se zachovala tak nebo onak. Sama to nevím. na téhle diskuzi mě zaráží úplně jiná věc. Píšete co by sste dělali s koněm, který pomlátí děcko, maminku, která chce pomáhat a téměř jí uvláčíá kůň Proboha a co tyhle lidi dělají u koní bez dozoru?!!! Pokud je problém s motajícími se těžko hlídatelnámi děcky u koní, nemají se tam pouštět. nebo Mít pod dozorem jen jedno. Pravda spousta jich chce pomáhat ap. Ale pak právě majitelé řeší zda koně "zabijáka" nechat či dát pryč.

řešit kompetentnost, či její absenci tady je asi nad naše síly. Klidně to můžeme rozšířit. Co třeba psi, nebo auta, všichni víme, že řidičák má každý idiot a na silnicích je to vidět. Že si vlčáka, nebo bojového psa kupují lidi, co by neměli mít ani křečka je všeobecně známo. Kolik koní doplatilo na blbost svých majitelů je nám všem obecně známo. Ale uhlídat děti? To prostě nejde. I tomu nejhodnějšímu děcku se v hlavě může vylíhnout pitomý nápad, každá máma i ta nejpečlivější se alespoň občas koukne jinam, než se nachází její potomek. Kdo má děti ví to naprosto přesně. A když si každý z nás hrábne do svědomí, do doby tak kolem 10 - 16 let, jistě si vzpomeneme, že jsme pár dost nebezpečných blbin udělali. Třeba jsme vyvázli, jenže to přeci bylo štěstí, které jiní neměli

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Víš, já ti rozhodně nepřeju, aby kůň někdy ošklivě zranil někoho tobě blízkého, ale garantuju ti, že v té chvíli bys určitě do světa nekřičela, chudáček můj malý, on za to nemůže, nepřemýšlí jako člověk, jenom se lekl a reagoval pudově, poplácejme ho a dejme mrkvičku.....
A to je to, že vy kteří jste nikdy nebyli v takové "nepříjemné" situaci máte silné řeči a přesvědčení. Nikdy nikdy nikdy by jste koníka pryč nedali i kdyby vám nešťastnou náhodou zabil blízkého, protože to jeho vina nebyla.....
Bohužel když k takové situaci dojde, má se věc trochu jinak.
Kdyby mi poplašený kůň tehdá nezkopal tu kamarádku, tak dneska uvažuju úplně stejně jako ty a biju se tu za práva nebohých koníků jako lev. Jenže......
To co jsi tu napsala, jsem zrovna až tak přehnaně nemyslela - tos rozvedla do dost obludných rozměrů. Ale nevadí, už si zvykám, že většina lidí zde se chytá za každé slovo a "nečte mezi řádky"....
Nebudem to dál rozmazávat, zbytečně se tak diskuze dostává do špatného směru a v podstatě mě tu napadáš, že špatně zacházím a týrám koně a to jsem neřekla, ani se tomu tak neděje. Jde tu o to zamyslet se nad tím, co potom s koněm, jak se zachovat v tak nešťastné a extrémní situaci...
Z tvého příspěvku lehce vyznívá, že je snad pro mne na denním pořádku koně mlátit a v podstatě vychovávám dalšího zabijáka. Toto mne uráží. Nikoho jsem v diskuzi nenapadla a nikomu jeho názory nevyčítám. Proto bych uvítala, kdybych ani já nebyla urážena. Díky

Když jsem četla příspěvek o tom, jak koník zranil maminku autorky, jako by mi někdo mluvil z duše.
Má mamča se v mládí motala kolem koní, ale to už je dávno. Já si před dvěma roky pořídila svého koníka a tak mi mamča taky občas s kobylkou pomůže. Ale téměř vždy je to v mé přítomnosti. Jednou jsem ležela doma na antibiotikách a mamča jela kobylu poklidit místo mě. Měla jen nakrmit a vyčistit stáj, čistit kobylu neměla. Ale mamča si říkala, když práci kolem koně, tak se vším všudy. Už měla kobylku pěkně vyhřebelcovanou, když si všimla, že má na prsách kousek slámy no a tak jí ho chtěla oddělat. Když se sehla, aby tak učinila, kobyla jí praštila zubama do hlavy a rozrazila jí čelo. Neptejte se mne na to, jak to zvládla a proč to udělala, když se jí nic nedělo, nebyla jsem u toho. Ale neříkejte mi, že ta kobyla nevěděla, co dělá. Přitom je na ošetřování hodná. Nevím, co jí to tehdy ruplo v kouli, ale můžu vám říct, že jsem měla hodně podobné chutě jako pisatelka přede mnou. Přeci jen mám jen mámu a nesnela bych, kdyby se jí něco stalo a už vůbec ne vinou MÉHO koně. Ať už jsem u toho byla nebo ne. Tohle bych přes srdce nepřenesla

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
řešit kompetentnost, či její absenci tady je asi nad naše síly. Klidně to můžeme rozšířit. Co třeba psi, nebo auta, všichni víme, že řidičák má každý idiot a na silnicích je to vidět. Že si vlčáka, nebo bojového psa kupují lidi, co by neměli mít ani křečka je všeobecně známo. Kolik koní doplatilo na blbost svých majitelů je nám všem obecně známo. Ale uhlídat děti? To prostě nejde. I tomu nejhodnějšímu děcku se v hlavě může vylíhnout pitomý nápad, každá máma i ta nejpečlivější se alespoň občas koukne jinam, než se nachází její potomek. Kdo má děti ví to naprosto přesně. A když si každý z nás hrábne do svědomí, do doby tak kolem 10 - 16 let, jistě si vzpomeneme, že jsme pár dost nebezpečných blbin udělali. Třeba jsme vyvázli, jenže to přeci bylo štěstí, které jiní neměli

Samozřejmě jsou věci, které těžko vyřešíme. Pokud by se to bralo ad absurdum, tak by jsme nemohli ani na ulici. jen mě dost překvapilo, s jakou samozřejmostáí se ty běhající dětičky a nakoňáci berou ke koním. Je mi jasné, že dítě odběhne hodně rychle a nečekaně pryč. Ale je něco jiného když někdo napíše, že má ve stáji víc holek, které občas neposlechnou nebo půjčí svoje koně malým holkám na procházku. Ano sama jsem během svých telecích let prováděla věci, ze kterých mi ještě ted vstávaji vlasy. A proto si dávám sakra pozor kdo se mi kolem koně motá.