Hříbě kouše - co s tím? Poraďte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máme mladé hříbě, je ještě s maminou, je to hřebeček. Je sice hodný, ale sem tam nás kousne. Nekrmíme ho z ruky, máma je hodná velice hodná kobylka, takýe od ní to taky nemá. Když jsme třeba s hříbětem v boxu a čistíme jej, tak nás kousne do ruky, není to nijak moc bolestivé, ale až by byl větší, tak by mohlo být...N ebo když jsme u ohrady, tak kobylka chodívá za mnou a hříbě přijde samozřejmě taky a stává se, že když ho hladíme, tak mě kouše. Co s tím? Jak ho to máme odnaučit? Ještě chci podotknout, že když něco takového udělá, tak mu jemně plácnem na čumáček a on pak na chvíli přestane nebo mu neuděláme nic.

taky se mojí kobylce narodil hřebeček a sem tam si kousne, hlavně do otěží, tak mu vždycky dám menší ránu a on přestane, ale bude to tím, že on je hrozně hodnejAsi po mamince

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
O tomto mi řekla moje známá, kdyby jste věděli, jak pomoci či poradit, tak prosím pište na benittka@seznam.cz

Ale tohle je přece úplně normální. Každé hříbě, navíc hřebeček, to dělá. Když ho čistíte nebo drbete, tak si myslí, že vám má péči oplácet a tudíž "okusuje" vás. Je potřeba hříběti vysvětlit, že tyhle koňské návyky se na lidi nedělají. Takže uhnout, krátce plácnout, pokračovat v činnosti. Když do vás jen tak zkusí kousnout, stejný postup. On to zkouší, jako to zkusí na jiná hříbata. Teprve kdyby se na vás vzpínal, útočil, natvrdo kopal, tak teprv máte problém, ale tohle je úúúplně normální. Až bude hřebeček ve stádu s vrstevníky, tak se vybouří, a na práci to pak bude už něco jiného.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máme mladé hříbě, je ještě s maminou, je to hřebeček. Je sice hodný, ale sem tam nás kousne. Nekrmíme ho z ruky, máma je hodná velice hodná kobylka, takýe od ní to taky nemá. Když jsme třeba s hříbětem v boxu a čistíme jej, tak nás kousne do ruky, není to nijak moc bolestivé, ale až by byl větší, tak by mohlo být...N ebo když jsme u ohrady, tak kobylka chodívá za mnou a hříbě přijde samozřejmě taky a stává se, že když ho hladíme, tak mě kouše. Co s tím? Jak ho to máme odnaučit? Ještě chci podotknout, že když něco takového udělá, tak mu jemně plácnem na čumáček a on pak na chvíli přestane nebo mu neuděláme nic.

Já bych ho asi neplácala po čumáčku (příště až to zase někdy zkusí si vzpomene,že za to bude bit a ucukne hlavou už automaticky nahoru,takže to pro člověka bude ještě bolestivější)-to jsem četla v knížce od robertse....takže hned jak se pokusí kousnout mu zmáčkoout koutek-to je pro něj asi tak bolestivé jako pro vás kousnutí,takže to bude spravedlivé.....Důležité je to ovšm provést ihned
U koní nejsem nějak závratně dlouho,ale takhle bych to řešila já....takže jestli to není správé,ráda si počtu jak na to jinak...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych ho asi neplácala po čumáčku (příště až to zase někdy zkusí si vzpomene,že za to bude bit a ucukne hlavou už automaticky nahoru,takže to pro člověka bude ještě bolestivější)-to jsem četla v knížce od robertse....takže hned jak se pokusí kousnout mu zmáčkoout koutek-to je pro něj asi tak bolestivé jako pro vás kousnutí,takže to bude spravedlivé.....Důležité je to ovšm provést ihned
U koní nejsem nějak závratně dlouho,ale takhle bych to řešila já....takže jestli to není správé,ráda si počtu jak na to jinak...

Většinou se používá to plácnutí přes nozdry. Samozřejmě i MR metoda může zabrat. A někteří koně se při plácnutí přes nozdry na.erou ještě víc a přímo zaútočí. Na to mi pomohlo chytnutí kožní řasy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale tohle je přece úplně normální. Každé hříbě, navíc hřebeček, to dělá. Když ho čistíte nebo drbete, tak si myslí, že vám má péči oplácet a tudíž "okusuje" vás. Je potřeba hříběti vysvětlit, že tyhle koňské návyky se na lidi nedělají. Takže uhnout, krátce plácnout, pokračovat v činnosti. Když do vás jen tak zkusí kousnout, stejný postup. On to zkouší, jako to zkusí na jiná hříbata. Teprve kdyby se na vás vzpínal, útočil, natvrdo kopal, tak teprv máte problém, ale tohle je úúúplně normální. Až bude hřebeček ve stádu s vrstevníky, tak se vybouří, a na práci to pak bude už něco jiného.

no mě to normální nepřije, mam letošního hřebečka a za celou dobu to ani jednou nezkusil, chce to se tomu koni věnovat a vysvětlit mu kde je jeho místo, od narození jsem ho otravovala a ošahávala a při čištění si nedovolí mě kousnout, bud okusuje mamču a nebo kouše naprázdno.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máme mladé hříbě, je ještě s maminou, je to hřebeček. Je sice hodný, ale sem tam nás kousne. Nekrmíme ho z ruky, máma je hodná velice hodná kobylka, takýe od ní to taky nemá. Když jsme třeba s hříbětem v boxu a čistíme jej, tak nás kousne do ruky, není to nijak moc bolestivé, ale až by byl větší, tak by mohlo být...N ebo když jsme u ohrady, tak kobylka chodívá za mnou a hříbě přijde samozřejmě taky a stává se, že když ho hladíme, tak mě kouše. Co s tím? Jak ho to máme odnaučit? Ještě chci podotknout, že když něco takového udělá, tak mu jemně plácnem na čumáček a on pak na chvíli přestane nebo mu neuděláme nic.

V žádném případě neplácat přes čumák!
Nejlepší řešení je to, aby nějaký čas nepřišel hřebeček vůbec do styku s člověkem a pokud už s ním musí člověk manipulovat, pak na nezbytně nutnou dobu. Štípnutí neřešit, dělat, jako že se nic neděje. Přejde to samo, samozřejmě je důležitý kontakt s ostatními hříbaty a maximální pohyb na pastvině či výběhu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V žádném případě neplácat přes čumák!
Nejlepší řešení je to, aby nějaký čas nepřišel hřebeček vůbec do styku s člověkem a pokud už s ním musí člověk manipulovat, pak na nezbytně nutnou dobu. Štípnutí neřešit, dělat, jako že se nic neděje. Přejde to samo, samozřejmě je důležitý kontakt s ostatními hříbaty a maximální pohyb na pastvině či výběhu.

Lidi, prosím vás. Nejlepším řešením je, aby nepřišel na nějaký čas do styku s člověkem? Pokud se necháte štípat, tak to určitě nepřejde samo. Za pár let sem dejte dotaz: Jak odnaučit hřebce kousat?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Lidi, prosím vás. Nejlepším řešením je, aby nepřišel na nějaký čas do styku s člověkem? Pokud se necháte štípat, tak to určitě nepřejde samo. Za pár let sem dejte dotaz: Jak odnaučit hřebce kousat?

My se ale nenecháme štípat. Mu mu to znemožníme tím, že s ním nebudeme ve styku! A to je nejlepší, protože pak nemusíme řešit, zda ho přes čumák plácat máme nebo nemáme. Každé hříbě dřív či později zkouží oštipovat lidi. Je to normální, jsou zvědavá a hravá. A za to má dostat přes čumec?
Čistit se takové hříbě může při krmení, kdy kousat nebude.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
My se ale nenecháme štípat. Mu mu to znemožníme tím, že s ním nebudeme ve styku! A to je nejlepší, protože pak nemusíme řešit, zda ho přes čumák plácat máme nebo nemáme. Každé hříbě dřív či později zkouží oštipovat lidi. Je to normální, jsou zvědavá a hravá. A za to má dostat přes čumec?
Čistit se takové hříbě může při krmení, kdy kousat nebude.

Já bych to upřesnila. Co hříbě naučíte, když je pod matkou, to v něm za rok a půl, kdy bude na hříbárně, zase najdete. Čistit, zvedat nohy, vodit, uvazovat, nic jiného nepotřebuje. No a to kousání by se opravdu nemělo nějak trénovat, spíš se tomu vyhýbat. Někdy funguje krátké plácnutí (ale nesmí se zvrhnout v neustále opakované a stupňované), funguje zmáčknutí čumáku, odehnání, nejlepší je se kousnutí úplně vyhnout - např. při čištění jednou rukou držet za ohlávku a druhou pucovat, nebo mu hlavu odstrčit. Jasně, že když se trestá furt, tak se z toho může vyvinout dost nepříjemný zlozvyk (kousnu, odskočím, kousnu...).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V žádném případě neplácat přes čumák!
Nejlepší řešení je to, aby nějaký čas nepřišel hřebeček vůbec do styku s člověkem a pokud už s ním musí člověk manipulovat, pak na nezbytně nutnou dobu. Štípnutí neřešit, dělat, jako že se nic neděje. Přejde to samo, samozřejmě je důležitý kontakt s ostatními hříbaty a maximální pohyb na pastvině či výběhu.

To není pravda kamoška svýho tenkrát 1,5 lety hřebečka štípání odnaučila právě že dostal hned do čumáku,už to neděla.Člověk musí být rychlej ty pacholci pak moc dobře vědí za co to mají...Jestli je to mrně tak bych zatím moc neřešila,ale určitě bych nedělala jako by nic,musí vědět že je to špatně.Až vyroste co potom.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máme mladé hříbě, je ještě s maminou, je to hřebeček. Je sice hodný, ale sem tam nás kousne. Nekrmíme ho z ruky, máma je hodná velice hodná kobylka, takýe od ní to taky nemá. Když jsme třeba s hříbětem v boxu a čistíme jej, tak nás kousne do ruky, není to nijak moc bolestivé, ale až by byl větší, tak by mohlo být...N ebo když jsme u ohrady, tak kobylka chodívá za mnou a hříbě přijde samozřejmě taky a stává se, že když ho hladíme, tak mě kouše. Co s tím? Jak ho to máme odnaučit? Ještě chci podotknout, že když něco takového udělá, tak mu jemně plácnem na čumáček a on pak na chvíli přestane nebo mu neuděláme nic.

No já jsem zastáncem toho, naučit hříbka to základní, co má umět. Dnešní civilizovaný kůň by se měl umět k lidem chovat - a to se učí už od hříbka - po vteřinách, minutách. Jinak má kůň trávit celý den s koňmi ve výběhu a tam se vydovádět. Jinak nás když hřebeček kousnul, tak jsme ho praštili (ne moc, spíš pro efekt) s rázným NE. Přišel velmi rychle na to, že lidi se nekoušou. Jinak pokud kousne - praštíš a dál pokračuješ v tom, co jsi dělala, pokud poodběhne, nechám ho, on za chvilku přijde se podrbat a teprve poté pokračuju. Víc to neřeším. Koníci na to rychle příjdou. Výchovné problémy s nimi nemám. Já bych to rozhodně neignorovala.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No já jsem zastáncem toho, naučit hříbka to základní, co má umět. Dnešní civilizovaný kůň by se měl umět k lidem chovat - a to se učí už od hříbka - po vteřinách, minutách. Jinak má kůň trávit celý den s koňmi ve výběhu a tam se vydovádět. Jinak nás když hřebeček kousnul, tak jsme ho praštili (ne moc, spíš pro efekt) s rázným NE. Přišel velmi rychle na to, že lidi se nekoušou. Jinak pokud kousne - praštíš a dál pokračuješ v tom, co jsi dělala, pokud poodběhne, nechám ho, on za chvilku přijde se podrbat a teprve poté pokračuju. Víc to neřeším. Koníci na to rychle příjdou. Výchovné problémy s nimi nemám. Já bych to rozhodně neignorovala.

To kousání je jeden z mnoha možných projevů porušení obecnějšího principu výchovy koně, t.j. vymezení osobního prostoru člověka. Pro koně je vymezení osobního prostoru jednotlivce přirozené, každý si v kontaktu s tím druhým vymezuje nutný odstup, který považuje za bezpečný a jeho narušení brání. Učte hříbě (ale i velkého koně) respektovat váš osobní prostor, pak vás nebude okusovat, pošťuchovat, drbat se o vás apod. Vymezení osobního prostoru spočívá v tom, že koni nedovolíte, aby se k Vám sám přiblížil na určitou vzdálenost (např. natažené ruky), pokud tak učiní, musíte ho přimět tento prostor opustit, (ne tak, že vy ustoupíte) lepší je ale zabránit (včas koně zastavit), aby do něj vůbec vstoupil. Poté, co takový prostor vymezíte, můžete se ke koni přiblížit tak, že vy vstoupíte do jeho prostoru.
Ivan

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To není pravda kamoška svýho tenkrát 1,5 lety hřebečka štípání odnaučila právě že dostal hned do čumáku,už to neděla.Člověk musí být rychlej ty pacholci pak moc dobře vědí za co to mají...Jestli je to mrně tak bych zatím moc neřešila,ale určitě bych nedělala jako by nic,musí vědět že je to špatně.Až vyroste co potom.

Tak se mi zdá, že v těch koních hledáte jen to nejhorší. Mám sedminěsíčního hrebečka. Nikdy mě nekousnul ani nekopl. Když ho čistím a on mě oštipuje (jemně) tak ho nechám a když mám pocit, že už je toho dost, tak prostě řeknu ne a obrátím mu hlavu. Už ví, co znamená ne a fuj ale mnohem víc používám chválení. Bude se brzy odstavovat a umí být uvázany ve společnosti matky, přečkat sám v boxe nebo na pastvině, když jde pod sedlo, umí zvedat nohy, držet kovářovi , nechat se čistit a odejít na vodítku od matky z boxu. Myslím, že to stačí. Nikdy jsem ho nebila, ani přes čumák ani přes nic jiného. A myslím si, že plácání přes čumák je pro hříbě to samé, jako když vás tahali ve školce za ty malé vlásky za uchem. Prostě nic příjemného. Není lepší koni vysvětlit co se po něm chce a co nesmí než mu dávat rukou přes čumák?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To kousání je jeden z mnoha možných projevů porušení obecnějšího principu výchovy koně, t.j. vymezení osobního prostoru člověka. Pro koně je vymezení osobního prostoru jednotlivce přirozené, každý si v kontaktu s tím druhým vymezuje nutný odstup, který považuje za bezpečný a jeho narušení brání. Učte hříbě (ale i velkého koně) respektovat váš osobní prostor, pak vás nebude okusovat, pošťuchovat, drbat se o vás apod. Vymezení osobního prostoru spočívá v tom, že koni nedovolíte, aby se k Vám sám přiblížil na určitou vzdálenost (např. natažené ruky), pokud tak učiní, musíte ho přimět tento prostor opustit, (ne tak, že vy ustoupíte) lepší je ale zabránit (včas koně zastavit), aby do něj vůbec vstoupil. Poté, co takový prostor vymezíte, můžete se ke koni přiblížit tak, že vy vstoupíte do jeho prostoru.
Ivan

Ivane možná ano, ale upřímně já své koně neučím na svůj osobní prostor a zvířata jsou vychovaná (a ne jenom dle mého názoru), nekopou, nekoušou, nešťouchaj, nedrbou se o mě. Buď jsem se dosud setkala se samými vzornými koňmi, nebo to není až tak důležité. Komunikace může probíhat několika způsoby

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ivane možná ano, ale upřímně já své koně neučím na svůj osobní prostor a zvířata jsou vychovaná (a ne jenom dle mého názoru), nekopou, nekoušou, nešťouchaj, nedrbou se o mě. Buď jsem se dosud setkala se samými vzornými koňmi, nebo to není až tak důležité. Komunikace může probíhat několika způsoby

ani já nechci být pro svého koně alfou. spíš spolehlivým kamarádem, co si vždycky umí poradit. Narozdíl od toho kamaráda, se většina koní ve stádě styku s alfou vyhýbá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ani já nechci být pro svého koně alfou. spíš spolehlivým kamarádem, co si vždycky umí poradit. Narozdíl od toho kamaráda, se většina koní ve stádě styku s alfou vyhýbá.

aaaaaa, tady nekdo cetl RASHIDA, ze?

Urcite bych to hribeti nedovolila a moje odpoved na jeho kousanec by bylo plesknuti, stipnuti, zatani za kuzi, nebo cokoliv neprijemneho, ale primerene spravedliveho. Nejlepsi by bylo poznat jeho zamer driv nez to udela a "jit vcas proti tomu" (budto jen pohrozit, ze mu neco udelate, kdyz ono neco udela vam, nebo mu udelat to same, co jsem psala vyse - klapnout ho po cumaku, nebo neco podobneho). Nejen ze by hribe nemelo kousat, nemelo by vam ani vyhrozovat, ze.
Nesouhlasim s tim, ze by se clovek mel kontaktu s hribetem vyhnout (treba aby se vyhnul tomu kousanci). Naopak.
Muj nazor.

Petra

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
aaaaaa, tady nekdo cetl RASHIDA, ze?

Urcite bych to hribeti nedovolila a moje odpoved na jeho kousanec by bylo plesknuti, stipnuti, zatani za kuzi, nebo cokoliv neprijemneho, ale primerene spravedliveho. Nejlepsi by bylo poznat jeho zamer driv nez to udela a "jit vcas proti tomu" (budto jen pohrozit, ze mu neco udelate, kdyz ono neco udela vam, nebo mu udelat to same, co jsem psala vyse - klapnout ho po cumaku, nebo neco podobneho). Nejen ze by hribe nemelo kousat, nemelo by vam ani vyhrozovat, ze.
Nesouhlasim s tim, ze by se clovek mel kontaktu s hribetem vyhnout (treba aby se vyhnul tomu kousanci). Naopak.
Muj nazor.

Petra

Neříkám, že se musíte kontaktu vyhnout. Výchova spočívá v postupných krocích. Až si získáte odpovídající postavení, pak ho můžete pustit blíž a ani ho nenapadne vás oštipovat. Respektování a nerespektování osobního prostoru je pro koně tak přirozená věc jako hierarchie ve stádě (přímo s tím souvisí). Pokud chcete mít s koněm ideální vztah, pak vás musí brát jako hierarchicky vysoko postaveného jedince. Bude k vám vzhlížet jako k pánubohu a udělá pro vás všechno. Záleží ale na tom, na čem je tato hierarchie založená. Jak tady někdo zmínil pojem alfa v pojetí koně, kterému se každý vyhýbá, to není založeno na důvěře a respektu, ale na strachu. Přirozená autorita je založená na důvěře a nese sebou respekt, přičemž platí, že respekt nerovná se strach. Pokud komunikujete s člověkem, kterého si opravdu vážíte pro jeho kvality, nemáte žádný důvod se ho bát, ale také se k němu nechováte jako když jste spolu pásli kozy. Má to ovšem jeden zásadní háček. Abyste koně o svých kvalitách přesvědčili, musíte je skutečně mít, protože dlouho ho obelhávat nejde.
A vo vo votom to je :-)
Ivan

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Neříkám, že se musíte kontaktu vyhnout. Výchova spočívá v postupných krocích. Až si získáte odpovídající postavení, pak ho můžete pustit blíž a ani ho nenapadne vás oštipovat. Respektování a nerespektování osobního prostoru je pro koně tak přirozená věc jako hierarchie ve stádě (přímo s tím souvisí). Pokud chcete mít s koněm ideální vztah, pak vás musí brát jako hierarchicky vysoko postaveného jedince. Bude k vám vzhlížet jako k pánubohu a udělá pro vás všechno. Záleží ale na tom, na čem je tato hierarchie založená. Jak tady někdo zmínil pojem alfa v pojetí koně, kterému se každý vyhýbá, to není založeno na důvěře a respektu, ale na strachu. Přirozená autorita je založená na důvěře a nese sebou respekt, přičemž platí, že respekt nerovná se strach. Pokud komunikujete s člověkem, kterého si opravdu vážíte pro jeho kvality, nemáte žádný důvod se ho bát, ale také se k němu nechováte jako když jste spolu pásli kozy. Má to ovšem jeden zásadní háček. Abyste koně o svých kvalitách přesvědčili, musíte je skutečně mít, protože dlouho ho obelhávat nejde.
A vo vo votom to je :-)
Ivan

to s tim NE-kontaktem, to nebylo na Tebe, Ivane ;-)
nekdo o neco vys radil, ze se mame kontaktu s hribetem UPLNE vyhybat...

Petra

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to s tim NE-kontaktem, to nebylo na Tebe, Ivane ;-)
nekdo o neco vys radil, ze se mame kontaktu s hribetem UPLNE vyhybat...

Petra

To s tím osobním prostorem je u malého hříběte podle mě blbost. U takového hříběte, zvlášť u malinkého, přece člověk chce, aby se ho nebálo, aby se samo přišlo podrbat, aby spolupracovalo. A pardon, toho nikdy nedocílíte, když ho vždy od sebe odeženete. Samozřejmě, že když je hříbek drzost sama, tak se usměrnit musí, ale to přece neznamená, že ho od sebe odeženu vždy, kdy se přijde podrbat. Za každý kladný kontakt, který hříbě u člověka vyhledává, jsem vděčná.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to s tim NE-kontaktem, to nebylo na Tebe, Ivane ;-)
nekdo o neco vys radil, ze se mame kontaktu s hribetem UPLNE vyhybat...

Petra

Vyhýbat se situacím, při kterých hříbě štípe. Omezit kontakt na minimum. Čištění, zvednutí kopýtek - to všechno nemusí zabrat víc jak 5 minut. A pak ještě odvedení hříběte do výběhu. Nic víc, nic míň. Ale pokud se budu se "žíbátkem mazlinkovat a oňuchňávat" a ono mi to bude vracet a já mu dám ještě jednu přes čumec, tak vychovávám problémového koně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máme mladé hříbě, je ještě s maminou, je to hřebeček. Je sice hodný, ale sem tam nás kousne. Nekrmíme ho z ruky, máma je hodná velice hodná kobylka, takýe od ní to taky nemá. Když jsme třeba s hříbětem v boxu a čistíme jej, tak nás kousne do ruky, není to nijak moc bolestivé, ale až by byl větší, tak by mohlo být...N ebo když jsme u ohrady, tak kobylka chodívá za mnou a hříbě přijde samozřejmě taky a stává se, že když ho hladíme, tak mě kouše. Co s tím? Jak ho to máme odnaučit? Ještě chci podotknout, že když něco takového udělá, tak mu jemně plácnem na čumáček a on pak na chvíli přestane nebo mu neuděláme nic.

Tak se podivej, co mu udela mama, kdyz kousne ji,Myslis ze se kone mezi sebou mazlej? Odezenou? Jemne pacnou? Pokud te kun ohrozi, mas pravo ho "zabit". Par koni jsem vychovala. Za prve, pri prvnim kousnuti mel dostat pecku az by couvl. Za druhe, melas to resit hned. Porad se s najekym horsemanem, zkus Jirku Strejce. kdyz nepochopis, jak se k soe chovaj kone, nemuzes davat zaklady socialniho chovani hrebci. A je uplne jedno, ze je tohribatko

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak se podivej, co mu udela mama, kdyz kousne ji,Myslis ze se kone mezi sebou mazlej? Odezenou? Jemne pacnou? Pokud te kun ohrozi, mas pravo ho "zabit". Par koni jsem vychovala. Za prve, pri prvnim kousnuti mel dostat pecku az by couvl. Za druhe, melas to resit hned. Porad se s najekym horsemanem, zkus Jirku Strejce. kdyz nepochopis, jak se k soe chovaj kone, nemuzes davat zaklady socialniho chovani hrebci. A je uplne jedno, ze je tohribatko

Biti koni neuznavam..at uz jakekoliv.Male placnuti az po kopance do bricha a podobne.Dle me je to jen velice rychly (ale i malo efektivni)zpusob odnauceni zlozvyku.Pokud mam kone,mam kamarada.Musim se mu venovat.Zkazit se kun da velice rychle,horsi je naprava.Ta chce vice casu,ten musim konikovi venovat,pokud jsem neco pokazila a napravit to.
Ja bych to resila tim jak uz tu nekdo psal.Hribka pri cisteni drzet za ohlavku,nedat mu moznost aby stipnul,kousnul.Pri cisteni kopyt poprosit nekoho aby konika pridrzel..Mluvil na nej,hladil ho..nejakym zpusobem zabavil,aby konik nemel cas vymyslet lumparny..Podle me je dulezite se mlademu koni hodne venovat,byt s nim v kontaktu,ale take mu umoznit kontakt s ostatnimi konmi,hlavne hribaty,pokud je moznost.
Tot muj nazor...Uku

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Biti koni neuznavam..at uz jakekoliv.Male placnuti az po kopance do bricha a podobne.Dle me je to jen velice rychly (ale i malo efektivni)zpusob odnauceni zlozvyku.Pokud mam kone,mam kamarada.Musim se mu venovat.Zkazit se kun da velice rychle,horsi je naprava.Ta chce vice casu,ten musim konikovi venovat,pokud jsem neco pokazila a napravit to.
Ja bych to resila tim jak uz tu nekdo psal.Hribka pri cisteni drzet za ohlavku,nedat mu moznost aby stipnul,kousnul.Pri cisteni kopyt poprosit nekoho aby konika pridrzel..Mluvil na nej,hladil ho..nejakym zpusobem zabavil,aby konik nemel cas vymyslet lumparny..Podle me je dulezite se mlademu koni hodne venovat,byt s nim v kontaktu,ale take mu umoznit kontakt s ostatnimi konmi,hlavne hribaty,pokud je moznost.
Tot muj nazor...Uku

No jo Uku, ale jak tedy když jsem u koní většinou sama? Potom bych dle tvého nesměla s hříbkem nic dělat. To je pro mě jednodušší mu ukázat, že zuby používat nesmí (jemně pysk ano). Malá facka je pro hříbě opravdu pouze výchovná, neřežu koně jak žito. Hříbátka jsou tvorové relativně rychle chápající, problém nemám. Jediné, co učím hříbátko ve dvou lidech je vodění na vodítku - toho jednoho potřebuju na vodění matky. Navíc můj kontakt s hříbětem nepřesahuje pár minut. Když jdu výběhem a hříbátko přijde, většinou se na chvilku zastavím, podrbu a jdu dál, zatím sem opravdu neměla s hříbaty problém.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak se podivej, co mu udela mama, kdyz kousne ji,Myslis ze se kone mezi sebou mazlej? Odezenou? Jemne pacnou? Pokud te kun ohrozi, mas pravo ho "zabit". Par koni jsem vychovala. Za prve, pri prvnim kousnuti mel dostat pecku az by couvl. Za druhe, melas to resit hned. Porad se s najekym horsemanem, zkus Jirku Strejce. kdyz nepochopis, jak se k soe chovaj kone, nemuzes davat zaklady socialniho chovani hrebci. A je uplne jedno, ze je tohribatko

souhlasim s prispevkem z 22:19:33. Je to sice trochu tvrde receno, ale je to tak u je to ucinne. Je to nejefektivnejsi zpusob, jak to kone nenaucit. Mam vyzkouseno hl. na hrebcich.

Petra

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak se podivej, co mu udela mama, kdyz kousne ji,Myslis ze se kone mezi sebou mazlej? Odezenou? Jemne pacnou? Pokud te kun ohrozi, mas pravo ho "zabit". Par koni jsem vychovala. Za prve, pri prvnim kousnuti mel dostat pecku az by couvl. Za druhe, melas to resit hned. Porad se s najekym horsemanem, zkus Jirku Strejce. kdyz nepochopis, jak se k soe chovaj kone, nemuzes davat zaklady socialniho chovani hrebci. A je uplne jedno, ze je tohribatko

Když už se chceš chovat ke koním tak, jak se chovají mezi sebou - taky na ně řechtáš?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když už se chceš chovat ke koním tak, jak se chovají mezi sebou - taky na ně řechtáš?

Pekne stupídny pokus o argumentáciu.

Pre živočíchy (ľudí nevynímajúc) je vo väčšine situácii podstatnejšia reč tela ako hlasová komunikácia.
Koľko ľudí si uvedomuje, že pri osobnom kontakte si podajú 80% informácií mimikou, gestikuláciou držaním tela a podobne? O čo podstatnejšia je komunikácia "telom" pre bylinožravce, pre ktoré je záležitosťou prežitia nepútať na seba zbytočne pozornosť predátorov?

Najvhodnejšie je negatívnym stretom predchádzať, ale v prípade, že sa stane a kôň pohryzie, je pre neho najpochopiteľnejšia okamžitá protireakcia - úder a odohnanie na určitú vzdialenosť bez ďalších emócií.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pekne stupídny pokus o argumentáciu.

Pre živočíchy (ľudí nevynímajúc) je vo väčšine situácii podstatnejšia reč tela ako hlasová komunikácia.
Koľko ľudí si uvedomuje, že pri osobnom kontakte si podajú 80% informácií mimikou, gestikuláciou držaním tela a podobne? O čo podstatnejšia je komunikácia "telom" pre bylinožravce, pre ktoré je záležitosťou prežitia nepútať na seba zbytočne pozornosť predátorov?

Najvhodnejšie je negatívnym stretom predchádzať, ale v prípade, že sa stane a kôň pohryzie, je pre neho najpochopiteľnejšia okamžitá protireakcia - úder a odohnanie na určitú vzdialenosť bez ďalších emócií.

tak já teda nevim,ale mě hříbátka když je čistím drbu tak mě to oplácej,jo je to fajn když ještě nemaj zuby....já to teda neřešim bitím po čumáku(kdyby teda kousl že by to bolelo tak by jednu chytl),ale zatím mě žádné hříbě co mě oplácelo čištění v pozdějším věku nekouslo,ti co jsem vychovávala od mala mě třeba olizovali nohu nebo jen tak pyskama a to mi nepříjde nějak velký problém.Prostě když člověk podrbe oni to vracej jo taky se stalo že chtěl hříbek zabrat víc,když už se teda do toho opíral,tak sem mu jednu lízla,takovou tu výchovnou:)nestarala sem se jen o kobylky ale i o hřebečky a žádný z nich mě nekousl,buď lížou nebo čistěj pyskama...a ani v pozdějším věku si nedovolili kousnout.Je jasný že sami od sebe nepříjdou a nezačnou oždibovat,ale když čistím tak oni čistěj mě.
Kobylu co mám už 6 let jsem si vychovávala sama od odstávčete a taky mě ráda podrbe pyskama prostě ví co je v mezích a co ne,já vím že ji můžu věřit protože ta by nekousla nikoho,líže mi ruce oždibuje prsty pyskama a to sem se divila když sem najednou měla prsty mezi jejími zuby a ona prostě nestiskla víc jen tak něžně...
Ale záleží na každym jak si vychová ty svý.Jen říkám svý zkušenosti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pekne stupídny pokus o argumentáciu.

Pre živočíchy (ľudí nevynímajúc) je vo väčšine situácii podstatnejšia reč tela ako hlasová komunikácia.
Koľko ľudí si uvedomuje, že pri osobnom kontakte si podajú 80% informácií mimikou, gestikuláciou držaním tela a podobne? O čo podstatnejšia je komunikácia "telom" pre bylinožravce, pre ktoré je záležitosťou prežitia nepútať na seba zbytočne pozornosť predátorov?

Najvhodnejšie je negatívnym stretom predchádzať, ale v prípade, že sa stane a kôň pohryzie, je pre neho najpochopiteľnejšia okamžitá protireakcia - úder a odohnanie na určitú vzdialenosť bez ďalších emócií.

Jistěže je důležitá řeč těla. Pořád jsem ale člověk a kůň je kůň. Já se nikdy nebudu chovat jako kůň a kůň mne ani jako koně brát nebude. Pokud je to normální kůň a né asociál.
A když jsem u té řeči těla - velmi důležité v koňské rozmluvě je postavení uší. Já s ušima teda hýbat neumím.
A takovému malému hříbátka stačí říci důrazně NE, brzy pochopí. Nemusím do něj bušit...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak já teda nevim,ale mě hříbátka když je čistím drbu tak mě to oplácej,jo je to fajn když ještě nemaj zuby....já to teda neřešim bitím po čumáku(kdyby teda kousl že by to bolelo tak by jednu chytl),ale zatím mě žádné hříbě co mě oplácelo čištění v pozdějším věku nekouslo,ti co jsem vychovávala od mala mě třeba olizovali nohu nebo jen tak pyskama a to mi nepříjde nějak velký problém.Prostě když člověk podrbe oni to vracej jo taky se stalo že chtěl hříbek zabrat víc,když už se teda do toho opíral,tak sem mu jednu lízla,takovou tu výchovnou:)nestarala sem se jen o kobylky ale i o hřebečky a žádný z nich mě nekousl,buď lížou nebo čistěj pyskama...a ani v pozdějším věku si nedovolili kousnout.Je jasný že sami od sebe nepříjdou a nezačnou oždibovat,ale když čistím tak oni čistěj mě.
Kobylu co mám už 6 let jsem si vychovávala sama od odstávčete a taky mě ráda podrbe pyskama prostě ví co je v mezích a co ne,já vím že ji můžu věřit protože ta by nekousla nikoho,líže mi ruce oždibuje prsty pyskama a to sem se divila když sem najednou měla prsty mezi jejími zuby a ona prostě nestiskla víc jen tak něžně...
Ale záleží na každym jak si vychová ty svý.Jen říkám svý zkušenosti.

Tedy je zajímavý, že na jednu stranu chceme koně vychovávat "po koňsku" a na druhou stranu nám vadí to, že nás kůň oždibuje, když ho čistíme. Vždyť to přeci koně mezi sebou běžně dělají, tak jako se kopou a koušou. Hříbě nás kousne, tak ho hned kousnem taky. A opačně to tedy nefunguje? To je mi nějaký divný.... To ten kůň v tom bude mít pěkný guláš...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo Uku, ale jak tedy když jsem u koní většinou sama? Potom bych dle tvého nesměla s hříbkem nic dělat. To je pro mě jednodušší mu ukázat, že zuby používat nesmí (jemně pysk ano). Malá facka je pro hříbě opravdu pouze výchovná, neřežu koně jak žito. Hříbátka jsou tvorové relativně rychle chápající, problém nemám. Jediné, co učím hříbátko ve dvou lidech je vodění na vodítku - toho jednoho potřebuju na vodění matky. Navíc můj kontakt s hříbětem nepřesahuje pár minut. Když jdu výběhem a hříbátko přijde, většinou se na chvilku zastavím, podrbu a jdu dál, zatím sem opravdu neměla s hříbaty problém.

Tak ze jsi na to sama to jsem nevedela..a ani netvrdim,ze kone rezes.Brala jsem to vseobecne.Kdyz se nad tim zamyslim,poradne me nenapada,co udelat,kdyz jsi s konem sama a kousne.Cetla jsem ze kousnuti se da predpokladat,kdyz vis ze to dela.Takze pry treba nastavit loket a kun se sam prasti kdyz vstoupi do tveho prostoru.Je to dle Parelliho metody asi..ale to nejspis znas.Muj konik´kdyz jsem ho dovezla byl nervozni,hlavne z kobyly vedle nej a obcas se po me ohnal.Vyresila jsem to tim,ze jsem ho uvazala.Parkrat byl pri cisteni byl na uvaze a dneska uz ho muzu cistit a nic nezkousi.(ale na kobylu haze xichty porad,tak jako ona na nej)A kdyz uz,tak zvysim hlas(neřvu).Tohle zabere,okamzite se otoci a dela "jakoby nic".Vim ze male placnuti zabere,i kdyz sama vidis ze zatim nic moc,kdyz porad zkousi kousat.Tveho konika neznam,treba to dela opravdu jen tak ze si hraje.Znala jsem hribe,ktere to delalo taky,dokonce jsem od nej schytala i par kopancu,ale vyrostla z toho,byla hodna.Jen proste takova divocejsi.Hlavne musis koni dat znat,kdo je tu "vedouci" a ze jsi clovek a ne kun..Tohle je taky asi trosku v cloveku.Pan co u nej mam kone,je respektovan vsemi konmi jen co vstoupi do boxu.Jiste si asi respekt u vetsiny koni vyslouzil tim,ze je za neopslusnost zrezal,ale muj konik ho respektuje taky a to od nej nedostal ani facku...(to bych ho hnala...)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak já teda nevim,ale mě hříbátka když je čistím drbu tak mě to oplácej,jo je to fajn když ještě nemaj zuby....já to teda neřešim bitím po čumáku(kdyby teda kousl že by to bolelo tak by jednu chytl),ale zatím mě žádné hříbě co mě oplácelo čištění v pozdějším věku nekouslo,ti co jsem vychovávala od mala mě třeba olizovali nohu nebo jen tak pyskama a to mi nepříjde nějak velký problém.Prostě když člověk podrbe oni to vracej jo taky se stalo že chtěl hříbek zabrat víc,když už se teda do toho opíral,tak sem mu jednu lízla,takovou tu výchovnou:)nestarala sem se jen o kobylky ale i o hřebečky a žádný z nich mě nekousl,buď lížou nebo čistěj pyskama...a ani v pozdějším věku si nedovolili kousnout.Je jasný že sami od sebe nepříjdou a nezačnou oždibovat,ale když čistím tak oni čistěj mě.
Kobylu co mám už 6 let jsem si vychovávala sama od odstávčete a taky mě ráda podrbe pyskama prostě ví co je v mezích a co ne,já vím že ji můžu věřit protože ta by nekousla nikoho,líže mi ruce oždibuje prsty pyskama a to sem se divila když sem najednou měla prsty mezi jejími zuby a ona prostě nestiskla víc jen tak něžně...
Ale záleží na každym jak si vychová ty svý.Jen říkám svý zkušenosti.

Pozor - nie je reč o oždibovaní pri čistení, ale o pohryzení, keď koň (i žrieba) dáva najavo, že ho otravuješ a máš vypadnúť z jeho osobného priestoru.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jistěže je důležitá řeč těla. Pořád jsem ale člověk a kůň je kůň. Já se nikdy nebudu chovat jako kůň a kůň mne ani jako koně brát nebude. Pokud je to normální kůň a né asociál.
A když jsem u té řeči těla - velmi důležité v koňské rozmluvě je postavení uší. Já s ušima teda hýbat neumím.
A takovému malému hříbátka stačí říci důrazně NE, brzy pochopí. Nemusím do něj bušit...

Peto, příspěvek ze 22:19 je můj. Některý holky prostě nedokážou pochopit, že když tě teď roztomilej hřebeček bude něžně ožužlávat, ty ho necháš, pak ji jemně kousne, to neva, já ho přece mlátit nebudu. KDY SAKRA POCHOPITE,ZE CHOVAT SE PRIROZENE KE KONI NEZNAMENA HO MLATIT, ALE IHNED CO PROVEDL NECO NEZADOUCIHO, IHNED-DO DVOU SEKUND MU TO VRATIT I S UROKEM. KDYBY TVUJ ROZTOMILY HREBECEK KOUSL MAMINKU TAK TA HO BUD RAFNE CI MU USTEDRI PEKNEJ KOPANEC. A CO JE HORSI- FACKA CI KOPANEC? BUDES-LI SE ASPON TROCHU CHOVAT JAKOKUN,BUDE TO PRO TVEHO KONE SROZUMITELNE, NAUCI SE TE CIST. TAKY JSEM TO ODSUZOVALA, ALE VYCHOVALA JSEM TAKHLE NEKOLIK KONI A CHAPOU TO VELICE DOBRE. DIKY VASIM DEBILNIM NAZORUM PAK NA JATKACH UTRACEJ CTYRLETY A STARSI HREBCE, PROTOZE NEMAJI ZAKLADNI SOCIALNI CHOVANI. NAPRED SI NECO PRECTI, NEZ ODSOUDIS K SMRTI NEBO K CELOZIVOTNIMU ZALARI V BOXE DALSIHO KONE. A ZE JSEM JICH VIDELA! HREBEC, ANI NEKOLIKAMESICNI- NEPATRI DO RUKY ZACATECNIKOVI.HOWG Martina. A klidně mi napiš na mail, když budeš chtít, poradim jak na to. vanima.lopsi@seznam.cz

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Peto, příspěvek ze 22:19 je můj. Některý holky prostě nedokážou pochopit, že když tě teď roztomilej hřebeček bude něžně ožužlávat, ty ho necháš, pak ji jemně kousne, to neva, já ho přece mlátit nebudu. KDY SAKRA POCHOPITE,ZE CHOVAT SE PRIROZENE KE KONI NEZNAMENA HO MLATIT, ALE IHNED CO PROVEDL NECO NEZADOUCIHO, IHNED-DO DVOU SEKUND MU TO VRATIT I S UROKEM. KDYBY TVUJ ROZTOMILY HREBECEK KOUSL MAMINKU TAK TA HO BUD RAFNE CI MU USTEDRI PEKNEJ KOPANEC. A CO JE HORSI- FACKA CI KOPANEC? BUDES-LI SE ASPON TROCHU CHOVAT JAKOKUN,BUDE TO PRO TVEHO KONE SROZUMITELNE, NAUCI SE TE CIST. TAKY JSEM TO ODSUZOVALA, ALE VYCHOVALA JSEM TAKHLE NEKOLIK KONI A CHAPOU TO VELICE DOBRE. DIKY VASIM DEBILNIM NAZORUM PAK NA JATKACH UTRACEJ CTYRLETY A STARSI HREBCE, PROTOZE NEMAJI ZAKLADNI SOCIALNI CHOVANI. NAPRED SI NECO PRECTI, NEZ ODSOUDIS K SMRTI NEBO K CELOZIVOTNIMU ZALARI V BOXE DALSIHO KONE. A ZE JSEM JICH VIDELA! HREBEC, ANI NEKOLIKAMESICNI- NEPATRI DO RUKY ZACATECNIKOVI.HOWG Martina. A klidně mi napiš na mail, když budeš chtít, poradim jak na to. vanima.lopsi@seznam.cz

Já se zase nedivím, že se najdou hřebci, kteří neustále zkoušejí bojovat se svými majiteli. No nicméně názor je názor. Já svého koně nikdy nebudu trestat tím, že mu budu oplácet i s úroky. Protože gto není soužití ale boj kdo z koho. a z s koněm pak nemám vztah, ale boj o výtězství. Nemyslím si že by mě měl můj kůň milovat a chodit za mnou jako psík, ani že by si ke mě mohl dovolovat, ale také si nemyslím, že je k tomu potřeba síly. Ikdyž připouštím, že je nějaké procento koni, u kterých je síla potřeba, protože jsou to prostě dominantní typy. Ale promiň, ale neviděla jsem ještě aby matka svému hříbětu pokud je ještě pod ní uštědřila kopanec nebo je nějak brutálně kousla. Pokud jsem si stačila všimnout, tak se ve 90 procentech jednalo o náznak. Možná, že se říká, že se mezi sebou bijou jak koně, ale nic se nemá brát doslova. Kůň získává sociální návyky ve stádě a jeho chování většinou něco znamená. Slečna napsala, že její hříbě kouše, ale viděl to někdo z vás? Má si hříbě s kým hrát, nebo je samo a nemá vrstevníka? Chodí do výběhu? Pokud ano, tak s kým a na jak dlouho? Jak přesně je hříbě staré? Má tento zlozvyk už dlouho, nebo se projevil až teď? Jak dlouho u něj musí člověk být, aby začalo koussat? Musí dělat něco konkrétního? Toto jsou otázky, na které by si měla majitelka odpovědět dříve než začne oplácet zlé zlým, protože právě pro to je podle mne tolik těch zlých hřebců na jatkých a právě pro to si mnoho lidí se svým koněm nerozumí. Pokud nechcete naslouchat svému koni a řešit s ním problémy jinak než trestem, tak prosím, ale doufám, že jednou potkáte i vy svého dominatního jedince, který se k vám bude chovat stejně jako vy k vašemu koni a pak možná změníte názor.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já se zase nedivím, že se najdou hřebci, kteří neustále zkoušejí bojovat se svými majiteli. No nicméně názor je názor. Já svého koně nikdy nebudu trestat tím, že mu budu oplácet i s úroky. Protože gto není soužití ale boj kdo z koho. a z s koněm pak nemám vztah, ale boj o výtězství. Nemyslím si že by mě měl můj kůň milovat a chodit za mnou jako psík, ani že by si ke mě mohl dovolovat, ale také si nemyslím, že je k tomu potřeba síly. Ikdyž připouštím, že je nějaké procento koni, u kterých je síla potřeba, protože jsou to prostě dominantní typy. Ale promiň, ale neviděla jsem ještě aby matka svému hříbětu pokud je ještě pod ní uštědřila kopanec nebo je nějak brutálně kousla. Pokud jsem si stačila všimnout, tak se ve 90 procentech jednalo o náznak. Možná, že se říká, že se mezi sebou bijou jak koně, ale nic se nemá brát doslova. Kůň získává sociální návyky ve stádě a jeho chování většinou něco znamená. Slečna napsala, že její hříbě kouše, ale viděl to někdo z vás? Má si hříbě s kým hrát, nebo je samo a nemá vrstevníka? Chodí do výběhu? Pokud ano, tak s kým a na jak dlouho? Jak přesně je hříbě staré? Má tento zlozvyk už dlouho, nebo se projevil až teď? Jak dlouho u něj musí člověk být, aby začalo koussat? Musí dělat něco konkrétního? Toto jsou otázky, na které by si měla majitelka odpovědět dříve než začne oplácet zlé zlým, protože právě pro to je podle mne tolik těch zlých hřebců na jatkých a právě pro to si mnoho lidí se svým koněm nerozumí. Pokud nechcete naslouchat svému koni a řešit s ním problémy jinak než trestem, tak prosím, ale doufám, že jednou potkáte i vy svého dominatního jedince, který se k vám bude chovat stejně jako vy k vašemu koni a pak možná změníte názor.

Podle mě máte částečně pravdu obě dvě. Nejdřív musím říct, že NENÍ PRAVDA, že by matka hříbě nějak rychle a krutě trestala!!!! Pozorujte svoje koně, lidi. Naopak, matka má s hříbětem svatou trpělivost, nechá si ho po sobě lízt, nechá se okusovat a vždy to řeší tak, že se problému nějak šikovně a nenápadně vyhne nebo tiše trpí. Maximálně se po něm ožene a zašklebí se, ale velmi vzácně ten trest dotáhne do konce. I cizí koně ve stádě hříbata nelikvidují, když jsou drzá a učí se chovat, ale usměrňují je a mnohdy stačí takového drzouna jen odehnat.
Takže hříbě zbytečně nebít, ale nenápadně a pomalu ho učit. Tvrději zasáhnout je třeba až v případě, kdy si hříbě opravdu hodně dovoluje (a to je třeba rozeznat!!), aby vědělo, že přestřelilo už moc. Samozřejmě, jakmile se hřebeček odstaví, musí se začít pomalu přitvrzovat ve stejném tempu, jak on dospívá.