Lehce vzrušivý kůň a lekavý - jak s ním pracovat?

Přidejte téma Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

29.5.2014 08:39
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.144

Dobrý den, možná mám hloupý dotaz,ale dá se částěčně ovlivnit výcvikem lekavost a vzrušivost? Děkuji za odpovědi.

Neregistrovaný uživatel

29.5.2014 08:56
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.38.63

Asi záleží u jak starého koně. Moje kobča je hodně lekavá a celkově vzrušivá. Až teď v pěti letech se začíná vyrovnávat a třebaže se lekne, na všechno kouká - je v klidu.

Neregistrovaný uživatel

29.5.2014 09:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.144

zad. jednalo by se u tříletého koně

Neregistrovaný uživatel

29.5.2014 09:44
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.194.90

Tak samozřejmě se to výcvikem ovlivnit dá. smajlík Jen to chce klid, klid, klid, čas a trpělivost. Ale všechno jde.

Neregistrovaný uživatel

29.5.2014 10:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.107.70

Také vybrat správný druh a množství krmení (jádro), i to dokáže některé horké hlavy rozrušit. A v neposlední řadě dostatek pohybu, protože kdo si hraje, nezlobí a zvýšená lekavost může u některých koní souviset právě s nashromážděnou energií. Asi by to chtělo nad všemi těmi součástmi se zamyslet, a protože vy znáte svého koně nejlépe, tak sledovat, jaký vliv na něj mají.

Neregistrovaný uživatel

29.5.2014 13:56
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.37.187

Mám podobný problém, můj roček se z ničeho nic začal všeho lekat, i věcí který nikdy nevadili.. Vyvedu z výběhu a už má cuky jak se všeho bojí,
Akorát si nejsem jistá jestli se fakt bojí, nebo něco zkouší a má srandičky, takže nevim jak na to mám reagovat :D

Neregistrovaný uživatel

11.7.2014 07:22
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.80.138

Taktiež mám problém, kúpila som si 9 ročnú kobylku. Nebola jazdená 2 roky ešte k tomu nové miesto a začala sa mi lakať u domáceho to nikdy nerobila. Hlavne sa ľaká keď sú okolo nej kroviny, kríky a húštiny. Keď všade vidí napr. na otvorenej lúke je úplne v pohode síce nervózna keď to je nové miesto ale nezľakne sa tak ľahko ale napr. na lesnej mýtinke kde sú len husté kríky sa zaručene zľakne stačí že vyletí vtáčik. A potom je z toho úplne na nervy. Myslíte že ti chce len čas? Vecí ako sú sáčky plachty sa nebojí s tým pracujeme a zakaždým keď sa zľakne jej idem ukázať či už zo sedla alebo dolu že sa nemá čoho báť ale napr. takých zrezaných stromov na kope sa bojí ako keby ju to išlo zožrať :D Je to dosť o držku napr. teraz keď pršalo, máme tu dosť ílovitú šmykľavú pôdu a vonku v teréne dolu kopcom keď sa zľakla skoro sme sa zabili tak len dúfam, že si postupom času snaď zvykne.

Neregistrovaný uživatel

12.7.2014 21:34
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.84.244

Mě se osvědčilo u takových koní začít postupně. První vycházka - jen na pareliovce na vodítku, zkouším si reakce koně, jak ochotně jde se mnou, ohýbání a uhýbání, ochotu rozejít se a zastavit. Jen tak se projdeme od stájí k nejbližšímu remízku, do místa, kde se cítím dobře. Kochání krajinou, hlazení, povídání, pokuřování, popásání dovoleno. Když mám sebou kámošku, se kterou si mohu povídat, o to lepší. A znovu. Když je koník v klidu, zkusím stejnou trasu pod sedlem. Když se nám to párkrát povede, a koník získá jistotu, že ví co ode mě čekat, a zná cestu, kudy se půjde, popojedeme o kousek dál. Za pár dní dojedeme kamkoliv, protože i když cesta před námi je občas neznámá, my dva se známe a můžeme se o sebe opřít.
Jestli na té kobče nikdo 2 roky nejezdil, pravděpodobně trávila nejvíc času ve stálém a známém prostředí. Nového toho na ní může být až moc: nový človíček na hřbetě - kterého vůbec nezná (co když je to koňožrout!?) + cesta, kterou vůbec nezná (tohle divné křoví u nás nerostlo, určitě na mě vyskočí bubák!?) - takže bych na ní zezačátku moc netlačila.

Neregistrovaný uživatel

16.7.2014 15:06
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.2

I já mám čtyř letou kobylku ČT v rodičích A1/1 jezdím s ní po okolí již přes rok. A přesto se leká. Stačí aby jeli lidi na kolech či pěšky a byvili se nahlas. Ona se nahecuje a pak s ní není žádná řeč. Trvá to třeba i půl hodiny než se uklidní. Já má ruce vytahaný ona hubu.smajlík
Jak se zachovat v takových situacích když nemám druhého koně.
smajlík
Stojí sama protože se nedokázala začlenit do stáda.
Chtěla bych vědět jak s ní pracovat na rychlé zklidnění v těchto situacích? Já ji většinou vezmu na kruh vlnovky couvání. smajlík
Díky za názor

Neregistrovaný uživatel

16.7.2014 15:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.106.98

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
I já mám čtyř letou kobylku ČT v rodičích A1/1 jezdím s ní po okolí již přes rok. A přesto se leká. Stačí aby jeli lidi na kolech či pěšky a byvili se nahlas. Ona se nahecuje a pak s ní není žádná řeč. Trvá to třeba i půl hodiny než se uklidní. Já má ruce vytahaný ona hubu.smajlík
Jak se zachovat v takových situacích když nemám druhého koně.
smajlík
Stojí sama protože se nedokázala začlenit do stáda.
Chtěla bych vědět jak s ní pracovat na rychlé zklidnění v těchto situacích? Já ji většinou vezmu na kruh vlnovky couvání. smajlík
Díky za názor

A jak často pracuje a jak pracuje? Co dostává za krmení? Proč se nedokázala začlenit do stáda? A jaká byla, než jste s ní začala pracovat vy? Koně jsou od přírody vzrušivý a lekavý - někteří více někteří méně, je to dáno plemenem. Přirozeně bývají lekavý arabi a klidní americká plemena. Každopádně výcvikem, tedy vlivem lidí se dá i od přírody klidného QH udělat lekavý blázen.... Často je zapříčiněno nedostatkem pohybu, nedostatkem stáda, vysokou dávkou energetického krmiva, špatnou prací... Každopádně, jestli se vám na vyjížďce takto chová, tak bych ven nejezdila - stresujete sebe i koně. Takže bych spíše začlenila procházky na ruce, práci ze země a jízdárenskou práci. Rychlé zklidnění bude fungovat, pokud ho budete trénovat. Pokud kůň na tyto situace bude připraven v domácím prostředí -tedy tréninkem pauzy, uvolnění v stresových situacích, bubáci, apod., tak tyto situace bude lépe zvládat v terénu. Pokud se kůň leká v domácím prostředí každého šustnutí, apod. tak těžko se toho nelekne v terénu. Každopádně, kdyby se mi takto kůň lekal v terénu a za každou cenu bych do toho terénu chtěla, tak bych raději slezla a vyřešila to nejprve ze země a až pak ze sedla. Ze země mám nad koněm větší kontrolu a každý kůň by nejprve měl dobře zvládat vše ze země, měla by s ním být dobrá manipulace, abych to mohla vyřešit. Nebudu koni cukat v hubě, řešit stavění na zadní, úprky, apod věci a riskovat, že se někde natáhnem, když to můžu vyřešit v pohodě ze země nebo nejlépe natrénovat doma.

Neregistrovaný uživatel

17.7.2014 10:08
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.33.66

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
I já mám čtyř letou kobylku ČT v rodičích A1/1 jezdím s ní po okolí již přes rok. A přesto se leká. Stačí aby jeli lidi na kolech či pěšky a byvili se nahlas. Ona se nahecuje a pak s ní není žádná řeč. Trvá to třeba i půl hodiny než se uklidní. Já má ruce vytahaný ona hubu.smajlík
Jak se zachovat v takových situacích když nemám druhého koně.
smajlík
Stojí sama protože se nedokázala začlenit do stáda.
Chtěla bych vědět jak s ní pracovat na rychlé zklidnění v těchto situacích? Já ji většinou vezmu na kruh vlnovky couvání. smajlík
Díky za názor

Moje plňaska nesnášela tlak udidla na spodní čelist. Takže jsem se pravidelně dostávala do situací, které popisujete - v okamžiku kdy se něčeho bála, a já jí potřebovala mít pod kontrolou a přitáhla jsem otěže, zpanikařila ještě víc a vší silou se napřela proti ruce - a protože jí tlak na spodní čelist bolel, končily jsme obě naprosto zpruzené - ona s hlavou ve hvězdách a já s rukama vytahanýma až ke kolenům. Čím víc jsem se jí snažila dostat pod kontrolu, tím to bylo horší.
Odpozorování a dopátrání proč to dělá mi trvalo několik měsíců. Vyřešila jsem to přechodem na parelliovskou ohlávku - panikařící záchvaty se pomalu zkracovaly a mizely, ale stejně nám tvalo 2 roky, než se přesvalil jelení krk a kobča přestala hysterčit, že zase dostane udidlem po hubě, když se něco začne dít.
Jestli s kobčou děláte kruhy a vlnovky - ty se mi osvědčily, ale jako způsob nastolení spolupráce (= já jsem ten, kdo určuje směr a rychlost), ne jako ukázka síly. Couvání - vůbec ne. Jen s klidným koněm, který nejde proti ruce, dávat si velký pozor, aby si nespojil krizovou situaci a couvání.
Druhá otázka je, jestli spouštěčem jejího lekání nejste Vy. Bojíte se, že se váš kůň lekne? Bojíte se co udělá v příští sekundě? Kůň neví, čeho se bojíte, ale okamžitě pozná, že se bojíte. Bát se není problém - strach k životu patří a koně to vědí. Ale pro koně je velice důležité vědět, že mají člověka, který ani ve strachu neztratí hlavu a dovede je do bezpečí. Odvážní jezdci mají odvážné koně - ale i odvážný jezdec a kůň se občas bojí, rozdíl je jen v tom, jak dokáží se svým strachem pracovat.
Co se týká toho, že se Vaše kobča nezačlenila do stáda - já bych svou přestěhovala někam, kde jí budou mít rádi, nedržela bych jí na místě, kde není vítána. (jednou jsem na brigádě zažila plňasku ve stádě kladrubaček - bylo mi té chudinky upřímně líto - nikdo se s ní nebavil, ty velké bílé stodoly jí mezi sebe vůbec nepustily, když se snažila vetřít do přízně, dostala kopanec, nemohlo z ní vyrůst nic jiného, nez smutná zamindrákovaná chudinka).

Neregistrovaný uživatel

18.7.2014 21:45
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.2

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A jak často pracuje a jak pracuje? Co dostává za krmení? Proč se nedokázala začlenit do stáda? A jaká byla, než jste s ní začala pracovat vy? Koně jsou od přírody vzrušivý a lekavý - někteří více někteří méně, je to dáno plemenem. Přirozeně bývají lekavý arabi a klidní americká plemena. Každopádně výcvikem, tedy vlivem lidí se dá i od přírody klidného QH udělat lekavý blázen.... Často je zapříčiněno nedostatkem pohybu, nedostatkem stáda, vysokou dávkou energetického krmiva, špatnou prací... Každopádně, jestli se vám na vyjížďce takto chová, tak bych ven nejezdila - stresujete sebe i koně. Takže bych spíše začlenila procházky na ruce, práci ze země a jízdárenskou práci. Rychlé zklidnění bude fungovat, pokud ho budete trénovat. Pokud kůň na tyto situace bude připraven v domácím prostředí -tedy tréninkem pauzy, uvolnění v stresových situacích, bubáci, apod., tak tyto situace bude lépe zvládat v terénu. Pokud se kůň leká v domácím prostředí každého šustnutí, apod. tak těžko se toho nelekne v terénu. Každopádně, kdyby se mi takto kůň lekal v terénu a za každou cenu bych do toho terénu chtěla, tak bych raději slezla a vyřešila to nejprve ze země a až pak ze sedla. Ze země mám nad koněm větší kontrolu a každý kůň by nejprve měl dobře zvládat vše ze země, měla by s ním být dobrá manipulace, abych to mohla vyřešit. Nebudu koni cukat v hubě, řešit stavění na zadní, úprky, apod věci a riskovat, že se někde natáhnem, když to můžu vyřešit v pohodě ze země nebo nejlépe natrénovat doma.

Chodím s kobylou tak čtyřikrát i pětkrát týdně na procházky. Hodně klušeme kopečky, couvání,kolečka v kroku i v klusu. Chodíme i na '' jízdárnu'' na louku co je ohraničená ,kde s kobylou dělám jízdárenskou práci. Vyjíždět rohy ,kroužky, naklusání apod.
Snažím se s ní chodit na volné otěži ,přizvednutí rukou znamená zpomalení tempa. Položení ruky na krk snížení hlavy.
Funguje to dobře než potkáme něco co ji nahecuje.Křičící cyklisti naposled,lidi co jsou tam kde normálně nejsou.Kouká i na věci co tam předtím nebyli(vyvrácený pařez,papír,apod). V tu chvíli ona přestane vnímat. Poklusává ,točí se hlavu až v neby ,kluše v couvání i když nechci. Přitom je to milionová kobyla až do této situace .
Ve stádě nebyla měla tu společnici ale moje kobyla byla šíleně bita. Bylo to o zdraví.
Koupila jsem ji v 10měsících jakotýrané nezvladatelné a kousavé hříbě co napadalo lidi.
Krmena je pastvou a senem, Dostává trochu pečiva.
Dělá mi to od začátku ale uklidňuje se. Obcas se to prostě stane.Nejsem si jista že by mi pomohlo sesednout. Když se nahecuje je s ní potíž.

Neregistrovaný uživatel

20.7.2014 14:08
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.77.251

Takhle jak to píšete, mi nepřijde, že dėláte něco špatně.. Pokud se jedná o hodně zrazené zviře, jediné, co mu pomůže k nápravě, je asi soustavná, trpėlivá a citlivá péče. Jak píšete, tak se kobyla sklidňuje - evidentně jí to svědčí. A ohledně toho hecování - jezdila jsem bývalého dostiháka - ani po 10 letech mimo dostihový sport neuměl např.venku chodit v kroku. Byl vždy o ruch vpředu, než ostatní koně - při klusu vedle ostatních cválal, atp. Tak jsme ho jezdili na hackamore. Není to tak "o hubu" jako jezdit na parelce - kde člověk nemá absolutně šanci koně zastavit, když ten je zrovna histerický. Pokud máte jemnou ruku, zkuste si někde takový typ uždění na vyjížďku půjčit. Budete moct zastavit kdykoli a zaroveň se vyhnete neustálému působení v hubě koně smajlík

Neregistrovaný uživatel

20.7.2014 17:55
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.2

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takhle jak to píšete, mi nepřijde, že dėláte něco špatně.. Pokud se jedná o hodně zrazené zviře, jediné, co mu pomůže k nápravě, je asi soustavná, trpėlivá a citlivá péče. Jak píšete, tak se kobyla sklidňuje - evidentně jí to svědčí. A ohledně toho hecování - jezdila jsem bývalého dostiháka - ani po 10 letech mimo dostihový sport neuměl např.venku chodit v kroku. Byl vždy o ruch vpředu, než ostatní koně - při klusu vedle ostatních cválal, atp. Tak jsme ho jezdili na hackamore. Není to tak "o hubu" jako jezdit na parelce - kde člověk nemá absolutně šanci koně zastavit, když ten je zrovna histerický. Pokud máte jemnou ruku, zkuste si někde takový typ uždění na vyjížďku půjčit. Budete moct zastavit kdykoli a zaroveň se vyhnete neustálému působení v hubě koně smajlík

Moc děkuji za radu. Zkusím se pozeptat a uvidím. moc díky

Přidejte reakci

Přidat smajlík