Přípravek proti divokým prasatům

Když jsme na semináři o ochraně proti škodám způsobeným zvěří řešili divočáky, přednášející nám ukazoval fotky, kde ve vinařské oblasti divočáci podryli a porušili i pevný nový plot s nízkou zídkou zapuštěnou v zemi, aby se dostali ke zrajícím hroznům. Dva roky po sobě, na témže místě. A očesali následně vinici, kam dosáhli...
Divočáky zastaví jenom betonová, kamenná zeď se slušnými základy, bohužel.

divocaky zastavi dobry myslivec s dobrou muskou
vazne,prasata,ktera vylezaji z lesa bych strilela,je to premnozene a dela to jen skody.
kdyz se clovek nezacne branit,budou za chvili chodit az do obce
jak je to v nemecku jiz bezne.
staci jeden myslivec,dve -tri noci po sobe,a prasata si najdou jiny objekt.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
divocaky zastavi dobry myslivec s dobrou muskou
vazne,prasata,ktera vylezaji z lesa bych strilela,je to premnozene a dela to jen skody.
kdyz se clovek nezacne branit,budou za chvili chodit az do obce
jak je to v nemecku jiz bezne.
staci jeden myslivec,dve -tri noci po sobe,a prasata si najdou jiny objekt.

já mám myslivce hned vedle ohrad, některé posedy mají dané tak, že musí přelézt ohradník aby se dostaly nahoru, několikrát za rok dělají na mé stížnosti i natláčku, během roku průběžně číhají na černou a stejně tam ty prasata jsou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
divocaky zastavi dobry myslivec s dobrou muskou
vazne,prasata,ktera vylezaji z lesa bych strilela,je to premnozene a dela to jen skody.
kdyz se clovek nezacne branit,budou za chvili chodit az do obce
jak je to v nemecku jiz bezne.
staci jeden myslivec,dve -tri noci po sobe,a prasata si najdou jiny objekt.

Kde ty myslivce, co střelí a trefí divočáka brát a nekrást?
Tady samí důchodci s brejlema jak hořčičáky, co se chodí jen vychrápat na posed, když stará doma prudí...mladé a schopné, co stříleli a trefili, ty vyštípali :-/

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kde ty myslivce, co střelí a trefí divočáka brát a nekrást?
Tady samí důchodci s brejlema jak hořčičáky, co se chodí jen vychrápat na posed, když stará doma prudí...mladé a schopné, co stříleli a trefili, ty vyštípali :-/

pobavila jsem se

vemte si v úvahu, že jedna baška má tak kolem 6 selátek nejméně a pokud máme v lese plácnu 30 bašek tak kolik to dělá "nových" divočáčků nárůst je 300%. Všichni si myslí, že se sedne na posed a prasata hned jsou, ony jsou bohužel opravdu neuvěřitelně chytrá a inteligentní. Prasátek je hodně ale není to extrémně přehnané, někde jich je opravdu víc, někde v "normě". Že mladí perspektivní myslivci nemůžou nikde střílet a brání jim v tom ti neaktivní staří je věc druhá.. :( Jinak jak bylo psáno shora, to jsou prostě tanky, těžko takto s něma

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kde ty myslivce, co střelí a trefí divočáka brát a nekrást?
Tady samí důchodci s brejlema jak hořčičáky, co se chodí jen vychrápat na posed, když stará doma prudí...mladé a schopné, co stříleli a trefili, ty vyštípali :-/

Já jsem taky pro střílení škodné, ale jen jsem viděla tuhle diskusi a přízpěvky v ní, vytanulo mi na mysl, že pokud by se našel někdo, kdo by šel a střelil za humny prasata, tak by se to tu začalo hemžit přízpěvkama, že ti hajzlové myslivci tam zas něco střílejí, je je baví zabíjet, že jsou to bezpáteřní vrazi... Jako to tady už několikrát bylo.
Tohle je jasná známka toho, že je potřebujeme a že potřebujeme, aby stříleli a že to nedělají(většina) z vášně a radosti, ale proto, že je potřeba regulace...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem taky pro střílení škodné, ale jen jsem viděla tuhle diskusi a přízpěvky v ní, vytanulo mi na mysl, že pokud by se našel někdo, kdo by šel a střelil za humny prasata, tak by se to tu začalo hemžit přízpěvkama, že ti hajzlové myslivci tam zas něco střílejí, je je baví zabíjet, že jsou to bezpáteřní vrazi... Jako to tady už několikrát bylo.
Tohle je jasná známka toho, že je potřebujeme a že potřebujeme, aby stříleli a že to nedělají(většina) z vášně a radosti, ale proto, že je potřeba regulace...

plně s Vámi souhlasím - jen taková poznámka - prase není škodná....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
plně s Vámi souhlasím - jen taková poznámka - prase není škodná....

Jejda, pardon škodná jsou šelmy, že? Ale také škodí

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jejda, pardon škodná jsou šelmy, že? Ale také škodí

tak ona všechna zvěř v podstatě "škodí" ale ano, to jsou šelmy - lišky, kuny,...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
plně s Vámi souhlasím - jen taková poznámka - prase není škodná....

Jistě že myslivci jsou tu proto, aby regulovali, když tu nemáme velké predátory.
Na městské trouby, co se čílí, že myslivci vůbec střílí, nemá smysl brát ohled, ti jsou mimo realitu.
Problém je, že se střílí někde míň, než je třeba, právě kvůli zabránění škodám, ale že právě s prasaty je to těžké, chápu.
Na semináři nám soudní znalec ukazoval, jak přesně prasata vědí, čemu se vyhnout - na fotce, kde škodila v lánu kukuřice, obcházela 2 posedy na kraji pole velikým obloukem ( vyšlapaná stezka uvnitř kukuřice), přitom jinde ta prasečí stezka kopírovala kraj pole.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jistě že myslivci jsou tu proto, aby regulovali, když tu nemáme velké predátory.
Na městské trouby, co se čílí, že myslivci vůbec střílí, nemá smysl brát ohled, ti jsou mimo realitu.
Problém je, že se střílí někde míň, než je třeba, právě kvůli zabránění škodám, ale že právě s prasaty je to těžké, chápu.
Na semináři nám soudní znalec ukazoval, jak přesně prasata vědí, čemu se vyhnout - na fotce, kde škodila v lánu kukuřice, obcházela 2 posedy na kraji pole velikým obloukem ( vyšlapaná stezka uvnitř kukuřice), přitom jinde ta prasečí stezka kopírovala kraj pole.

Ano, však právě proto jsem napsala, to, co jsem napsala... Když je všude plno prasat, tak lidi nadávají, jak je všechno zryté a zničené a nejsou to škody zdaleka jen na porostech- ohradníky, rozlámané oplocení školek..., ale jakmile uslyší výstřel, tak jakoby na všechno tohle zapomněli a z předtím nicnedělajících myslivců jsou rázem krvelačné bestie... Jen jsem na toto chtěla poukázat. S lidma je to holt těžký. Když něco není, nebo se neděje to, co by se zrovna hodilo do krámu, je to špatně, když se děje to, co potřeba bylo, tak je to špatně taky, páč už se na to pohlíží jinak...

Jenže divoká prasata se množí jako buňky....:))
Vážně.Když myslivci nějaká prasata střelí,za nedlouho je nahradí další.U nás bojujem s prasaty téměř denně.Není výjímkou,že prasata totálně zničí výběhy,pásky jsou roztahané po okolí,koně běhaji zděšeně po okolí....A když jsou na podzim a v zimě naháňky,něco se postřílí.Ale pak přijde opět jejich období a jsou opět pásky v tahu.Tak si říkám,že ti myslivci stříleji na honech do vzduchu,či co.
A bydlela jsem taky v Krušných Horách a tam nám takto škodili jeleni.To jsme taky hledali pásky různě po lese.Dokonce jeden jelení frajer běhal po lese s páskou na paroží.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenže divoká prasata se množí jako buňky....:))
Vážně.Když myslivci nějaká prasata střelí,za nedlouho je nahradí další.U nás bojujem s prasaty téměř denně.Není výjímkou,že prasata totálně zničí výběhy,pásky jsou roztahané po okolí,koně běhaji zděšeně po okolí....A když jsou na podzim a v zimě naháňky,něco se postřílí.Ale pak přijde opět jejich období a jsou opět pásky v tahu.Tak si říkám,že ti myslivci stříleji na honech do vzduchu,či co.
A bydlela jsem taky v Krušných Horách a tam nám takto škodili jeleni.To jsme taky hledali pásky různě po lese.Dokonce jeden jelení frajer běhal po lese s páskou na paroží.

a to si myslíte, že ty prasata jsou stroje a když se jde na naháňku, takže budou "doma" a čekat než přijdou myslivci?? je to především noční tvor, ale v tuto dobu jsou aktivní i přes den. Já znám oblasti, kde se každý rok střelí kolem 80 prasat, mají tam černé zvěře opravdu hodně, ale čuníci jakoby věděli, že přijdou myslivci a není v lese po nich ani památky, jde se celý den a až na poslední leči se střelí třeba 3 prasata (musíme brát do úvahu i třeba okolí střelce, apod. že ne vždy je ideální terén ke střílení a tak je to do určité míry je to omezené, a co je v lese se prostě taky neovlivní). Já mám koně v horách, za našema loukama blíž k lesu je vidět buchtování, díkybohu zůstávají tam a blíž ke koním nejdou. Ono je to s něma dost těžký, to stejné straky

no já mám myslivce hned vedle ohrady, na divočáky tam čekají a taky někdy střelí. Moje stížnosti na poškozené ohrady a zničené, rozryté traviny a pole sice vyslechnou a i někdy udělají větší naháňku, ale také mi vysvětlily, že nebudou černou střílet denně i když by jim lezla přímo před mušku a tančila tam polku - můžou střílet jen určité kusy, určitého stáří, pak jej musí rozbourat a uložit, protože musejí poslat vzorky na rozbory proti svalovcům a kdo ví čemu, mezitím jim leží rozbourané prase někde v chladu i 4 dny. Přijdou výsledky a pokud je to čisté můžou zpracovat, pokud by byla nákaza musejí se masa zbavit do kafilerie. Myslivci si rádi zastřílejí, doma mají rádi zvěřinu na stole, ale že by chtěly mít divočáka denodenně to fakt nee. Každému myslivci stačí, když si do roka střelí ty dvě - tři selátka a je "pokluzený". Černá zvěř je braná za škodnou, nemá tady přirozeného nepřítele, který by redukoval stavy a lidi tolik masa nezpracují.....Jediný radikální zásah bývá, když se divočáci něčím nakazí a musí dojít k vybíjení, aby se nákaza dál neroznášela.
Divočák prý za noc ujde i 50km, takže nějaké místní střílení je vlastně k ničemu.

Tak dle mého se přemnožil člověk se svými nároky a požadavky, a té,. že nemá přirozeného nepřítele to podle toho taky vypadá.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no já mám myslivce hned vedle ohrady, na divočáky tam čekají a taky někdy střelí. Moje stížnosti na poškozené ohrady a zničené, rozryté traviny a pole sice vyslechnou a i někdy udělají větší naháňku, ale také mi vysvětlily, že nebudou černou střílet denně i když by jim lezla přímo před mušku a tančila tam polku - můžou střílet jen určité kusy, určitého stáří, pak jej musí rozbourat a uložit, protože musejí poslat vzorky na rozbory proti svalovcům a kdo ví čemu, mezitím jim leží rozbourané prase někde v chladu i 4 dny. Přijdou výsledky a pokud je to čisté můžou zpracovat, pokud by byla nákaza musejí se masa zbavit do kafilerie. Myslivci si rádi zastřílejí, doma mají rádi zvěřinu na stole, ale že by chtěly mít divočáka denodenně to fakt nee. Každému myslivci stačí, když si do roka střelí ty dvě - tři selátka a je "pokluzený". Černá zvěř je braná za škodnou, nemá tady přirozeného nepřítele, který by redukoval stavy a lidi tolik masa nezpracují.....Jediný radikální zásah bývá, když se divočáci něčím nakazí a musí dojít k vybíjení, aby se nákaza dál neroznášela.
Divočák prý za noc ujde i 50km, takže nějaké místní střílení je vlastně k ničemu.

Jak už bylo napsáno - zvěř černá nepatří mezi škodnou zvěř!!, byť dělají škody - někdy dosti nákladné, oficiálně škodná zvěř jsou pouze šelmy - liška, kuna apod., sednout na prase znamená někdy sedět i celý večer až do rána a nemusí nic přijít, což si normálně pracující člověk vzhledem k zaměstnání, rodině a dalším povinnostem nemůže denně dovolit (sedí se večer).

nehledě na to, že na druhou stranu je to velmi prospěšná zvěř

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a to si myslíte, že ty prasata jsou stroje a když se jde na naháňku, takže budou "doma" a čekat než přijdou myslivci?? je to především noční tvor, ale v tuto dobu jsou aktivní i přes den. Já znám oblasti, kde se každý rok střelí kolem 80 prasat, mají tam černé zvěře opravdu hodně, ale čuníci jakoby věděli, že přijdou myslivci a není v lese po nich ani památky, jde se celý den a až na poslední leči se střelí třeba 3 prasata (musíme brát do úvahu i třeba okolí střelce, apod. že ne vždy je ideální terén ke střílení a tak je to do určité míry je to omezené, a co je v lese se prostě taky neovlivní). Já mám koně v horách, za našema loukama blíž k lesu je vidět buchtování, díkybohu zůstávají tam a blíž ke koním nejdou. Ono je to s něma dost těžký, to stejné straky

Že jsou to stroje si nemyslím.Psla jse to trošku s nadsázkou.A beru to už jako realitu.Prostě už nenechávám koně přez noc venku.A ráno běžíme skontrolovat výběhy a případně poopravíme.Vždycky to s myslivcema probereme.Oni se snaží.Alty prasátka jdou za tím,kde je něco dobrého.A výběchy nabízeji mnohé mňamky.A hlavně kolem těch výběhů máme hodně ostružiní a tam se divočákům líbí taky.A navíc jsou i pěkně drzí!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nehledě na to, že na druhou stranu je to velmi prospěšná zvěř

Čím prospěšná?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Čím prospěšná?

Zahubí velké množství škodlivého hmyzu, buchtováním (kopečky vyryté půdy) upozorní na přemnožení kalamitních druhů zimujících stádií hmyzu v půdě, rozrýváním půdy umožňuje přirozenou obnovu lesa.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zahubí velké množství škodlivého hmyzu, buchtováním (kopečky vyryté půdy) upozorní na přemnožení kalamitních druhů zimujících stádií hmyzu v půdě, rozrýváním půdy umožňuje přirozenou obnovu lesa.

Hmm, dík, tak v lese, na polích prospěšná nejsou

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hmm, dík, tak v lese, na polích prospěšná nejsou

Všeho moc škodí, "škodí" veškerá spárkatá zvěř. To už je na mysliveckém sdružení, zda loví zvěř černou, jak aktivně, v jakém počtu a z toho vyplývající škody, které musí sdružení platit. Nehledě na to, že černá zvěř požírá i slabší či nemocné zvířata a tak plní i jakousi funkci "zdravotní policie", kdy tak zabraňuje šíření nemocí - jí se však nic nestane. Mor prasat či trichineloza je spíše na útlumu v současné době, hlavně tento rok je "plodný" tak se máme všeci na co "těšit".

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Všeho moc škodí, "škodí" veškerá spárkatá zvěř. To už je na mysliveckém sdružení, zda loví zvěř černou, jak aktivně, v jakém počtu a z toho vyplývající škody, které musí sdružení platit. Nehledě na to, že černá zvěř požírá i slabší či nemocné zvířata a tak plní i jakousi funkci "zdravotní policie", kdy tak zabraňuje šíření nemocí - jí se však nic nestane. Mor prasat či trichineloza je spíše na útlumu v současné době, hlavně tento rok je "plodný" tak se máme všeci na co "těšit".

Třeba na svině sem dorazí toto a příroda si pomůže sama ( a nám)
http://www.agris.cz/clanek/182954

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Třeba na svině sem dorazí toto a příroda si pomůže sama ( a nám)
http://www.agris.cz/clanek/182954

ale no tak, přát někomu (člověku či zvířeti) takhle smrt nemocí, je hnus.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hmm, dík, tak v lese, na polích prospěšná nejsou

Dobře, ale kam s nimi? Když si odpočítáte zpevněné plochy (silnice), zastavěná území průmyslové i osobní, oseté plochy, oplocené lesní školky, co zůstane? Pár remízků, náletových hájků, monokulturně vysázené lesy pro těžbu dřeva bez podrostu, který by zajistil přirozenou obživu, a to nejen pro kance, ale i pro srnčí. Lidé jim zlikvidovali přirozené prostředí, zatlačili je svou rozpínavostí na hranici únosnosti a mezi třemi stromy jsou i dvě srny "přemnožené". Pokud nebude práce s krajinou cíleně koordinována, budou se jenom likvidovat důsledky růstu civilizace. Takže vyčistit flinty a hurá na ně!

Tady je dokonce návod "jak to sem dovézt"
http://eagri.cz/public/web/svs/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2014_nebezpeci-nehrozi-jen-od-zvirat.html

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobře, ale kam s nimi? Když si odpočítáte zpevněné plochy (silnice), zastavěná území průmyslové i osobní, oseté plochy, oplocené lesní školky, co zůstane? Pár remízků, náletových hájků, monokulturně vysázené lesy pro těžbu dřeva bez podrostu, který by zajistil přirozenou obživu, a to nejen pro kance, ale i pro srnčí. Lidé jim zlikvidovali přirozené prostředí, zatlačili je svou rozpínavostí na hranici únosnosti a mezi třemi stromy jsou i dvě srny "přemnožené". Pokud nebude práce s krajinou cíleně koordinována, budou se jenom likvidovat důsledky růstu civilizace. Takže vyčistit flinty a hurá na ně!

přesně tak, lidi si za to můžou sami, ať teď nebrečí nad důsledkem...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ale no tak, přát někomu (člověku či zvířeti) takhle smrt nemocí, je hnus.

Když investujete do krmení pro svá zvířata - krávy a koně - obděláte, osejete, zaplatíte drahé osiva, hnojiva, naftu, stroje, nájem z půdy a čtvrtinu z toho vám zničí divočáci s daňkama - nikdo vám nic nedá - máte dát zabít vlastní zvířata proto, že jim futro zničila divoká zvířata? Nakoupit není za co, náklady jste měli, úrodu nemáte. Prasata vám vyrýpou vysetou namořenou kukuřici z řádků. To už vám přijde OK??
Patří to do lesů, ne do polí a tahle země není řídce osídlená Kanada, abychom se tu vlezli se vším, co se kde narodí. Kde si myslíte, že se bere jídlo - všecko dovezeme a vlastní úrodu necháme zvěři?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobře, ale kam s nimi? Když si odpočítáte zpevněné plochy (silnice), zastavěná území průmyslové i osobní, oseté plochy, oplocené lesní školky, co zůstane? Pár remízků, náletových hájků, monokulturně vysázené lesy pro těžbu dřeva bez podrostu, který by zajistil přirozenou obživu, a to nejen pro kance, ale i pro srnčí. Lidé jim zlikvidovali přirozené prostředí, zatlačili je svou rozpínavostí na hranici únosnosti a mezi třemi stromy jsou i dvě srny "přemnožené". Pokud nebude práce s krajinou cíleně koordinována, budou se jenom likvidovat důsledky růstu civilizace. Takže vyčistit flinty a hurá na ně!

Kam s nimi? Zahnat je do lesů, kam patří. Co vystrčí hlavu do polí, o ni přijde, tak jak to řeší Němci a Rakušáci.
Žijeme a hospodaříme na úpatí Beskyd, Hostýnské vrchy, žádné remízky s pár stromy v lánech. Lesů spíš přibývá než ubývá, pač na vysázení lesa jsou dotace. Na jeden úplně nový kus dubového lesa z bývalé orné půdy koukám z oken farmy. Ale zvěři nestačí zdejší obrovské lesní pásmo, kdy se lze odsud pouze lesem dostat jak na Slovenslko, tak do Polska. Proč by žrali žaludy, když je v polích kukuřice... a o tom to je. Že jsou tak vyčůraní, že jdou za snadnější a lepší obživou, než aby se drželi ve svém přirozeném prostředí. A nic je nedusí, choroby ani predátoři, člověk jen málo, míň, než jich každoročně přibývá.
A je to i o tom, jak přiznávají sami myslivci - že se stala veliká chyba v tom, že se vystříleli staří samci, kteří pouštěli jen velké samice, zničila se tím u prasat hierarchie, kdy malé samice pouštěny nebyly, pač malí samci si nedovolil skočit - teď se to mydlí každý s každým a i v zastřelené 30 kg malé svini se dá najít 6 selat ( to mám přímo od myslivců)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když investujete do krmení pro svá zvířata - krávy a koně - obděláte, osejete, zaplatíte drahé osiva, hnojiva, naftu, stroje, nájem z půdy a čtvrtinu z toho vám zničí divočáci s daňkama - nikdo vám nic nedá - máte dát zabít vlastní zvířata proto, že jim futro zničila divoká zvířata? Nakoupit není za co, náklady jste měli, úrodu nemáte. Prasata vám vyrýpou vysetou namořenou kukuřici z řádků. To už vám přijde OK??
Patří to do lesů, ne do polí a tahle země není řídce osídlená Kanada, abychom se tu vlezli se vším, co se kde narodí. Kde si myslíte, že se bere jídlo - všecko dovezeme a vlastní úrodu necháme zvěři?

že se dováží suroviny ze zahraničí, a ne z vlastních zdrojů, za to nemůžou prasata, ty s tím nemají nic společného, ale lidé..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
že se dováží suroviny ze zahraničí, a ne z vlastních zdrojů, za to nemůžou prasata, ty s tím nemají nic společného, ale lidé..

Jasně, prasata nemůžou za nic. Nechme je být, božátka utlačovaná. Nasejme jim obilí a kukuřici a sami půjdem na žaludy a bukvice - tak? Jenom si to prohodíme, jak jednoduché...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kam s nimi? Zahnat je do lesů, kam patří. Co vystrčí hlavu do polí, o ni přijde, tak jak to řeší Němci a Rakušáci.
Žijeme a hospodaříme na úpatí Beskyd, Hostýnské vrchy, žádné remízky s pár stromy v lánech. Lesů spíš přibývá než ubývá, pač na vysázení lesa jsou dotace. Na jeden úplně nový kus dubového lesa z bývalé orné půdy koukám z oken farmy. Ale zvěři nestačí zdejší obrovské lesní pásmo, kdy se lze odsud pouze lesem dostat jak na Slovenslko, tak do Polska. Proč by žrali žaludy, když je v polích kukuřice... a o tom to je. Že jsou tak vyčůraní, že jdou za snadnější a lepší obživou, než aby se drželi ve svém přirozeném prostředí. A nic je nedusí, choroby ani predátoři, člověk jen málo, míň, než jich každoročně přibývá.
A je to i o tom, jak přiznávají sami myslivci - že se stala veliká chyba v tom, že se vystříleli staří samci, kteří pouštěli jen velké samice, zničila se tím u prasat hierarchie, kdy malé samice pouštěny nebyly, pač malí samci si nedovolil skočit - teď se to mydlí každý s každým a i v zastřelené 30 kg malé svini se dá najít 6 selat ( to mám přímo od myslivců)

Ano, tak to je opravdu bezpečný lov na pokraji lesa střílet, a co si myslíte, jak se loví tady? Myslivci jsou zalezlí na posedech v lese a čekají? Haha, jsou posedu u polí, v blízkosti lesa, kdy zvěř vychází z lesa do polí a na volném prostranství se střílí - v současnou dobu nejúspěšnější lov.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jasně, prasata nemůžou za nic. Nechme je být, božátka utlačovaná. Nasejme jim obilí a kukuřici a sami půjdem na žaludy a bukvice - tak? Jenom si to prohodíme, jak jednoduché...

To jste řekla vy, prasata dělají škody a ne malé, je potřeba je systematicky redukovat, ale daleko víc škody udělá člověk, ta je mnohonásobně větší a za to, že to je tak, jak to je může člověk. To stejné přát zas mor pro lidi, aby povymřeli, protože jsou přemnožení a způsobují neuvěřitelné nevratné škody? To asi neee, to chce systematický plán, který bohužel prospívá vysoké zvěři na úkor zvěře drobné. To stejně tak nezajímá lidi, jak vymírá drobná zvěř díky nekonečným lánům polí (úbytek krytu), vysušování polí, chemizací apod. Tady je to celkově špatně, je potřeba si udělat systematický plán a ne to, co nám říkají z EU a co mají v zahraničí, myslivost jako taková je jenom jedna a to je právě u nás, nikde na světě toto neexistuje. Spíš by mě zajímalo, jak se to udělá dále, pokud EU zatrhne vlastnictví zbraní.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, tak to je opravdu bezpečný lov na pokraji lesa střílet, a co si myslíte, jak se loví tady? Myslivci jsou zalezlí na posedech v lese a čekají? Haha, jsou posedu u polí, v blízkosti lesa, kdy zvěř vychází z lesa do polí a na volném prostranství se střílí - v současnou dobu nejúspěšnější lov.

No tady to moc úspěšný lov není, pač prasat je čím dál víc. Myslivci sedí sem tam na posedech v polích, ale ránu je slyšet tak 1 -2x za měsíc a to ještě kdoví, jestli trefili...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To jste řekla vy, prasata dělají škody a ne malé, je potřeba je systematicky redukovat, ale daleko víc škody udělá člověk, ta je mnohonásobně větší a za to, že to je tak, jak to je může člověk. To stejné přát zas mor pro lidi, aby povymřeli, protože jsou přemnožení a způsobují neuvěřitelné nevratné škody? To asi neee, to chce systematický plán, který bohužel prospívá vysoké zvěři na úkor zvěře drobné. To stejně tak nezajímá lidi, jak vymírá drobná zvěř díky nekonečným lánům polí (úbytek krytu), vysušování polí, chemizací apod. Tady je to celkově špatně, je potřeba si udělat systematický plán a ne to, co nám říkají z EU a co mají v zahraničí, myslivost jako taková je jenom jedna a to je právě u nás, nikde na světě toto neexistuje. Spíš by mě zajímalo, jak se to udělá dále, pokud EU zatrhne vlastnictví zbraní.....

Drobnou zvěř likvidují nejvíce opět přemnožení divočáci - též info od myslivců. Všechna bezbranná mláďata a hnízda, která najdou - čich mají velice dobrý, maso ( bílkovina) je jim nade vše.

Jinak ohledně moru ( vůbec plošných nákaz), jak u prasat, tak u lidí - to není o přání.
Na tom principu příroda funguje, aby zajistila rovnováhu. Jakmile se něco přemnoží nad únosnou mez, je to zregulováno nějakou chorobou nebo přírodní pohromou, tak to prostě je a bude. A je to tak dobře.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Drobnou zvěř likvidují nejvíce opět přemnožení divočáci - též info od myslivců. Všechna bezbranná mláďata a hnízda, která najdou - čich mají velice dobrý, maso ( bílkovina) je jim nade vše.

Ano, ale proč? Protože nemají vhodné podmínky pro život, nemají dostatečný kryt a tak jsou snadnou kořistí a jak na druhou stranu mají žít v chemickém suchém poli, co potrava? Buď je sežerou divočáci, přemnožené lišky a nebo dravci, poslední dobou dělají velké škody straky, ale jedno s druhým. Víte co, udělejte si zkoušky, zbrojní průkaz, kupte si flintu a jestli vás vezmou do sdružení, tak choďte denně na prasata, každej večer od cca 8 do cca 2 hodin seďte na posedu, choďte do práce, starejte se o domácnost apod., zjistíte, že to není sranda a toho času prostě nikdo nemá nazbyt. Já byla teď na prasatech, denně chodili na hromadu (v horách kde nejsou pole ale jen louky), putuje jich tam opravdu moc, šlo se sednout 8. den, a vypadalo to, jako by tam v životě žádné prase nikdy nebylo, 9. den už chodili v lese, vykoukli z lesa a během pár sekund byli pryč, prostě se jim ven nechtělo a nebylo to tím, že bychom je zradili, my jsme měli ideální podmínky, vítr a vše. Prostě jak putují, jak se to zdá vedoucí bachyni ono těch faktorů je hrozně moc. Člověk nemůže ani pochopit, jak jsou nadmíru inteligentní, když nesedí a nesleduje je. Pokud máte škody na majetku, obraťte se na příslušný myslivecký spolek a domluvte se spolu na škodách, oni jsou povinni hradit škody za zvěř a pokud mají v revíru hodně přemnožená prasata, tak je to jejich problém, musí dodržovat škody tak, aby byly v rámci "normy". A není pravda, že bílkovina jim je nadevše. Maso mají rádi, ale po kukuřici a řepce by se utloukli, stejně tak mám ozkoušené že milují těsto, ze kterého se vyrábí těstoviny. Určitě nechodí a nehledají mláďata a loví je, to dělají lišky...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jinak ohledně moru ( vůbec plošných nákaz), jak u prasat, tak u lidí - to není o přání.
Na tom principu příroda funguje, aby zajistila rovnováhu. Jakmile se něco přemnoží nad únosnou mez, je to zregulováno nějakou chorobou nebo přírodní pohromou, tak to prostě je a bude. A je to tak dobře.

To sice ano, ale je vysoké riziko toho, že to "odnesou" i domácí prasata v prasečácích (příp. domácí prase), to jsou zase další zbytečné škody v zemědělství...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, ale proč? Protože nemají vhodné podmínky pro život, nemají dostatečný kryt a tak jsou snadnou kořistí a jak na druhou stranu mají žít v chemickém suchém poli, co potrava? Buď je sežerou divočáci, přemnožené lišky a nebo dravci, poslední dobou dělají velké škody straky, ale jedno s druhým. Víte co, udělejte si zkoušky, zbrojní průkaz, kupte si flintu a jestli vás vezmou do sdružení, tak choďte denně na prasata, každej večer od cca 8 do cca 2 hodin seďte na posedu, choďte do práce, starejte se o domácnost apod., zjistíte, že to není sranda a toho času prostě nikdo nemá nazbyt. Já byla teď na prasatech, denně chodili na hromadu (v horách kde nejsou pole ale jen louky), putuje jich tam opravdu moc, šlo se sednout 8. den, a vypadalo to, jako by tam v životě žádné prase nikdy nebylo, 9. den už chodili v lese, vykoukli z lesa a během pár sekund byli pryč, prostě se jim ven nechtělo a nebylo to tím, že bychom je zradili, my jsme měli ideální podmínky, vítr a vše. Prostě jak putují, jak se to zdá vedoucí bachyni ono těch faktorů je hrozně moc. Člověk nemůže ani pochopit, jak jsou nadmíru inteligentní, když nesedí a nesleduje je. Pokud máte škody na majetku, obraťte se na příslušný myslivecký spolek a domluvte se spolu na škodách, oni jsou povinni hradit škody za zvěř a pokud mají v revíru hodně přemnožená prasata, tak je to jejich problém, musí dodržovat škody tak, aby byly v rámci "normy". A není pravda, že bílkovina jim je nadevše. Maso mají rádi, ale po kukuřici a řepce by se utloukli, stejně tak mám ozkoušené že milují těsto, ze kterého se vyrábí těstoviny. Určitě nechodí a nehledají mláďata a loví je, to dělají lišky...

Já to beru, neútočím na myslivce, chápu, že je těžké zabít divočáka. A opravdu nemám čas při své práci ještě sedět na posedu - už jen proto je to nesmysl, že po pracovním dni usínám i ve stoje, natož v sedě.
Jen mne zaráží odsuzování zredukování přemnoženého druhu chorobou, když se očividně nedaří zregulovat stavy na únosnou mez lidmi.
Jo, taky máme na výkrm 15 prasat a přežila bych bez hysterie, kdyby pošli kvůli moru, jen aby to "vzalo" i divočáky. Pač ti nám působí daleko výraznější škody, než je nebo bude kdy tržba za vykrmená domácí prasata.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To sice ano, ale je vysoké riziko toho, že to "odnesou" i domácí prasata v prasečácích (příp. domácí prase), to jsou zase další zbytečné škody v zemědělství...

Prasečáků je díky mizerné ceně vepřového tak málo a mají tak důmyslnou hyg. smyčku, pokud jsou větší, že není moc pravděpodobné, že by došlo k větším škodám, než by byl přínos.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já to beru, neútočím na myslivce, chápu, že je těžké zabít divočáka. A opravdu nemám čas při své práci ještě sedět na posedu - už jen proto je to nesmysl, že po pracovním dni usínám i ve stoje, natož v sedě.
Jen mne zaráží odsuzování zredukování přemnoženého druhu chorobou, když se očividně nedaří zregulovat stavy na únosnou mez lidmi.
Jo, taky máme na výkrm 15 prasat a přežila bych bez hysterie, kdyby pošli kvůli moru, jen aby to "vzalo" i divočáky. Pač ti nám působí daleko výraznější škody, než je nebo bude kdy tržba za vykrmená domácí prasata.

A jak na vaše škody reagují myslivci od vás? Vím o sdruženích, kde je nájem nějakého půl milionu za rok, do toho škody od daňků a prasat za 120 tisíc, myslivci dost často sedí na posedech, ale i tak to "zvládají" aby byli všichni okolo spokojení a se všemi vycházeli a škody byly kompenzovány, ale ono to je o lidech.

"Pokud máte škody na majetku, obraťte se na příslušný myslivecký spolek a domluvte se spolu na škodách, oni jsou povinni hradit škody za zvěř a pokud mají v revíru hodně přemnožená prasata, tak je to jejich problém, musí dodržovat škody tak, aby byly v rámci "normy". "

Odpověď místního mysliveckého sdružení na toto nám byla, že pokud se rozhodneme nárokovat škody, oni rozpustí spolek, nedostaneme z nich nic a můžeme si divočáky lovit sami. ( nejde jen o nás, i o dvě velká družstva vedle, kde jdou škody ročně do milionů).
Pěkné. Sami bychom si rady věděli, ale to je samozřejmě nezákonné ( chránit vlastní majetek).
Sehnat ranaře pytláky ( nabízejí se sami), a v noci, když na řezačce v kukuřici střílet, jak to z ní v řadě vybíhá. Klidně i 30 ks za sebou... to se ale nesmí, samozřejmě...
Začarovaný kruh
Na semináři se soudním znalcem přes škody nám bylo řečeno, že na soudy s myslivci musíme mít dost peněz, času a trpělivosti - a i přesto, že nám soud škodu přizná, to vůbec neznamená, že ji z nich vymůžem, výsledek nejistý. Že se něco vymůže je spíš výjimka a bývá to jen menší část nárokované škody, když vůbec něco :-/

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A jak na vaše škody reagují myslivci od vás? Vím o sdruženích, kde je nájem nějakého půl milionu za rok, do toho škody od daňků a prasat za 120 tisíc, myslivci dost často sedí na posedech, ale i tak to "zvládají" aby byli všichni okolo spokojení a se všemi vycházeli a škody byly kompenzovány, ale ono to je o lidech.

Máte pravdu, je to o lidech.
Mám sestru vdanou na Vysočině, má za švagra myslivce, a ten nad praktikami zdejších myslivců kroutí hlavou a nechápe. Že u nich by to nikdy nenechali dojít tak daleko, hlídali by si stavy.
Vloni jsme konečně nátlakem dosáhli, že si myslivci zařídili nadměrný odstřel daňků, nepůvodního druhu nás, který sem nepatří ( byli velmi alergičtí na slova "nepůvodní druh", asi se jim to tu líbilo). Do konce roku 2013 nám hlásili odstřel 200 ks za 2 sdružení okolní ( díky Bohu za to). Ta zvířata se tu v lesích namnožila častými úniky z nedaleké obory ( poničený plot), takže tu opravdu neměla co dělat a škodila velmi ( měli jsme před pár lety úplně zválenou a zničenou pšenici od nich, bobky samé zrní), nenasekli jsme tam pomalu ani to, co jsme zaseli. Jenže daněk je zvíře odvážné či blbé, bude na člověka zírat z 50 m, ani se nehne. Honila jsem je z polí pryč na koni a opravdu na těch 50 m si dělali z lidí srandu.
Divočák je mnohem chytřejší, obezřetnější, nesrovnatelné. Boj s nimi na dlouhé lokte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
"Pokud máte škody na majetku, obraťte se na příslušný myslivecký spolek a domluvte se spolu na škodách, oni jsou povinni hradit škody za zvěř a pokud mají v revíru hodně přemnožená prasata, tak je to jejich problém, musí dodržovat škody tak, aby byly v rámci "normy". "

Odpověď místního mysliveckého sdružení na toto nám byla, že pokud se rozhodneme nárokovat škody, oni rozpustí spolek, nedostaneme z nich nic a můžeme si divočáky lovit sami. ( nejde jen o nás, i o dvě velká družstva vedle, kde jdou škody ročně do milionů).
Pěkné. Sami bychom si rady věděli, ale to je samozřejmě nezákonné ( chránit vlastní majetek).
Sehnat ranaře pytláky ( nabízejí se sami), a v noci, když na řezačce v kukuřici střílet, jak to z ní v řadě vybíhá. Klidně i 30 ks za sebou... to se ale nesmí, samozřejmě...
Začarovaný kruh
Na semináři se soudním znalcem přes škody nám bylo řečeno, že na soudy s myslivci musíme mít dost peněz, času a trpělivosti - a i přesto, že nám soud škodu přizná, to vůbec neznamená, že ji z nich vymůžem, výsledek nejistý. Že se něco vymůže je spíš výjimka a bývá to jen menší část nárokované škody, když vůbec něco :-/

A můžu se zeptat, odkud vy jste? Ono to je právě to, člověk má nárok, soudy jsou pomalé, zákony nepříznivé pro slušné lidi :( A že rozpustí spolek je blbost, jen "vyhrožují." Vše řeší zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. § 52-55. A vybít divočáky nemocí je opravdu blbost, je třeba udělat jiné opatření, teď třeba vymřou, ale za pár let jsou tu zase a ve stejném počtu, to problém neřeší, pouze dočasně a jen ho oddaluje - četla jsem výborný článek, bohužel nemohu najít a stejně je to jen otázka názoru. Co člověk.... loni to bylo "lepší" mokro, mrazy, bahno, do toho zase teplo a hned sníh - loni byl přírůstek strašně malý, letos se to selatama v lese jenom hemží. Ale nemyslete si, já vás plně chápu, mě by se to také nelíbilo, jsem šťastná za to, že u nás jsou početné stavy černé zvěře v dobrém počtu, kdy to není ani přehnaně moc, ani málo a škody jsou úměrné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máte pravdu, je to o lidech.
Mám sestru vdanou na Vysočině, má za švagra myslivce, a ten nad praktikami zdejších myslivců kroutí hlavou a nechápe. Že u nich by to nikdy nenechali dojít tak daleko, hlídali by si stavy.
Vloni jsme konečně nátlakem dosáhli, že si myslivci zařídili nadměrný odstřel daňků, nepůvodního druhu nás, který sem nepatří ( byli velmi alergičtí na slova "nepůvodní druh", asi se jim to tu líbilo). Do konce roku 2013 nám hlásili odstřel 200 ks za 2 sdružení okolní ( díky Bohu za to). Ta zvířata se tu v lesích namnožila častými úniky z nedaleké obory ( poničený plot), takže tu opravdu neměla co dělat a škodila velmi ( měli jsme před pár lety úplně zválenou a zničenou pšenici od nich, bobky samé zrní), nenasekli jsme tam pomalu ani to, co jsme zaseli. Jenže daněk je zvíře odvážné či blbé, bude na člověka zírat z 50 m, ani se nehne. Honila jsem je z polí pryč na koni a opravdu na těch 50 m si dělali z lidí srandu.
Divočák je mnohem chytřejší, obezřetnější, nesrovnatelné. Boj s nimi na dlouhé lokte.

Přesně jak říkáte Daňci jsou opravdu taková "telátka." Já taky kolikrát co vidím a slyším, se divím, že ti tomu člověk vůbec říká myslivec, díkybohu za to, že já žiji mezi rozumnými lidmi taková ta stará škola, kdy ZATÍM nejde o peníze a o pozemky, ale jde opravdu o tu zvěř a dělat to tak, jak má, když to vidím jinde a co říkáte vy, jak se chovají...

divočáci mi také dělají škody na pastvinách, rozbíjejí ohrady, rvou lanka, když nechám na pastvině bahnit ovci, tak mi jehňata sežerou.....Myslivci dělají naháňky, když mi rodí jehňata, tak mi hlídkují porodních ohrad na lišky a psy, kladou pasti, dávají nástrahy a číhají na škodnou.....
Samozřejmě tak jako vy tady všichni jsem nakrklá a stěžuji si, ale zároveň si uvědomuji, že tohle je prostě příroda....Úplně mě tady bije do očí, jak si tady lidi myslí, že "jim patří svět" a tak nějak zapomínají, že i ty zvířátka mají právo chodit po téhle planetě. Člověk je strašně sobecký tvor a tady v tom tématu je to přímo přetékající.....
Doprčic, uvědomte si, že peníze nejsou všechno, peníze budou a my tu nebudem....
Copak není hezké jít do přírody a potkat zajíce, slyšet zpívat ptáky, zahlídnout veverku, vidět vylétnout bažanta....?

Takže i když jsem se ptala na to,jestli máte nějaké přípravky k odpuzení prasat,nebo nějaké vychytávky,tak odpovědi se mi nedostalo žádné.Bavíte se tu o úplně něčem jiném,než se toto vlákno týká.Takže děkuji všem zúčastněným za to,že sem se dozvěděla prd na mojí otázku,zároveń jsem se dozvěděla,že prasata jsou všude-jako bych to netušila.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takže i když jsem se ptala na to,jestli máte nějaké přípravky k odpuzení prasat,nebo nějaké vychytávky,tak odpovědi se mi nedostalo žádné.Bavíte se tu o úplně něčem jiném,než se toto vlákno týká.Takže děkuji všem zúčastněným za to,že sem se dozvěděla prd na mojí otázku,zároveń jsem se dozvěděla,že prasata jsou všude-jako bych to netušila.

nakrknutá si klidně buďte, ale taková věc, jakou vy chce prostě neexistuje, prasata si vždy najdou svoje řešení.

Smiřte se s tím, že na divočáky jednoduché řešení neexistuje. Jedině pastvinu hlídat, hlídat a divočáky všemi možnými způsoby zrazovat ( pozor na vlastní bezpečnost ), aby si navykli chodit jinudy. A to musíte způsoby plašení střídat, protože si časem zvyknou a jednotvárný způsob plašení je nebude odrazovat.

Něco z té druhé strany...........................................

Smutná srnčí máma
Autor: Petr Slaba
Musím to sem dát znovu a prosím o masívní sdílení, mám toho už plné zuby, jsem nasranej a nasranej hodně, zase jsem musel na závěr dne podřezávat posekaný srnče a další dvě rozsekané odklízet z pole, pak jsme s kolegou Pepou Kalšem/75 let/ do půl desáté procházeli louky, kde se bude zítra sekat, kdyby jsme se dotyčného zemědělce nezeptali, ani nám neřekl, že bude louky zítra sekat. O těch dnešních jsme se dozvěděli hodinu před sekáním. Končím s nějakou dobrotou, končím s nějakou zvěřinou či penězi za škody na polích, končím s ohleduplností a končím s pseudoochránci a jimi podobnými, ať mi nějakej takovej zkusí něco napsat o myslivcích a pošlu ho do prdele, mám už těch šmejdů plný zuby a budu tentokrát hodně sprostej a tvrdej, když jsem jel domů, tak jsem napočítal na těch dvou teď už posekaných polích pět srn, které chodily a hledaly své mrtvé děti, a to se hrozím zítřka, protože sekají zároveň dva zemědělci opravdu velké plochy a to bude teprve masakr.
Došel jsem pomalu k posedu, pod kterým se v menším údolí rozprostírala posekaná louka, ne velká, čítajíce asi tak dva a půl hektaru..Vysoká tráva ležela teď v dlouhých řadách jako na nějaké přehlídce. Cestou jsem potkal velký a rychlý traktor s masivní závěsnou sekačkou, což bylo znamení, že louku posekal těsně před mým příjezdem. Jako vždy nám myslivcům nedal majitel polností vědět, že se bude sekat...
Chvíli jsem seděl, když z trnek vedle louky vyšla na posekanou louku mladá srnka, byl červen, čas mláďat, a já tušil, co se bude dít, ale netušil jsem, že zažiji tak emotivní smutný zážitek…
Srna začala sem a tam chodit mezi řádky a volala jemným pískáním srnče, které se jí ale neozývalo. trvalo to asi čtvrt hodiny nežli ho našla… malé tělíčko leželo v jednom z pruhů trávy, kde ho zastihla dlouhá a nemilosrdná kosa sekačky, nemělo vůbec šanci na přežití. Srna k němu došla chvíli ho očichávala a pokoušela se ho větrníkem, postavit na běhy. Přitom opět pískala, ale tentokráte jinak. Úplně změnila hlas, v jejím pískání byl jasně poznat smutek a obrovská bolest, protože zjistila, že její nejmilejší už nežije, že ho ta velká burácivá věc, co po louce jezdila a kosila trávu, ve které si srnče schovala, strašlivě zahubila. Její hvězdičku, její malou holčičku její první v životě…
Slézal jsem z posedu a měl jsem oči plné slz a hlavu plnou myšlenek o tom, jak si my nárokujeme majestát nad lesy, poli, loukami a zapomínáme na to, že nám vlastně nepatří, že jsou tu tvorové, kteří na ní mají mnohem větší právo než my, protože je to jejich domov, ve kterém tisíce let žijí…

P.S: V současné době, kdy nám EU víceméně účelově zlikvidovala na spoustách hektarů pěstování obilovin, vznikly z těchto pozemků louky a pastviny. Na těchto loukách většina srn klade svá mláďata a má je tam schované před predátory, bohužel je to současně v době senosečí. Malé srnče neuskočí a neuteče ve vysoké trávě před sekačkou je pudově přikrčené a čeká až nebezpečí zmizí…Jak to dopadne, je zřejmé. Též dnešní sekací stroje a traktory jsou mnohem rychlejší a se širším záběrem sekání, než stroje které brázdily naše pole a louky před dvaceti lety. Má to za následek to, že v každém mysliveckém sdružení, které má luční pozemky ve svých honitbách, přijde o život nezanedbatelné procento srnčat. Sám jsem byl svědkem kosení většího vojtěškové pole, na kterém bylo posekáno sedmnáct srnčat…
Zemědělci často nárokují po myslivcích značné částky za škody zvěří, které jim způsobí na polích. Co kdybychom jako myslivci chtěli také škody my, třeba za ta srnčata, co třeba takových 15 000 za jedno posekané?
Zdroj:zvedavec.org

"Zemědělci často nárokují po myslivcích značné částky za škody zvěří, které jim způsobí na polích. Co kdybychom jako myslivci chtěli také škody my, třeba za ta srnčata, co třeba takových 15 000 za jedno posekané?"
--- můžou si to odečíst od škod způsobených divočáky a daňky, pořád budou těžce v mínusu +++
Zajímavé - bylo nám řečeno, že divoce žijící zvěř je majetkem státu, ne majetkem myslivců. Ale nárokovat škody za ni po státu nelze, dokud hospodaří myslivecké sdružení.
Pěkné, myslivci by si chtěli nárokovat škody na posečených mláďatech, která narostla z námi zaseté trávy a obilí, kukuřice, vojtěšky... stejně jako z ní narostli rodiče těch mláďat.
Tohle musel napsat marťan nebo demagog
K nám si chodí myslivci v zimě vyptat seno, pro "svou" zvěř - berou si to ve vacích, zadara, nejsme necitelní. "Jejich" zvěř nám v zimě bivakuje u silážní jámy - srnci, zajíci, bažanti, divoké kachny. Tihle drobní neškodí, nijak nám nevadí - ať se nažerou z našeho dosyta.
Myslivci x zvěř - neživí ji nijak zvlášť v zimě, a od jara do zimy vůbec ne - tak kde chodí na úvahy, že je "jejich"? Jejich je akorát, až si ji zastřelí...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Něco z té druhé strany...........................................

Smutná srnčí máma
Autor: Petr Slaba
Musím to sem dát znovu a prosím o masívní sdílení, mám toho už plné zuby, jsem nasranej a nasranej hodně, zase jsem musel na závěr dne podřezávat posekaný srnče a další dvě rozsekané odklízet z pole, pak jsme s kolegou Pepou Kalšem/75 let/ do půl desáté procházeli louky, kde se bude zítra sekat, kdyby jsme se dotyčného zemědělce nezeptali, ani nám neřekl, že bude louky zítra sekat. O těch dnešních jsme se dozvěděli hodinu před sekáním. Končím s nějakou dobrotou, končím s nějakou zvěřinou či penězi za škody na polích, končím s ohleduplností a končím s pseudoochránci a jimi podobnými, ať mi nějakej takovej zkusí něco napsat o myslivcích a pošlu ho do prdele, mám už těch šmejdů plný zuby a budu tentokrát hodně sprostej a tvrdej, když jsem jel domů, tak jsem napočítal na těch dvou teď už posekaných polích pět srn, které chodily a hledaly své mrtvé děti, a to se hrozím zítřka, protože sekají zároveň dva zemědělci opravdu velké plochy a to bude teprve masakr.
Došel jsem pomalu k posedu, pod kterým se v menším údolí rozprostírala posekaná louka, ne velká, čítajíce asi tak dva a půl hektaru..Vysoká tráva ležela teď v dlouhých řadách jako na nějaké přehlídce. Cestou jsem potkal velký a rychlý traktor s masivní závěsnou sekačkou, což bylo znamení, že louku posekal těsně před mým příjezdem. Jako vždy nám myslivcům nedal majitel polností vědět, že se bude sekat...
Chvíli jsem seděl, když z trnek vedle louky vyšla na posekanou louku mladá srnka, byl červen, čas mláďat, a já tušil, co se bude dít, ale netušil jsem, že zažiji tak emotivní smutný zážitek…
Srna začala sem a tam chodit mezi řádky a volala jemným pískáním srnče, které se jí ale neozývalo. trvalo to asi čtvrt hodiny nežli ho našla… malé tělíčko leželo v jednom z pruhů trávy, kde ho zastihla dlouhá a nemilosrdná kosa sekačky, nemělo vůbec šanci na přežití. Srna k němu došla chvíli ho očichávala a pokoušela se ho větrníkem, postavit na běhy. Přitom opět pískala, ale tentokráte jinak. Úplně změnila hlas, v jejím pískání byl jasně poznat smutek a obrovská bolest, protože zjistila, že její nejmilejší už nežije, že ho ta velká burácivá věc, co po louce jezdila a kosila trávu, ve které si srnče schovala, strašlivě zahubila. Její hvězdičku, její malou holčičku její první v životě…
Slézal jsem z posedu a měl jsem oči plné slz a hlavu plnou myšlenek o tom, jak si my nárokujeme majestát nad lesy, poli, loukami a zapomínáme na to, že nám vlastně nepatří, že jsou tu tvorové, kteří na ní mají mnohem větší právo než my, protože je to jejich domov, ve kterém tisíce let žijí…

P.S: V současné době, kdy nám EU víceméně účelově zlikvidovala na spoustách hektarů pěstování obilovin, vznikly z těchto pozemků louky a pastviny. Na těchto loukách většina srn klade svá mláďata a má je tam schované před predátory, bohužel je to současně v době senosečí. Malé srnče neuskočí a neuteče ve vysoké trávě před sekačkou je pudově přikrčené a čeká až nebezpečí zmizí…Jak to dopadne, je zřejmé. Též dnešní sekací stroje a traktory jsou mnohem rychlejší a se širším záběrem sekání, než stroje které brázdily naše pole a louky před dvaceti lety. Má to za následek to, že v každém mysliveckém sdružení, které má luční pozemky ve svých honitbách, přijde o život nezanedbatelné procento srnčat. Sám jsem byl svědkem kosení většího vojtěškové pole, na kterém bylo posekáno sedmnáct srnčat…
Zemědělci často nárokují po myslivcích značné částky za škody zvěří, které jim způsobí na polích. Co kdybychom jako myslivci chtěli také škody my, třeba za ta srnčata, co třeba takových 15 000 za jedno posekané?
Zdroj:zvedavec.org

Malá rada - pronajměte si ty pozemky, hospodařte tam podle svých představ - a máte po problému.
Majitelům pozemků stačí zamávat před nosem vyšším nájemným, než platí potížisti zemědělci likvidátoři mláďat a máte to v kapse. Je doba volného trhu, kapitalismus.
Třeba časem budete pást jenom ty srnce anebo můžete zrovna založit oboru. Nebudete muset řešit posečené mladé - můžete to pak střílet velké, a trofejové, za prachy...