Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.208.73
Ahoj..stal se vam nekdy uraz na koni a pote jste slyseli od rodicu at prodate kone a takove veci kolem..jak jste na to reagovali? Me se stal uraz ne zrovna prijemny ale kone prodavat jako proc?jrn me stve ze kdyz mi tohle reknou tak mi to trosku vrta v hlave ale proc bych boze mela ho prodavat za uraz co byl zpusobeny mou vinou? Kdyz to nebyla ani jeho vina... Diky za vsechny prispevky
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.23.115
Pokud nejsou rodiče od fochu tak to asi těžko pochopí a udeš jim to těžko vyvracet,když se o tebe zřejmě bojí,když akhle ragují,ale z pohledu sebe coby rodič koňáka tohle beru se slovy -kdo nepadá nejezdí...ale neopírám,že se o své děti nebojím,snažíme se úrazůmtrochu předcházet pomůckami,jako vestou atd.ale přihodit se ckoliv může i s ochranými pomůckami a skušenému jezdci,pokud má člověk prostě hold smůlu tak se to stane a neivlivní to ani kdyby to byl jaký koliv jiný sport,asi to ryziko k tomu prostě patří a pokud máš koně opravdu ráda tak tě ani pády a ani řeči ostatních jen tak neodradía stejně budeš jezdit,ale někdo to má třeba jinak nevi...přeji hodně zdaru a málo ůrazů
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.208.73
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pokud nejsou rodiče od fochu tak to asi těžko pochopí a udeš jim to těžko vyvracet,když se o tebe zřejmě bojí,když akhle ragují,ale z pohledu sebe coby rodič koňáka tohle beru se slovy -kdo nepadá nejezdí...ale neopírám,že se o své děti nebojím,snažíme se úrazůmtrochu předcházet pomůckami,jako vestou atd.ale přihodit se ckoliv může i s ochranými pomůckami a skušenému jezdci,pokud má člověk prostě hold smůlu tak se to stane a neivlivní to ani kdyby to byl jaký koliv jiný sport,asi to ryziko k tomu prostě patří a pokud máš koně opravdu ráda tak tě ani pády a ani řeči ostatních jen tak neodradía stejně budeš jezdit,ale někdo to má třeba jinak nevi...přeji hodně zdaru a málo ůrazů
ja bohužel měla tak blbý pád že i vesta by mi nepomohla :-/.. jinak rodiče bohužel ne ..je to pro ně krásny ušlechtilé zvíře, ale to je všechno respekt z toho mají je to moc velky moc to moc ono... koně mám ráda.. nekoupila jsme si ho proto abych ho za pul roku zase dávala pryč....jen mi asi chybí tak trochu nějak ta podpora ze strany rodiču no ..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.41.2
řeknu ti to takhle, ty máš štěstí už jen proto, že ti rodiče toho koně koupili, takové štěstí má málodko...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.107.70
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ahoj..stal se vam nekdy uraz na koni a pote jste slyseli od rodicu at prodate kone a takove veci kolem..jak jste na to reagovali? Me se stal uraz ne zrovna prijemny ale kone prodavat jako proc?jrn me stve ze kdyz mi tohle reknou tak mi to trosku vrta v hlave ale proc bych boze mela ho prodavat za uraz co byl zpusobeny mou vinou? Kdyz to nebyla ani jeho vina... Diky za vsechny prispevky
To pochopíš, až budeš sama rodičem. Vlastní děti ti to podobnými kecy spolehlivě vrátí
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.208.73
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
řeknu ti to takhle, ty máš štěstí už jen proto, že ti rodiče toho koně koupili, takové štěstí má málodko...
Jen pro ujasneni..
Ja si kone koupila sama ze svych penez.. Vzdycky nasi proti tomu byli abych si koupila kone...nepodporovali me..spise shazovali, nerespektovali a nepochopili..s timto musim bojovat skoro kazdy den, protoze nechapou, ze me to dela stastnou a splnila jsem si svuj sen.na jejim miste ,kdyby bylo vse v jejich rukou tak kone uz nemam.oni by byli stastni kdybych ho prodala a sedela doma na prdeli.nemuzu prece vlastnit neco co "ublizuje" memu zdravi
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.208.73
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To pochopíš, až budeš sama rodičem. Vlastní děti ti to podobnými kecy spolehlivě vrátí
Ja dokazu se vcitit do nasich..nejsem dutej parez.. Rozdil bude v tom ,ze ja ke konim citeni mam..nasi ne..takze to zase bude trosku jina vec kdyz moje deti budou chtit kone
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.169.13
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ja dokazu se vcitit do nasich..nejsem dutej parez.. Rozdil bude v tom ,ze ja ke konim citeni mam..nasi ne..takze to zase bude trosku jina vec kdyz moje deti budou chtit kone
Ale prdlajz, stejny to bude, neboj
ty navic budes vedet, jak moc se ti decko muze na koni zramovat a vsad se, ze budou chvile, kdy si budes sakra vycitat, ze si vlastni dite ke konim privedla.
Pokud ti rodice kone aspon tolerujou, tak i to staci a bud rada za to. Ja jsem po padu pred XX lety dostala ke konim zaracha a nesedla jsem ne jen do plnoletosti, ale do doby, nez jsem se odstehovala (dokud budes v nasem dome, budes dodrzovat nase pravidla, blablabla). Ted mam kone 4 ![]()
Takze si nestezuj, tak strasne to nemas, kecy jsou to nejmensi... a holcicky, co jim papinkove dlazdi cesticku penizkama ke koňiskum, byvaji obcas taky pekny hovezi, takze si zachovej zdravy rozum, pristup a think positive
i ve vztahu k rodicum. Deti ti to opravdu vrati
)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.206.137
Když jsem byla mladá, rodiče si rvali vlasy.Po kom jsem takový cvok,že na "to" lezu už hned z nemocnice znova.Já to nechápala ,pro mě bylo normální,co to šlo,tak ke koním.Nicméně jízdárnu platili nadále,za což jsem jim velmi vděčná.
Teď, když jsem já v pozici rodiče,už to vidím zas jinak.Bojím se ,protože vím,co se může stát.Ale zas nechci dceru brzdit v rozletu.Tak se snažím eliminovat rizika.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.107.70
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Ja dokazu se vcitit do nasich..nejsem dutej parez.. Rozdil bude v tom ,ze ja ke konim citeni mam..nasi ne..takze to zase bude trosku jina vec kdyz moje deti budou chtit kone
Jenomže on ty děti jako z udělání mohou, nebo jak to často u dětí koňáků bývá,(co je doma, to je nebaví) budou tíhnout úplně k něčemu jinému než jsou koně, co třeba nebude po vůli tobě jako rodiči, a máš to v úplně stejné lajně. S největší pravděpodobností budeš bojovat s nepochopením svých potomků jako předchozí generace. Takový je prostě život.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.208.73
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jenomže on ty děti jako z udělání mohou, nebo jak to často u dětí koňáků bývá,(co je doma, to je nebaví) budou tíhnout úplně k něčemu jinému než jsou koně, co třeba nebude po vůli tobě jako rodiči, a máš to v úplně stejné lajně. S největší pravděpodobností budeš bojovat s nepochopením svých potomků jako předchozí generace. Takový je prostě život.
To mate pravdu..proste to je zivot..nic s tim nenadelam..generace mych rodicu nechape me..ja zas tezko budu chapat generaci mych deti..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.228.228
Já bych v tomhle případě se snažila najít kompromis. Tedy říct rodičům- jezdit nepřestanu, koně neprodám, ALE co nejvíc omezím rizika, to jest pořídím si vestu (případů, kdy nestačí, je málo), budu jezdit pod trenérem a do terénu jen v doprovodu někoho jiného. Případně dám koně na výcvik, pokud ho nebudu zvládat (neznám okolnosti pádu).
Taky jsem kdysi měla svého koně denně na talíři, protože rodina koní neznalá si nechala nakukat, že jezdit neumím. Jezdila jsem totiž jiným stylem než dotyčná osoba. To, že si to nikdo jiný nemyslel a kůň mě respektoval i bez sedla a uzdy, nechtěli vidět. Takže jsem ho trápila a sebe ohrožovala. A to jsem neměla za 3 roky žádný ani malý úraz. Od rodiny jsem odešla, kůň zemřel a dodnes mi chybí.
Ale mám dva nové, prvního jsem bez potíží sama obsedla.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.41.2
Můžu vědět, kolik ti je??
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.231.5
Úrazů jsem měla dost...a naši trpělivě všechno snášeli :) Koneckonců..ke koním mě dovedli oni.... Ovšem morově mě vytáčeli (teda mamka) hysterčením, když jsem přišla o něco později. V tu dobu ještě nebyly mobily :D (jojo...skoro ještě žili mamuti :D ) Ježíš...aby se nezbláznila kvůli půlhodince...Pak jsem se odstěhovala, ke koním mi začaly chodit děvčata...šikovná a poměrně zodpovědné. Po dlouhé době jsem je KONEČNĚ pustila ven samy spolu....na HODINU !!!!! Za 45 minut jsem vyhlížela, za 55 už jsem byla nervní...za hodinu jsem zuřila...opozdily se jen o 10 minut...ale já už byla napůl šílená a naštvaná a vyděšená a ....pochopila jsem maminku :D
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.36.237
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Úrazů jsem měla dost...a naši trpělivě všechno snášeli :) Koneckonců..ke koním mě dovedli oni.... Ovšem morově mě vytáčeli (teda mamka) hysterčením, když jsem přišla o něco později. V tu dobu ještě nebyly mobily :D (jojo...skoro ještě žili mamuti :D ) Ježíš...aby se nezbláznila kvůli půlhodince...Pak jsem se odstěhovala, ke koním mi začaly chodit děvčata...šikovná a poměrně zodpovědné. Po dlouhé době jsem je KONEČNĚ pustila ven samy spolu....na HODINU !!!!! Za 45 minut jsem vyhlížela, za 55 už jsem byla nervní...za hodinu jsem zuřila...opozdily se jen o 10 minut...ale já už byla napůl šílená a naštvaná a vyděšená a ....pochopila jsem maminku :D
Jo jo, ono jim to po pár letech taky dojde, až budou mít opravdu za něco nebo za někoho odpovědnost.