Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.111.233
Ahoj, chci se zeptat, nemáte strach,když jezdíte sami třeba ven, zvlášť vy co máte ,,živější" koně? Nejsem žádný začátečník, ale pořídila jsem si koně a ustájila ho ve stáji, kde nemám s kým jezdit. Je mladý,nevadí mu že chodí sám,ale občas vyhodí nebo je trochu hrr...na jízdárně to jde,ta je u cesty,ale ven mám trochu strach-co kdyby se něco přihodilo...jak to máte vy a jak to řešíte?a co byste poradili? Děkuji
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.87.75
1/ nejezdit sám - dokud je z toho obava, nemá to moc cenu
2/ jezdit "kolem komína", postupně navykat koně i sebe
3/ jezdit tak, aby mezi koněm a stájí nebyla žádná silnice, či podobná past. Spadnout v terénu může každý, když je kůň sám, často uteče domů... tak proto
4/ hlásit ve stáji kam jedu a jak dlouho budu venku, mobil s sebou (připevněný k sobě, ne ke koni ;-)
5/ když už ven, tak na ruce. To někdy pomůže hodně.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.84.23
Já mám koně doma,jezdím sama. Pořídila jsem si plnokrevníka. Nikdy jsem takového koně neměla,tak jsem se ze začátku dost bála. Začala jsem chodit nejdříve ven jen na ruce,abych věděla jak zareaguje na srnky,auta,vlak... Po pár procházkách jsem si doma nasedla a prostě jsme vyjeli. Byl v pohodě,a já jsem si po chvíli zvykla,že jde pěkně. Přestala jsem se stresovat a vyjížďku jsem si užila. A nyní už si užívám každou ;-) Jak psal nademnou příspěvek- hlavně telefon u sebe! Hodně štěstí ;-)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.38.63
Já mám mlaďošku, sice je hodná, ale je mladá, tu a tam se lekne, tu a tam začne trochu blbnout a já jsem jak brambora. Snažím se jezdit s druhým koněm, ale ne vždy to vyjde. A klasicky - všude kolem jsou silnice. Ale kobču mám od narození a když mě sundá, tak na mě zatím vždycky počkala. Ze země jsem ji učila, že když z ní něco spadne (pytel se senem), tak se má uklidnit a hned vypnout. Ze začátku mě na zemi i hledala. Teď už to tolik neřeší a jde se pást, dokud k ní zase nepřijdu.. Hlavní je koně za pád netrestat...
Ale samozřejmě mám pochyby - když mě jednou shodí nešťastně a já si něco udělám. Když bude opravdu vyděšená a splašená uteče... Ten telefon je základ.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.34.42
Jezdím asi patnáct let, víceméně sama. Leckdy mi to přijde bezpečnější než s druhým jezdcem
. Mám koně, kteří neblázní, ale i tak jsme párkrát upadli (i s koněm). Mobil nosím u sebe vždy, kdyby se něco stalo mně nebo koni, abych mohla volat o pomoc. Neříkám nikomu kam jedu, protože není komu, takže kdybych se nevracela, zjistí to možná až druhý den v práci... bohužel je to tak. Nemám koně v komerční maštali, ale na pastevku, tam by na to majitel areálu přišel až při kontrole druhý den k polednímu....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.180.30
Tiež mám kone doma a občas chodievam sama ak nie je s kým. Väčšinou si to ale snažím zadeliť tak, že keď som sama robím na jazdiarni a keď niekto príde ideme von. Ak je ale zlé počasie a jazdiareň je moc mokrá idem sama na vychádzku. Bývame za dedinou tak sa snažím ísť tak, aby som neprechádzala cestu a pri prípadnom úteku koňa by dobehol len k výbehom. Čo sa týka mňa tak nosím mobil a to je celé. Často nikto nevie kde som, manžel chodieva domov z práce veľakrát neskoro, alebo je úplne preč aj niekoľko dní. Keby sa mi niečo vážne stalo asi by ma hľadali najskôr na druhý deň v práci 
Nie je to ale ideálne, ak máte možnosť VŽDY dajte niekomu vedieť aspoň kam idete, majte mobil a ak sa dá nejazdite do oblastí kde nikto nechodí, ale radšej len niekde poblíž dediny kde chodia aspoň ľudia na prechádzky. Keď som sama dávam si zato oveľa väčší pozor, napríklad keď kôň moc vymýšľa tak kľudne radšej zosadnem a prevediem ho, alebo keď je moc nabitý tak prejdem kilometer a otočím sa a prípadne idem zas len kilometer opačným smerom, alebo sa otočím aj 2x. Darmo čím je človek starší tým je opatrnejší
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.206.137
Opatrnost je určitě na místě,ale zas bych to příliš nehrotila.Jezdit se má pro radost a odreagování,ne jen být v hrůze co a kde.....
To by člověk nemohl vyjet na kole,vyjít na houby,přemísťovat se autem.V podstatě i v baráku s kočkou a psem se vám i jim může NĚCO stát.
A chodit pořád výhradně s koňmi taky není úplně správně.Pak vám ten váš sám a jediný nebude k ničemu.
Já jezdím ráda sama a také to je v některých případech bezpečnější,než někým nekompetentním![]()
Jak zazněly rady výše,mobil u sebe,hlásit směr kudy pojedete(je li komu) přibližný čas návratu.Pokud možno nejezdit tam ,kde nemáte dobrý pocit,přenášíte to na koně.Nic si nedokazovat a asi jako ve všem,nepřeceňovat schopnosti své ani koňské.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.98
Mám hafloše, který je venku trošku blázen (lítá, valí, poklusává), ale proto jezdím zásadně sama. Nikoho tím neotravuju, když mám problém, tak si ho v klidu vyřeším, nestresuju jiné koně, jedu kam chci, vrátím se kdy chci (nemusím se řídím podle ostatních). Jsem prostě nezávislá a vyhovuje mi to. Strach nemám. Kdybych spadla, tak o mě ví, kam jedu a kůň by doběhl domů. Snažím se jezdit tam, kde moc nepřecházím silnice. Má to svá pro i proti, ale u mě výhody převažují ;)Navíc si můžu v klidu přemýšlet ;)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.164.82
Za celou tu dobu, co mám koně, je mám doma, bohužel nikdo v okolí koně nemá, tak jezdím furt sama. S kobčou, co jsem měla jsem problém neměla, byla hodná, občas caplovala, ale nelekala se, neutíkala. Horší to bylo, když jsem si pořídila mlaďošku, obsedla a začala jezdit. Nebyl nikdo po ruce se zkušenějším koněm. Nejdřív jsem se s ní sama bála ven vyjet, tak mamča vzala kolo a po okolí jezdila s náma, aby jsme se otrkali. Potom místa, co jsem znali jsme jezdili samy, potom už samy jsme se vydávali i zkoumat ostatní místa..:) Naštěstí kobča byla suprová a nedělala bordel, když chodila sama. Občas je lekavá, ale nezdrhá, spíše se zapíchne na místě.
Ale ven nevyjedu bez mobilu !! Jednou jsem si ho nevzala a kobča se zrovna lekla a skončili jsme obě na zádech, s tím, že mě zalehla asi 2 kiláky od stáje. Byla jsem pěkně pomlácená a ty 2 km bych určittě nedošla pěšky, ale v takovým stavu, že jsem ještě dokázala na ní nasednout a domů odjet. Nedovedu si představit, kdyby to bylo horší..
Takže vždycky s mobilem, nebo někomu hlásit, kam jedeš, nebo za jak dlouho se vrátíš, kdyby se něco stalo, aby tě měl kdo a kde hledat.. :)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.0.206
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já mám mlaďošku, sice je hodná, ale je mladá, tu a tam se lekne, tu a tam začne trochu blbnout a já jsem jak brambora. Snažím se jezdit s druhým koněm, ale ne vždy to vyjde. A klasicky - všude kolem jsou silnice. Ale kobču mám od narození a když mě sundá, tak na mě zatím vždycky počkala. Ze země jsem ji učila, že když z ní něco spadne (pytel se senem), tak se má uklidnit a hned vypnout. Ze začátku mě na zemi i hledala. Teď už to tolik neřeší a jde se pást, dokud k ní zase nepřijdu.. Hlavní je koně za pád netrestat...
Ale samozřejmě mám pochyby - když mě jednou shodí nešťastně a já si něco udělám. Když bude opravdu vyděšená a splašená uteče... Ten telefon je základ.
Můžete mi vysvětlit jak jste tohle učila?
. Ráda bych to naučila mladého taky
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.72.69
Jezdim zasadne sama. S jinymi konmi si vyjizdku vubec neuziju, kun dela bordel. Sundal mne ctyrikrat, trikrat zustal stat.poctvrte to bylo blizko domova, tak utekl. Mobil mam u sebe pokazde. Kdyz mi poprve v zivote rekl trener, ze mam jit sama ven s hrebcem, byl to pro mne uzasny zazitek a od te doby preferuju jet kam chci, jakym tempem se mi zrovna chce a vnimat jen kone a prirodu.az budu chtit kecat o chlapech, pujdu na kafe.a jak psano vyse, uraz se muze stat kdykoliv kdekoliv.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.140
V čem mobil vozíte? Chápu, že pro případ co kdyby je důležitý, ale kam ho dát? V zimě jsou bundy s kapsama, to je v pohodě, ale teď v létě, když je teplo... Navíc mám docela drahý a představa, že by se rozbil při nějakém pádu...
Já jezdím sama, ale buď jen na jízdárně vedle stáje, nebo na louce 500 metrů od stáje. Ráda bych i dál, ale zatím odbouráváme s koníkem jeho závislost na kamarádech.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.72.69
Inspirovana ostatnimi jsem poridila ledvinku
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.12.66
Když se necítím s koněm jistě, tak jezdím raději sama než s ostatními, protože si můžu určovat tempo, trasu, nemusím se přizpůsobovat ostatním, když se necítím, tak jdu třeba celou vyjížďku s krokem, což by třeba ostatní nebavilo. Tím pádem jsem pak víc v pohodě než když mám pocit, že ostatní zdržuju. Když mám koně v pohodě a věřím mu, tak jedu ráda i s dalšími jezdci, když si člověk povídá, tak je uvolněnější a nemyslí na to, že by se třeba mohlo něco stát...Obojí má něco do sebe, někdy mám prostě chuť na společnost, jindy ne.
Jinak mobil nosím v pouzdře na pásku, už jsem párkrát spadla a nikdy se mu nic nestalo.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.218.3
Pokud jedu na koni,kterému úplně nevěřím,volám předem kamarádce,kam jedu a kdy se vrátím,ta mi pak zavolá,pokud jí to típnu ví,že žiju a je vše OK.
Bohužel taky nemám s kým jezdit.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.160.1
Jen taková maličkost (z vlastní zkušenosti) - pokud po pádu zůstanete ležet v bezvědomí, je vám mobil tak akorát na dvě věci...
Takže rozhodně hlásit, že jedu ven, na jak dlouho zhruba a do kterých míst, aby vás pak třeba nehledali hodinu, jako tenkrát mě, když se kůň vrátil do vesnice sám...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.2
Ja tedy taky nemam s kym ale prijde mi ze o to ani moc nestojim. Tempo i trasu si urcim dle sebe. Mam mladou kobylu co se dost leka a rada meni tempo proto dost couvame a zastavujeme opravujem. A to by s nekym neslo.
Kam jedu vetsinou nerikam protoze se mi jiz nekolikrat stalo ze jsem chtela jet nekam a ta treba litali na ctyrkolkach a tech se ona desi tak jsme jeli jinam. Nebo tam seli a to tam taky nemuzem. Telefon si vozim ale jen nekdy. Zatim jsem ho potrebovala jen trikrat a dvakrat jsem se domu nedovolala