Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

18.4.2014 12:25
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.32.152

Prosím všechny co už mají obsedání u svého koníka za sebou. Koníkovi jsou teď na Velikonoce 4 roky, v podstatě kliďas. Sedlo si nechá dát bez problémů, dotažení neřeší, zvklý na to, že na něho lezu jednu nohu ve třmenu, pak se na něho položím. Stojí a kouká. Jaká je pravděpodobnost, že až přehodím druhou nohu a sednu do sedla, začne rodeo? Už jsem takhle na něm seděla ovšem s vodičem, který koníka držel. Nedělo se nic, ušli jsme pár kroků, pak jsem slezla, v pohodě. Ale jednou musí přijít ta chvíle, kdy na něho sednu bez vodiče. A z toho mám strach. Jak to bylo u vás? Díky.

Neregistrovaný uživatel

18.4.2014 12:28
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.38.63

Hlavní je se nebát. Moje kobuš zvládala to, že jsem na ni sedla, když stála, ale rodeo nastalo, když se rozešla.. Začaly jsme skoro od znova, jen jsem vše dělala v chodu. Nakonec jsem na ni začala jezdit tak, že jsem na ní ležela a řídila podivným způsobem, ale pak už sezení neřešila :)
Taky jsem ji z obou stran plácala třmeny, ať si zvyká.. Ale pohodlné to tedy nebylo :)

Neregistrovaný uživatel

18.4.2014 17:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.146.1

Můj valášek nedělal rodeo vůbec smajlík prostě nic. Rozešel se jak profík... až mě to úplně zaskočilo.. Čekala jsem aspoň něco ale nic ... Krása toto obsedání..

Neregistrovaný uživatel

18.4.2014 18:42
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.13.98

Moji koně taky nedělali rodeo. Hlavně zkontrolujte, zda sedlo opravdu sedí, až dosednete, aby koně nezatlačilo. Jinak není důvod k žádnému rodeu. V sedle se chovejte klidně, nezapomeňte dýchatsmajlík a hoooooodně moc chvaltesmajlík

Neregistrovaný uživatel

18.4.2014 19:29
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.9.252

Já svou kobylu obsedla je to asi měsíc. Byly jsme venku na procházce jen na ohlávce a řekla jsem si,že to zkusím vlezla jsem na ní a kobča mě dovezla až domů bez problému. Šla jak profesionálsmajlík.Na ohlávku reagovala skvěle a neměla potřebu mě schazovat nebo tak něcosmajlík

Neregistrovaný uživatel

18.4.2014 19:55
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.76.28

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím všechny co už mají obsedání u svého koníka za sebou. Koníkovi jsou teď na Velikonoce 4 roky, v podstatě kliďas. Sedlo si nechá dát bez problémů, dotažení neřeší, zvklý na to, že na něho lezu jednu nohu ve třmenu, pak se na něho položím. Stojí a kouká. Jaká je pravděpodobnost, že až přehodím druhou nohu a sednu do sedla, začne rodeo? Už jsem takhle na něm seděla ovšem s vodičem, který koníka držel. Nedělo se nic, ušli jsme pár kroků, pak jsem slezla, v pohodě. Ale jednou musí přijít ta chvíle, kdy na něho sednu bez vodiče. A z toho mám strach. Jak to bylo u vás? Díky.

Pravděpodobnost velmi malá. My jsme obsedali loni, kobyla chodila dvakrát nebo třikrát na ruce, pak párkrát na lonži, až pak bez vodiče. Jediný krizový moment, co mě napadá že by ti mohl nastat, je s tlakem holení - citlivější kůň z toho zezačátku může až panikařit a je dobrý ho s tím seznamovat postupně a srozumitelně.

Neregistrovaný uživatel

18.4.2014 20:08
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.238.248

nejdřív jsem s kobčou dělala hodně ze země, takže měla naučené povely, krok, klus, pro zastavení. Když jsem na ni sedala tak nic neřešila, Ze začátku jsem dala povel krok, který znala a ona se pomalu rozešla, stačilo mi pár kroků, zas povel pro zastavení, takhle jsme pokračovali a postupně přidávala sed a holeně

Neregistrovaný uživatel

19.4.2014 06:23
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.20.244

Obsedla jsem kobču s vodičem+ lonž a druhý den už jsem jezdila sama s druhým koněm na jízdárně. Předcházela ale dobrá příprava, práce ze země a ůčast na vyjízďkách krok- klus na ohlávce nebo na uzdečce. Byla to pětiletá klisna, už vyzrálá. Teď mě to čeká s její dcerou a budu postupovat podobně.
Když si nejste jistá, přidejte práci na dvou lonžích. Bude to pak jednodušší.

Neregistrovaný uživatel

19.4.2014 08:26
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.212.36

Já už jsem si obsedala 2 koně a žádný mi nevyhazoval.Na sedlo byli zvyklí se vším všudy a co pro mě bylo velice důležitý, tak to že jsem se je naučila perfekně na lonži, kterou jsem používala i při obsedání...Nejdříve sem koně učila zvykat si na váhu asi jako vy a pak když přišlo na řadu nasednutí tak jsem šla na lonž...První den jsem objela kolečko v kroku, vše bylo v poho tak jsem slezla a druhý den jsem zase objela 2-3 kolečka, a třetí den zase a podle toho jak je kůň v pohodě i klus vyzkoušet ale jen kousek a pak zase konec. Další dny jsem začala jezdit s ostatními koňmi na krokovky ( klus jsem vyzkoušela až po nějaké době) a teda první vyjížďky jsem dost pásla aby věděli že venku je taky něco dobrýho..Někomu se může zdát můj postup pomalý ale pro mě je důležitá důvěra koně, aby věděl že mu nechci dělat nic nepříjemnýho ale spolupracovat s ním..Koně mi při obsedání nevyhazovali ( jistěže když jsem venku a rozběhneme se po louce cvalem tak si sem tam vyhodí, ale přjde mi to spíš z radosti protože to jsou jeden,dva hrbíky, často si toho ani nevšimnu) a když přijdu do ohrady s ohlávkou tak tito dva se ke mě hrnou jako první :) Ted v květnu mě čeká další obsednutí a už se na to těším...Jo a co ještě důležitý tak dávat odměny :)

Neregistrovaný uživatel

19.4.2014 11:23
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.64.12

Taky teď obsedáme,ale máme problém,když jsme na lonži,tak když mu pomalu zatáhnu za otěže,tak zabrzdí tím stylem,že se stočí na toho co lonžuje. Jinak na udidlo moc nereaguje. Co udělat aby začal reagovat? Už jsme obsedali,není to náš první koník.

Neregistrovaný uživatel

19.4.2014 16:28
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.103.159

A u nás je zase "problém", že máme dva mladé. Ze země pracují, reagují na krok, klus, cval, stůj. Jsou zvyknutí na sedlo a lonžování s ním, i se spuštěnými třmeny. Jsou zvyknutí, že na nich někdo sedí. Jeden z nich, trouba ale zároveň paličák už i s jezdcem na lonži kluše. Druhý teprve pár kroků s jezdcem a vodičem u hlavy. Přitom uši položené, vcelku ztuhlý a připravený na úprk (pocit ze sedla, výraz koně). Ale. Jsem na oba jenom dvě. Takže jeden zůstává ve výběhu a s druhým jdeme na louky (protože nemáme jízdárnu, ani ohraničený prostor apod). Řehtají po sobě, ale nemají snahu za sebou utíkat (ověřeno při karambolech s uzdečkou, špatně zapnutou lonží apod smajlík ). Ale i tak mám prostě blok, že když se odepne lonž, tak že to rozbalí domů (ten co už kluše s jezdcem) - podotýkám je to belgik. Ty rozlehlé louky, domů mírný kopeček, kolem zástavby rodinných domů a těžkopádný oř, který když si usmyslí, tak je menší problém.. S tím druhým se budeme ještě dlouho piplat, je to zrazený koník a nijak ho nechceme lámat.
Zastávám princip, že ve výběhu mají volno a ani není nijak extra vhodný na "ježdění" - stromy, kopeček. Ještě poznámka, že kolem výběhu není nijak extra prostor na ježdění (abychom začali u výběhu a postupně prodlužovali vzdálenost).
Co by jste poradili? Ohraničit, alespoň provizorně kus louky je nejspíš k ničemu, protože obříka nezastaví ani elektrika pod proudem, natož jenom páska. Jedině vzít druhého taky sebou a chodit kolem něho, ale to se nám zase projevilo, že jeden kouká po druhém a na naše povely nijak extra nereagovali a nebo se navzájem rušili
děkuji .smajlík

Neregistrovaný uživatel

19.4.2014 18:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.13.249

V čem je ten druhý koník zrazený? Proč jste tedy nejdřív nespravili tu zradu, nedali ho psychicky do kupy a pak teprve nezačali obsedat? Na tohle je potřeba čas. Pokud lidem nevěří ze země, nebude ani ze sedla, to bych si fakt nelajzla.

Neregistrovaný uživatel

19.4.2014 18:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.106.98

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A u nás je zase "problém", že máme dva mladé. Ze země pracují, reagují na krok, klus, cval, stůj. Jsou zvyknutí na sedlo a lonžování s ním, i se spuštěnými třmeny. Jsou zvyknutí, že na nich někdo sedí. Jeden z nich, trouba ale zároveň paličák už i s jezdcem na lonži kluše. Druhý teprve pár kroků s jezdcem a vodičem u hlavy. Přitom uši položené, vcelku ztuhlý a připravený na úprk (pocit ze sedla, výraz koně). Ale. Jsem na oba jenom dvě. Takže jeden zůstává ve výběhu a s druhým jdeme na louky (protože nemáme jízdárnu, ani ohraničený prostor apod). Řehtají po sobě, ale nemají snahu za sebou utíkat (ověřeno při karambolech s uzdečkou, špatně zapnutou lonží apod smajlík ). Ale i tak mám prostě blok, že když se odepne lonž, tak že to rozbalí domů (ten co už kluše s jezdcem) - podotýkám je to belgik. Ty rozlehlé louky, domů mírný kopeček, kolem zástavby rodinných domů a těžkopádný oř, který když si usmyslí, tak je menší problém.. S tím druhým se budeme ještě dlouho piplat, je to zrazený koník a nijak ho nechceme lámat.
Zastávám princip, že ve výběhu mají volno a ani není nijak extra vhodný na "ježdění" - stromy, kopeček. Ještě poznámka, že kolem výběhu není nijak extra prostor na ježdění (abychom začali u výběhu a postupně prodlužovali vzdálenost).
Co by jste poradili? Ohraničit, alespoň provizorně kus louky je nejspíš k ničemu, protože obříka nezastaví ani elektrika pod proudem, natož jenom páska. Jedině vzít druhého taky sebou a chodit kolem něho, ale to se nám zase projevilo, že jeden kouká po druhém a na naše povely nijak extra nereagovali a nebo se navzájem rušili
děkuji .smajlík

Asi bych nejdříve vyřešila elektriku-u mladých hříbošů, kterým byla elektrika (10 tisíc voltů ) úplně šumák, protože zjistili, že přes hřívu je to nekope), jsme to řešili tak, že jsem postavili malé kolečko (5 a více řad ohradníků a naplno zdroj). Asi při 3 pobytu v mini ohrádce se k tomu ohradníku opravdu nepřiblížili a od té doby je s nimi pokoj-neprolezou ani když je ohrada celý den bez proudu ;) Pak s koníkem můžete vlézt do ohraničeného prostoru. Každopádně, jak říkal Ray Hunt - postavte si kruhovku /(jízdárnu) s jednou řadou pásky-pokud kůň uteče, tak vám nevěří, vyvíjíte na něj moc velký tlak, atd. ;) Je fakt, že to tak praktikuju a vždy poznám, kdy mě má kůň dost a podle toho se chovám ;)
Myslím, že je to jen o jezdcově psychice, že kůň v dobře ohraničeném prostoru neuteče a nebude dělat problémy. Takže když budete v pohodě, tak i na volném prostoru můžete v klidu koně obsedat. Jen je potřeba aby byl kůň dobře na obsednutí připravený, jeho jezdec byl v pohodě, nestresoval a nepřipouštěl si děsivé scénáře, co se může stát, nechtít toho po koni příliš-jen to co zvládne, začínat jednoduše, krátkou chvíli, a chodit na procházky, aby vám kůň důvěřoval, byl zvyklý opustit svého kámoše a přitom se na vás soustředil a nepřeválcoval vás nebo ohradník ;)
Čím víc koní člověk obsedá, tím větší má strach na co ve výcviku zapomněl a co se může stát. Já jsem názorný příklad - svého koně jsem obsedala jako prvního - bez problému, protože jsem si nepřipouštěla katastrofické scénáře, že by mohl vyhazovat, utéct apod. Takže jsem na něj nepřenášel negativní energii a kůň byl v pohodě (teď je to poděs :D ) . Další kůň byl problémový, a u něj u šlo poznat moji nejistotu, třetí kůň asi to stejné, atd... Člověk z toho nesmí dělat akci století, ale řešit to jednoduše! :)

Neregistrovaný uživatel

19.4.2014 19:45
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.103.159

Zrazený je tedy asi silné slovo. Ale od hříběte ho majitelé neměli rádi, nebrali na něho ohledy a byl fatální problém s ušima a s čímkoli přes hlavu.. Což byl zásadní problém - čištění, ohlávka, následně uzdečka. Máme ho tři roky. Změna o 100%. Jsme na něho dvě, takže obě víme, co od něho čekat a jak s ním zacházet. A nikdo jiný s nim nepřijde do styku. To je důležitý. Jen je pokaždé jiný.. Jednou si nechá dát dečku, sedlo v pohodě a jindy zase kouká a frká jen to neseme na ruce. A tak je to skoro se vším. Takže stále vše utužujeme, když se někde objeví problém, vracíme se na začátek a takhle to pipláme už kolikátý rok. Nechá nás v pohodě nasednout, vezme si mrkvičku podávanou ze sedla, stojí, v klidu. Tak se zase sleze a po chvíli na lonži zase opakujeme. Někdy přidáme pár kroků pod sedlem a to začíná být vykulený, ztuhlý, nervózní. U vodiče hledá oporu a chňape po pamlscích. Tak zastavíme, uklidníme a slezeme. A necháme být a příště zase.. Jen už se občas zdá, jestli toho ťuťu-ňuňu přístupu není až moc a on to nezneužívá. Ale oba to jsou koníci ne rekreaci, takže nikam spěcháme a mě tohle "hraní si" baví.
S tou páskou. Oni to nejsou útěkáři. Mají obrovské prostory k pasení, jsou tam téměř nonstop (při hnusném počasí apod jsou v boxech), tak nemají potřebu kam zdrhal. Ale když jsme zkoušeli nějaké skůčky ve volnosti, tak páska, která tvořila uličku byla za chvíli na tisíc kousků.. Jasně, jak jste psala, dává tím najevo, že toho má dost. Ale tím nejde přece skončit. Tím jsem chtěla říct, že kdyby si umanul, že tradá domů na trávu, tak páska je zbytečná.
A máte pravdu, jak mi věk a roky u koní přibývají, tím je to horší. Člověk domýšlí nejhorší scénáře a přitom o prd jde.. Myslím, že ti, kteří mají doma chlaďase, tak dobře znají, že si jsou moc dobře vědomí své síly a nic pro ně není dost odolné =).
Ale je pravda, v zimě jsme šli lehce lonžovat a najednou jsem na něho hupsla, bez sedla a šli jsme se projít a v pohodě. A pak jsou zase dny, kdy nad tím člověk přemýšlí a co kdyby tohle a tamto (vlastně ono i kdyby na lonži nabral páru, tak ho "lonžér" těžko udrží smajlík, ale furt je to lepší pocit).
Ale pokoříme to, určitě jó. Jen to chce zase tu adrenalinovou náladu.. (která u mě schází a i z těch nervů, co mám mimo koně mě dost ovlivňuje smajlík ).
Děkuju Vám :)

Neregistrovaný uživatel

20.4.2014 11:55
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.106.98

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zrazený je tedy asi silné slovo. Ale od hříběte ho majitelé neměli rádi, nebrali na něho ohledy a byl fatální problém s ušima a s čímkoli přes hlavu.. Což byl zásadní problém - čištění, ohlávka, následně uzdečka. Máme ho tři roky. Změna o 100%. Jsme na něho dvě, takže obě víme, co od něho čekat a jak s ním zacházet. A nikdo jiný s nim nepřijde do styku. To je důležitý. Jen je pokaždé jiný.. Jednou si nechá dát dečku, sedlo v pohodě a jindy zase kouká a frká jen to neseme na ruce. A tak je to skoro se vším. Takže stále vše utužujeme, když se někde objeví problém, vracíme se na začátek a takhle to pipláme už kolikátý rok. Nechá nás v pohodě nasednout, vezme si mrkvičku podávanou ze sedla, stojí, v klidu. Tak se zase sleze a po chvíli na lonži zase opakujeme. Někdy přidáme pár kroků pod sedlem a to začíná být vykulený, ztuhlý, nervózní. U vodiče hledá oporu a chňape po pamlscích. Tak zastavíme, uklidníme a slezeme. A necháme být a příště zase.. Jen už se občas zdá, jestli toho ťuťu-ňuňu přístupu není až moc a on to nezneužívá. Ale oba to jsou koníci ne rekreaci, takže nikam spěcháme a mě tohle "hraní si" baví.
S tou páskou. Oni to nejsou útěkáři. Mají obrovské prostory k pasení, jsou tam téměř nonstop (při hnusném počasí apod jsou v boxech), tak nemají potřebu kam zdrhal. Ale když jsme zkoušeli nějaké skůčky ve volnosti, tak páska, která tvořila uličku byla za chvíli na tisíc kousků.. Jasně, jak jste psala, dává tím najevo, že toho má dost. Ale tím nejde přece skončit. Tím jsem chtěla říct, že kdyby si umanul, že tradá domů na trávu, tak páska je zbytečná.
A máte pravdu, jak mi věk a roky u koní přibývají, tím je to horší. Člověk domýšlí nejhorší scénáře a přitom o prd jde.. Myslím, že ti, kteří mají doma chlaďase, tak dobře znají, že si jsou moc dobře vědomí své síly a nic pro ně není dost odolné =).
Ale je pravda, v zimě jsme šli lehce lonžovat a najednou jsem na něho hupsla, bez sedla a šli jsme se projít a v pohodě. A pak jsou zase dny, kdy nad tím člověk přemýšlí a co kdyby tohle a tamto (vlastně ono i kdyby na lonži nabral páru, tak ho "lonžér" těžko udrží smajlík, ale furt je to lepší pocit).
Ale pokoříme to, určitě jó. Jen to chce zase tu adrenalinovou náladu.. (která u mě schází a i z těch nervů, co mám mimo koně mě dost ovlivňuje smajlík ).
Děkuju Vám :)

To co popisujete mi připomíná moji kamarádku. Koupila si mladou kobylku. Od začátku si ji piplala. Vše v pohodě, až do obsedání - začala obsedat ve 3 letech a nyní je kobče tuším 6. Takže snaha o ježdění trvá 3 roky. Pořád objevuje další ,,problémy,, Pořád tvrdí, že na to kobča není připravená, že včera se nechala v klidu osedlat a dnes si nenechá dát ani dečku. Na což ji řekla trenérka PNH, že se s ní prakticky moc štve. Že si to kobča vymýšlí. Že na ni musí být taky trochu tvrdší a právě nebýt ťuťu ňuňu. Ono je to hezký, být na koníka pořád milý a udělat, co mu na očích vidíte, ale občas je potřeba přitvrdit, jinak ty koně nepohnou ani brvou ;) Je mi jasný, že to bude trošku jinačí s vaším koně, jelikož má špatnou zkušenost, ale i tak ;) Buďte trochu důslední, musíte ukázat, že bude občas taky po vašem a nedělat se vším takový cavyky. Prostě včera se nechal nasedlat, tak se nechá nasedlat i dnes ;)
Možná by bylo fajn si někoho pozvat, aby vám řekl co a jak. Vyhodnotil pořádně situaci a poradil vám, aby jste nezamrzli jak kamarádka na 3 roky na bodě mrazu ;)

Přidejte reakci

Přidat smajlík