Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.138.153
Zdravím
Mám problém se svým koněm - 5letý valach, Norik. Je to spíš taková potvora, rád zkouší co si může dovolit, potřebuje pevnou ruku. Když s ním ale pracuje zkušený koňák, tak je hodný a poslušný. Nekope, nekouše, bez zlozvyků. Poslední dobou se ale vůbec nechce nechat chytit, když je ve výběhu. Je to takový nenažranec, když je ve výběhu puštěný od rána, večer se nechá krásně chytit, protože je "nacpaný". Když je ale ve výběhu třeba jen pár hodin a chce se ještě pást, nemám šanci ho chytit. Spolu s ním máme ještě koně (o rok starší, také norik) mého přítele, ten je ale klidnější a člověk k němu může jít bez problémů třeba ho jen pohladit, ten můj pokud se k němu člověk přiblíží na 2m začíná utíkat. Na tvrdý kus pečiva nebo jiný pamlsek se ještě dá nalákat. Trošku nám to komlikuje situace, kdy třeba začíná bouřka, koně je potřeba odvést do stáje a chleba jste zapomněli doma. ![]()
Nemáte s tímto někdo zkušenost, jak koně odnaučit zdrhat?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.206.137
Nezapomínat pamlsky ![]()
Snažit se mu dopřát tolik pobytu ve výběhu,aby to neměl jako vzácnost.Doma nachystat vždycky do žlabu ,to se pak těší a ženou.
Chodit do výběhu ne jen z důvodu odchytu,ale jen tak.Kouknout ,podrbat druhého,dát mu něco,popovídat.Chvíli pobýt a odejít.On ten váš bude mít brzy zájem ,aby o něco nepřišel.
Taky bych mu přidala práci.Norici jsou pracovní a potřebují chodit,dělat.Když se nudí ,dokážou být protivní,vymýšlí blbiny.Mám kobylu, a na té je tohle pravidlo úplně učebnicově vidět.
Za chvíli budou mouchy a vedra.Tráva přestane být obrovským lákadlem a to by vám odvádění mělo též usnadnit.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.97.26
Souhlasím s příspěvkem výše, ještě je podle mě dobré, když už koníka ve výběhu chytnu, nechám ho ještě chvilinku popásat, aby neměl chycení spojené s okamžitým odchodem z výběhu.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.0.206
Jeden den za ním běžte u toho ho volejte pískáním, přijděte k němu dejte mu jablíčko, poškrabkejte ho a jděte pryč.. Stačilo mi to takto udělat jeden den, druhý den už můj kůň při prvním písknutí klusal sám od sebe radostně mým směrem :D láska prochází žaludkem, nabídněte mu něco lepšího než je tráva :D zvlášť pokud máte taky ten typ koně co za něco dobrého pro vás udělá kotrmelec :D
Takhle to střídejte, jednou se půjdete jen pomazlit, druhý den dostane jablíčko jako kamarádský pozdrav, ale i ohlávku a půjde se něco dělat, po práci opět něco dobrého...
Chladnokrevník své síly pro nic za nic plýtvat nebude
Prostě ať vás kůň nemá spojenou jen s otravovaním formou práce, ale i s něčím pro něj výhodným - podrbání, pamlsek
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.129.16
Souhlasím s příspěvky výše. Měla jsem na ustájení koně co se nechtěl nechávat chytit a na něj zabralo: při chytání se mu nesápat po hlavě, přijít k němu, třeba i ze zadu, oslovit, podrbat a postupně k hlavě, podrbat, jeli v kapse kokinko, tak dát kokinko, pomalu drbat na krku a pozvolna chytit, připnout... Pokud měl hravou náladu (byl to mlaďoch) a nedovolil přiblížení, tak naprostý opak - nepřistoupila jsem na jeho hru, naprostá ignorace, chytila jsem ostatní a odváděla si je pryč, velmi rychle ke mě sám doběhl a nechal se připnout velmi ochotně. Nikdy jsem ho tam nemusela nechat samotného, přestože jsem k tomu byla odhodlaná, pěkně ho vytrestat - vždy se velmi rychle umoudřil (asi věděl, že jsem schopna ho tam nechat
Nikdy koně ve výběhu nehoním, nebo se s němi nenaháním, právě z důvodu následného poklidného připnutí. často někdo koně po ohradě nahání s mávajícím vodítkem v ruce a pak se diví, že koně nemůže chytit. Současně je třeba, aby po chycení následný úkol kůň chtěl splnit. Pokud na něm budu nešetrně jezdit, pak je jedním ze znaků jeho nespokojenosti, právě třeba problémový odchyt na pastvině. Pokud koně vedu do stáje, je dobré pokud tam má už nachystanou kupku sena. Mám koně naučené že jak mě vidí jdou ke mě sami,. Ví, že po odchytu bude ve stáji večeře
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.138.153
Děkuji za rady
Já se za ním tedy nikdy nehoním, vždy jdu klidně a pomalu, mluvím na něj.. Chodím bez vodítka, právě protože když vidí vodítko tak si hned myslí že se jde pryč a začíná záměrně utíkat ještě předtím, než vůbec vstoupím do ohrady.
Do ohrady nechodím jen za účelem odchytu, ale i jen podívat se jak se ti naši kluci mají, podrbat a pohladit, ale k mé smůle se můžu pomazlit jen s koníkem přítele, když ten můj se raději ke mě otočí zadkem a jde si hledat pastvu v "bezpečné vzdálenosti", kdy nehrozí že bych po něm cokoli mohla chtít. Když však vytáhnu z kapsy laskominu, vidí že kámoš dostává něco dobrého tak to si přijde vzít, jakmile jde o žrádlo, tak to se o to přeci nenechá připravit. ![]()
Jakmile jdu však záměrně jako první k němu tak rači prchá. 
Musí prostě vidět u druhého koně, že opravdu mám něco dobrého a druhému to chutná, takže to určitě bude chutnat i jemu a přijde si vzít. Zkusím tedy od teď brát laskominy non-stop, jak při mazlení tak při odchytu, snad se časem nechá i jen tak pohladit. ![]()
Jinak co se týče toho připraveného sena ve stáji, tak to je samozřejmost, to tam na něj čeká vždy a on to ví, ale asi si říká že když už je na té trávě tak z toho musí vytěžit každý den co nejvíce - patří mezi ty koně co toho do sebe rádi nacpou co nejvíce to jde. ![]()
Hladem rozhodně netrpí, ráno a večer dostává kopu sena, od poledne až do večera je ve výběhu. Těžkou práci po něm taky nikdo nechce, 2x týdně vyjížďka a zbytek jen procházky. Jsou to mazlové a jezdíme jen rekreačně.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.206.137
Myslím,že na seno se koně zas tak netěší.Alespoň naši musí mít něco ve žlabu.Protože seno mají samozřejmě a nepřetržitě.Zkuste třeba aspoň hrstičku ovsa,nebo nějaké jablko,chleba,rohlík,jestli nedáváte jádro.Aby ta motivace ,jít domů,byla.
Chodit pod sedlo by taky mohl častěji,než nějaké procházky.Ale to už zas záleží na vašem času a možnostech.
Jinak si myslím,že postupujete dobře a když vytrváte,kůň si dá říct.Držím palce.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.98
Chytání na pamlsky je super věc, do doby, než pamlsky dojdou, kůň uteče někde venku a pod. Není pamlsek, tak se kůň nechce nechat chytit. Já bych nejprve koně chytla bez pamlsku a dala mu ho třeba až při odchodu nebo možná ještě lépe až doma. Aby měl motivaci se domů vrátit. Pro koně je samozřejmě lepší motivace se nenechat chytit a zůstat ve výběhu na trávě, ale právě proto by jste s ním měla zlepšovat vztah, aby byl raději s vámi, než s trávou :D Koně ve stádě raději umřou hlady, než aby opustili stáda. K tomuto ideálu by jste se měla chtít přibližovat. Pokud kůň s vámi odejde rád, raději opustí svou milovanou travičku, tak máte krásný vztah. No a jinak: pokud se tedy nechce nechat chytit, tak koně nechte běhat. Pokud se zastaví, tak ho zase popožeňte, ať nemá šanci se zastavit a žrát. Pokud se zastaví, bude vás vnímat a chtít, aby jste za ním přišla, nebo za vámi přijde, tak se zastavte, drbejte ho, pochvalte, ale nenechávejte ho žrát! Ať má prostě klid spojený jen s vámi, běhání s tím, že dělá něco ,,špatně,, a žrádlo když tam nejste a je s koňmi :) Takhle by měl pochopit, že lepší, když se nechá hned chytnout, vy ho podrbete. Než že musí běhat a stejnak se nenažere ;) myslím, že to pro něj větší motivace než pamlsek. Protože kůň raději vymění běhání za pohodu ;) U mě tento způsob fungoval a pořád funguje, když mají na jaře roupy ;)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.138.153
Já to prozatím praktikovala takto, pokud jsem u sebe neměla pamlsky:
Když se stále nechtěl nechat chytnout i po několika pokusech (žádné sápání po ohlávce, ale pomalý přístup, volání jménem), i po tom co jsme odvedli domů druhého koně, začla jsem za ním chodit i když stále utíkal a popoháněla jsem ho dokola po ohradě. Když si takhle dal pár koleček a pochopil že se už zřejmě trávy nenažere, sám zastavil u brány, čekal, nechal se připnout na vodítko a v klidu jsme šli do stáje.
Bojím se ale aby potom nezačal utíkat úmyslně právě kvůli tomuhle, aby mě hned nebral jako někoho od koho je lepší držet si ten odstup a nenechal na sebe potom v ohradě sáhnout, aby si hned nemyslel že když k němu jdu tak má hned začít běhat. Nikdy ho však v ohradě takhle "nehoním jen tak", jen v tom krajním případě kdy člověk toho koně domů odvést musí a už neví co jiného by ještě zabralo. 
Mňamky jako je jablko, tvrdé pečivo, mrkev apod. samozřejmě sem tam dostanou jako součást jídelníčku nebo po práci za odměnu. Přes období kdy se s nimi více pracuje (když je více času a jsou častější vyjížďky, vandry a delší výlety - hlavně v létě) dostávají do žlabu krmnou směs pro koně s granulemi a müsli, teď jsou právě z důvodu menšího využití jen na seně, trávě a občas to pečivo a jablka, přece jen tolik nepracují, tak toho do nich nechceme moc cpát, už takhle to jsou po zimě trošku zlenivělé kuličky.
Jen to zvykání na to, že když za ním jdu tak ne vždy to znamená odchyt (ale jdu ho třeba jen podrbat a pomazlit), je těžší protože jak říkám - člověk za ním přijde a kůň raději nakluše o 5 metrů dále, protože nebude riskovat že by se o ten odchyt jednat mohlo. ![]()
Snad to postupně s těmi pamlsky zvládneme.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.98
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já to prozatím praktikovala takto, pokud jsem u sebe neměla pamlsky:
Když se stále nechtěl nechat chytnout i po několika pokusech (žádné sápání po ohlávce, ale pomalý přístup, volání jménem), i po tom co jsme odvedli domů druhého koně, začla jsem za ním chodit i když stále utíkal a popoháněla jsem ho dokola po ohradě. Když si takhle dal pár koleček a pochopil že se už zřejmě trávy nenažere, sám zastavil u brány, čekal, nechal se připnout na vodítko a v klidu jsme šli do stáje.
Bojím se ale aby potom nezačal utíkat úmyslně právě kvůli tomuhle, aby mě hned nebral jako někoho od koho je lepší držet si ten odstup a nenechal na sebe potom v ohradě sáhnout, aby si hned nemyslel že když k němu jdu tak má hned začít běhat. Nikdy ho však v ohradě takhle "nehoním jen tak", jen v tom krajním případě kdy člověk toho koně domů odvést musí a už neví co jiného by ještě zabralo. 
Mňamky jako je jablko, tvrdé pečivo, mrkev apod. samozřejmě sem tam dostanou jako součást jídelníčku nebo po práci za odměnu. Přes období kdy se s nimi více pracuje (když je více času a jsou častější vyjížďky, vandry a delší výlety - hlavně v létě) dostávají do žlabu krmnou směs pro koně s granulemi a müsli, teď jsou právě z důvodu menšího využití jen na seně, trávě a občas to pečivo a jablka, přece jen tolik nepracují, tak toho do nich nechceme moc cpát, už takhle to jsou po zimě trošku zlenivělé kuličky.
Jen to zvykání na to, že když za ním jdu tak ne vždy to znamená odchyt (ale jdu ho třeba jen podrbat a pomazlit), je těžší protože jak říkám - člověk za ním přijde a kůň raději nakluše o 5 metrů dále, protože nebude riskovat že by se o ten odchyt jednat mohlo. ![]()
Snad to postupně s těmi pamlsky zvládneme.
Pokud s vámi nemá nějaký problém a je s vámi rád, tak on i vy by jste měli rozeznat odhánění a práci ,,za trest''. Já pokud jdu za koně, tak na něho zavolám a naznačím mu vodítkem nebo rukou, že má jít za mnou. Pokud jde, tak čekám. Až příjde, tak ho pohladím, podrbu, připnu a jdu s ním ke stájím, kde mu dám třeba řepu nebo rohlíky. Mezitím si chystám věci, čistím apod. Pokud kůň za mnou jde a kráčí či utíká pryč, tak naznačím zastavení (zapískám, dám tlak na zadek). Pokud i tak nereaguje a nezastaví, tak ho pobídnu, že má běhat. Pokud běhá, tak v klidu stojím a občas mu nabídnu, že může přijít. Pokud zastavuje a nevnímá mě (chce žrát, schovává se za jiné koně, apod.) tak ho pobízím dál, dokud sám nenabídne, že chce za mnou. Jakmile chce jít za mnou, tak ho zastavím, jde za ním a zase ho podrbu a tak. Toto mi udělá tak jednou za 3 měsíce a pak hned pochopí, že je lepší jít hned za mnou, než makat. To, že by jste za ním pokaždé přišla (bez záměru ho chytit nebo i se záměrem ho chytit) a kůň od vás odbíhal, tak je problém jinde, že v tom, že by nechtěl odejít z pastviny. Spíš, že s vámi nechce mít nic společného (nemá důvěru, respekt, ví, že bude dělat práci která ho nebaví, je pro něj těžká, práci, při které ho něco bolí-od sedla, zdravotní problém, či cokoliv jiného). Pak je potřeba zapracovat nad důvěrou a respektem. Aby ten kůň z vás neměl strach, chtěl s vámi být jen tak, chtěl s vámi pracovat. Musíte ho nějak motivovat. Chodit za ním jen tak, vzít si ho a hrát si s ním, chodit na procházky, atd. Aby znal v té ohradě něco jiného, než jen odchod a příchod do ohrady. A pokud tedy příjdete jen tak a kůň raději odběhne, tak přistupte na ,,jeho hru. Pobídněte ho, běhejte s ním, zastavujte, ať s ním navážete kontakt jen tak z ničeho. A pak zastavte a stojte s ním jen tak. Musíte vyzkoušet, co je za problém a co na koníka platí. Těžko se radí, když člověk danou situaci nevidí, nezná koně, apod. ;) Pak člověk neví, kde všude může být problém a jak ho nejlépe řešit :)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.138.153
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pokud s vámi nemá nějaký problém a je s vámi rád, tak on i vy by jste měli rozeznat odhánění a práci ,,za trest''. Já pokud jdu za koně, tak na něho zavolám a naznačím mu vodítkem nebo rukou, že má jít za mnou. Pokud jde, tak čekám. Až příjde, tak ho pohladím, podrbu, připnu a jdu s ním ke stájím, kde mu dám třeba řepu nebo rohlíky. Mezitím si chystám věci, čistím apod. Pokud kůň za mnou jde a kráčí či utíká pryč, tak naznačím zastavení (zapískám, dám tlak na zadek). Pokud i tak nereaguje a nezastaví, tak ho pobídnu, že má běhat. Pokud běhá, tak v klidu stojím a občas mu nabídnu, že může přijít. Pokud zastavuje a nevnímá mě (chce žrát, schovává se za jiné koně, apod.) tak ho pobízím dál, dokud sám nenabídne, že chce za mnou. Jakmile chce jít za mnou, tak ho zastavím, jde za ním a zase ho podrbu a tak. Toto mi udělá tak jednou za 3 měsíce a pak hned pochopí, že je lepší jít hned za mnou, než makat. To, že by jste za ním pokaždé přišla (bez záměru ho chytit nebo i se záměrem ho chytit) a kůň od vás odbíhal, tak je problém jinde, že v tom, že by nechtěl odejít z pastviny. Spíš, že s vámi nechce mít nic společného (nemá důvěru, respekt, ví, že bude dělat práci která ho nebaví, je pro něj těžká, práci, při které ho něco bolí-od sedla, zdravotní problém, či cokoliv jiného). Pak je potřeba zapracovat nad důvěrou a respektem. Aby ten kůň z vás neměl strach, chtěl s vámi být jen tak, chtěl s vámi pracovat. Musíte ho nějak motivovat. Chodit za ním jen tak, vzít si ho a hrát si s ním, chodit na procházky, atd. Aby znal v té ohradě něco jiného, než jen odchod a příchod do ohrady. A pokud tedy příjdete jen tak a kůň raději odběhne, tak přistupte na ,,jeho hru. Pobídněte ho, běhejte s ním, zastavujte, ať s ním navážete kontakt jen tak z ničeho. A pak zastavte a stojte s ním jen tak. Musíte vyzkoušet, co je za problém a co na koníka platí. Těžko se radí, když člověk danou situaci nevidí, nezná koně, apod. ;) Pak člověk neví, kde všude může být problém a jak ho nejlépe řešit :)
To, že by se mnou nechtěl mít nic společného, bych zase netvrdila. Není to tak, že by zdrhal sotva mě uviděl.
Je to prostě kůň, který se nerad nechává odvést od trávy.
Mnou to být nemůže, protože to udělá komukoliv. Když já nebo kdokoliv z rodiny přijde do výběhu, kůň se podívá, namíří mým směrem uši, pak se ale skloní zpět k trávě a dál si nevšímá. Když však vytahnu pamlsek, kůň se zájmem přijde, nechá se podrbat, vezme si dobrotu. Když zjistí že už nic "zajímavého/k jídlu" nemám, skloní hlavu zpět k trávě. Až když člověk natahne ruku směrem k ohlávce, kůň odběhne pár metrů dál. Když mu ale člověk nějaký ten pamlsek nabídne, tak se nechá chytit úplně bez problémů.
Respekt ze mě (doufám) má.
Na procházky ho beru na provazovce, poslouchá a vnímá jak na hlas tak na tlak, to samé ve stáji - stačí položit ruku na bok, říct "ustup" a kůň bez jakéhokoliv problému poslechne. To samé s couváním, zvedáním nohou, zastavováním apod.. Pokud je ve stáji nebo ho mám na vodítku tak úplně v pořádku - nechá se kdekoliv podrbat, pohladit - neklopí uši dozadu, netváří se znuděně, spíš naopak, vnímá a poslouchá. Pod sedlem též, při vyjížďkách mi nedělá žádné naschvály, reaguje na každou pobídku, nedělá nic co by neměl. Řekla bych že ho dokonce práce pod sedlem baví. Je pravda, že neposlouchá děti a moc respektu nemá ani k lidem na které není zvyklý, obzvlášť k těm co se kolem koní moc v životě nepohybují, na ty to potom zkouší.
Strach ze mě taky nemá, ráno mě přivítá malým zařehtáním, se zájmem mě sleduje, chce podrbat, pohladit.. Nevypadá že by ze mě byl nervózní nebo by se bál. Prostě nemám s ním žádný problém, kromě toho že pokud je ve výběhu na trávě, tak dokud se pase tak se nechce nechat chytit, nechce jít od trávy. 
Když je ve výběhu, kde tráva není, nebo se pásl celý den a už mu to stačilo, tak jakmile mě vidí už čeká u brány, ouška hezky směrem ke mě
, čeká, nechá se podrbat, pohladit a odvést. Pokud nejdu hned k němu, ale jdu nejdřív do stáje, klidně jde podél plotu za mnou.
Takže problém je následující: tráva je mu nadevše. ![]()
Hlady netrpí a ve výběhu je téměř každý den. Jen je to prostě nenažranec. Dokud se nenacpe trávou, tak nechce pryč.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.98
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To, že by se mnou nechtěl mít nic společného, bych zase netvrdila. Není to tak, že by zdrhal sotva mě uviděl.
Je to prostě kůň, který se nerad nechává odvést od trávy.
Mnou to být nemůže, protože to udělá komukoliv. Když já nebo kdokoliv z rodiny přijde do výběhu, kůň se podívá, namíří mým směrem uši, pak se ale skloní zpět k trávě a dál si nevšímá. Když však vytahnu pamlsek, kůň se zájmem přijde, nechá se podrbat, vezme si dobrotu. Když zjistí že už nic "zajímavého/k jídlu" nemám, skloní hlavu zpět k trávě. Až když člověk natahne ruku směrem k ohlávce, kůň odběhne pár metrů dál. Když mu ale člověk nějaký ten pamlsek nabídne, tak se nechá chytit úplně bez problémů.
Respekt ze mě (doufám) má.
Na procházky ho beru na provazovce, poslouchá a vnímá jak na hlas tak na tlak, to samé ve stáji - stačí položit ruku na bok, říct "ustup" a kůň bez jakéhokoliv problému poslechne. To samé s couváním, zvedáním nohou, zastavováním apod.. Pokud je ve stáji nebo ho mám na vodítku tak úplně v pořádku - nechá se kdekoliv podrbat, pohladit - neklopí uši dozadu, netváří se znuděně, spíš naopak, vnímá a poslouchá. Pod sedlem též, při vyjížďkách mi nedělá žádné naschvály, reaguje na každou pobídku, nedělá nic co by neměl. Řekla bych že ho dokonce práce pod sedlem baví. Je pravda, že neposlouchá děti a moc respektu nemá ani k lidem na které není zvyklý, obzvlášť k těm co se kolem koní moc v životě nepohybují, na ty to potom zkouší.
Strach ze mě taky nemá, ráno mě přivítá malým zařehtáním, se zájmem mě sleduje, chce podrbat, pohladit.. Nevypadá že by ze mě byl nervózní nebo by se bál. Prostě nemám s ním žádný problém, kromě toho že pokud je ve výběhu na trávě, tak dokud se pase tak se nechce nechat chytit, nechce jít od trávy. 
Když je ve výběhu, kde tráva není, nebo se pásl celý den a už mu to stačilo, tak jakmile mě vidí už čeká u brány, ouška hezky směrem ke mě
, čeká, nechá se podrbat, pohladit a odvést. Pokud nejdu hned k němu, ale jdu nejdřív do stáje, klidně jde podél plotu za mnou.
Takže problém je následující: tráva je mu nadevše. ![]()
Hlady netrpí a ve výběhu je téměř každý den. Jen je to prostě nenažranec. Dokud se nenacpe trávou, tak nechce pryč.
![]()
Prostě nenažranec
Tak bych možná zkusila buď to co jsem radila (ať si běhá, když se nechce nechat chytit a žrát stejně nebude-myslím, že kůň to nebere jako tak, že ho odháníte, tak bude běhat kdykoliv za ní příjdete, sotva když vás uvidí. Když za ní příjdete, přinesete mu pamlsek, podrbete ho, jindy ho odvedete, jindy si tam s ním budete hrát, tak nebude mít spojeno běhání s tím, že bude muset zastavit a odejít, ale s tím, že musí běhat, když vás nevnímá. Tímto si získáte jeho pozornost. Nevím jestli to píšu srozumitelně, ale prostě bych za ním chodila a dělala občas i něco jiného, než přijít, odvést. Ale podrbat ho, dát mu pamlsek, hrát si s ním. Ať nemá spojeno to ,,nahánění,,, běhání jen s odchodem.) A nebo mě pak napadá taková alternativa: že přijít, jít k němu, a pokud před vám bude chtít utéct, tak běžet za ním a nabídnout mu takovou hru-budete s ním tam běhat, poklusávat, pokud dobře zareaguje a přistoupí na hru, tak zastavovat, couvat. Prostě ten příchod mu spojit s tím, že když bude chtít vzít roha, tak budete něco dělat spolu. Aspoň ho vyblbnete, navážete s ním kontakt. Pak ho třeba nechte s vámi stát a až pak ho odveďte. Chápu jeho problém-tráva je prostě nejlepší, ale je asi potřeba toto vyřešit, protože jak jste psala-někdy je potřeba koně rychle chytit a odvézt. Možná bych proto zkoušela i to, ho tam pouštět někdy na krátší dobu, někdy na co nejdelší, někdy ho odvést na procházku, na vyjížďku, na vyčištění, aby si zvykl na to, že tam prostě nebude vždycky co nejdéle a holt nemůže být po jeho :D
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.98
A jinak si myslím, že na jaře je to asi normální. Na jaře se mi to s mojí kobčou stává taky. Jak je jaro, čerstvá travička po zimě, tak ne a ne se jí vzdát. Jakmile je pustím na pastvinu ráno a pak ji chci vzít na vyjížďku po 3 hodinách, tak se na mě tak vyčítavě podívá, že se jako ještě dost nenajedla a že prostě nikam nejde :D Ona lítá, že nikam nejde, poník stojí u mě, nechápe, co nacvičuje a já čekám, že se milostivě uklidní a příjde se taky nechat podrbat na okousaném břichu a ještě ráda odejde, protože to zrovna dost žere a v lese je líp :D
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.138.153
S ním je to ale celkově s tou "správnou dobou odvádění" dost složité. ![]()
Je pravda, že chce aby bylo po jeho, aby tam byl co nejdéle, dokud se úplně nenasytí. Když je hezké počasí a koně můžou být ve výběhu i přes noc, tak je zas opačný problém. Trávou se nacpe a dál se o ni už nezajímá, tak přemýšlí jak jinak se dál zaměstnat, když se mu už nechce žrát. Většinou ho napadne, že další věc kterou si vlastně může dopřát je pořádně se podrbat, bohužel o dřevěnou bránu. Neničí nic úmyslně, ale i tak se samozřejmě drbe tak dlouho, dokud to brána už neunese - což u koně vážícího přes půl tuny není velkým problémem. ![]()
Občas mám vážně chuť mu dát na krk zvonec, aby na mě cinknul až se pán uráčí a bude ochoten bez caviků a s přecpaným pupkem jít domů. ![]()
Ale zkusím to s tím navazováním lepšího vztahu ve výběhu, uvidíme kdo a na čí hru vlastně bude přistupovat.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.98
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
S ním je to ale celkově s tou "správnou dobou odvádění" dost složité. ![]()
Je pravda, že chce aby bylo po jeho, aby tam byl co nejdéle, dokud se úplně nenasytí. Když je hezké počasí a koně můžou být ve výběhu i přes noc, tak je zas opačný problém. Trávou se nacpe a dál se o ni už nezajímá, tak přemýšlí jak jinak se dál zaměstnat, když se mu už nechce žrát. Většinou ho napadne, že další věc kterou si vlastně může dopřát je pořádně se podrbat, bohužel o dřevěnou bránu. Neničí nic úmyslně, ale i tak se samozřejmě drbe tak dlouho, dokud to brána už neunese - což u koně vážícího přes půl tuny není velkým problémem. ![]()
Občas mám vážně chuť mu dát na krk zvonec, aby na mě cinknul až se pán uráčí a bude ochoten bez caviků a s přecpaným pupkem jít domů. ![]()
Ale zkusím to s tím navazováním lepšího vztahu ve výběhu, uvidíme kdo a na čí hru vlastně bude přistupovat.
Ono s každým koněm je nějaký problém. Nedá se říct, že existuje naprosto dokonalý kůň, který dělá přesně všechno podle našeho gusta ;) Jeden se nechce nechat chytit, další ohrady přeskakuje, další zas utíká na vyjížďkách, další člověka málem převálcuje, atd, atd. Ale kdyby to nebylo, tak by jsme se s těmi koňmi asi nudili :D a oni s námi ;) Člověk jenom musí vymyslet, jak to tomu koni říct, že takto ne, a takto jo. A u každého koně je to zase jiné ;) Já pořád říkám, že je to občas metoda: pokus-omyl ;) Aspoň se máme pořád co učit ;) A u noriků s těmi zbouranými vraty-to je snad na denní pořádku :D jednu takovou jsem jezdila a to byl buldozer :D ta prošla kukuřicí, ohradníkem i novou ohradou :D pořád jsme něco zpravovali, protože slečna měla říji, tak si odskočila k sousedům za valachy :D :D A taky žrádlo bylo její. Jednou mě při odvádění na čerstvou novou pastvinu táhla za sebou, protože ona tam chtěla už být :D Bylo to složitější, ale po roce s ní už jsme věděli, co a jak. Já věděla jak na ni a ona věděla, že po dobrým a po mým, nakonec přeci jenom to žrádlo dostane ;) Jen to chtělo objevit ten správnej způsob :D Takže zkoušet a učit se od něho. Sám napoví, co na něj platí ;)