Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.225.242
Dobrý den,ráda bych vás poprosila o vaše rady a zkušenosti.Chtěla bych si pořídit vlastního koníka,ale zároveň plánuji s přítelem miminko-napadlo mě,pořídit si ročka,s tím že než by se koník obsedal,by bylo mimčo větší-myslíte,že se to dá takhle zvládnout,udělal to někdo podobně?Nebo se raději k ježdění vrátit až po mateřský,např.až bude dítko chodit do školky?Děkuji moc za názory
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.112.75
Spousta lidí to takhle dělá a zvládá to... ALE pokud ročka nechcete dát někam na pastviny, kde si bude kupříkladu rok užívat společnosti jiných koní, nedělala bych to. S mladým koněm (hlavně hříbětem) je mnohem více starostí než se starším. Budete mít co dělat se svým vlastním mimčem, natož ještě vychovávat to koňské. Já bych raději třeba rok počkala a pak už si koupila třeba tříleťáka :)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.180.30
Pokiaľ nie ste žiadny začiatočník (čo by vylučovalo kúpu mladého koňa) a máte ho kde ustajniť do spoločnosti iných koní kde bude o neho postarané aj počas dlhšej doby kedy tam nebudete môcť prísť tak by som do toho šla. Kým bude bábo malé budete tam môcť chodiť s kočíkom a kochať sa ako Vám pekne rastie, kým bábo bude spať stihnete si ho napríklad očistiť, zobrať trocha na vodítko. Mladý nič viac nepotrebuje. A kým pôjde dieťatko do škôlky začnete obsadať, dobre naplánované
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.42.82
Až půjde dítě do školky tak vy co? Budete jako OSVČ pracovat z domova, budete doma jako nezaměstnaná, nebo se necháte živit manželem? Obvykle dítě jde do školky a matka se vrací zpět do zaměstnání. S miminem zvládne člověk víc věcí, než pak s batoletem. Miminko obvykle po nakojení nějaký čas spí, takže je možné ho mít zaparkované u jízdárny a chvíli se věnovat ježdění. S batolícím a později chodícím dítětem ještě v období vzdoru se dělá všechno špatně. Dítě vyžaduje pozornost, dost dobře se nedá odložit, aniž by se pokusilo zmrzačit. Počítejte s tím, že nějakou dobu se dostanete ke koni jen když dítě někdo pohlídá. Taky matky po porodu, pokud nejezdily velice aktivně a dobře už před otěhotněním tak nějak mohou mít k ježdění jiný vztah. Už nebudete sama, budete se muset starat od dítě a když se zraníte, může nastat dost velký problém. Stačí zlomená ruka a jste v háji, k tomu třeba chlap jako OSVČ nemá nárok při ošetřovačce na peníze a rázem může na několik týdnů vypadnout rodině jediný příjem.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.148.31
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den,ráda bych vás poprosila o vaše rady a zkušenosti.Chtěla bych si pořídit vlastního koníka,ale zároveň plánuji s přítelem miminko-napadlo mě,pořídit si ročka,s tím že než by se koník obsedal,by bylo mimčo větší-myslíte,že se to dá takhle zvládnout,udělal to někdo podobně?Nebo se raději k ježdění vrátit až po mateřský,např.až bude dítko chodit do školky?Děkuji moc za názory
někteří lidé to tak dělají,ale nepořizujte si ročka pokud bude sám-resp.žádného koně,který bude sám.Po mateřský mám pocit,ale,že většina lidí se vrací zpátky do práce,nebo pracuje jako osvč.tak nevím,jak to chcete dělat za pár let.to bude koník starší a stále sám?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.254
Pokud nejste dobrý jezdec, který má problém s koňskými hovadinami a dělá mu problém usedět a adekvátně reagovat na koně, který začne vyvádět, raději se vzdejte mladého koně a pořiďte si trochu staršího aspoň s nějakým výcvikem.
Po narození mimina budete mít dost blok pustit se na koni do všeho bez obav, jako jste to třeba dělala doteď. Budete mít o sebe strach, protože mimino za vás nikdo nenakojí, máma je máma... Nejistota se přenese na koně a máte problém.
Kamarádka si tak pořídila mladého koně, potom dítě. Ze začátku to zvládala, pak začala obsedat. Kůň dělal při obsedání bordel a jednou ji sejmul tak brutálně, že skončila na nějakou dobu v bezvědomí na JIPce a má štěstí, že chodí a mluví. Nedokážu říct nakolik v tom byla její určitá nezkušenost s mladými koňmi, prostě blbá náhoda nebo magor kůň. Kůň šel každopádně z domu a bude si pořizovat staršího a klidnějšího koně.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.28.156
Jako začátečník s mladým koněm se vám to musím pokusit taktéž rozmluvit, pokud by to byl váš první mladý kůň, tak za mě vám to nedoporučuji. Věřím, že by jste to zvládla, ale je s tím víc práce než s dospělým koněm, to vám můžu říct.
Mám taky ročka, zvládám to obstojně, ale jen díky tomu, že mám na to zkušenou pomoc, opravdu si nedovedu představit nemít se koho zeptat když nám něco nefunguje, nebo mám nějaký problém, hlavně první 2 týdny byly krušné. Představit si to člověk může růžově, že koník vyroste na pastvině a vy si ho pak vytrénujete na jezdeckého koně... Jenže s ročkem potřebujete taky nějak manipulovat, a oni tito koníci základní zacházení vžité nemají, i když je to třeba majitelé od kterých ho/ji máte učili, neovládají to 100% jako starší koně.
Můj roční hřebeček byl stažený z pastvin, nakládání do přepravníku trvalo 4 hodiny, byl to pro něj rovnou i odstav, takže stres to pro něj byl velký a projevilo se to. Znal jen ohlávku, čištění, zvedání kopýtek a strouhání.
První týdny jsem z toho byla psychicky naprosto vyčerpaná... Kůň neuměl vůbec nic, vodit se, ohlávku si nechtěl nechat spolehlivě nasadit, kopýtka zvedal, ale nohou vystřeloval dopředu a neudržel rovnováhu déle než pár vteřin. Nerespektoval osobní prostor člověka - přecházel přes lidi, oždiboval vás a dokonce i kousl pokud mu bylo ňafání pyskem dovoleno. Jednou jsem mu dala rohlík z ruky a další 2 týdny mě vždy prohledával jestli něco v kapsách nemám (ano stačí jeden blbý rohlík a už je zlozvyk na světě)..
Teď je to měsíc a půl od té doby co ho mám a už jsme všechny tyto nedostatky vyřešili, až na to hříběcí oždibování s tím nedá pořád pokoj....
Nemluvě o tom, že je to hřebeček, takže i když ještě neměl spadlá varlata, byl z nového prostředí tak vyvedený z míry, že první dny se bál chodit po vybetonovaném povrchu, všechno očuchával, neustále volal po koních. Jak jsme byli v blízkosti nových koní, tak vás absolutně neregistroval a i by vás převálcoval, stavěl se na zadní a ve chvilce nepozornosti mi málem skočil na záda (být v tom, tak mám o své zdraví opravdu strach).
Teď už je to vše vyřešené, zvykl si a je jak vyměněný. Je to hodný kůň a rychle vše chápe, umíme už dokonce i ustoupit zadkem a couvnout a to jsme ho opravdu dovezli dá se říct syrového. Důvěřuje mi a dokonce mi chodívá naproti když vidí, že jsem na pastvině. Musím říct, že jsem nejdříve byla v rozpacích z toho, že jsem asi přecenila své síly, ale jak si zvykl tak už se to dá.... Teď bych ho už nevyměnila za nic na světě, ale ta práce s ním je obrovská, navíc neudrží dlouho pozornost, takže opravdu se učíme třeba 3-5 minut 3-4x týdně.... pomáhá mi to že je tak chápavý. Je to ještě mimino, nedrtím ho nějakými náročnými věcmi, jen potřebuji, aby pro mě a pro ošetřovatele byla manipulace s ním co nejbezpečnější a mohli jsme chodit na procházky.
Takže za mě ročka ne a pokud jsem vás nepřesvědčila, tak alespoň ne hřebečka, přeci jen s hřebečkem bude horší pořízení a mají více v oblibě skákat.