Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.58.75
Ahoj všem,
chtěli bysme zorganizovat malý setkání lidí a koníků a uspořádat malou veselou hobby soutěž pro všechny (něco si přeskočit nebo se někde proběhnout, třeba taky nějaký test poslušnosti nebo tak). Kdybysme to chtěli udělat, potřebujeme na to nějaký povolení? Jde o to, že sami nemáme potřebný pozemky, takže je otázka, jestli můžeme na lesních cestách a tak to brázdit s více lidma, nebo jestli nám přijde někdo vynadat. Na louku bysme nikomu nejezdili. Jak to s tím je?
Díky moc
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.250.10
Známí dělají podobné malinké závody, sranda parkury... Pronajímají si kus louky, o kterou se majitel moc nestará - rozhodně nedělá seno, takže je rád, že aspoň tu část posekají...
Na lesních cestách si to nedovedu představit, ale určitě je potřeba se domluvit s majitelem - jestli je to "šlechta" nebo třba Lesy čr, je třeba to dohodnout, nenechat to náhodě, jestli na vás někdo nevlítne :)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.77.111
Postavit menší parkur a nějakou jízdu poslušnosti jde, i když nemáte jízdárnu.
Určitě máte výběhy pro vaše koně, tak vybrat nějaký, který je aspoň trochu rovnější, a tam si postavit malý parkurek, jízdu zručnosti, nebo něco, co si vymyslíte.
K tomu nepotřebujete extra pískové kolbiště nebo jízdárnu. Stačí výběh.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.65.76
My jsme dělávali "pony cross" pro naše děti a děti známých na pony. Jezdilo se po polních a lesních cestách jako při vyjížďce, jen s některými poníky šli vodiči - rodiče dětí (měli jsme dvě úrovně obtížnosti - s vodičem a bez vodiče). Úkolem bylo např. vyjet nebo sjet prudký kopec, přebrodit potok, překonat příkop - to jsou prostě překážky, kterou vám přichystá sama příroda.
Ty jsme doplnili překážkami přichystanými:
Nastrčili jsme kládu na dva pařezy, úkolem bylo, že jezdec musel po kládě přejít jako po kladině a přitom vedle vedl svého koně, za víc bodů bylo, když zvládl přímo z koně sesednout na kládu a primo nasedl aniž by se dotknul země.
Ze šišek jsme vyskládali "bludiště" - zakroucenou trasu, kterou musel jezdec projet aniž by koník šlápnul mimo, měřil se čas.
Natáhli jsme provázky mezi 2 a 2 stromy a zavěsili na ně strašáky pro koně - petky a fábory z krepáku, opět se od daných míst měřil čas průchodu koně.
Vždy šla buď celá skupina najednou a u úkolů první domácí předvedl splnění a postupně se obodovali ostatní, nebo se změřil čas, nebo se vyslali jezdci na okruh vyznačený fáborky a úkol za zákrutou byl tedy neznámý. Např. cedule pravila: sesedni a seber jednu šišku, další - znáš nějaké zvíře na M? a další třebas - jak se jmenuje tento strom? - byla tím kontrola, že jezdec opravdu projel vyznačenou trasu.
Pro velké koně lze samozřejmě nachystat také nějaké skoky a pojmout to vice jako "orientační závod" - od startu jeď po cestě až dojedeš k velké bříze. U ní odboč doprava a jeď 100m.
Když tam dojede, dostane kontrolní úkol plus další pokyny (jeď podél potoka až k asfaltce, před ní odboč doprava k lesu).
My jsme nic nehlásili, pohybovali jsme se po cestách jako jindy a co jsme v lese a na loukách nachystali jako úkoly, zase se po akci uvedlo do původního stavu.