Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.16.84
Zdravím, mohli by jste mi poradit, jak naučit VELMI dopředného koně (vysloužilého dostiháka) naučit chodit s trochu klidnějším tempem ? Mám velký problém i se zastavením když se rozjede a to nemusí mít ani společníka...vůbec nevnímá a nereaguje, zdá se mi poněkud ve stresu.. Děkuji za rady či odkazy kde se inspirovat a přiučit se....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.146.115
Taky bych vyslechla nějaké rady, či zkušenosti, co by mohlo zabrat :)
Mám klusačku a to je taky blázen .... ale možná ne zas takový, jako Váš koník.
Jinak teda zkouším na jízdárně vyjet ze stěny - kruh - a při napojení na stěnu zastavit, aby tak nespěchala.. v kroku a klusu to docela funguje, cval na jízdárně jsem ještě nezkoušela..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.36.4
Starala jsem se pár let o kobču taky po dostizích. Na jízdárně byla zlato, sice rychlejší, ale jinak fajná, nijak nezákeřná. Jen v terénu byla torpédo, ještě když pro děcka bez dozoru je nejlepší sranda každou louku dělat závody, to pak je z toho kůň opravdu magor.
Vzala jsem to takticky a půl roku jsem chodila pouze krokové terény o samotě(nikdo s náma nechtěl chodit, vždyť krok je nuda...), pak jsme pomalu začali klusat(ne na otevřených loukách), následně i na větších loukách. Naštěstí jsou u nás fajn terény takže to bylo jednoduché: Chceš hecovat? Dobře-a následoval kopeček v kroku. Kopečky jsme chodili hodně, však jsme pak byli jako rambo:)
No a nakonec z ní byl skvělý kůň do nepohody, samozřejmě ale pak určitě stačil jen jeden blbec na ní v terénu a klid byl tatam. Když jsem měla svaťák, byla s ní venku holčina(nevím co dělaly) a kobyla jí shodila a při následném útěku se přetáhla přes obě zadní nohy a rázem se z ní stal důchodce.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.180.30
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zdravím, mohli by jste mi poradit, jak naučit VELMI dopředného koně (vysloužilého dostiháka) naučit chodit s trochu klidnějším tempem ? Mám velký problém i se zastavením když se rozjede a to nemusí mít ani společníka...vůbec nevnímá a nereaguje, zdá se mi poněkud ve stresu.. Děkuji za rady či odkazy kde se inspirovat a přiučit se....
Pomáha naučiť koňa spomaľovať a zastavovať na hlasové pomôcky, najprv zo zeme. Zastavovať hlasovou pomôckou + sedom, nikdy neťahať silou za oťaže to je cesta do pekla. A základom je zo začiatku sa úplne vyhýbať situáciám kedy by kôň mohol zdrhnúť, čiže začať kľudne krokovkami, keď treba domov aj pešo popri koňovi. Až keď bude na 100% ovládateľný v kroku postupne pridať klus a neskôr cval, nikdy necválať na otvorenom priestranstve, zo začiatku robiť veľa prechodov, nacválať na 5-6 cvalových a znova prejsť do klusu, do kroku, za dobrý prechod veľa chváliť. A poctivo prijazďovať na jazdiarni, ideálne pod trénerom. A nečakajte, že toto všetko zvládnete za mesiac, ak to zvládnete za rok je to veľmi dobrý čas.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.168.229
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Pomáha naučiť koňa spomaľovať a zastavovať na hlasové pomôcky, najprv zo zeme. Zastavovať hlasovou pomôckou + sedom, nikdy neťahať silou za oťaže to je cesta do pekla. A základom je zo začiatku sa úplne vyhýbať situáciám kedy by kôň mohol zdrhnúť, čiže začať kľudne krokovkami, keď treba domov aj pešo popri koňovi. Až keď bude na 100% ovládateľný v kroku postupne pridať klus a neskôr cval, nikdy necválať na otvorenom priestranstve, zo začiatku robiť veľa prechodov, nacválať na 5-6 cvalových a znova prejsť do klusu, do kroku, za dobrý prechod veľa chváliť. A poctivo prijazďovať na jazdiarni, ideálne pod trénerom. A nečakajte, že toto všetko zvládnete za mesiac, ak to zvládnete za rok je to veľmi dobrý čas.
Bohužel nastíněný postup u mnoha bývalých dostiháků moc nefunguje. Jsou to sportovci uvyklí tréninkovému koloběhu. Pokud byl jejich trénink proveden dobře, běhají velmi rádi a baví je to. V tréninku se využívá útěkové reakce koní, takže takto naučený kůň bude stres řešit pohybem. U mnohých trenérů se vůbec neřeší ochota spolupráce koně s jezdcem, každý z dvojice odvádí svou práci. Tréninková dávka dostihového koně je jednoduchá a monotoní - dlouhé klusové či cvalové práce. Takový kůň je pak v další etapě života přehlcen množstvím požadavků jezdce na jízdárně, kterým nerozumí a často nemají chuť se učit nové. Dle mých zkušeností je základem bývalého dostihového koně dobře vypohybovat a pravidelně uvolňovat nastřádanou energii. Je třeba koně nejprve uvolnit, jen tak bude klidný a připravený se učit nové reakce na nové podněty. Výborné jsou dlouhé vyjížďky (v tréninku bývají tréninkové dávky často pouze hodinové - dvou hodinové), tak aby se kůň naučil hospodařit se svou energií a naučil se šetřit. Cval nezavrhuji, ale pouze pod taktovkou jezdce - kůň sám neodskakuje, ale až na pobídku, pouze na úsecích které se zdají být bezpečné - dlouhé lesní cesty, mírné kopce - cokoli co dává vodící linku, a opticky drží dráhu. Cvaly dlouhé a v mírném tempu. Důležité je přiježďování koně - navyknout jej na přilnutí a příjmout udidlo. Naučt koně stranové pomůcky holeněmi a pobízet - zejména dopředné koně je nutné pobízet - ne jim pohyb dovolovat povolením otěží, ale přikazovat pobídkou holení! Souhlasím s příspěvkem nademnou, že je to běh na dlouhou trať a výsledky nejsou zaručené.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.168.11
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Bohužel nastíněný postup u mnoha bývalých dostiháků moc nefunguje. Jsou to sportovci uvyklí tréninkovému koloběhu. Pokud byl jejich trénink proveden dobře, běhají velmi rádi a baví je to. V tréninku se využívá útěkové reakce koní, takže takto naučený kůň bude stres řešit pohybem. U mnohých trenérů se vůbec neřeší ochota spolupráce koně s jezdcem, každý z dvojice odvádí svou práci. Tréninková dávka dostihového koně je jednoduchá a monotoní - dlouhé klusové či cvalové práce. Takový kůň je pak v další etapě života přehlcen množstvím požadavků jezdce na jízdárně, kterým nerozumí a často nemají chuť se učit nové. Dle mých zkušeností je základem bývalého dostihového koně dobře vypohybovat a pravidelně uvolňovat nastřádanou energii. Je třeba koně nejprve uvolnit, jen tak bude klidný a připravený se učit nové reakce na nové podněty. Výborné jsou dlouhé vyjížďky (v tréninku bývají tréninkové dávky často pouze hodinové - dvou hodinové), tak aby se kůň naučil hospodařit se svou energií a naučil se šetřit. Cval nezavrhuji, ale pouze pod taktovkou jezdce - kůň sám neodskakuje, ale až na pobídku, pouze na úsecích které se zdají být bezpečné - dlouhé lesní cesty, mírné kopce - cokoli co dává vodící linku, a opticky drží dráhu. Cvaly dlouhé a v mírném tempu. Důležité je přiježďování koně - navyknout jej na přilnutí a příjmout udidlo. Naučt koně stranové pomůcky holeněmi a pobízet - zejména dopředné koně je nutné pobízet - ne jim pohyb dovolovat povolením otěží, ale přikazovat pobídkou holení! Souhlasím s příspěvkem nademnou, že je to běh na dlouhou trať a výsledky nejsou zaručené.
Naprosto souhlasím! Když mi bylo jasné, že moje bývalá steeplerka má "svůj den", upustila se jí pára pomalým cvalem hlubokou oranicí v kopcovitém terénu, jindy jsme slalomovali v lese, krokem pěkně okolo stromů, na holeně a v lehkém přilnutí. Martingal se hodí!
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.58.2
Přidávám se k diskuzi, také mám stejný problém se svým koněm a rady "jak na to", které zde píšete (jezdit nějakou dobu pouze na krokovky, apod) jsou mi poměrně jasné, ale nevím, jak venku koně "nepustit", když už je rozhodnutý cválat a třeba i z kroku nacválat. Vím, že bych měla zůstat sedět a "stočit ho na kruh", ale pokud jsem někde, kde se "na kruh stočit" nedá, a odmítne reagovat na hlasové pokyny, v hubě je tvrdej (i při použití sněhuláka)... jak potom postupovat? Díky
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.64.140
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Přidávám se k diskuzi, také mám stejný problém se svým koněm a rady "jak na to", které zde píšete (jezdit nějakou dobu pouze na krokovky, apod) jsou mi poměrně jasné, ale nevím, jak venku koně "nepustit", když už je rozhodnutý cválat a třeba i z kroku nacválat. Vím, že bych měla zůstat sedět a "stočit ho na kruh", ale pokud jsem někde, kde se "na kruh stočit" nedá, a odmítne reagovat na hlasové pokyny, v hubě je tvrdej (i při použití sněhuláka)... jak potom postupovat? Díky
To je jednoduché, pokud se udržet nedá, nejezděte s ním ven...
Když už ted vyjedete ven a kůň se nedá ani v tom kroku udržet, prostě sesednout a chvíli vést, aby se uklidnil. Přidat nějaké couvání, ustupování bokem, zvednutí nohy, cokoli co odvede pozornost a zaměstná ho... Většinou platí čím víc rvete za hubu, tím míň si toho kůň všímá a popřípadě tím víc jančí dál, takže co nejjemněji i dkyž má tvrdou hubu, věřím, že by mohl reagovat i na jemnější signály v pohodě, pokud na to bude naučený z jízdárny.
A rada stočit na kruh je hezká, ale pamatuju si jak mi kobylka tuhle nabrala takovou rychlost, že jsem měla pocit, že kdybych se ji snažila nějak víc stočit než po obvodu pole, tak akorát spadnem obě na hubu. A zase rvát koně za otěž do minikolečka, zatímco ten se snaží anvcálat opravdu může koně akorát ještě víc vynervovat.
Nabízí se možnost nechat ho vyběhat, ale chce to mu dát jasnou pobídku, že to chcete vy, ne ho teda nechat běžet.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.98
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Přidávám se k diskuzi, také mám stejný problém se svým koněm a rady "jak na to", které zde píšete (jezdit nějakou dobu pouze na krokovky, apod) jsou mi poměrně jasné, ale nevím, jak venku koně "nepustit", když už je rozhodnutý cválat a třeba i z kroku nacválat. Vím, že bych měla zůstat sedět a "stočit ho na kruh", ale pokud jsem někde, kde se "na kruh stočit" nedá, a odmítne reagovat na hlasové pokyny, v hubě je tvrdej (i při použití sněhuláka)... jak potom postupovat? Díky
Pokud si nejste na některých cestách jistá, že vám třeba na nich pravidelně začne vyvádět a nacválávat, tak se tomu raději předem vyhněte-sesedněte, nebo jeďte jinudy. Nemá cenu to pokoušet. Budete stresovat vy už předem: co zase bude dělat dnes? Udržím ho? A tuto energii přenesete na koně a ten to na ,,truc udělá,,. Vím o čem mluvím. Raději úplně vypnout mozek nebo to vyřešit jinak. A jinak pokud je tvrdý na hubu, tak jednak cvičení na zjemnění huby, a pak můžete zkusit i bezudidlové uždění. Ale vyzkoušet před vyjížďkou doma!! Někteří koně na to mohou reagovat přecitlivěle, podrážděně, tak to nejprve ozkoušejte a až pak vyjeďte. Moje kobča je na jízdárně na udidle jemná, ale v terénu bych ji akorát právě ztupila, tak jezdím na parelce nebo na hackamore a nemůžu si stěžovat. I když se občas nedá udržet, tak se na ohlávce dá v klidu zmáknout a na hackamore by ji uřídilo i dítě ;) Je to ostré uždění, takže opatrně, ale na tyto typy koní je dle mého názoru ideální ;) Samozřejmě existuje více bezudidlových uždění, stačí si jen vybrat a vyzkoušet :)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.58.2
Děkuji moc za odpovědi... Po pravdě, z Hackmore mám, docela, strach, kvůli tomu, že mi známí říkali, že může být i velmi nebezpečné (zlomení nosu). Docela mě, ale, zaujalo uždění Bitless Bridle. Jaký máte, na něj, názor? Mohlo by nám posloužit?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.106.98
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Děkuji moc za odpovědi... Po pravdě, z Hackmore mám, docela, strach, kvůli tomu, že mi známí říkali, že může být i velmi nebezpečné (zlomení nosu). Docela mě, ale, zaujalo uždění Bitless Bridle. Jaký máte, na něj, názor? Mohlo by nám posloužit?
Ano může být nebezpečné, stejně jako páka. Ale většina koní na hackamore reaguje velmi dobře. Právě proto, že je to ostré uždění, tak stačí malý tlak a kůň reaguje. Každopádně bych nejprve doporučovala ozkoušet parelku či obyčejnou ohlávku, aby si kůň zvykl na tlak na nos a až pak bych dala hackamore. Navíc existuje mnoho tlouštěk hackamore, které jsou jemnější a ostřejší ;) S Britless Bridle nemám zkušenosti ;)