Nespolehlivý kůň

A jak ho tedy máte dlouho? Někteří koně se rozkoukávají dlouho. Já kupovala před 3lety dvě kobylky. Jedna byla hned s náma za jedno, druhá potřebovala snad rok. Já si myslím že si vedete dobře, že to chce pokračovat a vydržet. Ať se pořádně vylítá v ohradě. Procházky třeba zkrátit aby byly více positivní.
Já také začínala s oběma na udidle, později jen na stájovce. Ale třeba při jarní náladičce jsem vždy raději vzala na stájovku ještě uzdečku. Jak měly zrovna náladičku. Ovšem jinak nemám problém, chce to čas :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Potřebovala bych poradit s následující situací: koupila jsem 14- ti letého valacha od paní, která ho prodávala jako koně "i pro začátečníka". Jenže paní od něj nikdy moc nechtěla a valach byl tak trochu svým pánem. Když se u nás rozkoukal, vzali jsme ho i s druhým koněm na procházku na ruce. No tahal mě jak špinavej hadr, předbíhal, prostě hrůza. Takže jsme se začali učit chodit na prověšeném vodítku, nepředbíhat, ustupovat tlaku, couvat. Když to zvládnul doma, tak i venku s druhým koněm. Když chodil spolehlivě, tak jsme začali chodit sami, což byl taky problém, protože byl (a je) hrozný závislák. Ale po kouskách to postupně začalo jít, zezačátku nervil, ale pak chodil pěkně v klidu. Sami jsme chodili na udidle, s dalším koněm na provazovce, ke konci i sami na té provazovce. Na stájovce by mě odtáhnul, kdyby chtěl. Pak jsme chvilku ven nechodili, nebyl čas, když už, tak jsme jeli spíš na vyjížďku. No a nedávno jsem ho zase vzala, vypadalo to, jako by nikdy sám venku nebyl. Nervil, klusal na místě, ale jen tak půlku vycházky, pak byl v klidu. Další vycházku pak byl nejdřív v klidu a začal nervit až po nějaké době, zničeho nic. Pěkně na střídačku. No a nedávno jsme šli i s druhým koněm, jen co jsme vyšli, jsem viděla, že je zase nesvůj, no a u louky se mi vyškubnul, obtryskal si dvakrát louku a zase se vrátil, jakoby se nic nestalo. Dál už jsme šli v klidu. Už mu moc nerozumím, je mi jasné, že mi asi moc nevěří a nerespektuje, ale je to jak kdy. Ve výběhu za mnou chodí jak pejsek, umí chodit jen s vodítkem kolem krku, i mě v kroku a klusu umí následovat ve volnosti, ale venku musí být na udidle, protože je nespolehlivý. Pokud venku začne blbnout, snažím se ho zaměstnat- přechody, zastavení, zacouvání, obraty, slalom mezi stromy, ale místo aby začal myslet na něco jiného, spíš se začne vztekat, mlátit hlavou, takže to na něj nefunguje. Taky už mě nebaví pořád chodit na udidle, přemýšlela jsem už i o štajgru nebo o řetízku, nechci ohrožovat sebe, jeho ani nikoho dalšího, ale nemám s tím zkušenost. Hlavně mě ale štve ta jeho nevyzpytatelnost a to, že spolu stále asi nemáme vyřešené vztahy. Proto prosím o konstruktivní kritiku a případné rady, jak s ním pracovat.

bohužel mám podobný problém, ale s tříletkem...:( u nás je to i z části tím že máme potíže s okem (raz vidí, jindy ne, někdy jenom trochu a ještě že prý mu to může být pocitově nepříjemné) nemyslete si že nevolali jsme veta, ale ten se radil s kde kým (už ani ty jména neznám) a na nic nepřišli a tak chodím s koníkem na ruce, pod sedlem se to nedá už vůbec...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
doporučila bych někoho zkušeného, aby se podíval, jak spolu pracujete a ten by ti řekl, možná, kde děláš chybu, určitě by pomohla i jízdárna, ale hlavně si z tebe dělá docela prdel... Možná by ti pomohl aspoň přes net Vašek Bořánek-dlouholeté zkušenosti. Je to těžké radit přes net, lepší je vidět tebe a koně při práci.Hodně štěstí

Díky, p. Bořánek u nás byl na kurzu, ale bylo tam více lidí, takže jsme s ním nepracovali sami. Řekl mi, že se s ním nudit nebudu, což měl teda pravdu. Asi by na něj platil někdo s trochu přísnější rukou, nemyslím ho bít, ale jasně mu ukázat, kdo velí. Právě p. Bořánka jsem se ptala na to vyškubnutí a on mi radil naučit ho mít neustále prověšeném vodítku. Což teda umí, když je v klidu, ale když se trochu rozruší, tak na to více či méně zapomíná. Opět zjišťuju, že mě má na háku, myslela jsem, že už to máme vyřešené, ale on spíš jen nedostal příležitost se předvést a já usnula na vavřínech.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A jak ho tedy máte dlouho? Někteří koně se rozkoukávají dlouho. Já kupovala před 3lety dvě kobylky. Jedna byla hned s náma za jedno, druhá potřebovala snad rok. Já si myslím že si vedete dobře, že to chce pokračovat a vydržet. Ať se pořádně vylítá v ohradě. Procházky třeba zkrátit aby byly více positivní.
Já také začínala s oběma na udidle, později jen na stájovce. Ale třeba při jarní náladičce jsem vždy raději vzala na stájovku ještě uzdečku. Jak měly zrovna náladičku. Ovšem jinak nemám problém, chce to čas :)

Zhruba rok a třičtvrtě, s tím, že první rok jsme se spolu učili tak nějak fungovat. Valach je trochu komplikovanější povahy, dost svůj. Ale po tom roce to už vypadalo dobře, myslela jsem, že jsme na dobré cestě, nějakou dobu fungoval. No a nedávno zase tohle.
Taky mě napadlo vycházky zkrátit, tak to udělám. V ohradě se vylítá dostatečně, ale asi by potřeboval více práce. Jarní nálady na něj moc nefungují, ale zato teď jak se ochladilo, tak je veselý až moc. Ale nechci to omlouvat jeho bujarostí nebo nedostatkem práce, tohle by dělat neměl za žádných okolností:(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zhruba rok a třičtvrtě, s tím, že první rok jsme se spolu učili tak nějak fungovat. Valach je trochu komplikovanější povahy, dost svůj. Ale po tom roce to už vypadalo dobře, myslela jsem, že jsme na dobré cestě, nějakou dobu fungoval. No a nedávno zase tohle.
Taky mě napadlo vycházky zkrátit, tak to udělám. V ohradě se vylítá dostatečně, ale asi by potřeboval více práce. Jarní nálady na něj moc nefungují, ale zato teď jak se ochladilo, tak je veselý až moc. Ale nechci to omlouvat jeho bujarostí nebo nedostatkem práce, tohle by dělat neměl za žádných okolností:(

nespoľahlivý kôň potrebuje nad sebou človeka, ktorý je 100% vyrovnaný a v každej situácii dokáže dať koňovi najavo, že tu šéfuje on. to je podľa mňa základný problém. priemerný kôň to z času na čas prehliadne, keď jeho človek zlyhá, ale niektoré typy koní potrebujú pevnú ruku(a hlavne rozhodnú) a žiadne výkyvy- že tu som prísny a dôsledný, ale inde som benevolentný...možno to nie je váš prípad, ale niekto skúsený, kto by sa na vás pozrel v prirodzenom prostredí(teda v štandardnej situácii, že ideme von na ruke) by mohol odhaliť vaše rezervy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
nespoľahlivý kôň potrebuje nad sebou človeka, ktorý je 100% vyrovnaný a v každej situácii dokáže dať koňovi najavo, že tu šéfuje on. to je podľa mňa základný problém. priemerný kôň to z času na čas prehliadne, keď jeho človek zlyhá, ale niektoré typy koní potrebujú pevnú ruku(a hlavne rozhodnú) a žiadne výkyvy- že tu som prísny a dôsledný, ale inde som benevolentný...možno to nie je váš prípad, ale niekto skúsený, kto by sa na vás pozrel v prirodzenom prostredí(teda v štandardnej situácii, že ideme von na ruke) by mohol odhaliť vaše rezervy.

Ano, myslím, že to náš případ bude. Nejspíš jsem málo důsledná a rozhodná. Ono je to dost únavné, být s ním neustále ve střehu, ale asi to bude nezbytné. Možná taky přehlížím ty jemné nuance, kdy mě zkouší a tak začne přitvrzovat. Kdybych to utnula hned v prvopočátku, tak k tomu asi vůbec nedojde. Ráda bych řekla trenérce, aby se na nás přijela někdy podívat (i kvůli práci pod sedlem), ale bohužel nemáme jízdárnu. I když ta v tomhle případě asi úplně nutná nebude. Takže to asi i tak dopadne, ale pokud by někoho ještě něco napadlo, budu ráda.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, myslím, že to náš případ bude. Nejspíš jsem málo důsledná a rozhodná. Ono je to dost únavné, být s ním neustále ve střehu, ale asi to bude nezbytné. Možná taky přehlížím ty jemné nuance, kdy mě zkouší a tak začne přitvrzovat. Kdybych to utnula hned v prvopočátku, tak k tomu asi vůbec nedojde. Ráda bych řekla trenérce, aby se na nás přijela někdy podívat (i kvůli práci pod sedlem), ale bohužel nemáme jízdárnu. I když ta v tomhle případě asi úplně nutná nebude. Takže to asi i tak dopadne, ale pokud by někoho ještě něco napadlo, budu ráda.

Já bych to tak neviděl ,toho dle staryho valacha moc nezměníte , jestli vám občas uteče z ohlavkou tak se už nezmění není nic špatného chodit s koněm na uzdečce je to bezpečný pro vás oba a není se za co stydět na různých pomuckach chodí spousta koní i špičkových . koník k vám musí dostat důvěru a to trvá i několik měsíců pak ubyde plno nepříjemných situaci.

My naučili kobylku chodit na řetízkovém vodítku a teď je spolehlivá i na normálním, ale taky to trvalo :D

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, myslím, že to náš případ bude. Nejspíš jsem málo důsledná a rozhodná. Ono je to dost únavné, být s ním neustále ve střehu, ale asi to bude nezbytné. Možná taky přehlížím ty jemné nuance, kdy mě zkouší a tak začne přitvrzovat. Kdybych to utnula hned v prvopočátku, tak k tomu asi vůbec nedojde. Ráda bych řekla trenérce, aby se na nás přijela někdy podívat (i kvůli práci pod sedlem), ale bohužel nemáme jízdárnu. I když ta v tomhle případě asi úplně nutná nebude. Takže to asi i tak dopadne, ale pokud by někoho ještě něco napadlo, budu ráda.

Jak už tu někdo psal, tak jsou i koníci, kteří jsou citlivější a vnímavější a neodpustí vám ani jedno povolení a vyžadují opravdu jasná pravidla, které by jste měla určovat vy. Když je něco jinak, tak jsou zmatení, nervózní a nechápou, co se to vlastně děje, že vy jako "alfa" jste si nejistá. ještě bych se zeptala jaké máte plemeno? Často to bývá u plnokrevných koní, kteří jsou vzrušivější a potřebují trošku jiný přístup než třeba klasický teplokrevník či chlaďas, ti vám opravdu občas prominou výkyv chování či že polevíte v něčem. Chápu, že každý je jen člověk a někdy opravdu nejde chodit ke koním s čistou hlavou... Sama to znám. Je to bohužel tak. Já si třeba u sebe všimla, že jsem mnohem důslednější na cizí koně, než na vlastní a kolikrát si říkám, buď důslednější, ať se ti to nevymstí. Pak jsou dvě možnosti, zkoušet to dál a snažit se nikdy nepolevovat a dávat jasné pravidla nebo vyměnit koně. Přeji hodně zdaru.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, myslím, že to náš případ bude. Nejspíš jsem málo důsledná a rozhodná. Ono je to dost únavné, být s ním neustále ve střehu, ale asi to bude nezbytné. Možná taky přehlížím ty jemné nuance, kdy mě zkouší a tak začne přitvrzovat. Kdybych to utnula hned v prvopočátku, tak k tomu asi vůbec nedojde. Ráda bych řekla trenérce, aby se na nás přijela někdy podívat (i kvůli práci pod sedlem), ale bohužel nemáme jízdárnu. I když ta v tomhle případě asi úplně nutná nebude. Takže to asi i tak dopadne, ale pokud by někoho ještě něco napadlo, budu ráda.

ja tomu rozumiem, sama som na tom podobne, preto sa manpulácii s problematickými koňmi vyhýbam- zvlášť tým mladým, kde to môže zanechať naozaj aj následky.
obecne si ale myslím, že to nie je na posúdenie klasickým jazdiarenským trénerom, predsalen, na jazdiarni nie je vidieť tú bežnú manipuláciu, vodenie a tak...
rozhodne by som ale nemávla nad tým rukou, ako odporúča pán vyššie...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ja tomu rozumiem, sama som na tom podobne, preto sa manpulácii s problematickými koňmi vyhýbam- zvlášť tým mladým, kde to môže zanechať naozaj aj následky.
obecne si ale myslím, že to nie je na posúdenie klasickým jazdiarenským trénerom, predsalen, na jazdiarni nie je vidieť tú bežnú manipuláciu, vodenie a tak...
rozhodne by som ale nemávla nad tým rukou, ako odporúča pán vyššie...

A nemate treba trochu strach, kdyz jste s nim venku, ze by mohl utect? Muze vycitit vas strach a kvuli tomu se zacne citit "v ohrozeni", protoze vy sama jste nervozni.... Taky me napada, ze muze mit nejakou nepeknou vzpominku z prochazky, preci jen mu je 14 a urcite uz neco zazite ma.
Pozvat si odbornika, ktery se bude venovat jen vam a vasemu koni by nebylo od veci.. Snad to brzy vyresite

Určitě se na to nevykašlu, valachovi je 15 a to ještě není tak starý. O trenérce jsem přemýšlela proto, že má své koně pěkně vychované, tak by mohla poradit.
Jinak valach je ČT (matka ČT, otec holštýn). Někde jsem četla, že s němci taky bývá někdy horší pořízení, ale to bylo myšleno asi spíš pod sedlem. Není to pro mě asi úplně optimální kůň, ale zbavovat se ho nechci, nemá zdravé nohy, takže bůhví, jak by dopadl.
Ještě by mě zajímal ten řetízek. Jak dlouho jste s ním chodili? Potřebuju mu prostě jasně ukázat, že tudy cesta nepovede a časem třeba pochopí, že když se bude chovat slušně, tak to pro něho bude pohodlnější. Je to totiž poměrně velký kůň, který si je velice dobře vědom své síly a nějaká provazovka ho fakt neudrží. A udidlem mu nechci neustále tupit hubu..
Jinak pokud by vás napadla nějaká ta základní pravidla, jako dodržovat osobní prostor, důsledně trvat na splnění požadavku, apod., tak je sem prosím napište, třeba mě napadne něco, co dělám špatně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A nemate treba trochu strach, kdyz jste s nim venku, ze by mohl utect? Muze vycitit vas strach a kvuli tomu se zacne citit "v ohrozeni", protoze vy sama jste nervozni.... Taky me napada, ze muze mit nejakou nepeknou vzpominku z prochazky, preci jen mu je 14 a urcite uz neco zazite ma.
Pozvat si odbornika, ktery se bude venovat jen vam a vasemu koni by nebylo od veci.. Snad to brzy vyresite

Tak strach vyloženě ne, ale příjemné to taky není. Už se mi i vyškubl, jak jsem psala výše, ale naštěstí nikam neutekl a vrátil se zpátky. Přišlo mi, jakoby tím, že obtryskal tu louku, uvolnil napětí a pak jsme šli v naprostém klidu dál. Ale na udidle by neutekl a poslední dobou už s ním ani jinak nechodím. Napětí ze mě určitě cítí, ale reaguje na to jak kdy. Někdy jde v klidu a najednou v půlce vycházky začne blbnout. Někdy je zase nervózní zezačátku a pak se uklidní. Kdyby v tom byla alespoň nějaká pravidelnost, aby se v něm dalo trochu číst, ale on se chová hrozně nevyzpytatelně.
Taky je ještě možné, že ze mě cítí něco, co si ani sama neuvědomuju.
Špatnou vzpomínku mít může, o jeho minulosti vím jen to, že chvilku byl ve sportu a pak několik let u paní, od které jsem ho kupovala.
Taky je to asi hodně tím, že je hrozný závislák, koně máme jen dva, takže když musí odejít, tak ještě dobrý, ale když zůstne doma chvíli sám, tak lítá jak magor a je celý pod pěnou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Určitě se na to nevykašlu, valachovi je 15 a to ještě není tak starý. O trenérce jsem přemýšlela proto, že má své koně pěkně vychované, tak by mohla poradit.
Jinak valach je ČT (matka ČT, otec holštýn). Někde jsem četla, že s němci taky bývá někdy horší pořízení, ale to bylo myšleno asi spíš pod sedlem. Není to pro mě asi úplně optimální kůň, ale zbavovat se ho nechci, nemá zdravé nohy, takže bůhví, jak by dopadl.
Ještě by mě zajímal ten řetízek. Jak dlouho jste s ním chodili? Potřebuju mu prostě jasně ukázat, že tudy cesta nepovede a časem třeba pochopí, že když se bude chovat slušně, tak to pro něho bude pohodlnější. Je to totiž poměrně velký kůň, který si je velice dobře vědom své síly a nějaká provazovka ho fakt neudrží. A udidlem mu nechci neustále tupit hubu..
Jinak pokud by vás napadla nějaká ta základní pravidla, jako dodržovat osobní prostor, důsledně trvat na splnění požadavku, apod., tak je sem prosím napište, třeba mě napadne něco, co dělám špatně.

To je prostě jen nedůvěra,jediná rada zní začít úplně ze začátku nejlépe ve volnosti a nebo se takovým stresovým situacím vyhýbat.Na ruce jen krátké procházky v blízkosti stáje a postupně je prodlužovat,jakmile Vás začne předbíhat,poslat kolem vás na kruh,dokud se nezařadí,funguje to,ale taky můžete posílat na kruh celou vycházku.Zase lepší než aby vás převálcoval.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je prostě jen nedůvěra,jediná rada zní začít úplně ze začátku nejlépe ve volnosti a nebo se takovým stresovým situacím vyhýbat.Na ruce jen krátké procházky v blízkosti stáje a postupně je prodlužovat,jakmile Vás začne předbíhat,poslat kolem vás na kruh,dokud se nezařadí,funguje to,ale taky můžete posílat na kruh celou vycházku.Zase lepší než aby vás převálcoval.

Ve volnosti se s ním teď snažím pracovat, jak jsem psala, umí mě následovat v kroku a v klusu, ale ještě ne úplně spolehlivě, nedávno jsme s tím začali. Když se mu něco nezdá, tak uteče, pak zase přijde.. zkoušíme to v jiné ohradě, než je druhý valach, vidí na sebe, ale bývá z toho občas trochu nervozní. Takže máte pravdu, je to o ne/důvěře. Procházky zkrátím, abychom došli vždycky pokud možno v pohodě. Pokud jde o vysílání na kruh, to taky děláme, minule mě obcházel mockrát, ale asi toho na něj už bylo moc.
Jinak díky všem za dosavadní postřehy:)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ve volnosti se s ním teď snažím pracovat, jak jsem psala, umí mě následovat v kroku a v klusu, ale ještě ne úplně spolehlivě, nedávno jsme s tím začali. Když se mu něco nezdá, tak uteče, pak zase přijde.. zkoušíme to v jiné ohradě, než je druhý valach, vidí na sebe, ale bývá z toho občas trochu nervozní. Takže máte pravdu, je to o ne/důvěře. Procházky zkrátím, abychom došli vždycky pokud možno v pohodě. Pokud jde o vysílání na kruh, to taky děláme, minule mě obcházel mockrát, ale asi toho na něj už bylo moc.
Jinak díky všem za dosavadní postřehy:)

Nikde jsem nenašla důvod, proč se 14letým koněm chodíte hlavně na procházky na ruce....
pokud nemá zdravotní problémy on ani vy, proč na něm raději nejedete?
Jestli jsem to nepřehlédla, pod sedlem problémy s útěkem nemá.
A ano, každému koni trvá usazení v novém místě různě dlouho, to je pravda.ale i tak by vás už měl respektovat. Možná byste měla znovu zkusit zkonzultovat V.Bořánka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nikde jsem nenašla důvod, proč se 14letým koněm chodíte hlavně na procházky na ruce....
pokud nemá zdravotní problémy on ani vy, proč na něm raději nejedete?
Jestli jsem to nepřehlédla, pod sedlem problémy s útěkem nemá.
A ano, každému koni trvá usazení v novém místě různě dlouho, to je pravda.ale i tak by vás už měl respektovat. Možná byste měla znovu zkusit zkonzultovat V.Bořánka.

Nechodím s ním hlavně na procházky. Chodíme normálně pod sedlo, ale většinou jdou koně spolu, jedeme ve dvou. Pod sedlem problémy s útěkem nemá, ale je vyčuměný, když jde sám, pořádně se nesoustředí, takže jsem chtěla toto zlepšit nejprve ze země.
Ano, respektovat by mě měl, psala jsem výše, že to nějakou dobu vypadalo, že už to máme spolu vyřešené, ale asi jsem usnula na vavřínech, protože momentálně tomu tak není..
A ano, někdy to pod sedlo ani nejde ze zdravotních důvodů, nemá v pořádku nohy.

Já nějak nechápu tu snahu, mít ho na bezudidlové metodě, pokud s ním máš takové problémy. Argument, že mu nechceš tupit hubu, je přece úplně mimo za předpokladu, že pracuješ na tom, mít ho na volném vodítku, to znamená, že udidlo zapůsobí pouze ve chvíli, kdy je potřeba. Jsou koně, kteří moc dobře ví, že podle toho, co mají na hlavě, je udržíš nebo ne, takže je možné, že se Ti na tu parellku nikdy nepředělá zcela a vždy budou dny, kdy to znova zkusí. Já nejsem úplný odpůrce horsemanshipu, sama tyhle metody BOHUŽEL musím hodně aplikovat na svoji pošahanou kobylu, ale zároveň zastávám názor, že bezpečnost především, takže fakt nechápu, proč chceš za každou cenu dokázat, aby valach chodil bez udidla. Myslím, že jsi to zkoušela dost dlouho a myslím, že i správně na to, abys na tom trvala dál za cenu jeho a vlastní bezpečnosti, nemluvě o tom, že může nastat i mnohem horší situace - že ten kůň na útěku zraní někoho dalšího. Nikdy nevíš, kdy zdrhne na silnici a zabijí se o něj lidi v autě. Za to by mi nějaké zásady koňomilců, kteří mají pocit, že udidlem koníška týrají, fakt nestály... Já třeba mám kobylu hodně "dobře" vychovanou na Napojení Montyho Robertse, umí hry Parelliho, všechno funguje skvěle. V ohradě. A myslíš, že když mi zdrhla, pomohlo mi to? Ani omylem, lítala po poli, dělala si ze mě srandu a jediné na co se vrátila domů, byl kbelík žrádla. Takže i když Ti tu doporučíme prohlubovat vztah ze země, nikdy to nezaručí, že v otevřeném prostoru, kdy se Ti kůň vytrhne, cokoliv z toho bude fungovat. Přeci jenom tu nejsou americké rozlehlé lány bez civilizace, kde mohl Monty nahánět hřebce po x hektarech a nakonec ho napojil, tady buď i Ty i kůň víte, že jsou mantinely nebo když nejsou, nemůžeš se spoléhat, že bude opět tak skvělý, že přijde zpátky ke svému koňskému parťákovi, on ten stádový pud někdy přeci jenom vynechá a pak je problém na světě.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já nějak nechápu tu snahu, mít ho na bezudidlové metodě, pokud s ním máš takové problémy. Argument, že mu nechceš tupit hubu, je přece úplně mimo za předpokladu, že pracuješ na tom, mít ho na volném vodítku, to znamená, že udidlo zapůsobí pouze ve chvíli, kdy je potřeba. Jsou koně, kteří moc dobře ví, že podle toho, co mají na hlavě, je udržíš nebo ne, takže je možné, že se Ti na tu parellku nikdy nepředělá zcela a vždy budou dny, kdy to znova zkusí. Já nejsem úplný odpůrce horsemanshipu, sama tyhle metody BOHUŽEL musím hodně aplikovat na svoji pošahanou kobylu, ale zároveň zastávám názor, že bezpečnost především, takže fakt nechápu, proč chceš za každou cenu dokázat, aby valach chodil bez udidla. Myslím, že jsi to zkoušela dost dlouho a myslím, že i správně na to, abys na tom trvala dál za cenu jeho a vlastní bezpečnosti, nemluvě o tom, že může nastat i mnohem horší situace - že ten kůň na útěku zraní někoho dalšího. Nikdy nevíš, kdy zdrhne na silnici a zabijí se o něj lidi v autě. Za to by mi nějaké zásady koňomilců, kteří mají pocit, že udidlem koníška týrají, fakt nestály... Já třeba mám kobylu hodně "dobře" vychovanou na Napojení Montyho Robertse, umí hry Parelliho, všechno funguje skvěle. V ohradě. A myslíš, že když mi zdrhla, pomohlo mi to? Ani omylem, lítala po poli, dělala si ze mě srandu a jediné na co se vrátila domů, byl kbelík žrádla. Takže i když Ti tu doporučíme prohlubovat vztah ze země, nikdy to nezaručí, že v otevřeném prostoru, kdy se Ti kůň vytrhne, cokoliv z toho bude fungovat. Přeci jenom tu nejsou americké rozlehlé lány bez civilizace, kde mohl Monty nahánět hřebce po x hektarech a nakonec ho napojil, tady buď i Ty i kůň víte, že jsou mantinely nebo když nejsou, nemůžeš se spoléhat, že bude opět tak skvělý, že přijde zpátky ke svému koňskému parťákovi, on ten stádový pud někdy přeci jenom vynechá a pak je problém na světě.

No jo, udidlo působí jen ve chvíli, kdy to potřebuju, ale to někdy bývá půlku vycházky. Nehledě na to, že mě nebaví pořád odepínat otěže a martingal, když ho třeba potřebuju jen převést kousek do jiného výběhu. Takže buď pořídím ještě jednu uzdečku nebo ten řetízek. Myslím, že ten taky působí jen když je to třeba.
Jinak ano, myslím, že patří mezi ty koně, kteří vědí, co mají na hlavě a podle toho se pak chovají. Já rozhodně neusiluju za každou cenu o to, vodit ho na stájovce a rozhodně nepodceňuju bezpečnost svou, jeho ani nikoho dalšího. Koně mám sice ráda, ale magor taky nejsem a nejsem ani zastánce jakýchkoli směrů typu "udidlo fuj fuj". Vím, že by to jednou zase zkusil, takže to nebudu pokoušet. Jde mi spíš o to, aby se trochu zklidnil a netancoval kolem a já ho nemusela za to udidlo neustále tahat. Jednu dobu to fungovalo a nevím, co se od té doby změnilo, že to zase nejde.
Každopádně si nedělám iluze o svých schopnostech, takže předpokládám, že dělám něco blbě a s někým jiným by třeba fungoval lépe. Nebo prostě takový je, bude vždycky fungovat +- stejně a já se hold budu muset smířít s tím, že nikdy nebude úplně spolehlivý.

Já bych tu práci ze země tak nedramatizovala.Jestli je hodnější ze sedla,tak prostě jezděte.Třeba ho ,pro něj nepochopitelné vycházky ,prostě neberou,nebaví a nechápe je.
Víc jemu i vám dá pravidelná krokovka,kdy budete nahoře,než nějaké nekonečné vzájemné dokazování, upevňování a podobné moderny
Na konkrétní převádění odněkud někam bych koupila buď štajgr nebo starou uzdečku s jen k tomuto účelu,ze které byste nemusela nic odepínat.
On si pomalu bude rozlišovat ,že klid od vás má ve výběhu.Pak situace ,kdy bude účelově převáděn,což bude znamenat ,že půjde podle vás. A mezi tím, jemu příjemné, vyjížďky.A bude mít v hlavě konečně jasno.

Ta chyba ale nemusí být nutně v Tobě, třeba je fakt "šáhlej"... Já jsem taky furt řešila tu svou kravku, když jsem ji měla v různých stájích a pořád jsem měla pocit, že té chudince musí někdo ubližovat (problémy s nasazováním ohlávky, uzdečky, odchytávání ve výběhu), a když jsem si ji nakonec dovezla k sobě domů, kde už několik let bezpečně vím, že s ní nikdo jiný nic nedělá, musela jsem uznat, že je prostě pošahaná, nikdy normální nebude a jediná cesta, jak s ní vyjít po dobrém, je respektovat to a naučit se v tom chodit (jak jsem psala, hodně pomohly metody a la Parelli, Roberts). X-krát jsem měla stavy, že jsem ji fyzicky potrestala a nemělo to vůbec smysl, takže mě nakonec naučila trpělivosti a jediné, co zůstalo, že se občas vesnicí nese zoufalý a sprostý řev, protože už se zase "bojí" uzdečky, kterou měla naposledy na sobě včera, bez jediného problému. Tím nechci říct, že to máš přestat řešit, ale myslím, že lepší bude sehnat někoho na osobní konzultaci, než to řešit tady po netu a pokud ani to nepomůže, mám pocit, že jsi udělala dost a je třeba se s tím smířit a vyřešit to, jak jsi psala - jiná uzdečka, popř. jiné prostředky, jak si ulehčit manipulaci - ale přestat se trápit, že děláš chybu Ty. Každý si toho svého koně uděláme nějak po svém a myslím, že většina lidí něco "pokazí", někde povolí a jiný člověk by to udělal důsledněji a lépe (když koukám na ty hromady zkažených koní kolem, říkám si, že ta moje je ještě zlatá), ale dokud to neohrožuje ostatní, je to Tvá volba a jak píšu, mám z Tebe pocit, že děláš celkem maximum a nebude "ostuda" to přestat řešit, pokud existuje něco tak jednoduchého, jako koupit si štajgr a bude po problému.

Ok, máte obě pravdu, asi nemá cenu to hrotit. Prostě se smířím s tím, že je trochu "jiný" a nebudu nás oba trápit. Koupím něco na bezpečné převádění a budeme chodit víc pod sedlem. Tam to taky není úplně super, když jde sám, ale nikam mě neodnese. Zkusím to konzultovat s někým zkušenějším, popř. aby na nás kouknul, abych omezila situace, kdy si ze mě dělá pr.el. No a zaměřím se na to, abych byla opravdu důsledná při manipulaci s ním. A budu doufat, že můj příští kůň bude trochu jednodušší:). Takže díky za rady, pomohly:)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ok, máte obě pravdu, asi nemá cenu to hrotit. Prostě se smířím s tím, že je trochu "jiný" a nebudu nás oba trápit. Koupím něco na bezpečné převádění a budeme chodit víc pod sedlem. Tam to taky není úplně super, když jde sám, ale nikam mě neodnese. Zkusím to konzultovat s někým zkušenějším, popř. aby na nás kouknul, abych omezila situace, kdy si ze mě dělá pr.el. No a zaměřím se na to, abych byla opravdu důsledná při manipulaci s ním. A budu doufat, že můj příští kůň bude trochu jednodušší:). Takže díky za rady, pomohly:)

Jak už jsem tu psala,buď se těm situacím vyhnete,to zn.to samé co píše paní nad,prostě nechodit na ruce a nebo se vrátíte na začátek.Tam se to ukáže,koně vždy zkazil člověk,kůň sám o sobě je hodný tvor,u některého stačí třeba jen krmení z ruky,nebo pasení na ruce a už vám nemusí věřit,může to být cokoliv. Já mám stejného koně a pokroky jsou úžasný,i když pořádně věřit mi asi nikdy nebude a to jenom díky tomu,že jsem pro něj občas nečitelná.Kdyby jste se rozhodla vztah vylepšit,tak si něco přečtěte.Rozhodně ale ne Parreliho nebo toho Montyho. Jsou lepší učitelé.Onk kolikrát stačí i jenom koně pozorovat ve výběhu,jejich signály k sobě,to taky hodně naučí.Hodně štěstí a hlavně radosti s koníkem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak už jsem tu psala,buď se těm situacím vyhnete,to zn.to samé co píše paní nad,prostě nechodit na ruce a nebo se vrátíte na začátek.Tam se to ukáže,koně vždy zkazil člověk,kůň sám o sobě je hodný tvor,u některého stačí třeba jen krmení z ruky,nebo pasení na ruce a už vám nemusí věřit,může to být cokoliv. Já mám stejného koně a pokroky jsou úžasný,i když pořádně věřit mi asi nikdy nebude a to jenom díky tomu,že jsem pro něj občas nečitelná.Kdyby jste se rozhodla vztah vylepšit,tak si něco přečtěte.Rozhodně ale ne Parreliho nebo toho Montyho. Jsou lepší učitelé.Onk kolikrát stačí i jenom koně pozorovat ve výběhu,jejich signály k sobě,to taky hodně naučí.Hodně štěstí a hlavně radosti s koníkem.

Děkuji:). Číst se snažím všechno možné, i toho Montyho jsem četla, ale to mě moc nebavilo. Co byste tedy doporučila? Můžu se zeptat, jak s koněm pracujete?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ok, máte obě pravdu, asi nemá cenu to hrotit. Prostě se smířím s tím, že je trochu "jiný" a nebudu nás oba trápit. Koupím něco na bezpečné převádění a budeme chodit víc pod sedlem. Tam to taky není úplně super, když jde sám, ale nikam mě neodnese. Zkusím to konzultovat s někým zkušenějším, popř. aby na nás kouknul, abych omezila situace, kdy si ze mě dělá pr.el. No a zaměřím se na to, abych byla opravdu důsledná při manipulaci s ním. A budu doufat, že můj příští kůň bude trochu jednodušší:). Takže díky za rady, pomohly:)

no a keby idete na vychádzku po tom, ako s koňom odpracujete pod sedlom? aby ste aspoň mali istotu, že to nie je len o stave "potrebujem niekde vypustiť energiu"

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji:). Číst se snažím všechno možné, i toho Montyho jsem četla, ale to mě moc nebavilo. Co byste tedy doporučila? Můžu se zeptat, jak s koněm pracujete?

Tak na Borankovi jste byla,jak pisete.To je "muj" ucitel. To je dle meho spicka u nas,mezi temi co se snazi ukazovat dalsim. Pak jsou tu Ray Hunt, Tom Dorrance...a spousta dalsich,ale od tehle je nejlepe sehnatelna nejaka literatura nebo dvd.To takhle nejde rict jak pracuji,oni mi ukazali cestu kterou chci jit. Hlavni podstata je pochopit,ze VY se ucite a ne kun. Vaclav ma takovou materskou skolku...par bodu a ty v tom zakladu proste musi byt.Jinak se to casem vzdy nekde ukaze.Parreli je fajn,ale me to pripada,jak takove cviceni psa a ja chci jezdit,na stihle se sedlem....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no a keby idete na vychádzku po tom, ako s koňom odpracujete pod sedlom? aby ste aspoň mali istotu, že to nie je len o stave "potrebujem niekde vypustiť energiu"

No můžu to zkusit. Zkusím i ostatní rady, které tady padly, např. pracovat s ním víc ve volnosti, s tím už jsme teda začali, budeme chodit na krátké samostatné krokovky a když už půjdeme někam na ruce, tak jen kousek. Uvidíme, třeba se trochu zlepší/me. A když ne, tak ne, nebudu to lámat přes koleno. Na druhou stranu to beru jako dobrou školu, jsem od přírody hrozně pohodlný člověk a on mě nutí přemýšlet:)

ALe byt vama,tak se tem situacim vyhnu. Jdu jen tam dokud bude kun v klidu,jdu treba jen na ruce do lesa,vyhybam se tem otevrenym prostorum a proste pomalicku pridavam.Ja jdu na ruce vykrokovat treba i po jizdarenske praci.Zkousejte si zastavovat a delat pauzu.Tu maji kone nejradsi,stat a nic nedelat,to je pro ne desna odmena.Pokud bude konik u vas stat a podrimovat je naprosto v klidu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak na Borankovi jste byla,jak pisete.To je "muj" ucitel. To je dle meho spicka u nas,mezi temi co se snazi ukazovat dalsim. Pak jsou tu Ray Hunt, Tom Dorrance...a spousta dalsich,ale od tehle je nejlepe sehnatelna nejaka literatura nebo dvd.To takhle nejde rict jak pracuji,oni mi ukazali cestu kterou chci jit. Hlavni podstata je pochopit,ze VY se ucite a ne kun. Vaclav ma takovou materskou skolku...par bodu a ty v tom zakladu proste musi byt.Jinak se to casem vzdy nekde ukaze.Parreli je fajn,ale me to pripada,jak takove cviceni psa a ja chci jezdit,na stihle se sedlem....

Ano, na kurzech 1,2 jsem byla, ale asi bych si to potřebovala zopakovat, protože těch informací tam bylo tolik, že se mi to slévá. Docela mi ale jeho přístup pomohl se zklidnit.
No jo, asi bych potřebovala mít neustále za zadkem někoho, kdo by mi radil v běžných situacích..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
ALe byt vama,tak se tem situacim vyhnu. Jdu jen tam dokud bude kun v klidu,jdu treba jen na ruce do lesa,vyhybam se tem otevrenym prostorum a proste pomalicku pridavam.Ja jdu na ruce vykrokovat treba i po jizdarenske praci.Zkousejte si zastavovat a delat pauzu.Tu maji kone nejradsi,stat a nic nedelat,to je pro ne desna odmena.Pokud bude konik u vas stat a podrimovat je naprosto v klidu.

Ve výběhu to dělá běžně, že přijde, očumuje, co dělám a odpočívá. Je hrozně zvědavý, takže chodí jak vocásek. Tam se cítí bezpečně, ale sám venku bude spíš čumět než odpočívat..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Potřebovala bych poradit s následující situací: koupila jsem 14- ti letého valacha od paní, která ho prodávala jako koně "i pro začátečníka". Jenže paní od něj nikdy moc nechtěla a valach byl tak trochu svým pánem. Když se u nás rozkoukal, vzali jsme ho i s druhým koněm na procházku na ruce. No tahal mě jak špinavej hadr, předbíhal, prostě hrůza. Takže jsme se začali učit chodit na prověšeném vodítku, nepředbíhat, ustupovat tlaku, couvat. Když to zvládnul doma, tak i venku s druhým koněm. Když chodil spolehlivě, tak jsme začali chodit sami, což byl taky problém, protože byl (a je) hrozný závislák. Ale po kouskách to postupně začalo jít, zezačátku nervil, ale pak chodil pěkně v klidu. Sami jsme chodili na udidle, s dalším koněm na provazovce, ke konci i sami na té provazovce. Na stájovce by mě odtáhnul, kdyby chtěl. Pak jsme chvilku ven nechodili, nebyl čas, když už, tak jsme jeli spíš na vyjížďku. No a nedávno jsem ho zase vzala, vypadalo to, jako by nikdy sám venku nebyl. Nervil, klusal na místě, ale jen tak půlku vycházky, pak byl v klidu. Další vycházku pak byl nejdřív v klidu a začal nervit až po nějaké době, zničeho nic. Pěkně na střídačku. No a nedávno jsme šli i s druhým koněm, jen co jsme vyšli, jsem viděla, že je zase nesvůj, no a u louky se mi vyškubnul, obtryskal si dvakrát louku a zase se vrátil, jakoby se nic nestalo. Dál už jsme šli v klidu. Už mu moc nerozumím, je mi jasné, že mi asi moc nevěří a nerespektuje, ale je to jak kdy. Ve výběhu za mnou chodí jak pejsek, umí chodit jen s vodítkem kolem krku, i mě v kroku a klusu umí následovat ve volnosti, ale venku musí být na udidle, protože je nespolehlivý. Pokud venku začne blbnout, snažím se ho zaměstnat- přechody, zastavení, zacouvání, obraty, slalom mezi stromy, ale místo aby začal myslet na něco jiného, spíš se začne vztekat, mlátit hlavou, takže to na něj nefunguje. Taky už mě nebaví pořád chodit na udidle, přemýšlela jsem už i o štajgru nebo o řetízku, nechci ohrožovat sebe, jeho ani nikoho dalšího, ale nemám s tím zkušenost. Hlavně mě ale štve ta jeho nevyzpytatelnost a to, že spolu stále asi nemáme vyřešené vztahy. Proto prosím o konstruktivní kritiku a případné rady, jak s ním pracovat.

Jest.li můžu poradit (měla jsem to samé doma, jen v tom rozdíle, že to byla kobyla a měla tunu).....vykašlete se na práci ve volnosti (nemá v tomhle případě smysl).
Obrňte se trpělivostí a klidně koníkovi dejte cokoliv (s chladnou hlavou) cokoliv, na čem ho ve volném prostoru udržíte, když by Vám chtěl utéci.
Já jsem defakto rok pracovala jen ze země, jelikož tyhle úprky praktikovala i se sedlem a jezdcem(bylo to nebezpečné), jezdila jsem jen na uzavřeném prostranství nebo s druhým koněm do terénu.
A postupně jsem sama s kobylou chodila na procházky....začínala jsem tím, že jsem obešla ohradu, pak zase o kousek dál a tak dál......důležité bylo to, aby mi kůň neutekl a nevyškubl se mi a nejlépe vůbec nedošlo ke konfrontaci jest.li má větší sílu ona nebo já (jak říká Bořánek....ve stresu se nikdo nic nenaučí). Takže v našem případě nefungovalo ani udidlo, ani štajgr...jediné co zabralo byl řetízek kolem nosu. Prací ze země se zabývám řadu let, vím co je důvěra, respekt a podobně...pro případné rejpaly.
Dnes už chodíme na procházky na obyč udidle, někdy i na ohlávce a dokonce sami v klidu odejdeme v sedle od koní a projdeme se lesem (dřív to bylo absolutně nemyslitelné).
Opravdu velkou trpělivost a opakovat, opakovat a opakovat........opravdu jsem postupovala každou vycházku o 20 metrů......a pozor na útěky, každým útěkem se vracíte o spoustu práce zpátky....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jest.li můžu poradit (měla jsem to samé doma, jen v tom rozdíle, že to byla kobyla a měla tunu).....vykašlete se na práci ve volnosti (nemá v tomhle případě smysl).
Obrňte se trpělivostí a klidně koníkovi dejte cokoliv (s chladnou hlavou) cokoliv, na čem ho ve volném prostoru udržíte, když by Vám chtěl utéci.
Já jsem defakto rok pracovala jen ze země, jelikož tyhle úprky praktikovala i se sedlem a jezdcem(bylo to nebezpečné), jezdila jsem jen na uzavřeném prostranství nebo s druhým koněm do terénu.
A postupně jsem sama s kobylou chodila na procházky....začínala jsem tím, že jsem obešla ohradu, pak zase o kousek dál a tak dál......důležité bylo to, aby mi kůň neutekl a nevyškubl se mi a nejlépe vůbec nedošlo ke konfrontaci jest.li má větší sílu ona nebo já (jak říká Bořánek....ve stresu se nikdo nic nenaučí). Takže v našem případě nefungovalo ani udidlo, ani štajgr...jediné co zabralo byl řetízek kolem nosu. Prací ze země se zabývám řadu let, vím co je důvěra, respekt a podobně...pro případné rejpaly.
Dnes už chodíme na procházky na obyč udidle, někdy i na ohlávce a dokonce sami v klidu odejdeme v sedle od koní a projdeme se lesem (dřív to bylo absolutně nemyslitelné).
Opravdu velkou trpělivost a opakovat, opakovat a opakovat........opravdu jsem postupovala každou vycházku o 20 metrů......a pozor na útěky, každým útěkem se vracíte o spoustu práce zpátky....

Děkuji za radu. Jak často jste to zkoušeli? Já jsem na něj možná vlítla moc rychle. Zpočátku jsem to dělala, jak píšete, po kouskách. Pak jsme nějakou dobu vynechali, nebyl čas. No a pak jsem ho po té pauze vzala na vycházku, nevzala jsem v úvahu, že jsme chvilku nechodili (i když to zas taková doba nebyla). Ale každopádně už vím, že na něj musím pomaleji. Je mi jasné, že každým útěkem se vracíme o hodně zpět, ale už to nebudu pokoušet a ven jedině na udidle. Můžete mi poslat odkaz, jaký máte ten řetízek? Jak přesně působí a povolí hned jak je potřeba? Nikdy jsem s řetízkem nepracovala, jen jsem slyšela, že může být docela ostrý. A co obnosek, máte nějakou zkušenost?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji za radu. Jak často jste to zkoušeli? Já jsem na něj možná vlítla moc rychle. Zpočátku jsem to dělala, jak píšete, po kouskách. Pak jsme nějakou dobu vynechali, nebyl čas. No a pak jsem ho po té pauze vzala na vycházku, nevzala jsem v úvahu, že jsme chvilku nechodili (i když to zas taková doba nebyla). Ale každopádně už vím, že na něj musím pomaleji. Je mi jasné, že každým útěkem se vracíme o hodně zpět, ale už to nebudu pokoušet a ven jedině na udidle. Můžete mi poslat odkaz, jaký máte ten řetízek? Jak přesně působí a povolí hned jak je potřeba? Nikdy jsem s řetízkem nepracovala, jen jsem slyšela, že může být docela ostrý. A co obnosek, máte nějakou zkušenost?

Zkoušely jsme to vždy, když byl čas, většinou jsem odjezdila na jízdárně a vyrazila kousek do terénu (podotýkám, že kobyla má problém chodit sama, s koňmi jí je to fuk).
Tipla bych to tak 3-4 x do týdne. A začala jsem nejdřív kolem ohrad, pak jsem hodně chodila do lesa, kde neměla tolik prostoru mezi stromy mi zdrhnout a pak volné prostranství...
Pokud ho udržíte na udidle, tak choďte s udidlem.....v mém případě se nedala udržet na ničem (udidlo, štajgr, obnosek...nic). Neutíkala ze strachu (dokonce bych řekla, že ani z nedostatku respektu....ale z principu, někdo jí to naučil, tak toho využívala a já čím víc byla v pozoru a hlídala jí, tak to bylo horší).
Jo, ještě jsem zapomněla......chodit, jako když se nic neděje.....uvolněně.
Řetízek jsem měla obyčejný, co dřív nosil pes....ale opravdu je to velmi ostré...takže pokud ho udržíte na udidle, řetízek nepotřebujete. Odkud jste?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zkoušely jsme to vždy, když byl čas, většinou jsem odjezdila na jízdárně a vyrazila kousek do terénu (podotýkám, že kobyla má problém chodit sama, s koňmi jí je to fuk).
Tipla bych to tak 3-4 x do týdne. A začala jsem nejdřív kolem ohrad, pak jsem hodně chodila do lesa, kde neměla tolik prostoru mezi stromy mi zdrhnout a pak volné prostranství...
Pokud ho udržíte na udidle, tak choďte s udidlem.....v mém případě se nedala udržet na ničem (udidlo, štajgr, obnosek...nic). Neutíkala ze strachu (dokonce bych řekla, že ani z nedostatku respektu....ale z principu, někdo jí to naučil, tak toho využívala a já čím víc byla v pozoru a hlídala jí, tak to bylo horší).
Jo, ještě jsem zapomněla......chodit, jako když se nic neděje.....uvolněně.
Řetízek jsem měla obyčejný, co dřív nosil pes....ale opravdu je to velmi ostré...takže pokud ho udržíte na udidle, řetízek nepotřebujete. Odkud jste?

Jsem z jižních Čech. Můj má taky problém chodit sám, s druhým koněm je to v pohodě. To, jak se mi vyškubl v přítomnosti druhého koně jsem myslela, že bylo proto, že jsme je převáděli z výběhu, který je vedle kobyl, do jiného. Myslela jsem, že jak se vyškubl, tak poletí za nimi. Od kobyl se mu nechtělo a bylo mu dokonce jedno, že mu kámoš odchází (jindy se bez něj ani neuprdne). Ono mu právě občas nedochází, že už nemá kulky.
Jinak na udidle se nechá uvést v pohodě. Ještě jsem si všimla, že utíká, když se rozhodne, že uteče. Když se třeba jen lekne, tak max. napne vodítko nebo mě obkluše, ale nikdy se nepokusil zdrhnout, a to ani na ohlávce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem z jižních Čech. Můj má taky problém chodit sám, s druhým koněm je to v pohodě. To, jak se mi vyškubl v přítomnosti druhého koně jsem myslela, že bylo proto, že jsme je převáděli z výběhu, který je vedle kobyl, do jiného. Myslela jsem, že jak se vyškubl, tak poletí za nimi. Od kobyl se mu nechtělo a bylo mu dokonce jedno, že mu kámoš odchází (jindy se bez něj ani neuprdne). Ono mu právě občas nedochází, že už nemá kulky.
Jinak na udidle se nechá uvést v pohodě. Ještě jsem si všimla, že utíká, když se rozhodne, že uteče. Když se třeba jen lekne, tak max. napne vodítko nebo mě obkluše, ale nikdy se nepokusil zdrhnout, a to ani na ohlávce.

......utíká, když se rozhodne, že uteče......
Tak to je přesné :o)))). Napište mi na email nevarra@seznam.cz