Pícháte sami své koně?

A tiež sama aj očkujem, v stajni sme mali 8 koní tak vet ktorý ma pozná mi len dal očkovačky a ja som mu potom priniesla podpísať pasy. Tam už ale musí byť nejaká tá dôvera, lebo predsa je zodpovedný za to, že to tie kone aj dostali, cudzí by na to asi nepristúpil.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajímá mě, zda si troufnete píchat ATB svému koni?

Máme na 5 dní antibiotika a přiznám se, že po poslední zkušenosti kdy byla kobyla celá opíchaná a bolavá se toho už bojím i když už je to asi 5 let... a kobyla si to podle mě i dobře pamatuje.
Ale každý den mi to asi vet nanapíchá, takže budeme muset sami nakonec..jak to řešíte? Máme píchat do krku do svalu, nesmí se trefit žíla ani kost je to tak? Co dál?

Pokud máte veta blízko, tak třeba napíchá, ale myslím, že je to zbytečné, když už máte praxi. Holt se nedá nic dělat a Vy budete muset dávat injekce, ale to hlavní snad je, že se koni uleví a vyléčí se, ne? Střídejte krk a zadek, pokud možno.
Já jsem si píchala injekce i sama sobě a když se prostě musí, tak to jde.
Nebojte, je to jen pět dní a je to pro její zdraví.

Mohu Vás poprosit o specifikaci toho trojúhelníku nebo nakreslit na obrázek v malování prosím? Moc by mi to pomohlo, veta se určitě poptám co a jak kdyby došlo k nejhoršímu a píchnout bych to musela sama, ono mám dost velkého kolose koně a sama jsem malá a navíc máme špatné zkušenosti s pícháním ATB..ale jak nebude zbytí prostě to píchnu ale chci být připravená

Ano, taky jsem dělala. Krávy si píchám už léta. Do koní jsem se nehrnula, ale nemůžu po vetovi chtít aby sem jezdil denně kvůli penicilinu. Do krku, do faldy někde uprostřed. Nebyl problém, kobyla překvapila a stála jak beránek, i bez úvazu. Nebojte se, jde to lehce a pak nezapomenout odměnu :)

Skúsila som to zakresliť, tam kde je tá červená čiara si zhruba robím tú "vlnku" z kože ľavou rukou a do toho čierneho trojuholníku pichám. Čím viac dostredu. Ono ako tú kožu naberiete tak sa to tam tak vyrisuje..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, taky jsem dělala. Krávy si píchám už léta. Do koní jsem se nehrnula, ale nemůžu po vetovi chtít aby sem jezdil denně kvůli penicilinu. Do krku, do faldy někde uprostřed. Nebyl problém, kobyla překvapila a stála jak beránek, i bez úvazu. Nebojte se, jde to lehce a pak nezapomenout odměnu :)

děkuji :)

takže do faldy který si v ruce podržím a přimo do svalu pod kůží rovně? snažím si to co nejlépe představit v praxi

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Skúsila som to zakresliť, tam kde je tá červená čiara si zhruba robím tú "vlnku" z kože ľavou rukou a do toho čierneho trojuholníku pichám. Čím viac dostredu. Ono ako tú kožu naberiete tak sa to tam tak vyrisuje..

Super díky moc! tak toho se budu držet, pěkně popsáno

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
děkuji :)

takže do faldy který si v ruce podržím a přimo do svalu pod kůží rovně? snažím si to co nejlépe představit v praxi

Rovně, na stranu, jak chcete. Jakou vám nechá veta jehlu? Kolik máte dávat? Menší dávky jdou rychleji, s plnou 25ml už to trvá trochu déle. Nechte si to ukázat od veta, nebo první dejte pod jeho dohledem. A na každý nový píchnutí si vezměte novou jehlu, jsou jednorázové a při třetím použití už to tak hezky nejde.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
děkuji :)

takže do faldy který si v ruce podržím a přimo do svalu pod kůží rovně? snažím si to co nejlépe představit v praxi

Našla som Vám k tomu inštruktážne video

http://www.youtube.com/watch?v=gejEDjh_uWs

Vloni píchala majitelka kobyly, kterou jezdím, penicilin. Pomáhala jsem jí kobylu držet a bylo to teda o nervy. Kobyla vždycky tak zaťala svaly, že bylo strašně těžké jí tam celou tu koňskou dávku léku vpravit, několikrát se dokonce stalo, že tlačila tak, že jsme byly celé postříkané penicilinem, protože to místo do ní vystříklo opačným směrem. A čím to trvalo dýl, tím to bylo horší. Ale musela si s tím poradit, aby jezdil veterinář každý den kvůli injekci, to by se dost prodražilo.

No, tak kvůli tomu tuhnutí nedělám kožní řasu, protože to jenom koně upozorní na to, že se bude něco dít. Jdu s jehlou v ruce, koně poplácávám po krku a při tom plácání mu píchnu do krku jehlu aniž si v podstatě všimne, že se něco děje. Pak na to nasadím stříkačku a zbytek už jde.

Píchala jsem atb před pár lety několika koním, vždy do zadku. Nikdy neměli žádné potíže, ani absces, nikdy po mně nekopali. Některým jsem píchala injekce i bez ohlávky volně na pastvině. Hodila jsem jim kousek chleba a za "odměnu" k tomu ještě pigáro. Ale je fakt, že na mne byli zvyklí a věřili mi.

A jaké jste měli jehly? Já musela píchat sama loni, protože od veta se ten trouba nenechá, ale dostali jsme hrozné mega jehly. Byli dost tlusté, takže kůň si opravdu nemohl nevšimnout, že má něco v zadku. Navíc jsme museli dávat i poměrně velkou dávku- 2x 20ml, takže než jsem přehodila injekce, tak kůň skoro vytlačil jehlu svalem. Takhle to šlo 3 dny docela v pohodě, ale 4. den už toho měl dost a už jsme to do něj nedostali. Měl dostat ještě 2 dávky, ale bohužel to prostě nešlo..pro mě to taky nebylo zrovna jednoduché vrazit do něj takový nástroj, kdyby byla jehla užší, šlo by to lépe, ale zase ta tekutina byla na olejové bázi, takže by neprotekla.

Také jsem píchala atb, do zadku, deset dní denně 25+15 ml. Což znamená dvě stříkačky (do jedné se nevešlo). Jehla byla silnější, ale já teda nevpichovala dvě jehly, jen jsem vyměnila stříkačku v již zapíchlé jehle. Samozřejmě atb (Norocilin tuším) musely být řádně protřepány, rozmíchány, aby tam nebyly cucíky a jehlu neucpaly. Koně taky nebyli nadšení, ale nechali si to líbit. Střídala jsem denně pravou a levou půlku zadku. Do krku bych se takové dávky nikdy neodvážila bodnout, to max. to očkování, ale nic většího.

zatím jsme atb píchali vždy do zadku, s jehlou v ruce poplácat koníka po tom místě a v rámci toho bodnout, pak nasadit stříkajdu a bylo...

vždycky dostávám ty růžové jehly - sice vypadají velké ale není to zas tak hrozné a alespoň tam to atb projede dobře. Jinak bych píchala vždy do zadku po tom co jsem slyšela a viděla když se na krku trefí do žilky nebo do nervu a koník může i umřít. A to i když to píchá vet. (zkušenosti od několika veterinářů)

tak jsem zvědavá co na nás čeká ve stáji za ATB a jehly, protože mi bylo řečeno píchat do krku...je to ATB na léčení flegmony. POřád doufám že VET bude mít cestu dneska kolem nás a pokud ne, ozvu se jak do večer dopadlo

Já jsem píchala svojí kobyle ATB 2 týdny, ráno a večer, jinak jsem střídala zadek, krk, případně se dá píchat i do prsou (když už je zbytek hodně rozpíchaný).
Jak už někdo psal výše ideální je vzít jehlu za ten barevný konus mezi prsty, jakoby schovat do dlaně, koně několikrát poměrně silně plácnout hřbetem ruky a potom (ve stejném rytmu) jenou místo plácnutí vrazit jehlu - a nebojte se opravdu silou, aby tam zajela hezky svižně, hladce ... koně mají často dost tvrdou kůži a propo - bolí právě jenom ten vpich kůží.
A jehla se dává zvlášť, aby když se to koníkovi nebude líbit, někam vám uskočí apod., tak tam jehlu klidně můžete nechat zabodnutou, koně si uklidníte a pak už na ní jenom nasadíte stříkačku a aplikujete.
Pokud aplikuje větší množství, tak je dobré napalikovat půlku, pak stříkačku sundat, lehce povytáhnout jehlu (nesmí vyjet z kůže!) a lehce ji zavést do hloubky pod jiným sklonem - abyste aplikovali trochu vedle a pak dát zbytek.
Jinak na zadku, ale i na tom krku můžete trefit nějakou mini žilku - to zjistím tak, že když nasadím stříkačku zkusím lehce nasát, pokud se objeví krev, tak jehlu zavedu lehce jinam (viz. aplikace většího množství), a jestli se bojíte, že aplikujete "do kosti" tak to se vám nestane, spíš je možné do kosti narazit, co na zadku, když pícháte do "měkkého" tak se vám nestane, tam je masa dost, na krku je třeba dát pozor na obratle (ne že byste mohli poranit míchu nebo něco podobného, to nee, ale narazit se na ně dá, takže taky doporučuji si svého koníka ohmatat.) a ještě jedna poznámka ke krku, hlavně pro ty, co mají "tlustší" koně, nepíchejte v rámci strachu o obratle moc vysoko - do tukového hřebene, tam svaly nejsou a ATB nebudou účinkovat, max. tam uddělají spíše neplechu
Tak snad jsem pomohla :)

piham jak ockovani tak ATB,ale ty picham do zadku-konik si veta nepusti k telu

Ja zas pichám vždy len do krku, kobyla má 180 cm a ja 160 takže na zadok ani nevidím a zo stoličky by mi to prišlo trocha nebezpečné. Keď dostávala 2t atb v dvoch injekciách tak som len vymenila striekačku na ihle aby som nemusela 2x pichať a striedala obdeň strany krku. Niektoré hustejšie lieky idú fakt ťažko, vtedy to treba pomaly a je lepšie ak niekto koňa chytí lebo to chvíľu trvá.
Som zvedavá ako dopadla zadávateľka, ja sa pamätám ako som prvýkrát chodila okolo koňa asi pol hodinu kým som sa na to odhodlala

Já taky pichám ATB do krku a na střídačku, levá a pravá strana. Byl i pokus to píchat do zadnice, ale tam jsem nebyla schopná zapichnout jehlu. Prostě mi to tam nějak nešlo. Jinak mám osvědčené taky bez té kožní řasy. Hladím po krku a pichnu jehlu, nasadím stříkačku a po vytažení jehly ještě místo lehce pomasíruji. A někteří říkají: "Protřepat, nemíchat!" A zjistěte si u veta, jestli musíte ATB udržovat v chladnu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
piham jak ockovani tak ATB,ale ty picham do zadku-konik si veta nepusti k telu

Nápodobně, stará kobyla koupená je hysterka na doktory, takže vet k ní jde, jen když není zbytí ( pokud je třeba odebírat krve, či píchat do žíly).
Já si dělám vše ostatní - cokoliv se píchá do svalu ( ATB, očkování). Nadšená z toho není, ale na rozdíl od veta mne neřeší. Nepotřebuji k tomu nikoho dalšího, koně si uvážu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
piham jak ockovani tak ATB,ale ty picham do zadku-konik si veta nepusti k telu

No to není moc vtipný, že je kůň nevychovaný a nenechá se od veta vyšetřit

nápodobně,taky jsme měli,,nevychované koně"co pouhém ucítění natož spatření veta lezli po zdi..tak jsem píchala a odebírala krve já,hodná teta svačinářkaa vet mi z bezp.vzdálenosti radil,kam to píchnouturčitě lepší a rychlejší varianta než nechat koně zpanikařit tím,že jéé,doktor,budou mi něco dělat,tak radši proběhnu zdí,aby mě nechytl..1/2h boj minimálně,ve kterém hrála roli uzdečka ve stylu udidlo louskáček,fajfka,min.2pomocníci,atd..atd...tahle to bylo přijdu,píchnu,odejdu,kůň si ani nevšiml skoro

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No to není moc vtipný, že je kůň nevychovaný a nenechá se od veta vyšetřit

tak zaprve kun neni nevychovany......je to bajecny velmi vychovany kun,ale v zivote si zazil sve mam verohodne info,ze vet se koni bal a tohoto nekolikrat serezal lopatou,nasledovala fafjka a dalsi hruznosti

to se pak nedivte,ze takhle reaguje a pro nej j ejednodussi kdyz ho proste napicham ja,me veri a necha si vse libit,takze jak uz tu nekdo psal,vet me naviguje pri odberu krve a dalsich vysetreni

proc konika stresovat ,kdyz nemusime ze

ten smajlik,mel znamenat,ze to skvele zvladame i bez veta tak proc hned tak odsuzujici pristup,neznate ani mne ani konika

jo,je jasné,že ideální je vychovaný kůň,co zvládá veškeré zákroky veta s naprostým přehledem,ale dost koníků se tomuto ideálu ani zdaleka neblíží,viz má denní mnohaletá praxe,jelikož jste ve chvíli incidentu(pícháni)přítomni pouze vy(ošetřovatel) a vet,a to ještě v ideálním případě,přítomnost nepoučeného majitele koně je kolikrát spíše na škodu((uděláte vše tak,aby to byl min.stress pro koně a bylo to co nejdřív,čili píchne ta teta,co jim nosí krmení,té se nebojí..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No to není moc vtipný, že je kůň nevychovaný a nenechá se od veta vyšetřit

Tady zase kdosi potkal v životě koní...
Dokážete pochopit, že se dá koupit kůň už s panikou z veta? A že s tím nic nedokážete udělat ani za 17 let vlastnictví toho koně?
Na druhou stranu - proč to lámat přes koleno, když to není nutné... fajka a spol - a stejně poleze po zdi ve snaze zdrhnout...
Naše stará kobyla je jinak zlaté zvíře, nikdy nikomu neublížila, ani náznakem. Jen má zřejmě špatné zkušenosti, které ani léta nesmazaly.
Dodám jen, že všichni koně, u nás z ní narození, žádné problémy s vetem nikdy neměli, protože k žádné špatné zkušenosti nikdy nedošlo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tady zase kdosi potkal v životě koní...
Dokážete pochopit, že se dá koupit kůň už s panikou z veta? A že s tím nic nedokážete udělat ani za 17 let vlastnictví toho koně?
Na druhou stranu - proč to lámat přes koleno, když to není nutné... fajka a spol - a stejně poleze po zdi ve snaze zdrhnout...
Naše stará kobyla je jinak zlaté zvíře, nikdy nikomu neublížila, ani náznakem. Jen má zřejmě špatné zkušenosti, které ani léta nesmazaly.
Dodám jen, že všichni koně, u nás z ní narození, žádné problémy s vetem nikdy neměli, protože k žádné špatné zkušenosti nikdy nedošlo.

Presne tak, stretla som kobylu ktorá bola zlatíčko, ale akonáhle sa objavil vet tak liezla po stene. Takú paniku som v živote nevidela, nebola šanca, aby ju vet bez fajky a držania aspoň 3 ľuďmi pichol. Keď to bolo nevyhnutné tak sme to bohužiaľ museli podstúpiť, tú fajku jej dať, prípadne ak to bolo na dlhšie tak sa prispávala. No na každé očkovanie je to zbytočné, mňa ako ošetrovateľky sa nebála tak vet nechal striekačku a keď sa bezpečne vzdialil (rozumej bol minimálne dve hodiny preč ) tak som ju očkovala. Aj to mala paniku, ale kým sa stihla spamätať bolo vždy po všetkom. Skúšali sme na ňu rôzne metódy, dokonca ju vet skúšal len hladkať keď prišiel kvôli iným koňom, ale všetko bolo márne, stačilo, že začula jeho hlas a už jej nebolo, v boxe zaliezla do rohu a čakala ako na jatky. Pritom náš vet jej nikdy nič zlé nerobil musela si to už doniesť z predchádzajúcich miest.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Presne tak, stretla som kobylu ktorá bola zlatíčko, ale akonáhle sa objavil vet tak liezla po stene. Takú paniku som v živote nevidela, nebola šanca, aby ju vet bez fajky a držania aspoň 3 ľuďmi pichol. Keď to bolo nevyhnutné tak sme to bohužiaľ museli podstúpiť, tú fajku jej dať, prípadne ak to bolo na dlhšie tak sa prispávala. No na každé očkovanie je to zbytočné, mňa ako ošetrovateľky sa nebála tak vet nechal striekačku a keď sa bezpečne vzdialil (rozumej bol minimálne dve hodiny preč ) tak som ju očkovala. Aj to mala paniku, ale kým sa stihla spamätať bolo vždy po všetkom. Skúšali sme na ňu rôzne metódy, dokonca ju vet skúšal len hladkať keď prišiel kvôli iným koňom, ale všetko bolo márne, stačilo, že začula jeho hlas a už jej nebolo, v boxe zaliezla do rohu a čakala ako na jatky. Pritom náš vet jej nikdy nič zlé nerobil musela si to už doniesť z predchádzajúcich miest.

Přesně tak to máme.
Staré je téměř 24 let, nedávno jsme upravovali zuby.
Rašplí to ovládá i náš kovář, ona ho léta zná, nemá s ním žádný problém. Podíval se jí na to, dostala roubík a čtvrt hodiny jí rajtoval rašplí v hubě. Stála jak puk, bez nějakých injekčních oblbováků, prostě jen tak.
Kovář si ale nebyl jistý dostatečností toho, co zbrousil, a že se jí má pro jistotu na to ještě podívat vet, zda to nebude potřebovat ještě brusku.
Přišel vet, kobyla v pozoru jenom co promluvil, musela se přispat a i přes to, při opětovném použití rašple, bylo ji co držet. Tohoto veta si pamatuje jako " toho s injekcí", takže tady je to nejhorší - čeká to od něj.
Stejně zůstala ostrá hrana, která zraňuje dásně a byl doporučen ještě další vet, mající brusku. Toho ona zná přes reprodukci - vyšetření březosti - a s ním takové problémy nemá (nechodí s injekcí), navíc chodí málokdy.
Též dostala injekci na přispání, ale neskákala ani z půlky tolik, jako u "injekčního" veta...
Jeden kůň může vnímat stejný zákrok od různých lidí velmi různě, ikdyž ani jeden z nich mu přitom neubližuje a je v klidu...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tady zase kdosi potkal v životě koní...
Dokážete pochopit, že se dá koupit kůň už s panikou z veta? A že s tím nic nedokážete udělat ani za 17 let vlastnictví toho koně?
Na druhou stranu - proč to lámat přes koleno, když to není nutné... fajka a spol - a stejně poleze po zdi ve snaze zdrhnout...
Naše stará kobyla je jinak zlaté zvíře, nikdy nikomu neublížila, ani náznakem. Jen má zřejmě špatné zkušenosti, které ani léta nesmazaly.
Dodám jen, že všichni koně, u nás z ní narození, žádné problémy s vetem nikdy neměli, protože k žádné špatné zkušenosti nikdy nedošlo.

Fajn, dá se koupit kůň s hrůzou z veterináře, ale proč se tomu tak blbě smát? Mně to přijde spíš smutné.

Hele, holky, které máte koně s "panikou z veterináře", co děláte pro to, aby se kůň té paniky zbavil?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hele, holky, které máte koně s "panikou z veterináře", co děláte pro to, aby se kůň té paniky zbavil?

V našem případě s tím nic dělat nejde.
Babka je na cizí příchozí OK, dokud do ní nevrazí jehlu. Pak už je má zapsané i jen podle hlasu, takže reakce "nohy na ramena". Nekousne, nekopne, snaží se vší silou vyhnout a utéct. Na zadní, couvat, cokoliv... stejné jako když jsme ji dovezli, tak i po těch 17 letech, co ji mám.
Pokaždé stejný scénář - panikářku ulovit, nauzdit, dát fajfku ( stát nebude ani za nic, odnesla by mne na hlavě ven), nějaké pošlapané nohy sem tam... nic nepomáhá, ikdyž jsou lidi kolem toho vždy v klidu, včetně veta.
Nepotřebuju ji trápit, ani sebe, ani zbytečně platit a vyčkávat veta - prostě cokoliv jí dokážu dát sama, je plus pro všecky zúčastněné - vet mi doveze a dá instrukce, já provedu...

ten vysmatej smajlik,byla jen radost z toho ze to zvladnu sama a nemusim kone lamat prez kolenoa stresovat,ze jsem naprosto sobestacna pochopili jste to uz ale tady nema smysl ccokoliv vysvetlovat,hned se do cloveka pusti,takze si myslete co chcete


jasne mam kone zabijaka a je drzenej v kleci a jezdi se na nej koukat narvanej autobus japoncu s fotakama

ted uz jsou ty smajli spravne?

a napadlo vás někdy těm cizím příchozím jehlu do ruky dát a dělat, jako že píchají? A že se nepíchne? A že se pak dá kobyle pamlsek za odvahu? No, možná bude natolik překvapená, že si nedá, ostatně osobně mám moc ráda takové ty koní vyšokovaný výrazy typu "Vražda koníška nepřišla? Jak to?" . Si pište, že poprvé vám kobyla vyleze z boxu okýnkem jenom když cizí napřáhne ruku s jehlou (ideálně prvně bez jehly), ale věřte mi, naučit se to dá, strašně pomalu, ale jistě, chce to spoustu citu, na takové psychouše se jednou "blbě podíváte", přeženete to, jdete dál, než do začátku mírného strachu, urychlíte a je to v pytli, třeba dva měsíce práce a vracíte se tam, kde jste začala....
nevím, jestli se kůň po čase jen "otupí", nebo zafunguje reflex jehla-odměna, ať je to jak je, účel to plní
Další velmi častou "chybou" je, že se ošetřovaný kůň vytáhne třeba z výběhu do stáje a ztratí kontakt s jinými koni. psychouše je nejlépe ošetřovat (či navykat na ošetřování - píchání) po boku (a klidně doslovně) nějakého mazáka, kterého snese, ideálně má rád, pak postupně oddalovat, osamocovat.
Ale lehčí je to vzdát, přesvědčit se, že můj kůň je výjimečně vypsychlý, to bezpochyby (do té doby, dokud nebude potřeba šít, dělat odběry, rektální vyšetření, či jiné úkony, které zatím nezvládáte - a já taky ne ).

Moje první kobyla odnášela vety na zadních, nohy měli tak 10 čísel nad zemí, další dva brzdili patama, klasika. Jenže po čase už si nenechala nasadit ani fajfku, pokud se nepovedl první moment překvapení, tak to ten den prostě nešlo. Na té jsem se naučila "zvykat". Teď je to nejhodnější ošetřovací prdelka a to jsme začali vychovávat v jejích 16ti nebo 15ti.
A nejlepší, úplně nejlepší byl zkurXXXý, parádně zkurXXXý huculí valach, tomu bylo taky tak 17, 18, ten, když jsem ho kupovala, se píchal foukačkou a když se náhodou zpacifikoval 4mi lidmi, kteří byli dost opatrní a nenechali si rozkopnout hlavu, tak si prostě lehal i s fajfkou, borec to byl. U toho to trvalo rok a něco aktivní, soustavné práce. Ale když si potom nechal veterinářem píchnout injekci do krku na stájovce a prověšeném vazáku, jenom trošku zvedl hlavu, tak pak jsem ležela na zádech na trávě a asi půl hodiny normálně brečela štěstím (a to mě nedostal ani leonardo v Titanicu.
nejsem žádný horseman, či zaříkávač, dělám si věci dost po svém, z každého něco a spoustu určitě blbě, věřím, že všichni tady jezdíte líp než já, ale navyknout koně na veta s jehlou mu bude jedině ku prospěchu. Stejně jako naučit se píchat injekce sami, o tom žádná, ale líp se to dělá, když člověk může a ne že musí.
Jinak když píchám sama, tak většinou do krku (pokud nějak výrazně nehrozí lokální rekace, to raději do prsou) a vždycky začínám do levé strany, abych druhý den nepřemýšlela, kam jsem to píchla No, nebo pokud je problém jednostranný (zanícený otok, flegmona), tak první do té strany, kde je problém. I třeba primovakcinace první do levé a pak za měsíc do pravé.
Nechci se dotknout žádného majitele, který píchá, protože takzvaně musí, je to jen návod (-elaborát ) k přemýšlení.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a napadlo vás někdy těm cizím příchozím jehlu do ruky dát a dělat, jako že píchají? A že se nepíchne? A že se pak dá kobyle pamlsek za odvahu? No, možná bude natolik překvapená, že si nedá, ostatně osobně mám moc ráda takové ty koní vyšokovaný výrazy typu "Vražda koníška nepřišla? Jak to?" . Si pište, že poprvé vám kobyla vyleze z boxu okýnkem jenom když cizí napřáhne ruku s jehlou (ideálně prvně bez jehly), ale věřte mi, naučit se to dá, strašně pomalu, ale jistě, chce to spoustu citu, na takové psychouše se jednou "blbě podíváte", přeženete to, jdete dál, než do začátku mírného strachu, urychlíte a je to v pytli, třeba dva měsíce práce a vracíte se tam, kde jste začala....
nevím, jestli se kůň po čase jen "otupí", nebo zafunguje reflex jehla-odměna, ať je to jak je, účel to plní
Další velmi častou "chybou" je, že se ošetřovaný kůň vytáhne třeba z výběhu do stáje a ztratí kontakt s jinými koni. psychouše je nejlépe ošetřovat (či navykat na ošetřování - píchání) po boku (a klidně doslovně) nějakého mazáka, kterého snese, ideálně má rád, pak postupně oddalovat, osamocovat.
Ale lehčí je to vzdát, přesvědčit se, že můj kůň je výjimečně vypsychlý, to bezpochyby (do té doby, dokud nebude potřeba šít, dělat odběry, rektální vyšetření, či jiné úkony, které zatím nezvládáte - a já taky ne ).

Moje první kobyla odnášela vety na zadních, nohy měli tak 10 čísel nad zemí, další dva brzdili patama, klasika. Jenže po čase už si nenechala nasadit ani fajfku, pokud se nepovedl první moment překvapení, tak to ten den prostě nešlo. Na té jsem se naučila "zvykat". Teď je to nejhodnější ošetřovací prdelka a to jsme začali vychovávat v jejích 16ti nebo 15ti.
A nejlepší, úplně nejlepší byl zkurXXXý, parádně zkurXXXý huculí valach, tomu bylo taky tak 17, 18, ten, když jsem ho kupovala, se píchal foukačkou a když se náhodou zpacifikoval 4mi lidmi, kteří byli dost opatrní a nenechali si rozkopnout hlavu, tak si prostě lehal i s fajfkou, borec to byl. U toho to trvalo rok a něco aktivní, soustavné práce. Ale když si potom nechal veterinářem píchnout injekci do krku na stájovce a prověšeném vazáku, jenom trošku zvedl hlavu, tak pak jsem ležela na zádech na trávě a asi půl hodiny normálně brečela štěstím (a to mě nedostal ani leonardo v Titanicu.
nejsem žádný horseman, či zaříkávač, dělám si věci dost po svém, z každého něco a spoustu určitě blbě, věřím, že všichni tady jezdíte líp než já, ale navyknout koně na veta s jehlou mu bude jedině ku prospěchu. Stejně jako naučit se píchat injekce sami, o tom žádná, ale líp se to dělá, když člověk může a ne že musí.
Jinak když píchám sama, tak většinou do krku (pokud nějak výrazně nehrozí lokální rekace, to raději do prsou) a vždycky začínám do levé strany, abych druhý den nepřemýšlela, kam jsem to píchla No, nebo pokud je problém jednostranný (zanícený otok, flegmona), tak první do té strany, kde je problém. I třeba primovakcinace první do levé a pak za měsíc do pravé.
Nechci se dotknout žádného majitele, který píchá, protože takzvaně musí, je to jen návod (-elaborát ) k přemýšlení.

To teda nenapadlo, navolno, koně mám bez ohlávek, ve skupině - chlaďasi, žádná tintítka - s cizími lidmi dělat takové pokusy . Všecko kolem nich si dělám sama, věří mi.
Jinak máchat kolem hlavy s jehlou a stříkačkou je jí jedno, ona řeší až tu bolest při vpichu. A tu má s vetem spojenou - ten tam chodí na tohle, ne se s koněm muckat nebo jenom tak dělat, že bude píchat...
A k čemu pokusy? Dokazovat si cosi, nebo kobyle? Když nemusím a zvládám sama?
Když mě navíc opravdu obtěžuje vyčekávat vytíženého veta celý den ( a ATB několik dní po sobě), kdy mu vyjde čas, platit zbytečné výjezdy, úkony? Já pracuju, nemám čas na zbytečné čekání. Taky se mi příčí zbytečně kobylu stresovat. Když jí dám injekci sama, je to otázka tří minut mého času. Ohlávka, přivázat, píchnout, pochválit, odvázat, sundat ohlávku.
Jednou za několik let se u ní něco řešilo antibiotiky ( třeba absces v kopytě), jednou ročně chřipka + tetanus... to je všecko.
Nemám potřebu si komplikovat život, mám ho náročný a vytížený i bez toho.
Krve se jí odebíraly párkrát v životě, když se jela pouštět mimo kraj, přispání do žíly si vybavuju akorát teď kvůli těm zubům... tak proč dělat věci složitě, když to lze řešit jednoduše.
V jejím věku navíc už moc nehrozí další úprava zubů, krve se odebírat nebudou - není důvod, takže veta babka asi zažije už jenom na uspání, až jí bude na světě zle.
U ostatních koní to řeším stejně, co můžu dělám si sama, stejně jako u krav. Mladí veta neřeší ani jeden, naštěstí ho potřebují naprosto minimálně.
Je to nejjednodušší, nejméně náročné na čas a v neposlední řadě nejekonomičtější.
I veterinář je rád, má toho tolik, že s bídou stíhá - že ho zbytečně neobtěžuju prkotinama.

Ještě k tomuto:
"Ale lehčí je to vzdát, přesvědčit se, že můj kůň je výjimečně vypsychlý, to bezpochyby smajlík (do té doby, dokud nebude potřeba šít, dělat odběry, rektální vyšetření, či jiné úkony, které zatím nezvládáte - a já taky nesmajlík )."
Nevím, co je vyjímečně vypsychlý
Ikdyž babka z veta hysterčí, zvládnu to spolu s ním jen já sama, žádní 4 lidi a podobné hrůzy, jako tu popisujete.
Kroutí se, ale fajfku si dá nechá a nic se postupem času nezhoršuje. Chování u toho je pokaždé stejné.
Rektální vyšetření jí nevadí, jenom prostě a jednoduše injekce - od veta, od kterého to čeká. Nic víc ani míň.
Koně nejde srovnávat, tak jako lidi.
Jeden si injekci vrazí sám a druhý omdlí, jenom když to vidí na druhém... a koho baví trénovat odolnost a má to pro něj smysl, ať trénuje... každého věc...

Mám na tohle fajn veta, přijde, koně podrbe, mluví na něj, pak mu ďobne injekci, já koni dám za odměnu (že to v pohodě vydržel) chlebík, vet opět koně chválí a drbe. Není to o tom, že jediná akce, která mezi vetem a koněm je, je bodnutí jehly. Koně veta snášejí dobře, i když v podstatě taky jezdí jen dvakrát ročně na očkování.

ano dali jsme si tu praci a pokouseli jsme se to resit dokonce byla par mesicu ustajena u honzy blahy,ale ani ten to nedokazal odstanit

takze si ji proste picham sama a hotovo a dal se ktomu nebudu vyjadrovat,me staci ze kun je spokojenej

uz na nem zadne experimenty delat nebudeme,proste picham ja a hotovo

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No to není moc vtipný, že je kůň nevychovaný a nenechá se od veta vyšetřit

a ľudia, ktorí majú strach z doktorov/injekcií sú tiež nevychovaní?

fajn sa to hodnotí, ak má človek jedného koňa, ku ktorému volá veta raz za rok na očkovanie, ale ak je kôň v športe a absolvuje doktora s injekciami 3-4x ročne( u nás sa len chrípka musí pichať 2x ročne..), tak sa môže stať, že kôň to skrátka úplne psychicky nezvláda. ale, je naozaj pravda, že veľa vecí je aj o prístupe... napriek tomu, na cudzích ľudí a stres s tým spojený sa len veľmi ťažko dá kôň naučiť. pretože nasimulovať sa dá všeličo, ale vystresovaný majiteľ a nervózny vet asi nie..

Zadavatelka:

tak nám včera přijel večer vet, kobylu si zpracoval tak, že jsme zůstali stát s hubou dokořán, ukázal mi kde píchat, čemu se vyhnout, naučil mě to a pak z ničeho nic píchnul, kobyla ani nevěděla a bylo po všem

Každopádně po rychlém proletění komenářů mohu říct jen jediné, kůň může mít stejný strach z veta jako vy z doktora, ale vy taky se snažíte chovat slušně! Takže kůň by měl mít to samé, držet i když má strach co to dá ;-)

JInak naše kobyla nesnáší jednoho veta, ale když k ní přijde jiný ( a nemá plášť!) tak se nechá píchnout jako nic..takže zkuste jiného veta-zkušeného! a v obyčejné bundě a ryflích

"JInak naše kobyla nesnáší jednoho veta, ale když k ní přijde jiný ( a nemá plášť!) tak se nechá píchnout jako nic..takže zkuste jiného veta-zkušeného! a v obyčejné bundě a ryflích smajlík"
Čumím, že ještě někde chodí vet v plášti... to jsem naposledy viděla před 15 lety, co k nám chodil jeden starší, před důchodem.
Náš má samozřejmě obyč civil ohoz, zkušený je ve svých skoro padesáti dost, celý život dělá koně, vč. A1/1 ve Slušovicích, je v klidu, přesto ho kobyla nemusí - v ten moment, kdy vidí, že vytahuje stříkačku s jehlou.
Já bych k tomu zas dodala jen to, že kdo takového koně nemá, prostě neuvěří...
A pořád nechápu, proč zkoušet jiného, když to má mnohem jednodušší a levnější řešení - jako udělat si to sám.

třeba proto, že když si doma koně napícháte špatně a nezkušeně, nejen že z toho může právě pak kůň jančet ale taky mu můžete ublížit... u veterináře tato možnost klesá (neříkám že je uplně na nule!) a jak jsem psala, veterinář přijel, naučil a odjel, příště je to na nás...

a ano, vet k nám jezdil před 5 lety v plášti

no mi jsme na tom tak,ze si pro me vet jezdi a picham mu problemove kone,kterych on se boji,jinak me kone si picham sama to pote co vet spatne pichl a koni se vytvoril abces ,mel stim dlouhe potize pamatuje si to a veta uz k sobe nepusti

a to jsme zkouseli i jineho,ktereho neznal a prisel v sivilnim obleceni jen dat mnamky ty kone maji asi sesty smysl proste zadneho veta,vyjimka je ma kamaradka veterinarka ta na nem muze jezdit ale jakmile by mu zkusila pichnout tak ji udupe,zvlastni no

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
třeba proto, že když si doma koně napícháte špatně a nezkušeně, nejen že z toho může právě pak kůň jančet ale taky mu můžete ublížit... u veterináře tato možnost klesá (neříkám že je uplně na nule!) a jak jsem psala, veterinář přijel, naučil a odjel, příště je to na nás...

a ano, vet k nám jezdil před 5 lety v plášti

Tak injekci do svalu bez komplikací za těch 20 let, co pracuju u dobytka a u koní jako zootechnik ovládám dostatečně
Každý normální člověk se snad nechá poučit v čemkoli, s čím začíná poprvé...
Ikdyž lidi jsou různí.
Veterinář - zubař mi povídal historku: stál s rukou koni v hubě, u hlavy, kůň po něm hrabal předníma nohama ve snaze kopnout a majitel vedle stojící bez reakce.
Ptal se majitele, jestli s tím nehodlá něco dělat, jestli mu přijde takové chování koně při ošetřování normální - a majitel mu řekl: když tuhle práci děláte, tak musíte být pojištěný...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak injekci do svalu bez komplikací za těch 20 let, co pracuju u dobytka a u koní jako zootechnik ovládám dostatečně
Každý normální člověk se snad nechá poučit v čemkoli, s čím začíná poprvé...
Ikdyž lidi jsou různí.
Veterinář - zubař mi povídal historku: stál s rukou koni v hubě, u hlavy, kůň po něm hrabal předníma nohama ve snaze kopnout a majitel vedle stojící bez reakce.
Ptal se majitele, jestli s tím nehodlá něco dělat, jestli mu přijde takové chování koně při ošetřování normální - a majitel mu řekl: když tuhle práci děláte, tak musíte být pojištěný...

Tak to je ale maras...nemají to veterináři vždy jednoduché že

Každopádně jsem ráda že naše kobyla jak takž stojí a nemáme doma takového, co popisujete a držímpalce s nimi

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to je ale maras...nemají to veterináři vždy jednoduché že

Každopádně jsem ráda že naše kobyla jak takž stojí a nemáme doma takového, co popisujete a držímpalce s nimi

To nemají, někteří lidé jsou divní...
Náš stálý vet se třeba těžko sžívá s tím, když mu donesou na stůl sešít přejetého psa, miláčka, s tím, že nemá hledět na cenu, že peněz je dost. Nebo plného nádorů, aby je vybral...
Když jim řekne, že ho sice dokáže zachránit, ale jestli chtějí žít s tím, že bude mít to zvíře celý zbytek bolesti z toho, jak je na šrot ( jestli ho nemá radši uspat)... tak že s tím žít dokážou, nedokážou se s ním rozloučit
Sobectví některých dokáže mazlíky pěkně potrápit...

ale to je uplne stejny i u koni.....sousedi maji starou 19letou kobcu,ma tezkou artrozu kazda zima je pro ni utrpenim ale uspat ji nenechaji

a to same s lidmi,sestrenka umirala 4roky na rakovinu,nadory se ji kupili po celem tele,doktori uz nedokazali pomoci ani od bolesti ale pomoci pri eutanazii odmitli,nakonec se obesila

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a to same s lidmi,sestrenka umirala 4roky na rakovinu,nadory se ji kupili po celem tele,doktori uz nedokazali pomoci ani od bolesti ale pomoci pri eutanazii odmitli,nakonec se obesila

To je mi líto...
V této souvislosti nedokážu pochopit, že když je zákonná možnost ulevit v trápení aspoň zvířatům, když už ne lidem, že je někteří prostě pro svoje potěšení trápit nechají a ještě s tvrzením, jak moc je milují .

Hele každému co jeho jest, já jsem ten sáhodlouhý elaborát měla za nástřel možnosti řešení. Kdo nechce, nechce, proboha. každý máme své důvody, klidně. Kdo chce, může si z toho vzít námět. Kdo chce, vykonstruuje si z toho to, že má nechat mezi chlaďasema na volno lítat pošuka s jehlama , ale s tím už já neudělám fakt nic. Určitě si ve svých letech nepotřebuju nic dokazovat (a mým koňským vesměs staroušům taky . Já jsem prostě ráda, že třeba můžu s klidným srdcem odjet na dovolenou a vím, že když se něco posere, tak kůň ty atb dostane, stejně jako když jsem byla v nemocnici a měl flegmonu.

zadavatelka: tak jsme uspěšně napíchali kobylu, sice 2.den musel ještě přijet vet, protože sestra to nenapíchala ale my druhý den už s pomocí přítele bez větších komplikací...včera poslední dávka na flegmonu a snad bude klid...ale řekněte mi že ve výbězích máte taky tolik bahna jako my, to se snad nikdy nevyléčí s takovou :-/

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to je ale maras...nemají to veterináři vždy jednoduché že

Každopádně jsem ráda že naše kobyla jak takž stojí a nemáme doma takového, co popisujete a držímpalce s nimi

K nám chodieva kováč, ktorý nám hneď pri prvej návšteve oznámil, že za koňa ktorý nedrží nohy pýta viac. Nás sa to našťastie netýkalo, ale prišlo mi to úplne férové predsa keď sa s niektorým babre aj dve hodiny prečo by si mal vypýtať toľko isto. Stretla som sa tiež s majiteľmi čo si mysleli, že keď ten ich rozmaznaný spratek nebude stáť tak kováč je tam od toho aby to dokončil aj tak, veď je to jeho práca ..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To nemají, někteří lidé jsou divní...
Náš stálý vet se třeba těžko sžívá s tím, když mu donesou na stůl sešít přejetého psa, miláčka, s tím, že nemá hledět na cenu, že peněz je dost. Nebo plného nádorů, aby je vybral...
Když jim řekne, že ho sice dokáže zachránit, ale jestli chtějí žít s tím, že bude mít to zvíře celý zbytek bolesti z toho, jak je na šrot ( jestli ho nemá radši uspat)... tak že s tím žít dokážou, nedokážou se s ním rozloučit
Sobectví některých dokáže mazlíky pěkně potrápit...

Ja som sa s takými veterinármi stretla na klinike v Brne. Brali sme tam 8 ročnú fenku maltezáka s diagnózou od nášho veta, že má pravdepodobne vyskočenú platničku (veľké bolesti pri pohybe, padanie do strany). Raz to bolo úplne OK nič jej nebolo, inokedy nevládala vstať. Mali jej urobiť magnetickú rezonanciu a následne operovať, cena cca 25.tis. Keďže to bol miláčik padlo rozhodnutie, že ideme, u nás jej nevedeli pomôcť. Po vyšetrení na klinike keď ju uspali pán doktor vyšiel, sklopil zrak a oznámil nám, že to nie je platnička, ale rakovina kĺbov v pokročilom štádiu. Na otázku čo ďalej ako teda s liečbou len pokrútil hlavou, sadol si k nám a povedal, že ak by to bol jeho pes tak on by ho už nebudil, že sa to zoperovať dá, ale je to zhubné a tie metastázy sú všade, že je môžeme predĺžiť život, ale nevie povedať či to bude o 3 mesiace, alebo o rok a bude umierať postupne v bolestiach. Pritom ju mohol zoperovať a zarobiť na nás, keby nám bol povedal že má rakovinu, ale zoperuje ju tak by sme súhlasili. Nikdy nezabudnem aký to bol pocit sa vtedy rozhodnúť, že naše zlatíčko sa už s nami domov vráti iba v krabici, ale zdravý rozum nám nedovolil ho neposlúchnuť a keby som sa tak musela rozhodnúť znova urobila by som to isté

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ja som sa s takými veterinármi stretla na klinike v Brne. Brali sme tam 8 ročnú fenku maltezáka s diagnózou od nášho veta, že má pravdepodobne vyskočenú platničku (veľké bolesti pri pohybe, padanie do strany). Raz to bolo úplne OK nič jej nebolo, inokedy nevládala vstať. Mali jej urobiť magnetickú rezonanciu a následne operovať, cena cca 25.tis. Keďže to bol miláčik padlo rozhodnutie, že ideme, u nás jej nevedeli pomôcť. Po vyšetrení na klinike keď ju uspali pán doktor vyšiel, sklopil zrak a oznámil nám, že to nie je platnička, ale rakovina kĺbov v pokročilom štádiu. Na otázku čo ďalej ako teda s liečbou len pokrútil hlavou, sadol si k nám a povedal, že ak by to bol jeho pes tak on by ho už nebudil, že sa to zoperovať dá, ale je to zhubné a tie metastázy sú všade, že je môžeme predĺžiť život, ale nevie povedať či to bude o 3 mesiace, alebo o rok a bude umierať postupne v bolestiach. Pritom ju mohol zoperovať a zarobiť na nás, keby nám bol povedal že má rakovinu, ale zoperuje ju tak by sme súhlasili. Nikdy nezabudnem aký to bol pocit sa vtedy rozhodnúť, že naše zlatíčko sa už s nami domov vráti iba v krabici, ale zdravý rozum nám nedovolil ho neposlúchnuť a keby som sa tak musela rozhodnúť znova urobila by som to isté

takový by měl být každý veterinář...spravedlivý k životu.