Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.6.227
můj dotaz je spíše taková úvaha,i když podložená skutečným případem.Všude je milion návodů,jak to dělat správně,prostě udělejte to a to,kůň udělá to a tamto...ale co když ne?Co když máte koně,který na vás úplně kašle,cítí se vám nadřazený,protože má neuvěřitelnou hrdost,kašle na vaše pokusy o komunikaci?Já takovou potkala,po 15letech u koní,kdy jsem si myslela,že jim celkem obstojně rozumím a celkem slušně umím jezdit.Myslela jsem naivně,že jí vychovám a naučím,ale dopadlo to tak,že ona vychovala a naučila mě.Naučila mě pokoře,donutila mě přiznat si sama sobě,že neumím vůbec nic..znáte někdo taky takového koně?V našem případě to dopadlo dobře,ale trvalo nám přes rok,než jsme k sobě našly cestu..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.66.122
Máme takovou doma a trvalo to téměř 6 let.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.97.26
Tak u mě to nebylo, že by na mě kůň úplně kašlal, jen prostě na něj nefungovaly klasické postupy. Dostala jsem ho v 17ti letech a byl to opravdu danajský dar.
Přečíst si někde v knize nějaký návod a vyzkoušet to na něj, to bylo dá se říct o ústa.
Nakonec jsme se spolu poprali a měli jsme krásný vztah, ale musím říct, že když mám teď po 11 ti letech kobylu, na kterou tyhle věci prostě normálně fungují, tak je to fajn.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.254
Hodně lidí slepě papouškuje příručky aniž by bylo schopno vysvětlit proč to dělají a jaký to má efekt na koně a hlavně ani jen netuší, jak to koně naučit. Potom se není co divit, že jim koně nerozumí a nechápou, co se po nich chce. Slepě papouškovat je jednodušší, než nad pravou podstatou problému přemýšlet a pochopit ji.
Každý kůň je jiný a každý chápe jinak, ke každému musíte mít zvláštní přístup. To, že vám jeden kůň trval na zvládnutí rok, neznamená, že s druhým to nebude trvat déle.
Pokud tvrdíte, že jezdíte celkem obstojně a koním obstojně rozumíte, mě osobně už by v hlavě začal zvonit varovný signál, že s vámi cesta asi moc daleko nepovede. Neberte to zle, ale člověk co něco umí, nemá potřebu ventilovat, jak obstojně umí jezdit nebo jak obstojně rozumí koním. Pověst se šíří za něho jinými ústy, případně jeho činy.
Většina lidí z mého okolí, kteří o sobě tvrdí, jak obstojně umí jezdit, při bližším pohledu dělá základní chyby, nad kterými mi zůstává rozum stát a co je horší, odmítají si je připustit a něco s nimi dělat. Např. jezdec, který "dobře jezdí", ale při sezení na koni se zarytě čumí do země s kulatými rameny, u mě vyvolá spíš úsměv než obdiv. To samé "dobrý jezdec", který navede nezahřátého koně na sérii skoků s výškou nad 130cm a ještě se pak raduje, jak krásně kůň skáče
. A takhle by se dalo pokračovat do nekonečna.
Já jsem u koní už hodně dlouho a naučila jsem se, že je lepší zůstat pokorný a neustále se učit další a další věci, protože se nikdy nedostanete do stavu, kdy budete o koních vědět opravdu všechno.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.8.42
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Hodně lidí slepě papouškuje příručky aniž by bylo schopno vysvětlit proč to dělají a jaký to má efekt na koně a hlavně ani jen netuší, jak to koně naučit. Potom se není co divit, že jim koně nerozumí a nechápou, co se po nich chce. Slepě papouškovat je jednodušší, než nad pravou podstatou problému přemýšlet a pochopit ji.
Každý kůň je jiný a každý chápe jinak, ke každému musíte mít zvláštní přístup. To, že vám jeden kůň trval na zvládnutí rok, neznamená, že s druhým to nebude trvat déle.
Pokud tvrdíte, že jezdíte celkem obstojně a koním obstojně rozumíte, mě osobně už by v hlavě začal zvonit varovný signál, že s vámi cesta asi moc daleko nepovede. Neberte to zle, ale člověk co něco umí, nemá potřebu ventilovat, jak obstojně umí jezdit nebo jak obstojně rozumí koním. Pověst se šíří za něho jinými ústy, případně jeho činy.
Většina lidí z mého okolí, kteří o sobě tvrdí, jak obstojně umí jezdit, při bližším pohledu dělá základní chyby, nad kterými mi zůstává rozum stát a co je horší, odmítají si je připustit a něco s nimi dělat. Např. jezdec, který "dobře jezdí", ale při sezení na koni se zarytě čumí do země s kulatými rameny, u mě vyvolá spíš úsměv než obdiv. To samé "dobrý jezdec", který navede nezahřátého koně na sérii skoků s výškou nad 130cm a ještě se pak raduje, jak krásně kůň skáče
. A takhle by se dalo pokračovat do nekonečna.
Já jsem u koní už hodně dlouho a naučila jsem se, že je lepší zůstat pokorný a neustále se učit další a další věci, protože se nikdy nedostanete do stavu, kdy budete o koních vědět opravdu všechno.
Částečně souhlasím, ale také si troufám tvrdit, že jezdím obstojně.. Ale přesto netvrdím, že nedělám chyby, patřím k lidem kteří jsou schopni si je uvědomit a myslet na ně. Pokud chybu nevidím já, vidí jí trenér a po upomenutí si na ní také myslím, abych jí co nejdříve odstranila.
Někdy však mám pocit, že čím déle jezdím, tím těžší to je. Možná je to tím, že jsem se dostala do fáze, kdy už pod sedlo dostávám koně trochu těžší na ježdění.