Více koní

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak si vemte toho druhého koně od kamarádky a jezděte na něm. Nebo ho kamarádce prodejte třeba na splatky. Mít koně na to aby ho měl někdo druhý mi přijde divné. Další možnost je starého koníka dát třeba do bezplatného pronájmu s možností návštěv. Já ted mám takhle 24 letou kobylku na důchod a dožití u nás

Druhého koně jsem kupovala, když jsem si stěhovala prvního domu, tak aby nebyl sám. Pak ho začala jezdit kamarádka s tím, že se o něj bude starat. Jednou jsme o prodeji i mluvily, ale pak se měla stěhovat, tak z toho sešlo. Nakonec se nestěhovala, ale o prodeji už jsme nemluvily. S koníkem bych si jezdecky moc nepomohla, chtěla bych něco perspektivnějšího:)
Ten bezplatný pronájem mě taky napadl, ale bojím se, že by na něm někdo rajtoval a bůhví, jak by dopadl. Navíc, kdo by chtěl nemocného koně..

Často někdo hledá koně jako společníka na pastvu, třeba se s někým domluvíte a jezdit na něm nebudou. Musíte si uvědomit, že také díky tomu, časem můžete přijít o přítele, nebudete první koňařka, která kvůli koním neudrží dlouhodobý vztah, financí asi moc nemáte,nic ve zlém, to já taky ne, takže budete muset udělat kompromis, buď si ta vaše kámoška toho koně odkoupí a vy svého dáte někomu jako společníka a můžete pomýšlet o perspektivním a dražším koni, ale musíte si uvědomit, že i ten může časem mít zdravotní problémy apod, takže ani pak nemusíte být šťastná jak si malujete, vlastnictví koně je opravdu náročně a někdy se člověku nenavrací krom pocitu, že mám koně to co do něj vkládá ať časově, psychicky a fyzicky tak finančně. Nebo můžete svého koně nechat jako společníka a chodit jezdit k někomu, kde můžete uplatnit sportovní ambice na které váš kůň ani kůň co ho máte pro kámošku nestačí, pak vám odpadnou případné starosti, protože veškeré náklady a vše s tím spojené nenesete vy, ale platíte jen za ježdění.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Často někdo hledá koně jako společníka na pastvu, třeba se s někým domluvíte a jezdit na něm nebudou. Musíte si uvědomit, že také díky tomu, časem můžete přijít o přítele, nebudete první koňařka, která kvůli koním neudrží dlouhodobý vztah, financí asi moc nemáte,nic ve zlém, to já taky ne, takže budete muset udělat kompromis, buď si ta vaše kámoška toho koně odkoupí a vy svého dáte někomu jako společníka a můžete pomýšlet o perspektivním a dražším koni, ale musíte si uvědomit, že i ten může časem mít zdravotní problémy apod, takže ani pak nemusíte být šťastná jak si malujete, vlastnictví koně je opravdu náročně a někdy se člověku nenavrací krom pocitu, že mám koně to co do něj vkládá ať časově, psychicky a fyzicky tak finančně. Nebo můžete svého koně nechat jako společníka a chodit jezdit k někomu, kde můžete uplatnit sportovní ambice na které váš kůň ani kůň co ho máte pro kámošku nestačí, pak vám odpadnou případné starosti, protože veškeré náklady a vše s tím spojené nenesete vy, ale platíte jen za ježdění.

No tak daleko bych to zajít nenechala, abychom se rozešli, přece jen mi není 18 a priority mám srovnané. Přítel mě podporuje, ale ta jeho podpora a pomoc má také nějaké hranice, což chápu. Co se týká peněz, taky na tom tak hrozně nejsem, ale koukám trochu do budoucna a nerada bych jela nadoraz. Asi jsem to špatně napsala, že to vyznělo takto:)
Spíš jsem chtěla znát zkušenosti ostatních, kteří mají více koní, jak to zvládají a to nejen finančně..
Samozřejmě vím, že i mladý kůň může být nemocný a vím i to, jaké to je, když do koně vrážíte spoustu peněz, energie, času.. a chodíte se na něj koukat.. takže si opravdu nic nemaluji:)
Jinak jezdím u trenérky na jejích koních, ale ráda bych se do budoucna vypracovala s vlastním koněm. U trenérky je fajn, že zkusím různé koně, ale raději bych vlastního koně, se kterým se navzájem známe a víme, co od sebe můžeme očekávat.

Vlastním 4 koně a jen díky manželovi, který také občas jezdí a díky tomu, že jednoho z nich má naše dcerka, kdy děda dceři kobylku koupil a na ní i přispívá, tak to zvládáme, jak časově tak finančně, ale již nesportuji, jen rekreačně, protože na tréninky a ježdění na závody bych s rodinou neměla čas a ani ty finance, takže občas místní hobbík či hubert a již žádné další ambice nemám, finančně je to díky pastevnímu chovu levnější než-li v nějaké komerční stáji, a nebýt mého manžela tak bych jistě takovou možnost neměla.
Nechtěla jsem vás nijak urazit, přeji ať to vyřešíte ku všeobecné spokojenosti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vlastním 4 koně a jen díky manželovi, který také občas jezdí a díky tomu, že jednoho z nich má naše dcerka, kdy děda dceři kobylku koupil a na ní i přispívá, tak to zvládáme, jak časově tak finančně, ale již nesportuji, jen rekreačně, protože na tréninky a ježdění na závody bych s rodinou neměla čas a ani ty finance, takže občas místní hobbík či hubert a již žádné další ambice nemám, finančně je to díky pastevnímu chovu levnější než-li v nějaké komerční stáji, a nebýt mého manžela tak bych jistě takovou možnost neměla.
Nechtěla jsem vás nijak urazit, přeji ať to vyřešíte ku všeobecné spokojenosti.

Ne ne, neurazila jste mě:), jen jsem to chtěla upřesnit.
Právě že okolo sebe vidím lidi, kteří mají více koní a zvládají to, ovšem nevím, za jakou cenu a oni sami to také neřeknou. Jak jsem psala, nechci jet nadoraz ani obětovat pro koně rodinu.
Jinak koně mám také doma pastevně, v ustájení bych o dvou koních ani nepřemýšlela.
Každopádně děkuji za vaší zkušenost a doufám, že se přidají další:)

Také mám 4 koně doma, přítel toleruje a pomáhá mi. Ale je to každodenní dřina a ted přez léto se musí nadělat seno na celý rok, tedy alespoň větší část, zbytek musím dokoupit. Ke koním mi chodí holky a pomáhají mi se vším. Takže se to dá, horší bude až bude chtít přítel děti, to nevím jak to budu zvládat...

Mám to docela podobné jako Vy. Můj koník je hobík, Mám ho 15let, letos měl 22roků.
Je dušný a má 6let rakovinu,která ho zatím neohrožuje na životě,takže jezdíme podle zdravotního stavu.
Druhý kůň je syna, který bydlí v Brně což je od nás 200km. Nejezdí skoro vůbec. Když měl čas, tak neměl peníze na koupi koně, teď má peníze i koně,ale ne čas na ježdění.
Takže se o kobču starám já. Je taky nemocná,ale mladší,takže využitelnější.
Jezdí na ní kamarádka,která mi částečně přispívá a něco pro ni kupuje a zaskakuje,když já ke koním nemohu.
Teoreticky bych si místo svého nemocného starouška mohla vzít na ježdění kobylu,ovšem problém by byl v tom,že bez kamarádky bych musela dojíždět ke koním KAŽDÝ den, mám koníky ráda, ale tohle by mě nejspíš zničilo.
Ne že bych měla nějaké závodní ambice,ale bylo by hezké občas cválat i víc,než jen pár metrů, což na valáškovi nejde,neudýchá to.
Takže by bylo řešením, koupit třetího zdravého mladšího koně,pro mě. Kamarádka si kobuchu koupit nemůže, vlastního koně by finančně neutáhla,nehledě na to,že je mladá a určitě bude chtít rodinu.Co pak se 17letou dušnou muchařkou?
A co já se třemi koňmi?
Starouška nedám,je to srdcová záležitost. Syn zatím nemá rodinu,takže mi přispívá,ale určitě bude peníze taky potřebovat. Nechat kobylu utratit? Je to krásná kříženka hanoveráka. Spolehlivá,pohodlná,ale neprodejná
A můj problém je,že nemládnu,takže čekat na smrt,starého koníka(který vůbec nevypadá nemocně,cizí mu hádají o 10let méně),tak na to už nemám čas.Je mi 55let.
Tak vidíte,nejste v tom sama.
S tím docházením do nějakého oddílu,jak tu někdo navrhoval,to není špatný nápad. Udržíte se v jezdecké kondici,něco se naučíte a třeba si pak později koupíte nějakého sporťáka.
Vemte to tak, že máte 2 jezditelné koně. Jsou lidé,kteří nemají žádného a kolikrát ani kde jezdit a na Vašem místě by byli rádi i přes problémy,které máte.
To není nějaké odsuzování,kdo jsem já,abych mohla soudit druhé, ale občas zapomínáme na to co máme,pro to,co "nutně" potřebujeme

Mám taky dva koníky. Oba si jezdím sama. Jednoho mám od mimina takže je to taková srdcovka takže toho bych neprodala ani za nic a s druhým chci alespoň trochu sportovat. Živím si je sama, přítel studuje takže jsou všechny finance na mě. S penězmi to vždycky nějak jde horší je to s časem. Jsem u koní každý den ale obvykle odjezdím jen jednoho (s druhým už se mi nechce ) ale když jsem měla koně ve stáji s mojí dobrou kámarádkou tak jsem brala většinou oba. Ona se svojim koněm jela 2x a já je prostřídala to bylo nej. Teď už nemám bohužel s kým jezdit. Ale koňovi to myslím vůbec nevadí ten je rád že nemusí nic dělat Být vámi tak se poohlídnu po okolí jestli tam není někdo kdo hledá spolujezdce. Chodit třeba 2x týdně na jiného koně. Je plno lidí co nabízí buď částečný pronájem nebo i ježdění zadarmo a někoho spolehlivého, takže by nemusel být takový problém něco najít

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V mém dotazu, jak napovídá nadpis, jde o vlastnění vícero koní. V současné době vlastním papírově dva koně. Papírově proto, že jednoho má v nájmu kamarádka, platí mu veškeré výdaje, prostě jakoby byl její. Můj druhý kůň, kterého jezdím já, má nemocné nohy, takže jde opravdu jen o lehkou rekreaci. Nevím, za jak dlouho půjde do důchodu, nechci ho nijak trápit. Je ho hrozná škoda, pže je to kůň v nejlepších letech, vizuelně i psychicky. Takže bych časem chtěla mladého koně a začít jezdit trochu aktivněji, třeba i nějaké hobíky. V podstatě by to byl můj třetí kůň, finančně bych táhla dva. Plat nemám sice úplně špatný, ale začínáme stavět barák, navíc pak někdy mateřská, což je dneska docela almužna. Přítel z toho není zrovna nadšený, jak říká, dva koně docela stačí. Nebo prý prodat jednoho z nich. A to nechci, prodat kamarádčina koně by nic neřešilo a svého nedám, i když je to chromáček. Navíc bych je nechtěla dělit, jsou to teplí bratři:). Mohla bych sice přítele postavit před hotovou věc, ale vzhledem k tomu, že ač nekoňák, velice nám s koňmi pomáhá, tak to nechci řešit takhle. Ale je těžké mu vysvětlit, že nechci pořád jezdecky zakrňovat, chci se někam posunout a nechci čekat na to, až starý kůň umře, nechci čekat do 40, abych konečně mohla začít "pořádně" jezdit, ale zároveň ho chápu..
Nechci aby to vyznělo jako nějaké stížnosti nebo nářky, to vůbec ne, jen by mě zajímalo, jak zvládáte více koní, jak finančně, časově.. tak i vaši partneři, rodina.

Začala jsem s jednou kobylou, nyní mám koně čtyři
Plňasku, valacha křižovatku - oba 11 let, hříbě po plňasce wpbr, nyní 2,5 roku na pastvinách u známé, od známé půlročního hřebečka welsh coba (až bude čas, bude valachem), nyní ještě pod matkou.
No a přítele mám nekoňáka, který by byl nejraději, kdybych měla jen jednoho...občas má řeči, občas pomůže. Zvykla jsem si, nenutím ho, ale pochopil, že bez koní nebudu. On má zas svoje zájmy. Jediné, že budu mít pouze 3 koně...no,a koho prodat? Ze "starých" ani jednoho, oba mají své mouchy, protože si u předchozích majitelů prošli svým, ale nedala bych je, takže půjde jeden z mladých, resp. wpbr. Sice je to můj mazlíček, vysněné hříbě po mé kobyle, ale bohužel po kobyle moc nenarostla a já vím, že bych na ní byla těžká. Dala jsem jí do inzerátů, zájemci byli, ale taky mladé slečinky...no, po několikátém telefonátu, jestli jí dám i se sedlem (dvouletka!!!), tak jsem inzeráty stáhla. Objevila se stará kamarádka, se kterou jsme se léta neviděly, slovo dalo slovo a kobča půjde na do pronájmu- půjde zpět ke mně,kamarádka s ní začne "pracovat" - vodit atd., jezdit zatím bude na mé plňasce. No, dostanu nějakou tu kačku, sena máme stejně dost...mě je to celkem jedno, ale přítel bude spokojený, že koník peníze "vydělává"...a já pořád budu mít 4 koně
Ono to vždycky nějak udělat jde.

Zatím to asi nechám tak, jak to je, pouze přemýšlím do budoucna. Dál budu chodit k trenérce, abych nezakrněla a na valachovi jezdit, když to jeho stav dovolí. Kamarádce asi řeknu, že až budu kupovat mladého, tak si "svého" koně buď odkoupí nebo ho prodám jinam. Sice se o něj stará jako o vlastního, ale kdyby se něco stalo, byla bych nerada, kdyby mi ho s díky vrátila zpátky. Nevím, co bych dělala s třemi koňmi..
Díky za vaše postřehy, člověk si díky tomu pěkně srovná myšlenky:), pokud se ještě někdo přidá, budu jedině ráda..

Ve vašem případě dát kamarádce koně do bezplatného pronájmu, není z dlouhodobého hlediska nejlepší řešení.
Pokud se realisticky na vaši situaci podívám, tak máte jednoho nemocného koně na kterém občas jezdíte, a jednoho zdravého koně, kterého jste koupila pro kamarádku.
Pokud se něco stane, např. úhyn při kolice, zlomenina, těžké schvácení s následným utracením, přijdete o vložené peníze do koně. Finanční ztrátu z hodnoty koně nesete vy ne kamarádka. Koně, kterého jste zapůjčila kamaráce prodejte. Nabídněte ho kamarádce ke koupi, za reálnou cenu, pokud ho nekoupí, prodejte jinde. Na tomto koni, bez perspektivy do sportu, stářím jen klesá cena a vy děláte charitu. Nedivím se vašemu příteli, že nesouhlasí s koupí třetího koně. Jeho pohled na bezplatný pronájem se bude blížit mému.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ve vašem případě dát kamarádce koně do bezplatného pronájmu, není z dlouhodobého hlediska nejlepší řešení.
Pokud se realisticky na vaši situaci podívám, tak máte jednoho nemocného koně na kterém občas jezdíte, a jednoho zdravého koně, kterého jste koupila pro kamarádku.
Pokud se něco stane, např. úhyn při kolice, zlomenina, těžké schvácení s následným utracením, přijdete o vložené peníze do koně. Finanční ztrátu z hodnoty koně nesete vy ne kamarádka. Koně, kterého jste zapůjčila kamaráce prodejte. Nabídněte ho kamarádce ke koupi, za reálnou cenu, pokud ho nekoupí, prodejte jinde. Na tomto koni, bez perspektivy do sportu, stářím jen klesá cena a vy děláte charitu. Nedivím se vašemu příteli, že nesouhlasí s koupí třetího koně. Jeho pohled na bezplatný pronájem se bude blížit mému.

Vím, máte naprostou pravdu. Původně jsem tedy koně nekupovala pro kamarádku, ale jako společníka prvnímu koni. Následně ho kamarádka začala jezdit, aby jen nestál. To bylo v době, kdy můj valach ještě neměl zdravotní problémy. Nedávno jsem o tom také přemýšlela, kdo by to řešil, kdyby došlo k úhynu koně. Zda ona, nebo by to nechala na mě. Nebo pokud by se stalo, že by se chtěla stěhovat, pořídit si mladého koně nebo já nevím co, tak mi ho dá zpět a nazdar. Koně jsem vlastně nikdy nejezdila, od začátku ho jezdí kamarádka, takže kdybych se měla rozhodnout mezi ním a mlaďochem, volba je jasná. Jediný problém je, že teď ho prodat nemůžu, páč by můj kůň zůstal sám.. jedině že by ho odkoupila ona a zůstal tam, kde je.. ale mám pocit, že se jí do toho moc nechce, jednou už jsme prodej řešily, pak z toho sešlo a ona už se k tomu nikdy nevrátila.

Aspoň teď máte možnost vyhodnotit do budoucna kamarádku.Nastala situace,kterou je třeba vyřešit.Je li to skutečná přítelkyně,proberete co a jak.Ona určitě pochopí vaši situaci a společně dojdete k variantě,schůdné a přijatelné pro vás obě.
Já měla 12let jednoho koně ,s kamarádkou napůl.Takže,co se týče vzájemné komunikace,dohod a kompromisů,vím o čem mluvím.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Aspoň teď máte možnost vyhodnotit do budoucna kamarádku.Nastala situace,kterou je třeba vyřešit.Je li to skutečná přítelkyně,proberete co a jak.Ona určitě pochopí vaši situaci a společně dojdete k variantě,schůdné a přijatelné pro vás obě.
Já měla 12let jednoho koně ,s kamarádkou napůl.Takže,co se týče vzájemné komunikace,dohod a kompromisů,vím o čem mluvím.

My už jsme to řešily, už jsem jí jednou prodej koně nabízela. Ona souhlasila, když jsem jí popsala mojí situaci, ale pak prý o tom přemýšlela, že neví, co bude a zda se nebude stěhovat. Nakonec se stěhovat opravdu měla, ale pak z toho sešlo a od té doby jsme o tom nemluvily. Asi to zkusím znovu nadhodit..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ne ne, neurazila jste mě:), jen jsem to chtěla upřesnit.
Právě že okolo sebe vidím lidi, kteří mají více koní a zvládají to, ovšem nevím, za jakou cenu a oni sami to také neřeknou. Jak jsem psala, nechci jet nadoraz ani obětovat pro koně rodinu.
Jinak koně mám také doma pastevně, v ustájení bych o dvou koních ani nepřemýšlela.
Každopádně děkuji za vaší zkušenost a doufám, že se přidají další:)

No tak já bych třeba řekla, že za cenu hodně vysokou. Musíte si zpočítat výdaje. Já se rozvedla a tam kde jsem bydlela a hospodařila na xxx hektarech jsem byla pár let úplně sama, vysílením jsem sice padala na hubu ale bavilo mě to. Koně jsem měla 4, ale protože jsem bydlela mezi lidma a dva přímý sousedi měli neustále nějaký problém a konflikty přímo vyhledávali, tak jsem se stěhovala přes půl republiky. Tím že jsem statek prodala, tak jsem se musela vyrovnat s ex, který mě do té doby nechal tam. Kdybych se nestěhovala, tak bych tam bez jeho vyplacení byla do teď tak jsme se prostě dohodli. Ale jelikož se statek prodal za minimum protože jsem spěchala, a půlku jsem musela dát bývalému, tak mi peníze téměř nezbyli. Koně jsem měla nějakou dobu v komerční stáji a měsíčně mě stáli skoro desítku, což jsem platila z peněz které jsem měla z prodeje, jinak bych je všechny neutáhla a vzdát některého z nich jsem se nechtěla.
Pak jsem si našla práci znovu jako ošetřovatelka a koně si mohla zadara vzít do práce. Na 4sice nebylo počítáno, ale za to jsem musela makat od nevidim do nevidim abych měla nějakou kačku, ubytování a koně. Pak se mi naskytla příležitost koupit domeček a vzala jsem si hypotéku, kterou platím měsíčně skoro 7tis. jenže po nastěhování mi spadly růžové brýle (asi takové jako máte vy teď). Ono platit 7čku hypotéku + 4řku udržovací poplatky + jsem zjistila, že to či ono nemůže být bez opravy, že pro koně potřebuju taky zázemí že jen stodola jako přístřešek nestačí... a že to všechno udělat postupně z výplat nezvládnu, tak jsem si musela vzít další půjčku na částečnou opravu a zbudování stájí. Rázem mi k těm 11tisícům přiskočilo dalších 3tisíce. Takže jedna dvě měsíčně musím vypláznout 14litrů a prakticky nežiju v žádnym luxusu. A to platím ještě leasing na auto další 3tis., moje výplata je necelých 21tis a to šroubuju od nevidim do nevidim a musela jsem si k tomu ještě na starý kolena udělat trenérskou a cvičitelskou licenci. A stranou mám zbytek peněz z prodeje (to je necelých 300tis. a 480tis.jsem prošustrovala když jsem platila za hajtry v komerční stáji a byla nějakou dobu bez práce) tady jsem se pobláznila do úžasného koně a ve svých necelých 50letech jsem se dala na sport. Koně jsem kupovala s výkonností L, spolu jsme došly letos už na T. Je to naprosto úžasný kůň, kterého to nesmírně baví. Kde se s ním ukážu na závodech, každý říká že málo který kůň je takhle extrémně při chuťi jít stále s nadšením dál. Obvykle jsou takové výsledky většinou z koní doslova ždímány. Chlapa mám nového a jsme spolu už pár let, není koňař ale podporuje mě hlavně psychicky. Finančně se snažím táhnout svoje závazky sama, to po něm nechci. Ale co tím chci říct, je to, kolik mě vlastnictví 5koní stojí úsilí, času a peněz. A to do toho nepočítám nutné výdaje jako je krmení, seno, sláma a v neposlední řadě i to, že můj pozemek má pouze 1,8ha a pro 5koní je málo, takže chodím ještě kosit do vesnice kus louky, kterou jsem před určitou dobou chtěla koupit jako pastvinu, ale lidem v sousedství se nelíbilo to, že by jim přes plot okouněli koně, že by měli moc much kolem svých domů, takže z koupě seslo.

Určitě.Tohle téma znovu otevřete.A mluvte,mluvte, mluvte.Sedněte si ke kafi nebo k něčemu,udělejte si chvíli a probírejte to ze všech stran.
Vy máte celkem jasno a chcete jí vyjít vstříct.Takže poslouchejte,jak to vidí ona.A trošku bych na ní přitlačila,že teď už to nejde uhrát do ztracena.Tak ať si promyslí,jestli jí zrovna na tomhle koni záleží a koupí ho.Nebo je v tak nejisté situaci,že si na koupi netroufne,tudíž kůň půjde.Dát kamarádce čas.Ať se závazně vyjádří,třeba v řádu měsíce,to je na vás.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Určitě.Tohle téma znovu otevřete.A mluvte,mluvte, mluvte.Sedněte si ke kafi nebo k něčemu,udělejte si chvíli a probírejte to ze všech stran.
Vy máte celkem jasno a chcete jí vyjít vstříct.Takže poslouchejte,jak to vidí ona.A trošku bych na ní přitlačila,že teď už to nejde uhrát do ztracena.Tak ať si promyslí,jestli jí zrovna na tomhle koni záleží a koupí ho.Nebo je v tak nejisté situaci,že si na koupi netroufne,tudíž kůň půjde.Dát kamarádce čas.Ať se závazně vyjádří,třeba v řádu měsíce,to je na vás.

Jj, nechtěla bych na ní tlačit nebo aby to vyznělo jako citové vydírání- nekoupíš ho ty, půjde. Na koni jí si myslím záleží a její situace už se uklidnila. Že neví, co bude v budoucnu, to neví přece nikdo. Navíc bych jí ho prodala opravdu za hubičku, než ho dát někomu cizímu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No tak já bych třeba řekla, že za cenu hodně vysokou. Musíte si zpočítat výdaje. Já se rozvedla a tam kde jsem bydlela a hospodařila na xxx hektarech jsem byla pár let úplně sama, vysílením jsem sice padala na hubu ale bavilo mě to. Koně jsem měla 4, ale protože jsem bydlela mezi lidma a dva přímý sousedi měli neustále nějaký problém a konflikty přímo vyhledávali, tak jsem se stěhovala přes půl republiky. Tím že jsem statek prodala, tak jsem se musela vyrovnat s ex, který mě do té doby nechal tam. Kdybych se nestěhovala, tak bych tam bez jeho vyplacení byla do teď tak jsme se prostě dohodli. Ale jelikož se statek prodal za minimum protože jsem spěchala, a půlku jsem musela dát bývalému, tak mi peníze téměř nezbyli. Koně jsem měla nějakou dobu v komerční stáji a měsíčně mě stáli skoro desítku, což jsem platila z peněz které jsem měla z prodeje, jinak bych je všechny neutáhla a vzdát některého z nich jsem se nechtěla.
Pak jsem si našla práci znovu jako ošetřovatelka a koně si mohla zadara vzít do práce. Na 4sice nebylo počítáno, ale za to jsem musela makat od nevidim do nevidim abych měla nějakou kačku, ubytování a koně. Pak se mi naskytla příležitost koupit domeček a vzala jsem si hypotéku, kterou platím měsíčně skoro 7tis. jenže po nastěhování mi spadly růžové brýle (asi takové jako máte vy teď). Ono platit 7čku hypotéku + 4řku udržovací poplatky + jsem zjistila, že to či ono nemůže být bez opravy, že pro koně potřebuju taky zázemí že jen stodola jako přístřešek nestačí... a že to všechno udělat postupně z výplat nezvládnu, tak jsem si musela vzít další půjčku na částečnou opravu a zbudování stájí. Rázem mi k těm 11tisícům přiskočilo dalších 3tisíce. Takže jedna dvě měsíčně musím vypláznout 14litrů a prakticky nežiju v žádnym luxusu. A to platím ještě leasing na auto další 3tis., moje výplata je necelých 21tis a to šroubuju od nevidim do nevidim a musela jsem si k tomu ještě na starý kolena udělat trenérskou a cvičitelskou licenci. A stranou mám zbytek peněz z prodeje (to je necelých 300tis. a 480tis.jsem prošustrovala když jsem platila za hajtry v komerční stáji a byla nějakou dobu bez práce) tady jsem se pobláznila do úžasného koně a ve svých necelých 50letech jsem se dala na sport. Koně jsem kupovala s výkonností L, spolu jsme došly letos už na T. Je to naprosto úžasný kůň, kterého to nesmírně baví. Kde se s ním ukážu na závodech, každý říká že málo který kůň je takhle extrémně při chuťi jít stále s nadšením dál. Obvykle jsou takové výsledky většinou z koní doslova ždímány. Chlapa mám nového a jsme spolu už pár let, není koňař ale podporuje mě hlavně psychicky. Finančně se snažím táhnout svoje závazky sama, to po něm nechci. Ale co tím chci říct, je to, kolik mě vlastnictví 5koní stojí úsilí, času a peněz. A to do toho nepočítám nutné výdaje jako je krmení, seno, sláma a v neposlední řadě i to, že můj pozemek má pouze 1,8ha a pro 5koní je málo, takže chodím ještě kosit do vesnice kus louky, kterou jsem před určitou dobou chtěla koupit jako pastvinu, ale lidem v sousedství se nelíbilo to, že by jim přes plot okouněli koně, že by měli moc much kolem svých domů, takže z koupě seslo.

No máte teda můj obdiv, že jste to ustála, sama se čtyřmi, potažmo pěti koňmi, taky kam až jste se s koněm vypracovali:).
Máte pravdu, přijdou závazky v podobě hypotéky a dětí, ale zase na ty závazky nejsem sama a taky si myslím, že je rozdíl mít pět koní (navíc jednoho ve vysokém sportu) a dva koně. Růžové brýle řekla bych nemám, kdyby ano, už bych mlaďocha koupila a nic neřešila. Snažím se to všechno promyslet, abych pak nebyla překvapená. Nechci mít koně za každou cenu, chci je mít pro radost, ale taky nechci čekat, až mi bude bůh ví kolik, abych si mohla splnit sen. Na to, neustále čekat, až něco bude, je život docela krátký. Přemýšlela jste někdy nad tím, co by jste dělala s penězi a časem, kdybyste neměla koně?

Ukažte ji tuto diskuzi. Společně ji celou přečtete a pak ji řekněte, že se vlastně jedná o vás.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ukažte ji tuto diskuzi. Společně ji celou přečtete a pak ji řekněte, že se vlastně jedná o vás.

Jsem asi trochu natvrdlá:), ale jaká by byla pointa toho, ukázat jí tuto diskusi?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No máte teda můj obdiv, že jste to ustála, sama se čtyřmi, potažmo pěti koňmi, taky kam až jste se s koněm vypracovali:).
Máte pravdu, přijdou závazky v podobě hypotéky a dětí, ale zase na ty závazky nejsem sama a taky si myslím, že je rozdíl mít pět koní (navíc jednoho ve vysokém sportu) a dva koně. Růžové brýle řekla bych nemám, kdyby ano, už bych mlaďocha koupila a nic neřešila. Snažím se to všechno promyslet, abych pak nebyla překvapená. Nechci mít koně za každou cenu, chci je mít pro radost, ale taky nechci čekat, až mi bude bůh ví kolik, abych si mohla splnit sen. Na to, neustále čekat, až něco bude, je život docela krátký. Přemýšlela jste někdy nad tím, co by jste dělala s penězi a časem, kdybyste neměla koně?

Ano přemýšlela, mohu vás ujistit že bych se měla báječně nemít koně. Ale můj život by tak trochu postrádal smysl, dýchám pro svoji první kobylu, dýchám pro její první hříbě, dýchám pro starouše který měl jít na jatka a taky dýchám pro mrňouse kterého jsem koupila jen proto, že se mi neskutečně líbil ale také dýchám pro svého naprosto úžasného sporťáka, který to táhne celé za nás všechny, nebýt jeho neskutečné povahy, ochoty a ctižádosti tak bych to celé asi taky nezvládla. Já na úkor koní nemám děti, napřed byl pořád čas, pak nebyla chuť, pak nebylo s kým a pak už jsem byla vlastně stará. Ono člověk si musí hold vybrat jaké má priority. Každopádně pokud máte chlapa, který při vás stojí a podporuje vás v koních ač sám nekoňař, tak raději bych trochu opominula své sny. Protože prakticky máte všechno po čem kde která holka od koní touží, máte koně byť jednoho jezdí někdo jiný a druhý je chromý, máte chlapa co vás má rád a podporuje vás a dělá všechno proto abyste mohla koně mít doma a ještě s vámi bude sdílet nadšení pro mimino a neustále starosti kolem koní. A že těch je dost, co si budeme namlouvat.
Je mi naprosto jasné, proč se na to partner dívá krs prsty, být na jeho místě asi bych se dívala také. Vlastně jste si splnila sen a koupila koně, to že se z nej stal mrzák to už je hold vyšší moc a to nikdo neovlivní, a když se ani jednoho nechcete vzdát, tak bych kamarádce buď řekla ať platí pronájem. Prostě to co ten kůň, prožere, pokadí, očkování a odčervení a kováře ne na zisk, ale prostě jen provozní náklady. Má-li koně ráda, tak jistě pochopí, že to donekonečna zadara nejde. A pak ano tak bych i jako partner nekoňař pochopila že druhý je nemohoucí a ráda byste si zkusila trochu sportu a chcete k tomu účelu schopného koně, pak by měsíční výdaje z vaší kapsy byly furt na dvou koních přestože byste vlastně měla 3.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem asi trochu natvrdlá:), ale jaká by byla pointa toho, ukázat jí tuto diskusi?

Pointa toho, že by si kamarádka mohla uvědomit, že živit koně není zadarmo, ježdění je jen bombonek těch všech útrap, které vlastnictví koně přináší. V první řadě jsou to útrapy finanční seno, sláma, oves nebo granule, vitamín, odčervení, kovář, očkování to jsou základní věci a rozhodně nejsou zadarmo nebo za hubičku. Ono to kolem a kolem na jednoho koně v domácích podmínkách dělá 1500/1kůň. Tutíž pokud mi někdo pravidelně koně jezdí, tak by měl aspoň tuto částku platit.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano přemýšlela, mohu vás ujistit že bych se měla báječně nemít koně. Ale můj život by tak trochu postrádal smysl, dýchám pro svoji první kobylu, dýchám pro její první hříbě, dýchám pro starouše který měl jít na jatka a taky dýchám pro mrňouse kterého jsem koupila jen proto, že se mi neskutečně líbil ale také dýchám pro svého naprosto úžasného sporťáka, který to táhne celé za nás všechny, nebýt jeho neskutečné povahy, ochoty a ctižádosti tak bych to celé asi taky nezvládla. Já na úkor koní nemám děti, napřed byl pořád čas, pak nebyla chuť, pak nebylo s kým a pak už jsem byla vlastně stará. Ono člověk si musí hold vybrat jaké má priority. Každopádně pokud máte chlapa, který při vás stojí a podporuje vás v koních ač sám nekoňař, tak raději bych trochu opominula své sny. Protože prakticky máte všechno po čem kde která holka od koní touží, máte koně byť jednoho jezdí někdo jiný a druhý je chromý, máte chlapa co vás má rád a podporuje vás a dělá všechno proto abyste mohla koně mít doma a ještě s vámi bude sdílet nadšení pro mimino a neustále starosti kolem koní. A že těch je dost, co si budeme namlouvat.
Je mi naprosto jasné, proč se na to partner dívá krs prsty, být na jeho místě asi bych se dívala také. Vlastně jste si splnila sen a koupila koně, to že se z nej stal mrzák to už je hold vyšší moc a to nikdo neovlivní, a když se ani jednoho nechcete vzdát, tak bych kamarádce buď řekla ať platí pronájem. Prostě to co ten kůň, prožere, pokadí, očkování a odčervení a kováře ne na zisk, ale prostě jen provozní náklady. Má-li koně ráda, tak jistě pochopí, že to donekonečna zadara nejde. A pak ano tak bych i jako partner nekoňař pochopila že druhý je nemohoucí a ráda byste si zkusila trochu sportu a chcete k tomu účelu schopného koně, pak by měsíční výdaje z vaší kapsy byly furt na dvou koních přestože byste vlastně měla 3.

Jak se to říká.. Měl jsem přátele, čas a peníze.. teď mám koně:)
Je to docela výstižné, i když se to nemůže brát doslova. Taky si říkám, co bych si všechno mohla koupit, nemít koně, jezdit na drahé dovolené, atd. Ale mě to už nebaví, někam jsem se už podívala a vždycky jsem se strašně těšila domů za zvířectvem. Nakupovat věci a oblečení, to je už dneska nutné zlo a mám větší radost z nové podsedlovky než z nového trička. Nepotřebuji ani krásné a drahé auto. Stačí mi prdítko, které mě doveze z bodu A do bodu B. Máte pravdu, všechno je otázkou priorit..
Ale i když už si to bez koní nedokážu představit, partnera ani rodinu bych pro ně neobětovala. Vím, co všechno pro mě přítel dělá a taky proto bych posléze ráda jeho svolení, než něco dělat proti němu. To by se mi taky na všechno mohl pěkně z vysoka vy.. Jsem ráda za to, co mám, nechtěla jsem, aby to vyznělo jako nějaké nářky.
Jinak ke kamarádce, ona toto všechno platí, má ho v pronájmu a stará se o něho, jako by byl její vlastní. Já bych jen byla radši, kdyby si ho odkoupila, než bych ho pak někdy musela prodat někomu cizímu, protože tři koně mít opravdu nemůžu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pointa toho, že by si kamarádka mohla uvědomit, že živit koně není zadarmo, ježdění je jen bombonek těch všech útrap, které vlastnictví koně přináší. V první řadě jsou to útrapy finanční seno, sláma, oves nebo granule, vitamín, odčervení, kovář, očkování to jsou základní věci a rozhodně nejsou zadarmo nebo za hubičku. Ono to kolem a kolem na jednoho koně v domácích podmínkách dělá 1500/1kůň. Tutíž pokud mi někdo pravidelně koně jezdí, tak by měl aspoň tuto částku platit.

Jak jsem psala výše, stará se o něho jako o vlastního, tudíž všechno toto platí. Prostě jako by byl její. Jenže papírově jsem stále vlastníkem já a pokud ona z jakéhokoli důvodu řekne, že už ho nechce, tak se mi může stát, že budu platit tři koně. Takže by ten kůň šel stejně na prodej, proto bych byla raději, kdyby si ho koupila ona. Znám jí a vím, že by se měl dobře, s největší pravděpodobností by se ani nikam nestěhoval.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak jsem psala výše, stará se o něho jako o vlastního, tudíž všechno toto platí. Prostě jako by byl její. Jenže papírově jsem stále vlastníkem já a pokud ona z jakéhokoli důvodu řekne, že už ho nechce, tak se mi může stát, že budu platit tři koně. Takže by ten kůň šel stejně na prodej, proto bych byla raději, kdyby si ho koupila ona. Znám jí a vím, že by se měl dobře, s největší pravděpodobností by se ani nikam nestěhoval.

Já jsem již výše vám radil podívat se na situaci reálně a bez emocí - přes peníze, a také ať ji dáte tuto celou diskuzi přečíst. To že kamarádka hradí provozní náklady je samozřejmé, když má koně v bezplatném nájmu. O provozní náklady defakto nejde. Jde o to, že vy máte blokované investované prostžředky v koni, který je vám k ničemu, a cena koně jen stále klesá!!!!!!
Příklad - Kupte mi nové AUDI a dejte mi ho do bezplatného nájmu. Já se vám písemně zaváži, že prvovozní náklady si budu hradit sám (benzín, gumy a olej) a po cca 5ti letech vám ho vrátím, pokud ho někdo neukradne nebo nezničí. Vy vlastně investujete cca 1,5 mega a po 5ti letech má vozidlo hodnotu cca 450-500 tis. To je dobrý kšeft - pro mne bezplatného nájemníka. Ztrátu hodnoty peněz nesete vy.Chápal bych to, pokud by jste měla k předmětnému koni nějakou vazbu, ale jak jste uvedla tak to není tento případ. Potřebujete peníze na nového koně, tak tohoto prodejte. J.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já jsem již výše vám radil podívat se na situaci reálně a bez emocí - přes peníze, a také ať ji dáte tuto celou diskuzi přečíst. To že kamarádka hradí provozní náklady je samozřejmé, když má koně v bezplatném nájmu. O provozní náklady defakto nejde. Jde o to, že vy máte blokované investované prostžředky v koni, který je vám k ničemu, a cena koně jen stále klesá!!!!!!
Příklad - Kupte mi nové AUDI a dejte mi ho do bezplatného nájmu. Já se vám písemně zaváži, že prvovozní náklady si budu hradit sám (benzín, gumy a olej) a po cca 5ti letech vám ho vrátím, pokud ho někdo neukradne nebo nezničí. Vy vlastně investujete cca 1,5 mega a po 5ti letech má vozidlo hodnotu cca 450-500 tis. To je dobrý kšeft - pro mne bezplatného nájemníka. Ztrátu hodnoty peněz nesete vy.Chápal bych to, pokud by jste měla k předmětnému koni nějakou vazbu, ale jak jste uvedla tak to není tento případ. Potřebujete peníze na nového koně, tak tohoto prodejte. J.

Já vám rozumím a máte samozřejmě pravdu, jen jsem reagovala na výše uvedené, že mít koně není zadarmo. Potíž je v tom, že kůň ještě chvíli tu hodnotu ztrácet bude, protože nového koně ještě nekupuji a tak potřebuji společníka. Kamarádku s tím seznámím, že buď si ho odkoupí ona nebo až přijde čas, dám ho do inzerce.
Mmch, trefný příklad s tím autem:)

já taky dala kobylku do bezpl.pronájmu,prože jsem pro ní neměla využití,mám druhého koně v komerční stáji,sice 2ustájka jsem utáhla,ale proč platit 5měsíčně,když se na ní jenom dívám...ale neprodala bych jí,takhle vím,že se má dobře,když jí noví páníci třeba nebudou už chtít,vrátí se ke mě,a nemusím si hryzat nehty,že jí někde tahají handláci sem a tam a vydávají jí za mladého a zdravého koně...jinak řeším stejný problém,chtěla bych druhého koně pro dceru,ale v případě,že by se mi vrátila ta moje,bych živila už tři,takže bysme asi museli sehnat nějakou loukuzase ze života vím,že pokud se něco pos...tak nejlépe všechno najednou,mám sice scénář pro případ katastrofy,přinejhorším by se mi nějak vešli na zahradu,cca3000m,ale to už je řešení pro případ nouze

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
já taky dala kobylku do bezpl.pronájmu,prože jsem pro ní neměla využití,mám druhého koně v komerční stáji,sice 2ustájka jsem utáhla,ale proč platit 5měsíčně,když se na ní jenom dívám...ale neprodala bych jí,takhle vím,že se má dobře,když jí noví páníci třeba nebudou už chtít,vrátí se ke mě,a nemusím si hryzat nehty,že jí někde tahají handláci sem a tam a vydávají jí za mladého a zdravého koně...jinak řeším stejný problém,chtěla bych druhého koně pro dceru,ale v případě,že by se mi vrátila ta moje,bych živila už tři,takže bysme asi museli sehnat nějakou loukuzase ze života vím,že pokud se něco pos...tak nejlépe všechno najednou,mám sice scénář pro případ katastrofy,přinejhorším by se mi nějak vešli na zahradu,cca3000m,ale to už je řešení pro případ nouze

A noví páníci by ji nekoupili? Pokud se u nich kobča má dobře.. ale zase je pravda, že jí můžou prodat dál a to vy už neovlivníte.
U koní je bohužel všechno o penězích. Nechávat staré dožít a kupovat mladé na ježdění je docela luxus, ale já třeba nemám žaludek na to, zbavit se starého koně, ať dopadne jak chce, jen abych mohla rajtovat na mladém koni.. holt musíme najít nějaký kompromis:)

právě proto bych jí neprodala,ono sice si můžete dát do smlouvy zpětné předkupní právo,ale dle našich úžasných právních předpisů to nic neznamená,neplatí,co je psáno,je dáno,platí to,co řekne chytřejší(a dražší)právník.A navíc,než by se vyřešil nějaký příp.soudní spor,kobyla bude dávno někde zašantročená tak,že už jí nikdo nenajde...Nepodezřívám její opatrovatele z něčeho takového,ale bohužel dost mých známých chovatelů má alespoň jednu hrůzostrašnou(a bohužel pravdivou)historku na podobné téma,takže starého koně můžete dát např.do bezpl.pronájmu jako společníka nebo tak nějak,ale neprodávat,jezdit kontrolovat,jak se má..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
právě proto bych jí neprodala,ono sice si můžete dát do smlouvy zpětné předkupní právo,ale dle našich úžasných právních předpisů to nic neznamená,neplatí,co je psáno,je dáno,platí to,co řekne chytřejší(a dražší)právník.A navíc,než by se vyřešil nějaký příp.soudní spor,kobyla bude dávno někde zašantročená tak,že už jí nikdo nenajde...Nepodezřívám její opatrovatele z něčeho takového,ale bohužel dost mých známých chovatelů má alespoň jednu hrůzostrašnou(a bohužel pravdivou)historku na podobné téma,takže starého koně můžete dát např.do bezpl.pronájmu jako společníka nebo tak nějak,ale neprodávat,jezdit kontrolovat,jak se má..

Můžete mi prosím napsat něco k tomu pronájmu? Jak jste sehnala nájemce, přes inzerát? Jak se tam kobča má? Má nějaký zdravotní problém nebo je využitelná? Jak často za ní jezdíte a jak je daleko? Cokoliv, co vás napadne.. děkuji:)

my sehnali přes známé,doporučila bych se zeptat vašeho kováře a veta,ti většinou by mohli vědět...Kobyla je jezdecky využitelná jen částečně,na lehčí práci,měla rozseklou nohu,tak jsme rok léčili,ale ta granulace na ráně trochu tlačí na ten povrchový ohybovač,tak při větší práci nebo vhlubokém povrchu kulhá,operační řešení má asi 30%úspěšnost,a to ještě u mladého koně plus další léčení..a to ještě tím,jak byla furt nemocná,tak si z ní ostatní koně udělali kopací mičudu,takže celý den prostála u východu z výběhu a čekala,kdy si pro ní přijdu,a když jsem jí zavřela,tak řehtala po koních,protože byla sama doma..