Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.59.80
Zdravim,
potrebujem radu. Mam valaska 8rokov, minuly rok sa mi podarilo ho konecne naucit chodit sameho von, bez ostatnych koni. Bol uzastny, kludny vsetko v pohode. Vzdy mal zlozvyk sem tam sa otocit domov, ale len sa otocil a cakal co sa bude diat. Vyse pol roka sme chodili vonku dvaja, teraz sa zas snazim s mojim chodit sama a vsak tu nastal problem. Zacal zas vymyslat ze nejde, protivne sa otoci, zalomi hlavu a nechce ist, alebo zacne cuvat. Pritom ked zabudne ze treba vymyslat, ide uvolnene, neboji sa, nic neriesi, pocas vychadzky sa vycura, ale ked mu zas dopne ze treba robit zle, tak neviem naozaj co s nim. Nemozem ho ani nacvalat lebo mi to stoci domov. Ma niekto podobnu skusenost, ako na neho ist??? Za vsetky rady vopred dakujem
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.216.192
On není tvrdohlavý. On jen nevidí důvod, proč se chovat jinak.
Možná to chce začít od začátku. Kolem komína. Začít rutinou - zvládnutou ritinou - to jest vždy stejně vyvést z výběhum, opucovat, nasedlat... nebo chodit na ruce (lepší, možná).
Jen kousek.
Ukončit práci (jo, i tohle je práce!) dřív, než ji ukončí on. Ukončit ji něčím správným - to je nesmírně důležité, něčím, co se povedlo. Kdyby to měo být podání nohy, to je úpně fuk... prostě něčím, co se podaří. Pokaždé tak končit.
Ovšem je možná třeba za hodinu nebo tak nějak jít znova. Jen do toho vložit tu pauzu: "byl jsi hodný, můžeš se popást" nebo něco takového.
Jakmile bude zvládnuto - a to skutečně dokonale - tak přidat. Metry, ne kilometry.
Můžu se tě zeptat, kdo vlastně u vás šéfuje... ale ten sis určitě položila sama taky. Jistě, on.
Můžeš se třeba i vztekat a tak - ale tohle nezměníš. Pokud se valášek nenaučí, že ti může věřit, musí se, po koňsku, spolehnout sám na sebe. A to znamená i to, že si půjde, kam chce.
To, co radím, trvá dlouho. Protože to nesmíš přepálit; skončit zavčas je kus umění, ale je to důležité.
Jen... tenhle pomalý postup je ve skutečnosti nejrychlejší.
Prostě - zkus pracovat ze země, hlasové povely (ty si spojí i později s tebu v sedle). Opravdu nemá smysl jezdit na koni, který nemá zvládnuté tohle.
Koukat může, ale jít, kam chceš ty, musí (pokud to nevyhodnotí jako nebezpečné). Tuhle výjimku si nenič tím, že ho budeš trestat!
Vykašli se na nějaké školy a návody. Kůň, který je veden ze země, je prostě veden, a rozhoduje tvůj cit pro situaci a znalost toho koně. Ne poučky.
Prostě mysli. Zjisti, co se mu líbí a co ne, čili jak ho odměnit; tedy jak mu sdělit své ANO i své NE. Nauč se odměňovat povolením, klidem. Po jeho, ne po lidsku.
Hodně štěstí.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.198.17
Taky může pomoci případně oddělit jej do jiného stáda, pokud je fixován na nějakého koně. Pokud když se vrátíte ať prováděl vše dobře či ne a pak ho někde u výběhu nakríš tak on si to spojí i s odměnou, pohodou pro něj, dívej se na to vše jeho očima....dělal jsem trochu bordel, vyplatilo se, vrátili mne zpět tam kde je pohoda a ještě jsem dostal tam nažrat, takže se mu nediv, zpříjemni mu to co dělá dobře a znepříjemni co dělá špatně, zmněn postup, místo kde se krmí, může to vše tvrat dlouho, ale ty víš, že máš nějaký cíl a ten nemusí být splněn hned, máš-li kruhovku pracuj s nim tam, nebo na dlouhém vodítku, dělej s ním různé věci ať se nenudí, krmení mu dávej i na jiných místech. Zatím ti velel on, tak to zmněň, musíš se na to podívaj jeho pohledem, trestáním bitím si může vynutit něco,ale lepší je přijít na to co vylepšit, změnit. Moje kobyla když byla krátce obsedlá, převezla jsem ji na pastviny a tam si oblíbila vůdčího valacha když jsem chtěla jet ven tak jsme došli sotva za pastvinu a tam na zadní, do stran a couvání, cokoliv jen né dopředu na pobídku do předu couvání či vzpínání a to prosím né jen tak nějaké zvednutí předních trošku na zem, takže jsem si řekla, kůň nerad couvá, chceš couvat, tak couvej a pěkně rychle, po nějakém čase pochopila, že couvat vlastně nemá smysl, že jen dělá to co chci já a vlastně ji to namáhá, také jsem se domluvila s kámoškou ve vsi, co má koně, že k ní dojedu, dám krmení tam, nechám ji tam přes noc a občas jsem to zopakovala, pracovala jsem s ní často na ruce, ano každý kůň je jiný, dnes ač má svého oblíbeného koně v ohradě, tak už toto nikdy nezkouší, přikládám to tomu, že prostě pochopila, že to sice na mně vyzkoušela, ale že ji to stálo mnoho usilí a že vlastně ničeho nedosáhla a já si trvala na svém a nevzdala jsem to....jasně takhle to vypadá ta dělá chytrou.....ale věř mi že jsem to z počátku i obrečela, jakého mám nemožného koně, že ostatní si jedou ven a já sotva dojedu na dohled od ohrady a ostatní se mi opravdu smáli, nechtěli jet s semnou ven, že mám raplou kobylu a radili ať ji dám na výcvik k nejmenovanému člověku co se zabývá přirozenou komunikací a já si řekla, že to musím zvládnout já....a tady v tomto prostředí, dej si malé cíle, rozlož ten problém na několik kroků a zvládni je postupně, motivuj ho, krm i jinde a mněn trasy kudy vyjíždiš a kudy se vracíš. Hodně štěstí
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.198.17
a ještě jedna rada...nenech se ovládnout frustrací, vztekem, kůň pozná, že jsi rozčilená, že se ti zvýšil tep a rozhodně nemá zájem s takovým partnerem být, poslechnout a tím spíš bude chtít mazat zpět domů, kde je pohoda, vím je to težké, ale pokud vymýšlí a dělá něco co ty nechceš, zůstaň v klidu, doslova se usmívej, já vím vypadá to blbe, ale já si při těch svíčkách a couvání a kozlování pobrukovala oblíbenou písničku, uklidňovala jsem se tím a tím i odpoutáš své rozčilení a i strach, ano měla jsem na ní strach a toto mně uklidnilo, snaž se zůstat v klidu, kůň je zvíře nemyslí jako člověk, projeví názor a to neznamená, že je zlý, zákeřný a vypočítavý, ber to tak,že prostě jen zkusí co mu projde, udrž se v klidu a věř si.....
kobuši dnes už mám 8 let a nevyměnila bych ji za nic na světe, jezdím ji jen na vazáku, žádné udidlo a je mezi námi takovéto porozumnění o jakém se mi tenkrát nesnilo....napiš časem zda děláte pokroky, hlavně se nenech unést vztekem.....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.59.80
Dakujem za rady, je pravda, coho som si vedoma ze ked som v sedle, bohuzial je sef on. Ale akonahle robim zo zeme, je ako vynemeny, na vazaku vie ist so mnou aj na koniec sveta, to mu problem nerobi, on je takyto len zo sedla, taktiez v kruhovke, ho jazdim na vazaku okolo krku a ide na 110%.Otocenie, ustupovanie, uvolnenie, obe oci, vsetko je uzasny, vnima mna, nie kone.Toto vsetko co robi zle, robi teraz len pod sedlom, ked ho chcem brat...Dakujem aj za upozornenie, o hneve, je pravda ze v poslednej dobe ked ma vytocil, tak som bola nervozna, musim popracovat hlavne na sebe :/
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.198.17
Moje kobuše nešla od stáda ani na vodítku na ruce, takže máš výhodu, píšeš, že na ruce jde s tebou kam chceš, tak toho využij.....prostě mu dej sedlo a jděte jen na ruce, nic víc, další den zkus někam dojít daleko a kus jet, pak otočit domů a zase sesednout dříve než u ohrady,tím myslím prostě dříve než je jakoby ve svém domovském místě, povolit sedlo, hlasem pochválit, nemusí mít pamlsek, povolení a ukončení práce je pochvala, doveď ho domů na ruce, různě ty useky ježdění a vedení obmněnuj, prodlužuj, prostě na něj něco vymysli, neboj není to zahozený čas, pracuješ na svém koni on ti to vrátí....hlavně buď nad věci a v pohodě i malý pokrok může být velkým ......ty víš, že vytrváš, on neví, že s tím ani za měsíc nepřestaneš, on žije dnešním dnem,né tím co bude za týden......
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.227.120
Ja sem mela taky podobny problem se svou kobylou,,s konma byla v pohode,,ale sama ..od baraku sla v klidu,,ale jak uz byla v pul cesty a vyjizdka se stacela uz smerem ke staji,,hned zacala byt strasne nervozni tancovala a nejradeji by to vzala tryskem domu,,mela sem co drzet.Prevezla sem ji tak,,ze sem kazdy vecer vzala kobylu na voditko,psa a pritele a sli jsme pesky na prochazku,,po ceste domu sem ji ze zeme zastavila nekolikrat a vzdy dala za odmenu cukr,,ze hezky stoji a nespecha.Kdyz todle zvladala v klidu,,tak sem vzala kobylu sedlo pritele posadila na ni a ja ji vedla zase pokazde prochazkou i se psem i se zastavovanim po ceste domu s odmenou,ze nespecha a stoji v klidu.No a po case uz sel pritel pesky ja na ni jela za nim bez vodice.A pak uz sem zacla s ni jezdit sama prochazky v klidu at vidi ,ze nikde nespechame po ceste domu sem ji opet zastavovala odmenovala cukrem ,ze hezky stoji,,,nekdy sem i u prostred vyjizdky sesedla a sla pesky treba pul km dala cukr nalezla.Ted mam perfektni kobylu spolehlivou na vyjizdky o samote a nikam nespecha :) Chce to proste trpelivost a dat konikovi dost casu.
