Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

27.5.2013 22:25
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.250.10

Jezdím teď po delší době jednu kobylu. Dřív (před rokem a víc) byla v terénu stoprocentní, nelekavá, v podstatě "sama od sebe", prostě salámistka, až to nebylo hezký. Pak nebyl dlouho čas, chodila pod sedlo s děckama, max. na jízdárnu jednou za čas, ven jednou za měsíc, prostě se flákala a nedělala nic. Teď jsem s ní začala zase něco zkoušet, byly jsme zatím párkrát jenom v terénu, a místo flegmatika jsem měla pod sedlem neurotika. Na všechno čuměla, uskakovala při cvalu každou chvíli, odmítala přejít přes spadlý kmen, všude samý bubák a ideálně domů za ostatníma, honem.
Doteď jsem to řešila tak, že když teda uskočila, tak jsem moc nereagovala, jen jsem to slovně okomentovala, aby nebyla pitomá, že to byla jenom modrá kytka, když přešla, čeho se bála, hrozně moc a hlasitě jsem chválila, prostě jsem si myslela, že jí zvednu sebevědomí... Ale na druhou stranu vím dobře, že kobyla je vyloženě vyčůraná, a pro svoje pohodlí a klídek je schopná spousty věcí, a napadá mě, jestli si to nevymýšlí a nedělá si ze mě srandu. Když se lekne, neuberu, jedeme dál, když nechce jít, jsme tam tak dlouho, dokud nejde... Takže vlastně ona nic nezíská.
Je to tím, že tak dlouho nejezdila? Přitom ale ji znám od obsednutí, a to byla venku úplná pohodářka.... Nechci na ni být tvrdá, když se bojí, ale upřímně, musím se někdy docela ovládat. Asi bych to měla být schopná poznat, jestli se bojí, nebo jestli se tím baví, ale jsem docela na vážkách. Nepřijde mi, že by panikařila, ale dost jí to v hlavě šrotuje.
Zároveň je neschopná chodit na volné otěži rovně, i když to se teda pomalu zlepšuje. Jakmile jde na přilnutí, tak v pořádku a bez problému, ale když zahodím otěže, je z ní žížala. Neotáčí se domů, ale najednou mnohem víc čumí, jde víceméně správným směrem, ale opile :) Za tohle jí vždycky zdůrazním pobídku holení, ale nechci ji brát na otěž, jde mi o klidnou vyjížďku, ne o přiježďování.
A ještě dodávám... Jakmile jde na ruce, je z ní zase flegmatik, někdy i zvědavá, nic jí nerozhází.

Neregistrovaný uživatel

27.5.2013 23:01
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.13.58

Vymýšlí. Projeďte kolem těch věci, které "žerou kobylky" několikrát. Myslím, že pak radši přestane koukat. Můj valach se takhle hrooozně bál bílého psa, který byl na trase vyjížďky. Když jsem slezla a vozila na něm děti, tak mu ten pes mohl běhat pod břichem a najednou to nevadilo.smajlík

Neregistrovaný uživatel

28.5.2013 08:50
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.180.30

Tiež si myslím, že vymýšľa, naše kone to tiež robia keď dlhšiu dobu nechodia von dokážu sa tváriť ako keby žili za 2m vysokým betónovým plotom. Rovnako tesne za jaziarňou máme stoh sena zakrytý plachtou a keď fúka vietor tak zakaždým v tom rohu jazdiarne robia bordel. Pritom dostávajú k tomu stohu žrať a celý deň sa pasú okolo neho a vtedy sa záhadne neboja smajlík
Pomáha na to iba pravideľné jazdenie a v danej chvíli zachovať chladnú hlavu, ja napríklad kobylu prvýkrát iba upokojím, ale ďalší už fásne. Nie som celkom zástanca toho, aby sa chodilo x-krát okolo tej veci, áno pokiaľ je to remonta a naozaj sa učí, ale pokiaľ je to starší kôň ktorý veľmi dobre vie čo sa patrí tak raz upozorním a druhý krát už trestám.

Přidejte reakci

Přidat smajlík