Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.248
Dobrý den, mám 6-ti letého plnokrevného valáška od 2 do 4 běhal dostihy. Mám ho necelý rok. Na jízdárně je v naprostém pořádku, ale venku mi furt poklusává a nacválavá, uskakuje a když ho zastavím začne couvat a otáčet se. Je mi jasné že je to asi zvyk z dostihů a že má nervy, že bude muset zase běžet. Nikdy ho nenechám, ale někdy dá hlavu do oblak a stejně se mi rozběhne, protože ještě aby toho nebylo málo přehazuje jazyk nad udidlo. Myslíte, že se to postupem času zlepší? Má jen seno a granule s hořčíkem na zklidnění.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.175.6
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Dobrý den, mám 6-ti letého plnokrevného valáška od 2 do 4 běhal dostihy. Mám ho necelý rok. Na jízdárně je v naprostém pořádku, ale venku mi furt poklusává a nacválavá, uskakuje a když ho zastavím začne couvat a otáčet se. Je mi jasné že je to asi zvyk z dostihů a že má nervy, že bude muset zase běžet. Nikdy ho nenechám, ale někdy dá hlavu do oblak a stejně se mi rozběhne, protože ještě aby toho nebylo málo přehazuje jazyk nad udidlo. Myslíte, že se to postupem času zlepší? Má jen seno a granule s hořčíkem na zklidnění.
Zlepšit se to může, ale to záleží na tom, jak se s ním pracuje... Osobně bych mu rozhodně pořídila udidlo s placičkou, aby si nepřehazoval ten jazyk. Jinak pracovat, jak už tu bylo řečeno mnohokrát, začít na jízdárně až tam bude 100% teprve vyrazit ven. Hořčík na zklidnění zabírá pouze v případě, že ho kůň má nedostatek, když má hladiny v normálu, tak je úplně zbytečné mu ho dávat. Doporučuji pracovat velice citlivě z udidlem. Každý kůň stažený z dostihů na něj většinou reaguje negativně pokud člověk bere za hubu. Tito koně mají zafixované "zkracuje otěž, bude se běžet", takže je potřeba mu otěž nechat pokud to půjde, co nejdelší a zacházet s otěží velice jemně, jezdit váhou a holení...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.248
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zlepšit se to může, ale to záleží na tom, jak se s ním pracuje... Osobně bych mu rozhodně pořídila udidlo s placičkou, aby si nepřehazoval ten jazyk. Jinak pracovat, jak už tu bylo řečeno mnohokrát, začít na jízdárně až tam bude 100% teprve vyrazit ven. Hořčík na zklidnění zabírá pouze v případě, že ho kůň má nedostatek, když má hladiny v normálu, tak je úplně zbytečné mu ho dávat. Doporučuji pracovat velice citlivě z udidlem. Každý kůň stažený z dostihů na něj většinou reaguje negativně pokud člověk bere za hubu. Tito koně mají zafixované "zkracuje otěž, bude se běžet", takže je potřeba mu otěž nechat pokud to půjde, co nejdelší a zacházet s otěží velice jemně, jezdit váhou a holení...
No jezdíme na jízdárně a v kruhovce a ve venkovní jízdárně. Snažím se jezdit a lonžovat hlavně na hlas lonžování na hlas už funguje perfektně, ale pořád je pro něj přiložená holeň znamení na zrychli. Sice už je to velký pokrok od začátku to se na něm nedalo ani jezdit jak byl vystresovanej. Ale venku to je furt kovbojka. Nechám mu volné otěže 20 minut vydrží jít v klidu a pak začne blbnout.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.175.6
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No jezdíme na jízdárně a v kruhovce a ve venkovní jízdárně. Snažím se jezdit a lonžovat hlavně na hlas lonžování na hlas už funguje perfektně, ale pořád je pro něj přiložená holeň znamení na zrychli. Sice už je to velký pokrok od začátku to se na něm nedalo ani jezdit jak byl vystresovanej. Ale venku to je furt kovbojka. Nechám mu volné otěže 20 minut vydrží jít v klidu a pak začne blbnout.
Vašek Bořánek říká, že to co koně nutí běžet není jeho vlastní touha po pohybu s "pytlem" na zádech, ale ona myšlenka zpomal, brzdi, co se člověku děje v hlavě. Hodně často mi u těchto koní pomohlo si prostě zasednout, uvolnit se a neznepokojovat se nervozitou koně... ale naučit se v sedle opravdu uvolnit je práce na xx let...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.248
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Vašek Bořánek říká, že to co koně nutí běžet není jeho vlastní touha po pohybu s "pytlem" na zádech, ale ona myšlenka zpomal, brzdi, co se člověku děje v hlavě. Hodně často mi u těchto koní pomohlo si prostě zasednout, uvolnit se a neznepokojovat se nervozitou koně... ale naučit se v sedle opravdu uvolnit je práce na xx let...
No to mi povídejte, ono uklidnit sám sebe a nepřenášet svůj vlastní stres na něj je asi to nejtěžší....
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.127.10
měla jsem ten samý problém. Kůn se mi zvedal i na zadní. Tak hodně jízdárna, jak píšeš, děláš to dobře. Lepší pak jezdit do lesa a ne na louky do otevřeného prostoru, to je pro koně nejhorší, tam jsou nervozní nejvíce..V lese do kopce, mezi stromy makat a zaměstnat ho něčím, když začne kravit.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.109.1
Měla jsem také kobylku A1/1 co jezdila dostihy 2roky.Koupila jsem si jí když jí bylo 16let a několik let nebyla ježděná pouze působila v chovu. Začla jsem na kobylce jezdit a hned si vzpoměla na to ,že prostě musí běžet i po takové době. Venku to bylo něco hrozného nedala se zastavit. Když jsem ji stáhla tak se stavěla a házela hrby prostě chtěla běžet.Jezdili jsme pouze v lese na lesních cestách ,ale pomalu ji nebavilo chodit. Ze země to byl úžasný kůň ve výběhu jsem na ni mohla jezdit na ohlávce a nikam neutíkala.Jakmile dostala udidlo a věděla ,že půjde ven byla to konečná. Na kobylce jsem jezdila pouze bez sedla se sedlem by mě sundala.Po čase se začala zlepšovat, ale nikdy to nebyla úplně klidná vyjíždka.Ty koně to mají v sobě už a jen hodně těžko to jde odnaučit. Je to hodně práce a úsilí , a někdy se změnit ten kůň ani nedá. Je to dlouhou trať
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.188.207
Taky jsem si kupovala dostihacku.. moc toho nenajezdila, ale stacilo to..A muzu rict, ze mi trvalo nebo teda ji.. nez se sklidnila minim. rok.. jezdila jsem normalne do terenu a zadnou jizdarnu jsem nedelala, protoze jsem ji nikde nemela a nikdy jsem na ni nejezdila... opravdu pouze teren.. taky jsem ji docela pravidelne poustela.. at si bezi..nekde na peknem policku a nemusi byt moc dlouhe a delam to do dnes.. Ma hroznou radost.. je pak takova spokojena a vesela. To ze mela potrebu tocit se a nebo se zvedat nez jsme odstartovali.. se mi taky nelibilo.. ale casem to preslo.. Dnes je to uzasna kobyla.. jezdi krasne jemne na pogumovanem udidle..v kroku zahozene oteze a dela mi jen radost.. 
Opravdu ji to trvalo tak rok.. tak vam drzim palce.. uplne si vzpominam na moje zacatky..
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.248
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Měla jsem také kobylku A1/1 co jezdila dostihy 2roky.Koupila jsem si jí když jí bylo 16let a několik let nebyla ježděná pouze působila v chovu. Začla jsem na kobylce jezdit a hned si vzpoměla na to ,že prostě musí běžet i po takové době. Venku to bylo něco hrozného nedala se zastavit. Když jsem ji stáhla tak se stavěla a házela hrby prostě chtěla běžet.Jezdili jsme pouze v lese na lesních cestách ,ale pomalu ji nebavilo chodit. Ze země to byl úžasný kůň ve výběhu jsem na ni mohla jezdit na ohlávce a nikam neutíkala.Jakmile dostala udidlo a věděla ,že půjde ven byla to konečná. Na kobylce jsem jezdila pouze bez sedla se sedlem by mě sundala.Po čase se začala zlepšovat, ale nikdy to nebyla úplně klidná vyjíždka.Ty koně to mají v sobě už a jen hodně těžko to jde odnaučit. Je to hodně práce a úsilí , a někdy se změnit ten kůň ani nedá. Je to dlouhou trať
No právě nejhorší je že je to strašne hodnej koník, ale chovali se k němu tak hrozně, že se mu vůbec nedivím, že má ze všeho hned stres
ale věnuji se mu tolik, že si už opravdu rozumíme aspoň z té země,včera jsem s ním zkoušela jet na parelce ven na cestu jestli to nebude třeba lepší když nebude mít udidlo, sem trochu sebevrah:D ale musím říct že byl o poznání ve větším klidu a ani mi nevystartoval( před tím sme 20 min. lonžovali).
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.109.1
Joo já jsem také zkoušela vše možné a naučila jsem se na ní bez sedla a ono jí to vyhovovalo:)) Na parelce jsem jezdila na ní jen ve výběhu, venku bych ji nezastavila to by byl můj konec
ale věřím, že když s sním takhle pracujete ,že se Vám to vyplatí. Oni jsou moc inteligentní plnokrevníci. Sice jsou to nerváci a plašani ,ale když vytrváte a sklidní se tak určitě z něj bude milionový koník
Já ji bohužel musela prodat , protože jsem musela snížit stav koníků, jinak to byla opravdu skvělá kobylka.A myslím si že každý kdo má doma plňase si prošel tím samým.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.248
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Joo já jsem také zkoušela vše možné a naučila jsem se na ní bez sedla a ono jí to vyhovovalo:)) Na parelce jsem jezdila na ní jen ve výběhu, venku bych ji nezastavila to by byl můj konec
ale věřím, že když s sním takhle pracujete ,že se Vám to vyplatí. Oni jsou moc inteligentní plnokrevníci. Sice jsou to nerváci a plašani ,ale když vytrváte a sklidní se tak určitě z něj bude milionový koník
Já ji bohužel musela prodat , protože jsem musela snížit stav koníků, jinak to byla opravdu skvělá kobylka.A myslím si že každý kdo má doma plňase si prošel tím samým.
On naštěstí hned zastaví když po ně chci aby zastavil. Spíš je dost nepřijemné když v klidu jdete a najednou z ničeho nic začne tryskat:D to je pak vyjížďka na nic:D a trestat ho za to nelze, protože by to prostě nechápal. Když před tím to tak bylo vždycky správně.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.109.1
No právě on za to nemůže je zblblej z těch dostihů zanechá to na nich dost špatného. Chudáci jsou obsedaní jako 2letí. Pak mají špatné nohy(prošláplé spěnky, natáhle svaly....)je toho hodně.Ale ty vyjíždky znám někdy to fakt byla kalamita
mě to občas bylo k smíchu když jsem byla 500metrů ve předu a ostatní se za mnou loudali
Chce to čas a určitě to pochopí
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.248
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No právě on za to nemůže je zblblej z těch dostihů zanechá to na nich dost špatného. Chudáci jsou obsedaní jako 2letí. Pak mají špatné nohy(prošláplé spěnky, natáhle svaly....)je toho hodně.Ale ty vyjíždky znám někdy to fakt byla kalamita
mě to občas bylo k smíchu když jsem byla 500metrů ve předu a ostatní se za mnou loudali
Chce to čas a určitě to pochopí
Já sem si říkala jak by to byl krásnej sport. Kdyby se k těm koním chovali tak jak mají, neječeli na ně a nebili je. Nechali je narůst a pak je v klidu obsedli. Tak by nebylo ročně tolik zranění a i by si to všichni rozhodně víc užili, ale co se dá dělat no když de jen o prachy a ne o to jak se ty chudáci mají...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.109.1
Asi tak bohužel jde jen o peníze a to je smutné. Taky nepochopím proč koně nenechají dospět
a pak jsou jako vyřazení dávány na jatka a nebo oddělaný na prodej za pár šupů aby se jich zbavili.Nedávno jsem viděla na inzerátu Aspiranta a jakej to byl šampion a byl prodávám za pár tisíc.Já se věnuji westernovému ježdění
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.175.6
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No právě nejhorší je že je to strašne hodnej koník, ale chovali se k němu tak hrozně, že se mu vůbec nedivím, že má ze všeho hned stres
ale věnuji se mu tolik, že si už opravdu rozumíme aspoň z té země,včera jsem s ním zkoušela jet na parelce ven na cestu jestli to nebude třeba lepší když nebude mít udidlo, sem trochu sebevrah:D ale musím říct že byl o poznání ve větším klidu a ani mi nevystartoval( před tím sme 20 min. lonžovali).
Jooo... Oni jsou právě většinou dobráci od kosti... neznám snad jediného plňase magora... Ale dostihy je pod sedlem fakt likvidují. Jinak s tou parelkou... Jedna kobylka (sice teplokrevná, ale zkažená špatným ježděním) byla zvyklá, co louka to trysk... Byl to boj... pomohla práce ze země, lonžování v terénu na loukách a postupem času, když jsem cítila, že se chce opřít do udidla a letět, tak jí zabavit, jak radí výše... na kruh v klusu, pěkně práce dopředu dolů, vlnovky, ustupování na holeň, prostě vše co třeba děláte na jízdárně, tak tím ho zabavit... Já to dělala v úplném začátku, kdy jsem potřebovala tu kobylu opět naučit na udidlo, aby ho respektovala, tak jsem dala parelku s otěžema a na to uzdečku obranou o všechny ty blbinky, prostě jen lícnice, udidlo, otěže... a dělala jsem na parelce na volné otěži, po uzdečce jsem šáhla v případě nevyšší nouze asi dvakrát... kobylka si udidlo spojila s příjemným, s klidnou vyjížďkou a přestala stresovat...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.128.22
Jestli vydrží 20 minut v klidu, tak na delší dobu nechoďte. Bežte jen na čtvrt hodiny, aby celá vyjížďka probíhala co nejvíce v klidu, a aby byl doma dřív, než začne stresovat. Až si toto zafixuje, můžete zkusit po minutkách prodlužovat. Musí se mu v klidu vysvětlit, že vyjížďky jsou relax. Jestli je klidný, když ho vedete, choďte s ním na procházky na ruce. A klidně mu na tu procházku dejte sedlo i uzdečku. Když to v klidu zvládne, třeba na něj na procházce někoho posaďte. Zezačátku choďte krokem, klus přidávat hodně pomalu, až bude 100% v klusu, přidávat pomalu klidný cval, necválat na otevřených prostorech. Jestli naznačí nervozitu, vraťte se o krok zpátky. Nebo sesedněte, chvíli ho veďte, dejte mu třeba nějaký mls, nechejte ho chvíli popást, ...
Když je nervózní, nebude vnímat a nic se nenaučí. Práce má smysl pouze s klidným koněm. Pokud znervózní, jediná cesta je koně uklidnit, nebo ukončit práci a znovu začít, až bude v klidu.
Jestli je na parelce klidnější, můžete jezdit na parelce. Ale dejte mu i udidlo a otěže od udidla jen připněte třeba za očko u přední rozsochy, aby mu nespadly za krk. Má to dvě výhody - pokud by s vámi náhodou utekl, nemusí parelce ještě rozumět, tak sáhnete po udidla a zvládnete ho. Ovšem ideální je, aby se to nestalo. Druhá výhoda je, pokud bude mít udidlo v hubě a bude v klidu, tak zjistí, že udidlo už nebolí.
Taky chodit na jízdárnu, ideálně přiježďovat pod trenérem, který má zkušenosti s plnokrevníky z dráhy. Jsou to skvělí koně, jen to chce čas a trpělivost.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.248
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jestli vydrží 20 minut v klidu, tak na delší dobu nechoďte. Bežte jen na čtvrt hodiny, aby celá vyjížďka probíhala co nejvíce v klidu, a aby byl doma dřív, než začne stresovat. Až si toto zafixuje, můžete zkusit po minutkách prodlužovat. Musí se mu v klidu vysvětlit, že vyjížďky jsou relax. Jestli je klidný, když ho vedete, choďte s ním na procházky na ruce. A klidně mu na tu procházku dejte sedlo i uzdečku. Když to v klidu zvládne, třeba na něj na procházce někoho posaďte. Zezačátku choďte krokem, klus přidávat hodně pomalu, až bude 100% v klusu, přidávat pomalu klidný cval, necválat na otevřených prostorech. Jestli naznačí nervozitu, vraťte se o krok zpátky. Nebo sesedněte, chvíli ho veďte, dejte mu třeba nějaký mls, nechejte ho chvíli popást, ...
Když je nervózní, nebude vnímat a nic se nenaučí. Práce má smysl pouze s klidným koněm. Pokud znervózní, jediná cesta je koně uklidnit, nebo ukončit práci a znovu začít, až bude v klidu.
Jestli je na parelce klidnější, můžete jezdit na parelce. Ale dejte mu i udidlo a otěže od udidla jen připněte třeba za očko u přední rozsochy, aby mu nespadly za krk. Má to dvě výhody - pokud by s vámi náhodou utekl, nemusí parelce ještě rozumět, tak sáhnete po udidla a zvládnete ho. Ovšem ideální je, aby se to nestalo. Druhá výhoda je, pokud bude mít udidlo v hubě a bude v klidu, tak zjistí, že udidlo už nebolí.
Taky chodit na jízdárnu, ideálně přiježďovat pod trenérem, který má zkušenosti s plnokrevníky z dráhy. Jsou to skvělí koně, jen to chce čas a trpělivost.
Děkuji za rady, určitě vyzkouší ty krátké procházky. Většinou slezu když vyvádí a vedu ho jakože se nic neděje a pak zase nasednu, ale pamlsek mu nedávám aby si nemyslel, že za to něco dostane. Nebo s ním chdím dokola a hladím ho a klidně na nej mluvím, to většinou zabere.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.175.6
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Děkuji za rady, určitě vyzkouší ty krátké procházky. Většinou slezu když vyvádí a vedu ho jakože se nic neděje a pak zase nasednu, ale pamlsek mu nedávám aby si nemyslel, že za to něco dostane. Nebo s ním chdím dokola a hladím ho a klidně na nej mluvím, to většinou zabere.
Na to pamlskování bacha... S radami výš souhlasím, ale dávat mu pamlsek je cesta k tomu, že si kůň zafixuje, že začne dělat bordel a dostane odměnu a máte na světe další problém. Pamlsek dávat pouze a jen jako odměnu za dobře odvedenou práci, tzn, např. jde v klidu krokem, nakluše v klidu, pak zase v klidu přejde do kroku a dostane pamlsek. pak to má velice pozitivní dopad, ale když začne dělat bordel a nerví, tak nepamlskovat uklidnit jinak, třeba ho vzít na kruh, zabavit, nebo sesednout a dělat chvíli ze země, nebo prostě jít dál jen na ruce...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.248
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Na to pamlskování bacha... S radami výš souhlasím, ale dávat mu pamlsek je cesta k tomu, že si kůň zafixuje, že začne dělat bordel a dostane odměnu a máte na světe další problém. Pamlsek dávat pouze a jen jako odměnu za dobře odvedenou práci, tzn, např. jde v klidu krokem, nakluše v klidu, pak zase v klidu přejde do kroku a dostane pamlsek. pak to má velice pozitivní dopad, ale když začne dělat bordel a nerví, tak nepamlskovat uklidnit jinak, třeba ho vzít na kruh, zabavit, nebo sesednout a dělat chvíli ze země, nebo prostě jít dál jen na ruce...
Však píšu, že pamlsek mu rozhodně nedávám:) protože si myslím,že by pak blbnuj schválně, protože by veděl,že něco dostane
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.127.10
u mě zase čím víc jsem ho pouštěla tim horší..prostě cválat jo ale nepouštět
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.254
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Však píšu, že pamlsek mu rozhodně nedávám:) protože si myslím,že by pak blbnuj schválně, protože by veděl,že něco dostane
A co tak mu ten pamlsek dát, když na něm sedíte a blbnout přestane předcházený povelem "to je ale hooooooooodnýýýýýýýýýýý koníííííííííččččeeeeeeeeeek"?
Prostě proti němu (a ne proti sobě) využijte Pavlovův reflex. Povel, obrovská pochvala a pamlsek. A tak pořád dokola, dokud nezačne pomyslně slinit na žárovku už jen u slovní pochvaly.
Jezdím jednu kobylu, dost citlivý rapl, ze začátku byla venku k nezastavení, přede mnou prý hodně shazovala jezdce. Prostě se zakousla do udidla a jde se s větrem o závod jezdec/nejezdec + vyhazování k tomu.
1. Přešla jsem na jemný sidepull (nejdřív vyzkoušeno v ohrazeném prostoru, musíte na něm dokázat koně zastavit a otočit ve všech chodech). Kobyla na to reagovala okamžitě a velmi dobře, citelně zklidnila. Zjevně měla velmi špatné zkušenosti s udidlem.
2. Naučila ji na výše uvedený povel hodný koníček + pamlsek (kostkový cukr funguje fantasticky)
3. Seznámila jsem ji se základy práce na volné otěži. Mám o tom jednu dost dobrou knížku, kterou jsem si přeložila z francouzštiny, můžu vám ji poslat v pdf jestli chcete.
4. Do terénu pouze a jen krokem, ze začátku žádné rychlejší chody. Když začla nervovat, prostě musela začít dělat něco, čím se jí zaměstnala hlava a přestala myslet na hecování (typu 5 kroků vpřed - stůj - dva kroky vzad - 4 kroky vpřed; slalom kolem stromů; náročné stoupání a klesání, kde kůň musel čumět kam strká nohy; brody..).
5. Kobyla pracovala na začátku 4-5x týdně pod sedlem za jakéhokoli počasí. Sranda byla, že to bylo v lednu, takže pro mě jako jezdce v -15°C těžký opruz doprovázený omrzlinami nohou i rukou.
6. Co se týká délky práce, jeden člověk, co jezdí podobné raply, mi poradil, abych si udělala hodně času, vzala ji ven a byla prostě dlouho venku, klidně 3-4-5h a nechala ji makat v kroku, žádné ulívání. Jakmile kůň začne jevit známky únavy, tak potáhnout ještě trochu dál a potom domů, aby kůň pochopil, že venku se maká a nedělají se ptákoviny. Pozor, určitě není účelem koně uhnat, nýbrž unavit a to je rozdíl.
Už při prvním pokusu trvajícím 3.5h se ukázalo, že se kobyla strašně nervuje, jakmile měla maštal na dohled, tak úplně psychicky vypustila (něco jak když zachráníte člověka, co 2 dny přežívá ztracený v lese s velkým zraněním, ale exne při převozu do špitálu), i když do té doby byla domněle strašně aktivní. Další den opět a opět, pomalá dlouhá práce, která koně dostatečně zaměstná. U té kobyly to trvalo asi 3 týdny, než pochopila a byla schopná jít v terénu v klidu na zahozené otěži celou cestu aniž by se hecovala. Jakmile se začala hecovat, dostala další vzdálenost navíc v náročném terénu jako prémii. V rámci krokové práce v kopcích se nadýchala a nasvalila, líp se unesla, uklidnila se a její celkový projev se začal zlepšovat. Jak se zklidňovala, začaly jsme zkracovat i terény a asi po 2 měsícech práce už dokázala odejít celý v klidu a "pouze" 2h terén. Začaly jsme jezdit i klusové práce, ale vždy pod podmínkou volné otěže a bez hecování. Jakmile začla hecovat, do kroku a terén se prodlužoval.
Po dokončených 4 měsících práce chodí nyní 4x týdně, ve všech chodech, zvládá je už relativně v pohodě bez hnaní a nervů a dokonce jsme se dostaly i na délku trvání jedné výcvikové jednotky cca 1,5h aniž by se koník hecoval a rval se dopředu, aby byl rychle doma. Do toho práce na ruce a řešení klasických bubáků ve formě fobie z přepravníku, z klidného stání u úvazu apod.
+ K tomu jezdec musí vědět, co po koni chce a být natolik schopný, aby toho dosáhl. Nesmíte dopustit, abyste se koni podřídila a povolila mu ať si dělá co chce, i kdyby jen jednou. Tenhle typ koně vyžaduje úplně klidného a jistého jezdce, jakákoli nervozita jezdce koně rozparádí ještě víc. Měla byste se naučit rozeznávat vaše psychické stavy a ve vašich náročnějších obdobích s koněm raději dělat jen nenáročné věci. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že těmto koním rozhodně nesedí střídání personálu, který o ně pečuje, velká gesta typu velké poplácávání a spol a velmi hlasitý slovní projev (váš hlas by měl v rámci možností konejšit).
Jo a neměla byste čekat rychlé výsledky. Je lepší si dát zejména v tomhle případě načas a spokojit se s málem. U nás se první hmatatelné a i laickým okem viditelné výsledky dostavily po cca 3,5 měsících pravidelné práce a ještě hodně práce máme před sebou.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.248
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
A co tak mu ten pamlsek dát, když na něm sedíte a blbnout přestane předcházený povelem "to je ale hooooooooodnýýýýýýýýýýý koníííííííííččččeeeeeeeeeek"?
Prostě proti němu (a ne proti sobě) využijte Pavlovův reflex. Povel, obrovská pochvala a pamlsek. A tak pořád dokola, dokud nezačne pomyslně slinit na žárovku už jen u slovní pochvaly.
Jezdím jednu kobylu, dost citlivý rapl, ze začátku byla venku k nezastavení, přede mnou prý hodně shazovala jezdce. Prostě se zakousla do udidla a jde se s větrem o závod jezdec/nejezdec + vyhazování k tomu.
1. Přešla jsem na jemný sidepull (nejdřív vyzkoušeno v ohrazeném prostoru, musíte na něm dokázat koně zastavit a otočit ve všech chodech). Kobyla na to reagovala okamžitě a velmi dobře, citelně zklidnila. Zjevně měla velmi špatné zkušenosti s udidlem.
2. Naučila ji na výše uvedený povel hodný koníček + pamlsek (kostkový cukr funguje fantasticky)
3. Seznámila jsem ji se základy práce na volné otěži. Mám o tom jednu dost dobrou knížku, kterou jsem si přeložila z francouzštiny, můžu vám ji poslat v pdf jestli chcete.
4. Do terénu pouze a jen krokem, ze začátku žádné rychlejší chody. Když začla nervovat, prostě musela začít dělat něco, čím se jí zaměstnala hlava a přestala myslet na hecování (typu 5 kroků vpřed - stůj - dva kroky vzad - 4 kroky vpřed; slalom kolem stromů; náročné stoupání a klesání, kde kůň musel čumět kam strká nohy; brody..).
5. Kobyla pracovala na začátku 4-5x týdně pod sedlem za jakéhokoli počasí. Sranda byla, že to bylo v lednu, takže pro mě jako jezdce v -15°C těžký opruz doprovázený omrzlinami nohou i rukou.
6. Co se týká délky práce, jeden člověk, co jezdí podobné raply, mi poradil, abych si udělala hodně času, vzala ji ven a byla prostě dlouho venku, klidně 3-4-5h a nechala ji makat v kroku, žádné ulívání. Jakmile kůň začne jevit známky únavy, tak potáhnout ještě trochu dál a potom domů, aby kůň pochopil, že venku se maká a nedělají se ptákoviny. Pozor, určitě není účelem koně uhnat, nýbrž unavit a to je rozdíl.
Už při prvním pokusu trvajícím 3.5h se ukázalo, že se kobyla strašně nervuje, jakmile měla maštal na dohled, tak úplně psychicky vypustila (něco jak když zachráníte člověka, co 2 dny přežívá ztracený v lese s velkým zraněním, ale exne při převozu do špitálu), i když do té doby byla domněle strašně aktivní. Další den opět a opět, pomalá dlouhá práce, která koně dostatečně zaměstná. U té kobyly to trvalo asi 3 týdny, než pochopila a byla schopná jít v terénu v klidu na zahozené otěži celou cestu aniž by se hecovala. Jakmile se začala hecovat, dostala další vzdálenost navíc v náročném terénu jako prémii. V rámci krokové práce v kopcích se nadýchala a nasvalila, líp se unesla, uklidnila se a její celkový projev se začal zlepšovat. Jak se zklidňovala, začaly jsme zkracovat i terény a asi po 2 měsícech práce už dokázala odejít celý v klidu a "pouze" 2h terén. Začaly jsme jezdit i klusové práce, ale vždy pod podmínkou volné otěže a bez hecování. Jakmile začla hecovat, do kroku a terén se prodlužoval.
Po dokončených 4 měsících práce chodí nyní 4x týdně, ve všech chodech, zvládá je už relativně v pohodě bez hnaní a nervů a dokonce jsme se dostaly i na délku trvání jedné výcvikové jednotky cca 1,5h aniž by se koník hecoval a rval se dopředu, aby byl rychle doma. Do toho práce na ruce a řešení klasických bubáků ve formě fobie z přepravníku, z klidného stání u úvazu apod.
+ K tomu jezdec musí vědět, co po koni chce a být natolik schopný, aby toho dosáhl. Nesmíte dopustit, abyste se koni podřídila a povolila mu ať si dělá co chce, i kdyby jen jednou. Tenhle typ koně vyžaduje úplně klidného a jistého jezdce, jakákoli nervozita jezdce koně rozparádí ještě víc. Měla byste se naučit rozeznávat vaše psychické stavy a ve vašich náročnějších obdobích s koněm raději dělat jen nenáročné věci. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že těmto koním rozhodně nesedí střídání personálu, který o ně pečuje, velká gesta typu velké poplácávání a spol a velmi hlasitý slovní projev (váš hlas by měl v rámci možností konejšit).
Jo a neměla byste čekat rychlé výsledky. Je lepší si dát zejména v tomhle případě načas a spokojit se s málem. U nás se první hmatatelné a i laickým okem viditelné výsledky dostavily po cca 3,5 měsících pravidelné práce a ještě hodně práce máme před sebou.
Děkuju za vyčerpávající odpověď. On by to byl výborný a pozorný kuň, kdyby ho na dostizích tak nenervovali a nebyli jeho předešlí majitelé byli slabě řečeno absolutně vyšinutí. Což na jeho klidu nepřidává. O to je výcvik těžší, ale to špatné zacházení už jsme překonali a už mi na 100% důvěřuje. Nečekám okamžité výsledky jen hledám zlepšováky aby to bylo co nejlepší:)