Extrémně pomalý kůň

S vyjížďkama 3-4x do měsíce neuděláte žádný zázrak. Aby to mělo nějaký efekt, chtělo by to 3-4x týdně. Podle toho se taky ten kůň zřejmě chová a má z vás akorát tak srandu.

Mě se na líné koně osvědčilo dodržování pořadí: pobídka hlasem - pobídka holení - pobídka bičíkem (jediná a natolik silná, aby to koně opravdu donutilo zrychlit, i kdyby se vám to mělo ze začátku zdát jako mlácení, mě se na to osvědčil drezurní bičík nebo dlouhý pevný proutek ) - pochvala po provedení cviku. Jednotlivé pobídky je potřeba zesouladit, aby si je byl kůň schopný spojit dohromady.
Provádět tak dlouho a tak často, dokud kobyla nepochopí, že je lepší zrychlit na pobídku holení/sedem resp na hlasový povel než následně dostat pobídku bičíkem...

Pokud ale budete s koněm dělat tak málo, jak děláte, tak se žádných hmatatelných výsledků nedočkáte.

Potřebujete zkontrolovat několik věcí, v první řádě je to celkový stav koně po fyzické stránce, tzn. jestli jí něco nebolí (záda, nohy...), jestli je v dostatečné fyzické kondici u hucula to znamená hlavně obezitu (kdyby jste měla x desítek kilo nadváhu, taky byste s velkým ruksakem na zádech chodila velice pomalu). Další věcí je výstroj, to znamená jestli sedlo sedí, jestli udidlo je opravdu správně zvolené... Pak se zamyslet nad tím jaké jsou vaše jezdecké dovednosti... dokážete se v sedle uvolnit, nebrzdíte koně špatným sedem, necukáte mu v hubě?
A pak přichází na řadu psychika koně, potažmo i vaše, protože to spolu velice úzce souvisí...
Takže jak svého koně motivujete k práci pod sedlem? Co si ten kůň v minulosti zažil? Opravdu bedlivě pozorovat, jak se chová při sedlání, jak se chová při nasedání, může tam být nechuť a tohle projev odporu vůči práci, může tam být celkově odpor k lidské přítomnosti a podle toho jde velice dobře zjistit, proč to ten kůň dělá...
Pokud kůň nechce chodit pod sedlem a není to způsobené traumatem nebo zdravotním problémem, tak je to většinou taková rezignace, ten kůň prostě nemá zájem spolupracovat, nemá motivaci... V první řadě je hodně špatně neustálé pobízení... takže pokud chci aby kůň zrychlil tempo dám pobídku holení a jakmile kůň zareaguje tak povolím... tlak se vždy musí zvyšovat postupně, pokud na holeň do tří vteřin nereaguje, tak podpořím bičíkem, ale ne kopnutím patou, jak to většina lidí dělá, protože tím toho koně otupuji. Jakmile vidím, že kůň nepatrně zrychlil, tak ihned hodně chválím a dám "pauzu", to je asi jediný způsob, jak ho opět zjemnit na holeň a naučit ho držet rytmus. Také by se člověk měl naučit uvolnit, aby toho koně třeba podvědomě nebrzdil.

Ono je těžké něco radit, když toho koně nevidím, ale jedna věc je jasná, ten kůň potřebuje opět dostat chuť ke spolupráci...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Potřebujete zkontrolovat několik věcí, v první řádě je to celkový stav koně po fyzické stránce, tzn. jestli jí něco nebolí (záda, nohy...), jestli je v dostatečné fyzické kondici u hucula to znamená hlavně obezitu (kdyby jste měla x desítek kilo nadváhu, taky byste s velkým ruksakem na zádech chodila velice pomalu). Další věcí je výstroj, to znamená jestli sedlo sedí, jestli udidlo je opravdu správně zvolené... Pak se zamyslet nad tím jaké jsou vaše jezdecké dovednosti... dokážete se v sedle uvolnit, nebrzdíte koně špatným sedem, necukáte mu v hubě?
A pak přichází na řadu psychika koně, potažmo i vaše, protože to spolu velice úzce souvisí...
Takže jak svého koně motivujete k práci pod sedlem? Co si ten kůň v minulosti zažil? Opravdu bedlivě pozorovat, jak se chová při sedlání, jak se chová při nasedání, může tam být nechuť a tohle projev odporu vůči práci, může tam být celkově odpor k lidské přítomnosti a podle toho jde velice dobře zjistit, proč to ten kůň dělá...
Pokud kůň nechce chodit pod sedlem a není to způsobené traumatem nebo zdravotním problémem, tak je to většinou taková rezignace, ten kůň prostě nemá zájem spolupracovat, nemá motivaci... V první řadě je hodně špatně neustálé pobízení... takže pokud chci aby kůň zrychlil tempo dám pobídku holení a jakmile kůň zareaguje tak povolím... tlak se vždy musí zvyšovat postupně, pokud na holeň do tří vteřin nereaguje, tak podpořím bičíkem, ale ne kopnutím patou, jak to většina lidí dělá, protože tím toho koně otupuji. Jakmile vidím, že kůň nepatrně zrychlil, tak ihned hodně chválím a dám "pauzu", to je asi jediný způsob, jak ho opět zjemnit na holeň a naučit ho držet rytmus. Také by se člověk měl naučit uvolnit, aby toho koně třeba podvědomě nebrzdil.

Ono je těžké něco radit, když toho koně nevidím, ale jedna věc je jasná, ten kůň potřebuje opět dostat chuť ke spolupráci...

Moc pěkně napsané...

Tak, jak je příspěvek napsaný, mi příjde, že je zadavatelka na koníka nasr...
Jízda na koni má být především pro potěšení (pokud nezávodíte a to není tento případ) a tak se k tomu má přistupovat.
Pokud chtěla slečna koníka, co chodí sám a poslouchá i když jezdec není příliš zkušený, hucul nebyl správná volba.
Jsou to koně pracovití, dokáží dřít do úmoru za trochu žrádla, ALE...
Na druhou stranu požadují řád a hlavně spravedlivý přístup majitele. Jsou velmi chytří, ví, co mohou a co ne, kdy udělali chybu či neplechu a tedy jsou potrestáni po právu a kdy si na nich majitel vylévá zlost.
Prostě jsou to koňské osobnosti.
Zadavatelka by si měla srovnat hodnoty a popřemýšlet nad svým přístupem.
V této kauze jsem jednoznačně na straně hucula

Říct, že někdo na koně sere podle toho, že jezdí 3-4x do měsíce nebo že nějak napíše příspěvek do diskuze je docela odvaha... Co když tak jezdí, protože prostě má rodinu, práci a do toho ještě koně... Co když se snaží pro svého čtvernožce dělat maximum a dát u to nejlepší, ale na práci s ním už nemá čas? Podle příspěvku víme, že je celý den venku pravděpodobně s jinými koňmi a na noc boxe, tudíž mu dle mého názoru vůbec nic nechybí, kůň opravdu nepotřebuje chodit pod sedlo a makat... a to že jde pod sedlo jen občas taky nevidím jako problém, vím totiž z vlastní zkušenosti, že nezáleží na to kolik času s koněm stráví, ale na tom jak, kůň si moc odbře pamatuje a i po měsíci kdy se s daným člověkem nevidí, ví kam ho zařadit...
Hromada lidí svého koně zbožňuje, snaží se mu dát to "nejlepší", ale pod sedlem jim to z nějakého důvodu hapruje a jestliže je kůň na ruce v pohodě a chová se solidně, tak nebude problém v tom, že by byl zanedbaný...
Ano, má nějaký problém, který mu na 100% způsobuje majitelka, ale to neznamená, že je to hned člověk bez priorit, protože v okamžiku kdy má člověk seřadit děti, manžela práci a koně, tak nebude kůň na prvním místě, protože děti jsou děti, práce je nutnost pro přežití celé rodiny včetně koně a kůň je až takový bonus na konec...

A mimochodem právě, že hucul je natolik nenáročný kůň, že si bez problému vystačí bez majitele, ježdění a všech těch kravinek, co si lidé vymýšlí... možná by mu bylo líp třeba v ustájení 24/7, ale to je možné jen na vypasených nebo hodně chudých pastvinách, protože zrovna hucul je velice náchylný na schvácení a tudíž omezená pastva nebo výběh bez trávy a seno je pro něj rozhodně lepší variantou než tlustý a schvácený nonstop venku...
Huculové obecně jsou báječní, mám je velice ráda a velice ráda takového koně svěřím začátečníkovi, protože vím, že mu neudělá prasárnu, pokud je tedy slušně vychovaný, a zvládne přehlédnou sem tam chybu ze strany jezdce začátečníka... prostě jsou to velice houževnatí a srdnatí koně...

Abych to uvedla na pravou míru(já nejsem přímo majitelka koně, ale jsem snacha majitelky, tudíž si nelze brát koně 3x do týdne ven, nehledě na rodinu a práci), kůň je po fyzické stránce naprosto v pořádku(veterinář nenašel nic špatného), kopyta v pořádku, cajky v pořádku... Kůň prostě nechce chodit pod sedlem, nedělá to jen mě, ale každému kdo na něj sedne. A není to ani mou váhou, mám 160 cm a 49kg a to si na něj občas sedne i můj muž a ten má o 30 kg víc. Prostě ten kůň má problém nést někoho na sobě z neznámých důvodů... Chceme to zlepšit, a proto jsem se obrátila na vás :) zadavatelka

Jinak kobyla není nijak vyžraná, prostě normální....Zadavatelka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
S vyjížďkama 3-4x do měsíce neuděláte žádný zázrak. Aby to mělo nějaký efekt, chtělo by to 3-4x týdně. Podle toho se taky ten kůň zřejmě chová a má z vás akorát tak srandu.

Mě se na líné koně osvědčilo dodržování pořadí: pobídka hlasem - pobídka holení - pobídka bičíkem (jediná a natolik silná, aby to koně opravdu donutilo zrychlit, i kdyby se vám to mělo ze začátku zdát jako mlácení, mě se na to osvědčil drezurní bičík nebo dlouhý pevný proutek ) - pochvala po provedení cviku. Jednotlivé pobídky je potřeba zesouladit, aby si je byl kůň schopný spojit dohromady.
Provádět tak dlouho a tak často, dokud kobyla nepochopí, že je lepší zrychlit na pobídku holení/sedem resp na hlasový povel než následně dostat pobídku bičíkem...

Pokud ale budete s koněm dělat tak málo, jak děláte, tak se žádných hmatatelných výsledků nedočkáte.

tento zpusob se mi osvedcil i na yvycuraneho mladeho kona, veskere naklusani bylo stylem a fakt musim??? Tak jsem vzala a vzdycky ji jednu presne mirenou pleskla rychlym svihem zapesti za holen(jako zdurazneni holene), uznavam asi tri mesice mi trvalo nez jsem se trefila vzdy, ale ted je to v pohode a kdyz pobizim kona tak jedine za holen, to funguje zarucene...a kdyz se placnete do nohy a jednou placnete kon , nevadi kun si zapamatuje i to ze mavne a ja ych mel bezet takze i tak to funguje ale ucinejsi je placnout kona

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Abych to uvedla na pravou míru(já nejsem přímo majitelka koně, ale jsem snacha majitelky, tudíž si nelze brát koně 3x do týdne ven, nehledě na rodinu a práci), kůň je po fyzické stránce naprosto v pořádku(veterinář nenašel nic špatného), kopyta v pořádku, cajky v pořádku... Kůň prostě nechce chodit pod sedlem, nedělá to jen mě, ale každému kdo na něj sedne. A není to ani mou váhou, mám 160 cm a 49kg a to si na něj občas sedne i můj muž a ten má o 30 kg víc. Prostě ten kůň má problém nést někoho na sobě z neznámých důvodů... Chceme to zlepšit, a proto jsem se obrátila na vás :) zadavatelka

Z toho co píšete mám dojem, že se na koni střídá víc lidí. Opravte mě, jestli se mýlím... Pokud všichni jezdci nedodržují podobné pobídky a nejsou důůslední, často to vede k otupení koně, který pak prostě nemá respekt k nikomu. Když kůň vidí, že mu prochází loudání, tak se na nějaké svižné chody vykašle, co by se namáhal... Řešením je vysvětlit všem jezdcům, jaké jsou správné pobídky a jak účinně stupňovat tlak a vysvětlit jim, že je nutné je dodržovat. Postup je velmi dobře popsaný na začátku této diskuse (hlas, pak holeň, pak jedna dobře mířená bičíkem...). Ale je opravdu důležité, aby to dělali všichni...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Z toho co píšete mám dojem, že se na koni střídá víc lidí. Opravte mě, jestli se mýlím... Pokud všichni jezdci nedodržují podobné pobídky a nejsou důůslední, často to vede k otupení koně, který pak prostě nemá respekt k nikomu. Když kůň vidí, že mu prochází loudání, tak se na nějaké svižné chody vykašle, co by se namáhal... Řešením je vysvětlit všem jezdcům, jaké jsou správné pobídky a jak účinně stupňovat tlak a vysvětlit jim, že je nutné je dodržovat. Postup je velmi dobře popsaný na začátku této diskuse (hlas, pak holeň, pak jedna dobře mířená bičíkem...). Ale je opravdu důležité, aby to dělali všichni...

Jezdím na něm jen já, můj muž (jen tak jednou za půl roku, aby se neřeklo) a tchýnin přítel, ovšem to je "expert" který umí všechno nejlíp a tohle je dle něj správné, ikdyž pak vidím, že jen bičík mlaská, ptž by se naše dáma ani nepohla. Zkusím pobídky dle vaší rady a zkusím to vysvětlit i našemu expertu. Jinak dál opravdu nevím, co s ní. Protože jak jsem už řekla, tak na ruce a i na lonži to je kůň za všechny prachy, lidi má rád, vždy si příkluše i pro pomazlení, ale jak dáme sedlo a dojdeme z dosahu koní začíná boj kdo z koho...

Kůň je podle mne nejspíš znechucený, demotivovaný. A se střídáním jezdců expertů to nikdy moc lepší nebude. Pro něj je to otrava vozit někoho, kdo ho mlaská bičem, na zádech, prostě člověk na zádech = průda. Chce to vymyslet pozitivní motivaci, pak by se kobylka mohla zlepšit.

Nechybí kobyle nějaká látka? Třeba jako u člověka, když je nedostatek železa, tak je unavený, s nezájmem o fyzickou aktivitu, prostě jako s vybitými baterkami. Samozřejmě jak jsem to tak prolítla, tak to vypadá na nějakou kombinaci problémů a příčin.

A směrem domů už jí to trošku šlape, viďte :-DDD
Víte co, tady ty rady s pobídkou bičem určitě, ale MUSÍTE to vyvážit. Zvlášť u hucula je důležitá pozitivní motivace, samostatně to bude fungovat jen omezeně. Jezděte žrát. Někam dojeďte a nechte ji napást (bacha na přichvácení teďka...), nebo si tam nachystejte kyblík (třeba s řezankou a trošičkou ovsa), jakmile přejde do slušného tempa chvalte, chvalte a milionkrát chvalte, klidně i kokino ze sedla bych se nebála dát (nezastavovat!)(ovšem po uvážení, jestli je tohle její jediný problém .
Koupila jsem něco podobného (akorát to bylo znechucené úplně ze všeho, nejen ze sedla) a tohle poměrně zafungovalo S chytrolínem to bude těžší, abyste neměla průser v rodině. Hucul není kůň, co by se dal někam "namlátit".

Napadá mě problém se zády, ale píšete, že vet řekl, že je ok. Pak ještě třeba nějaká nepříjemná zkušenost s jezdcem Byla taková vždy?
Moje hucula, jak jsem jí koupila, dělala podobné alotria. Ale byla koupena z rodiny, kde na ní jezdily děti, takže si myslím stylem - když kobyla šla, tak se jelo a když ne, tak se nejelo. Na vyjdě neustále vzadu, jak šnek, nezájem, že druhý kůň už je pryč. Teď je venku veselá, jak jí stájový kolega předejde, už by ho předbíhala, kdyby ji jezdec pobídl.
Kvůli tomu, že jsem nevěděla, co jí k tomu vede - šnek, odmítání vůbec jít, jestli to, že tam "vládla ona" nebo jiná nepříjemná zkušenost, nehrotila jsem to, jak se šlo na ruce, tak jsem na ní sedla bez sedla na chvíli - pět minut a kousek jsem se svezla, nebo jak jsem jí vedla do ohrady - nebyla přímo u domu, tak jsem na ní vyskočila a k ohradě dojela, pak jsme doby prodlužovali a přidali i sedlo. Dnes mám ze šneka docela příjemně temperamentního koníka.

No od té doby, co ji dovezli 7 let zpět, tak je taková, ale dřív nechtěla ani na ruce... To dnes je na ruce zlatá na slovo poslechne, to stejné i lonž....

Když už je nyní zlatá na lonži a na ruce, zdravotně ok, tak možná pod sedlem bych to viděla na to znechucení a sedlo s jezdcem na hřbetě spojené s vidinou "experta" pleskajícího bičem. Hucul je sice tvrdohlavý, ale chytrý..
Zkusila bych koníka motivovat, jak bylo zmíněno výše, ale 3x v měsíci s ním pracovat jinak je bohužel jako nic

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Říct, že někdo na koně sere podle toho, že jezdí 3-4x do měsíce nebo že nějak napíše příspěvek do diskuze je docela odvaha... Co když tak jezdí, protože prostě má rodinu, práci a do toho ještě koně... Co když se snaží pro svého čtvernožce dělat maximum a dát u to nejlepší, ale na práci s ním už nemá čas? Podle příspěvku víme, že je celý den venku pravděpodobně s jinými koňmi a na noc boxe, tudíž mu dle mého názoru vůbec nic nechybí, kůň opravdu nepotřebuje chodit pod sedlo a makat... a to že jde pod sedlo jen občas taky nevidím jako problém, vím totiž z vlastní zkušenosti, že nezáleží na to kolik času s koněm stráví, ale na tom jak, kůň si moc odbře pamatuje a i po měsíci kdy se s daným člověkem nevidí, ví kam ho zařadit...
Hromada lidí svého koně zbožňuje, snaží se mu dát to "nejlepší", ale pod sedlem jim to z nějakého důvodu hapruje a jestliže je kůň na ruce v pohodě a chová se solidně, tak nebude problém v tom, že by byl zanedbaný...
Ano, má nějaký problém, který mu na 100% způsobuje majitelka, ale to neznamená, že je to hned člověk bez priorit, protože v okamžiku kdy má člověk seřadit děti, manžela práci a koně, tak nebude kůň na prvním místě, protože děti jsou děti, práce je nutnost pro přežití celé rodiny včetně koně a kůň je až takový bonus na konec...

Tak to prr slečno/paní...

Já jsem neřekla, že ona dotyčná na koně sere, ale že při frekvenci vyjížděk 3-4x do měsíce s ním nic neudělá a kůň z ní bude mít tak akorát srandu.

Vyjížďka jednou do týdne podobná klasické práci udrží možná jeho stávající kondici, ale rozhodně mu to nic nedá ve smyslu, aby se naučil a pochopil, kór jestli se jedná o komplikovaného koně s nějakým problémem. Vyjíždky méně než 1x týdně jsou už úplně k ničemu, to je lepší toho koně nechat stát. Jediný efekt bude mít jezdec, že si sveze zadek. Z hlediska výcviku je to pro koně úplně o ničem.

Můžu to nadneseně přirovnat k učení se psát a číst. Když se to budete učit číst a psát 3-4x do měsíce dejme tomu po dobu 1h a mimo lekci se tomu vůbec nevěnovat, tak se taky naučíte velké H, protože to, co bylo před týdnem prostě zapomenete, protože mozek tuto činnost nebude považovat za důležitou a prostě ji vytěsní resp nechá vás hodně (ne-li všechno) zapomenout. Při každé lekci tak budete začínat odznova, u lidí učících se cizí jazyk se tomu říká tuším "věční začátečníci". Musíte si nejdříve natrénovat mozek a naučit se to a hodně procvičovat na začátku a potom buď ještě zlepšovat nebo udržovat úroveň. U koní je to úplně to stejné, jako u lidí, jen s vámi nemůžou mluvit.

Pokud s tím koněm chcete něco udělat a nějak ho zlepšit či něco naučit, musíte prostě obětovat čas a věnovat se mu minimálně v první fázi (první 2-3 měsíce, než to fakt pochopí) častěji než je vámi uváděná frekvence, není jiná možnost. Pokud Vy na to čas nemáte, svěřte koně na výchovu někomu jinému, koho znáte, víte že umí, kdo ten čas má a tu práci si dá, bude to menší zlo pro všechny a Vy budete na konci disponovat "opraveným koněm" i když s rizikem, že bez pravidelného udržování naučeného to zase sklouzne do starých kolejí.

To, co jsem výše napsala neberte prosím jako nějaké urážení. Články a knihy o učení se najdete všude možně a ve všech vám budou tvrdit to samé jako já, ať už se jedná o učení koně nebo o člověka.

Mě se také zdá ,že kobyla je prostě vyčúraná.Má jít ven pod sedlo občas,přitom jí je povětšinou nepříjemně.Někdo se na ní pleská,do ní pleská a jí ,bez fyzičky třeba něco začne bolet...
Tak proč by to dělala?Ve výběhu je určitě je líp.
Myslím,že zrovna hucul se pro analfabety rozhodně nepředře.Oni neví jak na něj.
Měli jste si spíše vybrat nějakého "otroka" ,který půjde sám od sebe na vyjížďce dopředu, a to i s pytlem na zádech.Třeba někteří ČT takoví jsou.Nebo dobře přiježdění krevnatější koně.Ale zas aby z vaším "expertem" nechodil až příliš

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to prr slečno/paní...

Já jsem neřekla, že ona dotyčná na koně sere, ale že při frekvenci vyjížděk 3-4x do měsíce s ním nic neudělá a kůň z ní bude mít tak akorát srandu.

Vyjížďka jednou do týdne podobná klasické práci udrží možná jeho stávající kondici, ale rozhodně mu to nic nedá ve smyslu, aby se naučil a pochopil, kór jestli se jedná o komplikovaného koně s nějakým problémem. Vyjíždky méně než 1x týdně jsou už úplně k ničemu, to je lepší toho koně nechat stát. Jediný efekt bude mít jezdec, že si sveze zadek. Z hlediska výcviku je to pro koně úplně o ničem.

Můžu to nadneseně přirovnat k učení se psát a číst. Když se to budete učit číst a psát 3-4x do měsíce dejme tomu po dobu 1h a mimo lekci se tomu vůbec nevěnovat, tak se taky naučíte velké H, protože to, co bylo před týdnem prostě zapomenete, protože mozek tuto činnost nebude považovat za důležitou a prostě ji vytěsní resp nechá vás hodně (ne-li všechno) zapomenout. Při každé lekci tak budete začínat odznova, u lidí učících se cizí jazyk se tomu říká tuším "věční začátečníci". Musíte si nejdříve natrénovat mozek a naučit se to a hodně procvičovat na začátku a potom buď ještě zlepšovat nebo udržovat úroveň. U koní je to úplně to stejné, jako u lidí, jen s vámi nemůžou mluvit.

Pokud s tím koněm chcete něco udělat a nějak ho zlepšit či něco naučit, musíte prostě obětovat čas a věnovat se mu minimálně v první fázi (první 2-3 měsíce, než to fakt pochopí) častěji než je vámi uváděná frekvence, není jiná možnost. Pokud Vy na to čas nemáte, svěřte koně na výchovu někomu jinému, koho znáte, víte že umí, kdo ten čas má a tu práci si dá, bude to menší zlo pro všechny a Vy budete na konci disponovat "opraveným koněm" i když s rizikem, že bez pravidelného udržování naučeného to zase sklouzne do starých kolejí.

To, co jsem výše napsala neberte prosím jako nějaké urážení. Články a knihy o učení se najdete všude možně a ve všech vám budou tvrdit to samé jako já, ať už se jedná o učení koně nebo o člověka.

Buďte v klidu, já vůbec nereagovala na vás. Dokonce s tím, co píšete souhlasím kůň se takto dost těžko naučí něco nového, ale o to tu nejde, reagovala jsem na tento příspěvek:

Tak, jak je příspěvek napsaný, mi příjde, že je zadavatelka na koníka nasr...
Jízda na koni má být především pro potěšení (pokud nezávodíte a to není tento případ) a tak se k tomu má přistupovat.
Pokud chtěla slečna koníka, co chodí sám a poslouchá i když jezdec není příliš zkušený, hucul nebyl správná volba.
Jsou to koně pracovití, dokáží dřít do úmoru za trochu žrádla, ALE...
Na druhou stranu požadují řád a hlavně spravedlivý přístup majitele. Jsou velmi chytří, ví, co mohou a co ne, kdy udělali chybu či neplechu a tedy jsou potrestáni po právu a kdy si na nich majitel vylévá zlost.
Prostě jsou to koňské osobnosti.
Zadavatelka by si měla srovnat hodnoty a popřemýšlet nad svým přístupem.
V této kauze jsem jednoznačně na straně hucula

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Říct, že někdo na koně sere podle toho, že jezdí 3-4x do měsíce nebo že nějak napíše příspěvek do diskuze je docela odvaha... Co když tak jezdí, protože prostě má rodinu, práci a do toho ještě koně... Co když se snaží pro svého čtvernožce dělat maximum a dát u to nejlepší, ale na práci s ním už nemá čas? Podle příspěvku víme, že je celý den venku pravděpodobně s jinými koňmi a na noc boxe, tudíž mu dle mého názoru vůbec nic nechybí, kůň opravdu nepotřebuje chodit pod sedlo a makat... a to že jde pod sedlo jen občas taky nevidím jako problém, vím totiž z vlastní zkušenosti, že nezáleží na to kolik času s koněm stráví, ale na tom jak, kůň si moc odbře pamatuje a i po měsíci kdy se s daným člověkem nevidí, ví kam ho zařadit...
Hromada lidí svého koně zbožňuje, snaží se mu dát to "nejlepší", ale pod sedlem jim to z nějakého důvodu hapruje a jestliže je kůň na ruce v pohodě a chová se solidně, tak nebude problém v tom, že by byl zanedbaný...
Ano, má nějaký problém, který mu na 100% způsobuje majitelka, ale to neznamená, že je to hned člověk bez priorit, protože v okamžiku kdy má člověk seřadit děti, manžela práci a koně, tak nebude kůň na prvním místě, protože děti jsou děti, práce je nutnost pro přežití celé rodiny včetně koně a kůň je až takový bonus na konec...

Čtěte pořádně!
Ne, že na koně sere... Ale že je na něj nasraná, když už to tak hrubě píšu...
Ruku na srdce, vás váš kůň nikdy nevytočil? A co pak, když problém trvá dlouhou dobu!? Jste stále klidná, vyrovnaná, v pohodě? V tom případku jste skoro svatá
Můj příspěvek nebyl míněn zle, jen by si lidé měli PEČLIVĚJI VYBÍRAT nového koně, obzvlášť když je tak překoňováno, aby nemuseli řešit tolik problémů.
A ve finále to pak odnese kůň, který za problémy může nejmiň. I proto jsem napsala, že jsem na straně koně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Čtěte pořádně!
Ne, že na koně sere... Ale že je na něj nasraná, když už to tak hrubě píšu...
Ruku na srdce, vás váš kůň nikdy nevytočil? A co pak, když problém trvá dlouhou dobu!? Jste stále klidná, vyrovnaná, v pohodě? V tom případku jste skoro svatá
Můj příspěvek nebyl míněn zle, jen by si lidé měli PEČLIVĚJI VYBÍRAT nového koně, obzvlášť když je tak překoňováno, aby nemuseli řešit tolik problémů.
A ve finále to pak odnese kůň, který za problémy může nejmiň. I proto jsem napsala, že jsem na straně koně.

Jenže ten kůň není zadavatelky, pouze ho chodí jezdit a ještě k tomu napůl s nějakým chytrolínem, což je zde úhlavní problém... to je jedna věc a druhá je ta, že když jsem na své koně nasraná, tak toho nechám, zapálím si, dám kafe a jdu s ním dělat za hodinu nebo klidně za tři dny až mě to přejde, protože dělat něco s koňmi v zápalu emocí je cesta do pekel... člověk se pak chová vůči koni nespravedlivě a docílí buď toho, že to zvíře rezignuje a uzavře se do sebe nebo jako to umí moji koně dá jasně najevo, jak moc nespravedlivě se chovám a v tom okamžiku už nemůže být o nějaké komunikaci nebo výcviku řeč, pak už je to jenom "souboj" a to nepotřebuji... tak asi toliko k emocím a koním... mimochodem je to asi čtyři dny zpět, co jde svému mldému řekla, že půjde na jatka praštila z lonžkou a šla domů, protože ta práce už v ten okamžik neměla smysl, takže ne, svatá nejsem...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenže ten kůň není zadavatelky, pouze ho chodí jezdit a ještě k tomu napůl s nějakým chytrolínem, což je zde úhlavní problém... to je jedna věc a druhá je ta, že když jsem na své koně nasraná, tak toho nechám, zapálím si, dám kafe a jdu s ním dělat za hodinu nebo klidně za tři dny až mě to přejde, protože dělat něco s koňmi v zápalu emocí je cesta do pekel... člověk se pak chová vůči koni nespravedlivě a docílí buď toho, že to zvíře rezignuje a uzavře se do sebe nebo jako to umí moji koně dá jasně najevo, jak moc nespravedlivě se chovám a v tom okamžiku už nemůže být o nějaké komunikaci nebo výcviku řeč, pak už je to jenom "souboj" a to nepotřebuji... tak asi toliko k emocím a koním... mimochodem je to asi čtyři dny zpět, co jde svému mldému řekla, že půjde na jatka praštila z lonžkou a šla domů, protože ta práce už v ten okamžik neměla smysl, takže ne, svatá nejsem...

To je přesně to o čem jsem psala, souhlasím s Vámi. Zadavatelka se s kobylkou dostala do slepé uličky. Nejspíš si prostě nepasují. Hucul není kůň pro každého. A dostat se do situace kdy je to kdo z koho? Koho by to bavilo?! Místo pěkných vyjížděk jarní přírodou, se už dopředu stresovat, co zase bude. A věřte, že ta kobylka má hafo času si na jezdkyni něco vymyslet, a že to huculi umí. A na některé koně bičík prostě neplatí, obzvlášť pokud se nejedná o korektní pobídku, ale spíše o tu "jednu" navíc za zlosti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jenže ten kůň není zadavatelky, pouze ho chodí jezdit a ještě k tomu napůl s nějakým chytrolínem, což je zde úhlavní problém... to je jedna věc a druhá je ta, že když jsem na své koně nasraná, tak toho nechám, zapálím si, dám kafe a jdu s ním dělat za hodinu nebo klidně za tři dny až mě to přejde, protože dělat něco s koňmi v zápalu emocí je cesta do pekel... člověk se pak chová vůči koni nespravedlivě a docílí buď toho, že to zvíře rezignuje a uzavře se do sebe nebo jako to umí moji koně dá jasně najevo, jak moc nespravedlivě se chovám a v tom okamžiku už nemůže být o nějaké komunikaci nebo výcviku řeč, pak už je to jenom "souboj" a to nepotřebuji... tak asi toliko k emocím a koním... mimochodem je to asi čtyři dny zpět, co jde svému mldému řekla, že půjde na jatka praštila z lonžkou a šla domů, protože ta práce už v ten okamžik neměla smysl, takže ne, svatá nejsem...

To je psany o me?
Ikdyz uz dlouho jsem se u koni nevytocila, to je musim pochvalit. A naucily me ty moje koby trpelivosti ale kdyz mi hafla vlezla do pripravny, prokopla bednu a vyzrala granule jsem ji taky zpilala ze pude do salamu.
To by mne zajimalo jestli hafli maji podobnou povahu jako huculove? S tema nemam zkusenosti ale podle toho co tu obcas ctu to ypada ze jsou hlavy berani obe plemena.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je psany o me?
Ikdyz uz dlouho jsem se u koni nevytocila, to je musim pochvalit. A naucily me ty moje koby trpelivosti ale kdyz mi hafla vlezla do pripravny, prokopla bednu a vyzrala granule jsem ji taky zpilala ze pude do salamu.
To by mne zajimalo jestli hafli maji podobnou povahu jako huculove? S tema nemam zkusenosti ale podle toho co tu obcas ctu to ypada ze jsou hlavy berani obe plemena.

Mně taky jednou huculák vlezl do skříně, kde byly různý věci a mimo to jme tam hodily nějaký granule co kdesi na hobíkách vyskákal... já myslela, že toho pažravý parchanta přizabiju, sežral půl pytle a já jen doufala, že se z toho neschvátí... jsou to úžasní koně ale občas trochu o nervy, chytří až příliš, znám jednoho, co si umí otevírat box, branku, dokonce i tu ručku k ohradníku vezme do zubů a otevře si to!!! on je úžasnej ale občas na zabití...

Podle mě si z vás akorád dělá sransu a vy jí to baštíte. Je to tak, že kobyla řekne deme pomalu tak se de pomalu a vy s tím nic neuděláte. a můžete zkusit třeba opravdu jestli není problemv sedle, lonžovat se sedem, pokud nebude problm tak nani ješte posadit pasivního jezdcepokud je problm ve váze na zádech a pocitem ježiši zas na mně někdo sedí, kašlu na to. A pokud na lonži bude problém tk se pak snažit o pobídky jak bylo napsáno výše. Přeji hodně zdaru

Jak někdo může toto dělat tak inteligentnímu zvířeti jako je Hucul. Jsou to nejlepší parťáci na světě a nejvěrnější. Proč si každý laik chce vozit prdel na huculovi? Toho koně to uráží,ta hloupost lidská. Jděte nejdříve do jízdárny naučit se zacházet s koňmi a pak na ně lezte. Když to nemáte v sobě tak toho koně nikdy nepochopíte a celý váš život bude jen boj s koněm,který pro něj skončí špatně. Hucul je kůň jednoho pána,bez vzájemné důvěry nic neuděláte. Zpráva pro všechny laiky,dejte Huculům raději pokoj.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak někdo může toto dělat tak inteligentnímu zvířeti jako je Hucul. Jsou to nejlepší parťáci na světě a nejvěrnější. Proč si každý laik chce vozit prdel na huculovi? Toho koně to uráží,ta hloupost lidská. Jděte nejdříve do jízdárny naučit se zacházet s koňmi a pak na ně lezte. Když to nemáte v sobě tak toho koně nikdy nepochopíte a celý váš život bude jen boj s koněm,který pro něj skončí špatně. Hucul je kůň jednoho pána,bez vzájemné důvěry nic neuděláte. Zpráva pro všechny laiky,dejte Huculům raději pokoj.

Trochu to hrotíte ,ale huculové jsou opravdu koně pro zkušené koňáky, NENÍ to MAZLÍK a z toho má potenciální majitel vycházet.
Bývají levní,( většinou pro jejich povahu) to svádí kupovat je jako hobíka. Ovšem právě v tom je zakopaný pes. Hucul NENÍ pro začátečníky.
Jezdím na koni 25let a vím, že na hucula nemám. Jsem poněkud nedůsledná, někdy nervozní, sem tam myšlenkami jinde a to je živná půda pro huculí neplechy. A trestat potom koně, že já jsem nevhodný majitel, je hnusné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Trochu to hrotíte ,ale huculové jsou opravdu koně pro zkušené koňáky, NENÍ to MAZLÍK a z toho má potenciální majitel vycházet.
Bývají levní,( většinou pro jejich povahu) to svádí kupovat je jako hobíka. Ovšem právě v tom je zakopaný pes. Hucul NENÍ pro začátečníky.
Jezdím na koni 25let a vím, že na hucula nemám. Jsem poněkud nedůsledná, někdy nervozní, sem tam myšlenkami jinde a to je živná půda pro huculí neplechy. A trestat potom koně, že já jsem nevhodný majitel, je hnusné.

No a vidíte to, já po projití dvou JK začala jezdit dva povahově úplně rozdílné huculáky a byla to ta nejlepší škola na světě... ono to je asi o tom jestli na to člověk psychicky má nebo ne... po půl roce práce s jedním jsem z líného a neochotného, vyžraného naschválníka udělala koně, který přešel parkur do 100 cm (hobby), pod sedlem byl dvakrát denně jako pracovní kůň s majitelem (pasení krav) a jednou denně se mnou, kdy se fest trénovalo, žil z opravdu chudé pastvy a vypadal luxusně (žádný velký pupek ani žádná vychrtlina), v terénu ochotný, chodivý, prošel opravdu vše a já byla absolutní začátečník, co uměl sotva základy!!! A druhý doslova kůň zabiják pod sedlem, v lese se každého snažil sundat o stromy, bral čáry domů, vyhazoval, nechtěl chodit krokem natož naklusat... jo tady s tím koněm jsem dělala asi rok a po roce už byl opět prodejný, ovladatelný. Jeho majitel ho prodal za 25 tis. jako vzorného rekre koníka a má se do teď velice dobře... když jsem jezdila tohoto bylo mi nějakých 14 let, ano jakési zkušenosti už jsem měla, ale rozhodně ne takové jaké by asi člověk pro práci s takovým koněm měl mít a vidíte, zvládla jsem to... A když se mi od té doby dostal do rukou "problémový" kůň, tak už to byla opravdu brnkačka... huculové jsou tvrdé palice, ale jekmile je člověk přesvědčí, že můžeme být parťáci, tak to funguje a člověk ani nemusí mít mašle z T drezur ani L drezur stačí, když si najde vlastní systém, pokusí se tím zvířetem dorozumět a "vysvětlit" mu co po něm chce a oni velice rádi budou spolupracovat...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No a vidíte to, já po projití dvou JK začala jezdit dva povahově úplně rozdílné huculáky a byla to ta nejlepší škola na světě... ono to je asi o tom jestli na to člověk psychicky má nebo ne... po půl roce práce s jedním jsem z líného a neochotného, vyžraného naschválníka udělala koně, který přešel parkur do 100 cm (hobby), pod sedlem byl dvakrát denně jako pracovní kůň s majitelem (pasení krav) a jednou denně se mnou, kdy se fest trénovalo, žil z opravdu chudé pastvy a vypadal luxusně (žádný velký pupek ani žádná vychrtlina), v terénu ochotný, chodivý, prošel opravdu vše a já byla absolutní začátečník, co uměl sotva základy!!! A druhý doslova kůň zabiják pod sedlem, v lese se každého snažil sundat o stromy, bral čáry domů, vyhazoval, nechtěl chodit krokem natož naklusat... jo tady s tím koněm jsem dělala asi rok a po roce už byl opět prodejný, ovladatelný. Jeho majitel ho prodal za 25 tis. jako vzorného rekre koníka a má se do teď velice dobře... když jsem jezdila tohoto bylo mi nějakých 14 let, ano jakési zkušenosti už jsem měla, ale rozhodně ne takové jaké by asi člověk pro práci s takovým koněm měl mít a vidíte, zvládla jsem to... A když se mi od té doby dostal do rukou "problémový" kůň, tak už to byla opravdu brnkačka... huculové jsou tvrdé palice, ale jekmile je člověk přesvědčí, že můžeme být parťáci, tak to funguje a člověk ani nemusí mít mašle z T drezur ani L drezur stačí, když si najde vlastní systém, pokusí se tím zvířetem dorozumět a "vysvětlit" mu co po něm chce a oni velice rádi budou spolupracovat...

Kolik je takových jezdců, jako vy, co se snaží porozumět a s koněm spolupracovat dle jeho potřeb a charakteru? I když by to mělo být pravidlem! Jde přece o živého tvora, který také cítí bolest, smutek, osamění. Na city nemají patent jen lidi.
Taky jde o to, jestli na to opravdu máte(ne konkrétně vy) nebo si to jen namlouváte.
Při práci s koníky je žádoucí určitá pokora a sebekritika. Což každý nemá. Ovšem ochuzuje se tím o mnohé.
Přeji všem problémovým koníkům nové majitele vašeho ražení

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kolik je takových jezdců, jako vy, co se snaží porozumět a s koněm spolupracovat dle jeho potřeb a charakteru? I když by to mělo být pravidlem! Jde přece o živého tvora, který také cítí bolest, smutek, osamění. Na city nemají patent jen lidi.
Taky jde o to, jestli na to opravdu máte(ne konkrétně vy) nebo si to jen namlouváte.
Při práci s koníky je žádoucí určitá pokora a sebekritika. Což každý nemá. Ovšem ochuzuje se tím o mnohé.
Přeji všem problémovým koníkům nové majitele vašeho ražení

Já na ty "problémové" mám nějak v životě štěstí, vlastně to začalo těmato dvěma huculákama a pak už se to vezlo jeden za druhým, pak jsem dokonce i takového koupila...
Ale toho vysněného jen a jen pro sebe jsem si vychovala od hříběte a musím uznat, že už bych do "problémového" koně už asi nešla... prostě tenkrát bylo hromada času a člověk tam nějak měl i víc odvahy, dnes s dítětem jsem ráda za to, že mám svého slušně vychovaného koníka a nemusím neustále řešit nějaký problém... člověk si tak nějak musí umět přiznat, že už na to nemá nervy nebo čas a raději to nechat jiným mladým nadšencům... kteří se budou kousat přes hromadu knížek, zjistí, že to co hledají v nich stejně není a pak si najdou vlastní funkční sytém a ono to najednou fungovat bude a zjistí že všichni horsemani a zaříkávači atd, že je to jen fraška a není na tom vlastně nic tak záhadného a složitého, jen se umět dívat, pozorovat a zjistit, co se tomu zvířeni asi honí hlavou a pak se pokusit to nějak změnit...
jde jen o to si vlastně asi tak tisíckrát v práci s koňma nabít hubu a pak začít přemýšlet, co je třeba změnit... jenže na tohle si každý musí přijít a i tady zadavatelka dotazu. Jo, mi jí tady můžeme radit jak postupovat, jenže co když to třeba u jejího koně nezafunguje... co když její potřebuje úplně jiný přístup...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já na ty "problémové" mám nějak v životě štěstí, vlastně to začalo těmato dvěma huculákama a pak už se to vezlo jeden za druhým, pak jsem dokonce i takového koupila...
Ale toho vysněného jen a jen pro sebe jsem si vychovala od hříběte a musím uznat, že už bych do "problémového" koně už asi nešla... prostě tenkrát bylo hromada času a člověk tam nějak měl i víc odvahy, dnes s dítětem jsem ráda za to, že mám svého slušně vychovaného koníka a nemusím neustále řešit nějaký problém... člověk si tak nějak musí umět přiznat, že už na to nemá nervy nebo čas a raději to nechat jiným mladým nadšencům... kteří se budou kousat přes hromadu knížek, zjistí, že to co hledají v nich stejně není a pak si najdou vlastní funkční sytém a ono to najednou fungovat bude a zjistí že všichni horsemani a zaříkávači atd, že je to jen fraška a není na tom vlastně nic tak záhadného a složitého, jen se umět dívat, pozorovat a zjistit, co se tomu zvířeni asi honí hlavou a pak se pokusit to nějak změnit...
jde jen o to si vlastně asi tak tisíckrát v práci s koňma nabít hubu a pak začít přemýšlet, co je třeba změnit... jenže na tohle si každý musí přijít a i tady zadavatelka dotazu. Jo, mi jí tady můžeme radit jak postupovat, jenže co když to třeba u jejího koně nezafunguje... co když její potřebuje úplně jiný přístup...

Podle toho jak píše, potřebuje jiného koně.
Toto je inzerát, o kterých jsem psala...http://zvirata.bazos.cz/inzerat/23684115/Levne-prodam-konika.php
Další možný problémový kůň. Máme u nás kříženku hucul x hafling a je to dost hrůza. Po mámě huculce paličatá po tátovi ne moc chytrá

Tak právě jsme lonžovali se sedlem, jezdili kolem ohrady apod. Vše bylo v pořádku, kobyla byla zlatá..... Ovšem problém nastal, když jsme nabrali krok směrem pryč od ostatních koní a zas to stejné tempo nula, prostě z nutnosti lezla jako šnek, přes pobídky(jak tu bylo poraděno) jsme kousek šli opravdu kochačskou chůzi, když jsem pobídla silněji naklusala, ale zas v klusu měla tendence nabírat cval s tím, že chce točit zpět ke koním.... Prostě běžela křivo. Ještě zkusím časem vzít to její hřibě ven s kobylou, jestli se něco změní... Jinak už fakt nevím:(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak právě jsme lonžovali se sedlem, jezdili kolem ohrady apod. Vše bylo v pořádku, kobyla byla zlatá..... Ovšem problém nastal, když jsme nabrali krok směrem pryč od ostatních koní a zas to stejné tempo nula, prostě z nutnosti lezla jako šnek, přes pobídky(jak tu bylo poraděno) jsme kousek šli opravdu kochačskou chůzi, když jsem pobídla silněji naklusala, ale zas v klusu měla tendence nabírat cval s tím, že chce točit zpět ke koním.... Prostě běžela křivo. Ještě zkusím časem vzít to její hřibě ven s kobylou, jestli se něco změní... Jinak už fakt nevím:(

Nemůžete čekat, že bude jemná a ochotná na pobídky hned od prvního okamžiku... Chce to čas a jenom vy poznáte, jestli je situace lepší nebo ne... Zjemnit opravdu tupého koně na pobídku a vypracovat se do úrovně kdy ji bude respektovat je práce na x měsíců ne na jeden den...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nemůžete čekat, že bude jemná a ochotná na pobídky hned od prvního okamžiku... Chce to čas a jenom vy poznáte, jestli je situace lepší nebo ne... Zjemnit opravdu tupého koně na pobídku a vypracovat se do úrovně kdy ji bude respektovat je práce na x měsíců ne na jeden den...

Tam ani nejde o pobídky, to ona chápe a zná moc dobře, tam jde spíš o to, že je líná jít pryč od koní resp. Z pohodlné ohrady ven do terénu... S tím je první a zásadní problém, ptž když se motáme kolem stájí, ohrady apod. Tak šlape jak švýcarský hodinky, jak ji zmizí z dohledu je konec. A nejhorší je to, že to dělá ikdyž jsme s jiným koněm venku. ...

Tady je jen jeden jediný problém, a to je ten, že ten koník jde pod sedlo jen 3-4x měsíčně...a divím se, že to tady ostatní nevidí a hledají příčiny jinde...je přece logické, že pokud se po koni měsíc nic nechce, jen si na něj třikrát sednu, že se bude chovat tak, jak se chová...představy o tom, že jednou za týden sednu na koně a ten bude šlapat jsou sice hezké, ale za tím je hromada práce...takže jestli chcete něco změnit a zlepšit, musíte s tím koněm pracovat denně, obden, postupně přidávat...ne z ničeho nic přijít, vzít do ruky bič a makej, jak kůň, co je pod sedlem denně....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tam ani nejde o pobídky, to ona chápe a zná moc dobře, tam jde spíš o to, že je líná jít pryč od koní resp. Z pohodlné ohrady ven do terénu... S tím je první a zásadní problém, ptž když se motáme kolem stájí, ohrady apod. Tak šlape jak švýcarský hodinky, jak ji zmizí z dohledu je konec. A nejhorší je to, že to dělá ikdyž jsme s jiným koněm venku. ...

To jste ale pořád u těch pobídek... Ano, ten kůň je chápe, ale nerespektuje... A za tím je kupa práce, získat si respekt u koně... žádný kůň vám to nedá zadarmo a hucul už vůbec ne...
Tohle není koněm, on není líný, tohle je člověkem, který na něm sedí... ten kůň nevidí důvod, proč by měl pro toho člověka pracovat, proč by měl spolupracovat s někým kým pohrdá, kdo pro něj chová nesmyslně, kdo je v hierarchii níž...? takže jsme opět u té motivace...
A absolutně na rovinu vám řeknu, že dokud budete vidět jen to, že ten kůň je líný a špatný a ten kůň dělá ty a ty chyby, tak se nepohnete nikam...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tam ani nejde o pobídky, to ona chápe a zná moc dobře, tam jde spíš o to, že je líná jít pryč od koní resp. Z pohodlné ohrady ven do terénu... S tím je první a zásadní problém, ptž když se motáme kolem stájí, ohrady apod. Tak šlape jak švýcarský hodinky, jak ji zmizí z dohledu je konec. A nejhorší je to, že to dělá ikdyž jsme s jiným koněm venku. ...

Jak píšete, kobča je zdravá, takže jádro pudla je - i podle popisu situace - trochu jinde.
Základní problém máte (všichni, co na ní jezdíte) v tom, že kobylka si vás načetla a zcela normálně reaguje na nedostatek vašich jezdeckých zkušeností. Není to o plemeni,a už vůbec ne o "lenosti", tohle vám bude dělat dříve nebo později každý kůň.
Rady přes net, co a jak dělat, jsou v podstatě na nic, potřebujete nějakého znalého člověka na místě. Neškodilo by taky (pokud je to u vás v okolí možné) zaplatit si aspoň několik tréninkových hodin někde na jiném koni.