Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 18:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.96.10

Zdravím všechny,
od malička mám ráda koně, zatím jsem však neměla možnost jezdit, je mi 15 a zrovna vprosinci jsem si našla jednu jízdárnu v okolí, rodiče mně tam tak 9x zavezli, ale když jsem je dnes požádala i o další, tak nechtějí, jsem teprve začátečník, jezdím krokem, klusem a učím se cval, rodiče si myslí, že po 9 hodinách už pojedu na vyjížďku a právě proto si myslí, že jsou to zbytečně vyhozené peníze, protože prý by mi stačilo 5 hodin a že prý se mnou nechou jezdit ven kvůli špatnému počasí, můžu jim říkat milionkrát, že prostě nejsem ještě dost dobrá na vyjížďku, prostě mají svou hlavu, mohli byste mi prosím poradit co s tím mám dělat ?

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 19:03
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.24.16

Mě napadá snad jen pokusit se najít nějakou jinou stáj nebo soukromníka, kde se neplatí od hodiny, ale třeba jen nějaký příspěvek měsíčně, nebo kde se jezdí za práci, nebo obojí. Každopádně ježdění ve stáji kde se platí trénink od hodiny, mi taky přijde drahé, a rodičům se nedivím. Nebo v té stáji nefunguje oddíl? Ve stáji tady u nás se taky platí výcvik od hodiny, a nebo se může chodit do oddílu, kde se platí něco málo měsíčně a hlavně člověk musí splňovat odpracované hodiny a služby. Ale vyjde to levněji a hlavně se naučíš také o koně starat.

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 19:11
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.96.10

tak rociče mi platili jen tento kurz, ale zbytek si budu platit z brigády sama, mě jde o to, že mě nechcou podporovat, ví jak je to pro mě důležité, na každou hodinu jsem je přemlouvala, už vážně nevím co s tím, jedinej kdo mě podporuje je děda, ten mě bere na různý akcičky s konmi, dostihy, hubertovky, závody,..

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 19:13
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.96.10

a neznáte nějaký takový oddíl v okolí Vyškova ?

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 19:38
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.224.62

Poradiť neviem, ale možno ťa aspoň troška poteším, že keď som bola dieťa bola som na tom rovnako. S tým rozdielom, že okolo nás vtedy žiadne kone neboli takže som mala smolu, nosiť ma niekam ďalej nemal kto. Keď som mala 12 sused si kúpil 2 ročnú kobylu a na tej som sa mohla voziť. Bol to taký starý ožran a každý deň chodil na koni do krčmy a ja som ho čakala do večera kým prišiel aby ma zviezol :) bola som u nich celé dni, stačilo mi, že som mohla koníka očistiť, dať mu vodu.. naši frfľali ešte aj na to, lebo som stále smrdela a miesto hrania sa s inými deťmi som chodila so starým na seno celé prázdniny. Ale pre mňa to boli nádherné zážitky :)) Až keď som mala 17 som začala chodiť do jazdiarne ktorú otvorili 12 km od nášho mesta na dedine. Chodievala som pravideľne každú sobotu autobusom a trávila som tam zvyčajne celý deň. Tak som sa postupne naučila jazdiť a v 23 som si dokonca urobila kurz učiteľa jazdy a kúpila si aj vlastného koňa. O dva roky neskôr som si ho sťahovala do vlastného domu s ďalšími dvomi a teraz som spokojná lebo som si splnila sen aj keď si všetci z našej rodiny iba ťukali na čelo smajlík

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 20:07
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.1.187

ahoj, byla jsem v 15 ve stejné situaci. Rodiče moji lásku nebrali vážně a mě to dost mrzelo. nakonec jsem si ježdění našla sama za výpomoc, takže jsem od nich potřebovala jen svolení a podpis za přebranou zodpovědnost. No a dnes mám koní 5 na vlastním pozemku :) držím ti palce a nevzdávej se svého koníčku smajlík

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 20:17
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.96.10

Taky mě to dost mrzí, zjišťuju, že bez koní můj život nemá smysl, jediný na co se těším je každičká hodina ke které je přemluvím, mým snem je udělat si licenci , tak doufám, že se mi někdy splní, ježdění za výpomoc jsem už zkoušela, jedna paní mi ježdní za výpomoc nabízela, ale problém je s dopravou a navíc rodiče nechtěli, abych někam cestovala, dělalo jim problém i obyčejných 10 km,
v létě chci do té jízdárny jezdit na kole, je to od nás tak 17km, ale do té doby budu muset jen čekat

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 20:24
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.1.187

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky mě to dost mrzí, zjišťuju, že bez koní můj život nemá smysl, jediný na co se těším je každičká hodina ke které je přemluvím, mým snem je udělat si licenci , tak doufám, že se mi někdy splní, ježdění za výpomoc jsem už zkoušela, jedna paní mi ježdní za výpomoc nabízela, ale problém je s dopravou a navíc rodiče nechtěli, abych někam cestovala, dělalo jim problém i obyčejných 10 km,
v létě chci do té jízdárny jezdit na kole, je to od nás tak 17km, ale do té doby budu muset jen čekat

celkem smutný stav... v jednom kraji by se lidi o takového človíčka poprali, protože nikdo nechce dělat nic navíc a někde aby o ježdění žadonil. smajlík

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 20:36
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.218.3

Teď jsem se dívala na televizní noviny, kde ukazovali maminku 15leté slečny, která se chytla špatné party a už je týden nezvěstná.
Z mého pohledu matky dvou synů, bych rozhodně pro dítě volila nějakou smysluplnou činnost, tedy i koně raději, než nějakou partičku narkomanů.
Vaši se nedívají na telku? Nebo jste tak hodná dcera, že je možnost vaší vzpoury nenapadá? Tím vás nechci navádět k nějakým záškodnickým akcím, spíš mě to tak napadlo smajlík

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 20:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.77

S rodiči je to těžké. Mě sice podporovali, ale "jen" v tom smyslu, že mi koně tolerovali. Nikdy mi nic ohledně koní neplatili. Dostala jsem se ale naštěstí mezi starší kamarádky, které si mě vzaly na starost a díky nim jsem se ke koním dostala a jsem tam doteď. Nebylo to ale jednoduché, ony jezdily a já uklízela bobky. Ale mě to stačilo. Byla jsem spokojená.

Pravdou je, že lidi (nekoňáci) mají všeobecně dojem, že jezdit na koni znamená sednout, kopnout do slabin a pro zastavení škubnout v hubě. Bodejť by neměli pocit, že na to nepotřebuješ drahé hodiny s trenérem, které jsou podle nich k ničemu. Možná by stálo za to rodičům domluvit nějakou zkušební hodinu, ať si to taky vyzkouší a zjistí, že to není žádná sranda. Celkově dnešní rodiče nechápu. Až já budu mít děti, budu je ve sportu (ať je jakýkoliv) podporovat, protože bych nesnesla pomyšlení, že kvůli mému jednání mé dítě z nudy skončí na drogách nebo někde mrtvé...

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 21:07
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.96.10

Naši mi pořád připomínají, že pro mě dělají hodně a všechno, ale nikdy neudělali to, co jsem chtěla za život nejvíc, myslí si, že mi za rok zaplatí 10 hodin, já si povozím pr..l a bude vše OK, byla bych ráda, kdyby mi někdo poradil nějaké soukromníky nebo stáje v okolí Bučovic, ( okres Vyškov), byla bych moc vděčná, když tak pište na email Miska.Ho@seznam.cz

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 21:09
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.96.10

Přesně tak, oba rodiče jsou nekoňáci a když jsem říkala tatkovi at si jízdu na koni zkusí, říká že ne, on se koní bojí,....

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 21:13
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.99.77

Můj taťka se koní taky bál a donutila jsem jej na dva sednou. Přežil to. Jednou jak pomáhal ve stáji (jsou s provozovateli kamarádi) a viděl, jak se děckám splašili koně a přiřítili se z vyjížďky tryskem ke stáji a děcka v zoufalství nad neovladatelnosti zvířat vyskakovali za jízdy, změnil názor, že si jen vozím pr*el:D

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 21:28
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.19.22

Já jsem na tom byla podobně. Chtěla jsem ke koním odjakživa, ale rodiče to nepodporovali. O prázdninách po prváku na gymplu jsem měla konečně nějaké peníze a začala jsem chodit do stáje kousek od nás. Rodiče mi jízdy neplatili ani mě tam nevozili. Chodila jsem jednou týdně, ale i tak mě to finančně úplně vysálo a navíc během školního roku jsem se tam kvůli mizernému spojení nedostala (z gymplu doma nejdřív ve 3 a pak večer už nejezdily busy od koní domů), tak jsem zase jezdit přestala. A musela jsem čekat hodně dlouho, než jsem se ke koním zase dostala. Teď je mi 24 a jezdím už přes rok v jezdeckém klubu a platím si hodiny. Ještě bych ráda našla nějakého soukromníka a naučila se o koně i starat, ale nemůžu mít všechno.

Bohužel neporadím, jak na rodiče... Já zkoušela všechno možné a nepovedlo se smajlík Prostě jsem musela počkat.

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 21:31
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.96.10

hmm, tak taky jsem to zkoušela, ale nevim nevim,...děda, je jedinej koho koně " také zajímají" není konák, ale ráda mně na různé akce vezme, přiznal i, že mě rodiče nechcou nechat jezdit, ale nejsem zase ten typ co si k němu pujde stěžovat

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 21:47
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.11.254

A vysvětlili ti rodiče, proč tě nechtějí ke koním pouštět nebo ti na ně dávat peníze? Třeba nevíš, že máte doma fin. problémy nebo že v okolí běhá nějaký úchylák, kterého hledá policie, proto tě nechtějí pustit nikam samotnou. Určitě ti poradím, abys rodiče do koní nervala násilím, škaredým chováním, protivností, vzpourou, útěky z domu atd. Já se s rodiči na začátku dohodla, že když budu mít na vysvědčení samé jedničky, budu moct chodit ke koním neomezeně, jak si budu přát jak přes týden, tak o víkendech - byla jsem v jezdeckém klubu. Když moji rodiče poznali ostatní děvčata z klubu - všechno hodné, chytré a snaživé holky, tak byli daleko spokojenější s pocitem, že nechodím do žádné hrozné drogové party. Bylo daleko jednodušší s rodiči dál o koních debatovat, když znali i vedoucí stáje, stájníky, ošetřovatele, další jezdce a majitele koní - zjistili, že to jsou hodní lidé, kteří mají taky děti, žádní serioví vrazi nebo pedofilové. Pokud by takto s rodiči někdo ve tvé stáji promluvil, nechal je "okoukat se" a uklidnil je, že jim dceru ve stáji nikdo nesní nebo neznásilní, tak by celé tvé snažení bylo určitě jednodušší. Ohledně placení za ježdění - opět to chce něco za něco - rodiče ocení tvou snahu (úklid, víkendové vaření, venčení psů, pomoc tátovi na autě, pomoc mámě při žehlení) a za to naťuknout možnost placených jízd. Chovat se neustále jako vzorná dcera, na narozky, svátky, Vánoce si přát pouze a jen "chození ke koním, hodiny na koni", žádné další blbosti. Jen takhle tvoji rodiče poznají, že o koně máš opravdu zájem. Přeju hodně štěstí!

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 21:49
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.96.10

Rodiče jsem vždycky poslouchala, hodně holek od nás ze třídy chodí za školu, kouří,.drogy ... mně to nikdy nelákalo a kouření a drogy se mi hnusí , na nějaký diskotéky nechodím, nemám potřebu ani zájem, , zprávy naši sledují, těch případů je každý den víc a víc, kdy se nějaké slečny ztratí , unesou,....

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 21:55
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.96.10

tak jako doma pomáhám, na všechny možné svátky si přeji jenom jízdy na koni, ve stáji rodiče byly a byly nadšení, ale myslí si, že se naučím jezdit za 5 hodin, něco jsem už uměla, ale přece jenom, dobrá práce na jízdárně a dobré začátky jsou lepší než uspěchaná vyjížďky, při které se vám něco stane, ale rodičům jde pouze a jen o vyjížďku, navíc si myslí, že na koni se jezdí pouze v létě za krásného počasí a když ted jen trochu sněžilo, tak mně nikam nechtěli zavézt, jako ne že by nechtěli, ale řekli, že se nubudu na jízdárně brodit ve sněhu, abych jezdila jen krokem, přitom tam byl pouze poprašek, vysvětluju jim to pořád, že nejsem tak dobrá na vyjíždku, ale oni se prostě nedají říct a pravděpodobně budu muset čekat do konce dubna ( v nejlepším případě)

Neregistrovaný uživatel

2.4.2013 22:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.145.70

Uz rok stastna chodim k jedne fajn pani ke konim, neco malo vyhazet, vycistit, opravit ohradnik, uklidit "sedlovnu" podrzet kopyta kovarovi a nebo treba pomoct s lekarinou(pichnout antibiotika, namazat a tu a tamto) a samozrejme slozit seno a nakrmit kone...pak muzeme jit ven na jak dlouho chceme, nekdy de s nama a myslim si ze je rada ze ji tam chodime...:D ano je mi patnact, clovek si rekne jak se ma, ze muze...jenze ja si vsechno co vy musela vytrpet taky... asi tak v pate tride zacala kamaradka chodit ke konim-byla sem moc mala, nemuzu, na dva roky jsem to vzdala v sedme tride jsem jim zacla rikat ze chcu jezdit n kone, ne rajtovat ale starat se-poslali me na tabor o kterem vedeli ze je to makacka s tim ze me to odradi...:D chudaci sami mi vlastne dali moznost poznat jak je super ze nejdriv poklidim a az pak jdu za odmenu jezdit...prijela jsem plna dojmu a nadseni(prazdniny pred sedmou tridou) jenze pak byla skola, brzy tma a mne bylo receno ze az na jare...(zname to vsichni je to jako s ucenim, neco co se rodicum mnelibi a tak to oddaluji...) prislo jaro-mamka ochotn obvolala staje, jenze predtim jim zavolala at ji v zadnem pripade az bude volat znova nezvedaji telefon(proste podlost...:/) pak uz byly prazdniny a ja si vyprosila ze musim znova na ten tabor...zari, zacatek osmicky vratila sem se z tabora ze proste musim neco majit-podala jsem inzerat ze hledam jezdeni, za mamkou jsem prisla jednou s tim ze kamoska neco naslaozvalo se mi par lidi, vetsina chtela penize, to jsem si nemohla dovolit.

mamka rekla ze se mame domluvit s pani a ze tam dojedeme se podivat, mamka byla spokojena(pani vesela, uprimna a hlavne mela tri letou dceru) na mamku dobre zapusobila a i kdyz jeste byla zima tak uz jsem zacla chodit a chodim do dnes a velmi pani za to dekuju...


rodice na tuto moji zalibu hledeli s pohrdanim a stala jsem se az ditetem dva veskera pozornost se soustredi od te doby na mou "genialni" sestru, ja mam klid popvidam si s brachou a mamka mi da penize na autobus a delej si co chces, bohuzel, nekdy mi to vadi ale co nadelam...smajlík

Neregistrovaný uživatel

3.4.2013 10:05
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.230.254

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Taky mě to dost mrzí, zjišťuju, že bez koní můj život nemá smysl, jediný na co se těším je každičká hodina ke které je přemluvím, mým snem je udělat si licenci , tak doufám, že se mi někdy splní, ježdění za výpomoc jsem už zkoušela, jedna paní mi ježdní za výpomoc nabízela, ale problém je s dopravou a navíc rodiče nechtěli, abych někam cestovala, dělalo jim problém i obyčejných 10 km,
v létě chci do té jízdárny jezdit na kole, je to od nás tak 17km, ale do té doby budu muset jen čekat

Myslím, že bych to ve tvém věku prezentovala rodičům ve smyslu, že je lepší být u koní pod dohledem dospělého než se válet po hospodách nebo vesnických zastávkách, kouřit a chlastat, aniž by oni věděli, co, s kým a kde děláš...

Já jsem začínala jako 9letá (letos 32) a od začátku mě naši pouštěli samotnou pěšky přes půl sídliště na autobus, kterým jsem jela tuším 20km do vzdálenější vesnice ke koním. Sami se tam byli podívat, zjistili, že tamní vedoucí JO je ras a děcka fest hlídá, aby nědělaly krávoviny, takže byli v klidu i v předmobilové době, kdy mě nemohli tak moc kontrolovat.
Jen máma občas pustila slzu, když me viděla přijít domů domlácenou potom, když jsem z nějakého koně hodila držku, nebo mě nějaký kůň v mé mladické nerozvážnosti nabral zadníma smajlík.
Tak nějak vytušili, že kdyby mi koně zakázali, utíkala bych za nima... Možná si mysleli, že mě to časem pustí, ale ouha. Koňská úchylka mě drží doteď a nemyslím, že to kdy povolí. Teď je to ještě lepší, protože mám konečně vyřešený život, vlastní prostředky, takže je hodně věcí jednodušších, než bylo dřív.

Neregistrovaný uživatel

3.4.2013 10:20
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.107.70

Ach, zase ti strašní nepřející rodiče nemající kouska citu a pochopení ................. smajlík

Neregistrovaný uživatel

19.2.2014 09:08
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.17.204

TAK CO,JAK TO S TEBOU VYPADA????

jak se vyvinula tvoje situace?

s konmi a s rodici???

Neregistrovaný uživatel

19.2.2014 10:30
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.65.76

Děvče, chce to prostě trošku trpělivosti.
Co se týče mě, mě koně rodiče nechtěli vůbec dovolit a to jsem měla jízdárnu od nás asi 3 km!
Souhlasili, až když jsem byla na intru v prváku 50 km od domova (asi mysleli, že lepší když budu chodit na koně než po hospodách?), a tak jsem začala chodit na jízdárnu s holkama z intru až skoro v mých16 letech. Později jsem o víkendech chodila i do toho oddílu, kam jsem nesměla chodit jako malá...
Během studia jsem chodila na letní brigády, půl výdělku šlo na nákup oblečení (když si člověk na to vydělá, může si koupit, co se líbí jemu), půlku jsem si šetřila. Po práci jsem každé odpoledne byla u koní. Byla to škola života, prošla jsem 6 oddíly, poznala jiné koně, jiný system péče o ně atd.
Po škole jsem si koně koupila a chovám koně dodnes už skoro 30 let.

Neregistrovaný uživatel

20.2.2014 14:12
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.17.204

myslela jsem,ze se neco dozvime od zadavatelky,ale asi uz na tuto diskuzi nechodi....

ze by nemela cas....a byla nekde u koni????

Přidejte reakci

Přidat smajlík