Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.184.14
Je to trošku složitější, ale začnu od začátku. S přítelem máme 9 letou kobylku, je u něj od hříběte, a jakožto roztomilej a krásnej koníček byla náležitě rozmazlována. Naštěstí byla ve stádě s celkem důraznou vůdkyní, od které dostávala co proto, když něco provedla. A to celkem často, byla pokousananá a v létě měla speciální zbarvení "zelený strakáč" od desinfeikce. Nevím, co mladou kobylu vedlo k tomu, aby vůdkyni lezla tak na nervy, ale "ne" pro ni znamenalo "fajn, zkusím to za chvíli znovu".
Co se týká vztahu k lidem, repekt jí nic moc neříkal. Když jsem se k ní dostala já, v jejích 4 letech, měla jsem problém s ní najít společnou řeč. Na pochvalu reagovala podobně jako rozmazlené dítě (super, udělala jsem, co chceš a teď mi vlez na hrb), slovní trest absolutně přehlížela a fyzický trest ji naštval, že byla schopná po člověku vyjet. Složitá povaha, ale podařilo se mi s ní najít společnou řeč, i když pořád zkoušela, jestli si to nebo ono opravdu nemůže dovolit.
Obrovský problém ale nastal, když vůdkyně stáda umřela a mladá se dostala na její místo. Stádo najednou přestalo fungovat jako vychovávající element a ona si najednou mohla dovolit všechno. A samozřejmě, že to zkusila i na člověka, ona se přece podřizovat nechce a nebude. Neříkám že ji nezvládám, ale věci, které jsem v průběhu let zařadila do kategorie "vymýcené", se opět objevily. Kobyla opět nerespektuje můj prostor, o zvednutí nohy musím říkat několikrát a nakonec ji stejně musím zvednout násilím, když ji od sebe odháním, naznačuje kopání. Zkusila jsem staré osvědčené metody, ale už nějak nefungují. Kobyla odmítá respekt, maximálně se dostanu do pozice trpěného elementu, který si ale nesmí nijak zvlášť vyskakovat... Momentálně razím metodu, jak ty na mě, já na tebe, vůdce jsem já a ne ty, tzn naznačíš kopnutí, já tě kopnu doopravdy (čímkoliv, co mám v ruce, případně nohou), k senu půjdeš až ti to já dovolím (vzteklá kobyla s ušima u hlavy, jak se dostane do mé blízkosti, naznačí kopnutí) a podobně. Ale nechci ji pořád jen mlátit...
Nikdy to nebyl 100% kůň (není rozhodně agresivní), nikdy se nechovala ukázkově, ale byla podstatně líp zvládnutelnější, než teď, kdy je ve stádě No.1... Setkal jste se s tím někdo? Jak jste to řešili?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.98.10
Setkal jsem se s tím a nakonec to vyřešil starej děda z vedlejší vesnice...
Po dovu letech bojů (čím dál důraznějších) s lidma (nebyl to boj denně - světlejší chvilky se střídaly s drsnějšími útoky, nejčastěji to byla důrazná neochota) do stáda přibyla stará důrazná kobyla - ty dvě po sobě šly na život a na smrt, nakonec ta "přistěhovalá" šla zase jinam...
Mluvili jsme o tom v hospodě, u vedlejšího stolu seděl místní dědek - tahal v lese s koňma snad celý život. A ten nám řekl, že jediný co na zabere, je "autorita koulí" - ničemu jinýmu kobyla neporozumí...
A taky že jo - hřebec okolo ní chvíli dusal, párkrát jí štípl do krku, a ona poslouchala, i když byl mužskej jen na "dočuch"...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.92.38
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to trošku složitější, ale začnu od začátku. S přítelem máme 9 letou kobylku, je u něj od hříběte, a jakožto roztomilej a krásnej koníček byla náležitě rozmazlována. Naštěstí byla ve stádě s celkem důraznou vůdkyní, od které dostávala co proto, když něco provedla. A to celkem často, byla pokousananá a v létě měla speciální zbarvení "zelený strakáč" od desinfeikce. Nevím, co mladou kobylu vedlo k tomu, aby vůdkyni lezla tak na nervy, ale "ne" pro ni znamenalo "fajn, zkusím to za chvíli znovu".
Co se týká vztahu k lidem, repekt jí nic moc neříkal. Když jsem se k ní dostala já, v jejích 4 letech, měla jsem problém s ní najít společnou řeč. Na pochvalu reagovala podobně jako rozmazlené dítě (super, udělala jsem, co chceš a teď mi vlez na hrb), slovní trest absolutně přehlížela a fyzický trest ji naštval, že byla schopná po člověku vyjet. Složitá povaha, ale podařilo se mi s ní najít společnou řeč, i když pořád zkoušela, jestli si to nebo ono opravdu nemůže dovolit.
Obrovský problém ale nastal, když vůdkyně stáda umřela a mladá se dostala na její místo. Stádo najednou přestalo fungovat jako vychovávající element a ona si najednou mohla dovolit všechno. A samozřejmě, že to zkusila i na člověka, ona se přece podřizovat nechce a nebude. Neříkám že ji nezvládám, ale věci, které jsem v průběhu let zařadila do kategorie "vymýcené", se opět objevily. Kobyla opět nerespektuje můj prostor, o zvednutí nohy musím říkat několikrát a nakonec ji stejně musím zvednout násilím, když ji od sebe odháním, naznačuje kopání. Zkusila jsem staré osvědčené metody, ale už nějak nefungují. Kobyla odmítá respekt, maximálně se dostanu do pozice trpěného elementu, který si ale nesmí nijak zvlášť vyskakovat... Momentálně razím metodu, jak ty na mě, já na tebe, vůdce jsem já a ne ty, tzn naznačíš kopnutí, já tě kopnu doopravdy (čímkoliv, co mám v ruce, případně nohou), k senu půjdeš až ti to já dovolím (vzteklá kobyla s ušima u hlavy, jak se dostane do mé blízkosti, naznačí kopnutí) a podobně. Ale nechci ji pořád jen mlátit...
Nikdy to nebyl 100% kůň (není rozhodně agresivní), nikdy se nechovala ukázkově, ale byla podstatně líp zvládnutelnější, než teď, kdy je ve stádě No.1... Setkal jste se s tím někdo? Jak jste to řešili?
chtělo by to dominantnějšího koně, moje byla taky dlouho v samotě, majitel ji odpouštěl věci, trochu rozmazloval, taky má problém s dominantností k ostatním koním mimo alfy ve stádě a hlavně vůči člověku, v podstatě to stejný jako vy. měli jsme ustájeného pár dní hodně dominantního valacha a jak on pískal tak skákala, docela požitek to pozorovat, bohužel tam byl dočasně a já musela kvůli jejímu chování s ní odejít.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.175.6
Mám podobný problém... Taky mám koníka, kterýho vychovával hodně dominantní valach (byl kastrovaný až v deseti letech), od chvíle, kdy ten kůň umřel to šlo z kopce, ale co dostal nové stádo, kde si okamžitě vybudoval dominantní pozici, tak se z něj stal úplnej magor... ne agresivní, ale vyloženě dával najevo že mu jsme u pr.... a nemáme ho otravovat. Třeba právě při krmení...
Pomohlo mi řezat a řezat... V okamžiku, kdy naznačí kopnutí, tak ty ji hned pleskni, jednou krátce a výstižně, pokud neuhne, tak máš právo ji podle stádové hierarchie zabít... to ber hodně s rezervou, ale pokud je ten kůň vůdčí tak ti nepomůže nic jinýho, že ji prostě dostat ze svýho prostoru pryč a to jakýmkoli způsobem
když neseš seno nebo zrno, tak si ho prostě nevezme dokud jí to ty nedovolíš... Já jsem se na toho svýho v případě toho krmení nechutně zamračila, upozornila hlasem a pokud ani to nepomohlo, tak jsem měla v ruce vždy vodítko nebo proutek a pomocí toho ho prostě vyhnala od sebe, jakmile se pokusí vrátit a šklebí se tak znova pryč dokud nebude v klidu stát a respektovat, že ty jsi tu vůdce a máš na to krmení právo jako první... Je to hnusný, ale prostě někdy musíš přitlačit, tím nemyslím nesmyslně mlátit, ale vysvětlit tomu koni, že on si může vést stádo, ale když tam jsi, tak vedeš jedině ty...
Jinak ten můj se po mě pokoušel při práci ze země chňapat pyskama a to hlavně, když jsem ho chválila pomocí hlazení drbání, takže ani to už neděláme... jako odměna mu musí stačit prostě pauza...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.239.119
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
chtělo by to dominantnějšího koně, moje byla taky dlouho v samotě, majitel ji odpouštěl věci, trochu rozmazloval, taky má problém s dominantností k ostatním koním mimo alfy ve stádě a hlavně vůči člověku, v podstatě to stejný jako vy. měli jsme ustájeného pár dní hodně dominantního valacha a jak on pískal tak skákala, docela požitek to pozorovat, bohužel tam byl dočasně a já musela kvůli jejímu chování s ní odejít.
ale tato kobyla nikdy nebyla sama, vzdycky byla ve stade ;-)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.118.162
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Mám podobný problém... Taky mám koníka, kterýho vychovával hodně dominantní valach (byl kastrovaný až v deseti letech), od chvíle, kdy ten kůň umřel to šlo z kopce, ale co dostal nové stádo, kde si okamžitě vybudoval dominantní pozici, tak se z něj stal úplnej magor... ne agresivní, ale vyloženě dával najevo že mu jsme u pr.... a nemáme ho otravovat. Třeba právě při krmení...
Pomohlo mi řezat a řezat... V okamžiku, kdy naznačí kopnutí, tak ty ji hned pleskni, jednou krátce a výstižně, pokud neuhne, tak máš právo ji podle stádové hierarchie zabít... to ber hodně s rezervou, ale pokud je ten kůň vůdčí tak ti nepomůže nic jinýho, že ji prostě dostat ze svýho prostoru pryč a to jakýmkoli způsobem
když neseš seno nebo zrno, tak si ho prostě nevezme dokud jí to ty nedovolíš... Já jsem se na toho svýho v případě toho krmení nechutně zamračila, upozornila hlasem a pokud ani to nepomohlo, tak jsem měla v ruce vždy vodítko nebo proutek a pomocí toho ho prostě vyhnala od sebe, jakmile se pokusí vrátit a šklebí se tak znova pryč dokud nebude v klidu stát a respektovat, že ty jsi tu vůdce a máš na to krmení právo jako první... Je to hnusný, ale prostě někdy musíš přitlačit, tím nemyslím nesmyslně mlátit, ale vysvětlit tomu koni, že on si může vést stádo, ale když tam jsi, tak vedeš jedině ty...
Jinak ten můj se po mě pokoušel při práci ze země chňapat pyskama a to hlavně, když jsem ho chválila pomocí hlazení drbání, takže ani to už neděláme... jako odměna mu musí stačit prostě pauza...
s tímto názorem plně souhlasím.... prostě ona musí vědět, že ty si vůdce a když se bude ba jen naznačí nějakou agresi, hned plesknout, koně se mezi sebou taky kopou a koušou a to na ně platí i z naší strany - samozřejmě ne bití hlava nehlava ale v pravou chvíli, to zabere....nebo toho hřebce - to je taky možnost, ten jí to vysvětlí a milej na ní nebude, pokud bude ona hnusná na něj bude on veště víc na ní...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.70.138
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
s tímto názorem plně souhlasím.... prostě ona musí vědět, že ty si vůdce a když se bude ba jen naznačí nějakou agresi, hned plesknout, koně se mezi sebou taky kopou a koušou a to na ně platí i z naší strany - samozřejmě ne bití hlava nehlava ale v pravou chvíli, to zabere....nebo toho hřebce - to je taky možnost, ten jí to vysvětlí a milej na ní nebude, pokud bude ona hnusná na něj bude on veště víc na ní...
No jen aby nebyl hřebec milý dost a nebylo z toho hříbátko :-D
S hřebcem výše uvedené je to naprostá náhoda.
Mám plemeníka ve stádě a rozhodně není vůdčí. Hlídá si svoje, pár kroků od stáda, ale pokud jde o řadu na krmení, je on ten druhý od konce - tři kobyly před ním, jedna za ním - z dospělých.
Rozhodně "nerovná" kobyly do latě - spíš je tam za strejdu, co blbne s hříbaty, připustí tu, která má zájem, dává pozor, co se kde šustne.
Ke kobylám je chápavý "grand", žádný vězeňský dozorce. Mimo té, co je na žebříčku až za ním, tu mimo dobu připouštění moc nemusí - ale i to se projevuje jen tím, že ji prožene, žádné kopání, kousání...
Na srovnání dominantní kobyly hřebcem bych nespoléhala. Stejně tak dobře ho může srovnat ona a sebevědomí jen vzroste. Sebevědomí není o pohlaví...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.30.152
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Je to trošku složitější, ale začnu od začátku. S přítelem máme 9 letou kobylku, je u něj od hříběte, a jakožto roztomilej a krásnej koníček byla náležitě rozmazlována. Naštěstí byla ve stádě s celkem důraznou vůdkyní, od které dostávala co proto, když něco provedla. A to celkem často, byla pokousananá a v létě měla speciální zbarvení "zelený strakáč" od desinfeikce. Nevím, co mladou kobylu vedlo k tomu, aby vůdkyni lezla tak na nervy, ale "ne" pro ni znamenalo "fajn, zkusím to za chvíli znovu".
Co se týká vztahu k lidem, repekt jí nic moc neříkal. Když jsem se k ní dostala já, v jejích 4 letech, měla jsem problém s ní najít společnou řeč. Na pochvalu reagovala podobně jako rozmazlené dítě (super, udělala jsem, co chceš a teď mi vlez na hrb), slovní trest absolutně přehlížela a fyzický trest ji naštval, že byla schopná po člověku vyjet. Složitá povaha, ale podařilo se mi s ní najít společnou řeč, i když pořád zkoušela, jestli si to nebo ono opravdu nemůže dovolit.
Obrovský problém ale nastal, když vůdkyně stáda umřela a mladá se dostala na její místo. Stádo najednou přestalo fungovat jako vychovávající element a ona si najednou mohla dovolit všechno. A samozřejmě, že to zkusila i na člověka, ona se přece podřizovat nechce a nebude. Neříkám že ji nezvládám, ale věci, které jsem v průběhu let zařadila do kategorie "vymýcené", se opět objevily. Kobyla opět nerespektuje můj prostor, o zvednutí nohy musím říkat několikrát a nakonec ji stejně musím zvednout násilím, když ji od sebe odháním, naznačuje kopání. Zkusila jsem staré osvědčené metody, ale už nějak nefungují. Kobyla odmítá respekt, maximálně se dostanu do pozice trpěného elementu, který si ale nesmí nijak zvlášť vyskakovat... Momentálně razím metodu, jak ty na mě, já na tebe, vůdce jsem já a ne ty, tzn naznačíš kopnutí, já tě kopnu doopravdy (čímkoliv, co mám v ruce, případně nohou), k senu půjdeš až ti to já dovolím (vzteklá kobyla s ušima u hlavy, jak se dostane do mé blízkosti, naznačí kopnutí) a podobně. Ale nechci ji pořád jen mlátit...
Nikdy to nebyl 100% kůň (není rozhodně agresivní), nikdy se nechovala ukázkově, ale byla podstatně líp zvládnutelnější, než teď, kdy je ve stádě No.1... Setkal jste se s tím někdo? Jak jste to řešili?
Mám úplně stejný problém, taky se ke mě občas točí zadkem a snaží se mě kopnout, teda snažila po dvouměsíční práci ze země a jasného důrazu na to, že já jsem vůdčí kobyla
už to nedělá,ale pouze mě. Mé kamarádce, která k ní také chodí a bude se na ni učit jezdit má tendence otáčet prdel furt. Takže vyrážíme na kruhovku a budeme cvičit respekt a osobní prostor. Sice to bude asi chvilku trvat,ale je nutné vydržet. Když otravuje, prostě ji kousnout nebo kopnout ( řečeno obrazně)
chce to jen vydržet a přitvrdit, ona to pochopí. Jen to chce trpělivost a pevný nervy.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.118.162
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
No jen aby nebyl hřebec milý dost a nebylo z toho hříbátko :-D
S hřebcem výše uvedené je to naprostá náhoda.
Mám plemeníka ve stádě a rozhodně není vůdčí. Hlídá si svoje, pár kroků od stáda, ale pokud jde o řadu na krmení, je on ten druhý od konce - tři kobyly před ním, jedna za ním - z dospělých.
Rozhodně "nerovná" kobyly do latě - spíš je tam za strejdu, co blbne s hříbaty, připustí tu, která má zájem, dává pozor, co se kde šustne.
Ke kobylám je chápavý "grand", žádný vězeňský dozorce. Mimo té, co je na žebříčku až za ním, tu mimo dobu připouštění moc nemusí - ale i to se projevuje jen tím, že ji prožene, žádné kopání, kousání...
Na srovnání dominantní kobyly hřebcem bych nespoléhala. Stejně tak dobře ho může srovnat ona a sebevědomí jen vzroste. Sebevědomí není o pohlaví...
Taky mám ve stádě plemeníka, ale když má svoje je v klidu. Ve stádě je vždy vůdčí kobyla, ale když jsem koupila další kobylu do stáda, která právě taky lidi nemusela, byla protivná a dovolovala si, tak jsem jí šoupla do stáda. No a dovolovala si na hřebce, najížděla na něj, kopala. On byl chvilku v klidu, ale pak se nas... a měla po ptákách. Dostala takovou nakládačku, že pak byla jak beránek. Nedovolila si na něj ani blbý pohled. Takže když si klisny dovolujou až moc, hřebci si je umí srovnat. Když po něm nebude vyjíždět a snažit se ho "přeprat" tak jí nechá, ale podle toho co zadavatelka píše, tak bych viděla, že by asi dostala nakládačku a vysvětlivky jak se chovat. Hřebci se neuráží, nekoušou, nekopou. A on by jí to vysvětlil.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.180.82
Zdravím,
s uvedeným případem jsem se setkal. Doporučuji shlédnout dokument o divokých koních Skalistých hor. Já situaci řeším tak, že vůdčí kobylu při nepřijatelných projevech dominance ve stádě na mou osobu oddělím na určitou dobu ze stáda a v tu chvíli šéfuji stádu já. Kobyla na mě i stádo dobře vidí, je v blízkosti stáda, ale nemá k němu přístup. Po určité době (liší se podle situace) pomalu kobyle dovoluji přiblížit se natolik až nakonec splyne se stádem. Po celou tu dobu hlídkuji u balíku sena, nebo měním místo podle potřeby v závislosti na pohybu kobyly, tak aby bylo jasné, že nejdřív se musí vypořádat se mnou jako vůdcem. Můj postup berte jen jako inspiraci. Je maximálně pravděpodobné, že jej budete muset upravit podle vašich podmínek (počet členů ve stádě, podle povahy a reakcí vůdčí kobyly, podle povahy náhradního vůdce, atd, atd...). Pokud své stádo dobře znáte máte výhodu. Pokud ne budete muset chvíli pozorovat a najít nějakou skulinu, která vám umožní převzít kontrolu. Zcela jinak se tak bude chovat útočný kůň u kterého se dá očekávat souboj a zcela jinak se bude chovat vůdčí kůň normálně klidný. Maximální opatrnost a pomocná zbraň k vaší obraně je nezbytná. Opět záleží na tom jak dobře svého koně znáte a také jakou máte povahu a pozici ve stádě. Obávám se, že čím větší stádo tím větší to bude problém, ale toť otázka.
Celá ta finta spočívá v tom, že na koně kladete psychický nátlak. Kobyla zůstává bez stáda osamocena a uvědomuje si svou zranitelnost. Kobylu nakonec ovládá strach z odloučení a pravděpodobně se vám podvolí. Postup bude asi nutné opakovat vícekrát. Je možné, že se ze začátku bude dost vztekat. Pokus o souboj také nelze zcela vyloučit, záleží na povaze koně. Postupujte opatrně a dvakrát měřte a jednou řešte. Berte to jen jako inspiraci a ne jako zaručený postup. U mě to funguje, ale mé stádo jsou pouze 3 koně!!! s pozdravem Uko.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.70.138
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Taky mám ve stádě plemeníka, ale když má svoje je v klidu. Ve stádě je vždy vůdčí kobyla, ale když jsem koupila další kobylu do stáda, která právě taky lidi nemusela, byla protivná a dovolovala si, tak jsem jí šoupla do stáda. No a dovolovala si na hřebce, najížděla na něj, kopala. On byl chvilku v klidu, ale pak se nas... a měla po ptákách. Dostala takovou nakládačku, že pak byla jak beránek. Nedovolila si na něj ani blbý pohled. Takže když si klisny dovolujou až moc, hřebci si je umí srovnat. Když po něm nebude vyjíždět a snažit se ho "přeprat" tak jí nechá, ale podle toho co zadavatelka píše, tak bych viděla, že by asi dostala nakládačku a vysvětlivky jak se chovat. Hřebci se neuráží, nekoušou, nekopou. A on by jí to vysvětlil.
To ale neřeší zadavatelky problém. Ikdyby ji srovnal cizí hřebec v cizím stádě, předpokládám, že ji tam nehodlá nechat - má svoje koně, svoje stádo. A doma to bude zase stejné.
Pokud by přidala hřebce do svého stáda, jako cizinec a poslední příchozí by dostal nakládačku on - nikdo není dominantní v cizím prostředí a společnosti starousedlíků - to jde až s časem, tak jako převzala vůdčí postavení tahle potížistka po starší kobyle.
Najít koně, který bude dominantní nad ní je o tom - přemístit ji do role cizinky v zavedeném stádě, ne jí zkoušet přidat koně, co ji srovná - jako domácí a dominantní to ona vyhraje.
Těžko bude ale někdo riskovat ve svém stádě půtky s takovým /cizím/ koněm.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.175.6
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
To ale neřeší zadavatelky problém. Ikdyby ji srovnal cizí hřebec v cizím stádě, předpokládám, že ji tam nehodlá nechat - má svoje koně, svoje stádo. A doma to bude zase stejné.
Pokud by přidala hřebce do svého stáda, jako cizinec a poslední příchozí by dostal nakládačku on - nikdo není dominantní v cizím prostředí a společnosti starousedlíků - to jde až s časem, tak jako převzala vůdčí postavení tahle potížistka po starší kobyle.
Najít koně, který bude dominantní nad ní je o tom - přemístit ji do role cizinky v zavedeném stádě, ne jí zkoušet přidat koně, co ji srovná - jako domácí a dominantní to ona vyhraje.
Těžko bude ale někdo riskovat ve svém stádě půtky s takovým /cizím/ koněm.
Já si dovolím nesouhlasit nebo spíš říci, že tohle nemusí být zaručené pravidlo... Můj koník, když se dostal do nového stáda, tak měl vůdčí pozici do týdne...
A to byl věkově i vzrůstově druhý odspoda.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.70.138
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já si dovolím nesouhlasit nebo spíš říci, že tohle nemusí být zaručené pravidlo... Můj koník, když se dostal do nového stáda, tak měl vůdčí pozici do týdne...
A to byl věkově i vzrůstově druhý odspoda.
Tak o to hůř, pokud by to platilo o kobyle zadavatelky. Pak by řešení v hledání dominantnějšího koně, co ji srovná nemuselo být žádné.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.182.82
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já si dovolím nesouhlasit nebo spíš říci, že tohle nemusí být zaručené pravidlo... Můj koník, když se dostal do nového stáda, tak měl vůdčí pozici do týdne...
A to byl věkově i vzrůstově druhý odspoda.
Přesně můj valach když se stěhujeme do jiné stáje tak zatím vždy převzal vedení ihned ještě ten den
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.76.6
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zdravím,
s uvedeným případem jsem se setkal. Doporučuji shlédnout dokument o divokých koních Skalistých hor. Já situaci řeším tak, že vůdčí kobylu při nepřijatelných projevech dominance ve stádě na mou osobu oddělím na určitou dobu ze stáda a v tu chvíli šéfuji stádu já. Kobyla na mě i stádo dobře vidí, je v blízkosti stáda, ale nemá k němu přístup. Po určité době (liší se podle situace) pomalu kobyle dovoluji přiblížit se natolik až nakonec splyne se stádem. Po celou tu dobu hlídkuji u balíku sena, nebo měním místo podle potřeby v závislosti na pohybu kobyly, tak aby bylo jasné, že nejdřív se musí vypořádat se mnou jako vůdcem. Můj postup berte jen jako inspiraci. Je maximálně pravděpodobné, že jej budete muset upravit podle vašich podmínek (počet členů ve stádě, podle povahy a reakcí vůdčí kobyly, podle povahy náhradního vůdce, atd, atd...). Pokud své stádo dobře znáte máte výhodu. Pokud ne budete muset chvíli pozorovat a najít nějakou skulinu, která vám umožní převzít kontrolu. Zcela jinak se tak bude chovat útočný kůň u kterého se dá očekávat souboj a zcela jinak se bude chovat vůdčí kůň normálně klidný. Maximální opatrnost a pomocná zbraň k vaší obraně je nezbytná. Opět záleží na tom jak dobře svého koně znáte a také jakou máte povahu a pozici ve stádě. Obávám se, že čím větší stádo tím větší to bude problém, ale toť otázka.
Celá ta finta spočívá v tom, že na koně kladete psychický nátlak. Kobyla zůstává bez stáda osamocena a uvědomuje si svou zranitelnost. Kobylu nakonec ovládá strach z odloučení a pravděpodobně se vám podvolí. Postup bude asi nutné opakovat vícekrát. Je možné, že se ze začátku bude dost vztekat. Pokus o souboj také nelze zcela vyloučit, záleží na povaze koně. Postupujte opatrně a dvakrát měřte a jednou řešte. Berte to jen jako inspiraci a ne jako zaručený postup. U mě to funguje, ale mé stádo jsou pouze 3 koně!!! s pozdravem Uko.
Konečně někdo moudrý zde na Fauně. Je znát, že koním rozumíte a děkuji, že se s náma podělíte o Vaše zkušenosti
Hezky se to čte ![]()