Problémový kůň

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám problémového koně, už jsem ho tak koupila, protože měl být prodán do jatek a bylo mi ho líto. Koníkovy je14 A když ho chci odehnat v kruhové ohradě tak jde proti mě trvdě na zadní nohy a se skopenýma ušima do zadu(prostě útočí). a když ho chci vést tak to jde jen na udidle, jelikož na ohlávce mě odtáhne tam kde mu je libo, ale pod sedlem je zlatej. Mohli by jste mi poradit? :)

Ono honit koně po kruhovce je ohromná moda, pokud trváš na běhání do kola, vezmi ho na londž, ale myslím že když s ním budeš hodit na procházky na ruce a klidné vyjížďky, uděláš víc práce a snáz k sobě najdete cestu. V té kruhovce mu jen ukážeš , že na něj nemáš a pak je vymalováno ;)
Hodně štěstí.
Pavla

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vykašli se na kruhovku a jezděte na pěkné vyjížďky, až si na sebe zvyknete a budeš vědět jaký koník je, co se mu líbí, co mu nevadí, tak kus znovu lonžovat. 14letý kůň to už je kůň starší a na nové věci si hůře zvyká. Prostě to nelámej přes koleno.
Já mám koně 22letého u mě je 14 let a za tu dobu nebyl v kruhovce. A není spolehlivějšího koně v okolí.

Presne tak!! Urcite souhlasim

Asi věděli, proč ho na ta jatka dávají. Tak ho tam teď odvezte sama dřív, než vám něco udělá. Zas jeden zachránce zkaženého konííííška...

NA jatka ho nedám, protože ho znám dýl! A parchant to není.

s posledním příspěvkem nesouhlasím!!!!! Sama jsem si koupila kobuši za 5tis, zpočátku byla více nazadních jak na ruce, v kruhovce tak podsedlem než na čtyřech, bála jsem se jí a trvalo více než rok, než jsme začli jakžtakž fungovat, dnes po 8 letech je to nejvnímavější kůň na kterém se po svých 30 letech u koní jezdila a že jich byla řádka, ono ježdění na myšlenku, kdy máte pocit, že vám kůň čte myšlenky, stačí jen minimální pomůcky váhou, sedem, žádné otěže a kůň reaguje a vy máte pocit, že i on je spokojen a je vaším partnerem, tak to jsem zažila jen na tomto koni....kruhovka nám také moc nepomohla, ale spíše trpělivost, opakování a jak já říkám rozložení problému na jednotlivé kroky.....váš problém je v tom, že koni je už 14 let tam bojujete i s tím, že tento problém má zafixovaný a to opravdu těžko radit....moje kobuše byla 3 letá když jsem si ji přivezla a těch rádců...zbav se jí, nebo tě zabije, vykašli se na ní.....i uznávaní trnéři hledali, kde má kruhovka díru a kudy utéct.....dnes mi to už připadá k smíchu...dodnes se nedá ani olonžovvat, no tak ji nelonžuji a i tak je z ní super kůň, náprava je opravdu vždy obtížná, mně trošku pomohla kniha nevím jak se jmenovala, ale asi bych v kostce to řekla takto, nesnažím se být pro ni alfa koněm, tj dominantním koněm ve stádě, ale pasivním vůdcem, ten co neublíží a přesto si zaslouží respekt a následování, má klisna se v lidech zklamala a neměla k lidem důvěru, dlouho jsme na znovuzískání důvěry pracovali a ostatní šlo pak již dobře, nevzdávejte se a neřeště nic násilím, to asi už zkusili u něj jiní a to jak reaguje je to co si z toho váš kůň odnesl, nefunguje-li kruhovka a vy ho budete neustále v ní nutit vypěstujete jen větší odpor k této práci, prohlubujte to co ho baví, kdy je on i vy spokojen, občas nenápadně proložte něčím novým, chvalte,motivujte, buďte pozitivní a já si často říkala, nejde to dnes? no možná zítra, no i pozítří bude fajn když to zvládnem.....o to víc si budete časem vážit jeho i sebe a on vás, čím více mu dáte času.....

a preco "zatvrdly zachrancovia skurvenych konickov" proste neuznaju, ze nie kazdy ma nervy, cas, peniaze a silu na to, aby napravoval kdejakych parchantov, aj za cenu toho, ze mozno niekedy v buducnosti z toho raz bude dobry spacirak? vzdy je to sanca 50-50, ze sa to obrati, alebo zostane rovnake. nie kazdy stoji o to, aby si kupil kona a dva roky ho nahala na pastve a doprosoval sa mu, aby sa nechal chytit a tak podobne..to je samozrejme uplne OT, ale uz ma nejako nebavia tieto neustale prispevky o tom, ako treba dat kazdemu konikovi sancu, lebo mu to vrati...

to neslouhlasím s posl.příspěvkem se týkalo příspěvku, jak někdo z jatek, zachraňuje koníška, s tím neslouhlasím, je každého věc, zda se rozhodne dát koni ještě jednu šanci, já jí své kobuši dala a mám mocit, že jsem udělala cosi nehmatatelného ale o to víc skvělého i pro sebe, získala jsem koně partnera, ano jezdila jsem ochotné, milé a velmi dobře přiježděné a sportovně nadané koně, ale tato klisna je jako nejvyšší meta, které můžete v oboru dosáhnout, když si uvědomím jaká byla a jaká je dnes.....není pro mně v jezdectví víc....klidně se můžete smát, ale já vím, že má klisna ví, že já vím, že ví.....líto je mi těch co maj koně jako automaty a sport. nářadí, funguje ok, nefunguje, nejdeto po dobrém ani po zlém, pryč s ním, zbavit se ho a raději se věnovat jinému, než se babrat se zkaženým koněm, kdo má na to čas,
co je pro jezdce větší radost skočit s dobře přiježděným ochotným a nezkaženým koněm větší skok, nebo skočit o něco nižší na koni, na kterém byl problém ho i naklusat aniž by se to obešlo bez svíček, kozlů, kleknutí na zem, otočení se po holeni a kousnutí do nohy jezdce, místo vykročení vpřed couvání apod, kdo nezažil asi nepochopí jak dlouhou cestu musí ujít ten který si vybere problémového koně, nejsem žádný mistr světa ani jím nechci být ani nechci mít šampiona koně, poradit přímoneumím snad jedinné vytrvejte a nespěchejte, moc se mi líbí na equchannelu jak píše Karol Hollý, tak se dá lecos mezi řádky vypochopit

je každého věc zda se rozhodne dát koni tu šanci či ne, nikdo přeci zadavatelku nenutí, aby to dělala, no koneckonců dát ho na jatka může také, ale odsuzovat ty co se rozhodnout to zkusit a dát si ten čas a práci není na místě, je to každého věc.....vy si jezděte ty hodné a houpací a pro někoho je třeba výzva to zkusit, porozumnět a zvládnout....může a nemusí se to více či méně podařit, ale je na každém z nás jakého koně si vybereme

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám problémového koně, už jsem ho tak koupila, protože měl být prodán do jatek a bylo mi ho líto. Koníkovy je14 A když ho chci odehnat v kruhové ohradě tak jde proti mě trvdě na zadní nohy a se skopenýma ušima do zadu(prostě útočí). a když ho chci vést tak to jde jen na udidle, jelikož na ohlávce mě odtáhne tam kde mu je libo, ale pod sedlem je zlatej. Mohli by jste mi poradit? :)

Dost dobře nechápu,jako už více příspěvků nade mnou,PROČ ?? si osoby nekompetentní a koňsky nevzdělané berou do své pochybné péče koně,kteří jsou jasně problémoví??
Dělá jim nějak dobře,že zachránili "chudáčka"? Ve společnosti asi lépe vyzní"mám koně zachráněného z jatek" Než koupila jsem od někoho na inzerát špacíráka za pakatel??
Jaká je to pro koně záchrana,když ještě X let putuje mezi "dobrýma a ještě lepšíma" rukama?Vyřádí se na něm pár samouků,on třeba způsobí pár úrazů.......
Ale daleko větší příkoří působí tato trudná a zbytečná pouť jemu.To je můj názor.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
je každého věc zda se rozhodne dát koni tu šanci či ne, nikdo přeci zadavatelku nenutí, aby to dělala, no koneckonců dát ho na jatka může také, ale odsuzovat ty co se rozhodnout to zkusit a dát si ten čas a práci není na místě, je to každého věc.....vy si jezděte ty hodné a houpací a pro někoho je třeba výzva to zkusit, porozumnět a zvládnout....může a nemusí se to více či méně podařit, ale je na každém z nás jakého koně si vybereme

ja nikoho neodsudzujem, skor mi pride hodne nebezpecne presviedcat anonymov na diskusii o tom, aka je to parada vziat dusevneho kripla( nebrat osobne), nechat sa X rokov hadzat o zem a potom vitazoslavne obklusat jazdiaren. jasne, kazdy ma ine priority, niekto rad adrenalin, niekto ma rad pokoj. ale v poslednej dobe sa coraz viac mnozia prispevky o tom, ako treba dat kazdemu sancu a ake je to strasne, ked sa ludia zbavuju koni, ktore sami nezvladaju. alebo druhy extrem, ked je diskusia plna dotazov, co robit s takymto typom koni. kto nevie, nema si takeho kona kupovat, kto vie, nepyta sa niekde na ifaune...

Pokud je kůň opravdu nebezpečný a způsobil dost úrazů a i u zkušeného člověka se nelepší, pak jsou jatka na místě, pokud pod sedlem funguje a ze zemně ne, tak by tu šance mohla být, ale otázkou je zda je majitelka kompetentní, když se tady ptá tak asi.....je mi líto jí i koně, připadá mi, že čím více je koní a lidí kolem nich tím více problémových koní, dnes si může koně pořídit každý a podle toho to i vypadá, je hodně inzerátu na mladé koně typu, prodám z nedostatku času, potřebuje hodně práce, ale mi nemáme čas apod a pod tím se často skrývá problémový kůň, nejsem zastánce přímo dřívějších dob, ale koně vyrůstali na hříbárnách ve stádě, pravidelně učení základním návykům, remonty obsedány zkušennými jezdi, zkoušky mladých koní apod, v našem oddíle bylo okolo 22 koní, občas se nějací vystřídali a žádní problémmový, dnes snad není stáj, kde by nějaký ten problém nebyl, znám dost případů, kdy i hodného koně laik byť nechtíc zkazí, dost často rozmazlováním, špatným ježděním prostě neznalostí,odchovem o samotě bez jiného koně, dříve jak na hřebčínech tak v oddílech neexistovalo, že by nezkušenný jezdec sedal na mladého koně, na remonty sedali jen ti nejlepší s citlivou jemnou rukou, dnes si kdekdo pořídí koně nějak ho obsedne a hurá tradá do lesa a když se koník rozkouká a zjistí, že může mít navrh, tak se ho nejlépe zbavit pod heslem prodám z nedostatku času....je hezké, že je koní více než dříve, jsou i skvělý soukromý chovatelé, ale je i dost těch co nic neumí a koně maj, kdo chce ať se hold zaobírá takto zkaženým koněm, ale dost často se to nemusí povést jen dobrá vůle prostě nestačí ...

Já nevím, jestli je koní víc než dřív. Jsou víc vidět, to ano, ale dřív byla stáda u hřebčínů a ty už teď nejsou..... no to už je jedno, čísla neznám. Jinak naprostý souhlas. na cvičitelácích nám říkali, že by jezdec měl absolvovat 50! výcvikových hodin na jízdárně, než půjde ven klusat. Teprve potom je na jízdárně zařazený cval. Dneska lidi klušou pomalu už druhou hodinu na koni. Tak samozřejmě, je to i o ekonomické otázce, trenér, ani pronájem koně není levný. Ale takový člověk potom celkem lehce dojde k závěru, že už umí krok, klus, cval po pár lekcích. Inzerátů vidím s takovýmto textem dost. A to jsou ještě ti lepší, co měli tolik rozumu a nevlezli na koně jen tak. Takových znám taky dost. O dodržování nějaké bezpečnosti ani nemluvím. Hodně špatně se vysvětluje někomu, že v řadě nemůže předbíhat jen proto, že se kluše a on si chce zacválat. Zažila jsem celkem pernou chvilku při podobné akci. Ten člověk měl ČT, já vysloužilého dostiháka. 2x si to nechal líbit, po třetí už ne. A jiné. Spousta holek, které přijdou na inzerát na ježdění a prezentují se jako zkušené, neumí ani nasedlat, natož pořešit nějaký konflikt s mlaďochem, který potřebuje jen facku a je v pohodě.

Také souhlasím, že dnes někdo absolvuje koňský tábor a napíše, že má zkušennosti, hledala jsem nanetu jezdce na svého koně po 4 pokusech, tedy po čtyřech lidech, kteří přišli a říkali že jezdí dobře, nevěděli nic o tom, že by měl kůň cválat na správnou nohu, neobcválali ani slušně dokola malou jízdránu, aniž by vyseli koni za hubu, mlátili ho do zad a dloubali patami a hodně se divili, že jsem jim řekla, a to ještě slušně, že toto si nepředstavuji, pokud se na koni vystřídá hodně takových rádoby dobrých jezdců ani se nedivím, že je naštvanej jen vidí někoho, kdo se k němu blíží....my jako děti dokud jsme na lonži neuměli vysedat tak jsme neklusali ani po jízdárně a to samé o cvalu a jízda to terénu na tu jsme se všichni třásli, ale ven jel jen ten, kdo opravdu něco uměl, to samé o kavaletách a skučích, či dokonce o účasti na hubertu apod....huberty jsem přestala jezdit.....když jsem naposled jela na huberta v roce 2008 tak jsem byla za exota....jedinná jsem měla sako bílé rajtky, upraveného koně a ostatní....špinavé mikiny, vytahané svetry, neupravené koně a jejich jízda či spíše řítění se terénem hlava nehlava mne opravdu odradily....můj dobrosrdečný hodný polochlaďas jen koulel očima co se to vlastně děje....vzhledem k tomu, že to byla několikátá zkušennost kdy tito nejezdci zkazí nájezd na skok apod, tak už huberty raději nejezdím a to z ohledem na své a koňovo bezpečí.....problémový kůň za své zkažení nemůže, ale většinou ten kdo ho zkazil jej prodá dál a pak se to s koněm díky střídání majitelů a hokuspokusům táhne dál...s tím asi nic neuděláme.....

Koně by měli být mnohem dražší záležitostí, než jsou teď. Aby si svého koně koupil opravdu jen ten, kdo o něj sakra stojí a je ochoten si počkat, než našetří (tj. i se něco do té doby naučí) - případně ten, kdo má dostatečné finance mít koně ustájeného v kvalitní stáji a má na opravdového trenéra, který se mu bude věnovat a naučí ho korektně jezdit a o koně pečovat.

Ubylo by nešťastných, zkažených a zubožených koní.

To, že kůň stojí jako pes s PP, je problém - koně se pořizují dětem jako dárky, pořizují si je nejezdci z "nekoňáckých" rodin s tím, že je naučí jezdit kamarádi či známí, dokonce lidé s vizí, že ho budou mít "jen na mazlíka" - zahradu mají přeci dost velkou...

Kůň není tak drahý, aby člověku bylo líto poslat ho zkaženého dál. Každý to chce alespoň "zkusit", když už na pořízení koně mají.

Poslední dva příspěvky mi mluví z duše.
Taky jsem hledala jezdce a kolikrát jsem nestačila zírat, co si holčiny o sobě myslí. A pak z nich vypadne, že byly na několika koňských táborech, ale samozřejmě umí jezdit, to já mám divné koně.
Ceny koní jsou moc nízko, opravdu na ně dosáhne kde kdo. Pak se řeší, že koník neposlouchá, je agresivní, nemocný...

Můj názor, kdyby se v ČR neřešili zákony na týrání zvířat tak, že si člověk nesmí sám upravit bosá kopyta, ale tak, že se člověk nejdříve, než si jakékoliv zvíře od kočky nahoru koupí, prokáže určitými znalostmi v oboru, určitou praxí s potvrzením, že to zvládá, a předved by se u nějakých zkoušek, nemusley by se na internetových diskuzích řešti takovéto věci. Koníška si může koupit každej s prominutím ..., ZZVJ je dle mého názoru fraška, a "ono by to asi bylo administrativně velmi náročné", ale třeba by přibylo pracovních míst. Taky bych radši vrátila jezdecké oddíly, byť jsem si tam zažila své, ale člověka to naučilo vážit si.
Jinak k problému, taky jsem koupila kobylu, v kruhovce to na mně sakra zkoušela, dva měsíce jsme bojovaly na život a na smrt (a to prosím nebyla z jatek, stála před 5ti roky 50 tisíc), pak zjistila, že na mně nemá, ale tři roky jsme byly stále na tom "bodě mrazu", a po posledním útoku jsem se rozhodla jí dát na jatka. I když mi to je dodnes vyčítáno lidmi, kteří "své koně nadevšechno milují", jsem ráda, že jsem byla u její smrti a že vím, že se nikde netrápí, nikdo jí zběsile nehoní v kruhovce či pod sedlem, a že nedej bože jde od těch rádoby horsemanů k dalším rádoby horsemanům. A jsem ráda za ty jatka, protože jsem se dozvěděla, proč taková byla - že sice vina člověka - byla těžce nemocná, tak, že to nebylo vidět, až "pitvou". Ale to jsem zde již psala, tak se jen opakuji. Nechápu, proč, když se jednou lidi rozhodnou koně zabít, tak pak dají svolení jej dát nějaké holčičce na její pokusy. Je mi takových koní líto. A ano, jak někdo psal výše, kdyby koníček nestál jako lepší pejsek, ubyla by spousta věcí, které se rozumným lidem nelíbí. No, hlavně si pak holčičky choďte anonymně pro radu na diskuzi. Proč se diskuze ifauny nepřejmenuje už rovnou na "poradnu pro problémové koně a jejich chytré páníčky"...
Omlouvám se za elaborát. Už je mi z toho všeho taky dost smutno.
Káťa

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můj názor, kdyby se v ČR neřešili zákony na týrání zvířat tak, že si člověk nesmí sám upravit bosá kopyta, ale tak, že se člověk nejdříve, než si jakékoliv zvíře od kočky nahoru koupí, prokáže určitými znalostmi v oboru, určitou praxí s potvrzením, že to zvládá, a předved by se u nějakých zkoušek, nemusley by se na internetových diskuzích řešti takovéto věci. Koníška si může koupit každej s prominutím ..., ZZVJ je dle mého názoru fraška, a "ono by to asi bylo administrativně velmi náročné", ale třeba by přibylo pracovních míst. Taky bych radši vrátila jezdecké oddíly, byť jsem si tam zažila své, ale člověka to naučilo vážit si.
Jinak k problému, taky jsem koupila kobylu, v kruhovce to na mně sakra zkoušela, dva měsíce jsme bojovaly na život a na smrt (a to prosím nebyla z jatek, stála před 5ti roky 50 tisíc), pak zjistila, že na mně nemá, ale tři roky jsme byly stále na tom "bodě mrazu", a po posledním útoku jsem se rozhodla jí dát na jatka. I když mi to je dodnes vyčítáno lidmi, kteří "své koně nadevšechno milují", jsem ráda, že jsem byla u její smrti a že vím, že se nikde netrápí, nikdo jí zběsile nehoní v kruhovce či pod sedlem, a že nedej bože jde od těch rádoby horsemanů k dalším rádoby horsemanům. A jsem ráda za ty jatka, protože jsem se dozvěděla, proč taková byla - že sice vina člověka - byla těžce nemocná, tak, že to nebylo vidět, až "pitvou". Ale to jsem zde již psala, tak se jen opakuji. Nechápu, proč, když se jednou lidi rozhodnou koně zabít, tak pak dají svolení jej dát nějaké holčičce na její pokusy. Je mi takových koní líto. A ano, jak někdo psal výše, kdyby koníček nestál jako lepší pejsek, ubyla by spousta věcí, které se rozumným lidem nelíbí. No, hlavně si pak holčičky choďte anonymně pro radu na diskuzi. Proč se diskuze ifauny nepřejmenuje už rovnou na "poradnu pro problémové koně a jejich chytré páníčky"...
Omlouvám se za elaborát. Už je mi z toho všeho taky dost smutno.
Káťa

Nosit klobouk , tak ho před vámi smeknu.Moc dobře vám rozumím a rozhodně si zasloužíte uznání a ne odsouzení od lidí kteří si to nezažili

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můj názor, kdyby se v ČR neřešili zákony na týrání zvířat tak, že si člověk nesmí sám upravit bosá kopyta, ale tak, že se člověk nejdříve, než si jakékoliv zvíře od kočky nahoru koupí, prokáže určitými znalostmi v oboru, určitou praxí s potvrzením, že to zvládá, a předved by se u nějakých zkoušek, nemusley by se na internetových diskuzích řešti takovéto věci. Koníška si může koupit každej s prominutím ..., ZZVJ je dle mého názoru fraška, a "ono by to asi bylo administrativně velmi náročné", ale třeba by přibylo pracovních míst. Taky bych radši vrátila jezdecké oddíly, byť jsem si tam zažila své, ale člověka to naučilo vážit si.
Jinak k problému, taky jsem koupila kobylu, v kruhovce to na mně sakra zkoušela, dva měsíce jsme bojovaly na život a na smrt (a to prosím nebyla z jatek, stála před 5ti roky 50 tisíc), pak zjistila, že na mně nemá, ale tři roky jsme byly stále na tom "bodě mrazu", a po posledním útoku jsem se rozhodla jí dát na jatka. I když mi to je dodnes vyčítáno lidmi, kteří "své koně nadevšechno milují", jsem ráda, že jsem byla u její smrti a že vím, že se nikde netrápí, nikdo jí zběsile nehoní v kruhovce či pod sedlem, a že nedej bože jde od těch rádoby horsemanů k dalším rádoby horsemanům. A jsem ráda za ty jatka, protože jsem se dozvěděla, proč taková byla - že sice vina člověka - byla těžce nemocná, tak, že to nebylo vidět, až "pitvou". Ale to jsem zde již psala, tak se jen opakuji. Nechápu, proč, když se jednou lidi rozhodnou koně zabít, tak pak dají svolení jej dát nějaké holčičce na její pokusy. Je mi takových koní líto. A ano, jak někdo psal výše, kdyby koníček nestál jako lepší pejsek, ubyla by spousta věcí, které se rozumným lidem nelíbí. No, hlavně si pak holčičky choďte anonymně pro radu na diskuzi. Proč se diskuze ifauny nepřejmenuje už rovnou na "poradnu pro problémové koně a jejich chytré páníčky"...
Omlouvám se za elaborát. Už je mi z toho všeho taky dost smutno.
Káťa

jestli se mohu zeptat tak co vyšlo z pitvy? díky

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Asi věděli, proč ho na ta jatka dávají. Tak ho tam teď odvezte sama dřív, než vám něco udělá. Zas jeden zachránce zkaženého konííííška...

Jak můžete takle mluvit???

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jak můžete takle mluvit???

Proč by nemohla? Je to tu přece diskuze. Pokud chcete, aby všichni měli stejný názor jako vy, založte si svou diskuzi něco jako "NA JATKA NIKDY!" a tam si můžete psát, jak jsou ti, co dají koně na jatka, hnusní.

Upřímně, kdybych zjistila, že by si někdo odkoupil/vzal mou kobču z jatek, asi bych na místě vraždila. Nejen že by to bylo pro mě osobně asi to nejtěžší rozhodnutí, ale má kobča je fakt extrém složitá. ... 5 lidí přede mnou ji vrátilo s tím, že je naprosto nejezditelná a úplný magor,... omyl.. potřebovala jen jiný, naprosto odlišný přístup..ale i tak jde vidět, že když nejsem půl dne - 1 den ve stáji, kobča se naprosto změní a lidé s ní mají problém i u blbého donesení krmení do žlabu ...
(podotýkám, že kobču mám jen proto, že jsem ji dostala zdarma výměnou za její hříbě, tzn. neměla jsem finance na to, abych si koupila svého koně, ale byla jsem ráda za to, že mohu nějakého koně, čistit, krmit a opečovávat.. bylo mi jedno jestli budu jezdit nebo ne... )

Ale když už bych udělala toto zásadní rozhodnutí, nebylo by to z důvodu toho, že bych chtěla nějaké peníze, na co taky, koně jsem si pořizovala s tím, že do něj vrazím finance a bude mi dělat radost..ale proto, že bych nechtěla aby se dostala k někomu kdo by ji huntoval, dělal s ní "tzv. horsemanship, apod. kraviny " , které mají do opravdového porozumění koni hoodně daleko ..aby si člověk mohl říct, že " já jsem zachránil/a koně z jatek"


Každého koně, kterého kdy budu vlastnit, radši osobně dovedu na jatka, než abych poté zjistila, že skončil u někoho, kdo ho bude huntovat jen proto, aby přece NIKDY nešel na jatka ....

Příběh jednoho koně co měl jít na jatka, ale nešel, ale až později.......jmenoval se Monsigneur / neplést s plnokrevným Monsigneurem, jen shoda jmen /, vysoký statný hnědák, koupen za pakatel, přivezen z velké dálky, jen co vystoupil z auta, místo napití z nabídnutého kyblu hned kousl a né málo do ruky co kybl držela, v autě se pomlátil a tak trochu kulhal, takže lhůta na vrácení uplynula a nám zbyl v oddíle problémový kůň, nemohl být v boxu na volno a tak byl uvázán, jedinné co bylo kupodivu u něj bezpečné byl zadek, nekopal, ale opravdu hodně kousal, když jedna z holek nesla náruč sena mu hodit k jídlu tak se do ní zakousl a vykousl ji kus masa, bohužel tam kde pro holku je to opravdu důležité......to jsme ještě netušili co dělá koník když z něj někdo spadne, vrhl se na spadlého jezdce a chtěl po něm dupat a kousat, takže na něm jezdil jen šéf, kterej z něj nepadal a my ostatní jen na lonži i tak jsme často padali a byli rádi že jsme se včas odvalili za hrazení jízdárny před jeho kopyty, jednou z něj někdo spadl a on utekl po jízdárně a napadl jiného koně, takže ortel dát na jatka byl jasný....přijel si pro něj pán z jatek a že je to hezkej velkej kůň a že proč ho dáváme na jatka a tak jsme mu popsali o jakého dárečka se jedná, no on řekl, já jezdím spřežení, je to silnej zdravej kůň však on zkrotne a bude závodit ve spřežení, tam z něj nikdo padat nebude a nebude mít po kom šlapat, no jak se mýlil jsme se dozvěděli až o dost později, tohoto koně zapřáhl vedle nějakého nebohého chudáka co ho to měl naučit a on jej pokousal, tedy toho koně, že než je vypřahl, tak onomu koni už nebylo pomoci, páč m překousl tepnu, takže na jatkách skončil ale o dost později a pokud by šel dříve, tak by bylo mnohem lépe, ano asi za to nemohl a kdysi jej někdo zkazil, vychován o samotě bez koní apod, ale to co se vše kolem něj stalo za to nestálo....a vlastně ani nevíme, co vyváděl než se dostal k nám.....takový kůň se dostat rádoby zachránci koníškůůůů to by byl malér....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Příběh jednoho koně co měl jít na jatka, ale nešel, ale až později.......jmenoval se Monsigneur / neplést s plnokrevným Monsigneurem, jen shoda jmen /, vysoký statný hnědák, koupen za pakatel, přivezen z velké dálky, jen co vystoupil z auta, místo napití z nabídnutého kyblu hned kousl a né málo do ruky co kybl držela, v autě se pomlátil a tak trochu kulhal, takže lhůta na vrácení uplynula a nám zbyl v oddíle problémový kůň, nemohl být v boxu na volno a tak byl uvázán, jedinné co bylo kupodivu u něj bezpečné byl zadek, nekopal, ale opravdu hodně kousal, když jedna z holek nesla náruč sena mu hodit k jídlu tak se do ní zakousl a vykousl ji kus masa, bohužel tam kde pro holku je to opravdu důležité......to jsme ještě netušili co dělá koník když z něj někdo spadne, vrhl se na spadlého jezdce a chtěl po něm dupat a kousat, takže na něm jezdil jen šéf, kterej z něj nepadal a my ostatní jen na lonži i tak jsme často padali a byli rádi že jsme se včas odvalili za hrazení jízdárny před jeho kopyty, jednou z něj někdo spadl a on utekl po jízdárně a napadl jiného koně, takže ortel dát na jatka byl jasný....přijel si pro něj pán z jatek a že je to hezkej velkej kůň a že proč ho dáváme na jatka a tak jsme mu popsali o jakého dárečka se jedná, no on řekl, já jezdím spřežení, je to silnej zdravej kůň však on zkrotne a bude závodit ve spřežení, tam z něj nikdo padat nebude a nebude mít po kom šlapat, no jak se mýlil jsme se dozvěděli až o dost později, tohoto koně zapřáhl vedle nějakého nebohého chudáka co ho to měl naučit a on jej pokousal, tedy toho koně, že než je vypřahl, tak onomu koni už nebylo pomoci, páč m překousl tepnu, takže na jatkách skončil ale o dost později a pokud by šel dříve, tak by bylo mnohem lépe, ano asi za to nemohl a kdysi jej někdo zkazil, vychován o samotě bez koní apod, ale to co se vše kolem něj stalo za to nestálo....a vlastně ani nevíme, co vyváděl než se dostal k nám.....takový kůň se dostat rádoby zachránci koníškůůůů to by byl malér....

Zdravíčko, tedy netušila jsem že si tohle někdo ještě pamatuje, koně jsem znala v oddíle, musím říct že občas to vyprávím a nikdo mi nevěří, že by takové zvíře existovalo.
Byla jsem tehdy malé dítě, ale nikdy to nezapomenu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Příběh jednoho koně co měl jít na jatka, ale nešel, ale až později.......jmenoval se Monsigneur / neplést s plnokrevným Monsigneurem, jen shoda jmen /, vysoký statný hnědák, koupen za pakatel, přivezen z velké dálky, jen co vystoupil z auta, místo napití z nabídnutého kyblu hned kousl a né málo do ruky co kybl držela, v autě se pomlátil a tak trochu kulhal, takže lhůta na vrácení uplynula a nám zbyl v oddíle problémový kůň, nemohl být v boxu na volno a tak byl uvázán, jedinné co bylo kupodivu u něj bezpečné byl zadek, nekopal, ale opravdu hodně kousal, když jedna z holek nesla náruč sena mu hodit k jídlu tak se do ní zakousl a vykousl ji kus masa, bohužel tam kde pro holku je to opravdu důležité......to jsme ještě netušili co dělá koník když z něj někdo spadne, vrhl se na spadlého jezdce a chtěl po něm dupat a kousat, takže na něm jezdil jen šéf, kterej z něj nepadal a my ostatní jen na lonži i tak jsme často padali a byli rádi že jsme se včas odvalili za hrazení jízdárny před jeho kopyty, jednou z něj někdo spadl a on utekl po jízdárně a napadl jiného koně, takže ortel dát na jatka byl jasný....přijel si pro něj pán z jatek a že je to hezkej velkej kůň a že proč ho dáváme na jatka a tak jsme mu popsali o jakého dárečka se jedná, no on řekl, já jezdím spřežení, je to silnej zdravej kůň však on zkrotne a bude závodit ve spřežení, tam z něj nikdo padat nebude a nebude mít po kom šlapat, no jak se mýlil jsme se dozvěděli až o dost později, tohoto koně zapřáhl vedle nějakého nebohého chudáka co ho to měl naučit a on jej pokousal, tedy toho koně, že než je vypřahl, tak onomu koni už nebylo pomoci, páč m překousl tepnu, takže na jatkách skončil ale o dost později a pokud by šel dříve, tak by bylo mnohem lépe, ano asi za to nemohl a kdysi jej někdo zkazil, vychován o samotě bez koní apod, ale to co se vše kolem něj stalo za to nestálo....a vlastně ani nevíme, co vyváděl než se dostal k nám.....takový kůň se dostat rádoby zachránci koníškůůůů to by byl malér....

Dost mozna se narodil jako magor

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
jestli se mohu zeptat tak co vyšlo z pitvy? díky

Začervení jater a částečně plic.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nosit klobouk , tak ho před vámi smeknu.Moc dobře vám rozumím a rozhodně si zasloužíte uznání a ne odsouzení od lidí kteří si to nezažili

Děkuji, i když Vás neznám, vážím si takovéto věty.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Začervení jater a částečně plic.

děkuji za info a to byl zřejmě důvod toho "jiného" chování ??

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravíčko, tedy netušila jsem že si tohle někdo ještě pamatuje, koně jsem znala v oddíle, musím říct že občas to vyprávím a nikdo mi nevěří, že by takové zvíře existovalo.
Byla jsem tehdy malé dítě, ale nikdy to nezapomenu.

Zdravíčko, tady Helča.....třeba si na sebe pamatujem....nikdy nezapomenu jak jsem z něj třikrát po sobě na lonži spadla a to jsem jen klusala, to byl fakt hatrick k nezapomenutí, žádnej jinej kůň mně tak rychle za sebou dolů nedostal a to tenkrát byla zmrzá jízdárna...jo je už to hodně let, taky mi bylo náct.....

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
děkuji za info a to byl zřejmě důvod toho "jiného" chování ??

Myslím si že ano, a i několik veterinářů mi to potvrdilo. Dle jednoho MVDr. kobyla trpěla bolestmi a častými záněty, a když si to člověk vše zpětně uvědomí, tak měla i světlé chvilky, a někdy by jí člověk ubil. Dnes už vím, že záleželo, co a jak moc jí bolelo... je to všechno strašně dlouhý a smutný příběh, od té doby říkám, že nemusí být kůň jen zkažený, chyba může být i ve zdravotním stavu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
děkuji za info a to byl zřejmě důvod toho "jiného" chování ??

Obecne plati a je potvrzeno i lekarsky ze mnoha onemocneni jater zmeni chovani onoho pacienta. Jak u lidi tak i u zvirat , pokud nastavaji zachvaty agrese, zurivosti, neni to pouze o onemocneni v hlave ci dusi ale velice casto i jater.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Obecne plati a je potvrzeno i lekarsky ze mnoha onemocneni jater zmeni chovani onoho pacienta. Jak u lidi tak i u zvirat , pokud nastavaji zachvaty agrese, zurivosti, neni to pouze o onemocneni v hlave ci dusi ale velice casto i jater.

Ano máte pravdu,, toto také MVDr. říkal, přesto toto onemocnení takto závažné být nemusí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můj názor, kdyby se v ČR neřešili zákony na týrání zvířat tak, že si člověk nesmí sám upravit bosá kopyta, ale tak, že se člověk nejdříve, než si jakékoliv zvíře od kočky nahoru koupí, prokáže určitými znalostmi v oboru, určitou praxí s potvrzením, že to zvládá, a předved by se u nějakých zkoušek, nemusley by se na internetových diskuzích řešti takovéto věci. Koníška si může koupit každej s prominutím ..., ZZVJ je dle mého názoru fraška, a "ono by to asi bylo administrativně velmi náročné", ale třeba by přibylo pracovních míst. Taky bych radši vrátila jezdecké oddíly, byť jsem si tam zažila své, ale člověka to naučilo vážit si.
Jinak k problému, taky jsem koupila kobylu, v kruhovce to na mně sakra zkoušela, dva měsíce jsme bojovaly na život a na smrt (a to prosím nebyla z jatek, stála před 5ti roky 50 tisíc), pak zjistila, že na mně nemá, ale tři roky jsme byly stále na tom "bodě mrazu", a po posledním útoku jsem se rozhodla jí dát na jatka. I když mi to je dodnes vyčítáno lidmi, kteří "své koně nadevšechno milují", jsem ráda, že jsem byla u její smrti a že vím, že se nikde netrápí, nikdo jí zběsile nehoní v kruhovce či pod sedlem, a že nedej bože jde od těch rádoby horsemanů k dalším rádoby horsemanům. A jsem ráda za ty jatka, protože jsem se dozvěděla, proč taková byla - že sice vina člověka - byla těžce nemocná, tak, že to nebylo vidět, až "pitvou". Ale to jsem zde již psala, tak se jen opakuji. Nechápu, proč, když se jednou lidi rozhodnou koně zabít, tak pak dají svolení jej dát nějaké holčičce na její pokusy. Je mi takových koní líto. A ano, jak někdo psal výše, kdyby koníček nestál jako lepší pejsek, ubyla by spousta věcí, které se rozumným lidem nelíbí. No, hlavně si pak holčičky choďte anonymně pro radu na diskuzi. Proč se diskuze ifauny nepřejmenuje už rovnou na "poradnu pro problémové koně a jejich chytré páníčky"...
Omlouvám se za elaborát. Už je mi z toho všeho taky dost smutno.
Káťa