Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.216.88
Dobrý den,
na koni moc dlouho nejezdím (asi 70 hodin v sedle). ve stáji,kde se učím občas dostanu koně, který nesnáší bičík, taky je lekavý a rád zdrhá z krokování do stáje. Nechtěla bych tu řešit, proč jako začátečník dostávám na hodinu tohoto koně. Můj názor je takový, že prostě zkouší jestli se jim ho podařilo "opravit" do původní podoby, kdy si pamatuju, že tenhle kůň šlapal slušně, i po 30 hodinách, co jsem měla naježděno, jsem ho přivedla do prodlouženého klusu.
Mě spíš štve moje vlastní neschopnost, když ho jede moje cvičitelka, tak šlape slušně, pak si na něj sednu já a sem ráda, že ho udržím v pracovním klusu, do rychlejšího tempa ho prostě neupobízím. Bičík nechci, to bychom chodily celou hodinu po zadních. Jak takového koně rozhýbat. Mám ho třeba jednou fakt "nakopnout" aby věděl, že si ze mě nemá dělat prdelky, nemám ráda žádné násilné chování vůči zvířatům, tak nevím jaké je adekvátní síla pobídky. Jak moc si můžu dovolit, aby mě kůň respektoval ale aby ho to nebolelo?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.188.207
Napsala jste to uplne presne..poradne ho nakopnout
a nebojte se. ostruhy urco nepouzivate, tak bych se nebala. Pak take pobizejte mlaskanim pusou.. to taky moc dobre zabira..
Ja mam doma plnasku.. a kdyz nas jede vic a holky se snazi pobizet mlaskanim.. tak jsem vzdy na nejlepsi ceste k uprku
Jen se nebojte a hojne do toho.. konik musi poslouchat vas, ne vy jeho
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.36.237
U zkušenějšího jezdce to jde tak nějak automaticky. Dokáže sladit působení sedem, holeněmi i rukou, takže to vše dobře a ve správném poměru aplikované vede k tomu, že kůň dostane jednoznačný a rozhodný povel k tomu, co má dělat. U začátečníků je to horší. Tam i třeba přehnaná pobídka holení může být nechtě sražena nevhodným "hemžením" v sedle a častokrát čím větší snaha jezdce, tím to může být pro koně matoucí. Vyřeší to tak, že raději nic nedělá a "nějak to přežije" a nebo uteče, aby měl konečně klid. Pokud do toho zasáhne i snaha mít koně pod kontrolou silným působením otěží, tak je to v háji úplně. Což naznačuje i tvoje vyhodnocení časového sledu. Před časem byl koník schopen chodit, nyní radši utíká domů, aby už to měl za sebou. Paradoxně jsi v té době zřejmě seděla na zadnici uvolněněji, protože jsi toho věděla méně a méně intenzivně ses snažila něco na kony vykouzlit. No a bohužel každý školní kůň není stejně trpělivý a reakce koně na srovnání bičíkem taky o něčem vypovídá. Někteří to řeší úprkem a shozením jezdce, jiní se zdají být leniví, na některých by se dalo štípat dříví. Asi to chce čas a více práce v klidu. Učený z nebe nespadl. Časem na to na všechno přijdeš.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.138.10
Spis bych rekla ze az si holcina bude vic verit a bude trochu vic autoritativni tak pak ten kun poslape jak hodinky. A to neznamena ze nakopne vic ze ziska respekt. Jako zkusit to muze to netvrdim opak, bez ostruh mu jiste neublizi. Ale mam napr. takovou zkusenost ze mi kobca na jizdarne nesla a nepomoglo ani vic nakopnout ani mlaskani. Pak si na ni sednul chlap co ji videl poprvy a ona mu delala pomysleni a ten chlap nepouzil zadny razny pobidky ani bicik. Proste si jako jezdec vic veril. A to ta kobyla je moje a obsedla jsem ji od mlada ja a pak jsem jen cucela co v ty kobce je, chovala se jako dobre prijezdeny kun,no. A jak ziskat vic sebeduveru? Proste jezdit a jezdit a taky se hodne divat na ostatni a hlavne se nenervovat kdyz se neco nepovede. Uceny z nebe nespad.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.138.10
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
U zkušenějšího jezdce to jde tak nějak automaticky. Dokáže sladit působení sedem, holeněmi i rukou, takže to vše dobře a ve správném poměru aplikované vede k tomu, že kůň dostane jednoznačný a rozhodný povel k tomu, co má dělat. U začátečníků je to horší. Tam i třeba přehnaná pobídka holení může být nechtě sražena nevhodným "hemžením" v sedle a častokrát čím větší snaha jezdce, tím to může být pro koně matoucí. Vyřeší to tak, že raději nic nedělá a "nějak to přežije" a nebo uteče, aby měl konečně klid. Pokud do toho zasáhne i snaha mít koně pod kontrolou silným působením otěží, tak je to v háji úplně. Což naznačuje i tvoje vyhodnocení časového sledu. Před časem byl koník schopen chodit, nyní radši utíká domů, aby už to měl za sebou. Paradoxně jsi v té době zřejmě seděla na zadnici uvolněněji, protože jsi toho věděla méně a méně intenzivně ses snažila něco na kony vykouzlit. No a bohužel každý školní kůň není stejně trpělivý a reakce koně na srovnání bičíkem taky o něčem vypovídá. Někteří to řeší úprkem a shozením jezdce, jiní se zdají být leniví, na některých by se dalo štípat dříví. Asi to chce čas a více práce v klidu. Učený z nebe nespadl. Časem na to na všechno přijdeš.
2 lidi se stejnou frazi ve skoro stejny cas,
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.216.88
Zakladatelka: Já na tomhle koni moc často nejezdím, naposledy jsem na něm seděla před 3 měsíci, paradoxně v jeho nejhorším období (vyhazování, stavění se na zadní, občas to prý i s někým zabalil) se mi sám podsadil a sbalil, takový zážitek a pocit z jízdy jsem ještě na žádném jiném koni nezažila, dokonce jsem tehdy i prvně regulérně nacválala, pak asi dostal pohov a přišla výchova a seděla sem na něm až teď no a byla z toho taková katastrofa, i když jiného koně, vyloženého lenocha, dokážu přimět k tomu, aby byl vidět rozdíl mezi lehký středním klusem a pracovním, a v podstatě ho pobízím jenom holeněmi, pobídku zesílím tušírkou jenom tehdy, když mi opravdu nechce šlapat, což je jen párkrát za hodinu. Já vím, že nejlepší je se uit na bezproblémových, chodivých koních, ale zase nadruhou stranu si myslím, že je důležité, když aspoň nějak se dohodnu s koníkem s vlastní hlavou (za podmínky, že nějak rozumě sedím v sedle, neklátím se a nedrncám)