Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.4.69
Potřebovala bych trochu povzbudit :-( Taky se vám stalo, že jste měli něco jako jezdeckou krizi? Poslední dobou mám pořád pocit, že to moje ježdění nestojí za nic, že jsem už pár měsíců neprožila u koní nic příjemného, jenom samé pády, nervování a stres a jestli bych si radši neměla najít nějaký jiný koníček? Koně miluju a vím, že by mi za chvilku začali chybět, ale stejně k nim teď chodím trochu s nechutí, pokaždý mám akorát nervy, co se zase stane a všichni to známe, když není jezdec v pohodě, nebude ani kůň. Chodím i na tréninky, ale taky to moc nepomáhá, jsem tak vystresovaná, že jsem se zase začala bát cválat a celkově mám pocit, že místo abych se zdokonalovala, tak je to horší a horší :-( Zažil jste někdo taky tenhle pocit? A jak se z toho dostat? Nechci to vzdávat, ale chodit jezdit z donucení a se strachem, to radši zůstanu doma u televize...
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.138.50
Ne, ze bych jezdila vylozene se strachem ,ale kolikrat uz jsem mela krizi, z ejsem tam jela skoro s nechuti. U me to souvisi asi i s rocnim obdobim. Ten podzim je hrozne depresivni a vsude srackya brzo tma... ono to zase pujde, hlavu vzhuru!
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.230.254
Kolik vam je let?
Ja jsem mela podobne obdobi v puberte a vyustilo to cca 2l prestavkou od koni, kdy jsem se venovala jinym cinnostem. Potom jsem se ke konim vratila a uz vic nez 14 let v kuse me to opet drzi (z toho 10 let s vlastnim konem) a zrejme jen tak neprestane, protoze je to lepsi a lepsi
.
Obdobi kdy se nedari mam taky, ale u me staci proste vypustit jezdeni, konika jen lestit pripadne vzit na ruce na spacir a potom je klid. Mam navic kone extremne citliveho na pocity jezdce, takze jak ja mam blbou naladu/depku/cokoli, kobyla okamzite zacne byt pod sedlem neprijemna az na zabiti. Je-li clovek vystresovany, nema vubec absolutne smysl lezt na kone resp delat na koni neco, co vam ten stres nebo strach zpusobuje. Jestli vam dela strach cval, pracujte na zdoknalovani se v klusu. Jestli se necitite ani v klusu, v kroku je taky co delat... A jak budete v pohode, pridate na narocnosti nebo na tempu. Dulezite je nenechat se nutit do "neprijemnych cinnosti" nekym jinym typu trener. Pred hodinou si s nim promluvte a reknete mu, ze se necitite na to a to a at to respektuje a po vas to nechce. Dobry trener se podle toho prizpusobi a spatneho trenera kopnete rovnou do pr*ele.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.254.128
Přesně, to je podzim. Leze to na mozek všem a všemu. Pak je člověk ještě unavený a chřipkovatý. Tak si dejte pausu od ježdění, choďte z koněm jen tak na procházky. To dělám teď taky, páč než se vyhrabu z práce je skoro tma. Koně mám doma, opečovávám to každý den sama, ale na ježdění prostě nezbývá čas. Fakt, už aby bylo zase jaro :)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.4.69
Díky za povzbuzení, tím počasím to bude určitě částečně taky. V sobotu jsem měla trénink a ještě na mě vyšla naprosto bláznivá kobyla, se kterou jsem si moc klidu neužila. Tak jsem se v neděli domluvila ještě s jednou holčinou na klidné vyjížďce, krok klus, že se nepotřebujeme nikam hnát. No a co myslíte, že ta bláznivá kobyla se mnou udělala? Při první příležitosti se lekla jezdce se dvěma koňma, který jel proti nám a sbalila to se mnou takovým tryskem přes pole, že jsem ani netušila, že tak rychle umí běhat! Pak už se zbytek cesty lekala naprosto všeho. Z vyjížďky jsem se vrátila po svých (nespadla jsem, ale slezla dobrovolně) a na sebevědomí mi to teda moc nepřidalo :-( Potřebovala bych nějakou vyjížďku na naprosto flegmatickém koni, abych se mohla trochu uvolnit a jen tak se kochat krajinou, jenže kde takového vzít?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.179.3
Celé léto jsem trénovala s valachem na Huberta.Co myslíte?Vyjedu v sobotu na Huberta (jen vyjíždka s ostatními-všichni v kočárech,3 jezdci na koních).Koník začal couvat,vyvádět,jak nešel první.Ani stájový kolega mu nestačil.4 hodiny pod sedlem,2 hodiny nervů.V týdnu mi umřel koník,kterého mám 15 let.Stačí? Pořád si říkám,že je to tím počasím a bude jaro,bude dobře.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.206.137
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Díky za povzbuzení, tím počasím to bude určitě částečně taky. V sobotu jsem měla trénink a ještě na mě vyšla naprosto bláznivá kobyla, se kterou jsem si moc klidu neužila. Tak jsem se v neděli domluvila ještě s jednou holčinou na klidné vyjížďce, krok klus, že se nepotřebujeme nikam hnát. No a co myslíte, že ta bláznivá kobyla se mnou udělala? Při první příležitosti se lekla jezdce se dvěma koňma, který jel proti nám a sbalila to se mnou takovým tryskem přes pole, že jsem ani netušila, že tak rychle umí běhat! Pak už se zbytek cesty lekala naprosto všeho. Z vyjížďky jsem se vrátila po svých (nespadla jsem, ale slezla dobrovolně) a na sebevědomí mi to teda moc nepřidalo :-( Potřebovala bych nějakou vyjížďku na naprosto flegmatickém koni, abych se mohla trochu uvolnit a jen tak se kochat krajinou, jenže kde takového vzít?
Mám takové kochací koně
U nás už spousta lidí nalezla ztracenou chuť či sebevědomí
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.4.69
A odkud jste?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.4.69
Teď jsem si ještě vzpomněla, jak jsem si už v létě chtěla trochu odpočinout od té naší lekavé potvůrky, tak jsem si našla jeden nejmenovaný ranč, kde podle vlastních slov měli hodné a klidné koně vhodné i pro úplné začátečníky. Na místě jsem zjistila, že ti hodní koně jsou vysloužilí dostiháci, kteří neuměli ani klus, jenom cval a trysk...Navíc pán, co se mnou jel, asi dostihy miloval, tak na první rovné cestě zavelel: Jedem!, pobídl svého koně do trysku a o ostatní už se nestaral. Aspoň jsem si vyzkoušela, že takovýhle adrenalin není zrovna můj šálek kávy, ale ten klid a odpočinek jsem tam jaksi nenašla. Ale zkušenost to byla každopádně dobrá
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.66
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Díky za povzbuzení, tím počasím to bude určitě částečně taky. V sobotu jsem měla trénink a ještě na mě vyšla naprosto bláznivá kobyla, se kterou jsem si moc klidu neužila. Tak jsem se v neděli domluvila ještě s jednou holčinou na klidné vyjížďce, krok klus, že se nepotřebujeme nikam hnát. No a co myslíte, že ta bláznivá kobyla se mnou udělala? Při první příležitosti se lekla jezdce se dvěma koňma, který jel proti nám a sbalila to se mnou takovým tryskem přes pole, že jsem ani netušila, že tak rychle umí běhat! Pak už se zbytek cesty lekala naprosto všeho. Z vyjížďky jsem se vrátila po svých (nespadla jsem, ale slezla dobrovolně) a na sebevědomí mi to teda moc nepřidalo :-( Potřebovala bych nějakou vyjížďku na naprosto flegmatickém koni, abych se mohla trochu uvolnit a jen tak se kochat krajinou, jenže kde takového vzít?
Takového flegmoše mám doma, můžu vám pomoct:-) A krajina je tu taky super :-) Ale záleží odkud jste :-).
Jinak jsem taky měla krizi. Před dvěma lety. Dokonce jsem dala všechny své tři koně na inzerci... tři měsíce jsem nesedla do sedla, uhoněná, unavená, totálně K.O. Ale jakmile se mi začali ozývat kupci, nevěděla jsem, jaké výmluvy si najít, abych prodat nemusela. Pak mi jeden kůň začal špatně chodit, protože za ty tři měsíce neježdění hrozně přibral. To byla nucená motivace zas se vrátit do sedla... Pomohlo to, od té doby zas všechno OK. Sem tam se mi do sedla nechce, ale to není trága, koně pár dní bez ježdění vydrží :-). Každopádně si stále opakuji, že jezdím PRO POTĚŠENÍ, ne proto, že musím.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.206.137
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
A odkud jste?
Plzeňsko
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.206.137
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Teď jsem si ještě vzpomněla, jak jsem si už v létě chtěla trochu odpočinout od té naší lekavé potvůrky, tak jsem si našla jeden nejmenovaný ranč, kde podle vlastních slov měli hodné a klidné koně vhodné i pro úplné začátečníky. Na místě jsem zjistila, že ti hodní koně jsou vysloužilí dostiháci, kteří neuměli ani klus, jenom cval a trysk...Navíc pán, co se mnou jel, asi dostihy miloval, tak na první rovné cestě zavelel: Jedem!, pobídl svého koně do trysku a o ostatní už se nestaral. Aspoň jsem si vyzkoušela, že takovýhle adrenalin není zrovna můj šálek kávy, ale ten klid a odpočinek jsem tam jaksi nenašla. Ale zkušenost to byla každopádně dobrá
Jo,to je pravda.Každý má jinou představu o relaxaci ![]()
Ale my jsme sdružení složené převážně z žen středního věku.Tudíž opravdu preferujeme jízdu klidnou,příjemnou a oddychovou.Podle momentálního našeho rozpoložení .Koně s tím nemají problém.Vždycky si děláme legraci,že provedeme skupinovou psychoterapii ( pokec u kávy) a poté hippoterapii.Případně v opačném pořadí.
Máte li Plzeňsko poblíž,můžete testnout.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.66
tak tak, já mám právě taky koně kochače, je to podsaditý kůň, velmi pohodlný, mírný a línější, takže sám od sebe nikam nepoběží. Rád se mnou chodí na houby, na klest, na jabka, je to takový kůň nosič :-). Ale cválat taky umí, navíc úžasně pohodlně :-). Klusat bych na něm vydržela i hodinu, je to jak na kanapíčku :-)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.4.69
Tak Plzeňsko úplně poblíž není, ale zase z Prahy není problém udělat si příjemný například sobotní výlet za hippoterapií. Teď jsem si uvědomila, že už jsem vlastně taky žena středního věku (zní to docela nezvykle) a s těma náctiletýma holkama ve stáji si nemám vlastně co říct a jejich styl vyjížďky mi taky moc nesedí. Takže by to rozhodně byla příjemná změna. Dáte mi prosím na sebe nějaký kontakt?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.4.69
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Takového flegmoše mám doma, můžu vám pomoct:-) A krajina je tu taky super :-) Ale záleží odkud jste :-).
Jinak jsem taky měla krizi. Před dvěma lety. Dokonce jsem dala všechny své tři koně na inzerci... tři měsíce jsem nesedla do sedla, uhoněná, unavená, totálně K.O. Ale jakmile se mi začali ozývat kupci, nevěděla jsem, jaké výmluvy si najít, abych prodat nemusela. Pak mi jeden kůň začal špatně chodit, protože za ty tři měsíce neježdění hrozně přibral. To byla nucená motivace zas se vrátit do sedla... Pomohlo to, od té doby zas všechno OK. Sem tam se mi do sedla nechce, ale to není trága, koně pár dní bez ježdění vydrží :-). Každopádně si stále opakuji, že jezdím PRO POTĚŠENÍ, ne proto, že musím.
Jsem z Prahy, Vy jste odkud? Každopádně Vám i paní z Plzeňska děkuji za nabídku, je to fajn, když člověka aspoň takhle na dálku někdo chápe.
U nás ve stáji se všichni tváří, že oni jsou ti dokonalí jezdci, jim se nikdy nic podobného stát nemůže, jak se může někdo bát, vždyť ti koníci se nikdy nelekají apod. Takže se moc nemám komu svěřit.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.66
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jsem z Prahy, Vy jste odkud? Každopádně Vám i paní z Plzeňska děkuji za nabídku, je to fajn, když člověka aspoň takhle na dálku někdo chápe.
U nás ve stáji se všichni tváří, že oni jsou ti dokonalí jezdci, jim se nikdy nic podobného stát nemůže, jak se může někdo bát, vždyť ti koníci se nikdy nelekají apod. Takže se moc nemám komu svěřit.
Já jsem kousek od Prahy, na D5 :-)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.206.137
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Jsem z Prahy, Vy jste odkud? Každopádně Vám i paní z Plzeňska děkuji za nabídku, je to fajn, když člověka aspoň takhle na dálku někdo chápe.
U nás ve stáji se všichni tváří, že oni jsou ti dokonalí jezdci, jim se nikdy nic podobného stát nemůže, jak se může někdo bát, vždyť ti koníci se nikdy nelekají apod. Takže se moc nemám komu svěřit.
Každý kůň se může leknout a každý jezdec má někdy strach,to si myslím já.Mladice a chlapi to však dovedně maskují suverenitou ,takže jim to nevěřte
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.206.137
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak Plzeňsko úplně poblíž není, ale zase z Prahy není problém udělat si příjemný například sobotní výlet za hippoterapií. Teď jsem si uvědomila, že už jsem vlastně taky žena středního věku (zní to docela nezvykle) a s těma náctiletýma holkama ve stáji si nemám vlastně co říct a jejich styl vyjížďky mi taky moc nesedí. Takže by to rozhodně byla příjemná změna. Dáte mi prosím na sebe nějaký kontakt?
Můžete nás navštívit ,pro začátek virtuálně, na www.elpako.info kde je i odkaz na fotogalerii a kontakt
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.66
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tak Plzeňsko úplně poblíž není, ale zase z Prahy není problém udělat si příjemný například sobotní výlet za hippoterapií. Teď jsem si uvědomila, že už jsem vlastně taky žena středního věku (zní to docela nezvykle) a s těma náctiletýma holkama ve stáji si nemám vlastně co říct a jejich styl vyjížďky mi taky moc nesedí. Takže by to rozhodně byla příjemná změna. Dáte mi prosím na sebe nějaký kontakt?
Jsem už taky asi v tom středním věku, zanedlouho 43 let, uf, to to letí!!! :-( Ale cítím se u koní tak o 15 let mladší, tím, jak člověk chodí s mladými na procházky, se staršími i víckrát denně do sedla, tak se udržuje v kondici :-). A asi bych nevydržela ve stáji, kde jsou samé náctky, tam bych se asi zbláznila, haha!
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.4.69
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Já jsem kousek od Prahy, na D5 :-)
Tak to je super, a můžu poprosit kontakt?
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.66
napište mi sem svůj mail, písnu vám :-)
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.4.69
jezdeni-praha@seznam.cz, Díky!
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.14.198
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Potřebovala bych trochu povzbudit :-( Taky se vám stalo, že jste měli něco jako jezdeckou krizi? Poslední dobou mám pořád pocit, že to moje ježdění nestojí za nic, že jsem už pár měsíců neprožila u koní nic příjemného, jenom samé pády, nervování a stres a jestli bych si radši neměla najít nějaký jiný koníček? Koně miluju a vím, že by mi za chvilku začali chybět, ale stejně k nim teď chodím trochu s nechutí, pokaždý mám akorát nervy, co se zase stane a všichni to známe, když není jezdec v pohodě, nebude ani kůň. Chodím i na tréninky, ale taky to moc nepomáhá, jsem tak vystresovaná, že jsem se zase začala bát cválat a celkově mám pocit, že místo abych se zdokonalovala, tak je to horší a horší :-( Zažil jste někdo taky tenhle pocit? A jak se z toho dostat? Nechci to vzdávat, ale chodit jezdit z donucení a se strachem, to radši zůstanu doma u televize...
Ano, taky jsem zažila a denně zažívám tu nechuť... dojít za koněm.
Koně mám také moc ráda a jiné záliby nemám, takže je to hrozný se tam dokopat s mizernou náladou a pak to ještě převést na koně a ten začně taky zlobit je ten den ještě horší :( V poslední době všechno nějak nedávám a nechce se mi nikam... Když jsem jezdila, tak v létě to bylo ok ale teď na podzim... všude rozs**čkované pole a všude samé bahno... a hlavně ta tma je dost deprimující - stresuji se, že kvůli tmě nic nestihnu a je to čím dál horší. Jsem ráda, že v tom nejsem sama, bohužel ve škole se s nikým o tom promluvit nedá, řeší samé 'problémy' např. s taneční a takové blbosti.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.204.66
Jééé, to si tak nesmíte brát! Já mám koně na pastevku. Čtyři. Jezdím za nimi denně, až po práci, nejdřív jsem tam v půl čtvrté. Není tam žádná jízdárna, ani vlastně elektrika - tedy není světlo. Nemám tam žádnou šatnu, jen vymrzlou maringotku, kde se v té zimě a tmě převlíkám, není tam ani tekoucí voda nebo záchod. Přesto tam jsem denně, za každého počasí, nakrmit koně, vykydat boudu, pokecat s nimi, podrbat, potěšit se jejich společností. Jasně, během pracovních dní přes zimu nejezdím, ale koním to neva, jsou spokojení i tak, jezdím jen o víkendech.
Je potřeba si najít režim, který vás nebude stresovat, nastavit si to tak, abyste byla spokojená, že se svým koněm můžete být, být v jeho společnosti, nechat si ho zafunět do svetru, cítit jeho vůni... to je mnohem lepší než nějaké ježdění. A kůň bez ježdění rozhodně přežije mnohem lépe než na zádech s nas.anou paničkou :-D.