Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.137.146
Známý má koně do lesa a občas ho půjčí i na svezení. Koník ale nereaguje jako běžný jezdecký kůň na sed a holeně, jen na otěž a hlas. Tak mne napadá, jestli takové " jednoduché" ježdění není pro rekreačního koně příjemnější.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.236.80
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Známý má koně do lesa a občas ho půjčí i na svezení. Koník ale nereaguje jako běžný jezdecký kůň na sed a holeně, jen na otěž a hlas. Tak mne napadá, jestli takové " jednoduché" ježdění není pro rekreačního koně příjemnější.
Pokud se na koni jenom občas svezete a nepotřebujete nějaké přiježďování nebo práci tak je úplně jedno jestli ho pobízíte hlasem, sedem, otěžemi nebo čímkoliv jiným na co je zvyklý. Je logické že kůň do lesa asi nebude znát pobídky sedem a holeněmi pokud ho to nikdo neučil. Samozřejmně naučit se to může ale pokud je jeho hlavní náplň práce v lese tak bych ho zbytečně nezatěžovala nějakým přeučováním. To jestli je to pro rekreačního koně příjemnější těžko říct. Myslím že je to spíš o tom jaké člověk ty pobídky dává, jak jemné a srozumitelné pro koně jsou a pak je úplně jedno jestli je dává otěží nebo sedem. Ale pokud už chci po koni nějakou práci jako např. překroky ustupování, práci na kruhu, podsazení a shromáždění pak se asi bez sedu a holení neobejdu.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.237.160
Mam taky takhle kobylku z lesa, reaguje na hlas či otěže sice se snažím sedem ale kobču to přestává po chvilce bavit, přeci jenom má zažito něco jiného a ani ji moc nenutím si zvykat na jiný styl, přeci jenom vozím si zadek po lese a kochám se...a je to fajn v lese jen mluvit a kobča jde .... tak si takhle povídáme
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.118.41
Taky sem jezdila na beganech,co tahali v lese.Na slovní pobídky byli naprosto spolehliví.Ježdění brali jako relax místo práce.Jezdila jsem na nich bez sedla.Nezatěžovala jsem je s nějakým učením pobídek.Prostě dobře naslouchali a byla spokojenost na obouch stranách.Jen nezasvěcení měli pocit,že trpím samomluvou.A ti zasvěcení věděli o co jde.Takže jsem jela na koni po lese a povídala a povídala.Stejně jsem si naučila i jednoho kusáka,který získal antipatii ke klasickému ježdění(naprostá zkaženost na tur.jízdárně)Je mu 25 let a mám ho 15 let.A tak jezdíme v terénu a povídám a kochám se.A on poslouchá,reaguje na hlas a šlape jak hodiny.I na kámen v cestě ho upozorním(on už nevidí na jedno oko,takže to uvítá a ví o co se jedná).Naučil se znát pobídky,jak holeněma tak hlasem.Ale ty hlasové jsou mu milejší.Jak slaší můj hlas,je pod sedlem naprosto klidný....si i cestou zpívám.....