Respekt?? ..vůbec

odkud jsi? Aby jsme ti mohli poradit, koho si pozvat :)
Bohužel mi přijde, že se u kobyly plácá páte přes deváté. Základy výchovy pod bodem 0, ale chce se po ní sbalení hlavy. Zapomeň, že má nějakou pochybnou kariéru za sebou a začni s ní zcela od prvopočátku. Např. naučit chodit na vodítku, udržovat osobní prostor. Určitě bych v této fázy vynechala pamlsky a nebát se kobylu lísknout protkem - "kousanec" v pravý čas udělá koni větší pohodu než "hrst úplatkového chleba".
Zkus i ty změnit svoje chování, přemýšlet, proč a co vyvolalo konkrétní kopanec atd. Získat oboustranou důvěru, se kterou roste zároveň respekt. respekt neznamená, ty jsi tu pánem(protože se bojím), ale respektuji tě, protože si tě vážím a věřím tvým rozhodnutím.

Pokud si opravdu nebudeš vědět rady. A jseš ze severních čech, mohla bych ti doporučit člověka který by byl schopen kobylu umravnit a převychovat ato prosím bez přílišných násilných prvků(jako zmlátit lopatou až lehne) pravda je postarší svérázný chováním. Ale ke koním se chová dobře, umí poradit a nebude z tebe tahat peníze pokud to bude zbytečné.Na rovinu umí říct jak to je a to i když to není pěkná pravda. Čehož si třeba já cením. POkud chcešmohu dát kontakt.
Jinak možná malé doporučení.. nebyla by šancefrknout jí někam kdeje nějaký hodně dominantní kůň ve stádě? Nebo si takového vzít dočasně k ní?(stím že teda asi budiou kapku pokopaný a pokousaný)
Na tohle máme ve stáji perfektní dva koně :-) jeden jak kterého (podle toho jak se jeví) prostě prožene ale pak si s nim hraje ablbe (na to že je mu 17 fakt nevypadá) a druhá kobyla se straní ale běda když si na ní někdo dovolí to pak dotyčného umravní dost účinnym způsobem :-)

Ahoj,
záleží odkud jseš... tohle se po netu fakt nedá vyřešit. Měla jsem takovou vlastní kobylu, když jsme ji koupili, byla tak 2 týdny uplny ťutu... pak se z toho vyklubal malej zabijáček... no ale vyřešili jsme si to, sic to trochu trvalo, když jsem byla v té době ještě bez zkušeností... a nemusela jsem ji brát ani bičem, ani lopatou...
Není mnohdy potřeba koňovi jednu lisknout, ale překvapit ho ;) Známá měla koně, který kousal lidi tak, že trhal kusy masa, na mě to jednou zkusil, ale místo lisknutí jsem mu zmáčkla čenich, že nemoh dýchat, a koukala jsem mu upřeně do očí... nikdy víc to nezkusil :) na mě teda :-D
Jestli jsi od Znojma, Brna, Břeclav, můžu ti pomoct...
cudinka

Jsem z Českobudějovicka .. ano, taky jsem naprosto proti tomu ji mlátit, ale jednu prostě dostat musí- přece si nenechám ukopnout hlavu. Navíc když mám v ruce lonžovací bič. Známá se na ni byla podívat a říkala, že by si ji vzala. Je dost zkušená, dělá u koní od mala. Navíc má dost svérázného valacha, kterej by ji určitě ukázal co a jak. Pak bych si ji třeba vzala zpět. Jinak co se týče toho, že ji sbaluji, ono to ani jinak nejde když má hlavu v oblacích. Pak se občas stane i celkem neovladatelná. Navíc co se týče bolestí zad, tak ano. Při čištění se začla prohýbat, tak jsem na to zavolala veta a ten řekl, že je v pořádku. Trenérka mi na to řekla, že to je právě tím jak má furt hlavu nahoře. Martingal nosíme, ale přijde mi, že si z něj nic nedělá. Vyvazovat jí nechci protože to nesnese ( jinak jsem koupila beránka i gelovku, tak snad se to zlepší). Musela být chyba v přiježďování. Ale je zajímavé, že na volné otěži chodí krásně. Hlavu si natáhne a šlape. Tak nevím jinak máte pravdu s tím, že bych s tohoo měla mít radost.. vždy jsem si přála mít kliďáska, kterému budu lézt pod nohama... tudíž se opravdu přikláním k tomu dát ji pryč. Z nejhoršího jsem jí pomohla a teď ji najdu domov kde se bude mít dobře a určitě jí tam bude lépe.

Koně si kupujeme většinou proto, abychom z nich měli radost, hezky se svezli, někde se setkali s ostatními koňáky, zajeli si Huberta a tak.
Pokud nejste ctižádostivý závodník
Jaké máte potěšení z toho, že nevíte, co zase bude?
Jsou stovky koní, kteří Vám neublíží a budou Vás mít svým způsobem rádi (nebo ten pytlík s pamlsky ,co máte v kapse)
500kilo živé váhy (s mozkem velikosti pomeranče), o které nevíte, co v příští vteřině udělá?!
Nechte si to projít hlavou, než vám ní projde to kopyto, co Vás už několikrát ohrožovalo

"Známej mi furt říká ,, pokud si na tebe něco dovolí, zmlať ji lopatou až padne,,- přijde mi to příliš. I když je pravda, že on měl hodně utočnýho chlaďase a po jeho ,,výchově,, je kůň jak andílek"

Známý má pravdu, setkala jsem se nejednou s takovým přístupem, a stačilo to. Kobyla byla zlomena a byla pak užasná i děcko svezla. Může někdo namítat co chce, ale když lezete ze stáje po 4 pohryzaná pokopaná a nic nezabírá..... Bohužel ona pořád ví, že si může dovolit. Ten předchozí majitel ji dal co proto, kobyla nebyla nažraná a ted má sílu tak vrací stejný přístup, protože pořád ví, že je někde kousek nad Váma.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj. Vím, že respekt u koní je tu často řešené téma, ale potřebuji poradit. Mám teplokrevnou kobylu 6 let. Je to můj první kůň. Kůň byl vždy mým snem a jednou když jsem přijela na rozpadlý statek s 15 vychrtlými koňmi, tak jsem se rozhodla si ten sen splnit. Majitel byl debil, co se dostal po problémů a neměl ani sobě na jídlo, natož pro koně. Navíc jeho chování ke koním?? Kopance, pěstí…děsný. Byla tam kobyla s dobrým původem a údajně krátkou skokovou kariérou ( kariéře nevěřím). Zkusila jsem ji a byla hodná- jenže, aby taky ne když chudinka neměla ani sílu. Fakt mi jí bylo moc líto, tak jsem jí prostě koupila. Dnes mě občas toto rozhodnutí mrzí. Vím, že to zní blbě, ale fakt si nevím rady. Jen co se kobyla začla zlepšovat to byla katastrofa. Nechtěla se chytit ve výběhu, nenechala se vodit - vždy se šíleným způsobem vyrvala nebo se stavila na zadní. Věděla jsem, že ji nesmím pustit a to se mi jednou vymstilo- jak jsem ji držela kobyla se rvala jak pitomá a když zjistila, že to nejde, zaútočila na mě. Opravdu proti mně vylítla tak, že jsem jí musela hodně drsným způsobem vysvětlit kdo je pán. V životě se mi nestalo, aby po mě kůň takovým způsobem vyjel. Při lonžování taky šílený. Viděla jsem, že má základy, které se po pár lekcích oživily, ale problém byl v tom, že kobyla po mě neustále kopala. Zkoušela jsem to tedy bez biče, ale bylo to ještě horší. Naštěstí se nám všechny tyto a mnoho dalších věcí podařilo vyřešit, ale některé trvají a nevím co s nimi- například už se mi několikrát stalo, že jsem šla já nebo třeba přítel po výběhu a kobyla se jako šílená roztryskala a vykopla po nás až do urovně obličeje nebo jednou při lonžování mi vypadli s kapsy pamlsky a kobyla jak to viděla se okamžitě rozlítla ke mně. Bylo jí to všechno jedno. Když jsem ji chtěla poslat na kruh vykopávala a točila se zadkem. Tak už mi opravdu ujely nervy a lonžovacím bičem jsem ji lískla po prdeli, v tu chvíli vykopla takovým stylem, že mě málem opravdu trefila do palice. Opět jsem jí pleskla a chvíli vykopávala a pak se tryskem hnala na lonži. Samo, že jsem jí vylítala až nemohla. Opravdu mě se-e ta její drzost. Dovoluje si na starého valacha ( on je bohužel velký flegmouš na to aby ji vysvětlil co a jak) i na starší (14 letou) klisnu, která zase nemá sílu něco vysvětlovat, protože má špatné zadní nohy. Už jsem celkem v koncích. Čekala jsem že budou problémy, ale tohle mi přijde až moc. I když jsme od začátku udělali ohromné pokroky ( např. i v uždění, kdy vás kobyla byla schopná zabít než aby si vzala udidlo- dnes si pro něj šáhne do dlaně sama) v tom vodění, lonžování atd., tak citím, že to nezvládám. Jednou mě třeba kousla tak, že jsem měla ještě měsíc po tom otisk zubů na rameni. Tenkrát jsem ji dala obratem takový pěstí do čumáku, až mi to pak bylo líto. Nebo jednou když jsem ji mazala kopyta se jí to prostě nebílilo, tak mě přirazila ke stěně a málem ušlapala. Opravdu se mám až moc ráda na to abych se nechala zmrzačit. Trenérka mi s ní pomáhá, ale je to málo. Nikdy jsem nebyla zvyklá koně i sebemenším způsobem uhodit, ale zjišťuji, že tady to opravdu nejde. Proto se chci zeptat. Myslíte, že to má budoucnost?? Vím, že ona svým způsobem za nic nemůže, ale mám z ní už občas strach. Známej mi furt říká ,, pokud si na tebe něco dovolí, zmlať ji lopatou až padne,,- přijde mi to příliš. I když je pravda, že on měl hodně utočnýho chlaďase a po jeho ,,výchově,, je kůň jak andílek. Chci slyšet názory i jiných. Má to cenu, nemá?? Je šance, že ze mě bude mít kobyla respekt nebo ne?? Mám ji prodat někomu zkušenějšímu nebo ne?? ( Omlouvám se za tak dlouhý sloh, jen jsem to chtěla rozepsat. Jinak prosím nepotřebuji výčitky ze strany koňáků, jak jsem na prd a nezvládám to – to já vím :D ) Jo a jinak je kobyla celkem hodná krom těchto ,,úletů,, už se chodí na rozdíl od začátků i pomazlit a pod sedlem je taky hodná. Nevymýšlí, poslouchá a naprosto bez bičíku. Jen máme šílený problém se sbalením, zakousáváním se do udidla a celkově má tzv. jelení krk a nejde s tím nic dělat. Jakmile se snažíte ,,sundat hlavu dolů,, , začne rodeo. Asi je hodně zkažená co??

první se zeptám na pár info. Čím kobylu krmíte? Jak ji dlouho máte a jak se k vám chová v boxe, případně jakou má zátěž. předpokládám že ji nemáte samotnou ale s tím valdou a kobušou.

Měla jsem taky prdlou kobylu, a jeden starší človíček od koní mi k ní řekl nezapomenutelnou větu : " Jsou koně co tě udělají radostnou pouze dvakrát. Poprvé když je kupuješ a podruhé když se jich zbavíš."
Máš to zapotřebí riskovat zdraví? Koní je víc než dost, pořiď si hodného a bude pokoj. Bohužel ale je to nejlepší.

Vzhledem k tomu, že klisna (resp.její chování) je zcela evidentně nad tvoje schopnosti, máš v podstatě dvě možnosti: a) klisnu prodat
b) sehnat si zkušeného a kvalitního horsmena, který zhodnotí nejen chování klisny, ale hlavně tvojí šanci
ji zvládnout
Takový kůň, jakého popisuješ, nepatří v žádném případě do rukou začátečníka, a to ty (bez urážky) jsi.
Ty i tvůj přítel zbytečně riskujete zdraví.

Nechávám ji na pastvě a seně. Občas přilepším mrkví. Něco jako muslli jsem vyřadila okamžitě a to dokonce i to bez ovsa. :-) Když měla ze začátku špatnou váhu, měla jsem pro ni něco od veta ( bohužel už nevím jak se to jmenovalo) a jinak jsem už dvakrát dávala krmivo pro zlepšení rohoviny- což jsem míchala s troškou vojtěškových granulí. Mám ji rok. V boxe, tedy v našem uzavřeném prostoru na sedlání se chová podle nálady. Rozhodně tam s ní mohu být jen já. Několikrát se mi stalo, že mě málem ukopala když se snažila utéct přes zavřená vrátka. Někdy se točila prdelí, když nechtěla uzdu. Naštěstí už to je za námi. Ted už je to v pohodě. Občas zazlobí, ale to se dá. Jinak je v režimu 24/7 s možným vstupem do stáje. Zátěž moc velkou nemá. Byla pořízena jako hobby kůň. Ale rozhodně obden musíme pracovat pořádně ze země- jinak by to nešlo :-) Ano je s nima v ohradě. Doufám, že jsem na nic nezapomněla. :-) Jinak dnes jsem byla u té již zmiňované známé. Teď odjíždí na dovolenou, ale pak by si pro ni přijela, tak mám téměř dva týdny na rozmyšlenou.

Ano, já tomu taky věřím :-) oni ti staří sedláci vědí o čem mluví. :-) Jenže, já jsem prostě slaboch. Neříkám, že jsem ji už párkrát nedala co proto, ale tohle opravdu nedokážu. opravdu se ji budu muset vzdát a nebudu lhát, že se mi tím doopravdy uleví .. :-( Vím, že potřebuje hodně pevnou ruku a to já bohužel nemám.. alespoň vím, kde bude a budu se na ni jezdit dívat..

Rozhodně bych o vás netvrdila (jako někdo tady), že jste začátečník. S kobylou jste udělala pokroky, to se počítá. Nevím, jak dlouho ji máte, ale podle mě jste obdivuhodná, že jste to vydržela. Nejsem slabá povaha, pokud si koně postaví hlavu, nenechávám je vyhrát, držím je i pokud hodně vyvádějí - ale popravdě nevím, jestli bych ustála tolik výpadů co popisujete. Dříve možná jo, teď už mam silnější pud sebezáchovy :D

Nicméně má rada je - buďte ráda, že je někdo ochotný si ji vzít a dejte ji pryč. Uleví se vám a budete si moci pořídit nějaké méně problémové zvíře. Osobně bych se u takového koně i bála, aby byl vůbec udatelný jinam než na jatka.

Děkuji :-) Noo přála bych vám mě občas vidět ... :D ... několikrát jsem už brečela. Je to sice můj první, od malinka vytouženej koníček, ale rozhodně ne podle mých představ. Myslela jsem si, že ji chudinku maličkou vypucuji a bude mi vděčná noo Jinak ale moc děkuji vám i všem ostatním

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji :-) Noo přála bych vám mě občas vidět ... :D ... několikrát jsem už brečela. Je to sice můj první, od malinka vytouženej koníček, ale rozhodně ne podle mých představ. Myslela jsem si, že ji chudinku maličkou vypucuji a bude mi vděčná noo Jinak ale moc děkuji vám i všem ostatním

napadají mě ještě dvě, ne moc pěkné možnosti, co jsem zažila. Jedno je okoukané chování od matky, kdysi jsme to napravovali a šlo to hooodně špatně a ne úplně. Spíš takové ozbrojené příměří. Ale to si nemyslím, že by byl váš případ. Ale co mi to hodně připomíná a to taky z vlastní zkušenosti je, že si někdo pořídil takové to lostomiloučké žíbátko, důkladně se s ním muchlal, neukázal, kde je jeho místo, to že ho koníček okopává a okusuje je ohromná sranda, je to miláááseeek, než to má 3 metráky a víc. Pak se z toho stává zabiják a dotyčná koňomilka se ho časem zbaví za každou cenu. U toho chlapa nezlobila, neměla na to sílu. Jestli je to ovšem tak, tak je to hodně špatně. Kobyla nechápe, za co ji trestáte, protože v době, kdy se tvořilo její vnímání lidí, tak je zařadila pod sebe, jako objekt, který podle nálady trpí, nebo vykope. Ten koník, kterého jsme kdysi řešili my, skončil na jatkách. Bylo to o život pro nás a neskutečné utrpení pro něj. Jiné řešení nebylo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji :-) Noo přála bych vám mě občas vidět ... :D ... několikrát jsem už brečela. Je to sice můj první, od malinka vytouženej koníček, ale rozhodně ne podle mých představ. Myslela jsem si, že ji chudinku maličkou vypucuji a bude mi vděčná noo Jinak ale moc děkuji vám i všem ostatním

No, a třeba na základě tohoto příspěvku opět tvrdím, že zadavatelka je začátečník (hlavně chovatelský). V žádném případě to nemyslím jako urážku, je to jen konstatování faktu. Bohužel narazila na značně problémového koně, kterého bez odborné pomoci těžko dokáže zvládnout.
Jejímu současnému rozhodnutí fandím.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, a třeba na základě tohoto příspěvku opět tvrdím, že zadavatelka je začátečník (hlavně chovatelský). V žádném případě to nemyslím jako urážku, je to jen konstatování faktu. Bohužel narazila na značně problémového koně, kterého bez odborné pomoci těžko dokáže zvládnout.
Jejímu současnému rozhodnutí fandím.

Stále si nemyslím. To, že měl člověk nějaké naivní představy neznamená, že byl začátečník. Pořídila jsem si psa z útulku, v koutku duše jsem si taky představovala, že bude vděčnej, že se konečně dostal k někomu kdo ho má rád a pěkně se o něj stará... přitom nejsem začátečník, psy jsme doma vždycky měli, respektovali mě, poslouchali ...ale zvíře z horších podmínek je vždycky pro člověka velká lekce...
Spousta lidí třeba umí super jezdit, mají ukázkový sed, jezdí soutěže... a přesto by si s tím koněm neporadili ani z poloviny tak jako zakladatelka. Samozřejmě nemyslím, že by byla nějaký profík, ale začátečník taky podle mě není. Je spousta úrovní mezi tím.

Hodně lidí pořád nepochopí,že když dávají koni pamlsky,tak jsou pořád v hierarchii pod ním,chtělo by to nějáké to vzdělání a myslím,že by se vztah zlepšil.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hodně lidí pořád nepochopí,že když dávají koni pamlsky,tak jsou pořád v hierarchii pod ním,chtělo by to nějáké to vzdělání a myslím,že by se vztah zlepšil.

Ale to není pravda ;-) Samotné podávání pamlsků ještě hierarchii neovlivní - navíc vztah koně a člověka je jiný, než vztah mezi koňmi. AŤ už při dávání pamlsků nebo při čemkoli jiném je důležitý jeden rozhodující moment: je to vždy člověk, který určí, jestli kůň něco dostane, kdy a jak - kůň si nikdy nic nesmí vynucovat. Stejně to platí, že pouze a jen člověk určuje, co kůň a kdy udělá a co neudělá. A to nejen v kruhovce, ale vždy, když člověk s koněm manipuluje. Na tom stojí bezproblémový vztah člověka a koně :-) a může ho ládovat klidně horem spodem pamlsky ;-)

Já teda nevim ale známej má dva koně oba ze země i pod sedlem ovladatelný i když pro cizí hůř než "pána". Podává jim pamlsky (tvrdé pečivo) i několikrát denně a přesto mu stačí pohled a koně fungujou.. tak nevim nevim že by byl v hierarchii níž než aoni :-) naopak u jednoho z těch dvou je jedinej komu ten zmetek pod sedlem nedělá bordel.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já teda nevim ale známej má dva koně oba ze země i pod sedlem ovladatelný i když pro cizí hůř než "pána". Podává jim pamlsky (tvrdé pečivo) i několikrát denně a přesto mu stačí pohled a koně fungujou.. tak nevim nevim že by byl v hierarchii níž než aoni :-) naopak u jednoho z těch dvou je jedinej komu ten zmetek pod sedlem nedělá bordel.

No vzdyt to je taky blbost co ta osoba napsala. Davam konim pamlsky i primo do huby ale sef jsem porad ja a oni to nastesti vedi.
A s tou kobylou....jiny "profesional" by to mozna uz davno vzdal. Vcera me sejmul cizi kun pri strouhani a je to podobnej typ co tady ta kobyla, tak premejslim prave jestli nebude dobrej tak do salamu. Koupili ho od lidi co se ho bali a tak ho nechali rust jak drivi v lese, valach ma vysoky sebevedomi a k lidem zadny respekt. Ne ze by se mu nechtelo poslouchat a byl otravnej- von rovnou kope a hrabe proti lidem...

Před lety jsme si pořídili kobylu hucula.Chtěli jsme ji k naší huculce, do páru, neboť uměla tahat i nosit.Začátečníci nejsme, kamarádka, která na statku, kde jsme koně měli, byla s koňmi od dětství a uměla si poradit i s hodně problémovým koněm.Mysleli jsme, že to zvládnem, ačkoli kobyla byla ze samoty a pán nás upozorňoval, že je ostřejší.Sám s ní manipuloval, takže jsme si mysleli, že jde o to, aby si kobyla zvykla.Nezvykla.Ačkoli se časem tak sžila, že se dala zapřáhnout a kamarádka na ní občas jela, byla nevyzpytatelná a ačkoli se tvářila jakoby nic, najednou vyjela a obě jsme od ní měli pár kousanců, podotýkám, stála v ohradě třeba 5 metrů daleko a najednou zaútočil, kousla a utekla.Mezi koňmi hrála prim(asi 10 kusů), pak jí ale srovnala ona zmíněná huculka a moje nová kobyla čt se s ní taky nepárala, když zkusila dát najevo že je šéfka.Nicméně, pro lidi byla dál nebezpečná.Protože byla genový zdroj a byla výborná matka, prodli jsme ji po několika letech člověku, který měl obrovské pastevní prostory a chtěl koně jen na vypásání a na hříbata.Chtěl udělat stádo z přírodních plemen, které by bylo stále venku, takže, snad to bylo pro ní ideální řešení.Mám také takový názor, že člověk by se neměl nechat zmrzačit, zdraví máme jen jedno.A kobyla byla opravdu občas v pohodě, chtěla se nechat hřebelcovat, přivírala při tom oči a najednou naostro vyjela.Pak mám zkušenost s jedním valachem, kterého nám daroval jeden pán, že se o něj už nemůže starat.Uměl nosit, tahat, polní práce.Byl to krasavec od pohledu.Jen nám pán neřekl maličkost-nesnášel ženský.Našim kobylám uhýbal, po nás šel třeba po zadních.Prodali jsme ho pánovi, co chtěl koně do páru a na vyjížďky pro bratra a jsou s ním doteď velmi spokojeni.Držím palce, ale na vašem místě bych kobylku prodala a našla si koně vhodnějšího.Jarka

Ještě jednou všem děkuji Co se týče pamlsků, neřekla jsem, že jí je cpu horem dolem. Jestli to bylo napsáno na to, jak jsem psala, že se mi vysypaly s kapsy, tak určitě každý z nás nosí nějákej ten kousík chleba po kapsách. Nebylo to určeno třeba ani pro ni- už nevím. Byly to kuličky od fitminu ( na které mimochodem koně letí :D ) a já měla rozeplou kapsu, tak se začaly sypat. Ale neříkám, že jí je cpu. To by ani nešlo, protože když jsem ji ze začátku krmila z ruky ( třeba když jsem přišla do výběhu ) tak si je po nějáké době začala pěkně ostře vynucovat. Tak jsem okamžitě přestala. Ale to tvrzení o pamlscích mi přijde jako pěkná blbost- nezlobte se. No jinak včera jsem byla u koní, kobyla chodila kolem, mazlila se, tak jsem se opřela o stromek a sledovala ji a přemýšlela co dál. Možná nebudete věřit, ale ta magorka z ničehonic vypálila opět směrem po mě a začla jak splašená lítat po výběhu. To fakt člověk neví co má čekat. V jedné vteřině mazel a pak by vás zabila. Kopanec byl cca dva metry odemě, ale i tak jsem stála jak opařená. No zase se vyznamenala. Pak jsem ji jen pořádně okřikla a když přišla ke mě znovu, tak jsem ji vyhnala lonží. Víc jsem dělat nemohla. Na trest bylo už pozdě. Fakt nechápu. Dále co se týče toho, že jsem/ nejsem začátečník.. ano v ,,chovu,, jsem. Jak jsem psala, je to můj první kůň. V ježdění a pracování s koněm si rozhodně jako začátečník nepřijdu. Několik let jsem jezdila u té známé a rok jsem se starala jednomu pánovi o ponyhucula, který mi dal taky dost zkušeností- lekavej blázen, který se bál i vlastního stínu. Po mojí roční ,,výchově,, ho má dnes 12 letá holčina a je to klidný pouťák věci jsem řešila vycházkami na ruce a budováním důvěry. Když byl nějáký problém s koněm ( něčeho se třeba bál, dostala jsem ho vždy já ).. Takže jsem si do doby než jsem koupila kobyláka celkem i věřila, tak nevím jak soudíte moje zkušenosti.. :-) Jo a ještě k buřtíkům. ;-) Nedokázala bych ji dát někomu s tím, že by ji třeba dal na jatka. To bych ji raději dala někam do stáda jako paní výše a platila za ni třeba pastevní ustájení.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě jednou všem děkuji Co se týče pamlsků, neřekla jsem, že jí je cpu horem dolem. Jestli to bylo napsáno na to, jak jsem psala, že se mi vysypaly s kapsy, tak určitě každý z nás nosí nějákej ten kousík chleba po kapsách. Nebylo to určeno třeba ani pro ni- už nevím. Byly to kuličky od fitminu ( na které mimochodem koně letí :D ) a já měla rozeplou kapsu, tak se začaly sypat. Ale neříkám, že jí je cpu. To by ani nešlo, protože když jsem ji ze začátku krmila z ruky ( třeba když jsem přišla do výběhu ) tak si je po nějáké době začala pěkně ostře vynucovat. Tak jsem okamžitě přestala. Ale to tvrzení o pamlscích mi přijde jako pěkná blbost- nezlobte se. No jinak včera jsem byla u koní, kobyla chodila kolem, mazlila se, tak jsem se opřela o stromek a sledovala ji a přemýšlela co dál. Možná nebudete věřit, ale ta magorka z ničehonic vypálila opět směrem po mě a začla jak splašená lítat po výběhu. To fakt člověk neví co má čekat. V jedné vteřině mazel a pak by vás zabila. Kopanec byl cca dva metry odemě, ale i tak jsem stála jak opařená. No zase se vyznamenala. Pak jsem ji jen pořádně okřikla a když přišla ke mě znovu, tak jsem ji vyhnala lonží. Víc jsem dělat nemohla. Na trest bylo už pozdě. Fakt nechápu. Dále co se týče toho, že jsem/ nejsem začátečník.. ano v ,,chovu,, jsem. Jak jsem psala, je to můj první kůň. V ježdění a pracování s koněm si rozhodně jako začátečník nepřijdu. Několik let jsem jezdila u té známé a rok jsem se starala jednomu pánovi o ponyhucula, který mi dal taky dost zkušeností- lekavej blázen, který se bál i vlastního stínu. Po mojí roční ,,výchově,, ho má dnes 12 letá holčina a je to klidný pouťák věci jsem řešila vycházkami na ruce a budováním důvěry. Když byl nějáký problém s koněm ( něčeho se třeba bál, dostala jsem ho vždy já ).. Takže jsem si do doby než jsem koupila kobyláka celkem i věřila, tak nevím jak soudíte moje zkušenosti.. :-) Jo a ještě k buřtíkům. ;-) Nedokázala bych ji dát někomu s tím, že by ji třeba dal na jatka. To bych ji raději dala někam do stáda jako paní výše a platila za ni třeba pastevní ustájení.

No, s těmi pamlsky podávanými z ruky totak opravdu je. Kůň je kůň a když mu někdo dobrovolně "přenechává žrádlo", pak vůči tomu někomu rozhodně velký respekt prokazovat nebude. Hodný kůň vás pak přinejlepším bude očichávat - ruce, kapsy, bundu, kalhoty, drzejší a nevychovanější do vás bude strkat, bude-li hodně naštvaný, že mu nic nedáváte, klidně vás za tu bundu, ruku či kalhoty chytne zubama. ¨
Já tedy rozhodně po kapsách kousky chlebíku či jiných dobrot nenosím, už spoustu let ne. Nevidím v tom žádný smysl. Pokud koně se mnou chtějí být, přijdou i tak, pro podrbání, ale musejí počkat, až se jim já začnu věnovat, nesmějí si to vynucovat. Mám svoje koně už hodně let, nikdy mne žádný nekousl ani po mně nevykopl. Ve výběhu se nechají chytit kdykoli, odčervit, očkovat i strouhat klidně bez ohlávek, na pastvině. Nezažili nikdy nic špatného, proto nemají důvod se k lidem chovat zle. Mají své hranice, které musejí respektovat, pokud se - zejména mladí - sem tam snažili je překročit, museli být ihned a důsledně umravněni. Je to jako s dětmi, pokud jste vychovávala děti, tak víte o čem mluvím :-).
¨Doporučuji zadavatelce, aby koně dala pryč, aby nového majitele poctivě informovala, jak se kůň chová, protože následky toho chování mohou být i fatální (pro člověka). A to bych si na svědomí určitě nevzala. Kupte si nějakého hodného koně, který nemá s lidmi zlé zkušenosti a má to v hlavě v pořádku. Pak budete od toho koně dostávat to, co jste chtěla, když jste si ho pořizovala - přívětivost, relax, pohodu a klid. Držím palce, ať druhého vyberete správně. Ono to totiž není až tak úúúúplně jednoduché.

Určitě bych jí neprodávala, najdi si člověka, který se zabívá přirozenou komunikací a určitě to spolu zvládnete.

Mlátit ji "lopatou" nemá moc smysl, kobyla nebude vědět proč dostala a může být ještě agresivnější. Většinou stačí jeden "kousanec" ve správnou chvíli. Jakmile si vybuduješ autoritu a začneš být pomocí přirozené komunikace pro kobylu zajímavá, kobylka přestane být zlá....

Hodně štěstí

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Určitě bych jí neprodávala, najdi si člověka, který se zabívá přirozenou komunikací a určitě to spolu zvládnete.

Mlátit ji "lopatou" nemá moc smysl, kobyla nebude vědět proč dostala a může být ještě agresivnější. Většinou stačí jeden "kousanec" ve správnou chvíli. Jakmile si vybuduješ autoritu a začneš být pomocí přirozené komunikace pro kobylu zajímavá, kobylka přestane být zlá....

Hodně štěstí

Můžu pomoci, už jednou jsem to psala... cudinka@seznam.cz
Už s pár takovými prašivkami jsem si poradila a s příspěvkem nademnou absolutně souhlasím.
A jinak, pokud se takovýho koně rozhodnete prodat - je to prohranej boj... když už jste se dostali tak daleko... a co když koupíte dalšího a bude furt dokola? ono mnohdy je blok v člověku... ani to nemusí člověk vědět... a když se vám podaří si najít s takovým koněm společnou cestu, uvidíte, že bude ten vrahoun tím, kdo vám zachrání život, tím koněm, který bude pro vás už navždy tím nejvěrnějším přítelem.

souhlasím s příspěvkem výše.. měla jsem týraného -mláceného hřebečka odstávče.. pokoušet se to zmydlit když na nás natvrdo útočil zcela bezdůvodně, moh jít rovnou na jatka.. osvědčilo se za sebemenší pokrok chválit, zapřestupky upozornit popřípadě mírně potrestat a v případě tvrdého útoku švihnutí lonžkou, rukou lopatou, či co bylo po ruce ne zmlátiot ale upozornit natolik důrazně aby přestal... časem se zklidňoval a postupem času, katrace a následně pokračujícívýchovy u nové majitelky je z něj dnes sice temperamentní ale hodný koník.

Děkuji moc, ale už je to domluveno. Kobylku neprodávám, ale bude u známé kde ji budu platit takové ty záležitosti jako je veterinář, kovář, odčervení atd. Vím vím že jste se výše nabízela - já odepisovala, že jsem z jihočeského kraje což je pěkná štreka. Jinak se jí nechci vzdát, jen jde o to, že ji opravdu nezvládám. I přesto, že ji mám ráda nechci riskovat své zdraví. Navíc ani přítel mi ji neschvaluje a věčné hádky o tom, že je nebezpečná a že jí dá do buřtů mě nebaví ( s buřty si dělá srandu- pro rýpaly ) klidně vám tu i přiznám, že z ní mám občas strach. Víte co, ono když proti vám do obličeje letí kopyto, tak to není moc dobrý pocit věřím, že by z ní mohl být spolehlivý koník proto ji dávám ještě šanci tím, že ji nechám v ustájení kde bude ve větším stádě a to ji taky určitě uklidní - jak už tu psali lidé výše. Budu za ní jezdit cca 4x- 6x týdně. Jde mi také o to, že teď poletím na 2 měsíce do Anglie a rozhodně ji tu nikomu svěřit nemohu. To by určitě nedopadlo dobře. Rozhodně si moc cením vašich názorů a doufám, že mi známá s kobylkou pomůže k lepšímu. Ještě bych se ale chtěla zeptat... je mi hrozně divné, že kobyla pálí vyloženě na hlavu. Ono kdyby třeba kopala jen tak po nohou nebo do urovně břicha, tak by mi to ani tak nevadilo, ale tohle mi přijde opravdu moc nebezpečné- prakticky jde o život, protože kopanec do hlavy si myslím, že snad ani přežít nejde. Koník už mě kopl několikrát, měla jsem pěkné podlitiny, ale nejvíš opravdu do břicha.

Fakt ji máte ráda? A jako za co? Jen proto, že je to kůň? No, i když za její problémy můžou pravděpodobně lidi, a kůň je "nevinný", tak prostě ubližuje a je agresívní. Pak nechápu, za co ho máte ráda. Ale budiž. Pokud je ta vaše známá zkušená, třeba si s ním poradí. Prostě jsou i koně, které je lepší do těch buřtů poslat.

Ano ráda ji mám..přecejen je to můj kůň ale určitě ne tolik jako koně jiné, které jsem třeba jezdila. To je pravda

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Děkuji moc, ale už je to domluveno. Kobylku neprodávám, ale bude u známé kde ji budu platit takové ty záležitosti jako je veterinář, kovář, odčervení atd. Vím vím že jste se výše nabízela - já odepisovala, že jsem z jihočeského kraje což je pěkná štreka. Jinak se jí nechci vzdát, jen jde o to, že ji opravdu nezvládám. I přesto, že ji mám ráda nechci riskovat své zdraví. Navíc ani přítel mi ji neschvaluje a věčné hádky o tom, že je nebezpečná a že jí dá do buřtů mě nebaví ( s buřty si dělá srandu- pro rýpaly ) klidně vám tu i přiznám, že z ní mám občas strach. Víte co, ono když proti vám do obličeje letí kopyto, tak to není moc dobrý pocit věřím, že by z ní mohl být spolehlivý koník proto ji dávám ještě šanci tím, že ji nechám v ustájení kde bude ve větším stádě a to ji taky určitě uklidní - jak už tu psali lidé výše. Budu za ní jezdit cca 4x- 6x týdně. Jde mi také o to, že teď poletím na 2 měsíce do Anglie a rozhodně ji tu nikomu svěřit nemohu. To by určitě nedopadlo dobře. Rozhodně si moc cením vašich názorů a doufám, že mi známá s kobylkou pomůže k lepšímu. Ještě bych se ale chtěla zeptat... je mi hrozně divné, že kobyla pálí vyloženě na hlavu. Ono kdyby třeba kopala jen tak po nohou nebo do urovně břicha, tak by mi to ani tak nevadilo, ale tohle mi přijde opravdu moc nebezpečné- prakticky jde o život, protože kopanec do hlavy si myslím, že snad ani přežít nejde. Koník už mě kopl několikrát, měla jsem pěkné podlitiny, ale nejvíš opravdu do břicha.

Přežít kopanec do hlavy jde, ale je to safra bolest a záleží na situaci... mám to osobně odzkoušené od dostiháka...
jinak, takhle se to říct nedá, po netu, chtělo by to aspon video... ale pokud je agresivní tak jak popisujete, tak je to normální reakce, neagresivní koně kopnou jen tak ležérně nebo když je někdo naprudí... tyhle útoky jsou přesně mířené a věřte, že kdyby vás opravdu chtěla zabít, už tady nepíšete. Oni moc dobře vědí kolik cm chybí atd... jen vás surově zastrašuje.
Přeji hodně štěstí s novou stájí. Ať vám to dobře dopadne.
Cudinka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přežít kopanec do hlavy jde, ale je to safra bolest a záleží na situaci... mám to osobně odzkoušené od dostiháka...
jinak, takhle se to říct nedá, po netu, chtělo by to aspon video... ale pokud je agresivní tak jak popisujete, tak je to normální reakce, neagresivní koně kopnou jen tak ležérně nebo když je někdo naprudí... tyhle útoky jsou přesně mířené a věřte, že kdyby vás opravdu chtěla zabít, už tady nepíšete. Oni moc dobře vědí kolik cm chybí atd... jen vás surově zastrašuje.
Přeji hodně štěstí s novou stájí. Ať vám to dobře dopadne.
Cudinka

Trochu mimo misu ale taky si myslim ze tema kopytama umi mirit presne. Moje nejhodnejsi kobylka, takove plysove telatko si z radosti obcas vyhodi vysoko do urovne hlavy ale tak o metr dal. A ze to je projev radosti to vim 100% vzdy dle situaci. Driv mne to vylekalo ale nestalo se nikdy ze by tato kobylka cloveka kopla, ani do holene ne. Tak mi doslo ze to ma velmi dobre odmereny a ze jde o hru. Ta vase Vas tedy nechce skutecne zabit,to je preci uz jedno plus.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přežít kopanec do hlavy jde, ale je to safra bolest a záleží na situaci... mám to osobně odzkoušené od dostiháka...
jinak, takhle se to říct nedá, po netu, chtělo by to aspon video... ale pokud je agresivní tak jak popisujete, tak je to normální reakce, neagresivní koně kopnou jen tak ležérně nebo když je někdo naprudí... tyhle útoky jsou přesně mířené a věřte, že kdyby vás opravdu chtěla zabít, už tady nepíšete. Oni moc dobře vědí kolik cm chybí atd... jen vás surově zastrašuje.
Přeji hodně štěstí s novou stájí. Ať vám to dobře dopadne.
Cudinka

Trochu mimo misu ale taky si myslim ze tema kopytama umi mirit presne. Moje nejhodnejsi kobylka, takove plysove telatko si z radosti obcas vyhodi vysoko do urovne hlavy ale tak o metr dal. A ze to je projev radosti to vim 100% vzdy dle situaci. Driv mne to vylekalo ale nestalo se nikdy ze by tato kobylka cloveka kopla, ani do holene ne. Tak mi doslo ze to ma velmi dobre odmereny a ze jde o hru. Ta vase Vas tedy nechce skutecne zabit,to je preci uz jedno plus.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Rozhodně bych o vás netvrdila (jako někdo tady), že jste začátečník. S kobylou jste udělala pokroky, to se počítá. Nevím, jak dlouho ji máte, ale podle mě jste obdivuhodná, že jste to vydržela. Nejsem slabá povaha, pokud si koně postaví hlavu, nenechávám je vyhrát, držím je i pokud hodně vyvádějí - ale popravdě nevím, jestli bych ustála tolik výpadů co popisujete. Dříve možná jo, teď už mam silnější pud sebezáchovy :D

Nicméně má rada je - buďte ráda, že je někdo ochotný si ji vzít a dejte ji pryč. Uleví se vám a budete si moci pořídit nějaké méně problémové zvíře. Osobně bych se u takového koně i bála, aby byl vůbec udatelný jinam než na jatka.

"Osobně bych se u takového koně i bála, aby byl vůbec udatelný jinam než na jatka." Ale jo, jsou blázni, co si šílenýho koně nejen vezmou, ale i koupí- jako já

Teda to sem si pocetla.. Docela hruzostrasny.
Byt vami, vyresim to presne tak jak jste napsala. A pokud by ani po case kobyla nebyla lepsi, prodala bych ji, pokud by ji vubec nekdo chtel.

Osobne si myslim, ze s konmi je to jako s lidmi. Kazdy kun je jiny, jako clovek. Kobyla mohla byt od narozeni velice dominantni az agresivni a pokud s ni nikdo poradne nepracoval, vyrostlo z ni dospele, agresivni a dominantni zvire, na kterem se pak jeste podepsalo to,ze s nim bylo spatne zachazeno. Muze mit treba nejakou psychickou poruchu uz od narozeni.. lide se take rodi s poruchami a ruznymi uchylkami, ci co ja vim. A nepredelate je i kdybyste se staveli na hlavu..Nejsem doktor, ale vim o par pripadech psychicky labilnich psu, tak proc by nemohl byt kun.

Spise me zarazi, ze jste udelala s kobylou velke pokroky ale v jistych vecech se nehnete z mista.. Tezkou soudit, do hlavy ji nevidime.

Preju hodne stesti

Dobrý den, tak abych to tu něják ukončila- pro ty co to zajímá. Kobylu prodávám. Po včerejšku. Protože na to už nemám. Včera jsme vozili s přítelem seno do stodoly, kam se dostanete jedině přes výběh. Koníkům jsem kupu hodila aby si nás nevšímali a šli jsme skládat. Zase jen tahle mrcha nás musela prudit. Mezitím co to přítel skládal do stodoly já ji musela hlídat, tak jsem ji nakonec přivázala protože jsem mu musela jít pomoc. Ovšem, že se kobyla urvala. Začla lítat po výběhu jak magor a kopla nám psa..!! Ten je naštěstí v pořádku. Jen chvilku kulhal. Pak jsme přijeli s druhou várkou a věřte nevěřte, jen co přítel vjel do výběhu a já za ním zavřela. Kobyla se přiřítila tryskem a vykopávala a nakonec nám kopla do dveří které prokopla. Vím, že si asi budete myslet, že si tu z vás dělám srandu, ale bohužel nedělám. Je to přítele passat- myslela jsem, že nás všechny zabije a hlavně kobylu. Pak se začalo stmívat, tak jsme káru s balíkama nechali ve stodole a když jsme zavírali, tak opět kobyla tryskem směrem k nám. Já byla u druhé půlky vrat a přítel jak zrovna zavíral tu druhou půlku, tak ona letěla přímo na něj. V tu chvíli jsem nevěděla co mám dělat(přítel se koní trošku bojí , se vším mi pomůže, ale koně si maximálně pohladí nebo když je problém tak je podrží, ale jinak...na koně ho nedostanu), tak jsem před něj vlítla s kůlem, kterým zarážíme vrata aby se nezavřela a hodila to po ní až s tím dostala přes břicho. To jí donutilo aby zpomalila pak zase na přední a zadníma po nás. V tu chvíli jsem myslela, že pro přítele pojedou. Byl naprosto nepříčetný a zakázal mi k ní chodit. Prý maximálně hodim seno, dám vodu a to všechno pod jeho dohledem. Následovala hodinová hádka, pak už jen přítel odjel a přijel s druhým autem, že první nechal u známého, který mu ho někam odveze zpravit. No myslím, že mám vyděláno.
Vím, že kdo mi tu psal, že si ji mám nechat to myslel dobře, ale tohle fakt nejde. Za týden se má odvážet k té známe a ona udělá toto..?? Bohužel, tohle byla poslední kapka. Není normální aby kůň kopal do auta. Už jednou kopla po bagru, když ho šla zkoumat, ale tak tam to něják nevadilo, tak jsme se spíš smáli. Tak jsem si tu zase vylila srdíčko no, doufám že to nevadí .. Jinak se chci ještě zeptat..nemáte zkušenosti s tím, že by vaši koníci takto do něčeho kopli..?? Já to ještě v životě neviděla u koní a ani o tom neslyšela. Divný Jo a všem moc děkuji za rady

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, tak abych to tu něják ukončila- pro ty co to zajímá. Kobylu prodávám. Po včerejšku. Protože na to už nemám. Včera jsme vozili s přítelem seno do stodoly, kam se dostanete jedině přes výběh. Koníkům jsem kupu hodila aby si nás nevšímali a šli jsme skládat. Zase jen tahle mrcha nás musela prudit. Mezitím co to přítel skládal do stodoly já ji musela hlídat, tak jsem ji nakonec přivázala protože jsem mu musela jít pomoc. Ovšem, že se kobyla urvala. Začla lítat po výběhu jak magor a kopla nám psa..!! Ten je naštěstí v pořádku. Jen chvilku kulhal. Pak jsme přijeli s druhou várkou a věřte nevěřte, jen co přítel vjel do výběhu a já za ním zavřela. Kobyla se přiřítila tryskem a vykopávala a nakonec nám kopla do dveří které prokopla. Vím, že si asi budete myslet, že si tu z vás dělám srandu, ale bohužel nedělám. Je to přítele passat- myslela jsem, že nás všechny zabije a hlavně kobylu. Pak se začalo stmívat, tak jsme káru s balíkama nechali ve stodole a když jsme zavírali, tak opět kobyla tryskem směrem k nám. Já byla u druhé půlky vrat a přítel jak zrovna zavíral tu druhou půlku, tak ona letěla přímo na něj. V tu chvíli jsem nevěděla co mám dělat(přítel se koní trošku bojí , se vším mi pomůže, ale koně si maximálně pohladí nebo když je problém tak je podrží, ale jinak...na koně ho nedostanu), tak jsem před něj vlítla s kůlem, kterým zarážíme vrata aby se nezavřela a hodila to po ní až s tím dostala přes břicho. To jí donutilo aby zpomalila pak zase na přední a zadníma po nás. V tu chvíli jsem myslela, že pro přítele pojedou. Byl naprosto nepříčetný a zakázal mi k ní chodit. Prý maximálně hodim seno, dám vodu a to všechno pod jeho dohledem. Následovala hodinová hádka, pak už jen přítel odjel a přijel s druhým autem, že první nechal u známého, který mu ho někam odveze zpravit. No myslím, že mám vyděláno.
Vím, že kdo mi tu psal, že si ji mám nechat to myslel dobře, ale tohle fakt nejde. Za týden se má odvážet k té známe a ona udělá toto..?? Bohužel, tohle byla poslední kapka. Není normální aby kůň kopal do auta. Už jednou kopla po bagru, když ho šla zkoumat, ale tak tam to něják nevadilo, tak jsme se spíš smáli. Tak jsem si tu zase vylila srdíčko no, doufám že to nevadí .. Jinak se chci ještě zeptat..nemáte zkušenosti s tím, že by vaši koníci takto do něčeho kopli..?? Já to ještě v životě neviděla u koní a ani o tom neslyšela. Divný Jo a všem moc děkuji za rady

Už dlouho tuhle diskuzi čtu a stále přemýšlím, zda připsat svou zkušenost. A ano, udělám to.
Dostal se mi do péče dvou a půl letý hřebeček. Přijel z pastvin, kde celou dobu trávil jen s matkou (pr upřesnění: matka sirotek, od prvního dne vypiplána majitelkou, neurotická, téměř případ pro psychiatra). Neuměl nic. Zvedat kopyta ho neučili, na vodítku chodit neuměl, ale byl velmi inteligentní, učenlivý a hlavně vynalézavý. Zezačátku to bylo zlatíčko, nechal by na sobě dříví štípat. Pak přišel čas obsednutí a přípravy na skákání a následně závodní sezonu. Jezdil na něm jeden chlapík..s koňma se dvakrát nemazlí a jeho reakce jsou velmi, velmi přehnané. Nesnesl, když kůň zařehtal, udělal v boxe jeden nechtěný pohled, při nasedání udělal krok vpřed..prostě maličkosti, které dělá každý koník. Z každý tento přestupek koníka hodně tvrdě potrestal (kolikrát jsem přišla a kůň měl na sobě boule od kopanců). po nějaké době si toto chování začlo vybírat svou daň. Kůň nebyl blbý a nenechal si s*át na hlavu. Začal útočit..na všechno a na všechny. Nedalo se k němu vejít do boxu, okamžitě útočil vším, čím se dalo. Nějaká péče o něj? Nepřicházelo v úvahu. Klid nastal po vyvedení z boxu..ovšem jen na chvíli. Pak se problémové chování jen stupňovalo. Jednou nám zničeho nic skočil do předního skla kamionu..stávala se z něj opavdu nebezpečná ,,bestie". Facky nepomáhaly, jelikož každý úder navracel. Nemělo cenu ho bít...ten kůň byl zlomený, vystrašený..neměl kam utéct a bránil se.
Nastal tvrdý režim, který jsme vybudovaly s kamarádkou (zajímá se o horsemanship)...není to žádný univerzální návod, jen přístup šitý na míru. V boxe měl vždy ohlávku, na kterou jsme při ošetřování připli vazák a ten drželi v ruce. Dokud byl hodný, mluvili jsme na něj, uklidňovali..a hlavně vše pomalu (obyčejné čištění se tak protáhlo třeba na 3 hodiny). Při náznaku útoku jsme ho okřikli, lehce škubli vazákem a ukázali, kde má své místo. Trvalo to asi dva týdny a mohli jsme vazák pustit a chodit okolo něj jako kolem normálního koně. Nepřicházelo v úvahu si s sebou brát bič či něco podobného..kůň to bral jako útok a bránil se. Často jsem k němu chodila jen tak, posedět si tam (samozřejmě se vší ostražitostí), přinést mu něco dobrého (pamlsky jsem mu poschovávala do slámy a podobně nebo naskládala do žlabu)..aby si uvědomil, že ne vždy má přítomnost znamená, že jdeme pracovat. Chodili jsme na dlouhé vycházky na lonži..bez jiného koně a bez doprovodu. Aby poznal, že i s člověkem na druhém konci vodítka může být příjemně. Často jsme lonžovali (ovšem zezačátku opět bez piče, protože ta panika kdykoliv ho viděl byla příšerná), nechávali ho běhat volně. Ano..dalo se s ním pracovat, ale řeknu vám, že ten kůň není stoprocentní. Někdy přišel den, kdy jsem k němu přišla a už jsem viděla, že s ním něco není v pořádku..tehdy, po půl roce práce už jsem si ale mohla dovolit ho třeba štípnout nebo co na něj fungovalo- hodit po něm kartáč. Nebolelo ho to, jen vylekalo a okamžitě zapoměl, co že to vlastně chtěl udělat. Už jsou to tři roky, co si pro koníka přijela nová majitelka. Pracuje s ním každý den, věnuje se mu, ale koník nezapoměl..občas mu něco připomene špatné zacházení a koník se podle toho začne chovat. Možná se ne každému budou metody líbit, ale zabraly..po nějaké době jsem s ním mohla dělat to, co nikdo jiný a možná se budete divit, ale já toho koně i přes všechny problémy milovala. Potkala jsem x kní před ním, x dalších po něm, ale žádný nebyl jako on. Byl prostě osobnost a velmi složitá osobnost. Ani nevíte, jak často jsem uvažovala, že to vzdám, nechám ho zkušenějším, ale pak jsem se na druhý den probrala, nabrala síly a řekla si ,,já to zmáknu". Tolik noci jsem probrečela, kolik hodin se vztekala..několikrát jsem opravdu musela vyletět z boxu a jít se vyřvat někde do seníky, zboxovat pár balíků a pak jít zase pracovat. Vše pro to, abych ke koni přišla klidná bez jakékliv známky vzteku.
Nechci vám tady radit, přemlouvat vás ať si koníka necháte..to je vaše věc, vaše rozhodnutí. Jen jsem chtěla povědět mou zkušenost.

ja jsem take mela po kratky cas podobneho kone. Ale byl to 9mesicni hrebecek. Ne nezkousel si jen co mu projde ale natvrdo sel po lidech a nerespektoval nic. Dodnes dekuji aspon za to ze byl maly (fjordik) takze nektere situace se dali zmaknout prostou silou (viz pokusy o zdrhnuti z vazaku a utoceni pri vodeni). Nejak se to s nim dalo... Nakonec... Pak si ho vzala nova majitelka, prisla kastrace a dnes k nemu muze i male dite. Ovsem nikdy by nebyl vhodny do velke staje ci provozu. Taky na nej vzpominam jen s laskou o pres ty modriny a nervy co s nim byly :-) ale znova takoveho uz ne, ani zadarmo. Jinak, pro me je moje a me rodiny zdravi dulezitejsi nez kun. O kdyz ho budu mit rada sebevic. Majitelce a zadavatelce za sebe, prodejte, je to lepsi nez k ni kazdej den chodit se strachem co se zas semele a bat se ji. Ovsem pokud prodavate, dejte pozor komu a hlavne nic nezatajujte. Jinak skonci kobyla jako putovni kun a casem na jatkach. Obavam se take ze cenu nema snad ani jatecni. Jinak, zkuste mi na mail poslat fotku, nejake informace a puvod pokud ma, kolik byste si predstavovala atd. Mozna bych vedela o dvou zkusenych lidech (desitky let chovu a treninku mnoha koni za nimi) co by to s ni mohli byt ochotni zkusit. Muj mail: leithian@seznam.cz

Je mi líto že to došlo tak daleko. Snažila jste se, ale prostě dál to nejde. Za mě - kobylu bych okamžitě prodala a vlastně, já bych si jí ani nepořídila. Na to se mi tu motá moc dětí a lidí co z koní mají respekt. Že mi krávy otloukavají traktor je normální, ale ony se vlastně jen drbou :). Kobyly agresivní jednání je nebezpečné každému a všemu. Snad se najde osoba, co sebou přinese čas, trpělivost a vědomosti. Jestli ne, cesta na jatka kobylu patrně nemine. Vám přeju klidného koně co přináší radost.

Znala jsem kobylu, která kopala a kousala, nejvíce mi pomohlo práce v kruhovce :).