Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.211.226
Přemýšlím nad takovou otázkou. Nejsem úspěšný jezdec, ale během své jezdecké praxe jsem měla možnost nahlédnout a částečně si i vyzkoušet různé tréninkové metody. V současné době se hodně mluví například o škole lehkosti, Nuno Oliviera, Alois Podhajský...apod. Jejich přístup se diametrálně liší od tréninkových metod, které se praktikují na různé úrovni téměř ve všech tréninkových střediscích v ČR. Jak to funguje v zahraničí, nevím. Z pohledu koně se mi obecně uznávané metody zdají brutální, nespravedlivé, matoucí a protiřečící si. Ovšem, otázka zní:"Jak je možné, že někteří jezdci navzdory tomu dosahují vynikajících a opravdu obdivuhodných výsledků (z pohledu jezdce i trenéra)? Je to tím, že kůň je nepředstavitelně adaptabilní tvor, který vyhoví i za cenu ztráty vlastní identity? Je poslušný až za hranici svých možností? Nebo mu to zkrátka tak vyhovuje?
Co bude dál? Jakou cestou půjde svétové jezdectví? Co je vlastně správně?"
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.157.147
můj názor: ty koně o kterých mluvíš by dosahovali ještě větší výkonnosti kdyby s nima bylo zacházeno stylem prosím udělej to pro mě - dobře, vím co po mě chceš a já to pro tebe udělám, než jak je to ve většině případů musíš to udělat - fajn, sice nevim jestli to dělam správně a proč to dělam ale nenecham se deptat a mlátit. toť čistě můj názor
Nedávno jsem viděla nějaký T** parkury a vyhrál to borec úplně bez stylu, lokty, kolena a špičky od koně, věčně za pohybem, kůň hlavu v oblacích protože ho týpek bral za hubu při každým cvalovým kroku, abych pravdu řekla bylo to k pláči. Na koni bylo vidět jak je splašenej a vyděšenej, tak jsem si říkala co by asi dokázal pod jezdcem který by mu tak nepřekážel a spíše ho v pohybu podporoval.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.211.226
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
můj názor: ty koně o kterých mluvíš by dosahovali ještě větší výkonnosti kdyby s nima bylo zacházeno stylem prosím udělej to pro mě - dobře, vím co po mě chceš a já to pro tebe udělám, než jak je to ve většině případů musíš to udělat - fajn, sice nevim jestli to dělam správně a proč to dělam ale nenecham se deptat a mlátit. toť čistě můj názor
Nedávno jsem viděla nějaký T** parkury a vyhrál to borec úplně bez stylu, lokty, kolena a špičky od koně, věčně za pohybem, kůň hlavu v oblacích protože ho týpek bral za hubu při každým cvalovým kroku, abych pravdu řekla bylo to k pláči. Na koni bylo vidět jak je splašenej a vyděšenej, tak jsem si říkala co by asi dokázal pod jezdcem který by mu tak nepřekážel a spíše ho v pohybu podporoval.
Já nevím, T už je dost vysoká soutěž, to snad bez precizního vedení koně nejde zvládnout. Ovšem ten styl je často podivuhodný.
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.4.69
Zrovna nedávno jsem taky koukala na nějaké skokové soutěže, moc tomu nerozumím, ale bylo to oficiální a skákali 150 cm, takže už museli něco umět, ale ten styl se mi opravdu moc nezdál (ovšem jsem jenom rekreační jezdec, třeba tomu jenom nerozumím). Přišlo mi, že toho koně strašně rvou za hubu, hlavně, když už nabíhal na překážku, tak ho ještě vzal zpátky, přece kůň si musí mít možnost natáhnout hlavu a nenechal ho včas odskočit, takže jeden předníma nohama srazil překážku, protože neměl místo na odskok. A když skáčeme na jízdárně těch našich 50 cm, tak nás trenérka trápí tím, že máme mít zadek ve vzduchu ještě chvíli po doskoku a tady jsem viděla jednoho jezdce, kterej koni dopadal při každém skoku do sedla ještě ve vzduchu jak pytel :-(
Neregistrovaný uživatel
XXX.XXX.25.168
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Zrovna nedávno jsem taky koukala na nějaké skokové soutěže, moc tomu nerozumím, ale bylo to oficiální a skákali 150 cm, takže už museli něco umět, ale ten styl se mi opravdu moc nezdál (ovšem jsem jenom rekreační jezdec, třeba tomu jenom nerozumím). Přišlo mi, že toho koně strašně rvou za hubu, hlavně, když už nabíhal na překážku, tak ho ještě vzal zpátky, přece kůň si musí mít možnost natáhnout hlavu a nenechal ho včas odskočit, takže jeden předníma nohama srazil překážku, protože neměl místo na odskok. A když skáčeme na jízdárně těch našich 50 cm, tak nás trenérka trápí tím, že máme mít zadek ve vzduchu ještě chvíli po doskoku a tady jsem viděla jednoho jezdce, kterej koni dopadal při každém skoku do sedla ještě ve vzduchu jak pytel :-(
No, víš, ono na 150 cm se fakt musí najíždět jinak než na 50 cm, je to hodně velký rozdíl. Jestli bral jezdec koně zpátky při nájezdu, tak viděl, že odskok nevychází a snažil se koni zkrátit krok tak, aby to vyšlo. A při téhle výšce opravdu nemůžeš mít zadek ve vzduchu po doskoku, to bys prostě neuseděla.
Trenérka vás učí základy skákání správně, to je potřeba, ale takhle vysoké parkury, to už je výrazně vyšší level
.