Vyhazování a ,,blbnutí,,

Nemyslela jsem to doslovně, aby byla stejná jako na jízdárně. Ale úplně mi bude stačit, když přestane vyhazovat a dělat hlouposti. Vím, že to chce trénink a trénink, ale jezdí pravidelně x měsíců a v terénu téměř žádná změna k lepšímu :/ Jen nechci, aby byla takový i za rok. Jinak je to koník mých představ, ale mám jí hlavně na aktivní rekraci a zatím s ní nemůžu ani jet vklidu ven..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):

Naprosto s Tebou soucitím. I já měla takovou kobylu, bohužel né na aktivní rekreaci, ale jen občas cca jak zdraví a chuť dovolí někdy 2x týdně někdy 5x týdně jindy 1 za 14dní pod sedlo. A tohle nešlo. S přibývajícím věkem se to s ní horšilo, čím byla silnější a nasvaleněnší tím více projevovala to, že nebude poslouchat, ale dělat si co chce. Potřebovala denní práci a režim. V rámci mého bezpečného ježdění jsem jí prodala :-( :-( usoudila jsem, že na ní nemám sílu, čas, podmíny- jízdárna....a na klidný relax do terénu to nebylo. Navíc měla v sobě příliš temperamentu. A to jsem s ní zkoušela všechno možné, abychom si porozuměly. Držím palce.

Noo, to jste mě moc nepotěšila :/ Moje kobča je také poměrně dost temperamentí (v krvi hodně shagya araba i plnase), ale ne nijak moc. Spíš mi to přijde, že si chce prosadit svou, je to takový vzteklounek..Jinak je to skvělý kůň. Ale jak jedeme ven, tak je to fakt o život. Musím být pořád ve střehu a ani na minutu nepolevit. Přitom je jemná na hubu, netáhne mě. Ale klidně jde třeba 10min, mám povolené otěže a najednou jako by jí něco kouslo, vyhodí a už jsem ležela. Nevím proč to dělá, ale štve mě to. Nikdo kromě mě a ještě jedné kamarádky, která je dost zkušená na ní jezdit nemůže. Nechci jí prodat, ale ani nechci mít pokaždý hrůzu z terénu. Mám v plánu ji připustit, tak doufám, že jí to třeba malinko srovná :/ :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Noo, to jste mě moc nepotěšila :/ Moje kobča je také poměrně dost temperamentí (v krvi hodně shagya araba i plnase), ale ne nijak moc. Spíš mi to přijde, že si chce prosadit svou, je to takový vzteklounek..Jinak je to skvělý kůň. Ale jak jedeme ven, tak je to fakt o život. Musím být pořád ve střehu a ani na minutu nepolevit. Přitom je jemná na hubu, netáhne mě. Ale klidně jde třeba 10min, mám povolené otěže a najednou jako by jí něco kouslo, vyhodí a už jsem ležela. Nevím proč to dělá, ale štve mě to. Nikdo kromě mě a ještě jedné kamarádky, která je dost zkušená na ní jezdit nemůže. Nechci jí prodat, ale ani nechci mít pokaždý hrůzu z terénu. Mám v plánu ji připustit, tak doufám, že jí to třeba malinko srovná :/ :)

V rámci nepříznivých podmínek jsem ani nemohla připouštět. Zkusit můžete, uvidíte. Ale přesně co píšete. Moje mlaďoška šla od koní v pohodě, vlezla "skoro"všude dala si říct. Ale kolikrát úskok, úlek a nikde nic. Pustit jí cválat tak asi mě sejme na prvních 100m. A s druhým koněm dostihy. Hlava v oblacích a když jsem jí nechtěla pustit když ona chtěla klusat nebo cválat tak to byl teprve boj o život. Začla se vztekat, na zadní, vyhazovat, couvat jen aby dosáhla svého. A vyjížďky i pro mě byly o život a znechucení co se zase stane. přitom kobča měla první poslední, dostatek krmení, pohybu.....na ošetř.100% kůň. Ale jak se chtěla bát, lekat tak to byl mazec:-( pokaždé bylo zaručeno že potkám zajíce, srny, myši v listí, bažanty.....a to klidně i 1m od koně, kdy zajíc vyběhl ......bych nepřežila.......a také nejsem začátečník, ale něco se usedět opravdu nedá:-(

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Noo, to jste mě moc nepotěšila :/ Moje kobča je také poměrně dost temperamentí (v krvi hodně shagya araba i plnase), ale ne nijak moc. Spíš mi to přijde, že si chce prosadit svou, je to takový vzteklounek..Jinak je to skvělý kůň. Ale jak jedeme ven, tak je to fakt o život. Musím být pořád ve střehu a ani na minutu nepolevit. Přitom je jemná na hubu, netáhne mě. Ale klidně jde třeba 10min, mám povolené otěže a najednou jako by jí něco kouslo, vyhodí a už jsem ležela. Nevím proč to dělá, ale štve mě to. Nikdo kromě mě a ještě jedné kamarádky, která je dost zkušená na ní jezdit nemůže. Nechci jí prodat, ale ani nechci mít pokaždý hrůzu z terénu. Mám v plánu ji připustit, tak doufám, že jí to třeba malinko srovná :/ :)

Mám plnokrevného araba...můžu přijít po třech měsících, sednout si a jet do terénu absolutně sama.
Kolik má kobyla práce? Pokud je trochu nervní a tak, asi to bude potřeba trochu systematicky zatěžovat. Né se jen tak prokochat přírodou.
Pokud jezdíte ven již delší dobu a změna žádná, chce to asi změnu. Jak v přístupu tak v práci. Pokud mám koně hodně napruženého, tak je teda schopen zlobit, ale je schopen zlobit na místě, cválat na místě a vyhodí si tak trapně že se to nedá nazvat vyhozením. Spíš takovým roztěkáním.
Je potřeba ji ukázat že v terénu ji čeká těžká práce...ona časem pozná že je třeba si energii spořit pro jiné účely než jsou krávoviny a vyhazování.

Po zimě sem musela jet tak 5x ven s tím že sem v otěžích prostě nepustila..ani kdyby stromy padaly...a vyplatilo se. Vždy sme se z vyjížďky vraceli s volnou otěží.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nemyslela jsem to doslovně, aby byla stejná jako na jízdárně. Ale úplně mi bude stačit, když přestane vyhazovat a dělat hlouposti. Vím, že to chce trénink a trénink, ale jezdí pravidelně x měsíců a v terénu téměř žádná změna k lepšímu :/ Jen nechci, aby byla takový i za rok. Jinak je to koník mých představ, ale mám jí hlavně na aktivní rekraci a zatím s ní nemůžu ani jet vklidu ven..

Ber jí ven i na ruce.Normálně procházky.Já to dělala se svým koněm taky,když byl mladej a prdlej.Tím,že jsme hodně pracovali ze země se zklidnil.Když jsme byli v terénu,klidně sem sesedla(jen pouze,když byl kůň v klidu).Popošli jsme kus,zase sem skočila do sedla,jeli sme ksu dál,zase sem slezla,běžela jsem vedle něj,aby si v klidu zaklusal.Pak se popásl,zase hup do sedla,jezdili sme slalom mezi stromama,zaklusali sme si nebo zacválli jen do kopce.Pokud byli nějaké lokality,kde kůň zlobil,šla sem tam s ním nejprve po svých,aby zjistil,že tam nic zvláštního není,pokud přece jen tam byl nějaký"bubák"a kůň se lekl,uklidňovala jsem ho.Musel prostě pochopit,že bažant,zajíc nebo srnka v křoví koně nežere.Dneska můžem jít kamkoliv a maximálně se zastaví a divně čumí,proč "to"rachtalo v křoví....A navíc to chtělo čas.Není to hned ze dne na den..A není ten problé víc u tebe než v tom koni?Plno jezdců je nesvých,nervozních ani si to nepřipouští.Mám tu zkušenost,že když sem si vsugerovala,že kobyla se mnou praští,když jede vlak,stoprocentně sem k té zemi šla.Ale to bylo v mích začátcích.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám mladou 4letou kobču ČT. Rok obsedlou, ale v přiježďovacím tréninku je pár měsíců. Při práci na jízdárně je skvělá, pěkně chodí, začíná chodit na přilnutí, spolupracuje. Zvládá bez koní na jízdárně nebo při procházce. Ale problém je, když jedeme ven. Sama ven vůbec nechce, zatím jsem to riskla 3x a pokaždé jsem měla co dělat, abysme se vrátili domů živí. Ale i když jde s koňmi nebo koněm, tak dělá poměrně velký ,,bordel,, Stále vztekle hází hlavou, jakmile nacváláme, tak vyhazuje jako blázen, nechce spolupracovat. Pak se třeba na 15min srovná a jde krásně a pak zase jako by jí ,,ruplo,, a dělá kraviny. Už nevím, jak ji donutit, aby chodila v terénu, tak pěkně jako na jízdárně. Máte někdo prosím s tím zkušenosti? Kobyla je zdravá, výstroj sedí perfektně, je úžasná na ošetřování, na všechno. Jen ta jízda venku je spíše za trest a i když si myslím, že jsem dobrý jezdec (jezdím aktivně 16let), tak už se jí podařilo mě i 2x sundat. Nerada bych z ní měla koně nepoužitelného ven. Děkuji moc za rady :)

Mám 7 ročnú hannoverku po žriebäti a sme na tom podobne.. začala robiť pred 3 mesiacmi znova na jazdiarni (po odstavení žriebäťa) a tam je skôr tlačivá, no akonáhle ideme do terénu je to úplne iný kôň. Takýto "začiatok" som už ale zažila pred dvomi rokmi keď mala v zime prestávku a nejazdili sme. Vonku to bolo o držku, pri nacválaní vyhadzovala, všetkého sa ľakala, preťahovala sa so mnou. Mne pomohlo, aj pomáha chodiť zo začiatku na vychádzku po práci na jazdiarni keď sa aspoň trocha unaví a zásadne s iným koňom a nie samotná. Prvých niekoľko vychádzok pokojne len krokových, potom klus, cval pridať až keď bude chodiť pekne uvoľnene v kluse. Netlačiť na to.. ja sa držím hesla, že vychádzka má byť pre radosť, nemám problém aj zosadnúť a viesť ju na ruke keď mám pocit, že už moc vymýšľa. U nás sa to zlepšuje, po mesiaci vonku už neblbne, predtým sa nám to rovnako podarilo, chodievala som von aj sama vo všetkých chodoch, pomalý cval aj smerom domov.. držím palce pôjde to len nesmiete stresovať a ísť nad svoje možnosti.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ber jí ven i na ruce.Normálně procházky.Já to dělala se svým koněm taky,když byl mladej a prdlej.Tím,že jsme hodně pracovali ze země se zklidnil.Když jsme byli v terénu,klidně sem sesedla(jen pouze,když byl kůň v klidu).Popošli jsme kus,zase sem skočila do sedla,jeli sme ksu dál,zase sem slezla,běžela jsem vedle něj,aby si v klidu zaklusal.Pak se popásl,zase hup do sedla,jezdili sme slalom mezi stromama,zaklusali sme si nebo zacválli jen do kopce.Pokud byli nějaké lokality,kde kůň zlobil,šla sem tam s ním nejprve po svých,aby zjistil,že tam nic zvláštního není,pokud přece jen tam byl nějaký"bubák"a kůň se lekl,uklidňovala jsem ho.Musel prostě pochopit,že bažant,zajíc nebo srnka v křoví koně nežere.Dneska můžem jít kamkoliv a maximálně se zastaví a divně čumí,proč "to"rachtalo v křoví....A navíc to chtělo čas.Není to hned ze dne na den..A není ten problé víc u tebe než v tom koni?Plno jezdců je nesvých,nervozních ani si to nepřipouští.Mám tu zkušenost,že když sem si vsugerovala,že kobyla se mnou praští,když jede vlak,stoprocentně sem k té zemi šla.Ale to bylo v mích začátcích.

Souhlas, taky jsem s trošku raplou kobylou do terénu chodila jako za trest... pak už jsem se nervovala já a tím i jí. Na jízdárně jsme dělaly velký pokroky, bylo to už docela svezení, jemné a na myšlenku, ale venku děs. Tak jsme terén začly od začátku a začly chodit na ruce, asi měsíc jsme chodily třikrát i čtyřikrát týdně na procházky, pak jsem i běhala, aby si trošku zaklusala (fakt jen trošku ). Pak jsme začly chodit se sedlem a na krátké bezpečné úseky jsem si sedla. Za další měsíc už jsme pod sedlem venku klusaly, když se začala tvářit, že je někde problém, vrátila jsem se na zem. Dohromady to trvalo asi půl roku, ale vyplatilo se a kobyla né že by byla stoprocentní, občas se někde lekla a uskočila, ale dalo se vyjet do terénu pro radost a v pohodě.

Necetla sem vsechny prispevky a tak jesli se opakuju tak se omlouvam....

Jen jsem se chtela zeptat jak se kobc chova pod jezdcem kdyz ji nekdo vede venku??? A rozhodne by to chtelo chodit ven s nejakym partakem(urco ma nejakeho oblibenejsiho kone) a ten at chodi prvni...hlavne nikam nespechat....


Pod sedlem s timto nemam zkusenosti ale staram se o rocni kobcu a ta ma panickou hruzu z kanalu a veskereho kovu na zemi....vyresili jsme to tak ze jeji mamka presla prvni ( jinak kobca musi chodit prvni o jinak chce behat zavody) a kobca ( sice velmi opatrne to presla....a takto jsme to trenovali dokola az pak v pohode pres to i pres jine kanaly presla....ale to je neco jineho...:-D

Dobrý den,
také bych doporučovala vycházky na ruce. Máme dva hřebečky, (2 a půl a 2 roky). Toho prvního jsme koupili jako problematického. Určitě to znáte - zmíněné vyhazování, vzpínání, strach.. Hlavně nedůvěra. Myslím, že tady je kámen úrazu. Systematicky pracujeme, trpělivě budujeme. Teď - velmi pozvolna- toho staršího obsedáme. Na ohlávce a bez sedla. Je úplně v klidu. Někdy mám pocit, že se těší. Zdá se to jako zdlouhavá práce, ale opravdu se vyplatí.

Nic se nemá uspěchat.Je to taková mravenčí práce,ale určitě se vyplatí.A ten zkušenější kůň jako doprovod ,je taky dobrá volba.Takto ven vodíme 3 letého hřebce.Za koněm,kterému důvěřuje.Aby se nelekal.A nebál těch bubáků za každým stromem.....,štěkajících psů ve vsi atd....Ono toiže je pro koně něco jiného jezdit nudné úlohy na jízdárně,kde už vše dělá automaticky,a něco jiného je,když se dostane do volnosti.Chce to fakt hodně práce a času.A ne jen dril,ale i upevňovat důvěru mezi koněm a jezdcem.Já používala styl--Žádné MUSÍŠ,ale prosím udělej.Chce to trpělivost

Já bych spíš řekla abyste zvolnila tempo a vzal některé kroky zpět. Neznamená to, že když na jízdráně je vše ok, že tak to bude i venku. Začněte s ní na ruce, pak postupně v terénu střídejte na ruce a ze sedla - podotýkám krokem, vždy z ní slezte dřív než začne kravit... a výrazně pochvalte (podrbáním, slovně...) až se dostanete do fáze kdy vlastně odjete celý terén v klidu a pohodě krokem. Až toto budete mít na 100% tak můžete v térenu přidat klus napřed jednou pokud to bude v pořádku pochvala a zbytek krokem, příště to zkusíte 2x a tak dál... až se dostanete i ke cválání. Pokud se stane, že někde v těchto etapách začne zase kravit, tak jste ve výcviku začala postupovat moc rychle a tudíž je vhodné se vrátit k nejbližší fázi kterou akceptovala bez problémů... Vždy berte na zřeteli, že je to kříženka araba - arabové jsou opravdu velmi senzitivní a vyžadují zvláštní přístup, nejsou to koně pro kohokoliv a daleko snáz se zkazí, stanou nezvladatelnými apod. ten kdo s nima umí zacházet na ně nedá dopustit, ostatní říkají jedenkrát a víckrát nikdy.

Dekuji za nazory :-) Myslim,ze nervni nejsem.Ja se ji spis smeju,ale stve me.Mam ji rada.Krome jezdeni venku je to skvely kun.Tak nejak jste se shodli na prochazkach na ruce.Ty pravda nemame moc casto,tak to zacnu hned praktikovat :-) Nevim co jinyho.Pracujeme na jizdarne a v terenu ji taky nedam nic zadarmo.Je venku 24h,tak moc energie si myslim nema.Ale budu muset neco zmenit,to je jasny.Zkusim ty prochazky.Diky :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dekuji za nazory :-) Myslim,ze nervni nejsem.Ja se ji spis smeju,ale stve me.Mam ji rada.Krome jezdeni venku je to skvely kun.Tak nejak jste se shodli na prochazkach na ruce.Ty pravda nemame moc casto,tak to zacnu hned praktikovat :-) Nevim co jinyho.Pracujeme na jizdarne a v terenu ji taky nedam nic zadarmo.Je venku 24h,tak moc energie si myslim nema.Ale budu muset neco zmenit,to je jasny.Zkusim ty prochazky.Diky :-)

Když jí máte celý den venku, tak jeden bod je vyřešen. Obvykle koně zlobí, protože trpí v nevhodném ustájení. Další je krmení, vyřadila jsem například oves. Pak to může být nepřiměřený trénink, příliš mnoho obtížných úkolů najednou způsobuje u nevyzrálého koně vnitřní tenzi.
Hodně pomáhá budování důvěry ze země. Přestože na přirozené komunikaci nějakou dobu už pracuji, nepovažuji se za odborníka a proto bych doporučila kurz nebo individuální konzultaci s nějakým profesionálním horsemanem.
Teprve více jak po roce jsem si uvědomila jak jednotlivé zdánlivě nesouvislé věci při práci s koněm zapadají jako kostičky do sebe.
Sama bych rozhodně s takovým koněm ven nejezdila. V doprovodu nebo jen na malé a krátké zkušební výšlapy na dohled od jízdárny.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych spíš řekla abyste zvolnila tempo a vzal některé kroky zpět. Neznamená to, že když na jízdráně je vše ok, že tak to bude i venku. Začněte s ní na ruce, pak postupně v terénu střídejte na ruce a ze sedla - podotýkám krokem, vždy z ní slezte dřív než začne kravit... a výrazně pochvalte (podrbáním, slovně...) až se dostanete do fáze kdy vlastně odjete celý terén v klidu a pohodě krokem. Až toto budete mít na 100% tak můžete v térenu přidat klus napřed jednou pokud to bude v pořádku pochvala a zbytek krokem, příště to zkusíte 2x a tak dál... až se dostanete i ke cválání. Pokud se stane, že někde v těchto etapách začne zase kravit, tak jste ve výcviku začala postupovat moc rychle a tudíž je vhodné se vrátit k nejbližší fázi kterou akceptovala bez problémů... Vždy berte na zřeteli, že je to kříženka araba - arabové jsou opravdu velmi senzitivní a vyžadují zvláštní přístup, nejsou to koně pro kohokoliv a daleko snáz se zkazí, stanou nezvladatelnými apod. ten kdo s nima umí zacházet na ně nedá dopustit, ostatní říkají jedenkrát a víckrát nikdy.

Jen podotýkám, že třeba u mého koně je více krávovin v kroku ( kdy se po čase nudí ) než když pracuje normálně.
Takže aby na tohle byla zadavatelka nachystaná.

Pokud opravdu kobyla nevymýšlí z nedostatku zaměstnání...tak to bude určitě problém jinde.

No ty vycházky jen na ruce,jsou pro oba příjemná záležitost.Kůň si při tom uvědomí,že ne vždy se musí makat.Že existují i přijemnější záležitosti.Chodíme se projít jen tak,že o nic nejde.A jdeme třeba na vodítku na půl dne.To je fuk.Já si s koněm cestou i povídám(někomu to přijde,že trpím samomluvou)Tak se učím i toho koně "číst".Podle různých jeho pohybů,reakcí i sotva znatelných vlastně zjišťuju jeho rozpoložení.I ten kůň na mne lépe vidí a zkoumá totéž.Nejsem odborník v přirozené komunikaci.Jen s koněm pracuju tak,jak to cítím.On je taková moje praktická učebnice.Po těch letech,co ho mám dokážu díky tomuto už poznat dopředu,co se kdy bude dít.Mám ho tak přečteného,a on mně.I když se déle nevidíme,A je to ten kůnˇ,co dokáže chodit jen "na myšlenku".A pozná taky podle hlasu,co zamýšlím udělat.A dobře zná i hlasové povely,ne jen nohy a ruce.Ale ty povely používám už jen tak mezi řečí.Mluvím na něj,stejným tónem řeknu povel a on to udělá,a pokračuju v mluvení dál.Jo a rád se "kochá"okolím.Tak mu občas musím koukat pod nohy.Protože někdy pro jedno zapomene na druhé.A tím,jak se "kochá"a čumí po okolí,často bubáka spatří dřív,než se k němu dostaneme.Takže má čas zhodnotit situaci a posoudit,jestli hrozí reálné nebezpečí.No a když se s těma bubákama kůň setkává často,přestanou ho strašit.Takže,když se něčeho lekal,nevyhýbala jsem se další příležitosti se s tím příště znova potkat.Naopak.Plno věcí a "žroutů koní"(igelit na keři.plachty,listí,zvířata),jsme šli okouknout co nejblíže to šlo.A když to šlo-i očuchat a prozkoumat to z různých úhlů.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No ty vycházky jen na ruce,jsou pro oba příjemná záležitost.Kůň si při tom uvědomí,že ne vždy se musí makat.Že existují i přijemnější záležitosti.Chodíme se projít jen tak,že o nic nejde.A jdeme třeba na vodítku na půl dne.To je fuk.Já si s koněm cestou i povídám(někomu to přijde,že trpím samomluvou)Tak se učím i toho koně "číst".Podle různých jeho pohybů,reakcí i sotva znatelných vlastně zjišťuju jeho rozpoložení.I ten kůň na mne lépe vidí a zkoumá totéž.Nejsem odborník v přirozené komunikaci.Jen s koněm pracuju tak,jak to cítím.On je taková moje praktická učebnice.Po těch letech,co ho mám dokážu díky tomuto už poznat dopředu,co se kdy bude dít.Mám ho tak přečteného,a on mně.I když se déle nevidíme,A je to ten kůnˇ,co dokáže chodit jen "na myšlenku".A pozná taky podle hlasu,co zamýšlím udělat.A dobře zná i hlasové povely,ne jen nohy a ruce.Ale ty povely používám už jen tak mezi řečí.Mluvím na něj,stejným tónem řeknu povel a on to udělá,a pokračuju v mluvení dál.Jo a rád se "kochá"okolím.Tak mu občas musím koukat pod nohy.Protože někdy pro jedno zapomene na druhé.A tím,jak se "kochá"a čumí po okolí,často bubáka spatří dřív,než se k němu dostaneme.Takže má čas zhodnotit situaci a posoudit,jestli hrozí reálné nebezpečí.No a když se s těma bubákama kůň setkává často,přestanou ho strašit.Takže,když se něčeho lekal,nevyhýbala jsem se další příležitosti se s tím příště znova potkat.Naopak.Plno věcí a "žroutů koní"(igelit na keři.plachty,listí,zvířata),jsme šli okouknout co nejblíže to šlo.A když to šlo-i očuchat a prozkoumat to z různých úhlů.

No, já jsem si tímto také prošla. Bylo to moc fajn, ale do sedla nám to nic nepřineslo. Kobyla věděla, že když stojím vedle ní, všechno vyřeším za ni. V sedle je to jiné, kůň je postaven před složitou situaci sám. Jezdec se musí dostat do situace, kdy svým chováním dává najevo, že všechno řeší on. Kdyby na poli přistálo letadlo, kůň nemá analyzovat situaci, ale pouze naslouchat jezdci, zda je to důvod k úprku nebo relaxaci. Nelze nacvičit všechny bubáky na světě. To je otázka důvěry a respektu, nějtěžší věc v jezdectví.
říkám já,která ještě před několika měsíci při představě vyjet do terénu, strachem málem zvracela. Ale alespoň mě to přinutilo o věcech přemýšlet.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, já jsem si tímto také prošla. Bylo to moc fajn, ale do sedla nám to nic nepřineslo. Kobyla věděla, že když stojím vedle ní, všechno vyřeším za ni. V sedle je to jiné, kůň je postaven před složitou situaci sám. Jezdec se musí dostat do situace, kdy svým chováním dává najevo, že všechno řeší on. Kdyby na poli přistálo letadlo, kůň nemá analyzovat situaci, ale pouze naslouchat jezdci, zda je to důvod k úprku nebo relaxaci. Nelze nacvičit všechny bubáky na světě. To je otázka důvěry a respektu, nějtěžší věc v jezdectví.
říkám já,která ještě před několika měsíci při představě vyjet do terénu, strachem málem zvracela. Ale alespoň mě to přinutilo o věcech přemýšlet.

No to je právě o obrovské důvěře koně v člověka a naopak.Nám to přineslo pro práci v sedle hodně.Ale není to záležitost dnů nebo týdne.Pokud přistane v poli letadlo-kůň to stejně zhodnotí sám,ale čeká i na reakci jezdce.Pokud ten jezdec znejistí,tak kůn se může bát i té nejistoty.A hlavou mu proletí-AHA NĚCO JE ŠPATNĚ,JEZDEC DOSTAL STRACH A JÁ TOHO VYUŽIJU,PROTOŽE MNE NEZACHRÁNÍ,NEPODPOŘÍ.TAK SE ASI TAKY MUSÍM BÁT. Já se na vyjížďce setkala i s přistávajícím větroněm,který nám přistál před nosem.Asi tak 50 metrů.Nějak to asi pilot nezvládnul.Kobylka (Bystrá se jmenovala)Najednou hrozně "vyrostla",oči navrchu hlavy,našponovaná-tak sem s ní zastavila,počkali sme až si větroň sedne a pomalounku jsme došly až k němu.Protože nám byl v cestě.Kdyby na ní seděl zažátečník nebo někdo se slabými nervy,určitě by vyšilovala.Chce to zachovávat klid v každé situaci.Kůˇto vše vycítí.Nejistou pozná bezpečně.A pak znejistí sám a je to v háji.Já prostě zastávám s koněm týmovou práci.Protože na vyjížďce jste oba Ne jen kůň.Ale fakt nejsem odborník na tu př.komunikaci.Toto jsem začla s koňma dělat ještě před tím,než ten fenomén přišel oficiálně ve známost v Čechách.Prostě to tak cítím a tak pracuju.A jde to i s jinejma zvířatama.Takhle sem měla naučenou kozu,psa,malého poníka-ten se naučil touto cestou uplně všechno-tahat,jezdily na něm děti(ne jen vodění),děti s ním skkákaly přez překážky,jezdily v zápřeži,drezuru,vyjížďky-a byl stoprocentní.A vše bez násilí,bičíku.Za mnou chodil na volno jak pejsek.Kůnˇa jezdec nemůže opravdu nacvičit všechny bubáky světa.Ale může nacvičit sebeovládání,důvěru v druhého a ten respekt.Ale ten zdravej respekt.A žádné biče.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No, já jsem si tímto také prošla. Bylo to moc fajn, ale do sedla nám to nic nepřineslo. Kobyla věděla, že když stojím vedle ní, všechno vyřeším za ni. V sedle je to jiné, kůň je postaven před složitou situaci sám. Jezdec se musí dostat do situace, kdy svým chováním dává najevo, že všechno řeší on. Kdyby na poli přistálo letadlo, kůň nemá analyzovat situaci, ale pouze naslouchat jezdci, zda je to důvod k úprku nebo relaxaci. Nelze nacvičit všechny bubáky na světě. To je otázka důvěry a respektu, nějtěžší věc v jezdectví.
říkám já,která ještě před několika měsíci při představě vyjet do terénu, strachem málem zvracela. Ale alespoň mě to přinutilo o věcech přemýšlet.

I to se ale dá dost dobře natrénovat... není to tak, že budu chodit na procházky vedle koně a až si budu myslet, že ok tak hupky do sedla a hotovo....
Je-li problém a já jsem v sedle, pak slezu koně přivedu až k bubáku pokud to jde nechám očuchat projdeme dvakrát třikrát kolem vždy ale musím být i já naprosto v klidu a koni dát slovní pochvalu př.neboj, hodný atd...
pak se vzdálím nasednu a znovu se k tomuto bodu vrátím a jde-li kůň stále nejistě, tak ho o situaci ubezpečím opět slovním pochvalou a svým klidem.

Nechápu jak můžete říct, že procházkování a řešení takových situácí ze země vám nic do sedla nedalo. Právě na procházkách a práci ze země si kůň vytváří opravdový vztah ke svému majiteli a od toho se pak odvíjí vše ostatní. Pokud to konkretně vám nic nepřineslo pak jste zřejmě někde udělala chybu a nebo jste některé části docela odflákla... ale to nemohu až tak docela soudit, když vás nevidím v patřičné situaci.

Kobcu nijak nepretezuju.Chodi tak 2x tydne na jizdarnu na 40min a 2x tydne teren s konem nebo konma.Jinak si odpociva se dvema konmi na pastve.Kvalitni pastva 3h,balik sena,pitna voda,pristresek.Krmim granule a kukuricny srot.Co me jeste napada,ze posledni asi mesic pridavam oves.Vyradim ho i kdyz ta hrska toho asi moc neovlivni.Jsem zastancem prace kone ze zeme a ona je moc vnimava.Ale je pravda,ze bych to mela zpravidelnit.Misto jezdeni :-) Snad prace ze zeme,prochazky a trpelivost pomuzou.Jinak uz fakt nevim :O

A pokud koník pod sedlem přece jen zlobí,chce to trochu popřemýšlet.Proč dělá to, co dělá.Každý špatný pohled,pohyb,zaváhání,má svůj důvod.Neche to nic lámat přez koleno.Prostě s ním opakovat věci tak dlouho,dokud nenalezne důvěru.Pokud nevycítí od jezdce oporu,bude se bát.A bude vyvádět.Mockrát jsem takto přemýšlela,proč třeba brzdí před potokem,až sem zjistila,že má potok spojený s tím,že obyčejně teče pod kopcem.Totiž než jsem toho koně dostala do práce,jezdil na něm kde kdo.A obyčejně pod kopcem ten dotyčný chtěl,aby kůň vystartoval do toho kopce tryskem.A ten kůň se pak bál,že musí vyrážet pokaždé.Tak jsme chodili přes ten potok jen tak nejprve na ruce a pak pomalounku v sedle.Ale opravdu jen krokem.Jen sme třeba kroužili po okolí toho potoka,přešli jsme ho v jiném místě a pomalu se přibližovali k místu,kudy se jezdí normálně.Ale trvalo to dlouho.A kopec sme vyšli krokem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kobcu nijak nepretezuju.Chodi tak 2x tydne na jizdarnu na 40min a 2x tydne teren s konem nebo konma.Jinak si odpociva se dvema konmi na pastve.Kvalitni pastva 3h,balik sena,pitna voda,pristresek.Krmim granule a kukuricny srot.Co me jeste napada,ze posledni asi mesic pridavam oves.Vyradim ho i kdyz ta hrska toho asi moc neovlivni.Jsem zastancem prace kone ze zeme a ona je moc vnimava.Ale je pravda,ze bych to mela zpravidelnit.Misto jezdeni :-) Snad prace ze zeme,prochazky a trpelivost pomuzou.Jinak uz fakt nevim :O

A taky uděláš něco pro sebe:-)Pohyb neškodí.V tomto mám v koni parťáka.Oba při vycházce relaxujem.On se prchází a já vedle něho funím.Zvlášť do kopce.On má fyzičku,já ne......

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dekuji za nazory :-) Myslim,ze nervni nejsem.Ja se ji spis smeju,ale stve me.Mam ji rada.Krome jezdeni venku je to skvely kun.Tak nejak jste se shodli na prochazkach na ruce.Ty pravda nemame moc casto,tak to zacnu hned praktikovat :-) Nevim co jinyho.Pracujeme na jizdarne a v terenu ji taky nedam nic zadarmo.Je venku 24h,tak moc energie si myslim nema.Ale budu muset neco zmenit,to je jasny.Zkusim ty prochazky.Diky :-)

Dobrý den,co takhle skusit nechat ji ve volnosti na jízdárně pořádně vylítat, případně skákání ve volnosti bez omezení její rychlosti..může být jen nevyběhaná,Vás nemusí tak respektovat a venku ji držíte zpátky a jí to štve tím pádem si udělá co chce ona...prosazuje se víc než jste se u ní prosadila vy...když bude mít takovýhle možnosti,pak začne respektovat i Vás,nebude se chtít vyběhat...na jízdárně je už třeba v tom omezeným prostoru znechucená a ona ví, že jí venku nevěříte a proto to děla plus to nevyběhání...a tady je výsledek..kdysi jsem se dozvěděla, že kůň musí mít i zodpovědnost..nést člověka kdykoli jakkoliv..jen mu musíte dát možnost...tím ,že ji nenecháte...nemáte až takový vztah a ona k vám..prostě,nechat jí pořádně vyběhat, skákaní ve volnosti a pak jí věřit..změní se..uvidíte...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den,co takhle skusit nechat ji ve volnosti na jízdárně pořádně vylítat, případně skákání ve volnosti bez omezení její rychlosti..může být jen nevyběhaná,Vás nemusí tak respektovat a venku ji držíte zpátky a jí to štve tím pádem si udělá co chce ona...prosazuje se víc než jste se u ní prosadila vy...když bude mít takovýhle možnosti,pak začne respektovat i Vás,nebude se chtít vyběhat...na jízdárně je už třeba v tom omezeným prostoru znechucená a ona ví, že jí venku nevěříte a proto to děla plus to nevyběhání...a tady je výsledek..kdysi jsem se dozvěděla, že kůň musí mít i zodpovědnost..nést člověka kdykoli jakkoliv..jen mu musíte dát možnost...tím ,že ji nenecháte...nemáte až takový vztah a ona k vám..prostě,nechat jí pořádně vyběhat, skákaní ve volnosti a pak jí věřit..změní se..uvidíte...

No tak to zrovna není rada nad zlato... to je naprosto špatně.
Zadavatelka uvádí, že je kůň 24/7 prostoru pro vyběhání ve volnosti má dost. Zbuhdarma honit koně bičem násilně ve volnosti po jízdárně nadělá akorát více paseky než užitku a věřte, že to mám ozkoušené na mnoha koních, pak si ke mě lidé chodí brečet na rameno co se to s tím koněm stalo.... takže rozhodně ne žádné nesmyslné honění vylítání koně na jízdárně.
Ale více zapracovat na vzájemném vztahu, jak už bylo řečeno, ten se opravdu utváří na procházkách ne honěním koně po jízdárně nebo nedej bože po kruhovce.

Dekuji :-) Presne jak bylo receno.Kobca je stale venku ve 3h vybehu se 2konmi,tak myslim,ze znudena neni.Casto davam kone i do mensich vybehu.Denne u nich nekdo je.Vsichnni jsou to milacci a ona nejvetsi.Budu se drzet rady prochazky a prace ze zeme.V tom mame resty,tak snad to pomuze :-)