Muchařky a hříbata (dědičnost)

Právě ji máme taky připuštěnou a bylo nám řečeno, že je to dědičný, tak máme trošku strach ...

znám pár kobyl muchařek a hříbata byla muchatá....

Mám kobylu muchařku a její dvouletou dceru, zatím ani známka že by to po ní zdědila. No uvidíme do budoucna.

U mé kobyly se to projevilo až před třetím rokem. Podědila to po otci (plemenný hřebec který nadále působí v chovu)
Koně s takovou povahou už v životě nepotkám a i když bych si po ní hrozně hříbě přála už kvůli povaze a ochotě udělat pro mě cokoliv, připouštět jí nebudu. Je velká pravděpodobnost že by hříbě bylo dříve nebo později také muchař a když vidím jak moje kobča v létě trpí tak raději nebudu pokoušet štěstí aby byl další koník takhle ,postižen,

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
U mé kobyly se to projevilo až před třetím rokem. Podědila to po otci (plemenný hřebec který nadále působí v chovu)
Koně s takovou povahou už v životě nepotkám a i když bych si po ní hrozně hříbě přála už kvůli povaze a ochotě udělat pro mě cokoliv, připouštět jí nebudu. Je velká pravděpodobnost že by hříbě bylo dříve nebo později také muchař a když vidím jak moje kobča v létě trpí tak raději nebudu pokoušet štěstí aby byl další koník takhle ,postižen,

rozumné... to se cení,takových lidí je málo

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, taky mám muchařku, genetická dědičkost není prokázána. Když je kobyla muchařka je větší procento pravděpodobnosti, že muchař bude i hříbě, ale prokázané to není. Já taky svou kobylku připustila a budu věřit, že se na mě usměje štěstí

tak to bohužel nemáte pravdu Genetická dědičnost je prokázaná. Dělali se letité testy u huculů. Je pochopitelné, že ne každé hříbě, které porodí muchařka bude samo muchař, ale tuto genetickou záležitost přenáší dál. Tudíž se NEDOPORUČUJE muchařky připouštět
Mám v okolí několik kamarádek, které mají muchařky huculky, jedna má ponclíka a já když je vidím přes letní sezónu, mám vždyck yhrozný vztek na majitele klisen, které takové kobylky připouštějí!!! Je to děsne nefér vůči zvířatům a pak následně majitelům takových to zvířat. A Vy ještě napíšete, že věříte, že se na vás usměje štěstí

Moje kobyla to má po octi. I když je to co se charakteru i pracovitosti týče výborný hřebec, tak já mám vztek že je stále v chovu a předává to dál na své potomstvo. Navíc je preferovaný aby zachoval linii. Můj názor je ten, že jestli je na konci linie tohle, tak ať raději zanikne
Jak jsem již psala výše, také bych si po své kobyle moc přála hříbě, ale připouštět nebudu. Nestojí to za to i když je to kůň jakého už v životě nepotkám.. Koki

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
U mé kobyly se to projevilo až před třetím rokem. Podědila to po otci (plemenný hřebec který nadále působí v chovu)
Koně s takovou povahou už v životě nepotkám a i když bych si po ní hrozně hříbě přála už kvůli povaze a ochotě udělat pro mě cokoliv, připouštět jí nebudu. Je velká pravděpodobnost že by hříbě bylo dříve nebo později také muchař a když vidím jak moje kobča v létě trpí tak raději nebudu pokoušet štěstí aby byl další koník takhle ,postižen,

A který plemenný hřebec to je?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A který plemenný hřebec to je?

Taky bych ráda věděla, který je to hřebec.. Děkuji :)

sama mám doma poníčka muchaře....fakt se nad tím lidi zamyslete a nepřipouštějte muchaté kobyly. Jo sice se to štěstí možná usměje,ale co když ne?...ty koně jsou v létě fakt chudáci.

Odkaz na hřebce zde http://www.aschk.cz/sn/pk/pk_display_sn.php?id=15675

Ono je to sporné s tou dědičností, každý říká něco jiného. Jezdíme pro rady ohledně zvířectva k více veterinářům a každý říká něco jiného. My máme mušnou kobylku, její máme je rovněž mušná, ale na druhou stranu její matka dala více hříbat - víme o 7 a jen ta naše je mušná (nutno podotknout, že ta naše byla její poslední hříbě a bude nyní 4letá). Myslím, že koník v sobě může nést dispozice a mušnost se projeví v případě, že koník v určitě době bude mít oslabenou imunitu nebo se dostane do určitého prostředí = zkrátka když k tomu jeho organismus dostane podnět, tak se to u něho může projevit. A ta naše muchařka měla jít na jatky, když to u ní bylo zjištěno, ale nám se líbila a bylo nám jí především líto, tak jsme ji koupili a dodnes nelitujeme. Hodnějšího a spolehlivějšího koně jsme zatím nepoznali.

Já mám doma 16 starou kobču , je muchařka bojujeme každý rok . Nevím po kom to má nikdo z jejího rodu muchař nebil.
Dala 2 hříbata a ani jedno není muchař , tak kde je zakopanej pes.
:-(

Kdyz jsem dostala ve 2 letech svoji haflosku byla dozrana chudinka do krve po cely hrive, kohoutek, koren ocasu. Patlala jsem ji vsim moznym, omyvala a do mesice to bylo zhojene...coz ale dnes, kdy mam zase jednu mucharku, proste nechapu. Ta hafloska ma dnes 6 let, kazdy jaro se chvilinku zacne drbat...tak tyden a pak nic a je dobra celej rok. Jako kdyz ta alergie projde kolem ni,poplaca na rameno a jde dal. Ta ma hribe a to hribe nic, zadny drbani. No a mam 2letku z mucharky ktera taky mela to samy-hrivu a koren ocasu a kobylku muzu patlat vsim moznym a stejne je odrbana. Ted to neni videt, vypada jako ze je zastrizena na jezoura schvalne ale taky teprve poslednich 14 dni, pred tim byly jeste videt v hrive mezery kde byly ty bolaky. Ta se zacala drbat uz ve 2 mesicich, pritom jsem nekde vycetla ze letni vyrazka se zacina projevovat kolem 4roku. Je to s tou vyrazkou opravdu divny.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
tak to bohužel nemáte pravdu Genetická dědičnost je prokázaná. Dělali se letité testy u huculů. Je pochopitelné, že ne každé hříbě, které porodí muchařka bude samo muchař, ale tuto genetickou záležitost přenáší dál. Tudíž se NEDOPORUČUJE muchařky připouštět
Mám v okolí několik kamarádek, které mají muchařky huculky, jedna má ponclíka a já když je vidím přes letní sezónu, mám vždyck yhrozný vztek na majitele klisen, které takové kobylky připouštějí!!! Je to děsne nefér vůči zvířatům a pak následně majitelům takových to zvířat. A Vy ještě napíšete, že věříte, že se na vás usměje štěstí

Ptala jsem na škole na ústavu genetiky. Jedna studentka dělala diplomku na toto téma a neprokázala se dedičkost.Proto jsem kobylku připustila. Ano každý má jiný názor, ale je opravdu divné, že při každém testu jsou jiné výsledky. Já prostě nevěřím že to dědičné je už jen proto, že jsem vyděla výsledky a postupy onoho testu...Myslete si o mě co chcete, ale ještě předloni co jsem kobylu dostala tak měla vydřený ocas a hřívu a nepostála na pastvině. loni v létě až do konce léta naprosto v pohodě, měla deku, mazala jsem ji mastičkou, dostávala vitamíny a česnek, a ještě jsem jí hřívu a ocas střikala fenoformem. Vůbec by na ní člověk nepoznal že je muchařka. Není nefér tyto koně připouštět, je nefér je přes léto nechat trpět...

Myslím, že vyrážka se může projevit kdykoliv - u naší kobči v 1,5roce.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ahoj, taky mám muchařku, genetická dědičkost není prokázána. Když je kobyla muchařka je větší procento pravděpodobnosti, že muchař bude i hříbě, ale prokázané to není. Já taky svou kobylku připustila a budu věřit, že se na mě usměje štěstí

Hlavně by se mělo usmát štěstí na nového majitele vašeho hříběte a HLAVNĚ na hříbě samotné.
Pro koně je tato nemoc velmi nepříjemná a pro majitele takovéhoto koně velmi finančně náročná.
Je tolik zdravých koní, kteří nemohou sehnat slušného majitele, proč tedy produkovat potenciálního muchaře? Hodně často se tato vada ukáže až u starších zvířat a s věkem se zhoršuje
Pokouším se prodat kobču muchařku,jinak dobrého koně,s moc pěknými chody. Každý zájemce, který zjistí, že je muchařka, okamžitě vycouvá.
Nikdy bych kobylu s touto vadou nepřipustila!

a je to tu zas:)
na tohle téma jsem už několikrát odpovídala na equichannelu, takže pro podrobnosti tam.

dědičnost muchařiny se pohybuje kolem 10 procent - tj jedno z deseti hříbat po muchařské matce i otci bude muchař. Naopak je silně závislé na prostředí!, výživě, oblasti kde se kůň vyskytuje.. ( výzkum u islanďanů - na islandu je 4x míň muchařů než u stejných koní jinde)

muchařina jako taková je přímý důsledek tkzv. inbrední deprese - česky řečeno: čím příbuznější zvířata budete chovat, tím to bude horší. z toho taky vyplívá že není rozumné u málopočetných plemen vyřazovat jedince z chovu a proto se to taky u českých genových rezerv nedělá (kladrubák, hucul, SN, čmb) narozdíl od frízů, kterých je hodně (tam se automaticky vyřazují).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Hlavně by se mělo usmát štěstí na nového majitele vašeho hříběte a HLAVNĚ na hříbě samotné.
Pro koně je tato nemoc velmi nepříjemná a pro majitele takovéhoto koně velmi finančně náročná.
Je tolik zdravých koní, kteří nemohou sehnat slušného majitele, proč tedy produkovat potenciálního muchaře? Hodně často se tato vada ukáže až u starších zvířat a s věkem se zhoršuje
Pokouším se prodat kobču muchařku,jinak dobrého koně,s moc pěknými chody. Každý zájemce, který zjistí, že je muchařka, okamžitě vycouvá.
Nikdy bych kobylu s touto vadou nepřipustila!

na toto jsem odpovídala již v 18:34:11 jinak hříbě si chci nechat, takže se nemusíte bát, že bych tím někomu obtěžovala život...

Mno ale kdyz to tady tak procitam tak osobne zas radeji mucharku ale vynikajici charakter nez nemucharku kone prdlouse nebo svini. (podotykam ze kun prdlous nebo svine neni vzdy jen dano vychovou).
Ted preci jen prodavaji takove ty natahovaci elasticky kape, tak ty by mely pomoct aby se kun nerozdrbal.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mno ale kdyz to tady tak procitam tak osobne zas radeji mucharku ale vynikajici charakter nez nemucharku kone prdlouse nebo svini. (podotykam ze kun prdlous nebo svine neni vzdy jen dano vychovou).
Ted preci jen prodavaji takove ty natahovaci elasticky kape, tak ty by mely pomoct aby se kun nerozdrbal.

Vůbec nevíte o čem píšete!Tyhle "prezervativy" nejsou pro muchaře,oprudil by se z toho. A až bude každým rokem 7měsíců den co den mazat a a mazat a mazat a pořád repelentovat a navlíkat deky proti hmyzu, pak mi dejte vědět, co je lepší, jestli prdlouš nebo muchař.
P.S.Pokud Vás bude celý den, týden,půl roku něco žrát a kousat a svědit, změníte se z charaktera na prdlouše,to Vám garantuji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vůbec nevíte o čem píšete!Tyhle "prezervativy" nejsou pro muchaře,oprudil by se z toho. A až bude každým rokem 7měsíců den co den mazat a a mazat a mazat a pořád repelentovat a navlíkat deky proti hmyzu, pak mi dejte vědět, co je lepší, jestli prdlouš nebo muchař.
P.S.Pokud Vás bude celý den, týden,půl roku něco žrát a kousat a svědit, změníte se z charaktera na prdlouše,to Vám garantuji.

pro mě je lepší muchař, není takový problém ráno dát deku, večer sundat a 1x za 3 dny nastříkat, ppř. když se už tedy někde škrábne a jdou na to muchy víc tak namazat. Jinak já své kobylce zajistila co jsem mohla aby ji muchy dali pokoj a opravdu se v prlouše nezměnila, v létě se v klidu pase a je naprosto v pohodě

No u Nás má deka i maska výdrž cca 14 dní než to kobyla kompletně drbáním zlikviduje.
A to dekuju opravdu od časného jara
I když se snažím pro ní dělat maximum, tak kupovat co měsíc nové věci by mě finančně zrujnovalo
Naše vetka navrhuje zkusit kortikoidy. Nechat jí každý měsíc od časného jara do podzimu píchnout a že je možné že by jsme alergii dokázali zmírnit a možná i odstranit.. Kobyla by se při této léčbě nesměla připouštět, ani být březí. I když jí připouštět kvůli muchařině nechci a ani nebudu tak z kortikoidů mám obavy aby se to nepodepsalo někde jinde.. Takže se pořád točím v bludném kruhu

já dávala česnek do krmení, mám deku s krkem i masku, 1x za 3 dny nastříkat Fenoform ( dal mi to veta) a když měla bolák do krve tak jsem dostala mastičku, nevím jak se jmenovala, ale byla i proti zánětům, takže musím zaklepak, ale vše OK

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
na toto jsem odpovídala již v 18:34:11 jinak hříbě si chci nechat, takže se nemusíte bát, že bych tím někomu obtěžovala život...

to je sice pěkné ale taky pěkně sobecké vy tím nikomu život obtěžovat nebudete.Já ale věřím že jak to na muchaře v sezóně příjde,sám by se raději nikdy nenarodil,kdyby si mohl vybrat!!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to je sice pěkné ale taky pěkně sobecké vy tím nikomu život obtěžovat nebudete.Já ale věřím že jak to na muchaře v sezóně příjde,sám by se raději nikdy nenarodil,kdyby si mohl vybrat!!

Asi jste si nepřečetl/a co jsem psala v příspěvku předtím. až si přečtete jak se moje kobyla má, určitě Vám už nebude připadat, že by se raději nenarodila

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vůbec nevíte o čem píšete!Tyhle "prezervativy" nejsou pro muchaře,oprudil by se z toho. A až bude každým rokem 7měsíců den co den mazat a a mazat a mazat a pořád repelentovat a navlíkat deky proti hmyzu, pak mi dejte vědět, co je lepší, jestli prdlouš nebo muchař.
P.S.Pokud Vás bude celý den, týden,půl roku něco žrát a kousat a svědit, změníte se z charaktera na prdlouše,to Vám garantuji.

Ale vim, jsem tu psala ze mam mucharku ktera to ma od 2 mesicu. Prdla ale neni, je to charakterove moc hodna kobylka.
Jestli by se oprudila z tech prezervativu to nevim ale kdyby, tak mam doma bavlneny takovy truby, nekdo to prinesl z nemocnice. To kdyz tak zkusim a to by se oprudit nemela.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale vim, jsem tu psala ze mam mucharku ktera to ma od 2 mesicu. Prdla ale neni, je to charakterove moc hodna kobylka.
Jestli by se oprudila z tech prezervativu to nevim ale kdyby, tak mam doma bavlneny takovy truby, nekdo to prinesl z nemocnice. To kdyz tak zkusim a to by se oprudit nemela.

mno místo prezervativu bych mohla doporučit spíše síťovanou deku, je prodyšná a kůň se nezapaří.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a je to tu zas:)
na tohle téma jsem už několikrát odpovídala na equichannelu, takže pro podrobnosti tam.

dědičnost muchařiny se pohybuje kolem 10 procent - tj jedno z deseti hříbat po muchařské matce i otci bude muchař. Naopak je silně závislé na prostředí!, výživě, oblasti kde se kůň vyskytuje.. ( výzkum u islanďanů - na islandu je 4x míň muchařů než u stejných koní jinde)

muchařina jako taková je přímý důsledek tkzv. inbrední deprese - česky řečeno: čím příbuznější zvířata budete chovat, tím to bude horší. z toho taky vyplívá že není rozumné u málopočetných plemen vyřazovat jedince z chovu a proto se to taky u českých genových rezerv nedělá (kladrubák, hucul, SN, čmb) narozdíl od frízů, kterých je hodně (tam se automaticky vyřazují).

U jmenovaných málopočetných chl. plemen se na tom pracuje.
Klisnu s příznaky letní vyrážky na svodu nebo ZVK do chovu nezařadí. Ikdyž roky odrbané hřebce v chovu omlouvají tím, že je to zlozvyk .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
a je to tu zas:)
na tohle téma jsem už několikrát odpovídala na equichannelu, takže pro podrobnosti tam.

dědičnost muchařiny se pohybuje kolem 10 procent - tj jedno z deseti hříbat po muchařské matce i otci bude muchař. Naopak je silně závislé na prostředí!, výživě, oblasti kde se kůň vyskytuje.. ( výzkum u islanďanů - na islandu je 4x míň muchařů než u stejných koní jinde)

muchařina jako taková je přímý důsledek tkzv. inbrední deprese - česky řečeno: čím příbuznější zvířata budete chovat, tím to bude horší. z toho taky vyplívá že není rozumné u málopočetných plemen vyřazovat jedince z chovu a proto se to taky u českých genových rezerv nedělá (kladrubák, hucul, SN, čmb) narozdíl od frízů, kterých je hodně (tam se automaticky vyřazují).

Ad ta dědičnost - 10% hříbat, když jsou oba rodiče muchaři... a jak to vycházelo, pokud byl muchař jen jeden z rodičů?
Vím o kobyle, která jako muchařka dala dva muchaté potomky ze sedmi ( otci nevím, jak na tom byli).
Měla jsem slabou muchařku kobylu po SN hřebci Hene ( u kterého to omlouvají "zlozvykem") a chovalo se na ní, protože nám ( bez zkušeností s tímto) vet řekl, že se tohle moc nedědí a pokud je to jinak dobrá kobyla, proč na ní nechovat. Dala 4 hříbata po zdravých hřebcích, první potomek hřebec se stal plemeníkem a muchařit začal ve 4. roce věku. Nechali jsme jej vykastrovat, aby to neposílal dál - to jediné z hříbat, co jsme po něm viděli, se jako dvouletek drbalo už také , přičemž jeho matka byla naprosto v pořádku.
Tři zbývající potomci té naší klisny jsou pokud vím také zatím v pořádku, nejmladší dcera bude čtyřletá. Kobyla se přestala připouštět v momentě, kdy jsme zjistili, že to na synovi předala dál.
Takže mi těch 10% dědičnosti u obou rodičů muchařů moc nesedí, přijde mi to procento větší i u těch, kdy je jen jeden z rodičů muchař.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
U jmenovaných málopočetných chl. plemen se na tom pracuje.
Klisnu s příznaky letní vyrážky na svodu nebo ZVK do chovu nezařadí. Ikdyž roky odrbané hřebce v chovu omlouvají tím, že je to zlozvyk .

Je zajímavé, že má kobylka muchařka je do PK zařazená a dokonce i Genovém fondu...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
pro mě je lepší muchař, není takový problém ráno dát deku, večer sundat a 1x za 3 dny nastříkat, ppř. když se už tedy někde škrábne a jdou na to muchy víc tak namazat. Jinak já své kobylce zajistila co jsem mohla aby ji muchy dali pokoj a opravdu se v prlouše nezměnila, v létě se v klidu pase a je naprosto v pohodě

Tak to máte štěstí,buďte moc ráda. Ale to co děláte pro kobču vy, nám prostě nestačí.
Mám kobylku ráda, ale kdybych věděla do čeho jdu, nikdy bych ji nekoupila i když je to jinak zlatý kůň. A už vůbec bych ji nenechala připustit. Proč pokoušet štěstí? I když někdo bude tvrdit, že dědičnost není prokázána

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Je zajímavé, že má kobylka muchařka je do PK zařazená a dokonce i Genovém fondu...

To byla i ta moje po Henem, SN v GZ.
Ono je to totiž celé volovina - na to, aby kobylu nezařadili do chovu, musí být odrbaná řádně ( veterinář tam musí prohlásit, že má klinické příznaky letní vyrážky), nikdo neřeší kobyly s jen odrbanou hřívou a kořenem ocasu. To by jich neprošlo dost tedy...
Navíc tohle má platit od letoška, takže každý varovaný stejně může uchovnit muchařku lehce, když si pohlídá a zajistí, aby se neodrbala do krve a uchovní co nejdřív na jaře. Také nikdo neřeší ty, co už uchovněné jsou a rozjelo se to u nich později - hřebčáci někteří jsou sdílní, jaké hrůzy se k nim jezdí připouštět.
Je to o ničem, akce "naoko s tím něco děláme, abychom těm, co jim to vadí zavřeli hubu". Kdo chce, pouštět takové kobyly bude a s muchatými plemeníky se také nic nedělá.
Když je to jen "zlozvyk", co už... a zlozvyk je zdá se podle některých všecko, kde to není do krve, boláků a holé kůže. Při dnešních možnostech přitom není problém udržovat koně ve stavu méně znatelném těmi, kdo chtějí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To byla i ta moje po Henem, SN v GZ.
Ono je to totiž celé volovina - na to, aby kobylu nezařadili do chovu, musí být odrbaná řádně ( veterinář tam musí prohlásit, že má klinické příznaky letní vyrážky), nikdo neřeší kobyly s jen odrbanou hřívou a kořenem ocasu. To by jich neprošlo dost tedy...
Navíc tohle má platit od letoška, takže každý varovaný stejně může uchovnit muchařku lehce, když si pohlídá a zajistí, aby se neodrbala do krve a uchovní co nejdřív na jaře. Také nikdo neřeší ty, co už uchovněné jsou a rozjelo se to u nich později - hřebčáci někteří jsou sdílní, jaké hrůzy se k nim jezdí připouštět.
Je to o ničem, akce "naoko s tím něco děláme, abychom těm, co jim to vadí zavřeli hubu". Kdo chce, pouštět takové kobyly bude a s muchatými plemeníky se také nic nedělá.
Když je to jen "zlozvyk", co už... a zlozvyk je zdá se podle některých všecko, kde to není do krve, boláků a holé kůže. Při dnešních možnostech přitom není problém udržovat koně ve stavu méně znatelném těmi, kdo chtějí.

To je fakt, to si musi nejdriv kazdy chovatel uvedomit vnitrne aby sam osobne byl soudnej a neposilal to dal.

dědičnost, když je to u jednoho rodiče je logicky poloviční. Znovu opakuji, že je to silně závislé na prostředí - tzn že je úplně jedno, jak dobrá je kobyla a čím jí necháte připustit, pokud bude ve stejný stáji kde se drbe, budou se její potomci drbat taky. pokud by jste je dali jinam (do jiné oblasti) drbat by se nejspíš nezačali.
krásně to bylo vidět například u těch huculů - dva největší chovy u nás měli svojí základnu na kokořínsku - muchařů měli skoro třetinu koní. jeden z chovů se časem přestěhoval k praze a teď se z 60 koní drbou 4 ( takže dokonce i ti, kteří už to měli, s tím přestali). třetí velký chov je v krkonosích, kde skoro ani neví co muchařina je. a přitom genetické zatížení mají všichni stejné (tj všechno příbuzné se vším) :)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
dědičnost, když je to u jednoho rodiče je logicky poloviční. Znovu opakuji, že je to silně závislé na prostředí - tzn že je úplně jedno, jak dobrá je kobyla a čím jí necháte připustit, pokud bude ve stejný stáji kde se drbe, budou se její potomci drbat taky. pokud by jste je dali jinam (do jiné oblasti) drbat by se nejspíš nezačali.
krásně to bylo vidět například u těch huculů - dva největší chovy u nás měli svojí základnu na kokořínsku - muchařů měli skoro třetinu koní. jeden z chovů se časem přestěhoval k praze a teď se z 60 koní drbou 4 ( takže dokonce i ti, kteří už to měli, s tím přestali). třetí velký chov je v krkonosích, kde skoro ani neví co muchařina je. a přitom genetické zatížení mají všichni stejné (tj všechno příbuzné se vším) :)

To ráda slyším, takže je pravděpodobnost, že když po přestěhování se mi kobyla úplně přestala drbat, že její hříbě asi ani nezačne?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
dědičnost, když je to u jednoho rodiče je logicky poloviční. Znovu opakuji, že je to silně závislé na prostředí - tzn že je úplně jedno, jak dobrá je kobyla a čím jí necháte připustit, pokud bude ve stejný stáji kde se drbe, budou se její potomci drbat taky. pokud by jste je dali jinam (do jiné oblasti) drbat by se nejspíš nezačali.
krásně to bylo vidět například u těch huculů - dva největší chovy u nás měli svojí základnu na kokořínsku - muchařů měli skoro třetinu koní. jeden z chovů se časem přestěhoval k praze a teď se z 60 koní drbou 4 ( takže dokonce i ti, kteří už to měli, s tím přestali). třetí velký chov je v krkonosích, kde skoro ani neví co muchařina je. a přitom genetické zatížení mají všichni stejné (tj všechno příbuzné se vším) :)

Takhle to právě vůbec nebylo.
Kobyla po Henem, která se mi drbala od hříběte doma, dala hřebce plemeníka, který se začal drbat ve čtyřech letech až tam, kde byl v pronájmu na stanici. Jeho dvouletý potomek se drbal v místě, kde se narodil a vyrostl ( někde zase úplně jinde), drbal se i po prodeji na jiném místě a po dalším prodeji zase jinam také.
Hřebce plemeníka, který se k nám k podzimu po několika letech ze stanice odrbaný vrátil domů, jsme nechali vykastrovat s tím, že ho necháme rok doma pro zjištění, co ten jeho problém provede u nás. Celý další rok doma si nedřel hřívu ani ocas, prsa; břicho stačilo občas namazat mastným. Prodával se bez jakýchkoli příznaků na podzim. A co mám zjištěno, tak tam, kde teď jako valach stojí, se drbe zas...
Takže v našem případě to, že potomci z muchařek se budou drbat tam, kde se drbaly matky muchařky, čili doma neplatí. Hřebec se drbal všude jinde mimo domova a jeho potomek od dvou let všude, kam se hnul.
Zjednodušeně mohu z toho vyvodit i to, že je možné, že kdyby ten hřebec zůstal doma, možná by se jako muchař vůbec neprojevil - ale přesto to předával dál. Kolik je tedy utajených muchařů mezi námi, kteří mají jen štěstí na prostředí, že se to u nich neprojeví...to prostředí je to, co v tom dělá guláš a celý ten problém špatně čitelným.
I ten výše zmiňovaný Hene stál dva roky na stanici, kde se nedřel vůbec a hory to nebyly...
Kdo to rozsekne? Chová se na muchařích zjevných i na muchařích skrytých, tak se v tom pak čerte vyznej
Každý chovatel ať dělá tak, jak si srovná se svým svědomím... a kdo kupuje, ať se dobře dívá, vybírá a nejlíp zná otce i matku

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to je sice pěkné ale taky pěkně sobecké vy tím nikomu život obtěžovat nebudete.Já ale věřím že jak to na muchaře v sezóně příjde,sám by se raději nikdy nenarodil,kdyby si mohl vybrat!!

Bravo !!!

Ne, že by se kůň muchař nenarodil, kdyby si mohl vybrat - ale kdyby si mohl vybrat, šel by jinam, kde by potíže s hmyzem neměl, takže by muchařem nebyl.
Je to díky domestikaci, proto, že je člověk ukotví do míst pro ně nevhodných, ze kterých by jinak odešli jinam, mít tu možnost. Někde je to pro ně horší nežli jinde a tam trpí.
Anebo existuje letní vyrážka i mezi volně žijícími mustangy?

to je zajímavé můj kůň procestoval kraj světa a vyrážkou trpěl vždy tak kde je problém?

to je zajímavé můj kůň procestoval kraj světa a vyrážkou trpěl vždy tak kde je problém?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to je zajímavé můj kůň procestoval kraj světa a vyrážkou trpěl vždy tak kde je problém?

Jak dlouho se Váš kůň na těch místech kde byl zdržoval? Ke mě se dostala muchařka začátkem léta, ten rok už jsme jí moc dohromady nedala. Byla přes den neustále zalezlá v boxe, v noci se chodila pást. Je 24/7, ale má možnost si kdykoliv zalézt do boxu, kde nejsou mouchy. Rok na to už se od jara pásla i ve dne, jen v nejhorším období si sama zalézala do boxu. Mám jí na pár fotkách jak se pase a sedí na ní plno much. Drbe se stále, ale oproti prvnímu roku minimálně, hříva nic moc, ale není do krve rozdrbaná. Jsem zvědavá jak to bude tenhle rok.
Co jí určitě pomohlo, tak že má u sebe svou dceru, která už je stejně velká jako ona, a kterou si vycvičila na drbání. A také to, že se má kam schovat před dotěrným hmyzem. A jelikož bydlí na horách, tak toho hmyzu oproti nížině je tu minimálně. Myslím, že psychika koně tady hraje velkou roli. Kobyla se zlepšuje i přesto, že jí ničím nestříkám, nedekuji, jen jí mažu boláky, abych jí ulevila od svědění.

vždy tam pobyl tak pul roku,rok. Je pravda že na jednom místě na to byl o něco lépe,ale drbal se pořád. Na to místo se bude na jaro opět stěhovat tak jsem teda zvědavá jestli se něco změní.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
to je zajímavé můj kůň procestoval kraj světa a vyrážkou trpěl vždy tak kde je problém?

Nejspíš se nikde nedostal do prostředí, co by mu vyhovovalo.
Obvykle se tvrdí, že problémy ubývají se zvyšující se nadmořskou výškou, takže nejlíp hory, chladno, větrno... minimum hmyzu a co nejméně dní v roce.
Ikdyž mi vloni tvrdil náš vet, že do letní vyrážky patří všechny problémy s kůží související s letním obdobím - takže i alergie na zelené, pyly, určité rostliny, potíže se sluncem... že se to nedá popsat jen jako problém s hmyzem.
Tož babo raď - kdo dokáže určit, co přesně jeho koni vadí, tomu se s tím líp bojuje.

Tak to já takový štěstí s koněm neměla. Kupovala jsem ho jako ročka, přivezla ho domů a bum do půl roku byl holí. Další roky jsme s tím úporně bojovali. Každý den drahé repelenty, prostředky proti svědění, muchařské deky ... a stejně na nic. Deka docela dobrá, ale do doby než ji kůn totálně zničil. Takže každé dva roky nová(stará snad stokrát sešitá). Měsíčně mě stála jeho muchařina v sezoně 3 tisíce navíc. Chovatelka se mi přiznala, že jeho matka to má taky, ale při koupi žádná zmínka. Všechny hříbata po matce to mají taky a to byla připuštěná horou hřebců. Nakonec se u koníka navíc zjistili i další dědičné věci, musel na operaci a po našem několikaletém boji, kvůli financím (díky koníkovi) jsem ho bohužel prodala. Pomalu za jateční cenu a to byl koník výborně přiježdění a krom té muchařiny vypadal velice dobře. Samozdřejmě jsem všechny nemoce přiznala. Život je holt takový. Tak nebudte při prodeji hříbat a koní takový a raději to řekněte. Já byla blbá, že to tenkrát nedala k soudu, hříbě jsem zrovna za levno nepořizovala

ty lidi by si měly šáhnout do svědomí,když už ty koně množí tak by to měly majiteli aspoň říct,nebo ho upozornit. Takové nemilé překvápko po pár měsících fakt nadchne!
Hlavně je mi líto těch koní,co musejí vytrpět.

Právě proto kupuji buď hříbata, kde je k vidění matka, anebo už staršího koně.
Moje nemilé muchaté překvapení bylo v březí kobyle a narodilo se u nás - že byl otec muchař jsem zjistila až dodatečně.
Takže je dobré nejenom znát matky, ale i otce.

Dobrý den,
o jakého hřebce se, prosím, jedná? Myslím, že to nemusíte tajit, spíš naopak, mělo by se to vědět. O jednom jsem slyšela, že toto předává, ale jsou to nepodložené zprávy, tak by mě zajímalo, zda je to skutečně on.
Děkuji

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Takhle to právě vůbec nebylo.
Kobyla po Henem, která se mi drbala od hříběte doma, dala hřebce plemeníka, který se začal drbat ve čtyřech letech až tam, kde byl v pronájmu na stanici. Jeho dvouletý potomek se drbal v místě, kde se narodil a vyrostl ( někde zase úplně jinde), drbal se i po prodeji na jiném místě a po dalším prodeji zase jinam také.
Hřebce plemeníka, který se k nám k podzimu po několika letech ze stanice odrbaný vrátil domů, jsme nechali vykastrovat s tím, že ho necháme rok doma pro zjištění, co ten jeho problém provede u nás. Celý další rok doma si nedřel hřívu ani ocas, prsa; břicho stačilo občas namazat mastným. Prodával se bez jakýchkoli příznaků na podzim. A co mám zjištěno, tak tam, kde teď jako valach stojí, se drbe zas...
Takže v našem případě to, že potomci z muchařek se budou drbat tam, kde se drbaly matky muchařky, čili doma neplatí. Hřebec se drbal všude jinde mimo domova a jeho potomek od dvou let všude, kam se hnul.
Zjednodušeně mohu z toho vyvodit i to, že je možné, že kdyby ten hřebec zůstal doma, možná by se jako muchař vůbec neprojevil - ale přesto to předával dál. Kolik je tedy utajených muchařů mezi námi, kteří mají jen štěstí na prostředí, že se to u nich neprojeví...to prostředí je to, co v tom dělá guláš a celý ten problém špatně čitelným.
I ten výše zmiňovaný Hene stál dva roky na stanici, kde se nedřel vůbec a hory to nebyly...
Kdo to rozsekne? Chová se na muchařích zjevných i na muchařích skrytých, tak se v tom pak čerte vyznej
Každý chovatel ať dělá tak, jak si srovná se svým svědomím... a kdo kupuje, ať se dobře dívá, vybírá a nejlíp zná otce i matku

asi tak, můj známej říká, že jsou chovatelé a množitelé, a chovatelů těch opravdovejch je sakra málo, zatim co množitelů kteří plní inzerce je jako máku :-D