HŘEBEC - SOUVISLOSTI

Mi jsme léta měli hřebce, plňase, vlastně od jeho 3 let do asi 18 let.Chodil s březími kobylami do ohrady, jezdili na něm děti a začátečníci, na vyjíž´dky jsem jezdila před ním na kobyle a na něm drndal kamarád, co se na koni sotva držel.Na jízdárně klidně i s kobylama v říji, jen si nesměl čuchnout, samozřejmě.Ale jakmile tento hřebec se dostal k jinému hřebci, byl z něho šílený tygr, který by zabil.I valacha.Pár hřebců jsme souběžně s ním měli, takže vím, že se tak choval ke každému samci koně.Jedině oslíka měl rád.Když jsme v jeho asi 18 letech potřebovali snížit stavy, vzala si ho kamarádka, která na něm jezdila léta.Zařadila ho do malého stádečka valachů a myslím jednoho hřebce a byl klid.Tam je spokojený, už pár let.

mne překvapilo, že se prostě jen vystřídali, bez nějakeho souboje. já bych očekávala soubooj samců, nebo kobylu pod jedním vůdčím. postupné páření je vidět u feny, která utekla, ale tam výběr partnera funguje malinko jinak..

Zdravím všechny rozumné a neurýpané koňomily.
Máme doma 4 hřebce a 2 klisny, 17, 8, 4 a 2 roky ( naši chlapi ), bez problémů funguje hierarchie stáda ( nejstarší a největší ? nejsilnějsí ? šéfuje. ). Ale pozor, osmi letý poncl se nám do velké klisny zamiloval, tak že si ji " hlídá" a i starší mohutný hřebec mu jde z cesty. A je to krása, protože jakmile začne klisna jevit zájem, oddělíme a jdeme připouštět k plemeníkovi, no a po zbytek roku je vlastně pokoj. Jinak všichni zúčastnění koně mají adekvátní práci ( hospodaříme bez traktoru, takže 3 páry koní se mají co ohánět od jara do podzimu, k tomu sem tam osobní rekreace, sranda závody či Hubertka ) a není problém zapřáhnout kteréhokoliv z našich chlapů s říjnou klisnou. Moc dobře vědí, že v postroji se nesmí zlobit ( ani sexovat ). Z mých zkušeností mohu prohlásit, že charakterní hřebec potřebuje pevnou, ale spravedlivou ruku a pak není oddanějšího koně s vlastní hrdostí. Což ovšem neznamená, že se mezi hřebci nevyskytnou opačné extrémy a nenarazíte na nezvladatelného haj . . a, kde ovšem už hraje roli další spousta vlivů. Než jsem se dostal k výše uvedenému pohlavnímu nepoměru, osvědčilo se mi odchov hřebečka, ( hřebečků ) mezi nejlépe březími klisnami. Ty mu po " koňském", coby puberťákovi rychle vysvětlí základy slušného chování a je pak na páníčkovi, aby toto rozvíjel ke svému i koňovu užitku.
Jezdíme na závody, hobby akce, Hubertky a dostává se nám uznání ohledně příkladného chování našich hřebců, i když spousty lidí má tendenci používat slovo HŘEBEC něco jako zaklínadlo... !!! Hřebec !!! . jen to proboha NE...
Já tvrdím opak. Hřebec ? Ano beru...
Ať Vám koně jdou...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím všechny rozumné a neurýpané koňomily.
Máme doma 4 hřebce a 2 klisny, 17, 8, 4 a 2 roky ( naši chlapi ), bez problémů funguje hierarchie stáda ( nejstarší a největší ? nejsilnějsí ? šéfuje. ). Ale pozor, osmi letý poncl se nám do velké klisny zamiloval, tak že si ji " hlídá" a i starší mohutný hřebec mu jde z cesty. A je to krása, protože jakmile začne klisna jevit zájem, oddělíme a jdeme připouštět k plemeníkovi, no a po zbytek roku je vlastně pokoj. Jinak všichni zúčastnění koně mají adekvátní práci ( hospodaříme bez traktoru, takže 3 páry koní se mají co ohánět od jara do podzimu, k tomu sem tam osobní rekreace, sranda závody či Hubertka ) a není problém zapřáhnout kteréhokoliv z našich chlapů s říjnou klisnou. Moc dobře vědí, že v postroji se nesmí zlobit ( ani sexovat ). Z mých zkušeností mohu prohlásit, že charakterní hřebec potřebuje pevnou, ale spravedlivou ruku a pak není oddanějšího koně s vlastní hrdostí. Což ovšem neznamená, že se mezi hřebci nevyskytnou opačné extrémy a nenarazíte na nezvladatelného haj . . a, kde ovšem už hraje roli další spousta vlivů. Než jsem se dostal k výše uvedenému pohlavnímu nepoměru, osvědčilo se mi odchov hřebečka, ( hřebečků ) mezi nejlépe březími klisnami. Ty mu po " koňském", coby puberťákovi rychle vysvětlí základy slušného chování a je pak na páníčkovi, aby toto rozvíjel ke svému i koňovu užitku.
Jezdíme na závody, hobby akce, Hubertky a dostává se nám uznání ohledně příkladného chování našich hřebců, i když spousty lidí má tendenci používat slovo HŘEBEC něco jako zaklínadlo... !!! Hřebec !!! . jen to proboha NE...
Já tvrdím opak. Hřebec ? Ano beru...
Ať Vám koně jdou...

Zajímavé. Že březí klisna připuštěná hřebcem jinde zůstane vždy březí po něm i mezi tolika jinými samci.
Upřímně řečeno, závidím. Na nás docela sedí nedávný článek na EQCh, kde je popisováno, že klisna často potratí v ranné fázi březosti, není - li s hřebcem=otcem svého potomka, ale v blízkosti jiných - v obavě, že by jí cizí hřebci po porodu hříbě mohli zabít, není-li jejich vlastní.
Březosti jsme mívali v pohodě, dokud byly jen kobyly a jezdilo se za hřebcem. V roce, kdy s nimi byl ve stádě dospělý "připouštěcí" valach, bylo o polovinu hříbat míň, než dříve. Docvaklo mi, proč asi, až po přečtení toho článku.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zajímavé. Že březí klisna připuštěná hřebcem jinde zůstane vždy březí po něm i mezi tolika jinými samci.
Upřímně řečeno, závidím. Na nás docela sedí nedávný článek na EQCh, kde je popisováno, že klisna často potratí v ranné fázi březosti, není - li s hřebcem=otcem svého potomka, ale v blízkosti jiných - v obavě, že by jí cizí hřebci po porodu hříbě mohli zabít, není-li jejich vlastní.
Březosti jsme mívali v pohodě, dokud byly jen kobyly a jezdilo se za hřebcem. V roce, kdy s nimi byl ve stádě dospělý "připouštěcí" valach, bylo o polovinu hříbat míň, než dříve. Docvaklo mi, proč asi, až po přečtení toho článku.

A jsme opět u toho, zdravil jsem neurýpané...
A pravděpodobně neumíte číst, psal jsem, " jakmile klisna jeví zájem ODDĚLÍME ". A fráze " jeví zájem " znamená, že začne učurávat, ale ještě hřebce nepouští. Do stáda vracím po ukončení říje, kdybych nechal skákat svoje hřebce, můžu dělat testy na metritidu každý měsíc. A co se týče otcovství, nemám sebemenších pochyb, prostě dokud " bere " jezdím jak trubka ob den až dva za hřebcem, jak doporučí hřebčák a vracím až když je nepříjemná na a " nebere ". Protože se snažím své stádo zlepšovat, tak množitel určitě nejsem. Na co mi bude hříbě s polovičním původem, když mám ČT klisnu v genové rezervě ???, možná budu pro dost takykoňařů za exota, ale zastávám filozofii, že i když si odchovávám hříbě pro sebe, může se přeci kdykoliv stát během těch 20 - 30 dalších let koníkova života, že půjde jinam, tak ať je kvalitní i po původové stránce
O Vámi uvedeném problému - potrat jsem se nedočetl, což samozřejmě neznamená, že neexistuje, nemohu posoudit. Když připustím, hříbě odchovám... ( možná mám jen štěstí ) ...
Netvrdím, že moje cesta je jediná správná, nám prostě funguje. Vám přeji, abyste vše vycházelo a ať se daří, hřebci, nehřebci, valach nevalach ve stádě.
Ať Vám koně jdou...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A jsme opět u toho, zdravil jsem neurýpané...
A pravděpodobně neumíte číst, psal jsem, " jakmile klisna jeví zájem ODDĚLÍME ". A fráze " jeví zájem " znamená, že začne učurávat, ale ještě hřebce nepouští. Do stáda vracím po ukončení říje, kdybych nechal skákat svoje hřebce, můžu dělat testy na metritidu každý měsíc. A co se týče otcovství, nemám sebemenších pochyb, prostě dokud " bere " jezdím jak trubka ob den až dva za hřebcem, jak doporučí hřebčák a vracím až když je nepříjemná na a " nebere ". Protože se snažím své stádo zlepšovat, tak množitel určitě nejsem. Na co mi bude hříbě s polovičním původem, když mám ČT klisnu v genové rezervě ???, možná budu pro dost takykoňařů za exota, ale zastávám filozofii, že i když si odchovávám hříbě pro sebe, může se přeci kdykoliv stát během těch 20 - 30 dalších let koníkova života, že půjde jinam, tak ať je kvalitní i po původové stránce
O Vámi uvedeném problému - potrat jsem se nedočetl, což samozřejmě neznamená, že neexistuje, nemohu posoudit. Když připustím, hříbě odchovám... ( možná mám jen štěstí ) ...
Netvrdím, že moje cesta je jediná správná, nám prostě funguje. Vám přeji, abyste vše vycházelo a ať se daří, hřebci, nehřebci, valach nevalach ve stádě.
Ať Vám koně jdou...

Tady je někdo hezky vztahovačný. Nešlo o žádné rýpání!
Ten článek je tady a je v něm psáno o potratech klisen, které byly odděleny, ale cítily a viděly se vzájemně s jinými hřebci či valachy, s nimiž hříbě nečekaly :
http://www.equichannel.cz/detektivka-od-konce-aneb-kdo-zabil-nase-nenarozene-hribe
A příště dvakrát čtěte, než budete vztekle reagovat na úplně normální neurýpanou reakci. Čtete mezi řádky cosi, co jsem nepsala a ani si nemyslela . A pak, že takové jsou jen ženské...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A jsme opět u toho, zdravil jsem neurýpané...
A pravděpodobně neumíte číst, psal jsem, " jakmile klisna jeví zájem ODDĚLÍME ". A fráze " jeví zájem " znamená, že začne učurávat, ale ještě hřebce nepouští. Do stáda vracím po ukončení říje, kdybych nechal skákat svoje hřebce, můžu dělat testy na metritidu každý měsíc. A co se týče otcovství, nemám sebemenších pochyb, prostě dokud " bere " jezdím jak trubka ob den až dva za hřebcem, jak doporučí hřebčák a vracím až když je nepříjemná na a " nebere ". Protože se snažím své stádo zlepšovat, tak množitel určitě nejsem. Na co mi bude hříbě s polovičním původem, když mám ČT klisnu v genové rezervě ???, možná budu pro dost takykoňařů za exota, ale zastávám filozofii, že i když si odchovávám hříbě pro sebe, může se přeci kdykoliv stát během těch 20 - 30 dalších let koníkova života, že půjde jinam, tak ať je kvalitní i po původové stránce
O Vámi uvedeném problému - potrat jsem se nedočetl, což samozřejmě neznamená, že neexistuje, nemohu posoudit. Když připustím, hříbě odchovám... ( možná mám jen štěstí ) ...
Netvrdím, že moje cesta je jediná správná, nám prostě funguje. Vám přeji, abyste vše vycházelo a ať se daří, hřebci, nehřebci, valach nevalach ve stádě.
Ať Vám koně jdou...

Ještě k tomu, co píšete - že vracíte kobylu připuštěnou jinde plemeníkem do stáda k hřebcům (?) po ukončení říje.
To je přesně to, z čeho mám obavu.
Proto držím jedinou klisnu, kterou z důvodu blízké příbuznosti nechci pouštět vlastním plemeníkem mimo jeho stádo. Připouštěla jsem ji jinde jiným; pokud bych ji i zabřezlou několik málo týdnů či měsíců vrátila zpět do stáda svého hřebce, měla bych strach, že podle uvedeného výzkumu z článku může potratit a nechá se obskočit mým plemeníkem. Do stáda ji březí s hříbětem vracím až po sezoně, kdy jde plemeník ze stáda pryč.
Každý jak si udělá tak má; co člověk, to jiná zkušenost = jiný názor. Ať se daří.

Tak mi měli i několik hřebců, jednoho, co chodil i s březími klisnami(plňas-viz.výše)a problémy jsme s připouštěním u plemeníků neměli.Většinou jsme připouštěli 10 den po narození hříběte.Protože tam byly i dvě huculy, mohu říct, že z jejich hříbat byly vždy huculové jak vyšití, z dvou čt to tak poznat samozřejmě nejde, byli ty vždy kopije té které mamky.Nicméně, skákat jsem hřebce nikdy neviděla.

Zdravím chovatele..
problematika s potratama je mi známá a bojím se jí taky..nevím už jak přesně to v článku je uvedeno, každopádně problém je hlavně se samci "za ohradou" je to odvozeno z přirozeného chování, kdy klisna si vybírá otce svého potomka a i ze stáda si odběhne pro semínko jinam..nicméně se pak ale vrátí k původnímu stádu, i kdyby jen kůli ochraně, a tam-a to je důležité-se spáří i s původním hřebcem, aby on měl pocit, že je otcem a po porodu hříbě nezabil. V takové chvíli se o to původní hřebec ani nesnaží-počítat neumí. Potratovost se potvrdila především v situacích, kdy se kobyla vrátila z připuštění jen za ohradu hřebce a dále pro ní bylo riziko, že nemůže na toho "pána" zahrát habaďůru, že je otcem a proto se oprávněně bojí, co kdyby ten pán prorazil někdy ohradu a jejího potom zabil..
nicméně pokud se klisna pustí jinde a pak se pustí mezi hřebce každopádně bych dělala testy paternity, protože samovolné potraty se uvádí do 2.-3. měsíce a pokud k němu dojde tak jí pak klidně připustí některý ze stáda..
to že hříbata šlechtíte Vás každopádně šlechtí také, je to dobře a jsem ráda, že ještě aspoň pár lidem na tom záleží..

ale k původní otázce, věřím tomu že každý hřebec se dá zvládnout, musí se dobře vychovat a mít nad sebou pevnou ruku..pokud se výchova zanedbá je pak u hřebce větší problém než u kohokoli jiného mu zpětně vysvětlit co si nemá dovolovat..ale hřebci se bezpochyby využívají kromě toho že "pohladí oko" k tvrdé práci, myslim si že ta schopnost a výdrž tam bude větší, ale opravdu to člověk musí mít v ruce a nesmí mu koník přerůst přes hlavu.
Sehnat ustájení bude problém bezpochyby, protože s chlapi se většinou chce prát a s holkama množit, já osobně bych pro hřebce doma udělala ohradu dvojtou, aby neměl šanci si čuchnout k jinému koni..to jestli pak hřebec vydrží s jiným chlapem je individuální, podle prostoru a zda druhý ustupuje či bojuje. Zažila jsem, že jeden ustupoval a měl by být klid s jasnou hierarchií já sem pán a ty ne, ale ten "pán" toho podřízenýho jedince na omezeném prostoru strašně utiskoval a to dva týdny v kuse..záleží hodně i na socializaci kde hřebec vyrůstal, pokud to bylo ve stádě myslím si že by neměl být problém dát podřízenému po vyúčtování klid, ale výše zmíněný žil s koulema 10 izolován od koní od prvního roku života..a taky to tak vypadalo..
já osobně vím že to zvládnu, ale je to víc starostí a to nechci být zaujatá, ale je fakt, že hřebec se bujněji seznamuje, často zlobí vedle jiného koně, v boxe by mu mohlo hrábnout ohrada potřebuje dvojtou pásku a nemluvě o těch potratech..když budu chtít v klidu chovat, tak budu mít jednoho plemeníka a stádo plemenic jednoho plemene aby mohli být spúolu a bude to fajn, jinak doma kuli potratum u kobyl nechci ani valacha :-))
takže chovu zdar a doufám, že to nebude považováno za rejpání, ale prostě za pohled na věc ;-)

u nás hřebci potřebují dvojitou pásku, aby se k nim ty potvory kobyly nedostaly, a že mrchy dokážou ledacos :)


jinak má zkušenost praví, že nejlépe si povozím zadnici na vychovaném starším hřebci. (pokud by byl svině, je z něj dávno valalch, a pokud už majitel nechá hřebce, obvykle se snaží vychovávat zodpovědněji a bezpečněji než valacha)

a jak tady někdo psal, puberťáka spolehlivě vychovají březí kobyly... znám jednoho, co si nedovolil čuchnout k ponici, jaký z ní měl respekt..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím chovatele..
problematika s potratama je mi známá a bojím se jí taky..nevím už jak přesně to v článku je uvedeno, každopádně problém je hlavně se samci "za ohradou" je to odvozeno z přirozeného chování, kdy klisna si vybírá otce svého potomka a i ze stáda si odběhne pro semínko jinam..nicméně se pak ale vrátí k původnímu stádu, i kdyby jen kůli ochraně, a tam-a to je důležité-se spáří i s původním hřebcem, aby on měl pocit, že je otcem a po porodu hříbě nezabil. V takové chvíli se o to původní hřebec ani nesnaží-počítat neumí. Potratovost se potvrdila především v situacích, kdy se kobyla vrátila z připuštění jen za ohradu hřebce a dále pro ní bylo riziko, že nemůže na toho "pána" zahrát habaďůru, že je otcem a proto se oprávněně bojí, co kdyby ten pán prorazil někdy ohradu a jejího potom zabil..
nicméně pokud se klisna pustí jinde a pak se pustí mezi hřebce každopádně bych dělala testy paternity, protože samovolné potraty se uvádí do 2.-3. měsíce a pokud k němu dojde tak jí pak klidně připustí některý ze stáda..
to že hříbata šlechtíte Vás každopádně šlechtí také, je to dobře a jsem ráda, že ještě aspoň pár lidem na tom záleží..

ale k původní otázce, věřím tomu že každý hřebec se dá zvládnout, musí se dobře vychovat a mít nad sebou pevnou ruku..pokud se výchova zanedbá je pak u hřebce větší problém než u kohokoli jiného mu zpětně vysvětlit co si nemá dovolovat..ale hřebci se bezpochyby využívají kromě toho že "pohladí oko" k tvrdé práci, myslim si že ta schopnost a výdrž tam bude větší, ale opravdu to člověk musí mít v ruce a nesmí mu koník přerůst přes hlavu.
Sehnat ustájení bude problém bezpochyby, protože s chlapi se většinou chce prát a s holkama množit, já osobně bych pro hřebce doma udělala ohradu dvojtou, aby neměl šanci si čuchnout k jinému koni..to jestli pak hřebec vydrží s jiným chlapem je individuální, podle prostoru a zda druhý ustupuje či bojuje. Zažila jsem, že jeden ustupoval a měl by být klid s jasnou hierarchií já sem pán a ty ne, ale ten "pán" toho podřízenýho jedince na omezeném prostoru strašně utiskoval a to dva týdny v kuse..záleží hodně i na socializaci kde hřebec vyrůstal, pokud to bylo ve stádě myslím si že by neměl být problém dát podřízenému po vyúčtování klid, ale výše zmíněný žil s koulema 10 izolován od koní od prvního roku života..a taky to tak vypadalo..
já osobně vím že to zvládnu, ale je to víc starostí a to nechci být zaujatá, ale je fakt, že hřebec se bujněji seznamuje, často zlobí vedle jiného koně, v boxe by mu mohlo hrábnout ohrada potřebuje dvojtou pásku a nemluvě o těch potratech..když budu chtít v klidu chovat, tak budu mít jednoho plemeníka a stádo plemenic jednoho plemene aby mohli být spúolu a bude to fajn, jinak doma kuli potratum u kobyl nechci ani valacha :-))
takže chovu zdar a doufám, že to nebude považováno za rejpání, ale prostě za pohled na věc ;-)

To je právě to - nechci riskovat.
Nechci riskovat, že kobyla zabřezlá odjinud potratí a spáří se ve stádě s domácím hřebcem - po kterém nechci, aby březí byla. A i kdyby to bylo jen naoko, pro jeho "oblbnutí", že je otcem, pak je to o řešení paternity - zbytečné starosti navíc.
Takže plemeník přes sezonu je ve stádě s těmi, které jsou pro něj k připouštění, ostatní se pouští jinde a pro jistotu nepřijdou doma do styku s žádným jiným hřebcem ani valachem.
Proč si zbytečně komplikovat život, když to není nutné .

tak to samozřejmě..to jen kdyby chtěl člověk stůj co stůj udělat co nejpřirozenější podmínky, ale starostí navíc je tolik, že zůstanu také u kobyl :-)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To je právě to - nechci riskovat.
Nechci riskovat, že kobyla zabřezlá odjinud potratí a spáří se ve stádě s domácím hřebcem - po kterém nechci, aby březí byla. A i kdyby to bylo jen naoko, pro jeho "oblbnutí", že je otcem, pak je to o řešení paternity - zbytečné starosti navíc.
Takže plemeník přes sezonu je ve stádě s těmi, které jsou pro něj k připouštění, ostatní se pouští jinde a pro jistotu nepřijdou doma do styku s žádným jiným hřebcem ani valachem.
Proč si zbytečně komplikovat život, když to není nutné .

možná nerozumím tomu řešení paternity - genetika se dělá rutinně u každého hříběte, nebo se pletu?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
možná nerozumím tomu řešení paternity - genetika se dělá rutinně u každého hříběte, nebo se pletu?

U mého plemene - SN - a u chladnokrevných českých plemen vůbec se dělá paternita pouze u hříbat z inseminace. U ostatních nevím.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
U mého plemene - SN - a u chladnokrevných českých plemen vůbec se dělá paternita pouze u hříbat z inseminace. U ostatních nevím.

Ano, paternita se dělá povinně ( myslím, že u všech plemen ) pokud jde o inseminaci) o dalších povinných netuším a jínak lze udělat na přání majitele u každého koníka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zdravím chovatele..
problematika s potratama je mi známá a bojím se jí taky..nevím už jak přesně to v článku je uvedeno, každopádně problém je hlavně se samci "za ohradou" je to odvozeno z přirozeného chování, kdy klisna si vybírá otce svého potomka a i ze stáda si odběhne pro semínko jinam..nicméně se pak ale vrátí k původnímu stádu, i kdyby jen kůli ochraně, a tam-a to je důležité-se spáří i s původním hřebcem, aby on měl pocit, že je otcem a po porodu hříbě nezabil. V takové chvíli se o to původní hřebec ani nesnaží-počítat neumí. Potratovost se potvrdila především v situacích, kdy se kobyla vrátila z připuštění jen za ohradu hřebce a dále pro ní bylo riziko, že nemůže na toho "pána" zahrát habaďůru, že je otcem a proto se oprávněně bojí, co kdyby ten pán prorazil někdy ohradu a jejího potom zabil..
nicméně pokud se klisna pustí jinde a pak se pustí mezi hřebce každopádně bych dělala testy paternity, protože samovolné potraty se uvádí do 2.-3. měsíce a pokud k němu dojde tak jí pak klidně připustí některý ze stáda..
to že hříbata šlechtíte Vás každopádně šlechtí také, je to dobře a jsem ráda, že ještě aspoň pár lidem na tom záleží..

ale k původní otázce, věřím tomu že každý hřebec se dá zvládnout, musí se dobře vychovat a mít nad sebou pevnou ruku..pokud se výchova zanedbá je pak u hřebce větší problém než u kohokoli jiného mu zpětně vysvětlit co si nemá dovolovat..ale hřebci se bezpochyby využívají kromě toho že "pohladí oko" k tvrdé práci, myslim si že ta schopnost a výdrž tam bude větší, ale opravdu to člověk musí mít v ruce a nesmí mu koník přerůst přes hlavu.
Sehnat ustájení bude problém bezpochyby, protože s chlapi se většinou chce prát a s holkama množit, já osobně bych pro hřebce doma udělala ohradu dvojtou, aby neměl šanci si čuchnout k jinému koni..to jestli pak hřebec vydrží s jiným chlapem je individuální, podle prostoru a zda druhý ustupuje či bojuje. Zažila jsem, že jeden ustupoval a měl by být klid s jasnou hierarchií já sem pán a ty ne, ale ten "pán" toho podřízenýho jedince na omezeném prostoru strašně utiskoval a to dva týdny v kuse..záleží hodně i na socializaci kde hřebec vyrůstal, pokud to bylo ve stádě myslím si že by neměl být problém dát podřízenému po vyúčtování klid, ale výše zmíněný žil s koulema 10 izolován od koní od prvního roku života..a taky to tak vypadalo..
já osobně vím že to zvládnu, ale je to víc starostí a to nechci být zaujatá, ale je fakt, že hřebec se bujněji seznamuje, často zlobí vedle jiného koně, v boxe by mu mohlo hrábnout ohrada potřebuje dvojtou pásku a nemluvě o těch potratech..když budu chtít v klidu chovat, tak budu mít jednoho plemeníka a stádo plemenic jednoho plemene aby mohli být spúolu a bude to fajn, jinak doma kuli potratum u kobyl nechci ani valacha :-))
takže chovu zdar a doufám, že to nebude považováno za rejpání, ale prostě za pohled na věc ;-)

Zdravím, mluvíte ( tedy píšete ) mi z duše. Naprosto s Vámi v celém příspěvku souhlasím. Tak jak je spoustu charakterních hřebců, tak se najde i opačný extrém, je za tím opravdu mnoho souvislostí. Např. nemůžu dát dva hřebce do ohrádky 10 x10 metrů a naivně si myslet, že se první den srovnají a bude to. Dominantní musí vidět, že ten druhý se podřizuje, ale proti " rváči" musí ten submisivní mít možnost úniku, takže na seznámení ( pokud to nejde natrvalo ) opravu velký výběh ( např hektar).
Mimochodem dva týdny není žádná velká doba. Náš "vůdčí" hřebec si upevňoval sebevědomí na dvouletkovi přes měsíc a to s ním obden pracoval v zápřeži. Ale Max měl kam zdrhnout a teď oba dva chodí po výběhu jak "můj s mojou" a div si nevlezou do pr . . . .
A mimochodem, kdyby někdo sháněl ustájení pro hřebce východně od Brna ( cca 15 km ) tak se můžete ozvat. Ještě bychom nějakého koňského chlapa přibrali do party
Ať vám koně jdou...

Paternita se dělá povinně u inseminase a u přirozené plemenitby záleží na plemeni, vetšinou to povinné není.

Starší diskuze... jen taková věc... setkali jste se nekdy s tím, že by hřebec chtěl zabít klisnu? přesto že klisna je vůdčí, on je podřízený, vyšší hřebec tam je taky a ještě pár valachů a klisen... rok spolu, bez problému - mimo říje hřebci od kobyl... najednou podřízenější hřebec dělá takové šílenosti, že absolutně zbaven smyslu agresivně bije klisnu až do vyčerpání... chce ji zabít... nemůžu se ničeho dopídit a nevím co se mu v bedne podělo.. k lidem absolutně bezproblémů.

Prosím o názor, odpověď... Nerýpu!!!
Opravdu si myslíte, že je hřebec schopen si zapamatovat, že nějakou konkrétní klisnu před cca rokem připustil, a že je schopen si to připouštění spojit s následným narozením hříběte? A tím pádem "ví", jestli toto konkrétní hříbě je, nebo není jeho?
Díky! Lucie

Nevím, jestli to hřebec pozná (po čichu?), ale určitě to přesahuje jeho "rozumové schopnosti" - nedovedu si představit hřebce, který si na kopytech přepočítává měsíce březosti, porovnává podobu hříběte a vyptává se kobyly...

Je to pudová záležitost - stejně u lvů, u goril jako u koní. Nutkání předávat svoje geny a neplýtvat vlastní silou a časem na výchovu a ochranu cizích genů. Jakmile samec přebere harém, začne vybíjet mláďata, aby se všechny samice dostaly co nejdříve do říje a on mohl plodit. Zároveň připouští všechny jalové samice (i příliš mladé, přestárlé, nemocné - není příliš vyběravý, a ty samičky v hormonálním ovzduší překvapivě zabřeznou, i když se to předtím třeba nedařilo delší dobu). V tomto stresovém ovzduší postupně samovolně potrácí všechny gravidní samice, tam kde nedojde k spontánnímu abortu, tam jaksi ... hrubou silou "pomůže" dotyčný samec (honění, okopávání, okusování, nedostatek klidu na stravu, spánek, odpočinek - one se to jednou povede). Jsou pozorování, že během měsíce, dvou jsou všechny lvice v převzaté smečce gravidní, totéž platí o rodinných skupinách goril, nebo stádech paviánů. Stejná pozorování proběhla v Austrálii i brumbyů (zdivočelí koně), možná i jinde a u jiných druhů zvířat.

Ale když je v jeho stádě a on se s ní pářil, tak to narozené hříbě přijme jako svoje, takže si aspoň musí pamatovat, kterou kobylu připouštěl. Četla jsem, že když se kobyla připouští jinde a pak se vrací do domácího stáda, tak se snaží pářit (vím, u koní se tomu asi tak neříká) se všemi hřebci/valachy (ona rozdíl mezi hřebcem a valachem asi nechápe) a potom se nebojí přivést hříbě na svět, protože když byla se všemi samci, tak si každý "myslí", že je to jeho a neublíží mu. Když dali kobylu do jiné ohrady a tuhle možnost neměla (tedy jenom na kluky koukala přes plot), tak mnohem častěji potrácela, protože se bála, že by jí to hříbě zabili, když vědí, že není jejich. Nevím, jestli jsem to popsala srozumitelně, ale každopádně mi to přijde dost zajímavé a pro chovatele i užitečné

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosím o názor, odpověď... Nerýpu!!!
Opravdu si myslíte, že je hřebec schopen si zapamatovat, že nějakou konkrétní klisnu před cca rokem připustil, a že je schopen si to připouštění spojit s následným narozením hříběte? A tím pádem "ví", jestli toto konkrétní hříbě je, nebo není jeho?
Díky! Lucie

Ne, to je tak, že hřebec má březí kobylu ve stádě. Dle pachu ví, že je březí a nechá ji, neotravuje se sexem. Kobyla se ohřebí a hřebec by ji začal zkoušet. Jenže chytrý chovatel po něm hříbě nechce a kobylu během říje oddělí a odveze k jinému. Po ukončení říje znova přidá ke hřebci do stáda. Ten ji tedy, až na pár dní , stále má ve stádě a stále prostě čeká na její říji, neví, že byl ošizen, že už proběhla. Hlídá klisnu a posléze z pachu a chování klisny zjišťuje, že je březí. Hřebec si nepamatuje, co obskočil, ale když je kobyla skoro pořád s ním, myslí si, že tím je dáno, že je otcem. A můžeme se vrátit na začátek odstavce.
Klisna nevstřebá, protože ví, že hřebec bude její hříbě považovat za své.
Dělávala jsem to tak několik let - když jsem kromě poníků (klisen a plemenného hřebce) chovala i koně jiných plemen a pro ně licentovaného hřebce doma neměla. Funguje to skvěle.