Cavali
XXX.XXX.16.61
Hezký večer,
pokud toto téma, tu už bylo, tak se omlouvám. Možná to neumím pojmenovat tak, aby mi to něco ve fóru našlo. Zřizuji pastvu pro koně na louce, která sloužila pouze pro seno. Dvakrát ročně se sekla. Teď tam ale chci mít koně a ráda bych jim pastvu udělala kvalitní. Nachází se na západ vedle lesu, spíše suší místo. Vím, že jsou stroje za traktor, které dokáží semínko vsadit přímo do půdy. Mě by ale zajímalo jaké? Jaký druh trávy se hodí pro obohacení pastvy rostlinami, které koně vyhledávají?
Díky za odpověď.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Problém je trochu složitější a podle mého na odborníka. Záleží též na tom, jaké máte koně/jestli vám vadí trávy s vysokým obsahem fruktanů nebo nevadí/. Další, co ej třeba vědět, je způsob využití pozemku-kolik koní po jakou část roku, jak to bylo dosud hnojeno-jestli, jistě i další otázky, které mě ani nenapadnou/.Něco totiž i když je pro koně vhodné není zas vůbec odolné proti sešlapu, takže to po roce mizí, v nejhorším pak zůstane ten jílek a srha a plazivý bílý jetel, což si člověk právě nepřeje.
Otázka je, kde takového odborníka vzít. Věděla jsem o dvou, kteří znají kytky, agro i koně, ale nevím, jestli ještě na dotazy anonymů z netových diskuzí reagují: na EQ JanaS a na kobylce Jitka Jiříková.
http://nakobylce12.org/index/vlakna.cfm.
Určitě bych přidala rostliny, které mají fruktanů méně. Vzhledem k tomu, že koně nejsou krávy na maso, není potřeba nárůst hmoty z "vysocefruktanových" kytek. (strašný výraz, ale výstižný)
Dřív nebo později se v každém stádě koní objeví koník, se sklonem k tloustnutí a proto, pokud je ta možnost, bych fakt volila méně výživné rostliny. Žofré vám poradí, které to jsou.
Možná by ale stačilo, jen kouknout, co na té louce roste. Třeba ani není potřeba, něco přidávat. Pokud nebyla louka vypásaná, měly by tam být různé kytky a trávy.
Cavali
XXX.XXX.16.61
Oběhla jsem pastvu a tak přidávám pár fotek. Je to z různých oblastí louky
Děkuji za tip, zkusím je vyhledat a poptat se.
Pastvu chci využívat celý rok, ustájení tedy 24/7. Koník neměl problémy se stravováním, u druhého nejspíš totéž (bude to nový přírůstek). Radila jsem se o tom i s místním zemědělcem, ten má ale pastviny pro krávy a totéž, jak tady píšete, není nejvhodnější i pro koně.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Skoro vše, co k tématu vím, jsme se naučila od JItky. Má nejen velké odborné znalosti s průnikem rostliny-koně, ale i úžasný vztah k floře i fauně.Moc ráda ji linkuji jako zdroj.Tady třeba všechny základní informace o pastvě IR koní:
http://nakobylce12.org/index/ukaz.cfm?pg=Botanicka/LFtravy
U ne-IR koní potřebujete zas něco trochu jiného, u špatně krmitelných natož. Diverzita, která je na ploše sekané na seno, nevydrží, jakmlile přijde spásání a sešlap.Taky záleží na způsobu pasení...a té chemii a vůbec agrotechnice. Vliv asi může mít i koprologický plán. Pro primitivní plemeno bych se ještě vydala po stopě"Milovice-koně", abych si udělala obrázek o dynamice změn a důsledcích.
Já jsem vloni přesívala pole a louku s podobným složením trav (také u lesa, suchá a chudá - od oka podle vaší fotky) na pastvu pro koně. Kupovala jsem speciální travní směs pro koně (dají se najít na některých e-shopech - ale pozor na složení, v některých je jetel a vojtěška). Domluvila jsem se s místníma zemědělcema, že mi půdu zpracovali a připravili na osetí a na jaře oseli. Na podzim už na tom byla hodně slušná tráva, koně bych na to klidně pustila. Včera jsem si to prošla se semínky bylin, a ručně rozhrábla hrabičkama a dosela na holejších místech - ale jsem opravdu zvědavá jestli z toho něco vyroste, nejsem "rostlinář" a místní mi každý radí něco jiného - snad vzejdou anebo si na nich nepochutnají divočáci. Jako největší problém se ukázalo když jsem to chtěla na podzim projet rozmetadlem s hnojem - to se mi nepodařilo sehnat... holt si ta travička bude muset počkat až na moje holky
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Skoro vše, co k tématu vím, jsme se naučila od JItky. Má nejen velké odborné znalosti s průnikem rostliny-koně, ale i úžasný vztah k floře i fauně.Moc ráda ji linkuji jako zdroj.Tady třeba všechny základní informace o pastvě IR koní:
http://nakobylce12.org/index/ukaz.cfm?pg=Botanicka/LFtravy
U ne-IR koní potřebujete zas něco trochu jiného, u špatně krmitelných natož. Diverzita, která je na ploše sekané na seno, nevydrží, jakmlile přijde spásání a sešlap.Taky záleží na způsobu pasení...a té chemii a vůbec agrotechnice. Vliv asi může mít i koprologický plán. Pro primitivní plemeno bych se ještě vydala po stopě"Milovice-koně", abych si udělala obrázek o dynamice změn a důsledcích.
Hezký článek. Jen o jetelu plazivém (bílém) jsem zas četla, že je pro koně jedovatý.
Jetel plazivý (Trifolium repens)
Příznaky otravy se vyskytují při zkrmování velmi mladého porostu. Jetel obsahuje kyanogenní glykosidy a má i estrogenní účinek. Nebezpečný může být vysoký obsah saponinů, které ve vodních roztocích vytvářejí stabilní pěnu a hemolyzují červené krvinky.
http://www.equichannel.cz/zelen-pro-kone-a-jejich-lidi-jedovate-rostliny.
Uživatel s deaktivovaným účtem
keira
napsal(a):
Hezký článek. Jen o jetelu plazivém (bílém) jsem zas četla, že je pro koně jedovatý.
Jetel plazivý (Trifolium repens)
Příznaky otravy se vyskytují při zkrmování velmi mladého porostu. Jetel obsahuje kyanogenní glykosidy a má i estrogenní účinek. Nebezpečný může být vysoký obsah saponinů, které ve vodních roztocích vytvářejí stabilní pěnu a hemolyzují červené krvinky.
http://www.equichannel.cz/zelen-pro-kone-a-jejich-lidi-jedovate-rostliny.
Nikomu nenutím svůj názor, za mě, pokud by se ocitly v protikladu informace Jitky a JanyS, přidržela bych se JItky.
Tady ale dámy v rozporu nejsou, Jitka neříká oset plochu jetelem, naopak říká mít ho na 3% plochy max, rozlézá se. JanaS naopak nepíše, že vás hnízdo jetele zabije, jasně píše, že problém může udělat mladý porost.Já dodávám, na větší ploše a třeba je vždy vidět celý život toho zvířete, ne vyseknutou setinu.
Jitku jsem znala mnoho let a její práce s informacemi je podobnější mému pohledu, suchá fakta, JanaS je na mě nakloněna "duhovozeleným" a tam někdy bývá přání otcem myšlenky /interpretace faktů/.
Jinak to je právě o tom, jak si s vytrženým faktem poradí lajka. Triterpeny nebo linamarin je v lecčem, třeba ve vojtěšce, slunečnici, lněném semínku-oblíbené složky v DK koní
.
http://www.vuzv.cz/sites/File/vybor/Tumova%20-%20prirodni%20toxicke%20latky%20ve%20vyzive%20zvirat.pdf
a což teprve brukvovité, nedozrálá rajčata, brambory, maniok...
tohle jenom pro nahlédnutí, co všechno nevíme o "trávě"![]()
http://www.vuzv.cz/sites/Obrazovy_atlas.pdf
Pokud bych si chtěla udělat přesnější názor na ten jetel, šla bych hledat text Kalač-Míka z roku 1997, ke kterému se citacemi vztahuje naprostá většina autorů o té škodlivosti mluvící. Osobně o jetel plazivý na pastvině nestojím, snadno se mu vyhnete tak, že nebudete pást "na krátko", nesnáší stín vysokých trav.