Shira
XXX.XXX.212.56
Dobrý den,
mám problém s jedním koníkem - valášek, ex-dostihák,14 let. Ze sedla je hodný, reaguje na jemné pobídky, nikam nežene. Při čištění stojí i bez uvázání, při vodění nepředbíhá ani se na člověka nelepí, nechá si sáhnout všude po těle rukou i bičíkem, ustupuje na tlak. Jediné, co občas zkouší, je stavění se na zadní při sedlání - mně osobně to neudělal (jezdí na něm další dva lidé), mám to pouze od nich, neviděla jsem ho při tom.
Problém nastane ve chvíli, když s ním chci nějak pracovat ze země a použiji k tomu tušírku - koník před ním ustupuje (couve, ustupuje zádí,...), ale to vše spíše ze strachu nebo nedůvěře k tušírce. Ze země se mi ho zatím nepovedlo rozklusat - když ho chci pobídnout bičíkem do klusu, začne před ním ustupovat a když se mi to přece jen povede, nebere to jako pobídku, začne zvedat hlavu a pokouší se couvat. Prostě to bere jako trest, ne jako pobídku. Když mu jím pomalu přejíždím po těle, stojí klidně a je v pohodě, ale jakmile ho chci pobídnout ať už švihnutím nebo "zamáváním" za ním, tak se bojí a ustupuje. Na lonži neumí a ostatní na něm pouze jezdí, ze země s ním nepracují.
Nemá někdo podobnou zkušenost? Jak ho naučit, že ho nechci trestat ale pouze pobídnout?
Nechala bych bič bičem a učila hlasové povely. Plňásci reagují i na jemnosti, takže věřím, že by se dal krásně naučit na slovo(krok, klus, hop, jdi dál, stůůůj) popř. pískání na zklidnění atd.
Když jsem lonžovala jednu plňasku kdysi, stačilo zvednout hlas a věděla, že si mě má všímat, či nezpomalovat. Na tónu hlasu hodně záleží.
L.A.S.
XXX.XXX.202.0
Přesně jak píše mgtka - bič nepoužívat. Asi má špatné zkušennosti z dostihovky. Máme doma 3 ex-dostiháky, bič chápe každý z nich jinak, ale všichni špatně... Valachovi stačilo bič ukázat a prchal, jedna klisna zcela zpanikařila, druhá se úplně zasekla a dělala, že "tu není". Tak bič (ani bičík, tušírku) nepoužívám, koně jsem naučila reagovat na hlas a pohyb těla...